Co nám okupace dávají a neberou

Autor
Štítky

ÚVOD

Vážení Kydači i nekydní (nekomentující) čtenáři.

Máme zase nějaké to výročí okupace, tentokráte té 'osvoboditelské', která se po jejím proběhnutí měla navždy zapsat názvem 'bratrská', avšak samotnému tehdejšímu režimu spásy to vydrželo jen něco málo přes 20 let a již asi před čtvrtstoletím se zřejmě navždy odebral někam do hlubin nostalgie či parodie (to je ponejvíce odvislé na rudoprdelnosti jeho vzpomínatelů nebo občasném vychýlení z běžnosti jeho už-je-mi-to-jedno-telů).

Původně jsem byl již přednasrán z toho, kolik všelijakých srdce-nudných utrejchů a rádoby-všelijak-svědomí-ryvných novoburžoazních pamfletů o špatnosti Ruska nebo nadbožskosti Ameriky budu muset přečíst, když si v onen den budu chtít něco přečíst. Zkusil jsem tedy oslovit Vidláka s nápadem, jestli by nechtěl uveřejnit něco ve vtipnějším stylu: „komu naopak okupace pomohla :-)“. Vidlák můj nápad označil za dobrý, ale onen nához co jsem mu poslal zhodnotil jako příliš krátký (což byl) na tak významnou událost a vybídl mne, zda-li bych to nezkusil víc rozebrat. Popisovat něco co se děje ve vnějším světě je pro mě strašně těžké, přec jen mi jdou spíš samé pocitové abstrakce nebo sny, ale nevzdal jsem to → zbýval týden a doufal jsem v nějakou laskavost od VELKÉHO DUCHA (indánské jméno Pánaboha, minimálně u Lakotů či Apačů) pro nějaký ten rozvilejší rozpis okupace. Výsledek mé snahy je tedy zde. Upozorňuji předem, že nejde o žádné významné materiální fakty natož geniální moudra, na ty byste si museli odskočit k tv nebo kamkoliv jinam :-).

START

Jsem většinou rád, když pro přečtení nějakého toho svého literárního výtvoru nabydu dojmu, že se kruh uzavřel. Jelikož tento článek končí takovou drobnou pestřejší lingvistikou, je podle mne dobré lingvistikou i začít. V některých ve finále použitých jazycích užívaných dosti daleko od české kotliny však nejsem prozatím vykován více než jen v základním pochycení některých významných zvukových charakteristik, takže považuji za dobré alespoň nějakou tou kvalitní lingvistikou začít.

Dovolte mi prosím vám pro začátek uvést základní téměř přesný překlad oblíbené arabské fráze 'Aláhu akbar'. Různí nekvalitní překladoví plagiátoři to do češtiny mnohdy překládají jako 'Bůh je veliký' či dokonce 'Bůh je převeliký'. Jenže arabština například nemá sloveso 'je' a samotné 'akbar' znamená 'největší' – ale nikoliv porovnávací 'největší'. Doslovně by to tedy nekvalitně bylo 'Bůh největší', což by však spíše neeliminovalo onu absenci porovnávání. Nejenže tedy není nic většího než Bůh, ale velikost Aláha není možné ani s ničím jakkoliv porovnávat. Do mluvené češtiny tedy překlad není až tak přeložitelný, ale v psané formě je možné ladné: 'Pánbůh (jest) největším'. Samotné slovo 'akbar' je však tzv. diptotum. Arabština má určité a neurčité členy a gramatici je vykládají jako v podstatě ekvivalenty určitosti/neurčitosti v angličtině → určitost pro něco známého a neurčitost pro něco neznámého. Arabská diptota však nemají neurčitost a proto bych pro přesný překlad ono 'největším' třeba ještě podbarvil a někam musel připsat vysvětlení, co že to tzv. diptotum vlastně skutečně znamená, čímž však již zde nebudu „vopruzovat“ :-).

Setkáte-li se však třeba někde v nějakém videu z arabského světa, jak dav rozvášněných hulákačů lobuje (byť nevím komu) se samopaly nad hlavou za nějakou svou pro ně převelikou (např. státotvornou) věc řvouce přitom 'Hospodin (jest) největším', je to z rétorického hlediska minimálně dost paradoxní – byť pro jazykově poučeného jedince pak již i mnohdy dostatečně vtipné :-).

Úvodní lingvistika je za námi a nyní bych již trochu přednadhodil prvotní nápad, tedy „Znáte nějaký příběh o tom, komu ona tehdejší okupace pomohla :-)?“. Ale nepředbíhejme a ujasněme si napřed nějaké „ehm technické“ záležitosti, které jsou z odstupu půlstoletí a jiných během té doby proběhlých anexí již nabíledni zřejmé.

 

MALÁ TECHNICKÁ

Ze zatím proběhlých anexí je očividné, že když Rus dělá okupaci, dělá jí – řečeno s nějakou tou nadsázkou – možná až dost mírumilovně. Sice nejen u nás ztráty na lidských životech nebo zdraví lidí bohužel byly, ale to bylo snad v řádu několika desítek – i tak bohužel – stižených.

Nedá mi to, abych nenahodil něco i konspiračním ezoterikům. Vypadá to, že se mi podařilo rozlousknout duchovní příčiny ruského sklonu k vždyalkoholizmu. Rus má ve zvyku poslat enormní a naprosto neignorovatelné množství vojenské techniky obsluhované množstvím vojclů, kteří všichni mluví rusky; a od vojcla po generála mají povětšinou jasno v tom, že mají na výběr pouze mezi uposlechnutím rozkazu a vlastní smrtí v případě neuposlechnutí. Už tento nesnadno zvládnutelný psychiatrický fenomén by pro některé mělčinové badatele mohl stačit jako důvod, proč se tam vlastně tolik chlastá. Ale bude to zajisté ještě hlubší. Mám pocit, že kdysi v Atlantýdě nebo snad dokonce v Lemůryji takto předkové nynějšího Rusa také obsadili nějakou tu oblast vedle, ale oni se tam všichni nějak pobouřili a nechtěli přijmout velerusa za svého velkého šéfa, takže vojcli dostali rozkaz pálit ze všeho ruského v podstatě proti všem neruským a nebyla to zas tak dlouhá palba. Po pár hodinách se z přebuzené velkoármy stala kohorta beznadějně se upíjejících alkoholiků, páč svědomí za množství rychle zavražděných nevinných si rychle začalo ve velkém vybírat svou daň. Konspiračně tedy přeneseno do současnosti se mi vkrádá dojem, že když Rus někam pošle okupační vojska, tak se minimálně jejich vedení modlí, aby z těch 'blbců' které si jdou převzít nikdo nebyl takovej vůl, že by se ve velkym stavěl tomu množství vojenské techniky na odpor, páč pak by to asi dopadlo stejně → brašská khaki skvadra by obdržela nemilosrdný rozkaz 'pal' a pod vidinou své vlastní smrti v případě nepálení by musela pálit a pak by nezbylo než se zase snažit uchlastat.

To takové americké exporty demošky to je jiná, tam se to neodehraje během několika hodin nebo maximálně pár dní, tam se to odehrává intenzivně plíživě i během několika let či desetiletí a je k tomu provedeno vyvraždění či zmrzačení několika miliónů až několika desítek miliónů lidí → a díky zamořenému prostředí všelijakým třeba fosforovým cajkem nebo radioaktivním uranem i na více generací.

Amík očividně nechce nikoho ovládat, ten si libuje v týrání. Už se ani nedivím, že mu pak nestačí chlast, ale potřebuje obrovský fabriky na všelijaký chocholouškovský pilulky + podmázlý režimy někde v teplejších pásmech dodávající mu dostatečnou produkci fetu.

 

K SAMOTNÉMU AKTU

Dalo by se říci, že některé velké události udělají z inteligentů blbce, z velkých blbců 'svaté' a ze svatých pohrdané nicky. Přidám však jediný minipříběh který znám o tom, že zrovna okupace v osmašedesátym někomu pomohla :-).

 

Obsazení pomohlo mému strýci; tehdy jako školní dítko propadl z ruštiny a chtěli ho nechat opakovat ročník. Azbuku číst neuměl a z mluveného slova znal akorát "da" (ano) a "nět" (ne). Z pokročilejší gramatiky pak pouze tvrdil, že čtyřicet se řekne "četýrycať" (avšak správně je to "sorok"). Když přišel na opravky, tak mu rovnou dali za čtyři, aby neměl problémy z propadnutí zrovna z ruštiny. Nebýt anexe, opakoval by :-). Je skutečně jediný člověk kterého znám, který může tvrdit, že mu ta událost fakt pomohla :-).

P.S. Co se týká ruštiny, v životě se strýc přiučil ještě ruské slovo "sabaka" (pes), to když už se v kapitalizmu jako zedník bavil na stavbě s úkáčkama, jestli jako on to zvíře taky někdy jedli :-). Nevím ale, nakolik  mu to je nakonec v jeho notorické konzumaci alkoholu platné :-).

 

VADY LIDSKÝCH CHARAKTERŮ ČI BONUSY

V různých okupacích se všelijak projevují i různé křivosti lidských charakterů. V osmašedesátém se třeba na různá teplá místečka (d)úmyslně dostali všelijací lidští šunti a ti ještě šuntovější z nich – když za 20 let poté stačilo již jen vyměnit kabát (a rudé trenky, ať posrané či vyprané, si klidně nechat) – pokračovali dál v ještě větším šuntění.

Použitý termín (d)úmyslně myslím stojí za rozbor. Srát na Boha a násilně prosazovat dodržování jakýchsi pravidel, to je např. historicky známo už třeba ze Starého zákona od tvrdých srdcí židících. Ono mi občas připadá, že se to prolíná stále i do přítomnosti a někteří tvrďáci srdce jsou stále o sobě přesvědčení, že jsou jacísi velcí inteligenti, a to tak velcí, že jim zdaleka není rovno a není možno se s nimi ani nijak porovnávat. Když někdo všelijak rádoby přesofistikovaně chytračí, dá se o něm někdy i říkat, že je důmyslný. Taková záludná důmyslnost se však projevuje jedním specifickým způsobem. Když kdokoliv jiný udělá nějakou nevědomou chybu, udělal ji v podstatě neúmyslně; kdežto vykované tvrdé srdce je takovej inteligent, že onu chybu dělá úmyslně a beztak si ji nepřipustí! Ale to jen tak na okraj když si třeba různí soudruzi ve své vzrůstající paranoje dělají další podrazy a všelijak se testují na oddanost :-).

Takovýmto nějakým charakterům nějaké ty okupace prospívají. Netřeba však chodit do takových abstrakcí, jsou i typani, kteří jsou mnohem blíž. V anonymitě města se na to moc nehraje, ale na vesnici je pro ně stále důležité označení –  'soused'. A ví se, že někdo od onoho jmenovaného mnohdy dokáže bejt echt velkej zmrd → někdy v noci třeba jeho čokl, někdy nad ránem jeho kohout, a někdy přes den i on sám osobně.

Já jednoho takového sousedského charaktera znám. Rétoriku má tak nějak ohnivou a zná snad všechny recepty na mnohem spravedlivější uspořádání společnosti. Netvrdí že ideální, ale působí z něj, že mnohem spravedlnější. Když se rozhalasí, člověk se má tendenci stahovat, aby ho náhodou onen slovní bijec nevyhodnotil také jako nespravedlivého a nerozbil mu hubu – tak silně dokáže ohnit a přesvědčovat jakej je chytrák a borec a jak by zatočil s cigánama, nemakačenkama, politikama, církváčema apod.

Krom velkohubosti v projektech kterých prý pravidelně zanedlouho dosáhne (už měl hypotečně bydlet v podstatě v energeticky nadpasivnim repasovanym zámku kerej by mu leckerej šéf pohádky, poučení spoluobčané, samotná republika a v neposlední řadě i 'fyzikální zákony o izolacích a únicích tepla' do jednoho záviděli) je pro tohohle souseda charakteristická další vlastnost a tou je velkonetáhlovství (namátkou už asi desátej rok dokončuje třeba koupelnu 2,5x2m a už asi třetí rok mu v ní chybí téměř jen poslední dvě řady kachlíků u futer jedněch ze dvou dveří [jedny má do kuchyně a druhý do kůlny :-)]). Jinak je zadluženej, většinou nemaká, když mu přišlo splatit padesát táců za neplacený pojištění na živnosťák tak prodal čtyřkolku kerou měl na půjčku a kterou za něj splácela jeho makající stará, zaplatil dluh za živnosťák a zbytek si nechal, a půjčku dál musí splácet stará. Když mu jednou za čas přijdou nějaký ty hrozby od exekutorů, tak se snaží uvrtat starou do toho, aby si vzala nějakou další půjčku a tou přetloukl ty dluhy.

Dovedu si představit, že kdyby mu nějaká případná radikálnější okupace dala možnost obsadit jistý flek nějakýho hodně kádrovacího hajzlíka(/'odborníka'!), neváhal by nad výzvou ani vteřinu a ujal by se tedy toho, ač by rétoricky postuloval zápor. Nebýt jeho unikátní životní filozofie, možná by se mu tam v nějakym takovym případě i vedlo.

Asi aby dokázal, že není žádný hovno ani ve všelijakých filozofiích, tak tomu nasadil diamantovou korunu. Von jak mívá spoustu času, tak s oblibou čumí na tv a dokumenty o druhý světový. Obdivuje wermacht a taktiku blíckríg (blesková válka). Zaníceně tvrdí, že už zná z dokumentů všechny chyby, který prý skopčáci ve druhý světový udělali → a prej se v příštím životě narodí jako Hitler a vyhraje druhou světovou a pod jeho velkým vůdcovstvím prý bude ten svět konečně spravedlivější.

Nevím jestli se z toho může vyvodit nějaký sociologický vzorec, ale volil se svojí starou Okamuru :-).

Jsou tedy prostě mezi námi i sousedé, kterým by i přes základní vhodné charakterové rysy okupace beztak nepomohla.

---------------------------------

Někdy naopak okupace odhalí i pevnost osobního postoje.

Nechci tím nijak nikoho morálně ani jinak vyzdvihovat, kor když se jedná o člena mé rodiny (byť již zemřelého), ale třeba děda byl chvíli jakýmsi soudcem a ještě nějakým bezpečnostním pomocníkem, funkci přesně nevím. V osmašedesátým vyjádřil svůj nesouhlas s okupací a rázem už v těch funkcích nebyl. Měl doma i služební pistoli a tu v klidu odevzdal. Ale přesně si to nepamatuji, jen z letitých vyprávění. Jeho syna – mého otce – však soudruzi poslali 'za odměnu' na vojnu k pétépákům, byť už to bylo trochu modernizovanější a nazývalo se to železničním vojskem. Dodnes na vojnu vzpomíná ve velmi dobrém. Vyprávěl třeba, že hned kousek za kasárnama měli koleje vysokoškolačky z ekonomky a nespolehlivým mladým vojáčkům stejně jako mladým údajně spolehlivým budoucím soudružkám tam bylo prý fajn :-).

 

NESMLOUVAVÁ OKUPACE VNITŘNÍ

Znáte to již v podstatě všichni. Na jakémkoliv režimu nezávislá instituce (resp. vytvoří ji úplně každý režim) naprosto bezpodmínečně a umanutě té fatálně jediné správné pravdy, kterou nezajímá jakou máte barvu pleti ani genofond natož původ, ani kolik vyděláváte, ani jak jste na tom v různých jiných směrech. Natvrdo do vašich myšlenek, emocí, nálad, vzpomínek atd. pere tu jedinou vždy a provždy i navždy platnou pravdu a nutí vás bez milosti to přijmout do svých niter a udržovat to tam. Různě vás z toho také testuje a všelijak trestá.

Nikomu kdo v tom jede to samozřejmě dlouhodoběji vůbec nevyhovuje a všichni na tom vždycky najdou nějaké surové chyby. Čím dál víc to tedy vadí i těm nedobrovolně tam jatým usměrňovaným, i jejich směrovatelům, i různým kontrolorům těch směrnitelů, i různým šéfům těch kontrolorů, i různým těm kteří se na to mají skládat a cálovat to, i různým těm co to musí udržovat v chodu. Avšak téměř všichni (možná fakt asi až na pár bláznů – ale zatím se znám jediný :-)) s tím souhlasí a považují to za naprosto potřebné a nutné.

Jmenuje se to škola.

Kdyby se v tom někdo chtěl rýpat nějak víc pohnutě jako např. ňák ezotero 'energiálně', tak je to asi za kompromisy. Mně to však stačí.

MÁ OKUPACE ČECHŮM VŮBEC CO DÁT?

Chce se mi nakonec říci, že žádná okupace nemá českému národu vlastně co dát – tedy pouze krom cynické možnosti moci se docela snadno učit jinému jazyku než češtině. To je fakt, který nám okupace dávají. Ale češtinu si za to za vlastní neberou, což je možné považovat za velkou nerovnováhu!

Co jsem tak zatím všelijak pročetl, tak všude kam se dostali Češi byli podle vyprávění těch Čechů místňáci rádi, když se někdo učil mluvit jejich místní řeč. U nás nedávno byli na návštěvě potomci vysídlených sudetských Němců – stará teta, její synovec a jeho syn. Ten chlapík se učil česky a byl moc rád, když jsem mu říkal, jak se správně vyslovují různá slova v češtině. Dokonce jsem ho během asi dvou minut naučil dost solidně 'Ř'. On měl z toho že se něco česky přiučuje strašnou radost, akorát já ten slastný pocit, že se někdo učí mluvit česky, vůbec neměl. Né že bych mu to nepřál, ale jen jsem si říkal, jestli mu ta čeština vůbec někdy k něčemu fakt bude :-).

To však není vše! Vždy po pár minutách byl Němec natolik odrovnán tou výslovností, že vždy chvíli tzv. 'držel hubu'. A to by bylo myslím terno pro nás Čechy, kdyby se nám dařilo šířit češtinu :-). Asi bychom se hodněkrát dočkali chvil, kdy by všelijací zahraniční kokoti drželi huby :-)! Krok po nich nikdo držet nechce, ale kurva aspoň tu hubu kdyby kolikrát různí pičusi zavřeli!!!

Jedna podpásová: Nebejt asi nakonec i nějakých těch okupací, šířila by se čeština zase tak akorát incestně.

OKUPACE BUDOUCÍ

Jestli si někdo myslí, že Rusko je agresor připravený a toužící náhle silově zabrat asi tak polovinu Evropy, je to jeho věc a já nenabízím ani jeden argument pro to, že tomu tak není. Ale myslím si (naprosto v klidu), že tomu tak není a náhlé okupace ve stylu jako před 50-ti lety se nemusíme vůbec bát :-).

Všelijaké havlistické hyeny, pravdoláskaři a sluníčkáři, a čím dál intezivněji ti elgébété šťastní z toho být veřejnými úchyly, se sice s neúnavným tunelováním našich dotací čím dál hysteričtěji snaží všelijak nasugerovávat opak, avšak jejich snaha polapit ty 'nadále samostatně a za sebe smýšlející' do zcela amorální okupace budoucí a do niter se dostávající zcela nevídaně naprosto jinou cestou, vyjde vniveč :-).

 

EPITAF

Zjistil jsem, že není vůbec jednoduché napsat něco skutečně originálního na tak ohromně vyzdvihované téma jako je srpnová okupace v osmašedesátym.

Do této chvíle jsem si myslel, že literárně nejnevděčnější téma je sex. Ono internet je věc pestrá a jednou jsem se nějak strašně nudil, až mě napadlo, že bych mohl do Gůglu napsat 'blog o sexu'. Během jednoho odpoledne a následujícího dopoledne jsem měl naprosto jasnou představu o tom, že téma sexu je pro literáta ta největší možná nesmyslnost, jaké by se mělo cílevědomě věnovat. Nějakými těmi krávoviny co někdo napíše jako jakési jednohubky na svůj tří-až-pěti-článkový blog neaktualizovaný již několik let se nemá cenu zabývat, ale ty byly alespoň v pár slovních obratech od srdce či vtipné.

Mnohem horší to však bylo na webech, které se jaly tématu věnovat do větší hloubky a jaxi prý znalečtěji. Jejich pokleslé popisky vydávané za úžasné o tom, co prý jak dělali s jinými zúčastněnými v postelích i nepostelovém prostředí, smixované s tím co by asi chtěli, aby jim jiní věřili aniž by to tak proběhlo, docela rychle vyčpí. Pak nastupuje téma obšťastňovat čtenáře názvy všelijakých sexuálních deviací. A když to ještě i po nějakém tom letopočtu má nějakou čtivost, nezbývá než už tam zoufale dávat jakési své výtečné dojmy z použití všelijak podivně vyhlížejících umělých sexuálních uspokojovátek. Ale to je celý, nic jinýho originálního se o tom asi skutečně déle psát nedá!

To bývalá záborka rádoby dál rozjařenými soudruhy se vůbec nezdála být literárně nijak těžká – tedy ještě před tím než jsem nahodil první pokud Vidlákovi. Ale když jsem dále chtěl být originální (čili vyhnout s všeobecnému smradu z opakovaného toxického moralizování či čím dál víc pochybného vyzdvihování jakýchsi tehdy a kor navíc zrovna dnes prý nadlepších charakterů), ukázalo se, že to vůbec není jednoduché, pokud se přitom nechci rozlítávat do nějakých abstrakcí, které by však akorát odváděly od tématu namísto aby se ho držely. V rámci výčtu možností o čem je pro okupaci možné psát jsem se tématu moralizujícího svinstva – kor když jsem chtěl článek skutečně více natáhnout – prostě nevyhl. Ale snažil jsem to substituovat tím, co mě kolikráte na čtení baví nejvíc → reálnými lidskými příběhy které se ke mně nějak dostaly :-).

Výsledek mé snahy se tedy blíží ke svému konci :-). A za sebe dodávám, že na jakoukoliv příští okupaci či jakékoliv jiné podobné prý strašně významné civilizované výročí kéž naprosto seru!

 

ORGAZMUS

Naklofnuvše minulost, zalaškovaje s přítomností, cinknouce na budoucnost a poškudlaje erotyčno mi jako psavci zbývá jediné → nějak to vmíchat do jednoho sdělení :-). Zde tedy přichází drobná lingvistická perla na závěr. Něco, s čím zřejmě nikdo nepočítal! Dehonestace budoucí okupace již v přítomnosti :-).


 

Intimní sbor Jakuba Jandy

… a tak se Intimní sbor Jakuba Jandy zvoucí think-tank [z angl. volně přeložitelné jako: tank horázných myšlenek; čínsky: ťink-ťang; vietnamsky: tsin cang; romsky: nyy pyčo, dzig dzag, vole] Evropské Hodnoty rapidně zangažoval v prosazování inovativních povinných kariérních postupů HGB [rozuměj Homosexuální GangBang; polsky: pepiček viele kocha jak pička {čecháček velmi miluje jako pička}; ukrajinsky: holovnyj nacionalnyj pupuš {hlavní národní homosexuální mukl dělající svým spoluvězňům tzv. ovci}; rusky: eto takaja radužnaja perestrojka {to je taková duhová přestavba}; česky: jeden pro všechny, všichni do jednoho; slovensky: len vzdychnuť a zakakať!] …

...

… v praxi bude muset účastník v rámci své kariéry v oboru EVUSA (Enormní Vlísávání Ú-eS-Á) pravidelně podstupovat metodikou HGB test ISH (Intenzivní Sborové Hodnocení) přičemž podle demokratických (většinových) pocitů spokojenosti jeho hodnotitelů obdrží titul Dso. (Dobře sborově ohodnocen) nebo pokročilý DsoO. (Dobře sborově ohodnocen-Obohacen [rozuměj: bez gumy čili nechal se prostříkat]); v případě nedostatečného nadšení (a přirážení) se titul změní na Dsz. (Dostatečně sborově znehodnocen) ...

… a tak se Intimní Sbor Jakuba Jandy …

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

Trvalý odkaz

Pane Landa.
Opravdu,výborné.
Jenže,každý režim má a chce mít své hrdiny.
Proto jsou nám podsouvány události roku 1968,vymazat občanům z hlavy jiné události,nehodící se tomuto režimu.
Nemluvil jsem o tom s Putinem,ale musí se smát těm řečem o obsazení půlky Evropy.
Co by s tím dělal,Evropa vykradena,zadlužena a znova ji pomáhat,tůdle.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já se obávám, že Rusové se težce rozkmotří, až budou muset historicky rozsoudit, kdo z jejich velikánů byl skutečně tím úplně nejlepším, zda-li Lenin, Stalin či Putin. Ale možná obšlehnou křesťanství a udělají z toho nějaký výkonný jednotný trojspolek :-).

Zatím bez slepic

Kdepak, Rusové na to půjdou chytřeji - svatá trojice, každý z nich byl na svém místě v čas, který mu byl vyhrazen. Ostatně, i u těch dvou, jimž hrozila konkurence z hlediska příslušnosti k téže ideologické linii, se ten druhý pán stylizoval do role pouhého hospodáře na polích, jež osel jeho předchůdce... Sám Putin by pak dozajista přivítal opětnou kanoniaci Kateřiny, Petra a Ivana...

Zatím bez slepic

Lenin byl takova panevropska smeska a Stalin gruzinec. Tak zatim zbejva jen ten Putin.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Dg: Logorhea

Zatím bez slepic

In reply to by Ehm (neověřeno)

Trvalý odkaz

Za co autora pochválit?
Něco jsem přece jen nakonec našel...
Konečně vím, že Alahu akbar se nedá přeložit do češtiny, ale do hantecu ano.
Alah špica!

Zatím bez slepic

In reply to by strýc Pepin (neověřeno)

Trvalý odkaz

Vzhledem k tomu, jak je mnohde v Koránu vyzdvihována Bohabojnost, tak je výchvalné "špica" zřejmě zcela jednoznačně zavádějící!

Zatím bez slepic

In reply to by Ehm (neověřeno)

Trvalý odkaz

Bohužel Vidlák nezachoval původní formátování :-(.
Posílal jsem mu to sepsané v LibreOffice kde se střídaly odstavce psané normálním písmem s odbočujícími kurzívou (a opravdu vzácně i tučností) aby to právě nepůsobilo všelijak překotně a připisoval mu do emailu, že doufám, že dodržet formátování nebude problém, avšak jak se ukazuje, nějak byl :-(.
Ovšem samozřejmě byste to mohl odiagnostikovat stejně i s tím formátováním.

Zatím bez slepic

Komu není shůry dáno, v apatyce nenaformátuje.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

K tématu - http://www.zvedavec.org/komentare/2018/08/7673-srpen-v-ceskych-dejinach…
Zejména souhlasím s autorovým dovětkem - "Kdo má za hlavní referenční bod českých dějin srpen 1968, tváří tvář všem dalším a nejen srpnovým událostem českých dějin, je bohužel buď naprosto zaslepený, anebo zaplacený. "

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

No, co nam dala okupace?

21 let odklad od neomarxismu a islamske okupace a genocidy. Ani si to clovek neuvedomoval, ze se muze ucit svobodne o evoluci, cist si o Big Bangu a zadne magor po nem vrahounsky nekouka, ze se tim snazite urazet jeho panaboha a proroka, kteri o evoluci nespitli ani slovo a vnik vesmiru popsali uplne jinak.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Přátelé,
nemůžu si pomoct, ale líbil se mi tenhle článek od Saši Uhlové, o které i Pepa Řepa říká, že mu navzdory rodičům přijde skoro normální. Přestože Pepa je pravičák a Uhlová levičačka jak stehno. Ale vnitřně konzistentní levičačka, která se nenechala dokopat ke lhaní ani svým bývalým šéfem Patočkou a radši v Referendu práskla dveřma.

Holt se nepomamila.
Přečtěte si tenhle článek, pamatuju víc než ona, a s většinou věcí bych souhlasil...
https://www.novinky.cz/kultura/salon/480743-sasa-uhlova-1968.html

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Zřejmě jeden jediný výrok :-).

Tak malý úvod: Nesnažím se okupaci 68 nějak vyhýbat ani před ní zdrhat, ale nekráčím jí ani naproti. Včera jsem si v tv chtěl přečíst teletexty a úžasné je to malé tlačítko na ovládači s nápisem MUTE, skutečně tak mohu říci tvkazatelům "drž hubu" a oni mě poslechnou a mohu si pak v klidu drobně zaliteratůrovat :-).

Jak jsem z netu a fakt chvilkově i z tv zaznamenal, tak okupace 68 natolik vstoupila do srdcí, myslí, duší, mozků, řití i hoven čecháčků, že se s nimi potáhne skutečně snad na věčné časy. Ti mladší agitátoři co v té době nežili ji briskně přijali za svou a aktuální, a ti starší z toho mnohdy očividně udělali už úplně jinou historii. Jediný co mi zatím chybí jsou sliby různých politiků i těch všemožných agitátorů z lidu, kteří se tou intenzitou svého mamlasovství s časem míjí o padesát let a intenzivně exhumují a řeší to dávno už půlstolerí mrtvé, že konečně teda začnou z území ČR odsouvat ty sovětské vojáky i s tanky. Ono sice něco takového proběhlo pár let po sametu, ale to bylo zřejmě jen nějak virtuálně a podle té intenzity všemožných dnešních projevů se tu dodnes nějak neviditelně maskují a působí.

Echt to vypadá, že příští rok v listopadu se konečně začne budovat od začátku ten jediný správný kapitalizmus!

Co zbývá tedy prohlásiti bláznu jako poslední moudro :-)? [nemá smysl se snažit to chápat :-)]: "Svět je asi dokonalý a já vůl si o tom myslel necelých osmatřicet let opak!"

Zatím bez slepic