Politická scéna je po událostech posledních měsíců a týdnů zase o něco čitelnější, leckteré nejasné kontury se zaostřily a ať na politické scéně sledujeme jakákoliv zemětřesení, stále pokračuje unikátní situace, kdy se stále více lidí stává občany, protože se stále více zajímají o politiku. Od doby covidové to jde s naší zemí z kopce, lidem stále více svítí kontrolky, věští průšvih a přemýšlejí, co by se s tím dalo dělat. Tak nějak bych čekal, že příští parlamentní volby budou mít naprosto rekordní účast a předvolební debata bude zřejmě nejvyhrocenější za posledních třicet let.

plynulou sobotu měla strana PRO celorepublikový sněm na kterém představila svůj program pro nadcházející volební rok a zvolila si nové vedení. Předsedou byl zvolen Jindra Rajchl a za místopředsedy byli zvoleni Petr Vacek, Marek Zeman, Pepa Palíšek a Matěj Drbohlav. Bezprostředně před sněmem stranu opustily takřka kompletně dva kraje. Jihočeský a Jihomoravský. Z veřejně známých tváří zůstal v PRO Jindra Rajchl.

Pořád mám blíž k Janu Husovi, než k Žižkovi. Pořád jsem víc tribunem lidu, než politikem. Pořád jsou moje ambice především ve snaze vybudovat podpůrné struktury pro národní politiku, než si jít sednout do lavic ve sněmovně a tam poslouchat řeči Ivana Bartoše. Pořád jsou mým soupeřem především majnstrýmová média s jejich pokusy o vymlčování a když to nepomůže, tak nasazují psí hlavu, křičí o dezinformacích a snaží se o kriminalizaci názorů. Pořád je mým největším snem statek, kde bych mohl dvacet hostů posadit kolem stolu, nakrmit je, napojit a ubytovat.

Tak jsme se včera dozvěděli, že Volkswagen v Líních žádnou gigafactory na baterie do aut stavět nebude… Není divu. Aktivističtí novináři ještě pořád mluví o optimistické elektromobilitě, ale realita je už dávno jinde. O elektroauta není zájem. Jsou použitelné jen pro malou část trhu… Na vesnicích sice lidé mají garáže, aby auta u svého baráku nabili, ale zase jezdí dlouhé vzdálenosti s těžkým nákladem. Ve městech dává elektroauto větší smysl, ale zase málokdo má garáž, aby mohl celou noc nabíjet.

Slovensko má novou vládu. Fico se stal počtvrté premiérem a hned v prvním projevu konstatoval, že žádná vláda na Slovensku nikdy nepřebírala zemi v horším stavu…

Když něco funguje, tak o tom nepřemýšlíte. To je základní znak, že je všechno v pořádku. Když zůstanu o včerejšího příměru, dokud vaše auto funguje, nemusíte přemýšlet, proč funguje. Můžete auto půjčit vaší osmnáctileté dceři, co právě udělala řidičák a ona s ním může jezdit, i když o automobilové technologii neví vůbec nic. Stačí, že se na kurzu naučila „zaklínadla“. K funkčnímu autu může přistupovat stejně jako Harry Potter.

Včera jsem si telefonoval se svým dobrým kamarádem, který mi napsal závěr k mé druhé knize. „Doslov z libtardova pera.“ Já bych ho libtardem nikdy nenazval, protože mu podle libtardí definice mého bratra chybí militantnost a retardovanost. On je prostě jen liberál. Vždycky jsme spolu bez problémů dokázali diskutovat i když jsme svět viděli každý jinak a museli jsme konstatovat že se nůžky našeho vidění světa spíše rozevírají. V posledním roce už jsme se museli bavit hlavně o víně a bůčku, protože i na naše přátelství začalo dopadat šílenství z této doby.

Motto: Když se zločinu dopustí stát, je potrestán stát. I se svými občany. Jinak to nejde.

Toto řekl náš skvělý a evropsky hodnotný ministr vnitra Vítek Rakušan. On to myslel na Rusko. Jako, když Putin dopouští zločiny ruské armády na Ukrajině, tak bude potrestáno Rusko i se svými občany, protože v tomto případě je kolektivní vina žádoucí. Ihned se to obrátilo proti odpuštění viny sudetských Němců, protože oni chtěli „heim ins Reich“ a henten Reich se na nás dopustil zločinů, které se dodnes špatně bagatelizují.

Viděli jste poslední tiskovku SPD? Viděli jste na ní Petra Macha, který se před časem dostal do ojroparlamentu za Svobodné? Prý bude SPD dělat poradce. Svým způsobem je to od Okamury šikovný tah. Svobodní mají kvůli svým principiálním postojům naprosto nulový koaliční potenciál a tohle by mohl být způsob, jak obrátit zrak jejich voličů i k jiným stranám, aby jejich hlas pořád dokola nepropadával. A zřejmě to bude fungovat i obráceně… pokud správný echt libertarián nechce neustále „neuspět“ u striktních Svobodných, musí se poohlédnout v nějaké jiné partaji…