Po včerejším kritickém článku začneme dneska na optimističtější notu, byť konec textu asi moc veselý nebude. Vězte, přátelé, že fejsbůk po šesti dnech zkoumání mého profilu zjistil, že žádná pravidla neporušuju a z toho mála, co jsem se dozvěděl, usuzuji, že mě tentokrát pravda a láska udávala za to, že přes profil prodávám drogy. Takže mám najednou profily dva a pro jistotu budu oba provozovat, bo mi META nezapomněla připsat, že můj profil je v ohrožení. To víte, sice žádné porušení pravidel neobjevili, ale stín podezření zůstal…

Dnes jsem celý den čekal, jestli mi můj fejsbůkový profil Vidlákovy kydy vrátí…. Padesát sedm tisíc sledujících, vypiplaný od nuly, bez jediné koruny do reklam, bez marketingových pouček, jak si zvednout dosah, jen čisté každodenní psaní. Jeden seriózní článek denně a pak trocha satiry. Profil přežil čtyři roky Fialy i Foltýna, přežil zakládání falešných profilů pro moji dehonestaci, přežil Bidenovu éru, přežil faktčekery, Demagogy, Cempery i Oganesjany.

Vláda na svém prvním zasedání odmítla migrační pakt i emisní povolenky pro domácnosti a schválila nový stavební zákon, který by měl platit od léta příštího roku. Cena elektrické energie se sníží o deset procent, protože částku za obnovitelné zdroje bude platit (sám sobě) stát. Petr Macinka včera na ministerstvu životního prostředí ukončil klimatickou krizi a na fasádě ministerastva nechal viset aktivisty Greenpeace.

Biblický příběh o Babylonské věži znáte, ne? Lid byl jednoho ducha a jedné mysli a pustili se do díla, které se mělo vyrovnat Bohu. Usilovně stavěli a stavěli, ale Bůh nebyl z jejich úsilí nadšen a zmátl jejich jazyky. Přestali si navzájem rozumět a dílo, které je mělo přiblížit k Nebi nikdy nedokončili.

Pamatuju si první velkou demonstraci v září 2022 na Václaváku. Sto tisíc lidí… Nikdo to nečekal. Krásná atmosféra, tisíce českých vlajek a z pódia víceméně zaznělo současné programové prohlášení vlády. A to, co v současném vládním programovém prohlášení není, to se teď stejně plní tak nějak samo. Především ty kecy o ukotvení v EU….

Moje osobní prozření ze skvělého, dokonalého a demokratického Západu přišlo v bombardováním Jugoslávie v roce 1999. Bylo mi osmnáct, akorát jsem maturoval a zároveň jsem přecházel na „temnou stranu síly.“ Tehdy poprvé jsem zapochyboval, že jsme na správné cestě dějinami a ve správném táboře.

Vpáteční debatě v Událostech komentářích jsem měl možnost poprvé vyjádřit naši ideu zahraniční politiky České republiky. A protože debata je formát na ostrovtipné hlášky a skákání do řeči, využiju tento článek, abych to celé obšírněji vysvětlil. Začít ovšem musím trochu zeširoka.

Tak jsme se mohli podívat na zářivé záběry kamer z Číny, kde se sešli čínský prezident Sitting Ping, ruský prezident Vladimír Putin a indický premiér Narenda Módí. A s nimi lídři z celé řady dalších zemí… To víte, Šanghajská organizace a výročí osmdesáti let od konce Druhé světové války. Zmínění lídři si tam náramně notovali, alespoň tedy podle zveřejněných záběrů… samé úsměvy, samá vstřícná prohlášení a silná slova o změně světového řádu ve spravedlivější. Samozřejmě, spravedlivější ke zmíněným zemím.

Tak nám Donald Trump zavádí třicetiprocentní cla na zboží z Evropské unie. A zároveň vypouští informace, že opět začne podporovat Ukrajinu zbraněmi… které ale nebudou platit Američané, ale NATO… jinými slovy zaplatí to Evropa, která si ale zároveň chce půjčit monstrózní žok peněz na další zbrojení a jednotlivé státy se mají také zapojit svými pěti procenty HDP, čili dvaceti procenty státních rozpočtů…