Kuruš

Pokud chodíte do knihovny, jděte mezi regály, postupujte směrem k pavučinám a prachu a tam - kam skoro nikdo nechodí, tam byste měli najít český předklad knihy od Xenofonta - O Kýrově vychování. Je to kniha velmi poučná. Starověký Ŕek tam ukazuje pozoruhodnou dráhu budoucího prvního peského velkokrále, který podrobil zemi od Afghanistánu až po Bospor. 

Pokud si knihu přečtete, zjistíte, že Kýros byl vlastně takový Putin. 

Kýros prostě vstupoval mezi různé místní vladaře a warlordy a stával se garantem mírových smluv mezi nimi. Bral si za to od nich nepatrné daně, které ale v součtu postačily na státní správu zcela nového pojetí. Využíval lokální sporů, ale sám myslel globálně. Během velmi krátké doby vytvořil společnost, která hladce poslala na smetiště dějin zbytky Asýrie i mocný Babylon. Král z Nemanic se během svého života stal králem králů. Vznikla tak jedna z největších a nejsilnějších říší v dějinách. Bohatá, lidnatá, mocná, experimentující s manufakturním způsobem práce, organizující mezinárodní obchod na obrovské vzdálenosti, podporující zámořské objevy. 

Pak přišli Kýrovi nástupci. Jak to tak bývá, začali tím, že se pohádali, porvali, udělali si občanskou válku, pak nějak zvítězili a celou zemi naplnili šibenicemi svých skutečných i domělých politických odpůrců. Když pak začali vládnout, místo aby byli nad místními spory a mysleli dál a výš, prostě se přiklonili na jednu stranu. Schodu k úspěchu už nevedly přes expanzi a práci, ale přes patolízalství a korupci. Říše navenek obrovská, silná a mocná byla ve skutečnosti konglomerátem různých lokálních zájmů o kterých panovník z Persepole spíše něco tušil než věděl. Cesty k řešení viděl přes vydávání nových zákonů, výměnu úředníků a satrapů. 

Na druhé straně Bosporu mezitím přišel k moci Filip Makedonský, který si Xenofonta přečetl a řekl si, že by to mohl zkusit. Že Persie je velká a bohatá, ale stačí zhurta kopnout do dveří a sesype se jak domeček z karet. Když o pár let později vyrazila vojska jeho syna Alexandra to opravdu zkusit, nestál ten minimalistický vojenský sbor velkokráli ani za vyhlášení poplachu. Každý jeho satrapa měl větší vojsko sám o sobě. Ale nervalo dlouho a sám král králů byl na útěku před ambiciózním Makedoncem a nakonec přišel o všechno. 

Proč to všechno píšu... 

V poslední době se nemohu ubránit dojmu, že Perská říše dneška je právě ta EU. Pohádkově bohatá, obrovská, na špici světového vývoje, půl miliardy obyvatel z nichž většina ledacos umí. Rozsáhlý světový obchod, rozsáhlý průmysl, navenek jedna říše, ale uvnitř pod tím bují lokální konflikty, dovjí metry, ohromná legální i nelegální korupce, která zajišťuje, že stále méně lidí se identifikuje se svým králem králů. Místo aby Brusel působil nad lokálními konflikty a smiřoval je, spíše si také vybírá strany.  Lokální satrapové jsou ve skutečnosti silnější než centrum, které je částečně v jejich vlivu a jediný recept na nápravu je ve vydávání ediktů a zákonů, které se dávno odtrhly od lidské reality. 

A hlavně... Papírově velká armáda je přesně stejná jako v té Persii - mají ji na povel lokální satrapové a žádný portugalec nemá nejmenší chuť bojovat za Estonsko. 

Myslím, že tuto skutečnost už leckteří postřehli. Stačí zhurta kopnout - třeba vypuštěním migrantů - a všechno se začne sypat samo. Když se to tak vezme, nikdo neudělal pro zničení EU víc, než Erdogan, když ve správnou chvíli začal na tureckých plážích ve velkém prodávat nafukovací čluny a policie dostala příkaz se dívat jinam.  Milion lidí v EU je skutečně směšné číslo, ale stačilo to na to, aby se ukázalo, jak málo je EU na něco podobného připravná a jak zoufale improvizuje. 

Vsadím se, že Putin už má také nějaké nápady, jak zhurta kopnout.  Prozatím to nepotřebuje... vyhovuje mu prodávat do Německa plyn i ropu. Ale časem? Nebo nějaký jeho nástupce? Který bude méně uměřený, bud emít větší ambice a dostatek mladické nerozvážnosti, aby se do toho pustil? 

Trump, mám pocit, už také nemíní nic dělat pro evropskou jednotu, protože ji už k ničemu nepotřebuje. Navíc - první provincie už je na cestě z EU ven a i když to trochu drhne a nejspíš to povede k pádu i Borise Johnsona, Británie se do EU už stejně nevrátí. V té chvíli má Británie od USA slíbenou velkou obchodní dohodu... vlastně tu EU už kouskují. 

Mluvilo se vždycky o tvrdém jádru Unie, ale nikdy na něj ani nestihlo dojít. Itálie je zadlužená, Salvini oblíbený a v příštích volbách mu dnešní vláda přinese na talíři vítezství jakých doteď dosahoval jen ruský prezident. Navíc podeppisují velké smlouvy s Čínou.  Španělsko předvedlo, proč se tam tak dlouho udržel diktátor Franco, vlastně tam mají fašismus doteď... minimálně v justici a v madridských kancelářích. Německo si dělá svoje vlastní nezávislé a soukromé trubky do Ruska... bez ohledu na politické proklamace to zřetelně ukazuje, jakou budoucnost ve skutečnosti očekávají.  Poláci už vyklízejí pozemky pro nového transatlantického protektora a také tím jasně říkají, jak to s EU doopravdy vidí.  Je to stejné jako před Mnichovem... jakmile si Francie dodělala svoji Maignotovu linii, bylo jasné, že do ní zalezou a nevystrčí nos bez ohledu na sliby o společné evropské politice proti Německu. 

Už se to kolem děje. Satrapové myslí sami na sebe a jen se čeká, kdo první rozkopne dveře.