Vše, co jsem kdy v životě dostal cenného, to jsem dostal nezaslouženě, nebo zadarmo. Mám grunt, dobrou ženu a pět dětí. Mám slušnou práci od šesti do dvou bez přesčasů. Můj šéf mě má rád. Mám dobré a shovívavé sousedy i věrné kamarády. Ve Vidlákově je bezpečno a všichni se známe jménem.
Můžu jíst každý den maso, mám plnou ledničku i mrazák, zásoby ve sklepě a vlastní studnu. Umím zabít a zpracovat všechno domácí zvířectvo, kuřetem počínaje, prasetem konče. Mám dost volného času na knížky i televizi a každý den se mohu hodinku jen tak poflakovat. Už ve třiceti jsem si mohl říci, že se všechna moje přání vyplnila.
Nic z toho jsem si nezasloužil. A protože jsem si to nezasloužil, o to víc si toho vážím. Svým životem jsem bohatší než lecjaký miliardář. Jsem král z Nemanic, Robinson na svém ostrově pokladů, Romeo co přežil i s Julií.
Jsem potomek evangelíků, kteří raději opustili vlast, než aby zapřeli víru a z Boží milosti jsem dostal víc než budu kdy moci zaplatit. Proto píšu. Je to malá splátka, ale snad poslouží.
Moje osobní prozření ze skvělého, dokonalého a demokratického Západu přišlo v bombardováním Jugoslávie v roce 1999. Bylo mi osmnáct, akorát jsem maturoval a zároveň jsem přecházel na „temnou stranu síly.“ Tehdy poprvé jsem zapochyboval, že jsme na správné cestě dějinami a ve správném táboře.
Jásejme a radujme se. Konečně se to podařilo. Sice jsme kvůli tomu potřebovali zavést devatenáct kol sankcí a v tom posledním jsme zakázali do Ruska i export hraček s motůrkem, ale konečně se to povedlo. Už tři roky mluví Uršula o nedostatku v Rusku, jak tam bojují pomocí polních lopatek a rabují čipy z praček, co nevidět se jejich válečná mašinérie zastaví a kdyby ne, posílíme schopnosti Ukrajiny útočit v hloubi Ruska na jejich rafinérie či čerpací stanice na ropovodech.
Tohle známe, ne? To byla ta koalice, která byla ochotna spolu se Spojenými státy zaútočit na Irák pod smyšlenou záminkou. Součástí této koalice ochotných byla i Česká republika. Starým zemím EU se do toho moc nechtělo, protože si ještě dovedly domyslet důsledky. I když… myslím, že žádný Kohl, Schroeder nebo někdo další si nedovedl ještě představit, že ty důsledky se zhmotní v podobě chirurgů z dovozu a znásilňovacích novoročních oslav.
Tak nám naši hodnotově ukotvení spoluobčané začali vybírat peníze na ukrajinskou raketu dlouhého doletu, kterou hodlají pojmenovat po nedávno zesnulé Daně Drábové a tetelí se nadšením, že by tato střela mohla zasáhnout Moskvu a nebo Petrohrad. Myslím, že jsme zase jednou konečně světoví, protože si nevybavuji zemi, která by po svých osobnostech pojmenovávala rakety. Asi by mě to nemělo překvapovat, už jsme tu měli předražený vrtulník Čestmír i tank Tomáš, takže raketa Dana Drábová docela pěkně zapadá do party.
Kolik článků vydal v posledních dnech Deník N o Filipu Turkovi? Víc než sto. Kolik článků napsal ve stejné době o Dozimetru? Šest. Junge Front Heute vydala o Turkovi asi padesát článků a o Dozimetru devět. Deník N pak přesunul odpovědnost na bývalého Turkova kamaráda Vojtěcha Dobeše, který prý pořídil screenshoty Turkova fejsbůku a pravdomluvní intervjuci z Idnesu zase vypátrali ty, kteří tenkrát s Turkem diskutovali a dneska přicházejí o práci. Ne, nepíšu to, abych tady odhalil šokující mediální praktiky.
Vuplynulých dnech jsme se my, chcimíři, dozvěděli mimořádně příznivou zprávu. Trump se sejde s Putinem v Budapešti. Dodávka raket Tomahawk Ukrajině se odkládá, čímž se odkládá i Třetí světová válka. Zelenský, který následně přijel do Bílého domu, nebyl přivítán ani na letišti, ani u dveří, podle uniklých svědectví na něj Trump křičel a odmítal se s ním bavit o zbrojení a nakonec ho bez rozloučení vystrčili ven, aby si udělal tiskovku v parku.
Máme čtrnáct dní po volbách, Babiš má rámcovou dohodu s SPD a Motoristy o nové vládě hotovou, u prezidenta s tím byl, ten mu oznámil. že ho zatím sestavení vlády nepověří, nejdřív to udělá až po ustavující schůzi nové Sněmovny začátkem listopadu, varoval Andreje před reputačním problémem jménem Filip Turek, mééédia spustila obrovskou dehonestační kampaň a různé druhy michprdů začaly demonstrovat, že se jim nelíbí Macinka na ministerstvu životního prostředí. Vynechal jsem něco?
Všechno, co o neúspěchu hnutí Stačilo! zaznělo ve veřejném prostoru, je pravda. Chyběly nám tři hlasy v každé volební místnosti, tím pádem sehrála svou roli každá příčina.
Přátelé, dnešní článek bude vzpomínkou na posledních deset let mého života mezi domácími zvířaty a především pak vzpomínkou na mého čtyřnohého pomocníka a přítele. Mého jezevčíka Buba. V roce 2015 jsem si ho přivezl jako plyšovou kníkající kuličku, protože děti „chtěly pejska“ a můj kolega v práci měl zrovna jedno štěně navíc. Moje žena také nebyla proti, můj chov prasátek se právě rozjížděl a bylo zapotřebí něco většího než je kočka, protože bylo zapotřebí držet v šachu nejen myši, ale tu a tam i nějakého potkana, který byl na běžnou kočku už příliš velký.
Tak jsme se dozvěděli, že americké Tomahawky na Ukrajinu nepůjdou, ale místo nich poletí Putin i Trump do Budapešti, aby se tam za laskavého hostitelství Viktora Orbána domluvili, co teda s tou Ukrajinou. Zelenský byl včera v Bílém domě, ale na letišti ho žádné vřelé uvítání nečekalo a u Trumpa na lenošce to zřejmě nebylo o nic příjemnější. Třetí světová válka se minimálně odkládá a o Evropě se nerozhodne ani v Berlíně, ani v Paříži a už vůbec ne v Bruseli. O Evropě se rozhodne v Budapešti za dozoru „izolovaného“ Orbána.
