Ztracený obzor

Autor
Štítky

Vypůjčil jsem si název legendárního, poněkud smutného románu Jamese Hiltona (Lost Horizon, česky například Melantrich, Praha 1991), protože mám stejně smutné pocity.

Před pár dny proběhla zde u Vidláka diskuse na téma jádro versus fotovoltaika:
https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/vidlacky-vypocet

To mě přivedlo k pět let staré vzpomínce. Začnu od Adama.

V letech 1993 – 1998 jsem pracoval v plzeňské Škodovce. To byla doba, kdy se dokončovala JETE, a tak jsem s tou věcí přišel, byť samozřejmě dosti povrchně, ale přece jen intenzivně do styku. Měl jsem možnost vidět všechny v Plzni zhotovované komponenty (hlavně tlakovou nádobu a její „střeva“, turbínu 1000MW a generátor) ve stádiu zrodu, potom dokončování a také komplikovaný transport do Temelína – mimochodem, zajišťovala to plzeňská firma Rádl – těžká doprava, a skutečnost, že její majitel Vašek Rádl se mnou seděl čtyři roky v jedné lavici na průmyslovce je jen dalším důkazem, že tu u nás žijeme jako na vsi – všichni se znají ☺). Z té doby se také znám s prof. Josefem Kottem, který nějakou dobu zastával funkci technického ředitele celého podniku, ale především je vyhlášeným odborníkem na jadernou problematiku. Zde budiž důkazem, že když to bouchlo v Černobylu, byl jedením z prvních (a z mála zahraničních) expertů, kterého tam sověti pozvali na konzultaci.

Jak to dopadlo s jaderným programem nejen v Plzni, ale i v celé ČR je všeobecně známo, nic veselého to není. Schopnost takové výroby je pro nás asi nenávratně ztracena.

Osud mě po letech zavál ke spolupráci k jinému plzeňskému klientovi, Plzeňské teplárenské, tehdy plně vlastněné městem. Když se řekne „teplárna“, zní to poněkud ušmudlaně, ale ve skutečnosti to byla dost noblesní firma s velmi osvíceným vedením, osvícení ostatně byli i plzeňští radní, kteří jim dávali dost volnou ruku. Tak v Plzeňské teplárenské začali jako jedni z prvních laborovat s využitím biomasy pro výrobu energie ve velkém – v nějakém tušení, že s uhlím to bude problém. A generální ředitel Tomáš Drápela prosadil (s podporou většiny politiků - kupodivu) stavbu spalovny komunálního odpadu a využití energie z ní na dodávky tepla do Plzně a elektřiny do sítě – a že to byl s aktivisty nějaký boj!

Moje známost s Pepou Kottem přispěla k tomu, že se v roce 2013 začalo uvažovat i o hypotetické možnosti využití jaderné energie k vytápění. Před pěti lety jsem k tomu do zákaznického magazínu Plzeňské teplo napsal toto (najděte si Číslo 1/2014, tam pak strany 4 až 6, případně i úvodník generálního ředitele na str.2):

https://www.pltep.cz/firemni-casopisy/

Pokud se vám to nechce hledat, našel jsem (kupodivu) ještě koncept toho článku ve wordu:

Za vzdáleným obzorem

Čím budeme topit v Plzni za dvacet let? Třeba i jadernou energií? Ačkoliv uplynulé čtvrtstoletí přineslo celou řadu změn, základní urbanistické uspořádání našeho města se v podstatě nezměnilo – stále je tvoří historické jádro obklopené relativně velkými sídlišti, často zasazenými k původní zástavbě rodinných domků a vilek.

Sídliště vznikala postupně od 60. do 90. let minulého století – architektonicky poněkud stalinské Slovany (celkem 35 tisíc obyvatel), a pak už panelové relativně nejméně lidnaté Bory, Doubravka (25 tisíc lidí) a Skvrňany a naposledy nejlidnatější celé Severní předměstí s 50 tisíci obyvateli. Celé město má již desítky let celkem stabilní počet obyvatel kolem 170 tisíc.

Sídliště byla původně vytápěna buď domovními, nebo blokovými kotelnami, později velkými výtopnami. V průběhu posledních dvaceti let přešlo město na vytápění ze dvou velkých tepelných zdrojů, z nichž tím stále významnějším pro vytápění bytových domů je Plzeňská teplárenská. Že to byl krok správný, je obecně uznáváno a jako důkaz jsou předkládána fakta ekologická (nízké emise), ekonomická (druhé nejlevnější teplo v ČR – 490 Kč/GJ) a provozní (velká spolehlivost dodávek tepla). Na systém centrálního zásobování teplem v Plzni je připojeno 43 tisíc bytů a řada průmyslových a obchodních objektů, škol a institucí.

Problémem je palivo
Několik předcházejících let přineslo zcela nový problém se zásobováním uhlím, který město a teplárna vyřešily uzavřením dlouhodobé smlouvy na dodávky ze Sokolovské uhelné na dobu deseti let. Jenže jak čas letí, z deseti let už jich zbývá jen osm….. Jistě se i pak problém nějak vyřeší, ale zkusme se společně zamyslet nad tím, čím by se mohlo v Plzni topit třeba až za dvacet či pětadvacet let.

Prognóza?
Dnes nedokážeme odhadnout dostupnost ani cenu jednotlivých druhů paliva, potřebných k výrobě tepla. Můžeme ale předpokládat, že potřeby města Plzně budou přibližně podobné, jako jsou dnes – obdobný počet obyvatel, ne příliš změněná urbanistická koncepce, snad poněkud snížená průměrná spotřeba tepla vzhledem k opatřením na úsporu energie – tato změna ale bude jen těžko úplně zásadní. Ani klimatické změny, budou-li, nezmění základní potřebu vytápění v zimní sezóně a teplé užitkové vody po celý rok. Vycházejme tedy, pro zjednodušení, ze současného stavu, s vědomím, že vývoj může přinést nějaké změny.

Můžeme konstatovat, že s výjimkou plynu nelze u žádného jiného paliva zatím předpokládat jiný způsob vytápění, než z centrálního zdroje. Decentralizace je nemožná z důvodů ekonomických, ekologických a bezpečnostních – je nepředstavitelné, že by si obyvatelé panelových bytů vytápěli své byty vlastními kamínky.

Plyn
Pro vytápění celé Plzně plynem není zpracována žádná komplexní studie, je ale k dispozici fundovaný analytický materiál ing. Václava Jírů, CSc., pro sídliště Lochotín. Přechod na vytápění plynem by tam vyžadoval vybudování asi tří desítek blokových kotelen a cena tepla by se asi ze 70 % odvíjela od ceny plynu. Aktuální výpočty říkají, že v případě kogenerační výroby (teplo plus elektřina) by se cena tepla pohybovala v rozmezí 700 – 850 Kč/GJ. Celkem s jistotou máme představu o spotřebě plynu. Pro samotný Lochotín by bylo ročně zapotřebí
Kogenerační výroba 60 mil. m3
Pouze vytápění 32 mil. m3

Uhlí
S tímto zdrojem energie má Plzeňská teplárenská dlouholeté zkušenosti a loni ho spálila při výrobě tepla a elektřiny 550 tisíc tun. Pro samotné vytápění města na současné úrovni potřebujeme ovšem ročně jen 283 000 tun uhlí, v případě společné výroby tepla s elektrickou energií (tzv. kogenerace, která je z energetického hlediska daleko efektivnější a tudíž levnější a ekologičtější, než samotné vytápění) to je minimálně 385 000 tun.
Základní problém je v tom, že nevíme, zda takové množství uhlí bude k dispozici a jaká bude jeho cena.
Víme ale s jistotou, že pro Plzeň by stačilo:
Kogenerační výroba 385 000 tun uhlí
Pouze vytápění 283 000 tun uhlí

Biomasa
S touto komoditou má Plzeňská teplárenská nepochybně největší zkušenosti ze všech českých tepláren, v roce 2013 jí k výrobě tepla a elektřiny spálila 295 tisíc tun. Pro vytápění celého města by jí potřebovala 335 000 tun, v případě kogenerační výroby pak 454 000 tun. Z těchto čísel je zřejmé, že na vytápění města by se pravděpodobně dostatek biomasy podařilo zajistit, ale pro kogenerační výrobu už by to bylo mimořádně obtížné. Ovšem rozhodující bude asi otázka ceny – energie z biomasy zatím vychází přibližně 2,5 dráž, než energie z uhlí a využívat ji umožňuje pouze direktiva státu, který rozhodl nejen o povinnosti výkupu takovéto „zelené“ energie, ale také přenesl zvýšené náklady většinou na koncového spotřebitele, aniž by se ho ptal na jeho mínění – problémy s náklady na tzv. zelené energie jsou dostatečně známy a netýkají se jen energie z biomasy, ale především ze slunce a z větru, kde cenové relace vycházejí ještě podstatně dramatičtěji. Ale víme jistě, že:
Kogenerační výroba 454 000 tun biomasy
Pouze vytápění 336 000 tun biomasy

Odpad
S odpadem budeme teprve získávat zkušenosti, protože spalovna komunálního odpadu ZEVO Chotíkov bude dokončena až v roce 2015, ale známe výhřevnost odpadu (přibližné hodnoty výhřevnosti - odpad 9 GJ/t, biomasa 11 GJ/t a uhlí 13 GJ/t) a kapacitu spalovny v rozmezí 95 – 100 tisíc tun odpadu ročně. Spalovna je tak trochu hybrid – slouží především k likvidaci odpadu, jeho energetické využití je jakousi druhotnou výhodou a tudíž nemůže dosahovat takové efektivity a energetické účinnosti, jako např. uhlí. Pro samotné vytápění Plzně bychom potřebovali ročně 409 000 tun komunálního odpadu, v případě kogenerační výroby dokonce 556 000 tun. I kdybychom měli tak velikánkou spalovnu (v západní Evropě existují i větší), musíme brát v úvahu, že v celém Plzeňském kraji vzniká ročně 240 tisíc tun komunálního odpadu, přičemž vývoj rozumně spěje k jeho třídění a druhotnému využití nejméně z 50%, spíše k ještě většímu podílu. Energetické využití odpadu u nás je do 100 tisíc tun nastaveno zcela racionálně a základě podrobných analýz a studií.
Buď jak buď, víme že:
Kogenerační výroba 556 000 tun
Pouze vytápění 409 000 tun

Jaderná energie
O lokální výrobě energie pomocí jaderné štěpné reakce se toho obecně moc neví. Dobře jsou známy velké elektrárny jako u nás Dukovany (první blok uveden do provozu v roce 1985, výkon po rekonstrukci 2000 MW) a Temelín (první blok spuštěn v roce 2000, výkon 2000 MW), ale takové giganty nepřicházejí pro vytápění našeho města v úvahu.

Existuje řada maličkých pokusných reaktorů o minimálním výkonu, například v Řeži u Prahy je v trvalém provozu jaderný reaktor ústavu jaderné fyziky ČSAV o tepelném výkonu 10 MW už od roku 1956, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT provozuje jaderný reaktor o výkonu 1 kW (krátkodobě až 5kW) přímo v centru Prahy a ostatně poměrně nedávno jsme měli jaderný reaktor přímo u Plzně ve Vochově.  Patřil Škodě Plzeň, byl postaven v letech 1966 – 1969, a fungoval jako pokusný reaktor až do roku 1992, kdy byl zlikvidován. Dokonce i nejaderní Rakušané provozují jaderný reaktor TRIGA Mark II v Prátru v rámci Fakulty fyziky vídeňské Technické univerzity. Ovšem ani tyto malé pokusné jaderné reaktory nemohou být pro vytápění města řešením, nejsou k tomu ani určeny.

Historie
Úvahy o možnosti vytápění Plzně pomocí jaderné energie nejsou nijak nové. Plzeň je totiž specifická tím, že má díky bývalému jadernému programu koncernu Škoda v letech 1955 – 1995 s výrobou těch nejnáročnějších zařízení primárního okruhu jaderných reaktorů k tomuto způsobu získávání energie celkem pozitivní vztah.

Už v roce 1988 začaly práce na dvou studiích jaderné výtopny v Plzni, které podpořila Československá komise pro atomovou energii společně se Státním výborem pro atomovou energii SSSR. Síly na jejich vypracování spojily Škoda Plzeň, Siemens Erlangen a Všesvazový ústav jaderného strojírenství. Tyto dvě kompletní studie proveditelnosti (jedna „ruská“ a druhá „německá“) byly paralelně dokončeny na podzim roku 1991 vstupní oponenturou na Magistrátu města Plzně.

Obě studie nezávisle na sobě obsahovaly mj. technické a technologické parametry zařízení o výkonu 200 MW, analýzu spolehlivosti provozu, rozbor jaderné bezpečnosti, harmonogram výstavby, pořizovací a provozní ekonomiku výtopnu a také legislativní podmínky pro případnou výstavbu.

Jenže od té doby uplynulo už zmíněné čtvrtstoletí a i jaderná energetika se od té doby změnila. Zodpovědný hospodář by měl zjistit, jak se změnila a jaké dává možnosti. Bude bezpečně využitelná v plzeňských podmínkách?

Studijní cesta
Nechme stranou současné spory o tom kdo a zda vůbec postaví další dva jaderné bloky v Temelíně, to není naše záležitost. Zkusme spíše zjistit, zda nějaké jaderné reaktory „lokálního využití“ existují či zda někde neprobíhá jejich vývoj. Existovat musejí, vždyť pohánějí jaderné ponorky zpravidla s výkonem v rozmezí 70 – 200 MW (tepelných), ale k výrobě pro válečné námořnictvo budeme mít asi problém se dostat….

Motivem k aktivitě zde může být mj. i tvrzení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni o potřebě vývoje malých a středně velkých jaderně energetických centrál. K tomu existuje několik let stará přehledová technická zpráva MAAE popisující stávající realizační možnosti s podmínkou vysoké pracovní bezpečnosti a spolehlivosti.

Po dlouhých přípravách se vypravila skupina techniků z Plzeňské teplárenské do ruského Rosatomu projednat, jakým projektům malých civilních reaktorů se tam nyní věnují a zda by se v budoucnu našel nějaký vhodný typ i pro potřeby Plzeňské teplárenské.

Sázka na mladé
„O tom, čím se bude v budoucnu topit v Plzni, už nebude rozhodovat naše generace, ale naši nástupci,“ tvrdí generální ředitel plzeňské teplárny Tomáš Drápela a jedním dechem dodává, že se to týká nejen manažerů a techniků, ale také politické reprezentace, která stejně bude mít nakonec poslední a rozhodující slovo. „Proto jsme na základě rozhodnutí představenstva poslali do Ruska mladé inženýry, protože to budou nejspíš oni, kdo bude ten neodvratný problém řešit.“ Protože ale jsou sice kvalifikovaní technici, leč nikoliv odborníci na jadernou energii, doplnil jejich řady Prof.Ing.Dr. Josef Kott, DrSc., který je uznávaným jaderným odborníkem a právě on stál u zrodu oněch dvou studií proveditelnosti z přelomu 90.let minulého století.

Rosatom Overseas
Rosatom - ruská státní firma, je opravdovým gigantem, některé její aktivity zajišťuje dceřiná společnost Rosatom Overseas. Označení „ruská firma“ ovšem pro Rosatom Overseas tak úplně neplatí při setkání s jejími vrcholnými představiteli. Jednali jsme tam mj. s jejím vicepresidentem Leošem Tomíčkem, který se podílel na stavbách JE Dukovany a JE Temelín, krátce i s dalším vicepresidentem Ivo Kouklíkem, jenž kdysi pracoval jako vedoucí jaderného bloku v JE Dukovany. A další vicepresident Rosatomu Overseas se jmenuje Jukka Laaksonen a je národností Fin….

Rosatom spolupracuje či přímo ovládá řadu výzkumných ústavů, na člověka zvenčí to působí dojmem, že si navzájem poněkud konkurují. Předložili plzeňským teplárníkům několik studií středních a menších jaderných zdrojů s přechodem do technických pohledů. U všech těchto projektových záměrů a řešení se počítá s uvedením do provozu kolem roku 2020.

Výrobní základna
Měli jsme možnost navštívit strojírenský závod ZiO Podolsk, součást společnosti Atomenergomaš ze skupiny Rosatom. Vyrábějí tam všechny druhy zařízení pro primární okruhy jaderných zařízení s výjimkou tlakových nádob reaktoru. Kdo někdy navštívil výrobní prostory Plzeňské Škody pro jadernou produkci, cítil by se tam celkem jako doma. Mj. tam do očí bije skutečnost, že současné Rusko už ušlo od sovětských časů kus cesty – v celém rozsáhlém podniku panoval naprostý pořádek. Bohužel, podobně jako jinde, platil i v Podolsku zákaz fotografování….

Vytápíme celé město
Dimitrovgrad leží nedaleko řeky Volhy na břehu jejího přítoku Velký Čeremšan – tento název je připomínkou tatarské minulosti tohoto regionu, Dimitrovgrad nesl původně jméno Melekes. Město velikostí srovnatelné s Plzní má 130 tisíc obyvatel a najdete ho v centrální části Ruska 130 kilometrů severozápadně od Samary – a asi 800 kilometrů východně od Moskvy. Pro teplárníky je zajímavé tím, že k vytápění tam slouží už od roku 1966 jaderný reaktor VK 50 s tepelným výkonem 200 MW, provozovaný ve zdejším Vědeckovýzkumném institutu atomových reaktorů (NIIAR). Prohlídce reaktoru (i zde platil zákaz fotografování) předcházela prezentace téměř padesátiletých zkušeností s jeho bezpečným provozem v různých tlakových a teplotních režimech. O poznatky se opírá jeden z rozvojových projektů Rosatomu v oblasti malých jaderných zdrojů – VK 300.

Další kroky
V nejbližších týdnech navštíví několik odborníků Rosatomu Plzeňskou teplárenskou, aby se dohodlo přesné zadání parametrů nové studie proveditelnosti pro možnost budoucího využití jaderné energie v Plzni. Její konečná verze bude hotová přibližně za rok a teprve na jejím základě se budou tříbit názory, zda je tato myšlenka uskutečnitelná v praxi, či zda se nalézá až za obzorem v žánru science fiction.

Tolik tedy ne příliš vzdálená historie. Rusové potom do Plzně skutečně přijeli, skutečně se něco připravovalo. Pak ale přišly události na Majdanu a z Ruska se stal pro politiky „nepřítel strany a lidu“ a šlo to všechno do kopru. Netvrdím, že by dnes v Plzni stála ekologická jaderná výtopna, ony se ukázaly také obrovské problémy legislativní. Povolovací proces pro takovou stavbu by byl prakticky identický s povolovacím procesem pro JEDU a JETE, takže žádná legrace. Nicméně mohla vzniknout alespoň základní představa o možnosti využití jaderné energie k vytápění a co by to stálo a jak by to možná mohlo vypadat konstrukčně i provozně. Nic z toho Plzeňská teplárenská nemá a myslím, že ani nikdo jiný v zemi.

Proto ten smutek, zmiňovaný mnou na začátku. Vzniklý na základě zkázy jaderného programu plzeňské Škodovky a umocněný touhle vlastně trochu bezvýznamnou epizodou. Alespoň ta nová spalovna že stojí. Vlastně nestojí, ale běží a to na plné pecky!

P.S. Pro aktivisty i antiaktivisty doporučuji podívat se v tom uvedeném čísle 1/2014 Plzeňského tepla i na str.7 na článek „Hodina Země…. dává to smysl?“. Určitě vás pobaví.

P.P.S. A smutný jsem také proto, že jsem v roce 2013 už napodruhé promarnil příležitost navštívit legendární město Bugulma, kde byl jeden čas komandantem továryšč Jaroslav Hašek (viz například Jaroslav Hašek, „Moje zpověď a jiné povídky“, Nové Lidové noviny, Praha 2008, str. 268 – 310, je to naprosto nehorázná legrace). Od Dimitrovgradu kousíček, jen asi 150 kilometrů, ale nebyl na to čas. Stejně jako v roce 1997, kdy jsem byl v Samaře a Toljatti. Už se tam asi nikdy nedostanu….

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

Trvalý odkaz

Vše kolem stavby jaderek (nejen JEDU a JETE, ale také JEMO) bylo strategicky plánováno desetiletí dopředu v rámci RVHP. Byly vytvořeny specializované týmy na VŠ a ve výzkumácích, specializované skupiny výrobních a montážních firem, takže nakonec byla ČSSR schopna ze 70% postavit 3 fungující jaderné elektrárny s instalovanými výkony JEDU 4 x 440 MW, JETE 2 x 1000 MW a JEMO 2 x 440 MW. Ve výhledu byly další 3.
Naším posledním inženýrským vzepětím byla dostavba II. bloku JETE, kolaudace 2006. Dostavba Mochovců na Slovensku se chýlí ke konci. ČSSR byla tuším jednou ze 7mi zemí, která si na takovou akci troufla a úspěšně ji dovedla do konce. Díky této strategii jsme jednou z mála zemí, které jsou nezávislé na dovozu elektrické energie.
Po dokončení JETE ještě došlo na retrofit JEDU a zvýšení instalovaného výkonu reaktorů, ale potom byla základna jaderné energetiky v ČR rozprášena. Nastala doba důsledků pravdolásky a peněz až na prvním místě a hlavně tlaku USáka a ráj různých "neziskovek". Vše o zájmech cizáků, ne Česka. Existuje sice energetická koncepce vlády, která se ale nerealizuje. A tak v oblasti energetiky po 30 letech od plyšáku žijeme stále z dědictví "totality". Jak mohlo i za totality být strategické rozhodování blbé si můžeme ověřit, když se podíváme do Polska. A jak může být prozíravé dnes, když se podíváme do Maďarska. Všechny ty sny o FVE nedoložené striktní ekonomickou rozvahou a založené na zaručených předpokladech, jež jistě dosáhneme za 30 let jsou k smíchů. Může někdo uvést co dnes stojí provozování FVE na rodinném domku bez dotací a jaká je návratnost investice?
Ti co řídili stát za minulého režimu museli mít vizi a odvahu. Ti nynější nic takového nemají.

Zatím bez slepic

Vizi nemají a už ani mít nemohou. V energetice jsme zcela ve vleku Německa a EU, vlastní rozhodování je už jen bláhovou představou. Odvahu také nemají, ale za to už Berlín ani Brusel nemohou, to je vlastní předposranost.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

No vidíte a čínany už experimentálně od roku 2017 provozují vytápění malým reaktorem ;)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Inženýringová, projekční a montážní firma s tradicí hluboko do 50tých let. Montovala elektro prakticky na všech elektrárnách v ČSSR, ale i v zahraničí a také na velkých stavbách průmyslových firem. Samozřejmě nakonec i na JETE. Nejziskovější byla právě tehdy a tak se dostala do vlastnictví rakouské státní firmy Voest Alpine, která ty zisky sála. V období největších protitemelínských vášní v Rakousku. Z těch zisků byly zase dotovány protitemelínské aktivity vládou Horního Rakouska, mimo jiné dotace hnutí Jihočeské matky. Nebo krabičky, které v rakouských domácnostech blikaly, když prý na zásuvce byl proud z ČR jaderek. No uvěřili Hitlerovi, tak proč ne Greenpeace, že?
Nyní je v sídle EZ Praha IBIS hotel na Poříčí v Praze, EZ byl ještě chvíli v majetku českého Siemense, ale teď po něm už není vidu ani slechu. V zahraničí mimo jiné stavěl v Sýrii, nebo Iráku rafinérie atd. a tak podobně. Mohlo být v zájmu Rakušáků, nebo Němců, abychom něco takového vlastnili? Ještě před invazí do Iráku oslovil USák několik manažerů EZ (6měsíců před invazí), aby pomohli s obnovou rozbombardovaných rafinerií, které tehdy ještě v pohodě stály a makaly.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Tak jako se mluví o tlaku na další bloky JE od USA,tak máme další tlak od USA na instalaci digitálních sítí,pod rouškou odposlechů,jakoby USA nedokázali odposlouchávat i Huawei.Tak jako se zlepší technologie a zkrátí výstavba JE,tak se zlepší i FE.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

na tom se vydělává nejvíc. Může za to hlavně neuvážený výprodej a následná likvidace mnoha našich významných firem.
Ale uvědomte si: velké světové firmy (Siemens, Westinghouse) klidně opustí obrovský ale ztrátový business, jako byly jaderné elektrárny ale okamžitě ho nahradí jiným obrovským ziskovým businessem.

Zatím bez slepic

A jak vysvětlíte, že pouštní země najednou začínají dávat poptávky na jaderné elektrárny, evropa taky atd. prostě zisky, celé investiční celky... Jasně byl utlum, protoze rakousko, nemecko a ted zacina fracie, ale poptávka roste, a jakmile frantici zjsiti ze FVE nepokryje zavreni jaderek, protoze volne kapacity nakkoupilo nemocke po zavreni svych, tak najednou bude otazko kdo to postavi, kdyz zbyde pouze rus-cinan-koreec, ale kapacity bude mit fakticky jenom cinan a rus...

Zatím bez slepic

Jenom dodav, FVE nebo predtim jaderka je ziskova protoze statni politika, jinak by se nezaplatil vyvoj v takovych objemech, takze pohadky "volného trhu", ze ziskoveje pouze to co chce trh a ne to co staty ucini politicky ziskove, tomu neverim uz od 20ceti...

Zatím bez slepic

Je třeba rozlišovat u FVE, dvě zásadní roviny: dotovaná FVE a NEdotovaná FVE. Dotovaná fotovoltaika z let 2010 by za normálních tržních podmínek nemohla existovat, o tom snad není sporu. Toto FVE údobí je černá, státem krutě podporovaná zločinnost. Ve zločinném činění stát na popud EU pokračuje v podobě dotací na pořízení FVE na střechách domků. Toto údobí je temno FVE.
Pak jsou nadšenci mého ražení jež si FVE pořídili bez dotací a jsou ziskoví.

Stát patrně z důvodů nejasných až zločinných stále podporuje to, co by za tržních podmínek nevzniklo a i to je díl budoucí krize. Je zde mnoho firem jenž se na FVE zaměřily s tím, že ona dotace je vlastně jejich "zasloužený"příjem. Jakmile se zhorší ekonomická výkonnost firem a tím i příjmy státního rozpočtu, různí dotační šizunci půjdou první od válu. Kéž by to bylo ještě dneska. K naší škodě to s parazity budeme muset ještě nějaký ten rok vydržet.

Zatím bez slepic

Ano ziskovy, ALE protože se nalily peníze do vývoje a výroby, protože státní dotace. Nevěřím, že by jsi koupil komponenty za tu cenu co jsi koupil, kdyby předtím napadli ceny, protože státní dotace.

Zatím bez slepic

Český a nakonec i slovenský trh je natolik malý, že dotace světovou cenu fotovoltaických komponentů vcelku neovlivnily.

Zatím bez slepic

Jenomze dotacni trh FVE je hlavne nemecko, takze stale plati otazka, veris tomu, ze bez statnich dodaci bys nakoupil levne?

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Len a zasadne praxou sa zistuju moznosti akademickych debat.
EU trh s elektrinou je pokriveny, lebo politici v rokoch 90 - 2015 nemali dost sil ci gule (merkelova to ma geneticky dane :D ) aby rozumne a koncepcne planovali rozvoj.
Ono ked po 89 sa z planovania stal symbol KSC, nik nemohol planovat. Neplanuje sa skolstvo - je z toho len biznis projekt pre ucitelov a dodavatelov sluzieb. Vzdelanost nikoho netrapi - az na ten graf :D
Tym padom nema kto vyvijat, a ani na univerzitach nedostanu ani grant, kedze okrem FV resp, inych ekologickych kravin na nic nie su peniaze.
Prax ukazuje, ze dotacie do veternikov daju biznis tak na 20 rokov. Uz som tu daval link na to, ze ak dotacie do toho stroja skoncia, neoplati sa tu malu veternu elektraren prevadzkovat.
Rovnaky osud caka FVE. A to este nik nenapisal studiu o tom, kolko pody sa zaberie a ine drobnosti, ktore nie su zrejme. O likvidacii ani nehovorim.
Co sa tyka praxe, rusi si buduju celu severomorsku arkticku flotilu nakladnych lodi na jadrovom principe. Dodavaju reaktory do Indie, Ciny v desiatkach kusov. A z toho maju obrovkse prakticke znalosti, ktore sa nedaju nijak inak ziskat. A maju naskok zhruba 20-30 rokov. Kym si EU a USA lestili ..vsak viete co ... oni pracovali. Asi sa da vyguglit, kto kedy naposledy postavil nejaky funkcny jadrovy reaktor.
A ked vidim slovo biomasa - chyta ma amok. Uz len si zoberte, kolko ton gulatiny sa naseka, aby z toho bola drevostiepka, aby male teplarne postavene za velkehu hukotu ekoteroristov ekologicky spalovali drevo. Jedna mala teplarnicka tu na vychode zlikvidovala biomasu (odrezky zo stromov, kukuricu, slamu a iny bordel) za rok. Po roku nemali co davat do kotla. A tak spaluju gulatinu, ktoru musia nasekat. Uz vysla studia o tom, ze podobny nezmysel je cesta do pekla, nakolko ak sa vsetka slama a seno spali, nebude mat z coho zit poda. Cize opat slepa vetva. Aktualne uz mrtva vetva....

Zatím bez slepic

In reply to by Zvedavec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tady je můj klient Plzeňská teplárenská z obliga. Jako biomasu spaluje především tzv.lesní štěpku, tedy dřevní odpad, který se v lesích dříve pálil. Ekonomicky to vychází (ovšem s cenou elektřiny, garantované státem!) na svozovou vzdálenost do cca 80 km.Otázka je, zda se ten dřevní odpad nemá nechávat spíše v lesích, to nevím. Ale asi ne, když se dříve na kraji lesa jen tak pálil.
Že by místo pálení dřeva bylo elegantnější to jádro, to si myslím také, ale.... rozhoduje se jinde, ne v Plzeňské teplárenské.

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

kolko ton spali dana teplarnicka za den... a zistis, kolko konarov musia stiahnut z lesa..vagonov..vlakov...za rok stovky vlakov....

Nedaj sa vysmiat, chod sa pozriet na haldu, kde maju pre kotol pripravenu potravu.

Zatím bez slepic

In reply to by Zvedavec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Milý zvědavče, já na rozdíl od vás tyhle konkrétní hromady znám důvěrně a dlouho. Tenhle můj klient laboruje s všelijakými podivnými věcmi ke spálení, třeba i s mlátem ze sousedního Prazdroje, s čistírenskými kaly atd. Také nakupuje peletky atd.
Znám i potíže, které s těmi palivy vznikají, hodně se týkají tzv. "zauhlovacích tras" (v tomto případě jen terminus technikus, když se jedná o štěpku atd., viz výše).
Přijeďte se podívat, zajistím vám exkurzi.

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

zase som sa konkretnu tonaz nedozvedel.
Cize sa ani neda urobit ideova konstrukcia, kolko takych biomasovych teplarniciek zvladne CR. Kolko ton konarov z lesa sa musi stiahnut denne ;D
A to je len jeden z otaznikov.

Zatím bez slepic

In reply to by Zvedavec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kdybyste byl snad ochoten přečíst ten článek, který jsem napsal, všechno tam najdete. Plzeňská teplárenská teď pálí cca 300 tisíc tun biomasy ročně. Stačí?

Zatím bez slepic

In reply to by Zvedavec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zvedavec: "Len a zasadne praxou sa zistuju moznosti akademickych debat."

Tohle by se mělo tesat do kamene.

***

"Co sa tyka praxe, rusi si buduju celu severomorsku arkticku flotilu nakladnych lodi na jadrovom principe. Dodavaju reaktory do Indie, Ciny v desiatkach kusov. A z toho maju obrovkse prakticke znalosti, ktore sa nedaju nijak inak ziskat. A maju naskok zhruba 20-30 rokov. Kym si EU a USA lestili ..vsak viete co ... oni pracovali. Asi sa da vyguglit, kto kedy naposledy postavil nejaky funkcny jadrovy reaktor."

Přesně tak. My tu 30 let spíme. Naši teoretici rozvíjejí koncepci solárních panelů, která možná, někdy - až se vyřeší xx dalších problémů - bude možná i zisková! Hlavní argument: Nemá to točivé stroje! Zaspali jsme tu, a vcelku Česká republika nejbližších 50 let nepostaví nic, protože už nemá ani know how, ani píli.

***

"A ked vidim slovo biomasa - chyta ma amok."

Mě také. Stejně jako z biopaliv. To se vezme a vyčerpá půda, aby se mohlo produkovat dostatek biopaliv a biomasy pro spalování. To, že rostliny do toho nedají jen čistou energie, ale obrovské množství živin, které se odvezou bůhvíkam. Půda se vyčerpává jen proto, aby se ve obrovském měřítku z odpadu stala sturovina.

Kdykoli se nějaký odpad ve velkém začne brát jako surovina, už to není odpad, ale strategický zdroj.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Souhlas - štěpka je výplod chorých mozků.
Topit bordel je v malém pro někoho, kdo ho má dost po ruce dobré. Ale dotovat, aby se bordel vyráběl - to nedává smysl. To nemá s ekologií ani s ekonomií nic společného. Nehledě na to, že se z lesa odváží bordel, který by tam měl zůstat, aby rozložil a byl z něho humus.
Perspektivní je atom, a FV - má to hlavu a patu, dá se dál vyvíjet.

Zatím bez slepic

Ano , spalování štěpky ve velkém je skutečně výplod chorých mozků. Jenže ty parametry (ekologické, ale hlavně ekonomické) stanovila naše vláda, nikoliv provozovatelé energetických zdrojů. Všechno totiž vypadá tak, že pro mnohé se jeví jako ideální přivázat nás k jedné plynové rouře, pokud možno přes Německo. Žádné uhlí (Brusel ho nesnáší), žádná štěpka (tu zas nesnášíte vy), žádné jádro. Možná se budou sídliště vytápět fotovoltaikou, to bude terno, hlavně teď v lednu.

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já bych všechny zastánce fotovoltaiky nechal vytápět pouze solárními panely. Klidně bych jim nechal i ty hory baterií k tomu. Měli by k dispozici plochu své střechy, a ať si s tím poradí. Konekonců na Sibiři je v místnostech často i -3 °C, takže by se mohli tužit.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Atom se dá dál vyvíjet. Ale protože usnul na vavřínech, na snech poručíme větru dešti 24 hodin/ 7 dní v týdnu/365 dní v roce, protože už absolvoval 3 nejtěžší havarie spojené s odepsáním elektrárny a zamořením okoli, tak je tam kde je - v krizi a stagnaci. Jedině tam kde ho stát nepřestal dotovat i po více než 50 letech tak tam ještě funguje (Rusko, Francie, Čína)
Po tak dlouhé době by už JE měly být vyzrálou, stále levnější a levnější technologií. Bohužel nejsou. Jen jaderné zbraně jsou stále dokonalejší.

Zatím bez slepic

Nechtěl byste jim tam jít poradit? Možná čekají právě na vaše argumenty, proč by toho měli nechat.

Rusové ať jsou jací jsou, tak mají jednu věc. Nejsou hloupí. Jsou jedním z mála národů, kde si kvalitního vzdělání, umění i znalostí hluboce váží. Nejsou to žádní blbci. To se projevuje v mnoha oblastech: Nenechali si vnutit mnoho kravin, jako jsou pyšné homosexualistické pochody, 800 různých pohlaví, transgenderové záchodky, genderové vědy, zrušení vlastní obrany, nechat si diktovat zákony povinně z Bruselu, otevírat na univerzitách milióny cargo oborů, a ani fotovoltaiku a jejich dotace v míře evropské.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

a ekonomika FVE je velmi detailne preberana na fore MyPower.cz. O dotaciach od statu sa nik uz nebavi. Je to podvod (po slovensky - rabovačka) zamerany na tunelovanie statneho rozpoctu a nie dotacia ktora ma za ciel rozsirit pocet FVE. Dnes je FVE na pokraji rentability a rodinne elektrarne ziju hlavne preto, ze pan domu ma konicka a pani domu mu to toleruje. Nestoji tolko co napriklad modelarina a naviac je z toho aj nejaky uzitok.
Dovolim si tvrdit, ze keby nezmyselne a bezhlave dotovanie bolo zastavene a prostriedky takto uvolnene boli naozaj smerovane do rozumnej vystavby FVE typu rodinna alebo komunitna FVE do cca 10 rokov by sa FVE dostali do pasma malej rentability. A kazda decentralizacia energetiky (a aj dalsich monopolov) by mala byt vnimana aj ako prispevok ku bezpecnosti statu. Dnes jedna studna na dvore neznamena vela. Ale v case krizy 10 funkcnych studni s dobrou vodou v dedine vie zachranovat zivoty.

Zatím bez slepic

In reply to by alien (neověřeno)

Trvalý odkaz

zasypes.
Panely das kde? Do zberneho dvora? A potom? Do Afriky?

A ako to dopadne ked sa to so studnami prehana....tak to dopadne ako Teheran.

Zatím bez slepic

sa da recyklovat (a najma fotopanely nie su az taky problem). A pri kazdej vyrobe vznika odpad.
Priklad odpadu. Odpad z doterajsich jadernych elektrarni obsahuje tolko energie vyuzitelnej v elektrarnach 4. generacie, ze ludstvo pri dnesnej spotrebe by cca 500 rokov nemuselo vykopat ani gram uhlia pre elektrarne.
Priklad recyklacie. Litiove clanky pri reyklacii dokazu vratit do obehu vsetko litium, hlinik aj med ktore obsahuju. Namiesto toho sa v mlyne pomelu a tento material sa pridava do cementarskych peci. Je ekonomicky vyhodnejsie nechat zmiznut nebezpecny odpad v cementarskej peci a zobrat dotaciu za likvidaciu nebezpecneho odpadu ako sa tym paprat a vracat vcelku vzacne suroviny spat do obehu. Iba pripominam, ze litiovy clanok obsahuje v sebe asi tolko litia ako ruda ktora sa bude v Cechach tazit. Z tej rudy je to ekonomicke vytahovat z odpadnych clankov uz nie.

Zatím bez slepic

In reply to by alien (neověřeno)

Trvalý odkaz

uz som tu tiez daval link - tusim sa vestec pytal... kludne dohladaj...

Zatím bez slepic

nic hladat viem co je CdCl2. Kadmium obsahuje urcity druh fotoclankov presnejsie jeden typ amorfnych fotovoltaickych clankov. Vo velkom ich odoberali solarni baroni do fotovoltaickych poli - pretoze boli najlacnejsie. Dnes ich vymienaju za kremikove panely zvycajme s amorfnym kremikom. Tieto uz kadmium neobsahuju. Tomu kadmiovemu zlocinu sa dalo zabranit aj v minulosti. Ale ti ktori o tom rozhodovali tomu nerozumeli. Ale rozumeli dotaciam a rabovacke.

Zatím bez slepic

In reply to by alien (neověřeno)

Trvalý odkaz

A jak a kde se ekologicky recyklovalo to obrovské množství článků s kadmiem?

Zatím bez slepic

Zastavim sa u studni. Nieco ine je studna v Teherane kde bez rozmyslu tahaju spodne zasolene vody z velkych hlbok a vodu pouzivaju na vsetko. Jedna sa o cerpanie neobnovitelnej vody. Neobnovitelnej z hladiska ludskeho zivota a mozna aj tisicroci.
Ine je studna na ceskom dvore z ktorej sa cerpa voda na pitie, varenie a lahku spotrebu v domacnosti. Je to voda z dazdoveho kolobehu mierne tlmeneho lokalnymi zasobnikmi vody v malej hlbke. Napriklad korenmi stromov. To je obnovitelna voda v horizonte od dazda po dalsi dazd. A naviac tato voda sa da okamzite vratit spat do dazdoveho kolobehu. Takze ziadna devastacia vody ziadny ubytok vody v prirodzenom kolobehu.
U nas sa napriklad vodou zo studne nepolieva. Mame zasobnik nezasolenej dazdovej vody ktory staci pre dve zahrady.

A zasypat funkcnu studnu je zlocin.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Základní článek vychází z pevného základu.
Uhlí jako nosič energie prostě končí, to nezpochybnitelný fakt, který se nedá okecat.
To, které nespálíme v kotlích skončí v chemických provozech. To je historický fakt a moje předpověď.
Co tedy zbývá z ranku nosičů energie?
/Odpady - množství limitované obyvateli
/Plyn - musí se dovážet a právě probíhá zuřivá bitva mezi USA a NSR o cenu plynu, my čecháčkové bohužel musíme počkat jak ta sranda dopadne
/Obnovitelné zdroje jsou ekonomický a technický nesmysl
/No a nakonec jaderný zdroj.
Když se na ten podíváme z hlediska obnovitelného, tak zjistíme, že rozpad jádra atomu probíhá na lidské činnosti nezávisle průběžně v čase. Tedy jako lidé tento rozpad využíváme tím, že se "přiživujeme" na probíhajícím přírodním procesu, který sice umíme spustit, ale ne zastavit. Problém je zde s bezpečností.
Správná otázka, ale nikterak se nebere v úvahu na jakém stupni zabezpečení jsou jaderné zdroje proti ostatním.
Hodnocení následků "výbuchu".
Víme, jaké následky má výbuch jádra v kilotunách, megatunách, ale nevíme jaké následky bude mít výbuch 200MW v podobě baterie, protože absolutně netušíme jak ta bude vyrobená a z čeho.
Tedy strašení něčím co dnes neexistuje.
Jaké je správné řešení z pohledu energetiky?
Kombinace zdrojů a funkční kombinace je možná jedině za předpokladu, že správně oceníme jednotlivé zdroje a nosiče energie.
Což dnes není provedeno díky propagandistům.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

I s vědomím, že u nás je všechno možné... kdybych býval byl Plagou, tuhle otázku bych vůbec nenastoloval a vzkázal bych pouze čučkařům z BISu: "ševče, drž se svého kopyta"... ono mávnout nad pitomcem rukou, není totiž žádná hanba!

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

vy smutníte, že jste někde nebyl?
Vy jste na řetězu u boudy, či co? Už jste slyšel něco o dopravních prostředcích? Vízum stojí jedno sto dolarů, na co čekáte? Až za vámi budou nosit stojan s kapačkou?
Popadněte, motorku nebo auto, sbalte fidlátka a mažte! Až přijedete, políbíte mi za tuhle radu obě botky.

Zatím bez slepic

In reply to by Targus (neověřeno)

Trvalý odkaz

V mém věku už tak trochu lenost.

Zatím bez slepic

Chvála Vám za zmínku o Bugulmě a o Haškovi. Čerkezi si udělali z veverčích bůžků polívku, Tavaryš Jerachimov, procesí jeptišek a Haškova abstinece.

Mám to v knihovně na čestném místě.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

číslovka v občance?
Vyserte se na ni!!! Strčte ji do kapsy, tam ji nikdo nevidí.
Pokud jste schopen zdravotně, valte tam!!!
:-)
A úplně nejlepší je mít na cestě správného parťáka. To jsou nezapomenutelné zážitky.
Víte, čeho si nejvíc cením? Že jsem vzal Pinocchia s sebou na pár výletů po Rumunsku. Nic nás tak nedalo dohromady, jako těch pár dnů, co jsme byli spolu, jen my dva.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

K těm právům v Plzni, na žádost čtenářstva:
Měl jsem kdysi spolužáka na základce v Přešticích, nějakého Pepu Touše. Po převratu se z něj stal úspěšný podnikatel (začal prodejem ponožek), který tak trochu zbohatl. Trochu šíbr. Trochu dost.
Znáte to sami, když potkáte spolužáka z poloviny minulého století. Ahoj, jak se máš? Dobrý...dobrý...tak čau ("Někdy příště", jak zpívá Říha s Katapultem). Ale jednou jsme se potkali, už je to opravdu drahně let, a Pepa že já se zabývá tím PR a jestli bych jim nepomohl. No proč ne, že jo, kšeft je kšeft.
Pozval mě do budovy, kde sídlíval KV KSČ na tehdejší Moskevské, trochu jsem to tam znal. Teď tam sídlila Právnická fakulta. A přesně tam, kde sídlíval vedoucí krajský tajemník Pepa Mevald mě spolu s Pepou přijal jakýsi robustní chlapík se stejně robustním bílým vousem - děkan Kindl, a k mému překvapení Ivan Tomažič, takto proděkan. On je skvělý chlapík, velký džezmen a manžel hudební redaktorky plzeňského studia Československého/Českého rozhlasu Jany Tomažičové - proto jsme se znali.
A tak oni tři, že by potřebovali nějak pozitivně zviditelnit plzeňská práva a jejich nadaci a tak. Odmítl jsem to s odůvodněním, že se ve školství neorientuji, že spíš přes ten průmysl a ekonomiku vůbec a tak dále. Co jsem nahlas nevyslovil bylo moje přesvědčení, že ve školství nejsou prachy na to, aby mě slušně zaplatili, jak jsem byl zvyklý (ach - já naivka...).
S tím jsme se rozešli. Za pár dní ale zavolal Pepa, jestli jsem si to nerozmyslel, a že bych případně mohl u nich i vystudovat. Na můj smích, že se na (skoro už) stará kolena nebudu učit nějaké paragrafy, odpověděl Pepa to stěžejní:
"TO BYSME UŽ NĚJAK UDĚLALI...."
Stejně jsem do toho nešel a za pár let se ukázalo, že jsem sice mohl snadno přijít k titulu JUDr., ale především jsem mohl mít z ostudy kabát.
Toť veselá historka, pravda - trochu okresního formátu.

Zatím bez slepic

Na Plzeň vzpomínám docela rád, i když jsem po ní moc necoural. Řidiči na velitelství divize byli furt v hotovosti.
Ale centrum se mi líbilo. Hospoda Na parkánu, pak U českého lva..., atd... Ale ne, byl tam v centru hezký kostel, například, dokonce tam tehdá byly městské lázně, kam jsme jednou týdně toreticky chodili odkalit...
Akorát si nemůžu vzpomenout na jméno jediného nočního baru v centru na náměstí. Že by Ural?
Jednou jsem zaskakoval za panského kočího na štábu a v půl čtvrté ráno mě zvedl z pelechu operační, ať laskavě mažu pro svého náčelníka, že čeká před oním nočním podnikem. Přijel jsem tam, náčelník zvaný familiérně Velký Kačer (měl asi metr šede výšku, v pase skoro stejné číslo a hubu měl jak kačení zobák) spolu se dvěma zmalovanými - dnes bych řekl vytuněnými - soudružkami stál před vchodem.
Když se nalodili, Kačer mne nadirigoval do stejné ulice, kterou jsem přijel, což byl problém, protože to byla jednosměrka a na konci už číhali kluci z páté bé (VB). A hned začali prudit, ať se otočím, anebo vycouvám zpět. Nic jiného tenkrát nemohli, páč jsem byl v zeleném a podléhal jsem jiné složce. Načež Kačer vyhupsl ven a chtěl veřejně bezpečnostního roťáka stavět do pozoru, na což on docela kálel. Takže Kačer se mu následně pokoušel servat výložky, jak to byl zvyklý dělat nám, záklaďákům. Ale nakonec se nám ho podařilo nacpat zpátky do UAZ-u a já začal pomalu a neochotně couvat za Kačerova neskutečně hlasitého řvaní - COUVEJ DOPŘEDU!!!! Tahle rada se mi fakt líbila, tudíž si ji pamatuju dodnes.
Tím ovšem dobrodrůžo nekončilo. Kačer se nechal odvézt na svou zahrádku za městem, načež zjistil, že klíče od chatky zapomněl v kanclu, takže jsem musel vyrazit okno do nářaďovny, prolézt dovnitř a vytáhnout krumpáč. Pak jsem za Kačerových rad elegantně vypáčil krumpáčem dveře a zatopil v krbu, aby spoře oděným soudružkám nebyla zima. Poté jsem si odešel zdřímnout do auta, načež mne Kačer vzbudil v sedm ráno s povelem, abych zajel do kasáren pro klučinu, který byl v civilu stolařem, za účelem renovace vypáčených dveří a naštíplých futer. Když jsem dorazil se stolařem, začal nám vnucovat jednu pozůstalou soudružku s doporučením, abychom si NA NÍ VRZNULI. Přesto, že jsem tenkrát připomínal spíše mladého nadrženého hřebce, než vojína ČSLA, s díky jsem odmítl, protože už bylo denní světlo a soudružka už měla trochu rozmazaný tuning. Kolega stolař tak vybíravý nebyl, možná proto, že měl docela tlustá skla na brýlích, pročež jsme ho nazývali ČOČKIN.
Po Čočkinově vrznutí se Kačer této soudružky zbavil se slovy TÁHNI UŽ KONEČNĚ DO PRDELE, JÁ TI ZAVOLÁM a odkvačil za svou ženou Dášou, když mi předtím nakázal, abych do příštího pátku zajistil zasklení rozbitého okna a perfektní úklid chatky, páč Dáša měla v plánu kontrolu rodinné plantáže...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Po pravdě řečeno, nic nového to nebylo.
Kdysi takhle studovali např sportovci, akorát hokejista Bubla díky své inteligenci to dotáhl akorát na maturitu ve stavařině.
( Co jsem pochytil skončil někde v německu s drogovým obchodem na triku)
Když přišla nabídka od děkana jisté nejmenované vys školy ( zjistil, že nás s kolegou tituluje -pane ing.- marně, titul jsme nevlastnili). Pronesl: když už zařizuji tituly pro rychlý blbce, proč bych ho nezařídil i pro nadané techniky.
Oponovali jsme, že díky věku a rodině nemáme na studium čas, tak nás usadil - sakra co si myslíte? Od čeho mám tu tlupu asistentů?
Nešli jsme do toho, stáli jsme nohama na pevné zemi.

Zatím bez slepic

Já jsem nikdy nepochopil, proč pro práci elektronika, programátora, apod. nepotřebuji žádné školy. Ale proč pro práci obhájce potřebuji vystudovat nějakou právnickou fakultu.

Zatím bez slepic

No kdybys to vystudoval, tak bys věděl že nemusíš...

Zatím bez slepic

Takže si mohu založit advokátní firmu/kancelář, aniž bych měl jakékoli oficiální právní vzdělání? Bez zaštítění kýmkoli?

Zatím bez slepic

A soud vás může ze zastupování vyloučit.

Jinak řečeno, celé je to postavené na hlavu. Na zastupování a advokacii potřebujete zcela zbytečnou právnickou fakultu. To je jako kdybyste na anglické tlumočení potřebovali jazykovou školu, jinak by po vás šla policie a soudy. A nesměl byste si za tlumočení nechal platit.

Tady je zcela jasný korupce advokátního stavu. Nějakou rychloprávnickou fakultu vem čert, to je ten menší problém.

Zatím bez slepic