Hodnocení polských voleb přenechám manželům Kunštekovým. Nepřikládám jim takovou důležitost jako volbám na Slovensku, kde se rozhodovalo, jestli Fico otočí kormidlo směrem k národnímu státu. Polsko tímto směrem už dlouho kráčí a EU považuje za docela užitečnou dojnou krávu pro svoje záměry. Maximum, co se může v Polsku stát, že Tusk bude Brusel zneužívat trochu méně… Ale když se podíváte, jak liberálové prohrávají jedny volby za druhými a je úplně jedno, jestli jde o Slovensko nebo Německo, tak bych úplně nevěřil, že by ausgerechnet Polsko bylo výjimkou.

Nechtěli jsme plyn (a ropu z Ruska), protože porušilo mezinárodní právo a provedlo invazi na Ukrajinu. Byla to samozřejmě invaze nevyprovokovaná, Ukrajina si to ničím nezasloužila, byl to prostě čirý akt barbarství a Putinova posledlost imperiální politikou. Nemluvilo se o rozšiřování NATO, proti kterému Rusko dlouhodobě protestovalo. Nemluvilo se o konfliktu na východní Ukrajině, nemluvilo se o zkorumpovaném ukrajinském režimu, nemluvilo se o mnoha a mnoha souvislostech, které byly důležité pro pochopení toho, co se tam na východě stalo.

Pamatujete, když začala válka na Ukrajině, jak naše vláda vyhlásila, že se odstřihneme od ruských energií? Posílíme vazby s arabskými zeměmi, které jsou naprosto v souladu s evropskými hodnotami. Obzvlášť Saúdská Arábie a další tamní diktatury. Ve spolupráci s partnery rozšíříme ropovody a plynovody ze Západu, Evropská komise nám na to půjčí peníze, i úrok bude nesmírně výhodný a zloduch Putin bude mít utrum, protože Rusko je to největší zlo.

Motto: Robert Fico vyhrál volby a prezidentka Čaputová ihned stopla dodávky zbraní na Ukrajinu.

Ano, takhle jednoduché to je. Fico vyhrál volby. Dostal v nich cca 23% voličských hlasů. Není vůbec jisté, zda sestaví koalici. Ještě nejistější je, zda se stane premiérem. Ficova výhra se ani zdaleka neblíží Orbánově výhře. Neblíží se ani výsledkům, kterých u nás dosáhl Andrej Babiš. Pořád platí, že vítězem voleb je spíš Pellegrini, než Fico. Ale přesto to stačilo na to, aby Čaputová zastavila dodávky zbraní. Vlastně ještě dřív, než s ním mluvila.

Tak nám právě začala nová válka. Tentokrát mezi Izraelem a hnutím Hamás, které ovládá pásmo Gazy. Oni totiž předvedli neuvěřitelný husarský kousek. Po mnoha letech, kdy se omezovali na střílení raket a omezené útoky, předvedli skutečnou vojenskou operaci, při které pronikli až pětadvacet kilometrů od hranic pásma Gazy, obsadili několik vesnic, ba dokonce byli schopni postřílet izraelské vojenské posádky na některých základnách.

Krátce se dnes vrátíme k Izraeli a jeho současným pokusům ničeho nedosáhnout v pásmu Gazy proti Hamásu. Jistě jste všichni viděli velmi působivé video, kterak to gazanského věžáku udeřily dvě izraelské rakety čímž se sesypal jak domeček z karet. Zpravodajci nám neopomněli sdělit, že obyvatelstvo věžáku bylo varované a mělo hodinu na evakuaci. 

Dneska krátce obrátíme zraky k Izraeli, kde opět po několika letech zase bouchnul papiňák nahromaděného vzteku, frustrace, marnosti a přetvořil se zcela tradičně do dalšího asymetrického konfliktu ve kterém létají levné rakety, které jsou sestřelovány drahými raketami, oba soupeři jsou v pohotovosti a začíná další kolo konfliktu o ničem. 

Dnešním článkem chci reagovat na čtenáře berrnarda, který předevčírem v diskusi položil následující dotaz: 

Včera jsem se v rámci práce potkal s člověkem, který je prakticky od začátku u českého programu průmyslových hnojiv. Je to už osmdesátník, ale závidím mu jeho vitalitu. Stále je zaměstnaný u Andreje a vzhledem k jeho zkušenostem je v  dnešní době kindermanažerů nepostradatelný. Jakékoliv hnojivo vyráběné u nás nese jeho rukopis. Vymyslel většinu současných výrobních postupů, pracoval u Explosie a když ji pak Andrej koupil, ponechal si ho jako největšího experta přes hnojivovou chemii. Ŕíkejme mu třeba Arnošt. 

Dlouho jsem přemýšlel, jak vlastně začít. Zda zabrousit až do dob vzniku mytologického kompilátu nazývaného dnes „Starý zákon“, pokračovat šířením křesťanství ohněm a mečem na BV za křižáků a prokousat se postupně do konce 19. století. Jenže když jsem se dal do psaní, došlo mi poměrně rychle, že by z toho asi byla diplomka, kterou by beztak jen málokdo přečetl,  bo moc písmenek.

Tak to vezmu zkrátka.