Svéráz národního rybolovu na vlastní kůži – Admirál Grog na Volze v roce 200, díl šestý

Autor
Štítky

Poté, co ze mě při prudkých manévrech letadla nad horami vyběhl obsah mého žaludku a já následně usnul, uznal můj průvodce překrásnými scenériemi Kavkazu, že už si krás neužívám tak, jak by si představoval a vrátil se zpět na letiště. Vyvlekl mě z letadla a protože jsem byl silně znečištěný, kluzký a tím pádem jsem se špatně nesl, odložil mě do vraku auta u letiště přikryl starou dekou, abych se vyspal, ostatní že se spraví ráno.

„No, to teda Sifone muselo bejt. Je vidět že pohostinnost může bejt někdy až nebezpečná.“ 

Okomentoval jsem Sifonovo vyprávění a pohlédli jsme společně zkoumavě na naše hostitele, kterým zjevně ke kavkazské pohostinnosti mnoho nescházelo. 

„Copak je asi napadne nám předvést zajímavého, až vypijeme to co je na stole a budeme mít 4 promile!“ Napadá mne, když absolvujeme další přípitek . 

„Tak daleko to přece nemohu nechat dojít! Co když nás jako významné hosty a přátele posadit do tryskáče, abychom si mohli pěkně prohlédnout z výšky matičku širou Rus! A vlastně, vždyť my musíme taky začít stavět loď! Pokud půjdou věci dál tímto směrem stejnou intenzitou, tak asi ani nevyplujeme. Ještě ani nemáme místo na stavění. S tím se musí něco udělat.“

Jdu za ďáďou generálem, jestli by nám poradili, kde hledat vhodné místo pro stavbu. Dal mi auto se svým řidičem a za chvíli už jsme na cestě při břehu Volhy. Teprve po pěkné chvíli se nám podařilo najít poměrně slušné místo na kraji města v místě, kde říční rameno odděluje ostrov od pevniny, tam kde komunikace prochází na ostrov zpevněným brodem. To místo, jak mi bylo sděleno,  místní nazývají Suchá Samarka. 

A tak můžeme začít s montáží lodi. To je činnost, jak víme ze zkušenosti, náročná na celkovou intelektuální i fyzickou koncentraci a vytrvalost celé posádky a jak také víme, existují okolnosti, které mají na oba tyto předpoklady úspěšné a rychlé montáže lodě zhoubné účinky.

 V první řadě je to kvalita místa. Zde platí ze zásady a zdánlivě proti zdravému rozumu nepřímá úměra. Čím se nám podaří najít místo na stavbu nepohodlnější, neútulnější se spoustou obtížného hmyzu a daleko od hospody s nepřátelskými, nepohostinnými domorodci tím je koncentrace a výkony posádky vyšší a stavba rychlejší. Nikomu se také nechce být dlouho na tak blbym místě, a tak se hoši snaží, abychom co nejdřív vypadli. 

Čím kvalitnější, pohodlnější a službami, zejména těmi restauračními oplývající je  místo na stavbu, tím je montáž náročnější, dramatičtější a delší.  

Posádka totiž, když dorazíme po cestě na místo stavby, může připomínat neškolenému pozorovateli posádku, která byla nejméně dva roky na moři a právě přistála v přístavu. Když je poblíž hospoda, projevují lodníci neskonalé nadání vycítit ji na dálku. Že odevřeli o hodinu dřív, než bylo na vývěsním štítě, že mají dobrou polévku, že jsou tam fain servírky.  Nejdřív zmizí směrem k hospodě první dva. Že musí na záchod. „Přece nepůjdou do křoví!“ 

Za půl hodiny odchází k hospodě další dva. „Půjdeme se po nich podívat, jestli se jim něco špatného nestalo. Proč dva? No přece nepůjdu sám, co když by potřebovali pomoc, jeden je málo.“

A tak to jde pořád dál, až zbudeme na práci u lodě dva, tři.  To se pak sebereme a jdeme kamarádům do hospody řádně vyčinit. Už zdálky slyšíme kytaru. Někdo ji tam zrádně propašoval. Připravuji se, jak ji od plic vynadám, ale když je pak vidím, jak mají rozjásané, spokojené tváře, nemám sílu jim kazit hezkou chvíli. Sednu si k ostatním, dám si panáka a záchvat odpovědnosti mě rychle přejde. Člověk přece nemusí být furt jen odpovědný.

Dalším výrazným nebezpečím pro zdárný průběh stavby jsou oproti nepřátelským nepohostinným domorodcům přátelští pohostinní domorodci. 

Ti přijdou, už od začátku je na jejich výrazu tváře vidět jak moc je ta podivná věc, co nám roste pod rukama, zajímá. Obvykle se s nimi ze slušnosti pustíme do řeči a oni, když jim vylíčíme, co jsme zač, nás na oplátku zahrnou informacemi o okolí, historii, a také většinou k velké újmě rychlosti stavby nám poradí, kde je nejbližší hospoda. „Vy nevíte kde je? Je to jen kousek, přelezete támhleten násep, dáte se doprava a za 5 minut jste tam. Dobře tam vařej a mají tam nejlepší vodku/pivo/víno v širokym okolí!“ Pak se opakuje stejný destruktivní scénář, jako když je hospoda v místě.

.Jen návraty z „hospody za rohem“ vykazují mnohem více kreativity. Z hospody v místě se dokáže doplazit každý blbec.  Hospoda za rohem nebo více rohy skýtá totiž mnohem více možností dát se na cestě zpět ne směrem k tábořišti, ale na úplně opačnou stranu, čím delší bylo posezení delší, tím je opačná varianta pravděpodobnější. Mistrem v tomto sportu je Míra. Zaprvé proto, že je zvyklý dlouho posedět a zadruhé proto, že je mimořádně kreativní ve způsobech návratů. Většinou ho přivezou spřátelení domorodci. V Georgiu (u Dunaje v Rumunsku) ho přivezli jako spolujezdce na kole, na špačku. V Mahmudii v deltě Dunaje přijel monumentálně na kozlíku koňského povozu. Spolu s domorodcem – taxikářem si vesele notovali pěknou místní „Daj kopějku izvasčiku!“.

Další nebezpečí se skrývá v opakované návštěvě domorodce na našem staveništi. To sebou obvykle přinese nějakou láhev. To všichni pustí, co mají právě v ruce a seběhnou se k němu. Ochutnají z jeho, pak přinesou svoje. Paralyzující účinek na pracovní výkonnost posádky je u „vzájemné ochutnávky“ stejný jako v případě „hospody v místě“ a „hospody za rohem “.

Variantou přátelského, pohostinného domorodce je odvážný, přátelský, pohostinný domorodec. To je ten, který si nás po krátké přátelské rozpravě a „vzájemné ochutnávce“ pozve domů nebo na svou loď. Ten poslední případ se nám stal v Rantasalmi ve Finsku. Stavěli jsme tam loď pod malým zdymadlem vyrovnávajícím hladiny mezi dvěma jezery. Z lodi, pokladače kabelů k nám přišli dva lodníci, viditelně odpovídající označení „přátelští pohostinní domorodci“.  Obhlídli stavbu a překonali v sobě silnou finskou uzavřenost. 

„Kapitán.“ zahájil jeden z Finů konverzaci a ukázal na druhého Fina.

„Admirál.“ kontroval Čibera a ukázal na mne. 

„My máme admirála!“

Tím byl dán základ konverzaci, zbytek zábran odstranila kořalka „z našeho“. Ukázalo se, že se nejedná o „hluchoblbce“, že se s nimi dá přes angličtinu docela dobře domluvit. Slovo dalo slovo, a když jsme jim řekli, kdo jsme, co máme za loď, pozvali nás na návštěvu na svoji palubu. Šli jsme s Nohou, vzali jsme s sebou ještě jednu láhev „z našeho“, jen aby byla konverzace snadnější a uvolněnější. A to doopravdy byla. Ukázali nám svoji loď do posledního šroubku.  I palubní saunu (inu Finsko). Pak se ukázalo, že ve  finském kapitánovi kořalka přestává držet a i komunikace se stávala čím dál tím obtížnější.  Směnili jsme s nimi jednu láhev „z našeho“ za soubor plavebních map a ukončili jsme návštěvu.  Jako správně vychovaní lidé totiž víme, že odcházet se má v nejlepším a že host a ryba třetí den smrdí.

Suchá Samarka bylo v rámci mého prvního hodnocení ideální místo pro rychlou stavbu.

Bez hospody v místě či za rohem, u brodu úzký přístup k vodě, zakřovený břeh se spoustou odpadků, mezi nimiž jsme si postavili stany. Opodál stála čtvrť nízkých zanedbaných domků, z nichž se k nám seběhla tlupa výrostků radostně volajících ug ug. Ti vůbec nevypadali na přátelské pohostinné domorodce a už vůbec že by přinesli nějakou láhev ze svého, spíš že by ukradli v nestřežené chvíli nějakou z našeho.  

Tyto pro rychlou stavbu příznivé okolnosti byly však, jak jsme se brzo přesvědčili, vynulovány přístupem Ďadi generála a jeho svity, jež by se dala klasifikovat jako přístup skupiny velmi přátelských pohostinných domorodců.

To se projevilo hned po příjezdu autobusu do Suché Samarky. Lodníci se z autobusu po absolvované uvítací pitce spíš vypotáceli, než vystoupili. Bylo zcela jasné, že toho dnes už moc nepoděláme. Stihli jsme jen taktak vyložit loď z autobusu a postavit si stany a – a to bylo příjemné, zajeli jsme se vykoupat a vysaunit do městských lázní. Rusové tomu zařízení říkají baňa. Je to vlastně sauna na ruský způsob. Oproti té finské, suché, je ta ruská mokrá – parní. Na rozpálené kameny se lije voda, tím vzniká pára, která účinky tepla umocňuje. Specialitou nejen samarskou je, že se v prostoru bani a okolo pohybuje spousta děvčat, které se nabízejí, že za vám za drobnou úplatu umyjí záda, namydlí hlavu a vlastně všechno, co si budeš přát.  Něco jako u nás v blahých časech krále Václava IV. Bez pomoci děvčat jsme vymyli a vypotili z kůže i pórů třídenní špínu a začali jsme se opět alespoň velmi podobat lidem, těm krásným z televizních reklam počátku 21. století. A to není na závěr dne vůbec špatné. 

Slunce nás probudilo do chladného rána. Slunce. Ono to vlastně nebylo Slunce, Byl to Kepi. Bouchal pekáčema a hlasitě nadával.

Kepi je doajen všech výprav. Pamatuje dřevěný uhlí, když bylo ještě přeslička. Má za sebou mnohonásobné putování po veškerých kopcích v Rumunsku a Bulharsku Slovensku a kdoví kde ještě, trempy po všech koutech Čech. Na palubě od samého počátku plaveb přilnul ke kamnům a s láskou se stará o to, aby kamna měla vždy optimální teplotu, aby byla dostatečná zásoba dřeva na přikládání a pitné vody. Díky zkušenostem je spíš skeptik, k jakýmkoli inovacím je nesmlouvavě kritický. Představuje v posádce proud konzervativismu a odpovědnosti.  Tudíž dbá, aby se zbytečně nechrápalo, když se má pracovat. Vyvažuje v posádce převládající liberálně – anarchistický proud, což je od něj velmi chvályhodné, protože liberálně – anarchistický proud je převládající. Střed, něco mezi  v podstatě neexistuje nebo je tvořen členy posádky, kteří se, když je jim po ránu špatně, verbálně hlásí ke konzervatismu a odpovědnosti, po polévce a kalíšku na spravení však neomylně míří do přístavu anarchie. 

Ostatně konzervatismus a odpovědnost je při stavbě lodi je to i moje pozice. Na dva dny se ze mne stává poháněč a stavební dozor. Nesmlouvavý zastánce střídmosti, pracovitosti, elánu a vytrvalosti. 

Do práce! Do práce! Vstávat! Někteří vylézají ze stanů ihned, to jsou ti, kteří se natáhli se setměním, aby srovnali záda po třídenních útrapách v autobuse, někteří později, ti si večer ještě dali pivo a kus řeči u ohníčku a některé, jmenovitě Romana, se podaří vyhnat ze stanu až před obědem. Ten dlouho do noci seděl u ohně a vedl u láhve řeči s výrostky ug ug.

Dnes máme před sebou spousty práce. Musíme smontovat a spustit na vodu loď, nakoupit proviant a vyřídit formality na místním kapitanátu. S nákupy a s komunikací s kapitanátem se nám uvolil pomoct ďaďa generál. Ten přijíždí okolo desáté, vytahuje z auta láhev vodky a kalíšky, že prý si musíme připít na dobrý den. To samozřejmě našemu ochránci a dobrodinci nemůžeme odmítnout a mně jen prokmitne hlavou, zdalipak se nám při této míře přátelského a pohostinného přístupu podaří vůbec kdy postavit loď a odplout.

S ďaďou jeho služebním autem odjíždí na administrativně spížovací výpravu Noha, co by kapitán plavidla, Čenda, nejvyšší kuchař a Libor důstojník pro styk s obyvatelstvem a úřady. 

Na místě zůstává zbytek posádky a hromadou haraburdí, ze kterého má jejím přičiněním vzniknout loď. 

To se nám díky nepřítomnosti spřátelených domorodců (ďaďa je po nákupech, výrostci ug ug stejně jako Roman vyspávají) docela daří a kolem oběda, kdy se navrací administrativně spížovací skupina, máme již smontovanou palubu.

Z auta se vykládají bedny s potravinami a za nimi se vykutálí blekotající Noha, u něj to skoro vypadá, jak z něj táhne vodka, že ho taky budou muset z auta vyložit.

„Zatím co, Čenda s Liborem na rynoku nakupovali, ďaďa povídá, že zná kousek odtud pěkný podniček, že by po ránu sklenička vodky nemohla škodit. 

Tak jsme šli, podniček byl doopravdy útulný a ďaďa povídá „ Ja Jurij, ty Jurij, nam nado eto zapyť. Ja balnyj, ty moloděc. Ja 50, ty 100 gramů.“

Tato objednávka se několikrát zopakovala a nebýt toho, že měli Čenda s Liborem nákup obstaraný, bylo ba mě to asi zabilo.“

A skoro že zabilo. Noha je uklizen do stanu, pro tento den nepoužitelný, první oběť vražedné domorodé pohostinnosti.

K večeru, když se slunko nad Volhou začíná klonit, si dáme padla. Loď je i přes zuřivou pohostinnost zhruba smontovaná a tak si můžeme s klidným svědomím dopřát kafíčko na skládací židli na břehu tiše plynoucí Volhy a pozorovat v klidné hladině odlesk zapadajícího slunce. 

Zapadá do čáry stromů na západě za řekou, někde tam tím směrem, kde je Doma a to Doma je pro mne, jak tak sedím s kafíčkem na písčitém břehu, strašně daleko. 

Kdyby sem člověk přiletěl letadlem, asi by mu to nepřišlo. Tryskové zkracovače vzdáleností a času z počátku 21. století gumují celé kraje a země. Mění je v tečky na mapách, roztroušená  světélka soutěžící s odleskem hvězd. Člověk pod sebou může jen tušit pohybující se lidské mravence, nevnímá rozměr vzdálenosti lidského kroku, deseti, sto kroků, dne, deseti dnů pochodu. Díky tomu, že jsme se trmáceli sem do Samary 3 dny autobusem po ruských necestách, neztratili pojem vzdálenosti měřené v lidských krocích. Proto se mi zdá to zapadající slunce jiné, srdce mi svírá úzkost násobená každým pomyslným dnem chůze odřezávající mne od Domova. 

Jak dlouho bych musel jít těmi ruskými pláněmi, jak dlouho bych se šplhal přes hřebeny Karpat, než bych si otřel prach z bot o rohožku před prahem svého domu?

Při těchto úvahách si vzpomenu na naše dědky. Do Samary je zahnala válečná bouře, v paměti měli zapsány ty stovky dnů pochodu stepí, seděli na břehu, jako teď sedím já a hleděli přes řeku, tam co zapadalo to jiné slunce. A namísto pochodu zpět na západ se vydali směrem na východ na druhý konec světa…

Se šeřením se okolo tábořiště začínají opět objevovat výrostci ug ug a Roman se ujímá role nočního strážce výrostků, vše je tedy jak má být ve vyjetých, nezměnitelných kolejích bez vyhybky a vše se ubírá ve spirále nezadržitelně směřujíc k dalšímu dni na břehu Volhy.

A jak v zajetých kolejích skončil den předchozí, tak se v zajetých kolejích probouzí i den další, den, kdy chceme dotáhnout stavbu lodi do finiše a vyplout na řeku. To vše navzdory  naprosto destruktivnímu do maxima vystupňovanému přístupu velmi přátelských pohostinných domorodců. Přicházejí jich celé zástupy, chodí v delegacích, kvadraticky množí a s nimi i počty lahví, které je třeba vypít. Ďaďa generál, jeho suita, výrostci ug – ug (přivstali si), delegace důstojníků z kapitanátu. Kalíšky se plní a rázem vyprazdňují, přípitky se pronášejí, a dokola!

K odpoledni už se mi z toho točí hlava, pletou nohy a kudrnatí jazyk. A to na tom nejsem z posádky zdaleka nejhůř. Loď je hotová, my se potácíme okolo, stíny opilý. Stěhujeme ze břehu na palubu po úzké lávce veškeré haraburdí, kterého je na břehu obrovská hromada a které se a to pozná i neškolený pozorovatel, nemůže v žádném případě na palubu vejít. Nakonec se podaří nemožné, jsme naloděni. Loučíme se s šoférem Frantou. Jurij ho doprovodí do 400km po proudu řeky vzdáleného Volžska, kde vyčká našeho příjezdu v bezpečí v kasárnách Volžského rychlého pluku.

Poslední přípitky, odrážíme od břehu, máváme, motory řvou a loď se zvolna šine na řeku, proti klonícímu se slunku na západě.   

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (60 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

když spadne muž přes palubu?

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Hlavní otázkou je, kdy si všimnou, že spadl muž přes palubu? A co třeba muž zapomenutý v hospodě v objetí přátelských domorodců?

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

je v pohodě, je o hodně lehčí, než voda, nepotřebuje ani záchrannou vestu a loď nemusí mít ani záchranné prostředky. Snad jedině by měl mít každý grogonaut na krku na provázku pípák, aby šel dohledat. Navíc je známo, že nad ožralými drží ochrannou ruku Anděl Strážný.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Lze dokonce píti po katolicku, spolu s tkzv. " svatými" (rasistický výmysl katolíků, původně byli všici členové společenství svatými).
https://www.conservativebookclub.com/book/drinking-with-the-saints-the-…

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Podle katolické víry,bylo pití určeno jen pro vyvolené,chuďas dostal suchý chleba a farář se napil vína.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

jsou všichni svatí všech církví a vyznání. Snad jedině Alláh stojí bokem.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

akorát mi vrtá hlavou, kde jste měli ty životabudiče, na ten počet lidí uložené.... :-)
pak se nemělo r... zbláznit. Oni jim asi i počty a prostorové to oné taky nejdou.... :-)
Ochladilo se na příjemno -tak dobrou.....
a dík

Průměrný počet slepic: 3.5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Na břehu řeky Volhy stával admirál
naběračkou z lavoru vodku nabíral;
tomu dvě a tomu jednu, tomu ne
tak to šlo v té jejich komuně.
Ten, který byl hodně v lihu,
tak, že už ryl držkou rýhu,
nepoznával tenhle boží svět,
musel za trest celý půlden střízlivět.

Průměrný počet slepic: 4.5 (16 hlasů)

In reply to by JosefS (neověřeno)

Trvalý odkaz

Augustin Heřman byl nejdříve pirát, až pak teprve vlastnil otroky. A jako pirát i přes několik zajatých lodí nakonec zkrachoval. Teprve pak se živil exportem kožešin a tabáku a až za nějakých 10 let měl plantáž a na ní otroky. Proto abychom byli historicky věrní, nejdříve se BLM omluví všichni Piráti.

Průměrný počet slepic: 5 (17 hlasů)

A za 10 let po omluvě Pirátů pocítíme vinu za Augustina Heřmana teprve všichni ostatní. Jen jestli v té době bude BLM ještě existovat. kde je dnes konec MeeToo?

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

s takovou se z něj stane miláček místních dam. A nejen jich.
Takže jsem přistoupil k destrukční činnosti a zadal Suchou Samarku do vyhledávače.
Sim sala bim.
Zároveň pokorně přiznávám, že mě k tomu vedly dvě skutečnosti. Tou první byla krátká úvaha autorova o tryskových zkracovačích vzdáleností. Tou druhou byla skutečnost, že jeden z mých předků přišel domů do Goralie pěšky z Rotterdamu, coby připrchlík z tábora válečných zajatců v SSSR. Přijel posledním transportem v r. 1955, deset let po válce...
https://bystrov.ustrcr.cz/tabory/2533

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

"Průvodce říší zla", jo? No totok... Vladimír Bystrov... ÚSTR

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

nežárlete. Jste starý, škaredý a hloupý. To pslední by Vám dámy jistě odpustily, kdybyste byl bohatý. Podle mne je ale miláčkem Čmoud, jeho analýzy je jistě přivádejí až k -no napíšu vytržení.
Všiml jsem si, že Vidlákovy kydy jsou genderově a věkově hodně nevyvážené. Vidlák by mněl dámám nabídnout za příspěvky nějaký benifit. Jak to ale udělat s mladými, to netuším.

Průměrný počet slepic: 2.7 (7 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

hlavně ty nám hodně zvyšuješ věkový průměr, ale co je mnohem horší, hodně snižuješ IQ průměr zdejších diskutérů

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

Když někomu začnu tykat, dokáži mu tím že jsem inteligentnější než on?

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

Suchá Samarka byla v 2002. ostrov s písčitými břehy (možná i čtvrť nízkých domků při břehu) oddělený od břehu docela úzkým náhonem.

Nechtěl bych být v sovětském zajateckém táboře. Tím spíš v tom německém. Pekly se oplátky.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

burlaky?

Průměrný počet slepic: 2.7 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Ještě ke včerejší krátké diskusi o Bradburym: dnes začíná na ČRo Vltava četba z Marťanské kroniky, denně v 18.30 - 19.00 h, 15 dílů.

Průměrný počet slepic: 4.6 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

V době letní a podzimní pohody lovci zvěři sypou v otevřeném terénu návnadu. V zimě pak přichází, a následně po jejich návštěvě zůstane tratoliště krve a odhozené vnitřnosti někde v křoví.

Komerční banka a (ne)Česká spořitelna, bez ohledu na zákazníky, ruší pobočky a pokladny s odvoláním na Covid-19 a bezhotovostní platební styk.
(Ve kterém "má prsty" stejná kasta).

Banka (současná) NENÍ nástrojem země, většinové společnosti v ní, nebo davu. Banka je nástrojem hrstky / KASTY.

Znovu: Banky, bez ohledu na zákazníky, ruší pobočky.

Co mají banky a jejich klienti společného s úvodní větou? Systém, záměr a téměř stejný osud oběti.

1) Psychologicky
Nemá-li mozek člověka možnost zpracovat cyklus úsilí a výdajů:

práce / čas -> odměna za práci (bankovka / mince) -> potřeba -> výdaj ("tatáž" bankovka / mince) -> přínos vs. práce (čas, námaha, sociální dopady)

Neutvoří si (to co nosí člověk mezi ušima) reálný obraz o REÁLNÉ HODNOTĚ pro správné rozhodnutí.
Pokud je tedy dítě "odkojeno platební kartou", je pak čas strávený hodinou "ekonomické gramotnosti" buď jen NEpochopení, nebo (pak o to hůř) výsměch, ZNEUŽITÍ či záměr(?).

To, že je něčí soused blbec a nedokáže si spočítat díky platební kartě výplatu tak, aby mu vystačila do konce měsíce, je DNES jeho problém.
ZÍTRA je to však problém VŠECH jeho sousedů, a v konečném důsledku i země, ve které tito VŠICHNI "sousedé" žijí.
(Natož EU. To je sice jiná, ale související část problému.)

Chudne-li vaše okolí, chudnete i VY sami.
(Viz vnitřní i zahraniční dluh Čr po 30 letech vítězné demokracie, svobody a podnikatelského "umění".)

Banky, prostřednictvím "hloupých sousedů" a primitivních, častěji však úchylných, CHAMTIVÝCH "podnikatelů", vysávají ZADANÝ prostor a "sklizeň" následně odvádí mimo území vzniku zisku.
(Takový zemědělec, který si propachtuje území, nehnojí a jen sklízí, půdu "vydojí" a následně jen řekne: "Sorry vole. Error.")
"Hloupým sousedem" však je například i KAŽDÝ, kdo platí mobilem nebo platební kartou.
(Za KAŽDOU transakci PLATÍ obchodník/"podnikatel", přes "dceru", matce banky procenta, čímž se stává součástí "vysavače".)
Totéž platí o hypotékách a leasinzích.
(Za socíku lidé měli například na koupi nemovitosti NAŠETŘENU hotovost nebo byly nástroje, které je NEZAVEDLY do dluhové pasti a OTROCTVÍ.)

2) Technicky / prakticky
a) Cena ČEHOKOLI je dána tím, za "kolik" je možné v nesvobodném světě něco(COKOLI) koupit.
Rozhodne-li se "banka" / kasta, že cena (jakékoli) práce bude rovna výdaji (například) za kalorie vydané na cestu JEN do práce. Na zbytek ať si klient sežene, kde chce, bude to (prostřednictvím bankovního systému) tak.
(Na Ukrajině nejdříve stačila 1 práce. Pak nestačily 2-3. Nakonec, kdo mohl, pěstoval po práci "zeleninu a slepice" (pašoval, kradl, i hůř). Země skončila v dluzích a občanské válce.)
Kdo zná SKUTEČNÉ náklady na svou práci nebo cenu za službu či zboží, které si za práci koupil?

Banky NEPATŘÍ společnosti, ale jedinci (hrstce lidí / kastě), který sleduje bezcitně své zájmy, nebo zájmy jiného majitele / oligarchy / kasty / nadnárodní korporace.

b) Za 30 let demokracie a svobody nebyla schopna policie ani justice vrátit, zachránit, napravit či potrestat mnoha BILIónovou mafiánskou privatizační zlodějinu. Za 30 LET.
Nyní si například vytvořily banky, korporace a oligarchie nástroj, takzvané "algoritmické obchody" - STOVKY transakcí za SEKUNDU.

STOVKY transakcí za SEKUNDU, proti 30 letům justiční neschopnosti nebo ZÁMĚRU(?) a zápornému výsledku.

Řešení? Triviální.
Mj.:
- Omezit nebo zcela ignorovat platby kartou nebo mobilem. Mzdu přijímat v hotovosti.
- Vytvořit NESOUKROMOU státní banku.

Záleží jen na společnosti / lidech.

Je pohodlnější, křeslo, popkorn a televize?
Pohádka na dobrou(?) noc:
Vyměřený čas / In Time

Průměrný počet slepic: 4.7 (19 hlasů)

kartou jsem nikdy neplatil. Mám ji jen pro výběr. Převody ale bankingem musím. Poslední auto, kupované hotově, bylo ve 2007.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

bytu pro dceru.
Prachy jsem přinesl v igelitce a soudruhovi v realitce jsem řekl, že mě jeho bankovní převody nezajímají, že žádný účet u žádné banky prostě nemám.
Byla to pravda, protože jsem měl jen firemní účet a z toho jsem byt jaksi zaplatit nemohl, bo na něm nic nebylo.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

Já ano. Když mi založili účet a karta byla jako "bonus". "Poznej svého nepřítele." :-)
Lidé se bohužel dostali vlastní neodpovědností i leností do pasti.
Většinou to obejít lze. Je to trošku pracnější, ale člověk alespoň pozná, jak systém (ne)funguje.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

v roce 1998. Bez realitky; hromádky po 100tis. na stůl a kupní smlouva.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Szarzec s. r. o., jsou tam řízci, kteří chodí pro kešovku, bo mají obstavené účty.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

dokud jsem je měl (na HPP). Ale jenom pár let.

Zatím bez slepic

mzdu v roce 2012. Nevyplatil jsem ji proto, že:
1/ ten chlap mi visel vysoko přes sto litrů za způsobené škody
2/ nenastoupil do práce i s obdrženou provozní zálohou (v přepočtu nějakých 400 éček)

Tenkrát jsem konečně pochopil, že pokud chci mít nějaké peníze, NESMÍM si pořizovat další a další zaměstnance.
Ale že mi to trvalo...

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

V Čr, tuším, většina. Tedy zatím. Zaměstnavatel NEMÁ právo odepřít zaměstnanci mzdu a zaměstnanec NEMÁ povinnost mít účet.
Jiná věc je, když to zaměstnanec, byť nedobrovolně, podepíše při "nástupu". Zaměstnavatel / "podnikatel" tak na účet zaměstnance "optimalizuje".

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

Jde o další krok v salámové metodě ke zrušení hotovosti, protože je prý nebezpečná pro lidi kvůli Covid19 viru. Až zruší hotovost, pustí inflaci, zavedou záporné úrokové sazby na běžné účty, aby donutili lidi utrácet, provedou měnu umazáním několika nul stiskem jediného tlačítka. Zatím jde jen o první krok dlouhé cesty ke zrušení hotovosti. otázkou je, kdy si lidé přestanou chránit prostředníka, banku? Úroky stejně neplatí žádné a jen inkasuje poplatky. Vlastně už záporný úrok za hotovost na účtu inkasují už teď, jen ji skrývají jako bankovní poplatky. Jen by mě zajímalo, jak v takovém systému chtějí někoho přesvědčit ke spoření na důchod, což bude vysoce riziková a ztrátová záležitost. Asi je čas udělat penzijním fondům pápá.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

1. paradoxem je, že Covid-19 přežívá mnohem déle na lesklém, hladkém plastovém a nerezovém povrchu.
2. paradox: tedy mobil, plastová platební karta nebo plastový a nerezový platební terminál.
3. paradox: plátěná bankovka je pro vir méně pohostinné prostředí a přežívá na ní kratší dobu než na platební kartě. Ještě nehostinnější jsou mince s hodnotou 20 a 50 Kč.
Jsou potaženy mědí a mosazí. Měděné povrchy jsou "antivirové". (Obdoba stříbra.)

To mi, mimo jiné, připomíná další důvod, pro který mám důvod si myslet, že oligarchův poskok Adam (ANO, Aspen Institut) je VŠEHOSCHOPNÝ hajzl. Ještě 9.4.2020 na Facebooku doporučoval bezhotovostní placení. Přesto, že studie na toto téma byly k dispozici již v Březnu.

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Napsal uživatel Ládik!!! (neověřeno) dne Čt, 20. 08. 2020, 09:20

Navalnyj se opil do bezvědomí. Třeba je taky grogonaut.

Průměrný počet slepic: 4.5 (18 hlasů)

Průměrný počet slepic: 4.8 (21 hlas)

co mne ale udivuje, že se ""odvážili" presstituti, dříve nevídané
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/cernocky-sestnacti-slovy-vys…

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

já jenom poznámečku, nemyslím, že První zprávy patří do kategorie presstituské, sice Zbyněk Fiala je zelený až hrůza, ale to myslím je přesvědčený zelenáč, a Paroubkovo přípodotky většinou nečtu, jinak tam píše ale Jan Schneider, Jan Vítek, Valenčík, Štefec a další docela zajímaví komentátoři, myslím že je tam dost svoboda - mimochodem doporučuju přečíst si posledního Schneidera https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/jan-schneider-srpnove-doplnk…. A jenom podotýkám, cesta po Rusku a Volze hezky napsaná, na mne trochu divoká, ale Targus pro mne zůstává spisovatelskou jedničkou. A teď vážně - strašné shity - románky pro ženy - jsou vydávány a doporučovány /mám osobní zkušenost s takovým románkem, co sepsala má nevlastní dcera, nešlo to ani ze zdvořilosti dočíst/ a kvalitní povídky nikdo vydat nechce, "ó bože, jak hluboko jsme klesli" a to myslím zcela vážně.

Průměrný počet slepic: 4.1 (8 hlasů)

In reply to by insegnante (neověřeno)

Trvalý odkaz

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-koronavirus/653215/dalsi-rana-pro-ch…

"chudák" chorvatsko, i když se divím, že /jak tohleto mohli dopustit, když tolik turisty potřebují a nic jiného nemjí. tak že dobrý pobyt všem turistům do tam přeji.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

To taková Itálie turisty přímo přetéká! Asi by měli Chorvaté využít německé cestovky, co nabírají turisty už u břehů Libye.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Vypadá to, že ani Rusové vždy tu pohostinnost nezvládnou.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Narcis (neověřeno)

Trvalý odkaz

Rus ví, že musí znárodnit Jevropskej přívěšek ASIA kon-ty-nentu až po Gybraltar.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Admirál výborně využil Vidlákove nepřítomnosti,za co musím poděkovat a určitě má ještě něco v záloze.
V Rusku jsem nebyl,tak nemůžu radit,ale bylo to náročné po všech stránkách.

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

zemědělče, děkuji za chválu, na pokračování si ale budete muset počkat, protože není napsané a mě jde psaní hodně pomalu.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

jako už konec?
Tak to jste mě docela nasral. Mně se to "pomalu" začínalo líbit a teď na mě takový podraz...
Okamžitě to doškrábejte, chlape jeden mizerná!

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

na Admirálu Grogovi; kvalifikaci má.

Průměrný počet slepic: 4.3 (11 hlasů)

Kvalifikaci? To by se muselo prověřit.

Byl dotaz na "muž přes palubu". Pro ten případ byly na bortech připevněna dvě záchranná kola s provazy.
Za všechny plavby muž přes palubu nebyl. Tedy jestli jsme se dobře spočítali při návratu.

Věkový průměr? Když jsme začínali, jezdit s Grogem, tak mezi cca 30 - 60. Pak jsme stárli, mladší nepřibývali, na tom to v podstatě také skončilo.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

já na vodě nikdy nebyl, když nepočítám Norronu na Island a zpět (1995) a na Faerách jachtu grónského velrybáře - výlet 2 hodiny po rozbouřeném Atlantiku na Vestmánské útesy.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

nakukuju a po chvílích čtu.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

ale zajímavý článek : https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/tym-navalneho-odlozil-zverejneni-podr….... Někde jim to drhne. Čáru přes rozpočet jim zřejmě taky udělá fakt, že Rusové Navalnyho sledovali už před odletem a navíc to prý (drze) zveřejnili. Možná, kdyby ho ta jeho suita nechala v Omsku, snadněji by přesvědčovali, že byl otráven, protože ruští lékaři by přece lhali. Vypadá to, že i tohle se jim zřejmě vymkne jako akce Skripal.
Všem vám přeji hezký zbytek dne

Průměrný počet slepic: 4.3 (11 hlasů)

a taky potvrzení že v rusku a zvlášť na dálném východě to není tak, jak tvrdí. Prý jsou zaostalí, nic, tam není, konec světa. Hmm to ale...vylučuje fakt, že až tam se dostala sledovací technika na kterou fšichni brblou a taky jak je výhodná a taky kvalitní. Mají zaznamenán každý krok a neváhali to zveřejnit, takže - buď byl ožralej jak.....- nebo mu někdo z vlastního týmu pomohl. Maj to na záznamech a neváhali to vyslat do éteru. Což se bude těžkou překrucovat... chi
Uff ještě by tak mohli spustit záznamy ze stř.východu a odevšad jinde :-)
I když chápu, že je lepší že nemohou amíci zjistit kde jsou sledovatelní.... jo to beru.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

MUDr. Ivan David
2 hod ·

Hudba jako zbraň?

Inter arma silent musae - ve válce múzy mlčí – nebo ne? Jak napsal včera řecký web Infognomon Politics, ve „válce nervů“ minulý týden, tedy v době, kdy turecký Oruc Reis kladl kabely na dno řeckých moří, a ani řečtí politici si nebyli jistí, jestli je to natolik závažné porušení suverenity, aby riskovali konflikt, došlo kromě jedné srážky a mnoha „cvičných“ vzdušných soubojů i ke komickým momentům.

O srážce řecké fregaty Lemnos a turecké lodi Kemal Reis se celkem ví, to se do světa dostalo. Méně známé je však to, co se dělo pod vodou s tureckými ponorkami. Turecké protiponorkové vrtulníky a špionážní letadla CN-235 zintenzivnily své hlídky ve východním Středomoří, ale také v Egejském moři, aby lokalizovaly řecké ponorky, které jsou „neviditelné“, protože mají tajnou technologii a nejsou snadno detekovatelné.

Jak informovali vyšší námořní důstojníci web Infognomon, helikoptéry a další prvky protiponorkové války řeckého námořnictva odhalily pět tureckých ponorek. Jednu v oblasti Skyrosu, druhou v Kafireas a další tři v širší oblasti středního a jihovýchodního Egejského moře.

Posádky řeckých stíhacích ponorek se, zdá se, „dobře bavily“. Nejenže bombardovaly turecké ponorky vysokými pronikavými frekvencemi, ale také hrály slavnou píseň Beatles, Yellow Submarine. Kapitán jedné turecké ponorky byl prý tak vyděšen vysokými frekvencemi, z nichž některé zněly jako bomby, že vypálil světlice, což v podmořském jazyce jednoduše znamená „kapitulace“.

"O těchto věcech jsme nikdy nedělali vtipy a nikdy jsme čtenáře nedezinformovali. To, co zde zmíníme, se stalo přesně tak, jak jej popisujeme, a je to lekce pro Turky, ale také lekce pro řecké politiky, “uvedl Infognomon ve své zprávě.

Zatím se řečtí námořníci baví na účet svých tureckých soupeřů. Po skončení turistické sezóny však už místo not mohou ´k tureckým ponorkám mířit hlubinné miny. Záleží na tom, jak se rozhodne řecká vláda. Jestli přistoupí na německo-tureckou rétoriku o „sporných vodách“, které lze rozdělit mezi Turecko a Řecko, nebo bude trvat na tom, že jde o řecké výsostné vody a nařídí vojákům bránit je silou.

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.