Krátce se dnes vrátíme k Izraeli a jeho současným pokusům ničeho nedosáhnout v pásmu Gazy proti Hamásu. Jistě jste všichni viděli velmi působivé video, kterak to gazanského věžáku udeřily dvě izraelské rakety čímž se sesypal jak domeček z karet. Zpravodajci nám neopomněli sdělit, že obyvatelstvo věžáku bylo varované a mělo hodinu na evakuaci. 

Dneska krátce obrátíme zraky k Izraeli, kde opět po několika letech zase bouchnul papiňák nahromaděného vzteku, frustrace, marnosti a přetvořil se zcela tradičně do dalšího asymetrického konfliktu ve kterém létají levné rakety, které jsou sestřelovány drahými raketami, oba soupeři jsou v pohotovosti a začíná další kolo konfliktu o ničem. 

Dnešním článkem chci reagovat na čtenáře berrnarda, který předevčírem v diskusi položil následující dotaz: 

Včera jsem se v rámci práce potkal s člověkem, který je prakticky od začátku u českého programu průmyslových hnojiv. Je to už osmdesátník, ale závidím mu jeho vitalitu. Stále je zaměstnaný u Andreje a vzhledem k jeho zkušenostem je v  dnešní době kindermanažerů nepostradatelný. Jakékoliv hnojivo vyráběné u nás nese jeho rukopis. Vymyslel většinu současných výrobních postupů, pracoval u Explosie a když ji pak Andrej koupil, ponechal si ho jako největšího experta přes hnojivovou chemii. Ŕíkejme mu třeba Arnošt. 

Dlouho jsem přemýšlel, jak vlastně začít. Zda zabrousit až do dob vzniku mytologického kompilátu nazývaného dnes „Starý zákon“, pokračovat šířením křesťanství ohněm a mečem na BV za křižáků a prokousat se postupně do konce 19. století. Jenže když jsem se dal do psaní, došlo mi poměrně rychle, že by z toho asi byla diplomka, kterou by beztak jen málokdo přečetl,  bo moc písmenek.

Tak to vezmu zkrátka.

aké máte neodbytný pocit, že nám další neměnná pravda začíná mizet na smětišti dějin? Navíc se to stalo úplně přirozeně, nemělo to sice stejné příčiny, ale podobné průběhy. Zkrátka a dobře, nějak se nám prohodily národní entity a stačily na to necelé čtyři generace. 

Němci už nemají skoro žádnou armádu. Ale v principu jim to vlastně moc nevadí. Jsou přece viníky těch nejhorších zvěrstev včetně mučení, vraždění, zabíjení, leckdo si to o nich myslí a oni sami se tomu přizpůsobují. A tak už nemají ten wéhrmacht, ale jen uniformy pro těhotné vojačky.

Vezmu to dneska obráceně...

Řekněme, že se někdo opravdu vážně snaží zahájit válku s Íránem. Kvůli tomu se vypověděla jaderná dohoda, přitvrdily se sankce, začalo se bombardovat šiítské milice, našly se díry na tankerech, které byly připsány té správné straně, vybuchla rafinérie a samozřejmě za to zase mohl Írán a do povětří byl vyhozen oficiální představitel státu se všemi důsledky z toho plynoucími. 

Donald Trump podepsal dekret (zákon, prohlášení nebo něco podobného) o tom, že Golanské výšiny patří Izraeli. Ve zdůvodnění se pravilo něco v tom smyslu, že Izrael Golany stejně drží a to už hodně dlouho a tak se ta realita jen papírově potvrdí.

Když Turci sestřelili v roce 2015 Rusům jejich obstarožní Sučko, které se na pár vteřin ocitlo nad tureckým územím, psal jsem tehdy, že je to od Putina geniální šachová partie:

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2015/11/26/polemika-s-vlkem-obetovat-pesce/

V poslední době už to tak dělají všichni. Saúdi mají problémy s ropou, tož jedou do Moskvy jednat o těžebních kvótách. Asad má problémy na bojišti, tož to jde řešit s Putinem. Erdogan si jde budovat svoje impérium na úkor blízkého okolí, kam si jede pro požehnání? Jasně do Moskvy. Írán si upevňuje moc v regionu, s kým to konzultuje? S Putinem. Macron se chystá do Moskvy, Německo podepisuje Nordstream a nakonec i Netanjahu jede porozumět světu pomocí Rusa.