Tak nám náš agent Pávek oznámil, že chce být šéfem delegace na sektání NATO v Ankaře. Napsal Andreji Babišovi dopis ve kterém uvedl, že na to má ústavní právo, protože jako prezident přece zastupuje stát navenek. Napsal to pěkně hnusně, že je ochoten milostivě vzít sebou premiéra, aby vysvětlil, proč neutrácíme víc peněz na dobré bydlo zbrojařů. V několika rozhovorech k tomu dodal, že vláda (a především ministr zahraničí Macinka) to má poslušně vzít na vědomí a zařídit letenky a ubytování.

Pamatujete si na Věci veřejné? To byla strana Radka Johna a Víta Bárty, která v roce 2010 přesvědčila deset procent voličů, že oni už jsou konečně ti noví správní hoši, kteří napraví pošahanou českou politiku a to tím, že vše budou dělat transparentně a nechají se kontrolovat veřejností.

Tak, demonstraci Michprdů bychom měli za sebou a výsledkem je co? Zážitkový prezident se stal hlavou opozice a žádnému Kupkovi, Ondřeji Havlovi, Hřibovi či Rakušanovi to ani v nejmenším nevadí. Všichni se pěkně přimkli ke svému novému Vůdci, Rakušan se dokonce na Staromáku nechal tak unést, že ho vyfotili, při ukazování, jak vysoko vyskočí jeho pes. Veškerá aktivita pravdomluvných intervjuků se zaměřila na Macinku s Turkem a Babiš se stal smířlivým moderátorem diskuse… kdo si dneska ještě vzpomene na jeho slepý svěřenecký fond a Čapí hnízdo, že?

Tak to Petr Pavel stihne takřka na den ve stejném termínu jako Zeman. Vláda bude jmenována v pondělí patnáctého prosince. Fialova vláda vznikla čtrnáctého prosince. Tenkrát jsme byli rádi, že Zeman zdržuje, protože jsme si spolu s ním mysleli „Zeit gewonnen – alles gewonnen.“ Ale Babiš tehdy neměl zájem a nehrnul se do toho.

Pamatujete na prezidentskou volbu? Měli jsme týden do prvního kola a soudce Šott měl vyhlásit rozsudek nad Andrejem Babišem v kauze Čapí hnízdo. Všichni byli napjatí, všichni se k tomu vyjadřovali, Tomio Okamura tehdy Andreje vyzval, aby odstoupil z volby ve prospěch Jaroslava Bašty, protože přece bude odsouzen. A pak najednou přišel osvobozující rozsudek.

Týden před volbami Andrej Babiš rozrazil dveře a vstoupil dovnitř celý v bílém…

Vposledních dnech jsem se probíral starými dřevoryty z období Třicetileté války. Reje kostlivců, plesy příšer, pazhřivá těla… tehdejší umělci tvořili ve zjitřené atmosféře válečných (i meziválečných hrůz) a na jejich dílech se to projevilo. Věčné pravdy přestaly platit, válka byla náboženská, argumenty na protistranu nezabíraly, válku zastavila vlastně až úplně spálená země. Nikdo na té válce nevydělal, nevyřešila žádné problémy a trvalo dalších sto let, než se zahojily všechny její jizvy.

Pár dní jsme teď diskutovali o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu, který se nelíbí Evropě, ale nemůže s tím nic dělat, protože sice ještě možná mluví s Trumpem a Zelenským, ale nemluví s Putinem, což jaksi pro vyjednávání o míru nestačí. Stejně tak nepomohlo devatenáct kol sankcí ani nic dalšího. V mezičase jsme se ovšem posunuli i na domácím politickém hřišti a tak si dneska prokydáme situaci. K mírové dohodě se ale brzy vrátíme, protože Den díkůvzdání se blíží.

Kam jsme se zatím posunuli u nás?

Nebyl jsem jediný, komu zrušili facebookový profil. V posledních dnech takto „zmizela“ celá řada lidí, které jsem sledoval. Zdá se, že proběhla nějaká čistka dezolátů se zaměřením ani ne na jejich politické názory, ale na jejich schopnost dobře formulovat myšlenky a srozumitelně je šířit. A možná se mi to jen zdá, ale prakticky všichni, kteří v posledních dnech zmizeli, se v posledních příspěvcích „nevhodně vyjadřovali“ k prezidentovi a jeho zdržování jmenování nové vlády.

Přátelé, prosím všimněte si, že pravda a láska už neumí ani to kompro. Kdyby prostě nějaká Apolena Rychíková nebo ZBISlava Pokorná zveřejnily erotická videa s někým, kdo se podobá Rajchlovi, všichni by řešili Jindrovu minulost. Ale protože to museli vylepšit Pšenákem, který obtěžuje nezletilou Rajchlovu dceru, mluví se místo toho o právu politiků na soukromí, Rajchla se tak nějak musejí zastávat i jeho političtí nepřátelé a všichni přejí Oganesjanovu gangu co nejdelší pobyt v kriminále. V tomto ohledu se u soudu může vystřídat opravdu hodně svědků, kteří velmi rádi promluví.