Přátelé, je neděle, tož mi dovolte report , jak pokračují práce na sýpce. Na fotografiích pod článkem najdete Sergeje Vydlákoviče, kterak kontroluje týdenní pokrok prací na sýpce. Okna v horním patře jsou připravena na osazení nových, v příštích čtrnácti dnech budou stejným způsobem připravena i okna o patro níž a než začnou prázdniny, bude nachystáno. Na druhé fotografii je oběžné kolo z obilného elevátoru, jehož horní hlavu jsem teď v týdnu rozebral.
Musím říct, že jsem si rád protáhl kostru zase normální prací, ale také jsem zjistil, jak moc jsem za poslední tři roky v politice zakrněl a to nejen tělesně, ale také duševně. Že mě znovu začaly bolet svaly, na které jsem zapomněl, že je mám, to by ještě šlo. Co bolí, to sílí a tak jsem si užíval běhání po schodech i žebřících nahoru a dolů, ale zjistil jsem bohužel, v jak mizerném stavu je moje nářadí i moje hlava.
Než já si vzpomněl na všechny postupy… Dokonce i na jůtub jsem kvůli tomu musel koukat… Dvanáct let jsem měl na starosti obilná sila a podobné práce se tam dělaly dnes a denně, ale nějak snadno jsem z toho vypadl. Politika škodí normálnímu myšlení a ani nespočítám, kolikrát jsem si přiskřípl ruce, protože jsem je strkal, kam jsem neměl. Tři roky jsem prsty používal především na ťukání do klávesnice a i když asi umím břitce psát, najednou jsem nešikovný, že se za sebe normálně stydím.
Třináctka a čtyřiadvacítka klíč na ty nejběžnější šrouby – než já je našel… ó jéje. Od všech ostatních velikostí jsem měl v kastlíku dvoje i troje, ale tyhle dvě velikosti jsem nakonec prostě musel dokoupit. Na sýpce teď navíc ještě nemám k dispozici větší zásobu vody a i když jsem pořídil hasičák, zatím nehodlám používat rozbrušovačku, protože si to tam nechci zapálit. I když tam zametáme prakticky každý den, ještě pořád je mezi prkny v podlaze dost prachu. Jakákoliv požární hlídka by se tam musela držet nejméně čtyřiadvacet hodin v kuse. A tak dodržujeme zásadu: žádné jiskry.
Rozebíráme tedy šroubek po šroubku a pokud musíme řezat, tak pěkně ruční pilkou na železo. Obilný výtah i šnekové dopravníky zprovoznili hned po dostavbě sýpky, takže tam beze změny sloužily sedmdesát let. Našim předkům slouží ke cti, že dokázali udělat tak robustní ložiska, ložiskové domky i pohony, které opravdu víc než půl století pracovaly bez poruchy a pokud byly pravidelně mazány, klidně by se dožily v plném provozu stovky. Ale řeknu vám, za tu dobu všechny závity i matičky řádně zarezly, že to mnohdy ani rázový utahovák nezvládne povolit. Za poslední týden jsem si zopakoval všechny nadávky zámečnického žargonu.
Ale teď, když jsem dostal z nejvyššího bodu sýpky dolů tu nejtěžší část (oběžné kolo), dál už to půjde lépe a já nebudu muset balancovat na staré dřevěné lávce. Před sedmdesáti lety asi lidi nebyli tak zhýčkaní a nepotřebovali kolem sebe tolik zábradlí.
S některými pracemi také budeme muset ještě chvíli počkat. Našli jsme několik hnízd rorýsů a čermáčků. Hlavičky mladých už koukají a rodiče lítají ostošest, aby je nakrmili, takže se je snažíme nerušit a nepřekážet v jejich letových koridorech. Zbylé části technologie rozebereme, až budou hnízda prázdná.
V posledním týdnu také konečně zapršelo a i když má stará střecha pár děr, potěšilo mě, jak málo zatékalo. Když jsem ometal krovy od prachu, našel jsem vlastně jen jedno místo, kde budou trámky potřebovat opravu a navíc to tam bude poměrně jednoduché. Všechno ostatní drží, jak má.
Nepotěšili mě ovšem páni projektanti s čističkou odpadních vod. Vidlákovna bude mít nárazový provoz. Někdy bude odpadu hodně a naráz, někdy ho bude málo, případně nebude vůbec. Řešitelné to je, ale pokud máme vyhovět dnešním předpisům, v podstatě to musejí být dvě čističky za sebou, které se navzájem doplňují. Jedna čistí, druhá akumuluje a navzájem si předávají kal s bakteriemi. Prosím, neberte mě za slovo, snažil jsem se dvěma větami vysvětlit princip čištění, který mi popisovali dvě hodiny.
Ještě vymýšlíme nějaké varianty, ale aby bylo úředním šimlům učiněno zadost, ale postupně se smiřuju s tím, že řešení bude poměrně drahé, výkopy budou velké a betonu tam padne hodně. Ale raději to udělat teď, než čekat, protože příště budou předpisy ještě náročnější a ještě nesplnitelnější. V tomto ohledu je to stejné jako s auty. Jsou sice dražší, ale zato jsou horší.
Čistička tedy nakonec bude dražší než těch třicet osm oken. Moje rezerva, kterou jsem si šetřil na případnou ztrátu řidičáku, tak nejspíš padne právě na toto. Pokud by ale náhodou někdo ze čtenářů dělal do čištění odpadních vod a věděl o něčem chytrém, co by nás normálně nenapadlo, rádi si ho poslechneme.
Děkuji vám všem za podporu. Je velmi štědrá, pravidelná a předčila očekávání. Ale vlastně to není překvapivé. Poslední tři roky jsem si mohl dovolit být optimista, protože jsem věděl, že naše čtenářská komunita je něco výjimečného, co v České republice nemá obdoby. Ani dnes na tomto svém přesvědčení nemusím nic měnit. Každý týden jsem znovu a znovu ujišťován, že jsme víc než jen internetová bublina. Děkuji vám i za všechny podněty, nabídky pomoci a vřelá slova povzbuzení.
O prázdninách, až budou okna, elektrika a střecha, uděláme si na sýpce zase další setkání na kterém vám představím výkresy budoucího uspořádání.
Děkuji, že vás mám!
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600


- Log in to post comments
Komentáře
Komentáře k Vidlákovu článku..
Rorýsové jsou pěkní ptáčci,…
- pěkně piští, k nám do ulice taky každý rok zavítají, ale piští jen když je hezky, zatím slyšet nebyli. A příliš brzy zase odlétají.
Mám z nich radost - kde jsou…
Mám z nich radost - kde jsou rorýsi, tam je normální příroda.
Zvláštní je, že přiletí…
Zvláštní je, že přiletí k nám do ulice, když mají na výběr i tu přírodu.. (rádi je slyšíme, je to s nimi veselé, říkáme si - a léto je tady!)
K těm zarezlým maticím, šroubům atd.
Zdravím, Meesře Vidláku.
K těm zarezlým hejblatům bych zkusil doporučit trik mého otce: nakapal na to brzdovou kapalinu. Pak jsem někde četl, že pomáhá i krkakola (Coca-Cola), ale tam si nejsem jistý, jak zas zafunguje cukr v ní. Každopádně, tátova metoda s brzdovkou fungovala víc než dobře. Pár kapek na zarezlou matici, 2-10 minut počkat a šlo to odšroubovat celkem snadno.
Brzděte, sudetoněmečtí aktivisté!
Server Lidových novin Lidovky.cz publikoval v pondělí dne 8. května 2023 rozsáhlý rozhovor s vůdcem Sudetoněmeckého Landsmanšaftu a známým dlouholetým útočníkem na Benešovy dekrety a české zájmy Berndtem Posseltem. Nadpis článku začíná téměř neuvěřitelně: „Fiala zachránil čest Evropy…“
Odhlédněme nyní od tragikomičnosti premiéra Fialy, který je mj. znám provázaností se zmíněným sudeťáckým aktivistou (a politikem z CSU) již od počátku 90. let, kdy oba pánové společně působili v tzv. Panevropské unii. Petr Fiala byl tehdy předsedou jejího Moravského zemského výboru, zatímco Berndt Posselt zastával podobnou funkci v Německu. Mají spolu mnoho pěkných, téměř mladistvých fotografií.
Osoba a ambice Berndta Posselta nás provází celou novodobou historií samostatné České republiky. Opakovaně jsme slýchali jeho výroky o tom, jak Benešovy dekrety patří na smetiště dějin, sledovali jsme jeho agresivní kritiku Helmuta Kohla za to, že nepřipustil, aby se Sudetoněmecký Landsmanšaft stal třetí stranou rozhovorů předcházejícím Česko-německé deklaraci, jakož i kritiku toho, že v celé této deklaraci, která uzavřela palčivou éru dramatických společných česko-německých vztahů jednou provždy, nikde nezazní slovo „sudetský Němec“. Jeden z těch, kteří tuto deklaraci – a tedy velmi složité vyrovnání mezi Čechy a Němci – vnitřně nikdy nepřijali, byl právě Berndt Posselt. Vyložil si ji proto nikoli jako konec diskusí o pozici Sudeťáků v Čechách, ale právě jako jejich začátek. Svoje by k němu mohli říct i první čeští europoslanci z ODS, jimž se Posselt aktivisticky snažil bránit v přijetí do frakce evropských lidovců (EPP).
Berndt Posselt má u nás nepochybně i řadu zastánců, a dokonce prý i přátel. Typickým spojencem jím reprezentované německé menšiny, dlouhodobě nostalgicky zahlížející po chalupách a továrničkách v českém pohraničí, jsou lidovci. Jejich vrcholoví exponenti (Herman, Bělobrádek atp.) opakovaně jezdí hovořit na pódia sudetoněmeckých srazů, z nichž ještě v nedávné minulosti a právě od lidí typu pana Posselta zaznívaly výroky mimořádně nepřijatelné vůči České republice a jejím zájmům.
Připomeňme si, že celý SdL je protknut pocitem křivdy odsunutých Němců a jejich potomků. Připomeňme si ale také osobu Konráda Henleina, jehož SDP podporovalo v předválečných volbách okolo 90 % těchto českých Němců, kteří byli po válce odsunuti. Připomeňme si, že henleinovská SDP (Sudetendeutsche Partei) vznikla původně jako podpůrná entita vůči nacistické NSDAP v předválečném Československu, aby se po podpisu Mnichovské dohody definitivně stala její oficiální plnohodnotnou součástí.
Zdejší přátelé a obdivovatelé pana Posselta (lidovecký exministr Herman, profesionální přítel všech liberálních premiérů, brněnský právník Pokorný, odpadlý kněz a blogger Jandourek i jeho vedoucí Šafr) na to rádi zapomínají, když jej dnes téměř kolaborantsky vzývají jako velkou pozitivní osobnost českoněmeckých vztahů a moderních evropských dějin.
Jistě, mají na tento svůj zvrácený názor právo. Přesto, je opravdu vhodné publikovat interview s tímto člověkem zrovna 8. května v Den vítězství? V den, kdy oslavujeme porážku Německa, které rozpoutalo nejbrutálnější konflikt v historii lidstva se vším, co to znamenalo? (Miliony Židů, kteří nepřežili koncentrační a vyhlazovací tábory, desítky milionů mrtvých vojáků, teror vůči civilnímu obyvatelstvu téměř po celé Evropě a v části Asie, nezměrné materiální škody, které se sanovaly desítky let, jakož i celá města srovnaná se zemí…)
Možná bychom rozhovor s panem Posseltem přijali, kdyby se 8. května u příležitosti připomínky konce II. sv. války (což si v Německu určitě nepřipomínají) přijel do Lidic poklonit obětem nacistického řádění. Anebo do Liberce, aby odhalil pomník desítkám tisíc svých krajanů – zavražděných českých Němců, kteří po odtržení Sudet v roce 1938 zůstali věrni Československu a raději se nechali Gestapem odvléct do koncentračních táborů. Pak by interview s tímto člověkem na webu jednoho z předních českých deníků dávalo smysl. Ale publikovat 8. května jakýkoli jiný kontext v souvislosti s touto mimořádně spornou osobou není možné vnímat jinak, než jako provokaci.
Petr Macinka, 10. května 2023
*Inzo,
díky, jasný jak facka!
----------------------------------------------------------
❗️🇨🇿🇩🇪 Koller: Stali jsme se německou kolonií od roku 1990 na základě našich skvělých politiků typu Havla. S diplomaty se jednalo jak s onucemi.
„Německo především nebylo denacifikováno,“ dodává bezpečnostní analytik
----------------------
🤡🇨🇿 Dvořák z DoziSTANu se snad pomátl, ne? Usnesení Sněmovny, které odsuzuje konání sudetoněmeckého landsmanšaftu, považuje za jedno z nejostudnějších od roku 1989. Ten by snad zalezl Němcům až do.…
-----------------------
❗️🇨🇿Jan Schneider: Prezident Pavel koná proti ústavě, je to na odvolání z funkce!
Jan Schneider podrobuje zdrcující kritice Petra Pavla, který se podle něj na postu prezidenta nikdy neměl ocitnout. Upozorňuje na jeho opakované kroky v lichtenštejnské kauze, které podle něj jasně ukazují, že hlava státu postupuje v rozporu s ústavním pořádkem a v přímém nesouladu s českou vládou.
--------------------------
📣🇨🇿 Je na sjezdu landsmanšaftu něco dobré?
Zeman: Ano, umožní rozlišit lidi, co mají rádi vlastní zemi, od kolaborantů!
(neČT24 4x)
GLOSA MILANA KNÍŽÁKA
Vždy jsem si myslel, že diskuze je způsob, jak hledat společná řešení, ale dnes je to jinak. Diskutující nemají zájem najít řešení, jen urážejí, hledají způsob jak protivníka ponížit bez zájmu o jakoukoliv dohodu. Takovýto způsob veřejného života mě uráží, nehledě k tomu, že to přerůstá i do osobních vztahů.
Bohužel se potvrzuje, že prezident České republiky Petr Pavel, tvářící se jako Masaryk se chová jako agent neznámé (možná známé) mocnosti, která chce ovládnout Českou republiku. Jeho chování mně připadalo vlastizrádné již tehdy, když ujížděl na tajuplné výlety a to uprostřed politických jednání. Jakoby jezdil žalovat a na poradu ... Jeho okázalé rozdělování společnosti, veřejná podpora opozice a neustálé rozpory s vládou ukazují, že mu jde o to, nakumulovat co nejvíce pravomocí, aby mohl on či ti, co za ním stojí, ovládat republiku prezidentským systémem, což je v rozporu s našim právním řádem na který jsme byli pyšní.
Snaha o rozpuštění naší republiky ve Spojené státy evropské je nestoudná. Prezident, který má přes všechny názorové rozdíly stavět mosty mezi různými částmi společnosti, se chová jako agent cizí mocnosti. Obávám se, že připravuje prezidentský puč. Místo, aby naši zem chránil, chce jí dát všanc ... Je to smutné, když musím vyzývat spoluobčany, aby si dali na svého prezidenta pozor.
Publikováno se svolením autora z webu https://www.milanknizak.com.
Petr Pavel stále nepochopil,…
- že v Ankaře by byl prostě díky svým názorům navíc. Jestliže se v mnoha náhledech rozchází se současnou vládou a posledním vítězem voleb, pak nemůže na zásadním summitu reprezentovat Českou republiku. Tím spíše, že kamkoliv jede, blábolí pouze o podpoře Ukrajiny, nutnosti ji financovat a vyzbrojovat. Dále neustále dokola říká nesmysly o nebezpečí z Ruska, které navíc svými výroky provokuje. Pokud u nás někdy přistane nějaká ruská raketa, pak kvůli němu, opozici a Strnadovi…
- Pavel tak může jezdit relativně kam chce, jen se to nesmí týkat reprezentace naší země a prezentace její zahraniční politiky. Reálné další cesty za hranice tak mohou nyní směřovat na MS v hokeji, ve fotbalu, může se zajet na motorce vykoupat k moři, případně se ještě stavit na brněnském sudetoněmeckém srazu. Tam bude zvlášť vítaný a u Čechů pamatujících si hodiny dějepisu ze sebe udělá ještě většího blbce. A u opozice za užitečného idiota.
- I přes zjevné problémy ukrajinských vojenských sil a množství korupčních afér z úplné blízkosti diktátora Leyenová tlačí přes Kyjev další miliardy eur vytažených z kapes daňových poplatníků…
- Na několika zaoceánských lodích se nečekaně a najednou začal objevovat další smrtící vir. Aby tomu nebylo málo, údajní pacienti jsou rozváženi do různých koutů světa, aby se dal obhájit vznik pandemie. A tupci už se shání po vakcínách a kupují roušky. Jen mimochodem, vakcína mRNA proti poslednímu viru objevivšímu se letos náhle na potomcích Titaniku byla loni patentována v USA. Tak, to už jsme tu měli s covidem. Válka na Ukrajině se asi blíží ke konci, je třeba vytáhnout jiného strašáka...
- Když přijde slunečný den, v médiích se hned hovoří o rekordních teplotách, ale zbývajícího studeného hnusu si tam nevšímají. Je jasné, že je údajná klimatická krize víceméně vybásněná a má sloužit k prosazování sebedestruktivního Green Dealu. Studené počasí tedy pokračuje a zatím jen tak neodejde. Stejně jako meteorologické výmysly se snaží udržet v médiích expremiér Fiala. Ten kecá úplně ve všem... Poslední výrok o tom, že si lidé už uvědomili, jak výjimečně kvalitní byla jeho vláda, by mohl být šlágrem kdysi populárního humoristického časopisu Dikobraz.
Jindřich Kulhavý https://www.inadhled.live/…u-/