O páteční noci spadly z opozičních politiků demokratické masky a jejich obličeje a rétorika začaly zřetelně připomínat Stěpana Banderu. Inu, nejezdili na Ukrajinu pro nic za nic a od tamních fašounků se hodně naučili. Určitě s nimi probrali i vznik moderního ukrajinského státu v roce 2014, nechali si vysvětlit potřebné propriety a nepochyboval bych o tom, že dostali číslo na Mamuku Mamulašviliho.

Takovými letáky tenkrát, v roce 2000, zaplavovali libtardi republiku.Česká televize byla přece v ohrožení. Narychlo zvolený ředitel Hodač byl prý Klausův člověk a Klaus byl přece ohrožením demokracie. Česká televize tehdy byla tak důležitá., že dokonce byly dvě paralelní vysílání. Jedno zajišťovala Jana Bobošíková a jedno televizní štáb. Demonstrovalo se kvůli tomu, Hodač nakonec ten tlak neustál a výsledkem je dnešní podoba aktivistické televize plná Řezníčků, Moravců, Karasů, Wolnerů a dalších libtardích individuí.

Vposlední době se veřejný prostor přímo rojí samými lepšími lidmi, kteří jdou bránit naši vaši Českou televizi a její nezávislost, které má být dosaženo nikoliv tím, že tam pracují mravní a zásadoví lidé, ale tím, že budou zachovány koncesionářské poplatky. Kdyby totiž peníze přišly ze státního rozpočtu, tak ti skvělí Řezníčci, Moravcové, Takáčové a ostatní ze dne na den ztratí své nezávislé nastavení a začnou se lísat k Babišovi…