Kůrovec

Štítky

Včera večer britští poslanci odmítli brexitovou dohodu s EU. Co bude dál je nejisté, ale komentářů bude plno. My si dnes dáme článek od Jana z Helvajzu o kůrovci. Během dne se trochu ujasní, co vlastně bude Terezka Májová dělat dál. Zítra si o tom povíme trochu víc. 

Jene, je to Vaše: 

Problematika Kůrovce je složitá.

Je to malý brouček asi 4-5,5 mm.

Kůrovec, vlastním jménem Lýkožrout smrkový se živí lýkem smrku, většinou mu chutná 50-70ti let starý smrk, při přemnožení pak napadá skoro každý smrk. Prokouše se kůrou a prožírá v lýku kanálek, kde klade do boků do komůrek vajíčka, ze kterých se líhnou larvy. Ty pak pokračují kolmo na prvotní kanálek v konzumaci lýka. Když se dostatečně nažerou a vyrostou, zakuklí se a následně vylíhnou. Po vylíhnutí se prokoušou kůrou ven a letí napadnout další smrk.

Většinou letí na nejbližší nesežraný, ale mohou letět i pěkně daleko. (viz poznámka pod čarou)Celý cyklus trvá asi 10 týdnů a začíná v květnu.

Vzhledem k teplému charakteru počasí v posledních letech vidíme, že kůrovec začíná pracovat už v dubnu, a tak se místo dvou generací kůrovce rodí za rok tři.

Smrk bez lýka nemůže žít, a tak hyne. Opadá mu kůra, uschne a je po něm. Někdy tak rychle, že kůra už je opadaná a jehličí ještě zelené.

Proto se napadený strom zjišťuje těžko. 

Při kalamitním přemnožení se může kůrovec na smrk vrhnout koncem dubna a za 10 týdnů ze zničeného smrku letí na další. Většinou udělá ve smrkovém porostu ,,oko“, třeba několik arů až desítek arů. Lesník pak vykácí stromy i okolo oka, protože jsou už napadené. Je to ovšem velice individuální. Dilema je, zda vykácet více stromů, které jsou možná zdravé, nebo zda je nekácet s rizikem, že jsou již napadené a kalamita se urychlí.

Pokud je smrk napadený jen málo, může kůrovci trvat třeba rok, než ho sežere. Takový smrk se pozná podle toho, že má takové našedlé jehličí. Jako zkušený lékař, když se podívá na člověka tak vidí co mu je, tak zkušený lesník se podívá na smrk a vidí.

Do roku 1993-5 bylo ještě více lesníků, jeden měl na starosti cca 500 ha lesa. Dnes mají na starosti tak 4x větší plochu a nemají tolik času na včasné rozpoznání budoucí kalamity.

 

Smrk se predátorovi brání a to tak, že vyhlodané kanálky a komůrky zalévá smolou. Kůrovec má smůlu.

Pokud je smrk zdravý a kůrovec není přemnožený, dokáže se ho většinou zbavit sám.

Pokud smrk není zdravý a kůrovec je přemnožený, musí zasáhnout člověk.

 

Problém je v tom, že smrk původně bydlel v horských a podhorských oblastech, kde byl dobře aklimatizován. No a člověk jej přestěhoval, tedy způsobil jeho nedobrovolnou migraci i do nižších poloh. Důvodem bylo to, že smrk rychle roste a má rovný kmen a kvalitní dřevo. Jeho pěstování je tedy hospodářsky výhodné. Zatímco třeba dub nebo buk roste cca 120 let, než se porazí, smrk to zvládá za 80 let. A to se přece vyplatí.

Smrk jsme si nastěhovali do středních a nižších poloh v polovině 18 století. Tedy žije tam, kam původně nepatří už třetí až čtvrtou generaci, a protože tak pěkně roste a máme z něj užitek, sázíme ho často na stejná místa. Když se nám tak osvědčil. Vidláci a jiní zemědělci vědí, co se stane, když dáváme na jedno místo 3-4x stále stejnou plodinu. Neroste, je slabá a nejsou výnosy.

No a smrk tu máme na stanovištích, kde původně nerostl právě tu třetí až čtvrtou generaci. Je slabší a méně odolný. V kombinaci se suchem, které smrk také oslabuje – na horách kde dříve rostl je vláhy více – a s oteplováním, které jej také oslabuje a navíc způsobuje, že kůrovce se za rok narodí více generací, je vymalováno.

 

Pak je zde ještě přístup člověka.

Dříve existovaly lesní závody, které měly určitou výměru lesa, na které hospodařily. Měly traktory, náklaďáky na dřevo a různou jinou techniku. Měly ovšem také lidi na práci v lese. V devadesátých letech nějaký chytrák rozhodl, že se lesní závody rozdělí. Z poloviny vznikly Lesy ČR, kteří jsou majitelé (hospodáři) lesa, ti říkají, co a jak se bude dělat, ale nemají na tu práci svoje lidi.

Z druhé poloviny vznikly akciové společnosti, které o ničem nerozhodují, ale mají zase ty lidi a traktory na práci. Lesy ČR si je tedy na tu práci najímají. Soutěží se, kdo nabídne lepší cenu, ten dostane dřevo na stojato, vytěží jej a prodá. To mu musí pokrýt náklady a zbytek je zisk.

Původní strukturu si zachovaly, jestli mě paměť neklame, Vojenské lesy a správa Lánské (prezidentské) obory.

Z čeho má kůrovec radost? Z toho, že takováto struktura je méně akceschopná. Než se struktura rozhoupe a vysoutěží, kdo bude dřevo těžit, kůrovec se vesele množí.

Pak ještě existují místa, kde se v minulosti hospodařilo, tedy těžilo, zalesňovalo apod. a my, tedy prostřednictvím volených zástupců jsme rozhodli, že teď se tady o ten kus lesa už starat nebudeme, bude tam třeba národní park. To je něco jako indiánská rezervace, kde si mohou stromy žít jak chtějí a jak umějí. Les jsme ale neuvedli do původního stavu, to by trvalo 100 let, jen jsme se o něj přestali starat, ať se postará sám.

A on se nepostaral.

Co s tím?

Pokud chceme v rezervacích smrk zachovat a to tak že hned, je nutné napadené stromy včas pokácet a rozřezat na pile. Pokud chceme, aby v lese zůstaly a shnily, tak se musí po pokácení oloupat kůra. Loupání bych nabídl aktivistům, kteří se ke stromům připoutávají a chrání je tak před dřevorubcem, čímž se spolčují s kůrovcem při likvidaci smrků. Ke stromu bych je připoutal a zůstali by připoutaní, dokud by jej neoloupali. Pak jídlo, odpočinek a připoutání k dalšímu stromu. S horolezeckým vybavením se mohou loupat i stromy na stojato, nemusely by se porážet.

Pokud je nám jedno, co v rezervaci poroste, nemusíme zasahovat. Les si poradí i sám. Ale na místě už neporoste jenom smrk, ale hlavně jiné dřeviny. Smrk tam bude také, ale méně. Stačí počkat 100 let a uvidíme.

V lese, kde se hospodaří, je nutné operativně, tedy hned po rozpoznání napadení kůrovcem, smrk pokácet a odvézt na pilu (rozřezáním se lýko naruší a uschne i s larvami kůrovce), nebo se musí oloupat, což je finančně náročné, popřípadě se dřevo musí chemicky ošetřit (postřik jedem), tím zahubíme i brouky, kteří na dřevo jen tak vlezou, nebo jdou okolo a dřevu neškodí.

Následně sázet méně smrku a více původních dřevin. Tedy smíšený les.

 

Výhledy:

Teplota roste, jak se říká globálně, jsou klimatické změny.

Subtropické pásmo se sune na sever (na severní polokouli) rychlostí 20 km ročně.

Můj osobní názor je ten, že za to může člověk. Teda ne jeden, ale všichni člověci. Asi tak z 5%.

Zbytek, 95%, jsou vlivy, které nemůžeme ovlivnit. Tedy větší aktivita slunce, a pak ještě to, že naše sluneční soustava jak si letí tou galaxií, tak prolétáme její teplejší částí. Podíváme-li se do historie poněkud dále, vidíme, že v raném středověku se v Anglii pěstovalo víno a v Grónsku obilí. Ze satelitních snímků bylo rozpoznáno, že Nil tekl dříve ne na sever, ale na západ, přes Saharu do Atlantského oceánu. Tedy klima v minulosti bylo několikrát daleko teplejší a člověk za to nemohl.

Ale je správné snažit se, aby člověk přispíval k oteplování co nejméně. Zejména bych dal katalyzátory, EGR ventily, vstřikování močoviny a podobné vymoženosti na všechna letadla a na lodě, zejména zaoceánské. Samozřejmě na vojenskou techniku, včetně raket. Raketa bez katalyzátoru? Zrušit.

Války jako takové bych také zrušil, jsou velkým znečišťovatelem životního prostředí.

 

Když se všechno povede, ubydou i problémy s kůrovcem.

Než to nastane, pomalu bych se připravoval na pěstování palem, prozatím na Jižní Moravě.

Dále bych stavěl na našich řekách a potocích více přehrad, nádrží a rybníků.

Není to zas tak dávno, jen pár set tisíc let, co Labe za Děčínem neteklo údolím, ale přes ty pískovcové kopce vrchem a Střední Čechy byly jedno velké jezero.

To už se asi zpátky nevrátí.

Ale možná by bylo řešením vybudovat novou přehradu na Vltavě.

V Roztokách u Prahy si stěžují, že nemají most přes řeku. Tam by bylo vhodné postavit na Vltavě sypanou hráz, silnice by vedla po koruně hráze. Místo Prahy by bylo jedno velké jezero, ze kterého by vyčníval Pražský hrad, Petřín a Vyšehrad. Vyřešilo by se tím mnoho problémů.

Možná i s kůrovcem. :-)

 

………………………………………………………………………………………………………………

Poznámka pod čarou:

Podčeledi kůrovcovitých je 6 000 druhů.

Vědci se přou, jak daleko dokáže doletět. Názory se různí, od 500m do 60 km.

O sexuálním životě kůrovců, evoluci a mnohém dalším v odkazech.

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2003/cislo-12/kurovci-milacci-evoluce.html

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kurovec-uleti-jen-500-metru-uklidnuji-vedci-majitele-lesu.A090609_132551_vedatech_itu

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Pane Jane, to je výborný a skvělý článek, děkuji vám za něj.

Sám si myslím, že současné přemnožení kůrovce do kalamitních rozměrů je do značné míry důsledkem ekoteroristů. A to nejenom těch, co se přivazují ke stromům, ale také mnoha učitelů na univerzitách.

V roce 2007 rozhodl jakýsi ministr Bursík, že stromy padlé větrem zůstanou ležet na místě, a nebudou se odvážet.

Hnutí Duha je v podstatě teroristická organizace. Její členové by se měli pronásledovat a likvidovat, protože škody, které v České republice napáchali jsou astronomické. Už to by je mělo učinit ilegální a nežádoucí organizací. (https://www.sedmagenerace.cz/bezzasahovost-je-pro-nas-stezejni/)

Univerzitní teoretici až fanaticky obhajovaly bezzásahové lesy, až se výsledek dostavil. (https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1928908-sumavske-lesy-si-vystaci-…) (https://radiozurnal.rozhlas.cz/v-roce-2030-mela-byt-polovina-sumavy-bez…
)

Ve věci šíření kůrovce a umožnění šíření kůrovce proslul docent Jakub Hruška z Univerzity Karlovy.

Podobné problémy mají i na Slovensku. (https://www.cas.sk/clanok/719760/katastroficky-scenar-lesnikov-sa-napln…)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

kámoše, se kterým jsme chodívali k jeho dědovi vychlastávat zásoby nikoli vína, ani jiné lahodné a ušlechtilé lihoviny vyráběné z domácích plodů, nýbrž pašovanou šestadevadesátku z Polska. Zkoušeli jsme ho napodobit a moc nám to teda nešlo. Dokázal vychlemtat na jeden lok decku téhle žíraviny a pak zamlaskat, že mu to jako chutnalo. Já poprvé málem umřel na zástavu dechu.

A ten děda se zbláznil a namluvil si polskou Jadziu (čte se to velmi zhruba jako Jadža s měkkým "ž" a je to převlečená česká Hedvika). Byla hnusná, stará a tlustá a dědek si usmyslel, že pro ni a pro sebe postaví v horách novou dřevěnici. A jak nás jednou chytil v polotajném sklípku s úplně tajným pašovaným polským lihem a jiným chlastivem, museli jsme se zavázat, že mu budeme o prázdninách překážet u stavby té dřevěnice pro něj a jeho polskou Jedubabu.
Takže o prázdninách jsme denně vyráželi s dědou a Ferdyšem (Ferdyš byl kůň a nehnul se z maštale, dokud nedostal k snídani na talířku velkou štamprli rumu) do lesa kácet předem vybrané stromy, oklestit je, zokorovat (oloupat kůru), odtáhnout na místo stavby, přitesat, zkrátit a se sousedem (bydlel "nedaleko", jenom hodinu lezení do kopce po čtyřech) hezky ten trám usadit do stavby. Za tři týdny bylo hotovo.
A jelikož ten dědek ještě kupodivu z toho polského špiritusu, co ho kvůli zdraví chlastal neskutečných 8 litrů měsíčně, nebyl zcela slepý (v sedmdesáti četl Rudé právo bez brejlí, to bylo asi tím špiritusem, mně z něj taky lezly oči z důlků) a byl zvyklý čumět po veverkách a jiné havěti, našel jednou v porostu hnízdo napadených smrků.
A ten dědek bez okolků a soutěžení a hlášení všelijakým inženýrům a ekonomům startnul podnikovou Husquarnu (nikoli motorku, nýbrž kapitalistickou pilu - "drogum jak šfiňa" = drahou jak prase) a shodil nejvíc napadený strom, oklestil ho, (sundal větve) a my museli padlý kmen hezky přikrýt ořezanými větvemi a jiným okolním bordelem.
Za pár dní jsme tam přijeli znovu. Dědek si máznul lahváč, my pojedli svačinu nachystanou Ježibabou - chci říct dědkovou krasavicí, dědek zkontroloval, jestli se kůrovci z okolních stromů už vyklubali a odebrali se hodovat do toho bejváku, co jsme jim nachystali, a my ten binec hezky na místě spálili a bylo po ptákách. A když jsme se dědka ptali co, proč a jak, hezky nám se světácky přilepenou startkou na spodním rtu odpověděl, že tak to dělal jeho děda a jeho fotr a on to dělá taky tak.
Konec, tečka, diskuze žádná.
Ale je nad slunce jasné, že staří a hnusní pitomci dělali stovky let všechno špatně a my mladí, krásní a chytří to teď za ně musíme zachraňovat. Čekám, kdy se i s kůrovcem vyklube nějaká neziskovka, která bude dohlížet na kůrovčí práva a bude bojovat proti feromonům, jedovým postřikům, loupačům a jim podobným hajzlům, a tak všelijak podobně. Třeba by se toho mohl chytit Janda, když už k nám hnědáci nedošli a Evropské hovnoty už tak nesypou.

Zatím bez slepic

Článek z mého pohledu od 1/3 o ničem, ale to co jsi napsal ty, sice krátké, ale 10x lepší jak celý článek.

P.S. nechci odradit autora článku, základ dobrý, ale jak začal dobře tak ke konci už byl jinde, únava z psaní?

Zatím bez slepic

Tu jsem bohuzel po 1/3 nevidel, ale v ta 1/3 měla myšlenku i kvalitně literárně napsáno. To, že z 1/3 si domyslím, co chtěl asi autoe napsat neznamená, pravda, že to myšlenku nemá, ale když není vidět...
Proto jsem napsal, 1/3 fakt skvělý, zbytek příště napsat stejně dobře, protože na to autor má ;)

Zatím bez slepic

Mám docela málo příležitostí, upřímně a s chutí se zasmát.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Bravo Targus!
Tisic kůrovců za vtipny a trefny prispevek.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Udělali jsme si onehdá s ženou a klukem výlet na Modravu, podívat se na ty vlky, co je tam chovatelé škodné mají v ohradě. Máme to kousek od chalupy, tak proč ne.

Vlky jsme v ohradě zastihli, kromě nich tam svítily poražené odkůřené kmeny stromů, které jsme viděli i podél silnice cestou na Modravu. Kůrovce je na Šumavě dost a oni to v parku likvidují tak, že stromy porazí, odkůří a nechají ležet. A to i v lehce přístupných místech, kde by bylo snadné kmeny vytahat a odvést. Ty svítící odkůřené kmeny tam budou svítit ještě draně let, protože takto odkůřenému dřevu to trvá podstatně déle, než se rozloží.

Upozornil jsem kluka na ty kmeny a vysvětlil jsem mu, že tak to vypadá, když se k rozhodování dostanou idioti bez napojení na reálný svět, kteří ve své ideologické zaslepenosti nehledí při budování pomníků své blbosti na prostředky (z našich daní).

Vysvětlil jsem mu, že pokud by soudný člověk obdařený selským rozumem, srostlý krajinou s lokalitou řešil změnu kulturního lesa na divočinu a návrat původních druhů dřevin do skladby porostu, dělal by to zvolna.
Odtěžoval by to, co by bylo k odtěžení, a buď by dosadil vhodné druhy dřevin, nebo to nechal když už na přírodě.

Vysvětlil jsem mu, že způsob řešení, který na něj svítí z ohrady, je čistě bolševický, cílem je pouze bezhlavě prosadit svou ideologii.

Nakonec když jsme obědvali U Štampacha na Staších (mohu doporučit, nejlepší hotovky široko daleko), jsem jedl s dobrým pocitem, že ten výlet měl ten správný výchovný moment.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Moc zajímavá přednáška, doporučuji. Mám klimateroristické kamarády, kteří mají problém se základními fyzikálními zákony, takže tyhle na přednášky nejsou schopní protiargumentovat...
https://www.youtube.com/watch?v=0FO7MzORIMQ&feature=youtu.be

Zatím bez slepic

ohledně "klimateroristů", "oteplovačů", "jaderných teroristů" i "OZE teroristů".
Ti všichni zneužívají současnou reálnou, mírnou změnu klimatu, v dlouhé historické řadě se klima
na zemi měnilo vždy.
A tvrdí: za to může z velké části pálení fosilních paliv, zastavte emise CO2. Každý z nich má svůj osobní zájem (zachránit svět, zachránit jadernou energetiku, zvýšit dotace do neziskovek a OZE)
Ale pak je tu, myslím že většina, normálních občanů, kterým vadí smrad jdoucí z některých komínů,
kterým vadí špinavé řeky a jezera, kterým vadí zhoršení ovzduší ve velkých městech ze silně zvýšené dopravy.
To jsou normální občané, jako já, kteří pozorují jak u jejich, jinak krásných, chytrých a zdravých vnoučat přibývá
alergií, astma a jiných autoimunitních poruch ze špatného stavu ovzduší (především ve městech). Vidí, že řeky kde jsme se koupali se mění ve stoky, jedou k moři a tam občas jsou za přílivu překvapeni tím, co jim moře vyvrhne na břeh.

No a proto by měli NORMÁLNÍ občané, místo nadávání se snažit něco s tím dělat, být aktivní.
A nenechat se převálcovat tím, že o všem rozhodují prachy.
Nenadávat na fotovoltaiku, vodní a větrné elektrárny proto, že dávají čistou a obnovitelnou energii, neříkat: čisté životní prostředí-to nééjde,
ale nadávat a zabraňovat v činnosti těm lumpům, co ze špinavých i čistých technologií mají svoji dojnou krávu.
Tož tak.

Zatím bez slepic

Za mého mládí v padesátých letech se z řek dalo téměř pít. Dnes už dávno ne a není to jenom vinou velkých znečisťovatelů. Stačí si projít potoční přítoky i malých řek, zejména pokud tečou přes vesnice. Běžně do nich ústí malé, ale smradlavé výtoky ze senkroven o úmyslné vypouštění do okolní půdy nemluvě. Moje oblíbené řeky Jihlava a Oslava jsou toho důkazem. Všichni o problému žvaní, ale když dojde na jejich baráky, vesnice a města, neznají bratra, potom je to úřednická buzerace.
Jen víc takové buzerace.

Zatím bez slepic

Důvod, proč se dříve dalo z řek pít je ten, že všude byly solární panely - a proto bylo životní prostředí čisté. To je vzkaz pro ty normální a nejnormálnější lidi.

Zatím bez slepic

Jezdím se do Otavy v Katovicích koupat tak asi něco málo přes šedesát let. Kdysi ještě spousta rybího potěru a živé škeble. Pak v 70. a 80. letech pomalu děs a hrůza postupné zhoršování. Za posledních cca 20 let výrazné (ale VÝRAZNÉ) zlepšení čistoty vody. Už zase ráno za svítání voní, je radost se do ní ponořit. Neznám samozřejmě chemické složení. můj vjem je čistě subjektivní. Ale zdaleka nejsem sám, kdo to říká. Nejspíš za to mohou ty čističky v obcích na horním toku, myslím si.

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Přesně jak píšeš, v celé evropě bylo po válce jedním z hlavních úspěchů udělání kanalizace skoro všude, ale nebyli peníze a čas na čističky a ty se začali dělat povinně po roce +-2000(???).
Tedy si to pouze nemyslíš, ale je to fakt ;)

Zatím bez slepic

u každé je pod panely pravidelně sekaný trávník, to je jediná údržba co se tam děje.
Ovečky jsem tam neviděl, to je jiná alternativa.
Jak zatravnění a polostín zničí půdu, to nevím, to mi hlava nebere. Jen mě mrzí že jedna z těch 3 elektráren je na hodně kvalitní zemědělské půdě.

Zatím bez slepic

Fotovoltaika není čistá ani náhodou. A pokud se k tomu přidají ještě baterie, pak už nic moc. Nehledě na nutnost vykrývání OZE (fotovoltaika, větrníky) uhelnými elektrárnami.

Hlavní ale je, že dokud bude globální kapitalismus v té podobě jaká je dnes, tak tu přírodu nakonec zplundrují, i kdyby veškerá výroba energie byla čistá jako lilie. Protože současný globální kapitalismus pomocí korporací přichází zplundrovat a zničit jakékoli zdroje, které může. Chovat se ničivě je pro korporaci vždy levnější a škody přehodit na místní lidi (privatizace zisků a socializace ztrát). Třeba tak jak to udělal Zdeněk Bakala z OKD a sanací.

Ekologové a různí černobílí zastánci jakékoli technologie jsou jen bílými koni či naivními nevědomými sloužícími tomuto procesu, tedy nepřímo korporacím.

Jestliže chcete opravdu něco udělat pro přírodu, tak rozvíjet lokální a místní kapitalismus a trh, kde většina zboží pokud možno koluje v místě či blízko. A omezit moc koporací = přestat s neoliberalismem a zbožštěním neviditelné ruky trhu. Podpora malých a středních firem. Bez toho si můžete malovat čistou energii jak chcete - a modlit se tu k fotovoltaice, tu k větrníkům, tu k jaderkám, ale příroda na tom bude čím dál hůře.

Nejčistší příroda byla v době, kdy solární panely na střechách nebyly, a větrníky také nestrašily v krajinách. Ale také nebyl globální kapitalismus, kdy korporace měly větší moc než západní státy. A o tom to je.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

sa stal biznis.
Vidiet to v Tatrach, kde roky rokuce odstranuju kalamitu a vytvaraju holiny. Pardon - hodnoty :D
Ked som bol mlady a pekny :D a hlavne stihly...a sme o piatej rano vyrazali na turu...tak som sa na slniecku ako tak ohrial az ked sme dosli k pasmu kosodreviny.
Dnes na cloveka prazi slnko od doliny, ku kosodrecine vedie vysypana cesta pre nakladiaky, okolite kopce su prazdne a tie co nie su, tak na nich stoja lanovky na stahovanie dreva k ceste.
A na ceste tablicka - Pozor, likvidacia kalamitneho dreva.
Biznis okrem penazi neuznava ziadnu iny hodnotu.

Zatím bez slepic

In reply to by Zvedavec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Byl jsem před 2 lety v Demanovské dolině, že to je park, chráněná oblast, tak vybouchaný lesy hůř jak v okolí brna a ten stavební boom, že má člověk pocit, že je někde na kraji Prahy...
Tam mě už nikdo nedeostane, když už tam není příroda jezdím do Rakouska, tam jsou navíc i služby a člověk nemá pocit že je na kraji Prahy...

Zatím bez slepic

Jenom dodám, že ty svážnice po tom rubání je něco tak hnusnýho, jo zarosteto za 20let, ale ten pohled jako by člověk byl někde kde prošla fronta :(

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

1. Skvělý článek!
2. Jestli na mě, skeptika, ale v hloubi duše přece jen utajeného optimistu, někdy v posledních letech padla opravdová chandra, tak to bylo když jsem pracoval pro Plzeňský kraj se snahou přispět k prosazení zákona o Národním parku Šumava. Duší té snahy byl tehdejší radní pro životní prostředí Petr Smutný, velmi rozumný člověk (na socana, už je pár let v penzi). Podílel se na té práci i bývalý premiér Stráský a řada další, podle mě rozumných lidí. Ti mi říkali něco podobného, co tady Jan z Helvajzu napsal.
3. Že narazíme s návrhem nějakých rozumných řešení "kauzy kůrovec" u aktivistů, to jsme všichni čekali, ale největším odpůrcem se ukázalo Ministerstvo životního prostředí, prolezlé právě těmi aktivisty. Jméno toho blba ministra jsem už zapomněl, zmizel někde v propadlišti dějin, je ten kůrovec po něm zůstal. Hajzl, ať ho larvy v pekle sežerou!
4. Problém zdaleka není jen český. Jako pravidelný mnoho desítek let každoroční tatranský vysokohorský turista jsem začal padat do mdlob, když jsem viděl stav smrkových lesů v ústí těch nejkrásnějších vysokotatranských dolin. Nechali je tam sežrat úplně stejně jako na Šumavě. Naštěstí už jsem tam jezdil přestal, ostatně i tohle byl jeden z důvodů tohoto mého rozhodnutí. Možná bych už jinak měl po infarktu.
5. Aktivisté teď vládnou, EK je mohutně podporuje. Dobře to všechno skončit nemůže, protože jednoho dne se lidi fakt naserou.

Zatím bez slepic

Než jsem to stihnul napsat, vstoupil sem Zvedavec se stejným zážitkem z Tater.... ach jo...

Zatím bez slepic

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

jak hloupí, staří a škaredí lidé se zde vyskytují.
Prosím!!!
Prý dva vzdělaní páni - a oni vůbec nikdy neslyšeli o brýlích s barevnými skly. Prostě systém "růžové brýle", který se zcela mylně přisuzuje pouze novomanželům.
Prostě:
1/ přijedu do Tater,
2/ vystoupím z autobusu/vlaku,
3/ nasadím na nos zelené brýle,
4/ svět je zase v pořádku (všude je zeleno).
A nějaké pitomé stromky zase za čas vyrostou samy od sebe.

Zatím bez slepic

okuliare su z plastu. snad nebudes tahat zeleny plast do hor?? to je neekologicke :D
Ja navrhujem si ustipnut dve tri haluzky zo smreku, stracit si to pod siltovku pred oci.
A cez ihlicie nebudes vidiet na cestu :D :D :D a mas pocit ze si v hustom lese...

Zatím bez slepic

hloupý, starý a škaredý.
A brýle budou pochopitelně vybroušeny ze spodků zelených pivních láhví.
Jako umělecké dílko. Artefakt.
Jehličnatou větvičku beru, to je dobrý nápad, ale akorát pod nos, abych mohl inhalovat výpary silic a tvrdit, že i v Ostravě u Mittalovy aglomerční linky se ovzduší při použití zelených brýlí významně zlepšilo.

Zatím bez slepic

Tatrianské pivné okuliare. :-)

Já si pamatuji na to, že někdy na konci roku 2004 zafoukal větřík. A následná kalamita zničila Tatry. Dokonce jsme se v ČR skládali na finanční pomoc pro Tatry. Dřevaři měli žně.

Ptám se ale, proč kalamity čekaly až po sametové revoluci? Proč kalamity nekalamitovaly za socialismu?

Zatím bez slepic

A sakra, máte pravdu! Poroučelo se větru dešti!

Zatím bez slepic

si dopřát zelený zákal ... :D

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Lesníci hospodaří podle decenia, desetiletého plánu, který závazně udává, kolik dřeva se kde vytěží, jaké mladé stromy se kde prořežou a co se kde zasadí. Lesník tedy ví na 10 let dopředu kolik kubíků bude každý rok těžit a lesy ČR prodávat.
Jediné na co plán není, ja kalamitní těžba. (kůrovec, polámané a vyvrácené větrem)
Ta, pokud se vyskytne, se těží bez omezení, dokud se nezpracuje celá.
Je tedy ,,navíc"
Navíc práce, ale i navíc i peníze.
Když tedy lesník objeví v lese pár stromů kůrovce, je neekonomické kvůli nim do lesa hnát (a platit) chlapa s pilou a traktorem, Ekonomičtější je rok počkat a pak je kůrovce a práce víc.
I to je jeden z důvodů počátků přemnožení kůrovce, byť se k tomu nikdo hlásit nebude.

Zatím bez slepic

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

:D

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

V Roztokách u Prahy si stěžují, že nemají most přes řeku. Tam by bylo vhodné postavit na Vltavě sypanou hráz, silnice by vedla po koruně hráze. Místo Prahy by bylo jedno velké jezero, ze kterého by vyčníval Pražský hrad, Petřín a Vyšehrad. Vyřešilo by se tím mnoho problémů.

----- Bohuzel by zustal nad vodou jeste Barrandov - studia i se sidlistem, koleje na Strahove, Pankrac, kongresove centrum, Bohnice Prosek, Letna a dalsi. Ale nekde se zacit musi. - Parlament a Senat pod vodou, Pravnicka fakulta pod vodou, FFUK pod vodou, FAMU DAMU pod vodou, Narodni, Cinoherak, Divadlo na Zabradli pod vodou, Bartolomejska pod vodou. Tolik stesti bychom si snad ani nezaslouzili...

Zatím bez slepic

In reply to by Anonym (neověřeno)

Trvalý odkaz

Nevím, ty Bohunice prosek, není spíše to lepší z Prahy??? :D

Zatím bez slepic

To je :-)

A nejlepsi misto v Praze je :

https://nasregion.cz/praha/na-prochazce-po-hrbitove-blaznu-doprejte-si-…

Spousta prazaku tam patri ale nevim, jestli by o ne mistni stali.

Zatím bez slepic

Ze by ve skutecnosti nechteli multikulturni spolecnost? To se mi nechce verit :D

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Tak jsem si dal ranní kávičku s Terezou Spencerovou - odkazuje na hezkou sbírku demokracie a evropských hodnot ze současné Francie... https://twitter.com/sotiridi/status/1085129853509271552?s=21&utm_source…
Jako... na jednu stranu asi i rozumím, že pánům v mundůrech vytečou nervy, ale většina těch záběrů je těžce přes čáru. A pak si vzpomenu na ty zářné příklady "neskutečné policejní brutality na Majdanu" (rozuměj, hořící příslušníky berkutu) a naše mistrování...

Co děláme dnes? Samozřejmě - mlčíme...

Zatím bez slepic

In reply to by standa.e (neověřeno)

Trvalý odkaz

treba dat obrazky zranenych z plysaku `89 :D

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Myslíte mrtvého - nemrtvého studenta/agenta Šmída - Zivčáka?

Zatím bez slepic

Takhle to skoro vypada, ze sametovou revoluci zacal nejaky zombie nebo upir.

Probit mu srdce coolem aby se uz nevratil.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

A tohle je k tématu, sice nepřímo, ale když se nadkritické množství ideologicky indoktrinovaných blbů zhoufuje, má to katastrofální účinky jak na lesy, tak i v jiných oblastech:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-prevychova-gillettem-d0q-/p_zahra…

Zatím bez slepic

Základní školy mají předepsanou "prevenci proti sociálně patologickým jevům". Kromě vykazování formulářů a školení učitelů, se to většinou řeší tím, že přijdede nějaká neziskovka, kde holčiny vylezlé z nějaké multikulti pozitivní vytáhnou na hodinu dvě děti a tam s nimi dělají sociohry a sbratřují je. Tuhle jsem se tam jako třídní "vecpal" a musel jsem se smát, jak si je holčina - osmanda - totální manipulátorka a rozvracečka třídy dokázala omotat kolem prstu, že jí zobali... Ale neziskovka má džob , kantoři jsou nas...štvaní, že přišli kvůli tomu o hodinu (ale furt lepší, než kdyby vše bylo vykoupeno speciálním předmětem s pravidelnou hodinovou dotací třeba na úkor matematiky.

A pak se prevence také řeší tak, že škola z projektu/firma z projektu koupí velkoplošnou obrazovku do chodby a firma na obrazovku posílá výchovná videa. Fakticky je ten propagační výsledek nula, ale firma dostane zaplaceno a o to jde. No a tuhle mě hrozně pobavil spot, v němž holčinu, deváťačku (určitě hezkou holku), tvrdě šikanují spolužáci - kluci. Ale ona vydrží a stane se vojandou a drsnou holkou.

A já jen nevěřícně kroutil hlavou, jaký žvást se to zase do éteru valí. Protože jestli je v tomhle věku nějaká (navíc atraktivní) holka šikanovaná, tak je to JEJÍMI SPOLUŽAČKAMI. Kluci se dokáží chovat nevhodně (takové to upoutávání pozornosti, či "šáhnutí si" po němž má následovat krátká svižná facka a je vyřešeno), ale jen výjimečně jsou to kluci, kdo šikanují holku. O šikanujících děvčatech ovšem dosud žádný spot neproběhl...

Zatím bez slepic

Ech, nevytahují na hodinu dvě děti, ale na jednu až dvě hodiny vytahují celou třídu ;)

Zatím bez slepic

Vy nevíte, že to co postaru bylo nazýváno "dvořením se", je dnes nyní neodpustitelnou sexuální šikanou? Takže ta neziskovka má zase pravdu!

Zatím bez slepic

Jako kluk jsem si taky sáhl a následovala facka. Bylo to rychlé a výchovné, hormony se zchladily a byl klid. Nikdy mě nenapadl se ohradit. Věděl jsem, za co to přišlo.
Je faktem, že holky si mezi sebou dokážou dělat docela peklo a dokážou ho dělat i klukům a to často efeltivnějc, než to dokážou kluci.

Zatím bez slepic

u starsich holek mozna, ale u malejch se to stava a osklivy si to taky vyzerou

Zatím bez slepic

In reply to by Anonym (neověřeno)

Trvalý odkaz

Podstata mého příspěvku byla v tom, že se opět v duchu "toxické mužnosti" vytváří, stejně jako u domácího násilí, alkoholismu atp. jednostranný pokřivený pohled.

Zatím bez slepic

Jj, za mlada jsem se dokonce naučil "být ženské"... Na vysvětlenou mě bylo vysvětlováno od mala, že ny se nesmí uhodit, ale v 5 třídě se spojovali třídy a objevila se nová spolužačka co ráda mlátila, a trvalo mi v hlavě měsíce, než člověk přepnul a řekl "seru na výchovu" a když znovu zautočila tak jsem ju dobil a byl od té doby od ní pokoj...

Od té doby chápu tu "předposranost", kdy lidi mají zábranu něco udělat, protože výchova. A přitom MeeTo si na něco hraje, ale neche připustit, že svině se rekrutují stejně od žen i od mužů...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Jene z Helvajzu,
Vás je pro Helvajz škoda!
Na druhé straně byste zde byl už dávno detekován coby nebezpečně příčetný jedinec, ocejchován a vyřazen z jakéhokoli byť i teoretické možnosti ovlivnit plánovaný zánik současné populace českomoravského prostoru.
Čímž pochopitelně nemám na mysli populaci přísně chráněného šumavského kůrovce!

Kdybych byl Serešem, vydám pokyn vládním rezidentům (ČSSD v likvidaci), aby urychleně prosadili přeorientování Akademie věd na výzkum využití sušených larev lýkožroutů coby zdroje hodnotných a chutných bílkovin.
Něčím se přece noví obyvatelé naší budoucí pouštní Kotlinky živit musí!

Zatím bez slepic

Milý Asfaltový holube, jak jistě víte, George Šoroš a Evropská unie je vždy napřed. Jste pozadu! Evropská unie je země, kde zítra znamená už včera. (https://www.novinky.cz/ekonomika/243689-eu-chce-aby-evropane-zacali-jis…)

Ty vědce: (https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/hmyz-v-budoucnu-nahradi-v-jideln…)

Samozřejmě nechybí indoktrinace pro vaši manželku! (https://www.womanonly.cz/jedeni-hmyzu-je-zdrave/)

Zatím bez slepic

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.