Přátelé, prosím, počíteje se mnou. Byl to Petr Pavel, který se poslední tři měsíce vtíral na summit NATO v Ankaře, kde se nestalo nic, co by vrchní český pravdoláskařský superman musel zachraňovat. Byl to Petr Pavel, který kvůli tomu podal kompetenční žalobu. Byl to Petr Pavel, který v té kompetenční žalobě žádal soud o předběžné opatření. Byl to Petr Pavel, kterému Ústavní soud vyhověl tak rychle, že se člověk neubránil dojmu, že rozhodnutí měli nastylizované ještě před podáním té žaloby.

Polovina občanské společnosti je to, že kritika směřuje zdola nahoru. Od lidí k politikům. Od lidí k vládě. Lid si může vládu vyměnit, má právo jí vidět pod ruce, má právo ji kritizovat, třeba i neoprávněně. Vláda naopak nemůže rozpustit lid a zvolit si nový. Vláda tu není od toho, aby svůj lid vychovávala, ale aby prováděla umění možného.

Přátelé, dnes se ještě jednou vrátíme k našemu novopečenému ministrovi obrany, Zůnovi, který měl svůj nešťastný projev o napadené Ukrajině, ruském agresorovi a nutnosti pomáhat napadené zemi pomocí muniční iniciativy a nákupu letadel F-35, které posunou naši armádu na nový level drahoty. Za svůj projev pak dostal pozvání ukrajinské vlády k návštěvě, kterou ale (žel Bohu) nakonec rád…. musel odmítnout.

 Krátký úvodník: 

Tento týden si dám trochu voraz... Nahromadily se mi nějaké nevydané texty jiných autorů, které se hodí k volbám. To abyste ze všeho měli ještě více hlavu v pejru. Všem autorům jsem slíbil, že texty do voleb vyjdou, takže pokud si mám před uzavřením hlasovacích místností ještě škrtnout, musím to rychle pouštět. V dalších dnech budu dávat své texty jedině kdyby se stalo něco významného. Přednost budou mít ostatní.