Zatímco jsme v posledních dnech probírali přírodu, maso a hospodaření, událo se v české kotlince semo tamo něco, co stojí za zaznamenání. Dneska si proto zhodnotíme naši domácí veřejnou scénu. Já vím že opisuji od Terezy Spencerové, ale dneska to bude v podstatě její formát. Takže:
Svým dnešním článkem navážu na včerejší Čmoudův příspěvek o Benešovi a naší První republice. Diskuse byla velmi zajímavá a tak přidám vidlácký pohled na věc.
Když jsem chodil do náboženství, náš patn farář nám vtloukal do hlavy jednu myšlenku, kterou jsem si s chutí zapamatoval. Měli jsme si do života dobře založit v mozku, že existují jen dvě kacířství a člověk nábožensky založený k nim má poměrně blízko. Jedno kacířství je dualismus a druhé je chiliasmus.
Tak tu máme závěrečnou zprávu Ojrópské komise ohledně střetu zájmů našeho milovaného (alespoň 30% voličů) premiéra. Po dlouhém zjišťování, doptávání, analyzování adalšéch nebetyčných kecech milá komise zjistila to co tu víme úplně všichni včetně Babišových voličů...
Ano Andrejovi pořád patří Agrofert, pořád je velký šéf, jeho Agrofert pořád bere státní a evropské dotace a tudíž je milý premiér ve střetu zájmů.
V poslední době jsem měl pocit, že se nám všichni úplně totálně zvencli. Možná začnu říkat že zhavlovatěli. Novým dominantně určujícím prvkem je nenávist, nikdo se s nikým už nemůže bavit, všichni jsou zlí, oligarchičtí, zkorumpovaní, chtějí zničit demokracii, naše svoboda je ohrožená jako nikdy dřív atd, atd.
A jak to vypadá bez aneb Freud, Plzák a zdejší DT
Co se týče Freuda, tak jeho věta "Co vlastně ženy chtějí?" mluví za vše. Byl vystudovaný lékař a nic.
Na ženskou se podíváte a vidíte biologickej stroj na dělání dětí. To je alfa a omega její existence. Má širší boky, aby mohla rodit. Má prsa, aby děti mohla kojit a celá její psychika je jemně vyladěná na to, aby tohoto cíle dosáhla co nejlépe. Co tam Freud neviděl?
Omlouvám se všem čtenářům, ale ode dneška mám vinobraní. Letošní rok je mimořádně bohatý a já mám co dělat, abych vše zpracoval a připravil. Chystal jsem si na tento čas Čmoudův seriál článků, zatímco já budu sbírat, nosit, mlít, lisovat, plnit do demižonů a pít burčák, až mi poleze i ušima. A to je ten hlavní důvod, proč nemohu psát... budu teď několik dní téměř trvale pod parou nebo s průjmem.
Čmoudovy články mám do soboty... tak snad se v neděli opět shledáme.
Čmoude, je to Vaše:
Děvkaři a ti druzí aneb přetížení - Díl I.
.... lidem co neví, jak to funguje, se může stát, že se ocitnou mezi půlkami.
Zhruba před deseti lety jsem, znechucen televizním vysíláním, vylezl na střechu a sundal satelit. Na poště jsem odhlásil na čestné prohlášení TV poplatky a začal jsem se věnovat samostudiu. Poslouchám internetová rádia, čtu „dezinformační“ weby a tlusté knihy. Za tu dobu jsem získal hromadu informací, které se tady snažím dát do souvislostí. Třeba to někomu pomůže v lepší orientaci v politickém dění u nás i ve světě.
V uplynulých dnech došlo k několika důležitým událostem v Evropě i u nás, které bychom neměli opomenout. Mají hodně společného, především se časem ukáže, že jejich dopad je mnohem větší, než by si běžný člen Milionu chvilek myslel. Takže to vezmeme jedno po druhém:
