Tak se nám Trump vrátil z návštěvy Číny. Jel tam s opravdu působivou podnikatelskou delegací, která vystupovala z jeho letadla dřív než ministři. Ceremoniály, večeře a summity byly velkolepé, Číňané si jako hostitelé dali záležet, fráze byly vzletné, projevy o vzájemném respektu a spolupráci byly skvělé, pak Trump oznámil výsledky a akcie firmy Boeing se propadly.

Tak nám na Ukrajině zavřeli Andrije Jermaka do vyšetřovací vazby, protože už se na něj posbíralo dost důkazů, že kradl jak straka. Jedni analytici si to vyvětlují tak, že Spojené státy prostě tlačí na Zelenského kliku, aby odevzdala Donbas a uzavřela mír s Ruskem, aby se zase dalo pořádně obchodovat, druzí analytici to vydávají za důkaz, že Ukrajina skvěle bojuje proti korupci a je možné jí tedy nasypat další miliardy peněz, protože ty, co dostala před měsícem, ty už jsou fuč.

Žijeme ve světě, ve kterém jste nejvíc potrestáni za to, že ukážete vstřícnost. Vaše ochota k dohodě není projevem moudrosti či dospělosti, ale je vždycky brána jen jako slabost. Zřejmě to tak bylo vždycky a jen romantičtí spisovatelé se pokoušeli vnést do drsné skutečnosti trochu té civilizovanosti. Jestli se v posledních pěti letech ukázala nějaká realita, pak to byla realita klacku. K čemu byly Rusku Minské dohody? Jen k tomu, aby Evropa získala čas na vyzbrojení Ukrajiny, jak přiznala sama Mutti Merkel. K čemu je Západu zapotřebí tolika právníků?

Přátelé, v uplynulém týdnu se nic zajímavého nestalo a tak se v krátkosti podíváme, jak se světovému hegemonovi daří při dobývání světa a potírání říší desetkrát starších, než jsou Spojené státy.

Donald Trump v úterý večer prodloužil příměří s Íránem. Co se stalo? Přišel nějaký nový návrh z Teheránu? Zrušil Írán blokádu Perského zálivu? Odsouhlasil předání obohaceného uranu do Ruska nebo Číny? Souhlasil s omezením svého zbrojního programu? Nic takového. Írán prostě oznámil, že žádnou delegaci do Islámábádu nepošle, protože s Američany se nedá jednat a dokud budou blokovat íránské přístavy, nemají s nimi o čem bavit.

Po maďarských volbách se opět dostávají do popředí zájmu události v Perském zálivu, kde je už víc jak týden podivné příměří, kdy nelétají ani americká letadla, ani íránské rakety, ale lodě plují stále jen sporadicky, protože Donald Trump se Hormuz rozhodl odblokovat tak, že ho zablokoval ještě jednou. Jestliže Írán nepouštěl tam ani zpět americké lodě, USA zase zastavovaly íránské lodě. Obě blokády se projevovaly především v mééédiích. Ve skutečnosti procházelo Hormuzem zhruba stejně (málo) lodí, jako předtím a provoz se ani zdaleka neblížil předválečné době.

Tak nám náš agent Pávek oznámil, že chce být šéfem delegace na sektání NATO v Ankaře. Napsal Andreji Babišovi dopis ve kterém uvedl, že na to má ústavní právo, protože jako prezident přece zastupuje stát navenek. Napsal to pěkně hnusně, že je ochoten milostivě vzít sebou premiéra, aby vysvětlil, proč neutrácíme víc peněz na dobré bydlo zbrojařů. V několika rozhovorech k tomu dodal, že vláda (a především ministr zahraničí Macinka) to má poslušně vzít na vědomí a zařídit letenky a ubytování.

Moje texty nejsou úvahy o sympatiích nebo antipatiích. Jsou přemítáním o tom, kdo vyhraje a kdo prohraje. Držím se totiž při psaní jednoho hesla, totiž, že neexistuje žádné univerzální lidské právo na dobrý konec. Dějiny neznají žádná „kdyby“ a hodnoty nejsou žádným předpokladem k vítězství. Hitler neprohrál proto, že byl zlý a spojenci byli hodní. Prohrál, protože demokrati s diktátory uzavřeli spojenectví, které se ukázalo být pevnější, než by Němci kdy očekávali. Čingischán byl zlý a vyhrál kam přišel, protože kromě krutosti byl i pragmatický, charismatický a schopný.

Tak jsme se dozvěděli, že Trump odvolal svou ministryni spravedlnosti, Pam Bondi. Když ji před rokem do funkce nabíral, hodně se o ní mluvilo pro její pevné a zásadové postoje. Ale pak se to trochu zvrtlo kolem Epsteinových spisů. Zvonku to vyzeralo, že se jim do zveřejňování moc nechce. Že to má nějaké háčky související se samotným Trumpem.