Sucha, přívalové deště - co s tím?

Štítky

Starám se o rodinný majetek, pozemek na Valašsku o výměře bezmála 8000m2. Jílovitá půda, podloží pískovec a jíl, jižní svah,louka a pár stromů v hraničních mezích. Na části pozemku leží dům a zeleninová zahrada. Pozemek je asi 200 m dlouhý po vrstevnici a 40 m široký po spádnici. Před 22 lety se začalo projevovat sucho, v létě tam byla chorvatsky suchá tráva a zemina konzistence nepálených cihel nepřijímala vodu. Protože pozemek leží na přirozeném úžlabí velkého svahu, při prudkých deštích se tímto úžlabím hnala  voda která odnášela už tak dost mizernou zeminu, Když pak zasvítilo slunce, během pár dní byla půda suchá.

Ve volných chvílích jsem vysazoval ovocné stromy. Poctivé jámy 80x80x80 jsem naplnil do poloviny hnojem, na to zeminu a stromky. Kořeny a kmen jsem obsypal průsačnou ornicí a z jílovité spodiny jsen nasypal hráz zespodu, aby zadržovala vodu tekoucí po povrchu. Aniž bych to v době výsadby tušil, vykopal jsem vlastně kolem 150 vsakovacích studní.

Nechal jsem po vrstevnici vybagrovat obslužnou cestu. V době dešťů se na ní tvoří kaluže a voda má čas vsakovat do podloží.

Občas se mi povedlo polacinu sehnat větší množství zeminy, uzrátého kompostu a hnoje, Tím jsem vylepšil úrodnost zdejší mizerné půdy a její retenční schopnosti. Např. pod ornici zeleninové zahrady jsem navezl 70 cm silnou vrstvu koňského hnoje. Pak na ní několik let rostl les hnojníků. Jeho mycelium značně půdu vylepšilo. A to mám domluvenou další hromadu kozího hnoje, řádově asi 50 kubíků.

Také jsme přestali na podzim uklízet listí úzkostlivě dbát o pořádek. Příroda si s listím poradí a za deset let neúklidu je patrný rozdíl v tmavší barvě zeminy. Po části obvodu pozemku jsem nechal růst křoviny. Slouží jako hraniční plot, dále jako úkryt pro ptáky a ježky a také stíní. Řízený nepořádek má další výhodu v tom, že se v něm dají najít stromky které se dají přesadit. Dají se najít odkopky švestek, divoce křížené semenáče jablek, hrušek a třešní, na okrasu hloh a šípky,také javor a dub. V hraničním živém plotu jsou také maliny a ostružiny, Zahradu a sad jsem vysadil vším možným čemu se v lokalitě daří, takže od poloviny května do půli řijna tam neustále něco dozrává. Nabídku doplňují lesní jahody.  

Přestal jsem používat chemická hnojiva a postřiky. Na zahradě začaly růst houby, žampiony, bedly červenající, pýchavky, vatovce, závojenky podtrnky a májůvky. Díky myceliím těchto hub se zlepšilo zásobení stromů vodou a minerály. Když jsem dosazoval mladé stromky mezi desetileté stromy, za deset let je vzrůstem dohnaly.

Vyhloubil jsem na pozemku stružky a navršil nevysoké meze tak, aby se všechny vody stékaly uprostřed pozemku, v místě úžlabí kde voda vymlela menší strouhu. Na strouze jsem nechal vybagrovat vsakovací tůňky, jejichž hráz navazuje na navršené meze, ve kterých je meliorační trubka obsypaná štěrkovým ložem. Voda z tůněk vtéká do melioračních trubek a voda má čas vsakovat do podloží. Ještě mám  v plánu pod tůňkami vybagrovat menší rybníček, který by zachytil přebytky vody a ve kterém by se splavená zemina usazovala.

Strouhu jsem zavezl přivezenou zeminou a rašelinou. V tomto místě jsem navršil pět retenčních mezí. Všechny jsou spádované cik  - cak, takže povrchová voda už neteče prudce po spádnici dolů, ale pomalu střídavě doleva a doprava a má tak daleko víc času na vsakování.  

Studna hluboká 14 m se po letošních předjarních deštích zaplnila do osmi metrů, namísto obvyklých 5 -6 metrů. Studna je blízko úžlabí, na kterém jsem dělal retenční úpravy.

Ještě mám v plánu ve svahu nad studnou zbudovat vsakovací rygol vedený po vrstevnici se vsakovací studnou, aby povrchové vody lépe zásobily studnu na pitnou vodu.

Na tomto pozemku bylo vody vždycky málo, ale její nedostatek se nejvíce projevil po převratu. Proto jsme před víc jak třiceti lety na pozemku zbudovali betonovou jímku na 25 kubíků dešťovky. V domě jsem následně zhotovil dvojí rozvod vody.

Loni jsem se v nejparnějším létě rozhodl změřit na pozemku teplotu různých povrchů pyrometrem. Bylo mi totiž divné, že když chci vyvětrat v kuchyni, dovnitř se vždy vevalil horký vzduch zvenku. Měření proběhlo při teplotě vzduchu 32°C ve stínu.

betonový dvůr na slunci a balkon 52°C

betonový dvůr ve stínu menšího stromu  30°C 

fasáda na slunci 46°C

plechová střešní krytina cihlové barvy 64°C

deseticentimetrový trávník  na slunci 45°C

odbagrovaná zemina na slunci 52°C

A teď to nejlepší, teplota povrchu travního porostu, ve stínu pod korunami stromů, byla 25 až 28°C, podle mohutnosti korun. Je to tak, stromy jsou nejlepší klimatizací. Navíc mají ještě jednu obrovskou výhodu. V době sucha se zemina kolem kmene seschne tak, že mezi kmenem a zeminou se vytvoří mezera 5 až 10 mm, podle objemu kmene. V případě přívalového deště koruna svými šikmými větvemi svádí významný podíl vody ke kmeni, po kterém stéká do  této mezery. A protože kořeny vedou také šikmo dolů, voda teče podél kořenů do podloží. Strom je nejlepší retenční zařízení, které příroda stvořila. Když jsem v době sucha stromy zaléval 3/4 palcovou hadicí, voda mizela v mezeře tak rychle, že se ani nevytvořila kaluž.

Naše rodina vlastní ještě půl hektaru lesa. V lese schnou modříny a smrky. Přes les teče malý potůček, který se během času zařezal 2,5 metru pod povrch terénu. To znamená,  že se podpovrchové vody nemají šanci dostat nad hladinu potůčku. Rozhodl jsem se na něm udělat malé splavy z kmenů naležato. Až naplavená zemina vyplní prostor nad splavy, stačí mezi starými splavy udělat nové splavy a tímto způsobem zvedat koryto potůčku co nejvýš k úrovni stávajícího povrchu terénu. To ale není akce na jeden život, to musí dodělat moji potomci, pokud budou chtít v mém díle pokračovat.

Obyvatelé dolin by si měli uvědomit, že o tom jestli jejich obydlí budou v době přívalových dešťů zatopené, rozhodují majitelé svažitých pozemků nad dolinou. A obyvatelům svahů se suchými studněmi by zase mělo dojít, že náprava je v jejich moci.  

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (114 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Tohle je hodně dobré, jen mne trochu děsí ta obrovská hromada práce, před kterou smekám! Ale já jsem městský člověk, který se po deseti letech na vesnici pokorně vrátil do města. Odkud zase každou volnou chvíli vyrážím na chatu a na tramp :)
Ještě k té vodě: Vyprávěl mi kamarád, že měl nějaký kus pole a u něj vyschlou studnu. Pole pronajal místnímu zemědělci s podmínkou, že bude provádět každoroční hlubokou orbu. Po třech letech je ve studni voda...

Průměrný počet slepic: 4.9 (18 hlasů)

Jak říká Peter Staněk, život půdní mikroflóry se odehrává v prvních 50 cm půdy a ta ve svých tělíčkách zadržuje vodu. Proto ta souvislost vody ve studni s hlubokou orbou. https://www.youtube.com/watch?v=_azCLo1w_j4

Průměrný počet slepic: 4.4 (9 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

Promiňte prosím, ale viděl jste prosím na prudkém svahu zapravit 70 cm hnoje? ,, Např. pod ornici zeleninové zahrady jsem navezl 70 cm silnou vrstvu koňského hnoje. Pak na ní několik let rostl les hnojníků. Jeho mycelium značně půdu vylepšilo. A to mám domluvenou další hromadu kozího hnoje, řádově asi 50 kubíků." ?

Není koňský hnůj nedostatková surovina?

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Svah není prudký, dá se po něm jezdit po vrstevnici. Pod částí pozemku je opěrná zeď, takže tam vznikla rovina. A na tu jsem navezl onu vrstvu hnoje. Kdyby tam rovina nebyla, hnůj by odnesl první déšť do doliny.

Ano, mám domluvených 5 tatrovek kozího hnoje. Valašská bledozem se koňským hnojem sice vylepšila, ale na pěstování zeleniny je stále ještě moc světlá.

Hnůj mi navozil kamarád z protějšího svahu. Chová koně, hnoje měl šílené hromady a manželka mu už hudrovala že nechce žít na hnojišti. Tak byl rád že se ho rychle zbavil.

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)

hnůj jsme nezaorávali. Navezli jsme hnůj a na něj jsme navozili zeminu z výkopových prací, která nám zbyla ze zhotovení cesty.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

toho důvodu, že její výčet člověk přečte v řádu jednotek minut, zatímco skutečné provedení, resp. první výsledky z popsaných děl se počítají v řádu jednotek let s tím, že vše se nezdaří napoprvé, resp. taková díla se musejí obnovovat a udržovat. Což velmi neradi slyší jak majitelé pozemků, tak zejména soudruzi ekologisté.

Jinak za hodinu se v relativní pohodě nechá zvládat překopat a přeházet půl kubíku zeminy, tzv. vrchovky. Za šichtu stihne nepříliš zdatný kopáč zmanipulovat čtyři kubíky zeminy.
Pokud je někdo echt lenivý, úplně postačí provést takové zemní práce minibagrem. Ty jsou dnes k mání zcela běžně. Postačí jen správně "projektovat".

Průměrný počet slepic: 4.7 (11 hlasů)

Je to přesně tak. Abych se nenudil, šel jsem občas něco udělat. V poslední době mi menší jámky na stromky kopal syn s minibagrem. Jamky na velké stromy mi kopal normální bagr, měly rozměry 2x2 metry a do hlobky asi po prsa. Jámku jsem vyplnil hnojem a na to dal tenkou vrstvu zeminy zbavené kamení. Když hnůj sedl, tak jsem postup opakoval a pak ještě jednou. Když jsem do ní nasadil ořech, o kousek vedle měl soused asi desetiletý ořech. Poté co se ten můj prorostl do hnoje, měl roční přírůstký 80 cm. Sousedův 8 cm. Můj ho už dávno dohnal a předehnal, podobně jak to plánoval Chruščov.

Je ale pravda že někdy dokáže zahrada utahat. Konkrétně včera jsem po večeři okamžitě usnul a před chvílí mne vzbudil opětovný hlad. Proto tu jsem vzhůru uprostřed noci.

Průměrný počet slepic: 4.8 (25 hlasů)

pořádně nasrat.
Protože jsem chytrý, mladý a krásný, usínám zcela běžně již před obědem. A kdyby se Stará Jahoda průběžně nestarala o to, aby byl špajz furt jak po třicetileté válce, už bych dávno praskl, bo hlady se budím třikrát za noc.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

U mě se jídlo hromadí.

Znáte Michaelu Kudláčkovou? Taková nadaná dětská herečka, hrála v Poslední propadne peklu a v My všichni školou povinní. Pak ji Vala nevzal na DAMU a měla utrum, vyrostla z ní hubená ženská.

Myslím, že se nepletu, jednou bylo v Áčku o jedlících a ona tam byla taky. - Říkala, že dělá přesně to, co se dělat nemá, v noci si vstane, pěkně se naláduje (jako třeba svíčkovou s knedlíkem) a pak jde spát. - Jen je pořád jako lunt.

Ani ti ostatní nebyli nijak speciálně tlustí a to tam nevydrželi bez jídla. Furt jim tam nosili svíčkový a vepřo-knedlo-zelo a chlebíčky - ti to tam jedli a jeden si vždy udělal pauzu a odpovídal moderátorce.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Promiňte prosím, ale viděl jste prosím na prudkém svahu zapravit 70 cm hnoje? ,, Např. pod ornici zeleninové zahrady jsem navezl 70 cm silnou vrstvu koňského hnoje. Pak na ní několik let rostl les hnojníků. Jeho mycelium značně půdu vylepšilo. A to mám domluvenou další hromadu kozího hnoje, řádově asi 50 kubíků." ?

Není koňský hnůj nedostatková surovina?

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Hodně dobrý článek. Cítím za tím mnoho práce a dřiny. Ovšem smysluplné. Snad to potomci ocení.

Průměrný počet slepic: 5 (21 hlas)
Trvalý odkaz

To je tak dobré, že musím sám sebe přesvědčovat, že je to pravda. Já bych to nedokázal, ale líbí se mně to tak, že bych něco takového alespoň zkusil. Je to tak skvělá tvůrčí práce, že nad ni snad není. Něco takového musí tvůrčí duch naplnit.
Klobouk dolů!

Průměrný počet slepic: 4.8 (17 hlasů)
Trvalý odkaz

rozdávají organizace vlastnící vodní toky s přilehlými pozemky (břehy) mastné pokuty. To jen tak na upozorněnou, pokud by někoho napadlo začít něco ohromně budovat.
Ta mastnota jde do stovek tisíců korun českých.
Přece si nebudete zadržovat vodu, když je jí málo...

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

Na druhou stranu jsem v některé valaěské dědině, bohužel uř nevím v které, viděl průběžně udržované splavy z klád. Po celém toku byly staré splavy ze zčernalých kmenů a mezi nimi nové, ze světlého dřeva.

Znám místa s vyzděným říčním korytem, které se během 40 - 50 let prohloubily o zhruba 1,5 m. Lidé bydlící poblíž museli prohlubovat studny.

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

MUDRlande Wenco,
Vaše situace se odvíjí podle toho, zda máte vodní tok nebo bystřinu. Pokud jde o vodní tok, pak hrazením porušujete vodní zákon §46. Pokud máte bystřinu, pak naopak koryto přehradit musíte podle lesního zákona §33. A pak se v tom vyznejme, když normální člověk vidí koryto a netuší, zda jde o vodní tok nebo bystřinu!

Vodní zákon č. 254/2001 Sb., § 46
Ochrana vodních toků a jejich koryt

(1) Je zakázáno měnit směr, podélný sklon a příčný profil koryta vodního toku, poškozovat břehy, těžit z koryt vodních toků zeminu, písek nebo nerosty a ukládat do vodních toků předměty, kterými by mohlo dojít k ohrožení plynulosti odtoku vod, zdraví nebo bezpečnosti, jakož i ukládat takové předměty na místech, z nichž by mohly být splaveny do vod.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na případy, kdy se činnosti v něm uvedené provádějí v souladu s tímto zákonem.

Paragraf 33 Lesní zákon ČR 289/1995 ze dne 3. listopadu 1995


O lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
§ 33. Meliorace a hrazení bystřin v lesích
(1) Meliorace a hrazení bystřin v lesích jsou biologická a technická opatření, zaměřená na ochranu půdy a péči o vodohospodářské poměry. Provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích je povinností vlastníka lesa, pokud orgán státní správy lesů, popřípadě orgán státní správy vodního hospodářství nerozhodne o tom, že jde o opatření ve veřejném zájmu. V takovém případě rozhodne i o tom, kdo tato opatření provede a kdo ponese náklady s tím spojené. Povinnosti vlastníka lesa a oprávnění orgánů státní správy podle zvláštních předpisů [§ 17 odst. 1 a § 36 odst. 1, písm. b) zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).] nejsou tímto ustanovením dotčena.
(2) Orgán státní správy lesů může vlastníku lesa uložit provedení potřebných opatření nebo je nechat provést na jeho náklad, pokud potřeba provedení takových opatření vznikla v důsledku činnosti vlastníka lesa; vlastník lesa je povinen provedení takových opatření strpět.
(3) Preventivní činnost k předcházení nebezpečí lavin, vzniku svahových sesuvů a strží, povodňových vln a odstraňování následků živelních pohrom hradí stát, popř. fyzické a právnické osoby, které mají z těchto opatření prospěch. Tato opatření se provádějí na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů a vlastník, popř. uživatel pozemku je povinen jejich provedení strpět.
(4) Vlastník, popř. nájemce pozemku je povinen strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k přípravě, budování a údržbě zařízení meliorací a hrazení bystřin v lesích a podílet se na všech pracech podle míry prospěchu, který má z jejich provedení. Vlastník, popř. nájemce pozemku má nárok na náhradu majetkové újmy, vzniklé v důsledku omezeného výnosu nebo jiného užitku z dotčeného pozemku.
(5) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o melioracích a hrazení bystřin v lesích a o způsobu určení výše náhrady za opatření prováděná ve veřejném zájmu.
Podrobně: https://zakony-cz.com/lesni_zakon/33.htm

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

Gerde, mám bystřinu v lese, takže tam pronlém není. Myslím že není ani problém v té zmíněné valašské vesnici. Možná si splavy na svém vodním toku vybudovali sami vesničani, se starostou ve funkci koordinátora (zajistil svačinu, pivo a slivovicu) stavebního dozoru (dohlédl na to, aby se chlapi příliš neožrali a nepořezali se motorovou pilou). Nakonec, dřevěné klády nejsou pevnou stavbou a mohly do potoka spadnout samy. Spadlé kmeny mohou zapříčinit lokální záplavu, ale malé splavy ze dvou kmenů asi těžko. Ten zákon je spíš pro případ zmíněné záplavy, kvůli ucpání koryta.

Povodí takové věci vůbec nezajímají. U nás například povodí na starostovu žádost zajistilo vyzdění kritických míst koryta, ale že si rybáři o 300 m proti proudu zbudovali několik dřevěných splavů, to ani nevěděli.

Samozřejmě že se může najít žalobce, Pokud někoho vyplaví voda a svede to na nelegálně zbudovaný splav, můýe to žalovat.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Splavy samozřejmě povodni zabrání, a nemyslím si, že by byl problém s lidmi žijícími po proudu toku. Problém by mohl být jen s příliš aktivním úředníkem, co bystřinu prohlásí za vodní tok. Pouze na úředníky je třeba si dát pozor, normálním lidem nic vadit nebude.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

Kdysi v Novohradských horách prý vyvěralo plno bystřin. Když jsem tam byla já, nikde už nebyla jediná bystřina, bylo vidět jen místa - koryta, kudy tekly. Kdyby tam byly ony klády a zadržovaly vodu, níže by nejspíš začaly bystřiny vyvěrat a bylo by lépe jak stromům, tak dalším patrům rostlin pod nimi a les by prosperoval.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Vím o jednom místě, kde po vrstevnici nadělal harvestor dost hluboké koleje. Když zaprší, drží se tam voda a vytéká odtud malý pramínek. Ne vždy je těžká technika v lese špatná.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

kéž by to vydrželo stejně dlouho, jako přirozený pramínek, který vyvěrá v lese bez zásahu člověka, strojů,...

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

správně se mají dělat lesní cesty po úbočích tak, že se na odbagrované straně vybagruje vsakovací rygol, vysypaný štětem. Říkal to nějaký poctivý lesník v televizi s tím, že to kvůli nákladnosti málokdo dělá. Udělá se většinou jen příkop a voda sfrčí z kopce přímo do potoka.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

kolem Lidečka. Jenže to bylo v polovině 90. let; kdoví, jak vypadají dnes.
A bývaly i na horní Jizeře a hlavně na větších potocích, které jsou jejími přítoky. Některé vypadaly jak schody, protože těch jízků bylo opravdu hodně :o)

Napadlo mě, že asi mají i nějakou fukci v případě přívalových srážek. Že zpomalí a rozbijí masu letící vody a ona pak dole nenapáchá takové škody. Ale to je jen můj dojem; možná úplně mylný.

Průměrný počet slepic: 4.8 (9 hlasů)

viděl jsem je docela nedávno, snad ve Valašské Bystřici, ale nejsem si jistý. Pokud se udržují, zabraňují zařezávání se toku stále hlouběji a proto napomáhají udržení vody v krajině. Díky nim se nesnižuje vodní hladina v přilehlých studních, protože vodní tok slouží jako přepad spodních vod.

Možná dokonce zrychlují odtok přebytečné vody. vzpoměl jsem si na německého objevitele a vynálezce v oblasti hydrodynamiky, jehož jméno mi někam zasul Alzeimer. (To je uajímavé, tohoto němce si pamatuju.) Ten totiž měl vyprojektovat úpravu koryta řeky, aby odváděla víc vody kvůli lokálním zátopám. A ten tu věc vyřešil tak, že se nic nebagrovalo, jak všichni čekali. Na mělčinu obou břehů řeky dal rozmístit balvany v rozestupech stanovených v projektu. Místní si ťukali na čelo, protože namísto zvětšení průchodu koryto spíš ucpal. Následné větší deště daly projektantovi za pravdu. Při rozvodnění mezi kameny vznikaly víry, které urychlovaly proud vody uprostřed koryta a navíc tato úprava byla o poznání levnější.

Takže pokud se díky splavům udrží nehluboké, ale širší řečiště, proud vody strhne kameny uprostřed koryta a vyháže je na mělčiny, kde způsobují výše popsané víry a rychlejší odtok vody.

Průměrný počet slepic: 4.8 (9 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ony takhle fungují i stromy stojící v řečišti a na jeho hraně. Na horní Vltavě zatloukají/zapichují místy vrbové větve. Klacek co 20 cm; zhruba. Některé obrazí, jiné ne, ale za nimi se časem usadí bahno, pak vyschne, poroste bejlím a břeh je zpevněný, aniž by bránil prosakování vody.
Tak jsme to prubli na "našem" břehu (voda už byla až u zahradního tarasu, bo zanesené koryto, a kdyby ho podemlela, ujel by nám kus zahrady, která už je takhle nevelká) a ono to fakt funguje! Netrvalo to ani pět let a vytvořil se nový břeh, který ten taras chrání. Bydlí na něm divoké kachny, a protože je přikrmujeme, tak nám každý rok přivedou ukázat káčátka :o)

Jo, a je to fakt levné; i když zpočátku pracné.

Průměrný počet slepic: 4.5 (10 hlasů)

postupoval jsem obdobně při zajištění odbagrovaného terénního břehu. Rodina chtěla břeh zajistit betonovou zdí, tak jsem je odbyl slovy "odstěhujte se do města, když máte beton tak rádi, tam je ho habaděj" a nasadil jsem tam lískové ořechy. Keře bezvadně drží zeminu, stíní a rodí. Není to lepší jak beton?

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

kdybych mohla, jmenovala bych Vás ministrem životního prostředí, zemědělství a financí dohromady, a to s absolutní pravomocí nebo aspoň s právem veta ve vztahu ke všem rozhodnutím vlády a pro jistotu i parlamentu. I Brusele.

Průměrný počet slepic: 3.9 (8 hlasů)

To teď budu chodit s nosem nahoru! Teěí mne jak skloňijete Brusel.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

Prchli jsme před dvaceti lety z centra Prahy do malého venkovského městečka a jen lituju, že jsme se neodvážili dřív. Dnes už bych neměnil ani za zlaté tele.
Lidi jsou tu pořád ještě lidmi a příroda přírodou.
Vč. toho zpevňování břehu a mraku různých dalších drobností.

Ty lísky vyzkoušíme, díky. Zatím jsme experimentovali jen s vrbami. Na protilehlém břehu jsou i olše a osiky a mají zajímavý kořenový systém, který ten břeh asi také drží pohromadě.
Sehnat tak klasické "sloupovité" topoly, to by byla nádhera... Jenže jsem se dočetl, že se takřka nedají množit a proto u nás mizí.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Topol černý vlašský (Populus nigra var. italica) se množí pouze vegetativně. Všechny topoly sloupovitého tvaru jsou geneticky shodné, pochází z jednoho stromu. Takže množení jedině vegetativně řízky, najít si takový topol, a ostříhat mu spodní větve. Z nich nadělat řízky a zasadit. Zajímavé je, že všechny takové topoly jsou samčí. Takovou nepřijatelnou diskriminaci samičích topolů by měla EU zakázat! Napíšeme Jourové, ta to má na starosti. :-)

Až budete sázet lísku, vemte na vědomí, že chutná myším, a těch je hodně. Možná Vám lepší výsledky dá sázení řízků než oříšků. Ale lísek raději vysaďte více kolem sebe, protože němčina má na to jeden půvabný výraz: "In die Haseln gehen“ = „Jít do lískového keře“ a znamená to jít souložit.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Snad to zabere, protože zatím mi úspěšně chcípla i voděnka. Ale mimo kancl a barák si s rostlinami rozumím.

Co Jourová, ale Valdrová! Ta srovná topoly do latě rázně a rychle takovým způsobem, že zapomenou, k jakému džendru vlastně patřily :o)

Mi povídejte, s těmi lískami. Máme jednu velelísku na zahradě (je skvělá na stanové tyče, kolíky, žerdě a pod.) a každoročně pořádáme sběračský sprint, v němž nám jsou soupeři myši a nejspíš i veverky-heverky. Fauna zatím beznadějně vítězí a my paběrkujeme.
Ona nějak odnožuje (to budu muset prozkoumat), protože je čím dál objemnější.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

oříšky Vám určitě likvidují pouze myši. Pro jistotu to tam u příbuzných prověřím a bude-li třeba, kolegyně veverky umravním.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

In reply to by veverka (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ale kdyžtak jim zabavte pramičku, aby to neměly tak snadné. Po souši se k nám nejspíš nedostanou a tak si budou muset doplavat.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

budete mít na zahradě akorát klíšťata a z topolů bordel hlavně když kvetou ti samci. A při vichřici vám to spadne na barák

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

a dávku optimismu.... :-)

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Doporučuji zkusit raději vrbu, rychleji roste a chytne se na břehu prakticky všude.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

nejlepší bude vrba. Stačí uříznout nožem, ne nůžkama, pár prutů a zapíchnout do půdy. Pokud má stálou vlhkost, není třeba zalévat a pruty pustí kořeny samy. Klidně nahusto, pak je prořežete jak uznáte za vhodné.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

nevím jestli se hodí k potoku. Zaručeně se hodí do suchých, kamenitých půd. Nevím zda by jí u potoka neuhnívaly kořeny. Topol si můžete vypěstovat.ze semene. Zasaďte je do malých kelímků, raději víc kdyby některé shnily přelitím. Když se ujmou, přesaďte do cca pětilitrových květináčů nebo nadasek od pitné vody. Akorát do nich musíte udělat díry. Ty pak zahrňte do záhonu, aby přes zimu nezmrzly a nevysychaly. Já tak sadím vlastní křížence ovocných stromků. Povedl se mi kříženec jaderničky a nějakého zimního jabka. Chuť a vůně po jaderničce, velikost a žíhané líčko po té zimní odrůdě. Je to blbuvzdorná odrůda, nechce žádnou chemii. Já o křížení ani moc nevím, ale rád je jím a jinak zpracovávám.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

Než dorostou lískové ořechy a zajistí břeh, mohla by škoda vzniknout. Ale nejspíš existují dočasné zábrany, které nejsou pevně spojeny se zemí a je možné je kdykoliv přemístit, nebo odstranit,...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

Viktor Schauberger

Zatím bez slepic

V těch přítocích si je dělají rybářské organizace a jejich hlavní funkce v okysličování vody. Odchovávají tam třeba pstruží potěr.

Průměrný počet slepic: 3.5 (4 hlasů)

vzpoměl jsem si že mi to kamarád - rybář říkal.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by MUDrland Wenca (neověřeno)

Trvalý odkaz

Splavy z podélně ukotvených klád byly na Valachách už za komoušů, to není žádná novinka. tyto stavby mají tu nevýhodu, že podléhají zubu času a hlavně vody daleko rychleji, než stavby zděné. Ovšem základní výhodou byla v době jejich prvního vzniku nulová cena stavebního materiálu.
Jinak s předešlými pisateli souhlasím v tom, že tím nejlepším co může člověk udělat pro udržení toku v požadovaných mezích, je výsadba stromů a keřů na jeho březích.
U nás před pár lety vyhráli ekologisté grant na "vylepšení" koryta říčky. vyrvali staré stromy, namísto nich naplácali obrovské balvany v takovém úhlu, že případný pád do koryta řeky se rovná rozsudku smrti. Po hladkých šutrech se nahoru nedostane nikdo.
Výsledek jejich snažení je totální. Vcelku živá řeka se proměnila v mrtvou. Nejsou plevelné rybky, nejsou ptáci, není hmyz, nejsou žáby, nejsou ježci, není nic, jen zkáza a zmar.
A první velká povodeň vybrabčila soudruhům ekologistům několikatunové balvany ze zákrutů, jako by to byly dětské hračky. takže v podmáčeném terénu pendlovaly Tatry s dalšími šutráky, aby zabránily totální devastaci břehů.

Průměrný počet slepic: 4.3 (8 hlasů)

a myslím že dřevěné splavy se používají stovky let. Měly obrovskou výhodu v nízké pracnosti a nulovám nákladům. Stačilo uřezat pár stromů co rostly podél toku. Pajzrem udělat díry na kůly, zarazit kůly a z přítokové strany klády zajistit několka kameny. Zbytek udělala příroda sama. Nebylo třeba navozit tuny materiálu, protože během pár povodní voda vyplnila prostor nad splavem nánosy. Velmi prudké povodně ale občas vymlely obrovské díry, a kvůli absenci dopravní techniky byla technika samovyplňování tůní pomocí splavů tou nejjednodušší volnou.

Splavy se musí udržovat,tzn. že mezi starými splavy se před ukončením životnosti starých staví nové. Tímto způsobem se dá polacinu udržovat koryto ve stejné výšce, ba i zvyšovat. Při hladině potoka metr pod okolním terénem stačilo vykopat dvoumetrovou studnu a v ní byla voda stovky let.ve stejné výšce. Budováním betonových a zděných koryt se stalo jediné, voda odebírá materiál ze dna a to se prohlubuje. Je mi 56 let a místa v korytě potoka která si pamatuju z dětství, jsou dnes zhruba o 1,5 níž.

Samozřejmě že regulovaná řeka už není řeka, ale mrtvý odvodňovací kanál. My jsme si v dětství mohli vylepšit jídelníček ulovenými pstruhy a raky. Dnes tam není nic, jak správně píšete.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

v dělce cca 100m a spadá do údolí cca 200m. Studna je nahoře a nemá odkud sbírat vodu. Tak ji zavlažuju ručně, bo čerpadlo je nesportovní a hadice mě už léta nebaví. Terasy mám 2, přemístil jsem bez povolení cca 100 kubíků matrošu. Státní vodovod mi jde po pozemku po hřebeni, ale nepřipojím se. Není zapsáno věcné břemeno, budu soudruhy řešit až v důchodu. Třeba ať si to přeloží. Já budu mít artéskou studnu pana Froliše, pohon čerpadla větrem.

Průměrný počet slepic: 4 (5 hlasů)

vody bych si raději vykopal tu studnu níže a vodu pak hnal nahoru. Přijde mi to míň blbé, pokud bych měl neodolatelnou touhu bydlet na kopci.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

80mm - vrtnou hlavici jsem koupil. Podle toho kopnu studnu DN1000. Ta stávající je 800 a když vlezu dolů, ani si nečapnu. Se skruží v=250 můžu manipulovat sám.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Bacha na plyn. Tu si jeden soused usmyslel, že prázdnou betonovou studnu natře jakýmsi materiálem, který by nepropouštěl vodu a museli ho ze studny v bezvědomí tahat sousedé, kteří i když provizorně dýchali přes hadici, skončili také ve špitále. Teda žijí všichni, ale opatrnosti není nikdy nazbyt.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Věcné břemeno na vodovod nepotřebují. Po 10 letech dojde k promlčení a věcné břemeno na pozemku vznikne i tak. Pochybuji, že v důchodu budete úspěšný. Třeba ale vodovod sám praskne v místě nad Vaší studnou a bude ji plnit vodou. Stačila by malá prasklinka, aby vám nahradila potíže s věcným břemenem.

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.