Víte, v čem jsme naletěli úplně nejvíc?
Ne, nebylo to v tom, že kapitalismus je lepší než socialismus. On minimálně v ekonomických ohledech skutečně lepší byl. Není to ani v tom, že Havel dezinformoval, že tu nebude nezaměstnanost a sociální zabezpečení se ještě zvýší. I když to pak dopadlo poněkud jinak. Není to ani v tom, že nám tvrdili, že nikdy nevstoupíme do dalšího vojenského paktu. Ba dokonce to není ani v tom, že se tu rozkradly neskutečné peníze a celá průmyslová odvětví šla do kopru. Není to ani v tom, že přišla henta globalizace a my uvěřili, že přesun výroby do Číny bude super.
Tohle všechno je totiž úplně normálně řešitelné. To je jen otázka účetní rozvahy. Obyčejná kalkulace nákladů a zisků a posouzení investiční výhodnosti. A k tomu trocha té lidskosti pro chudé. Je to otázka technického pokroku a vývoje. I u nás se spousta lidí dokázala uchytit na špici světa. Dnes máme víc dobře placených lidí v IT byznysu než jsme v roce 1990 měli dobře placených horníků. Česká zbrojovka koupila americký Colt. Český Agrofert kupuje rakouskou chemičku Borealis. Dan Vávra uspěl s počítačovou hrou na americkém trhu. Ano, o hodně jsme v této zemi přišli, ale také jsme něco získali. To znamená, že tu pořád ještě máme lidi, kteří to umějí. A když to někdo umí, může to i někoho dalšího naučit. Dokonce i v dnešních podmínkách převozu zboží přes celou planetu se dá uspět.
My jsme naletěli v tom, že jsme na strašně dlouhá léta uvěřili, že všechny ty struktury, které se tu začaly po roce 1990 budovat, že jsou pro nás. Naletěli jsme na řeči o občanské společnosti. Že to budou naše podpůrné struktury. Že to bude školství, které něco naučí naše děti. Že tu budou neziskovky, které se lépe než stát postarají o naše potřebné. Že tu budou média která za nás budou mluvit. Že budeme mít veřejnoprávní televizi a rozhlas a budou objektivní. Tohle byla naše hlavní chyba.
Už dávno jsme zjistili, že privatizace byla hlavně rozkrádačka a už si na to dáváme pozor. Už dávno jsme zjistili, že sociální otázka je spíš formou placení výpalného těm, kteří by jinak dělali bordel. Už dávno víme, jak je to s těmi vojenskými pakty a už také víme, co to znamená, když se zaseknou globální toky zboží a jaký sajrajt nám dokáží vnutit.
Ale až teď se do popředí dostává debata o médiích. Až teď se začíná ukazovat, že novináři České televize tu nejsou pro nás, ale pro jakési obtížně definovatelné mocné, kterým odezírají ze rtů a pro obyčejné lidi mají jen pohrdání. Tak moc námi pohrdají, že i podle analýzy rady pro rozhlasové a televizní vysílání byly prezidentské debaty neobjektivní a nadržovaly generálovi. Česká televize není česká, není ani těch, co v ní pracují. Česká televize nepracuje pro tento národ a nemluví za něj.
To samé platí pro politické neziskovky. Až teď se ukazuje, že slouží někomu jinému, než národu. Že jsou tu ne proto, aby nám pomáhaly, ale aby škodily. Vysoké školy už nevyrábějí odborníky, ale aktivisty. Tak kvalitní, že po zavření jaderných elektráren v Německu začínají bojovat i proti přehradám… ze dna se uvolňuje metan… to prostě nevymyslíš. U nás zase blokují magistrálu, aby se tam jezdilo třicítkou a tvrdí, že nejlepší pro vzdělávání dětí je, když žáci budou rozhodovat o učivu… že, Kartousi?
Dlouhá léta jsme se pohybovali v mantinelech, které právě tyto struktury nastavily. Politik se potřeboval dostat do velkých médií a stál o to, aby o něm Šimon Pánek napsal něco hezkého. Bylo zapotřebí, aby se různí aktivisté kladně vyjadřovali a dávali analýzy ze kterých pak čerpala Česká televize. Dodržovalo se zdání objektivity a všichni jsme strašně dlouho hráli hru podle jejich pravidel. Dlouho jsme mluvili podle toho, jak oni chtěli. Jinak jsme se na obrazovku prostě nedostali. Dodnes je v naší sněmovně hodně poslanců, kteří to přesně takhle hrají a v mnoha případech ještě pořád věří, že je to tak správně, protože novináři jsou hlídací psi demokracie. Stále si ještě hodně našinců vlastně nevšimlo, že hrají podle cizích not a zkoušejí se dostat do struktur, které si drží svoje a buď si politika zformují k obrazu svému, nebo se ho snaží zlikvidovat. Však jste všichni slyšeli Řezníčka, jak okřikoval Babiše a generál si v klidu seděl a glosoval. Však jste viděli, jak Soukup proti Rajchlovi postavil dva hosty a ještě se k nim přidal. Hraj naší hru, říkej, co chceme slyšet a dostaneš prostor. Jinak budeš vymlčen nebo dehonestován.
Výsledek prožíváme právě teď. Děti se posmívají rodičům za zastaralé názory. Zkuste po škole požadovat kvalitu a náročnost. To jedině na školách soukromých, které si nemůžete dovolit. Ty veřejné, které měly být pro vaše děti, aby se něco naučily, ty už Kartouzové rozložili spolu s Cermatem. Ale na vymývání mozků je to dobré až až.
Na co jediné si vzpomene režimní intervjuk, když se ho Jindra Rajchl zeptá, co Fiala udělal pro naší zemi? Pomohl Ukrajině…
My jsme je třicet let nechali, aby si budovali za státní (tedy za naše) peníze podpůrné struktury, protože jsme uvěřili, že poslouží nám. Mlčící většina, která stále ještě nepřestala sledovat Českou televizi, ta tomu ze značné části věří doteď. Vždyť oni jsou to kvůli nám… Kdy jim dojde, že to tak není? Až ve chvíli, kdy potřebují zastání. Až ve chvíli, kdy potřebují, aby se o jejich problémech začalo mluvit a zjistí, že naopak jejich problém bude bagatelizován a potlačován. Až zjistí, že hlídací psi demokracie se už dávno proměnili v arogantní namyšlená hovada, která za ně fakt mluvit nebudou.
Nám nepomůže, když budeme bojovat proti politikům. Ten panák Fiala nic neřídí. To je jen ksicht. Podívejte se na elektrikáře Stanjuru. Něco tak neschopného tu snad ještě nebylo, ale Česká televize a Milion chvilek se všemi těmi Demagogy a Manipulátory ho prostě drží. Dodnes není problém najít mraky „expertů“ právě z těchto neziskovek a dalších struktur, kteří dostanou v televizi prostor, aby řekli národu, jak skvělou vládu máme.
My potřebujeme vlastní podpůrné struktury. Politiky už máme. Dokonce tolik, že se to do voleb ještě docela dost vytříbí. Uvidíte. My prostě potřebujeme, aby ty lokomotivy měly koleje. Aby měly kam jet. Potřebujeme pro naše lokomotivy udělat zázemí.
Potřebujeme, aby bylo úplně jedno, co Česká televize o našich lidech zveřejní, protože to budeme umět uvést na pravou míru a dostat to na veřejnost. Potřebujeme sami určovat témata – jako se to povedlo teď s tím ukrajinským obilím. Najednou majnstrým dýchavičně reagoval na alternativu. Tohle musíme dělat častěji a ještě lépe. Potřebujeme, aby Jindra Rajchl vůbec nepotřeboval chodit k Řezníčkovi, protože si prostě udělá rozhovor jinde a se stejným dosahem. Potřebujeme to tak udělat pro všechny politiky. Ideálně tak, aby i Fiala věděl, že bez rozhovoru u Xavera či na Prvních zprávách volby prostě nevyhraje.
Potřebujeme mít podhoubí, které bude pracovat pro nás. Něco už máme. Jsou tu Parlamentní lisy, Rádio Universum, Xaver… a další a další. Tohle je to hlavní, kde se musíme koordinovat. Manšaft na hřiště by byl. Mysleli jsme si že to zázemí na stadionu poslouží i nám, když ho za naše peníze postavili, ale to byla mýlka. Slouží jen vybraným jedincům. Proto si musíme vybudovat nové zázemí. Každý náš politik který uspěje, by se měl v první řadě snažit, aby právě tohle posílil. Protože Česká televize mu nepomůže.
A my ostatní nemáme na výběr… máme-li se zachránit, musíme porazit velká média. Musíme porazit politické neziskovky. Musíme s nimi držet krok. Musíme se více a častěji dostat k tomu, abychom nastolovali témata, která veřejnoprávní intervjuci nikdy nepřinesou. Není ani tak důležité, jestli budeme mít na výběr ze tří nebo čtyř politických stran. Mnohem důležitější bude, kolika lidem budeme schopni přinést jejich myšlenky.
Poslední týdny ukazují, že se skutečně mění atmosféra. Už se objevují tak velké „dezinformace“, že média klopýtají pozadu. Přicházejí témata, která Česká televize nechce, ale musí na ně reagovat. Všichni ti Jandourci, Bartkovští, Doležalové, ale i Řezníčci v poslední době vypadají, že nedělají nic jiného, než čtou alternativní weby a dost zoufale se snaží vymyslet argumenty, jak se té smršti postavit. Už cítí, že se děje něco, co prostě nemají pod kontrolou a děje se to na území, kterému ještě nedávno zcela kralovali.
Tohle musíme podporovat a rozšiřovat. Nepotřebujeme jedno velké sjednocené alternativní občanské fórum. Ale potřebujeme zkoordinované influencery na fejsbůku. Nepotřebujeme, aby se kamarádili všichni politici, byť je to ku prospěchu věci. Mnohem víc potřebujeme, aby se kamarádili blogeři a šéfredaktoři. Aby měli stále větší dosah. Aby Václavka Moravcová koukala jak sůva z nudlí, cože se to přetřásá na veřejnosti.
Jsme od toho jen kousek. Maličký kousek.
Pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Každý, kdo Institut podpoří částkou alespoň 350,- Kč si může v objednací aplikaci na Vidlákových kydech zadat adresu pro zaslání knihy. Platby jsou už spárovány s aplikací. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“ Všem dárcům děkuji.