Náš nový náčelník generálního štábu, Miroslav Hlaváč, řekl ve svém prvním rozhovoru pro majnstrýmová lžimééédia, že krize by nás semkla. Věří, že v případě napadení by se Češi zvedli a šli bránit svůj stát. Pominu teď to, že my už žádný svůj stát nemáme, protože nám v něm nic nepatří a nevidím důvod jít bránit napadenou Veolii, napadené hytlermarkety, či napadené nadnárodní korporace… celý ten rozhovor vyzněl tak, že Hlaváč se vlastně těší, až budeme napadeni. On se těší na tu krizi, která nás semkne, on ji vysloveně potřebuje.

Tak nám zablokovali Thomase Pauknera. A myslím, že nebude jediný. My s bráchou teď sledujeme neobvyklou aktivitu kolem Vidlákových kydů a já měl nálet libtardů na svém fejsbůku. A to všechno právě ve chvíli, kdy do Moskvy přiletěl šéf CIA Ratcliffe, zdržel se tam sedm hodin a zase odletěl, aniž by kdokoliv řekl něco oficiálního. A všechna méééédia rázem přepnula propagandu z módu „brzy zvítězíme“ do módu „Rusko napadne NATO.“ Koneckonců, i Petr Pavel v Ankaře prohlásil, že Ukrajina má dva měsíce na uzavření míru… pak se má něco stát.

Je to skvělé, protože za mojí prací zůstává spousta mrtvých Rusáků.“ Parafrázuji větu, kterou řekl Martin Ondráček, prominent Dárku pro Putina, tedy spolku, který teď nechce prozradit, jaký vrtulník Čestmír za peníze dárců pro Ukrajinu vlastně koupili. „Jak můžeme pomoci zabíjet více Rusů?“ zeptal se německý hovnivář Michael Martens na tiskové konferenci v Bělehradě při státní návštěvě Zelenského. Vybral jsem jenom dva příklady, ale našly by se jich tisíce. Jsou dokonalým vyjádřením nenávisti a výzvy k nenávisti, byť ji samozřejmě žádný prokurátor nevyšetřuje a žádný soud ji netrestá.

Nejčastější emocí v politice je zklamání. To mi řekla Kateřina Konečná při našem prvním setkání, když jsme začali dávat dohromady hnutí STAČILO! Prý na to mám být vnitřně připravený, protože politika je vždycky kolektivní záležitost a pro hnutí budované zdola to platí dvojnásobně. Každý pracuje dobrovolně, každý má k té práci své důvody a každý toho může kdykoliv nechat, protože ta práce ještě dlouho bude nezištná a nepřinese mu nic nazpět.

Vdnešní době sociálnjích sítí a mobilů s kamerami je pro mééédia i zaprodané politiky o něco těžší lhát, protože není žádný problém si najít bambilion videí celkem o čemkoliv a udělat si z nich obrázek. Ovšem, díky existenci bambilionu videí není pro běžného člověka reálné zklouknout ani zlomek z nich, protože by nedělal nic jiného. A tak jsme v situaci, kdy dobrat se pravdy stojí jenom čas, ale protože čas je stále vzácnější komodita, málokdo se pravdy pokouší dobrat.

Co nejvíc charakterizovalo uplynulý týden? Sloupy kouře! V Rusku hořely sklady společnosti Wildberies, což je takový jejich Amazon a protože mají opravdu velké sklady a většina zboží je dneska samý plast, tak jim to tam po zásahu ukrajinskými drony docela solidně hořelo a ukrajinská propaganda z toho hned udělala jasný důkaz, že Ukrajina vítězí.

Už jedenáct dní bombardují Američané Írán. Pravdomluvná mééédia to odbývají strohými zprávami překopírovanými z Trumpových profilů na sociálních sítích. Žádná hlavní zpráva dne. Prostě někde v Tramtárii Američané civilizují divochy pomocí thermitu a yperitu. Humanitární bombardování, aby Peršané, stejně jako před pětadvaceti lety Srbové, pochopili, že přijdou o všechny elektrárny, mosty i továrny, pokud se nepodvolí haagskému tribunálu. I když… teď už ten Haagský soud nemáme rádi, že?

V neděli a pondělí proběhla médii krátká zpráva, že zemřel velký podporovatel Ukrajiny, americký senátor Lidsey Graham. Velký podporovatel všech druhů humanitárního bombardování, rusofob, íránofob, Kimofob, Asadofob, ale samozřejmě milovník Islámského státu i Mohameda Goláního. Oficiálně zemřel na prasklou aortu těsně poté, co se vrátil z Ukrajiny. Ještě v sobotu se v dobrém rozmaru fotil ve fabrice SkyFall s ukrajinským dronem v ruce. Pak bylo ticho a pak už jen vyšel stručný nekrolog, že mu kiksla hercna.

Že se náš PePa chce vetřit na summit NATO a udělat pro to cokoliv, to, myslím, všichni vidíme. Že pro to použil Baxu se Šámalem, to bylo sice trapné, ale očekávatelné. Koneckonců, Rozvědčík nemá problém, omlouvat všemožné hrdlořezy. Že protokolář Kolář zaškemral přímo u tureckého Erdogana, který nedodržuje protiruské sankce a říká se o něm chvílemi, že je Putinův podržtaška, aby jeho Nývlta pozval na večeři, to už je arcitrapné, ale to se tak dělá, když pracujete pro zbrojařskou lobby. Stejně tak mě nepřekvapuje, že pravda a láska dělá z prezidentova lísání diplomatickou událost století.

Tak nám soudruh PePa definitivně nepojede do Ankary na summit NATO. Ani tu neformální večeři si tam nedá, nepotká se s „odpornou lidskou bytostí,“ Trumpem, nebude mu muset podávat ruku a nebude u stolu, kde se budou veřejné peníze přerozdělovat zbrojařům, protože zbrojit je dneska jediný způsob, jak zařídit, aby nám bylo líp. Hradní úKolář bude tentokrát se svým Nývltem poněkud nespokojený a já jsem rád, že to takhle dopadlo, protože, jak známo, Babiš nerad chodí do rizkových zápasů a tohle byla navíc další zkouška soudržnosti vládní koalice.