Tak jsme se dozvěděli, že nejlepší moderátor všech dob, Václav Moravec, jaksi nikoho nezajímá a jeho mediální projekt má prakticky nulovou sledovanost. Nepodařilo se mu nabrat předplatitele a chodí mu tam jen ti, ke kterým byl v České televizi servilní. Ti, na které byl v České televizi hnusný až odporný, ti jaksi nemají důvod mu se sledovaností pomáhat. A ti, které v České televizi dlouhodobě přehlížel, ti teď přehlížejí jeho. Inu, karma je zdarma a jakou měrou měříš, takovou ti bude naměřeno.

Je to skvělé, protože za mojí prací zůstává spousta mrtvých Rusáků.“ Parafrázuji větu, kterou řekl Martin Ondráček, prominent Dárku pro Putina, tedy spolku, který teď nechce prozradit, jaký vrtulník Čestmír za peníze dárců pro Ukrajinu vlastně koupili. „Jak můžeme pomoci zabíjet více Rusů?“ zeptal se německý hovnivář Michael Martens na tiskové konferenci v Bělehradě při státní návštěvě Zelenského. Vybral jsem jenom dva příklady, ale našly by se jich tisíce. Jsou dokonalým vyjádřením nenávisti a výzvy k nenávisti, byť ji samozřejmě žádný prokurátor nevyšetřuje a žádný soud ji netrestá.

Včera jsem psal o jedné vlivové podpůrné struktuře, kterou rozkryl Michal Půr na základě impulzu Thomase Pauknera. Dozvěděli jsme se o lidech, které nikdo neznal, ale kteří se postarali, aby jejich zájmy hájili prezident, protokolář Kolář, Ústavní soud i senát. Pro tento účel si zřídili nějaké ty neziskovky, pořídili si média a zaplatili si novináře s dostatečně kachním žaludkem, aby tvrdili, že jsou nezávislí. Jejich struktura byla zároveň docela solidně zamaskovaná, protože Winklera nebo Fryce nikdo nezná.

Znáte Libora Winklera? Nebo Ondřeje Fryce? Martina Hájka? Libora Malého? Silke a Jaroslava Horákovy? Dokázali byste si vybavit jejich obličeje? Měli byste. Jsou to sponzoři Petra Pavla a zároveň de facto vlastníci Deníku N. K tomu jsou to nejpřednější dárci Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, což je fond, který dává správným médiím rating a různě je dotuje. Možná trochu znáte Jana Bartu či Dušana Šenkypla. To jsou ti borci, kteří přes svůj Spolek pro podporu liberální demokracie rozdali těm správným politickým stranám padesát čtyři milionů korun, aby měly na kampaň.

Česká majnstrýmová mééédia se předhánějí v líčení okolností, díky kterým Ukrajina vyhraje válku. Zahraniční majnstrým se předhání v líčení okolností, kvůli kterým Ukrajina válku prohraje. A tak si můžeme vybrat, jestli se válka vyhrává tím, že Ukrajině vypálíte benzínové pumpy, zboříte mosty a zničíte továrny na rakety Flamingo a nebo jestli se válka vyhrává tím, že Rusům vypálíte sklady s čínskými hadry, bangladéšskými voňavkami a tchajvanskými televizemi.

Jak všichni víte, stavíme Vidlákovnu… Koupili jsme starou sýpku o rozměrech dvacet krát deset metrů, má tři podlaží… cena jako za garsonku v Brně… a je to tak akorát, aby to byl zvládnutelný projekt. Aby to nebylo megalomanské, dokončitelné v reálném čase a za reálné peníze.

Tak jsme se dozvěděli, že Írán se dohodl s Ománem na tom, jak budou rukou společnou a nerozdílnou vybírat poplatky za průjezd tankerů Hormuzským průlivem. Prý to bude pět až sedm procent z ceny nákladu. Zároveň Írán vydal prohlášení, že se Spojenými státy o ničem nevyjednává a o žádné dohodě, kterou by měl uzavřít s Trumpem, nic neví. A pokud by Spojené státy znovu chtěly bombardovat, zaútočí Írán na kritickou infrastrukturu všech amerických spojenců v Zálivu… Tečka.

Nejčastější emocí v politice je zklamání. To mi řekla Kateřina Konečná při našem prvním setkání, když jsme začali dávat dohromady hnutí STAČILO! Prý na to mám být vnitřně připravený, protože politika je vždycky kolektivní záležitost a pro hnutí budované zdola to platí dvojnásobně. Každý pracuje dobrovolně, každý má k té práci své důvody a každý toho může kdykoliv nechat, protože ta práce ještě dlouho bude nezištná a nepřinese mu nic nazpět.

Šestnáctou hodinou v úterý vypršela lhůta pro podávání kandidátek do obecních a senátních voleb. A protože teď už se na věci nic nezmění, kostky jsou vrženy a Rubikony překročeny, dovolte mi pár sžíravých a ironických komentářů směřovaných do vlastních řad. Víte, nejhorší je, když má člověk do věci vhled a zná hybatele i hýbance celého procesu. Jsem dnes prostě naštvaný a dvojnásobně si blahořečím, že jsem se pustil do stavby Vidlákovny, protože jsem zase jednou viděl, jak se nic nezměnilo.