Pamatujete si, jak to bylo s Koroňáčkem zjara? Jak Babiš vystoupil, předtavil Prymulu, zavřel školy, jak se ze dne na den změnila nálada ve společnosti? Jak lidi začali šít roušky, jak se skládali na plicní ventilátory, jak všichni byli solidární, jak se děly neuvěřitelné věci. Švadlenky nabízely roušky na internetu, nikdo se neodvážil po nich chtít EET, byly příběhy, jak holce zazvonil kurýr a nechal jí jen tak na ksicht balík látek na roušky? 

V posledním roce mi dramaticky přibylo "řetězových mailů". Přece jenom jsou Kydy pevnou součástí blogerského prostoru a tak přibývá lidí, od kterých pravidelně dostávám nejrůznější maily. Dokonce mi občas přijdou moje vlastní články napsané třeba před rokem. 

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch včera rezignoval. Domluvené to ale měl ještě před nedělí (i před otázkami Václava Moravce), takže byl na jeho místo promtně dosazen Roman Prymula, který se od dnešního rána ujímá funkce. 

Předevčírem proběhla na Kydech zajímavá debata ohledně moci i bezmoci našeho Veĺkého Bociána. Nakolik je jeho vina, že chytrá karanténa nefunguje, či nakolik za to může za dlouhá léta chronicky podfinancovaný systém a "systémová opatření" všech možných ministrů, náměstků i premiérů, kteří nám před několika leta s vážnou tváří vysvětlovali, že americké zdravotnictví je náš vzor. (Stejně jako americké školství) 

Tak nám klesnou daně... 

Na toto téma proběhla moc pěkná tiskovka. Babiš s Hamáčkem si tam pěkně notovali, jak zruší superhrubou mzdu a my, co každý den budujeme kapitalismus odspoda, my budeme mít nižší daně. 

Ihned po tiskovce vyskočila pěkná řada pěkných grafů, ze kterých jsem vykoumal, že moje vidlácká maličkost si měsíčně polepší o zhruba dva tisíce. Bude to tak akorát, abych nepřišel o přídavky na děti... 

Andrej Babiš chce řídit stát jako firmu. Dones omílané klišé jeho politických začátků. Klišé po všech stránkách, protože nemá žádnou vypovídací hodnotu. Z Andrejových následných komentářů nikdy nevyplynulo nic konkrétního, jak by to mělo fungovat. Myslím, že o to také nikdy nešlo. Bylo to jen klasická marketingová fráze, která měla poukázat na to, že stát je těžkopádný, pomalý a naopak soukromý byznys je mnohem pružnější a druhý nejbohatší oligarcha naší země právě tuto pružnost přenese do politiky. Nikdy za tím nebylo nic víc a vlastně ani nemohlo. 

Tož jsme měli v republice šéfa amerického zamini Pompea. Krátká dvoudenní návštěva, setkání s ministrem zahraničí, návštěva senátu, pokec s premiérem, pár zdvořilostních frází se Zemanem a odlet. Nějaké ty policejní manévry kvůli vzácné návštěvě, ale jinak klídeček. 

Krátce shrnu, co jsme se dozvěděli... 

Tak se nám Andrejko vrací z Brusele... A my si včera mohli přečíst v komentářích, jak pochodil. Včera jste byli skvělí, dodali jste velké množství odkazů a všem vám za to děkuji. Nicméně... máte v tom někdo jasno? Já teda vůbec. Svým způsobem se pohybujeme od skvělého vítězství po totální porážku, záleží na tom, kdo o tom mluví.  Teď bych si strašně přál přečíst si něco od Vlka, dokud mu Andrej neležel v žaludku tak moc, že si na něj potřebuje něco nezbytně najít. Věcná analýza by hodně pomohla. 

Vidlácky k tomu mám jen toto:

Polské prezidentské volby si necháme na zítra. Ještě bych si chvíli chtěl číst to ticho z naší - vaší ČT o tom, co se v Polsku zase nepovedlo, že to nevyhrál ten správný a jedině pravdivý, mladý a krásný kandidát. Dneska si dáme Kalouska... 

Když jsme zde na Kydech asi před týdnem řešili naše čučkaře z BIS a jejich pohádečku o ricinovém agentovi, ze kterého se vyvinul příběh o anonymním dopise, který poslal zhrzený ruský agent, protože byl naštvaný na druhého ruského agenta... velmi zajímavý komentář měl Immanuel Kant.