Tohle bylo to nejhorší, ne? Ten pocit, že máte jiný názor, než všichni vaši uvědomělí přátelé. Ten pocit, že je to jinak, než jak to říkají v České televizi. Že NATO nevylo v právu, když bombarodovalo Jugoslávii. Že v Iráku nebyly žádné chemické zbraně, že Afghanistán nebyl žádnou baštou mezinárodního terorismu. Že prodávat vodu Veolii je blbost a že komunisti nebyli zase tak špatní hospodáři, když je tu i po třiceti letech co krást. Že migrace není žádné kulturní obohacení a že ruská invaze na Ukrajinu měla své příčiny. A free výchova dětí není znakem lásky, ale alibismu. Že inkluze zničí školství a podávání blokátorů puberty je zločin, za který by se doktoři měli smažit v pekle.
Člověk si to mohl potichu myslet, ale pokud to někde řekl nahlas, přišly následky. Nejprve zvednuté obočí, pak údiv, pak posměch a pak už čirá nenávist, veřejná ostrakizace, vyhazovy z práce, tahání po soudech a v krajním případě i vězení. Všude kolem samý majitel pravdy, dlouholetí přátelé, kteří se vás zřekli, děti, které vyhrožovaly, že za takové názory k vám už nepustí vnoučata, rozhádané rodiny… a to vše zhmotnělé do někoho, kdo vám umí dát velmi arogantně najevo, jaký jste vyvrhel, kdo se nikdy neptá, nikdy nenaslouchá, ale ví, že jste se zaprodali… tu Rusku, tu peklu… že, Halík?
Vzpomínám si na tu úlevu, když jsem v roce 2012 objevil Kosu, kde bloger Vlk vyjadřoval moje pocity a já jsem zjistil, že v tom nejsem sám. Že jsou tu i další, kteří to vidí stejně. Najednou jsem měl alespoň virtuální přátele, před kterými jsem mohl naplno říct, co si myslím a proč si to myslím. Najednou jsem našel porozumění a nejen posměch.
Ještě v době, kdy jsem psal právě na Kose, jsem se snažil ta virtuální přátelství přetavit ve skutečná. Otevřel jsem dveře svého domu a dělal jsem to, co dělali první křesťané – snažil jsem se, aby se lidé scházeli a mohli se podělit o své radosti i starosti. Aby v té stále více nepřátelské liberální demokracii byl alespoň malý ostrůvek, kde je možné se volně nadechnout. Ještě jsem nebyl ve válce s pravdou a láskou, nechtěl jsem bojovat, jen jsem chtěl mít místo, kde i korporátní nevolník bude alespoň na chvíli svobodný. Chtěl jsem malý ostrov pokladů, který bude pod rozlišovací schopnost mocných, někde na periferii, kde není ani zlato, ani ropa, ani dobrá půda. Někde mimo zájem velkého světa, který stále více propadá hříchu… nebo spíš šílenství… ale ono to je v podstatě to samé.
Pak se to všechno pořádně urychlilo, protože jsme to my, dezoláti, kdo mohou za to, že Západ ještě neporazil Rusko, že ano? Kdo jiný by za to také měl být odpovědný, než ti, kteří už dvacet let kverulují a nelíbí se jim ten skvělý úžasný globální, nadnárodní pokrok a pořád mají blbé námitky, jako že jsou pod mosty bezdomovci, exekutoři legálně kradou, nerodí se děti a v průměru se samozřejmě máme skvěle, ale v praxi to vypadá tak, že jeden sežral celý bůček a druhý neměl nic.
Pořád jsou kolem nás vyznavači Brusele, kteří nás s chutí posílají do mediálního cirku, aby nás tam hlídací dogy demokracie, Bartoníčci, Brodníčkové a Bartkovští trhali na kusy pro obveselení publika a pro výstrahu ostatním.
Přesto nás přibývá.
I přesto, co udělali Martině Bednářové. I přesto, co udělali Hejátkovi.
Nero Fiala sice skončil, ale za zetko na tričku vás zatknou i za Andreje Galby, ačkoliv ten slíbil, že pronásledování pro víru ustane. Pretoriáni si prostě dělají, co chtějí.
Ale pořád nás přibývá.
Ještě nedávno jsme my zpochybňovali to, co nám říkali v České televizi a teď už Česká televize zpochybňuje, co říkáme my. Ještě nás nějaký čas budou pronásledovat, do ediktu Milánského je ještě daleko…
… ale pořád nás přibývá!
Už se nám nesmějí, už s námi bojují a doufají, že Putin zaútočí na Evropu, protože jinak všichni padnou spolu s Ukrajinou. Že, Michopulosi?
Nemůžeme zabránit císařům, aby mezi sebou vedli války. Nemůžeme zabránit římským senátorům v jejich perfidní politice, nemůžeme zadržet Pretoriány, kteří už dávno ovládají každého zvoleného zastupitele a stali se sami o sobě zákonem. Nemůžeme zabránit vyvolávání banderovských démonů a postavit se před lavinu stěhování národů.
Ale můžeme se k tomu nepřidat. Můžeme mít „království, které není z tohoto světa.“ Můžeme se nepostavit se s ostatními před Baalovu sochu a neházet mu své děti v oběť za pokrok a korporátní kapitalismus. Můžeme nepodepsat novinářskou antichartu. Můžeme vyznat víru, že základem společnosti je rodina a nikoliv queer grupáč. Můžeme vyznat víru, že nad rodinou je národ, který má společné hodnoty a nikoliv multikulti bordel. Můžeme vyznat víru, že v každé době byly věci dobré, které můžeme rozvíjet a věci špatné, ze kterých se můžeme poučit.
Můžeme vyznat víru, že mír je víc než válka a nikdo tam v zákopech na východní frontě neumírá za vlast, ale umírá pro zlaté hajzlíky Timura Mindiče, jachty pro Olenu Zelenskou a pěkné místo v žebříčku Forbesu pro Michala Strnada. Můžeme vyznat víru, že na naší straně je Husova pravda, nepřátel se proto nelekneme a na množství hledět nebudeme. Můžeme vyznat víru, že Bůh je na straně utlačovaných a pýcha mocných nakonec zničí i ten nejvyšší trůn. Že, Donalde?
A protože není jednoduché vyznávat takovou víru, je zapotřebí mít místo, kde je možné nabrat síly. Kde je možné se zregenerovat, povzbudit, vyměnit zkušenosti a na vlastní oči vidět, že v tom nejsme sami. Obzvlášť dneska, když jsou na obzoru temné mraky a ti, které jsme milovali, nás nenávidí.
Počínaje touto nedělí, najdete nás vždycky od čtrnácti do osmnácti hodin na Vidlákovně. Bude tam prostor pro sdílení, povzbuzení a pro úctu k vašim názorům. Bude prostor pro zpomalení v tomto krysím závodě až na dno blahobytu, prostor pro trochu toho snění, plánování a odhodlání. Pokud budete mít cestu kolem, zastavte se. Pokud ne, budeme tam i další neděli. A pak další… a další… a další… až do Vánoc. Občas přivedeme hosta, občas přivedeme frátera, občas přineseme jenom čaj a sušenky… Jestliže za Husa měli Betlémskou kapli, tak my budeme mít Betlémskou sýpku.
Během krátké doby začnou fungovat stránky www.vidlakovna.cz, na kterých vždycky najdete aktuální informace.
Je načase vylézt z katakomb a začít vztyčovat věže na znamení, že v tom nejsme sami.
Díky všem, kdo nám v tom pomáháte.
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud nás chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízíme možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g360

Komentáře
Komentáře k Vidlákovu článku...
Marek Stoniš k výzvě šéfredaktorů
Jako šéfredaktor měsíčníku TO a Denik.to jsem byl mezi těmi, kdo byli pozváni na nedávné setkání šéfredaktorů k projednání výzvy politikům, aby respektovali svobodný přístup k informacím. Když se začal probírat konkrétní text apelu, vysvětlil jsem auditoriu, že za ohrožení svobody slova a svobodného šíření informací považuji zejména cenzurní legislativu z Bruselu, zvláště pak nařízení a směrnice jakými jsou Digital services Act (DSA), European Media Freedom Act (EMFA) nebo Chat Control. Jestli nás něco ohrožuje, tak vyšinutý přístup diamantových mozků Bruselu ke svobodě slova, a proti němu bychom se měli bránit spíše, než hromadně protestovat proti tomu, že byl jedné novinářce zamezen přístup na tiskovou konferenci ministra zahraničí.
Navíc jsem, až na výjimky, seděl uprostřed zástupců médií, která se v posledních deseti letech ve velké většině podílela na - bohužel - zaslouženém úpadku věrohodnosti a relevance médií ze strany čtenářů, diváků i posluchačů. Selhávala totiž v přístupu ke klíčovým politickým i společenským tématům, jako jsou například nelegální migrace, opatření státu proti občanům v době covidu, dokonce podporovala tažení vlády Petra Fialy proti svobodě slova (protiprávní zavírání opozičních webů, cenzurní komunikační odbory na vládě i ministerstvu vnitra, "sortování" českých médií na systémová a antisystémová, dotační hon na "dezinformátory", atd.), mnohá z nich vědomě opustila pole kritické, pluralitní a svobodné žurnalistiky a stala se propagandistickými zesilovači zájmů "liberálně demokratických" politiků a zájmových byznysových kruhů. Nejsi s námi? Jsi proti nám.
Podíleli se tím, a to jim vyčítám nejvíce, na rozdělování společnosti, nálepkování "nevhodných" názorů a urážení oponentů, což je v přímém rozporu s jejich posláním i samotnými vzletnými frázemi o demokracii a svobodě slova, která jsou uvedena ve výzvě. (Její text najdete v prvním komentáři.)
Poděkoval jsem tedy organizátorům za pozvání, oznámil jim, že jménem našeho média výzvu nepodepíšu a bez prásknutí dveřmi odešel. Finální podoba textu mě ostatně ubezpečila, že jsem dobře udělal; na něčem tak absurdním, jako je podprahové tvrzení českých médií, že se čeští politici dopouštějí na novinářích násilí, se opravdu podílet nelze.
Můj bývalý kolega z Reflexu a jeho dnešní šéfredaktor Martin Bartkovský si ovšem myslí, že nepodepsat "tohle minimum" řekne o charakteru těch lidí (tedy i mém), "celkem dost." Trošku mě jeho moralitka překvapila.
Jestli ovšem měla petice sloužit k tomu, aby se ti, co ji podepsali, bili veřejně v prsa, že jsou lepší než my, odpadlíci, renegáti, zkrachovanci a ztroskotanci, kteří odmítli, tak si ten pocit lepšího člověka a kovaného žurnalisty “celkem dost” užij, Máťo.
J. Rajchl: "Marku, jsi největší frajer."
40 loupežníků
Jakpak se vlastně jmenuje ten následník vůdce Málika?
Budou z nich stejní hrdinové jako z těch, kteří sem pozvali soudružskou pomoc Varšavské smlouvy, aby jejich Pravda a Láska zvítězila opět po 58 letech nad lží a nenávistí neuvědomělých dezolátů jediné skvělé budoucí společnosti?
Ani jim přece ta "Ulice" nebude kázat, co je pro ni dobré, když Oni to ví nejlépe. Co je dobré pro Ulici je totiž populismus.
Co je dobré pro společnost vědí tradičně elity té společnosti. Těch máme plná média s největší sledovaností.
Rozpor mezi propagandou a skutečností...
...mezi nás přivádí stále více lidí.
Proto padl komunismus. Ne kvůli slabosti ekonomiky (vždyť lidé stále ještě neměli hlad), ani kvůli Sorosovým intrikám (vždyť nejméně polovina národa se o existenci Havla dozvěděla až po 17. listopadu 1989). Komunismus u nás padl proto, že nám něco tvrdila média "komunistické veřejné služby" a něco jiného viděli lidi kolem sebe na vlastní oči.
Přesně tohle se děje dnes. Přes kecy, jak je globalizace skvělá, zdravotnictví skvělé, jak bychom smázli Rusko, jen kdybychom opravdu chtěli... se děje pravý opak.
Globalizace nám nepřináší více bohatství, ale díky inflaci roztáčené machinacemi nadnárodních bank a fondů, máme z našich úspor stále méně.
Do zdravotnictví se lijí prachy jak do zlatých záchodů Timura Mindiče a přesto jsou naše děti stále nemocnější, psychicky zdeptanější a "dožití ve zdraví" je pro naše důchodce jen nedosažitelná chiméra.
A Rusko stále postupuje, protože výše zmíněné zlaté záchody se v obraně Ukrajiny nijak neosvědčily.
Proto musí propaganda mejnstrýmových presstitutek sahat až k absurditám typu "Ruští agenti po sobě ve Finsku nesplachují záchody". Proto jsou stále více k smíchu vyjádření Sikorského, že by Poláci zničili ruské rafinérie za pár týdnů. Proto už Seznamu věří stále méně a Vidlákovi stále více lidí.
Protože skutečnost už se nedá zakrýt a propaganda to nepřekřičí.
Ještě zpět k brigádě na Vidlákovně
Jsem ,,zajíc" v přidávání příspěvků a tak se omlouvám, že až dnes ( po školení od pana domácího) přidávám text i přílohy z akce, na které jsem také byl.
Danku, moc díky za skvěle připravenou a zorganizovanou akci, která určitě přispěla k urychlení budování místa pro setkávání nás ,, Vidláků".
Jsem rád, že jsem se mohl spolu s mým synem setkat s Tebou, Petrou Rédlovou i ostatními a tyto zážitky si uložím do archivu - sekce ,,Zvlášť významné". Také se mi potvrdilo to, co dokazuješ
právě takovouto akcí - ,,Dejte mi peníze a lidi a zařídím všecko"!! A to je dle mého názoru životní krédo hodné následování, které i já úspěšně praktikuji.
Díky moc.
Megaloman
Przemyslaw Piasta - polský historik, publicista, podnikatel a politicky činná osobnost , 1.října 2026, zkráceno
„Kdyby na nás Rusko zaútočilo a my bychom si sundali rukavice, myslím, že bychom Rusko poměrně rychle porazili. Máme nad Ruskem drtivou vzdušnou převahu. Možná by Ukrajinci dokázali za šest měsíců odstavit polovinu ruských rafinérských kapacit, ale my bychom to dokázali za šest týdnů“ řekl Radosław Sikorski 11. září během setkání v Kyjevě.,“
Sikorski není žádný sloupkař ani druhořadý politik. Je ministrem zahraničních věcí Polské republiky. Už jen z tohoto důvodu má každé jeho prohlášení svou váhu. Není tedy divu, že reakce na sebe nenechaly dlouho čekat.
„Pokud jde o hodnocení vlastních ozbrojených sil Varšavou, šéf polské diplomacie má zjevně amatérský pohled na vojenskou sílu naší země a nechápe, že během speciální vojenské operace ruské ozbrojené síly zdaleka nevyužívají svůj plný potenciál. Když už mluvíme o vojenské převaze Polska nad Ruskem, Sikorski si zjevně neuvědomuje, že pokud by Polsko zahájilo vojenskou akci proti Rusku, naše země by použila celý arzenál dostupných sil a prostředků a polská státnost by do dvou nebo tří dnů přestala existovat,“ odpověděl na slova polského ministra zahraničí Nikolaj Patrušev , tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace .
Ani Marija Zacharovová svá slova nešetřila . Mluvčí ruského ministerstva zahraničí označila Sikorského prohlášení za symptom „rusofobie mozku“. Útočný arzenál Ruské federace je stále obrovský. V případě války s NATO by byl bez váhání použit. Polsko a pobaltské státy by byly samozřejmě prvními cíli.
Zatímco z pohledu zájmů celé Severoatlantické aliance by to mohla být přijatelná cena za dosažení strategického úspěchu, pro nás je to cena zcela nepřijatelná. Znamená to nejen lidské a materiální ztráty, ale také reálnou hrozbu pro další biologické přežití národa. Proto by polský ministr zahraničí, který by se měl v první řadě starat o blaho svého vlastního národa a státu, nikdy neměl pronášet taková slova.
Nicméně stojí za to se ptát, zda Radosław Sikorski skutečně sleduje zájmy polského státu. Celá jeho biografie tuto otázku nejen legitimizuje, ale odpověď, která z ní vyplývá je naprosto zřejmá.
V roce 1981 odešel Sikorski, kterému bylo pouhých 18 let, do Velké Británie. Po zavedení stanného práva v Polsku zůstal ve Spojeném království a v roce 1982 mu byl udělen politický azyl. Oficiální biografie ministerstva zahraničních věcí uvádějí, že v letech 1981 až 1989 byl ve Velké Británii politickým uprchlíkem. Během svého pobytu v zahraničí studoval na Pembroke College v Oxfordu, kterou absolvoval v roce 1986. Byl aktivní v Oxfordské unii, vedl Polskou společnost Oxfordské univerzity a patřil k Bullingdonskému klubu. Právě v tomto kruhu navázal blízký kontakt s Borisem Johnsonem. List The Guardian ho dokonce popsal jako politika blízkého mnoha předním konzervativcům.
Sikorski přijal britský pas v roce 1987. Podle dostupných biografií se svého britského občanství vzdal v roce 2006. Sám Sikorski si také vzpomněl na spekulace v Polsku, že jeho studium financovala britská tajná služba; to popřel s tvrzením, že obdržel standardní grant ILEA.
V 80. letech vstoupil na britskou mediální scénu. Pracoval jako nezávislý pracovník pro publikace jako The Spectator a The Observer a jako válečný zpravodaj pro The Sunday Telegraph informoval o válce v Afghánistánu. Afghánistán je ve skutečnosti významným bodem v této biografii. Právě zde se dostal do kontaktu se Spojenými státy a jejich zpravodajskými službami. Sikorski strávil čas mezi mudžahedíny v době, kdy byli silně podporováni USA proti Sovětskému svazu. Jako reportér se mimo jiné věnoval používání amerických raket Stinger.
Koncem 80. let začal Sikorski pracovat ve Spojených státech. Stal se korespondentem konzervativního amerického časopisu National Review, kde informoval mimo jiné o bojích v Afghánistánu a Angole. To ho seznámilo s americkou antikomunistickou pravicí a položilo základy pro jeho následnou politickou kariéru v Polsku. Na přelomu století získal Sikorski rezidenční stipendium v American Enterprise Institute a stal se výkonným ředitelem New Atlantic Initiative. AEI pro něj byla víc než jen pracoviště. Sikorski řídil program zaměřený na transatlantické vztahy, Rusko, NATO a demokratizaci postsovětských států. Zpráva AEI z roku 2005 ukazuje, že organizoval konference za účasti mimo jiné Zbigniewa Brzezińského, Davida Fruma, Danielle Pletky, Michaela Rubina a zástupců řady vlád a diplomatů.
Sikorského manželka, Anne Applebaumová , je vlivná americká novinářka, která je po celá desetiletí pevnou součástí americké mediální a expertní komunity. Její vazby na americký hluboký stát jsou veřejným tajemstvím. Jeden ze synů Radosława Sikorského a Applebaumové, Tadeusz Sikorski , se stal poručíkem v kybernetických sborech americké armády, jednotce americké armády věnované operacím a bezpečnosti v kyberprostoru.
Měl by politik s takovými vazbami, nejen politickými, ale i rodinnými, na cizí mocnost vést polskou zahraniční politiku? Zdá se však, že pokud dojde k vážnému střetu zájmů mezi Amerikou a Polskem, Sikorski se ocitne přinejmenším v pozici protichůdné loajality. Toto je značné riziko, které je o to významnější kvůli Sikorského vlastním osobnostním rysům.
Není žádným tajemstvím, že Sikorski je uvědomělý megaloman s posedlostí hraničící s narcismem. V klíčové době globální krize, kdy se z trosek unipolárního světa rodí nový globální konstrukt, řídí polskou zahraniční politiku muž bez osobních predispozic, ale přinejmenším s matoucími zahraničními konexemi. Pokud bychom ho měli přirovnat k navigátorovi a naši zemi k lodi, museli bychom dojít k závěru, že Sikorski nás už nějakou dobu jasně vede k útesům. V tomto je odhodlaný a důsledný. Nezastaví ho premiér posedlý imaginárními zprávami CIA. Nezastaví ho prezident, jehož styl zahraniční politiky je výrazně protiruský. Nezastaví ho nikdo v Polsku, protože zde není nikdo, kdo by měl sílu, odhodlání a intelektuální nadhled, aby to dokázal.
Můžeme jen doufat v zázrak. Ne v nějaký přehnaně velkolepý, tak akorát pro nás. Prostě v takový, kdy se mocní světa rozhodnou, že ještě nenastal čas na válku. A potom si mezi svými poskoky zjednají pořádek.
*Inza (Sikorski)
"Kdyby na nás Rusko zaútočilo a my bychom si sundali rukavice, myslím, že bychom Rusko poměrně rychle porazili...", řekl Radosław Sikorski
No a co teprve potom, kdyby si sundali rukavice Rusové, to by byl mazec... (další narcis z amerických institutů).
Některým lidem je prostě pořád dobře.
- I když by militantní premiér Tusk a ministr obrany Sikorski tak rádi zaútočili na Rusko, podobně jako fantastové z bývalých pobaltských sovětských republik, lidé v blízkosti ukrajinských hranic se spíše obávají Ukrajinců. Má to logiku. Pokud skončí válka u jejich sousedů, dá se očekávat výrazný posun zůstavší vojenské techniky přes hranice. A ty polské by byly jako transportní první na ráně. Navíc běžní Poláci už mají Ukrajinců a jejich nacistických choutek dost. Netušíme, jak je to v Polsku, ale u nás naopak údajná obliba minimálně Ukrajinek způsobila, že jsou na prvním místě mezi nevěstami. Statistika sice nehovoří o tom, koho si tu berou, zda li jsou to Češi nebo někteří z ukrajinských hrdinů bojujících z dálky, ale jisté je, že vysoký počet nově narozených dětí u nás tak může mít ukrajinský původ. A přidáme li množství potomků narozených těmto cizincům a navštěvujících naše školy a školky, přičemž se celkově rodí podstatně méně novorozeňat než před pár roky, možná jednou bude hlavním městem Ukrajiny Praha. Ukrajinizace tak jede naplno.
Vše se v Evropě mění a jediná Leyenová se zatím zuby nehty drží. Její demoliční schopnosti jsou skutečně nevídané a je až absurdní, co jí prochází. Nicméně se to na kontinentu už začíná vařit. Průmysl kolabuje, nezaměstnanost se zvyšuje stejně jako buzerace. Energetika kolísá, blížící se zima je pro politiky strašidlem. Ceny i daně rostou, inflace má nakročeno k pěknému kolotoči. Válka proti Rusku by reálně během prvních týdnů stála miliony životů Evropanů, poté už by nic nebylo jako dříve. Pár set štváčů je ochotno nás nahnat pod atomové hřiby. Možná jsme svědky posledního záchvěvu liberálů. Pokud ne, jde nám o život, majetek, o vše. Nebo to vnímám špatně? Mimochodem, Češi to mají na háku. Tušíte třeba, jak na tom jsou cenově dostupné zájezdy k moři? Tedy …. Vyprodáno. A to je máme dražší než třeba právě Němci. Některým lidem je prostě pořád dobře.
Jindřich Kulhavý z článku „Je to poslední fáze?“ https://www.inadhled.live/…e-/
*včelka Mája
To jen chcípající kobyla liberalismu kolem sebe kope. Snad ji dojdou síly dřív, než způsobí nenapravitelné škody.
Pokud se u nás bude rodit
hodně Oleksandrů, či Andrijů, nebude mi to tak moc vadit, jako kdyby se u nás začalo rodit příliš Mohamenů, Ahmedů, či Omarů.
Naprostý souhlas.
Naprostý!!!! Pokud nelze volit to nejlepší nastupuje volba lepší varianty.
Některým lidem je prostě…
Některým lidem je prostě pořád dobře?
A nemůže to být spíš tím, že lidé chtějí utratit peníze, které ještě mají, dřív než jim je ukradne Brusel v čele s Ufňukanou Uršulou?
Komu hrozí nebezpečí?
Zatímco v bitvě u Verdunu bojovali a umírali vojáci a počet obětí byl téměř milion, vymyslely Západní hodnoty lepší strategii války.
Začaly zabíjet civilisty. Podobně jako jejich produkt Rakouský vůdce Německa. Vojáci umírali v bitvách na frontách. Civilisté po milionech bez válečného pole. Hůř než ten dobytek.
Západní hodnoty zabíjely civilisty svými kobercovými nálety měst, završené zničením civilistů v Hirošimě a Nagasaki. Žádná fronta, žádné zákopy a bunkry. Žádná možnost obrany.
Takhle to zase plánují s námi. S půl miliardou obyvatel Evropy!
Lidí je jako štěnic. Miliarda sem, půl miliardy tam. Nahradí je nevzdělanými bez znalosti lidských práv, bez požadavků pracovní doby, bez volebního práva...
Vyvraždily desítky milionů Indiánů. Desítky milionů Slovanů. Bez nějakých křesťanských zábran. Bez svědomí.
Rusko je obrovský zdroj. Ten za to přece stojí.
Elity a Narušení zůstanou jako za každé války mimo. Stejně jako za toho kowidu Pfizererů. Miliony lidí si myslí, že oni zůstanou živí. Opravdu zůstanou?
Pol Pot západní hodnoty nevyznával,
přesto dokázal vyvraždit třetinu vlastního obyvatelstva.
Pol Pot komunista studovaný ve Francii
Pol Pot na západě studoval, jako celé řady pozdějších zločinných diktátorů.
V Paříži pobýval v letech 1949–1952 a studoval na École française de radioélectricité,
Stal se členem marxistického kroužku, který v Paříži založili kambodžští studenti pod vedením Ieng Saryho, a pravděpodobně byl i členem Francouzské komunistické strany.
Ihned po vítězství začali Rudí Khmerové uvádět v Kambodži, nyní přejmenované na Demokratickou Kampučii, do života svoji ideologii. Ta byla sloučeninou zkresleného učení marxismu-leninismu.
Byl kambodžský komunistický revolucionář a politik, vůdce Rudých Khmerů a premiér Kambodže.
To jsou údaje z wikijewie.
Pokud vím, tak ten kounismus vyzkoumal německý žid K.H.Marx. Do praxe a teorie jej zaváděli vzdělání lidé západních škol a hodnot. Marxismus - Leninismus rovněž nepochází z univerzit na východ od Černého moře.
To vyvražďování vlastního obyvatelstva Kampučie může být nějaká místní tradice a nebo pouhé kopírování genocidy Indiánů západními hodnotami v Severní Americe. Tam vyvraždily téměř všechny. Nikoliv "pouhou" třetinu jako v Kampučii.
Kolik asi zbyde obyvatel Palestiny po spravedlivé odplatě západních hodnot? Dvě třetiny jako v Kampučii nebo téměř žádní jako v Severní Americe?
Ano svět není tak jednoduchý
Jenže jemu to nevysvětlíš a navíc riskuješ! Sice je neuvěřitelné jak dokáže fundovaně (Švejk hadra) zareagovat na jakékoli téma. Co ale kdyby nedejbože pochopil a procitnul ze svého nabubřelého ega a přestal tady šířit svoje nevyžádané moudra a bohaté zkušenosti ze svého života, třeba jak se byl vy....kálet za hranice! Vždyť by některé znás mohlo klepnout z přílišné radosti. P.S. I když dnes mu někdo asi poradil jak si zlepšit image a za ten příspěvek s větrníkama jsem mu už, už chtěl dát pětislepici, ale vzpomněl jsem si, že jsem si zakázal na jeho příspěvky reagovat. Takže zase nic!
Kálení je činnost,
kterou dělá každý. Sebekrásnější modelka minimálně jednou denně se staženým prádlem ke kolenům zasedne a s vykulenýma očima tlačí.
Pokud na mě skutečně ty i tvoje dvojče Divísek, přestanete reagovat, nebudu s tím mít problém. To ale nedokážete, vždycky mi skočíte na špek, amatéři. Pak se rozčilujete, já se bavím. A takhle my tady žijeme.
Řekl bych že jich bude…
Řekl bych že jich bude mnohem víc, než jich bylo před vznikem státu Izrael. V roce 1945 žilo na celém mandátním území Palestina pod Britskou správou 1 200 000 Palestinců.
Teď žije jen na území Izraele zhruba stejný počet.
Dalších přibližně 8 milionů jich žije na okupovaných územích a dalších asi 8 milionů žije jinde, v Jordánsku, Sýrii, Libanonu atd.
Já bych řekl,
žes mu krapet rozkopal bábovičky.
Palestinci Semité v Palestině před 100 lety
Tázal jsem se, kolik zbyde Palestinců v Palestině, nikoliv v zemích kolem a ve světě.
Ve světě žije údajně podle federace židovských obcí ČSR 16 milionů Židů. Asi 7 milionů v Izraeli.
Před sto lety žilo v Palestině po několika vlnách sionistické imigrace sotva 100 tisíc židů původem z jižního Polska a Podkarpatské Rusi.
Wikijewie: Izrael, plným názvem Stát Izrael, je stát v jihozápadní Asii. Leží v jižní Levantě na Blízkém východě a sousedí s Libanonem a Sýrií na severu, Jordánskem na východě, Egyptem na jihozápadě a Středozemním mořem na západě. Okupuje palestinská území Západního břehu Jordánu na východě a Pásma Gazy na jihozápadě a syrské Golanské výšiny na severovýchodě.
Palestina (z řeckého Παλαιστίνη; latinsky: Palaestina; hebrejsky: פלשתינה Palestina; arabsky: فلسطين, Filastín) je název geografického regionu na Blízkém východě. Nachází se zde dnešní státy Izrael a Palestina .
Kdo se tedy roztahuje jako ve středověku v Evropě? Bez ohledu na genocidu civilního obyvatelstva? Fakt nemusím Palestince, a už vůbec jako sousedy. Ale kam se pohnou ti, kteří židovskou fašistickou genocidu přežijí? Jejich souvěrci je přece k sobě nepustí a nepřijmou. Ale Evropská unie Narušených jim otevírá náruč! Wellkome reffuge. Snadno pojme i dva miliony sandálníků. Je to sotva 70 tisíc pro každý stát.
Dodatek ke včerejšímu příspěvku pana Bartusiaka.
A ještě je k tomu třeba dodat, že je třeba k parku větrných elektráren vybudovat přes pole cestu, aby se tam všechen ten materiál mohl dovést, čímž se část pole, na kterém je cesta znehodnotí a taky je třeba propojit větrníky mezi sebou plastovým kabelem, s hliníkovými nebo měděnými žílami a ten kabel musí vést někdy mnoho kilometrů k nejbližšímu připojení na elektrickou síť. Taky je třeba vybudovat plynovou elektrárnu, aby dodávala elektřinu do sítě v době, kdy nefouká vítr, nebo kdy fouká příliš silně a mohl by větrník poškodit. Ta plynová elektrárna je potom ztrátová, protože se investice do elektrárny, která chvíli běží ale většinou neběží, moc nevyplatí, ale je nutná k tomu, aby celá elektrovodná síť nezkolabovala.
V diskusích odborníků padá, že...
.... investice do souvisejících nutných technologií k udržení stability sítě jsou až sedmkrát vyšší než přímé náklady na OZE !
Nic proti OZE.
Pokud se obejde bez dotací, pokud zaplatí náklady, které vznikají díky ní k přetížení sítě, pokud pojede sama na sebe a přežije, neřeknu ani ň. Akorát bych prosil trochu citu k jejímu umístění. Teď dělám kousek nad vstupem do Skalního městečka v Tisé. Na jedné straně obce nádherná příroda a dost známé pískovcové skály, na druhé hrdě se nad horizontem trčící větrníky. Mě to přijde jako urážka té krajiny. Asi by se šiknul Don Quijote, ten si s větrníky poradit uměl. Hned na zteč!
Nic jiného než TUNEL!
Za "naše" peníze, které stát investoval a investuje do celého systému OZE jsme mohli mít dostavěné zhruba 2 bloky JE Temelín! A kdyby jsme prodávali tuto přebytečnou a stabilní energii do zahraničí za peníze, za kterou ji zpětně kupujeme od našich "přátel" z Lipské burzy, jsme se mohli mít jak ty pomyslné prasátka v žitě! Ani by jsme k tomu nepotřebovali barevnou revoluci...
Jako v žitě
jako v žitě se mají pouze ty svině, které byly včas u těch smluv na zavádění OZE.
Tehdy se bratřili Paroubek, Topolánek, Bursík a celá řada vědoucích napříč politickým divadlem.
Dodnes nikdo z vlád a parlamentů nemá koule a odvahu zastropovat výkupní ceny od těchto solárních a větrolapových zločinců. Jestliže platím za 1 kWh 6 Kč i s distribucí, měly ty v žitě mít výkupní cenu jako každý jiný výrobce! Ale jejich cena je jako stanovená okupanty za protektorátu německých fašistů.
Co nám slíbí Babiš, Okamura, Macynka? Nic, co by zastavilo loupež století!
Jsou ještě další náklady na…
Jsou ještě další náklady na zřízení a provoz OZ a jak se bude zvyšovat počet a výkon OZ budou narůstat. Například mařiče elektřiny, jejich vlastníci dostávají peníze za každou zmařenou Kwh, také obrovské baterie, kde se platí nejen pořízení ale také za každou Kwh kterou baterie přijme a zase vydá.
Taky bude nutné posílit vedení velmi vysokého napětí, aby bylo možné elektřinu posílat z místa kde je jí nadbytek do místa nedostatku, a nejen vedení VVN ale i jiné rozvody elektřiny bude třeba posílit, také regulace na všech stupních rozvodů bude muset zvládnout daleko vyšší nároky na regulaci.
V roce 2000 se počet zdrojů elektřiny pohyboval v několika stovkách, v současné době je to přes 240 000. a většina těchto zdrojů elektřinu někdy vyrábí a za pár minut nevyrábí ale spotřebovává. To klade vysoké nároky na regulaci, která se také projeví v ceně elektřiny.
Naši politici
Jsou nemorální bezcharakterní zmetci, kteří vědí, že máme takové zákony, které jim umožňují bezpracný výdělek a doživotní bezpečí a zabezpečení. Oni nechtějí prosperitu státu a dobrý život pro všechny. Jen pro sebe. PRO SEBE.🤮
Zase pustili Křečka na veřejnost a ten spustil: čekà se zvýšenî cen elektřiny, plynu, pohonných hmot, zvýšení inflace. No a pak si vyber: toto anebo pak ještě třeba válka🤮 No, každý chudák si raději vybere zdražení všeho než válku. A jak bude rád!🤮🤮
Citát a zpráva dne:
Přidat komentář