Vše, co jsem kdy v životě dostal cenného, to jsem dostal nezaslouženě, nebo zadarmo. Mám grunt, dobrou ženu a pět dětí. Mám slušnou práci od šesti do dvou bez přesčasů. Můj šéf mě má rád. Mám dobré a shovívavé sousedy i věrné kamarády. Ve Vidlákově je bezpečno a všichni se známe jménem.
Můžu jíst každý den maso, mám plnou ledničku i mrazák, zásoby ve sklepě a vlastní studnu. Umím zabít a zpracovat všechno domácí zvířectvo, kuřetem počínaje, prasetem konče. Mám dost volného času na knížky i televizi a každý den se mohu hodinku jen tak poflakovat. Už ve třiceti jsem si mohl říci, že se všechna moje přání vyplnila.
Nic z toho jsem si nezasloužil. A protože jsem si to nezasloužil, o to víc si toho vážím. Svým životem jsem bohatší než lecjaký miliardář. Jsem král z Nemanic, Robinson na svém ostrově pokladů, Romeo co přežil i s Julií.
Jsem potomek evangelíků, kteří raději opustili vlast, než aby zapřeli víru a z Boží milosti jsem dostal víc než budu kdy moci zaplatit. Proto píšu. Je to malá splátka, ale snad poslouží.
Pořád jsem si říkal, proč Trump s tím útokem na Írán otálí, když ho nejdřív tak vyhajpoval? Proč čeká na to, až všechny proamerické příznivce ajatoláhové identifikují, posbírají a eliminují? Internety jsou v tomto ohledu hrozná sfíííně a tak jako Bukeleho policii v Salvadoru stačilo pro zatčení a zabásnutí jen gangsterské tetování, tak bude Chameneímu bohatě stačit fotka na fejsbůku, jak si připalujete cigáro jeho hořícím portrétem.
Dnes se ještě jednou vrátím ke strašlivě šikanovanému prezidentovi, kterému ministr zahraničí nebezpečně vyhrožoval tím, že jeho příteli po boku napsal, že s ním spálí všechny mosty. Tiskovka to byla ponurá jak z Kladiva na čarodějnice a člověk měl úplně pocit, jak se všude plíží najatí vrahové a prezidentské auto vzápětí vyletí do povětří.
Tak nám prezident svolal nenadálou tiskovku (těsně předtím, než odletěl na soukromou cestu do zahraničí) a na ní nám celý rozhorlený oznámi, že ho Petr Macinka strašlivě vydírá kvůli Turkovi. V obličeji byl zelený jako Babiš při tiskovce o Vrběticích, jeho pověstný klid a řád byl tentam, nepřipustil žádné dotazy a poté, co přečetl své vyjádření, odešel (a pak odletěl) neznámo kam.
Jak ho Petr Macinka vydírá? Napsal dvě SMSky „příteli po boku“ Kolářovi…
O nepokojích v Minesotě jsem už psal v souvislosti s jinými tématy, ale myslím, že je nejvyšší čas, je prokydat samostatně, jako hlavní téma. Dotýkají se nás totiž nejen tím, že Trump od nich potřebuje odklonit pozornost, ale i přímo tím, co se na nich děje. Ale nejprve si stručně shrneme situaci:
Sledujete situaci v Sýrii? Já ano, protože se vyplatí sledovat ty nejtemnější a nejsvinštější události, které se odehrávají. Dvojnásobně stojí za to, je sledovat, protože je v nich zaháčkovaný i náš prezident. A tak se dívám, jak jeho kamarád, hrdlořez Šara, dobývá Kobání, vraždí Kurdy ve velkém, pobírá kurdské ženy jako otrokyně a propouští vězněné bojovníky Islámského státu tak vehementně, že sami Američané se snaží zbylé vězně přesunout do Iráku a na hranicích se shromažďuje irácká armáda.
Geopolitika, vole!
Asi znáte to biblické podobenství, kdy hospodář na svých polích zasel dobré osivo, ale když vzešlo, ukázalo se, že jeho nepřítel mu tam v noci rozházel plevel a ten rostl spolu s oním dobrým obilím pohromadě. Služebníci majitele chtěli jít a koukol vytrhat, ale on jim to zakázal, protože by spolu s koukolem zničili i spoustu rostlin dobrého obilí. Musí se prostě čekat na sklizeň a pak od sebe oddělit dobré od zlého. Do té doby je to v podstatě marný boj.
Tak nám policie použila paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc a zadržela jakéhosi čínského novináře, který byl akreditován u Lipavského na ministerstvu zahraničí. To víte, hrozilo, že by se ten paragraf fakt mohl zrušit a tak Koudelkové museli dokázat jeho užitečnost. Udělali to asi tak stejně, jako onehdy s komprem na Petra Bystroně. Andrej Babiš už se preventivně podělal a řekl, že zrušení tohoto paragrafu není na stole. Takže to zafungovalo. Asi si ještě pamatuje, jak to bylo s Vrběticemi a jsou prostě limity, za které nepůjde. Medaile od CIA se nedává zadarmo, nicht wahr?
Přátelé, včera jsem ve článku krátce zmínil, že peripetie kolem mého řidičáku, o který mohu přijít, protože mi pravda a láska pozměnila registrační značku u auta, nejsou ani po tři čtvrtě roce dořešeny. Dnes už to není pravda. Jen jsem se zmínil, přišlo mi rozhodnutí správního orgánu ve Valašském Meziříčí, že jejich první rozhodnutí platí. Jsem vinen, že jsem si nevšiml pozměněné značky a jel jsem s autem skoro dvě minuty a skoro dva kilometry, než mě zastavilo městapo, které na mě Oganesjan poslal.
Tak se nám probudil Milion chlívek a vzpomněl si na solidaritu. To víte, kromě Putina teď do nás jde i Trump a Evropa nemá žádného přítele, o jehož zbraně by se mohla opřít. Ty své nechala shořet na Ukrajině a ty americké nám Trump může vypnout. Jmenuje se to ITAR, kdyby to nějakého pravdoláskaře zajímalo. Prý je čas se začít bát a začít křičet, protože se nacházíme na hraně volného pádu.
Můj oblíbený politický komentátor, Pavel Šik, se ve svých fejsbůkových příspěvcích v posledních dnech zamýšlí, jestli Trumpovi náhodou neruplo v bedně. Chová se zhrzeně kvůli Nobelově ceně míru, uvaluje cla na evropské země, kterým se nelíbí, že si chce vzít Grónsko, ohlašuje pomoc íránským demonstrantům a pak je nechá režimem zmasakrovat, zveřejní Macronovu soukromou zprávu, kterou mu Emánek poslal, přebere Machadové její Nobelovku… vynechal jsem něco?
