Ukrajina má právo vstupovat do NATO, pokud by chtěla atomovku, má na to taky právo a nějací blbí Rusáci do toho nemají co mluvit, bo Ukrajina je hrdý, svobodný a suverénní stát. Navíc, jsou to teď naši nejlepší kamarádi a mezinárodní právo je to, co prospívá nám a škodí Putinovi. Dlouhé roky jsme varovali před tímto postojem, protože Rusko se s tímto výkladem rozhodně neztotožňuje a na svém předpolí nic podobného nedopustí a když to nepochopíte, budete mít válku.

Bůh má smysl pro ironii…. Americký útok na íránská jaderná zařízení přišel dvaadvacátého června. To je takové proslavené datum, kdy se války jásavě začínají, aby za pár let blbě skončily. Vždycky se při nich dosáhne obrovského úspěchu, nepřítel je během chvíle jasně na kolenou, realita je ještě lepší než plánování, vítězství je nadosah a pak se zjistí, že se válka vede proti obrovskému státu, jehož jeden cíp je blíž k Itálii než k jeho cípu na druhé straně.

Zatímco u nás probíhal pokus o vyslovení nedůvěry vládě, který především ukázal příšernou úroveň vládních představitelů, kteří už nevědí kudy kam. Jen projev Markéty Pekarové Adamovvé musel SPOLU ubrat další dvě procenta. Černochová byla také výborná, když obhajovala armádní nákupy a Lidovci také nezklamali. Marek Benda musel jít hledat Stanjuru, který se v tom komplexu budov raději někde schoval… Z vlády už si dělají srandu i liberální novináři a po této schůzi k tomu budou mít spoustu důvodů navíc.

Moji dlouhodobí čtenáři vědí, že jsem se narodil na Sokolovsku a podle všech dnešních měřítek šlo vlastně o vyloučenou lokalitu… akorát nám to nikdo tenkrát neřekl a tak jsme si to neuvědomovali. Nicméně jsem své dětství a mládí prožil na periferii, kde se to hemžilo klučičími rvačkami, šikana ve škole byla naprosto běžný jev a kdybyste mě znali před mým sedmnáctým rokem života, nikdy byste netipovali, že se moje dospívání vyvine v mou dnešní hystriónskou povahu.

Tak jsme se dozvěděli, že jemenší Houtiové stříleli po americké letadlové lodi tak úspěšně, že ta musela udělat jakýsi prudký manévr, při kterém přišla o jednu palubní stíhačku. Myslet si o tom můžeme co chceme, protože dneska všichni mluví pravdu, pravdu a nic než pravdu, odehrálo se to přesně takhle. Ale mohlo se to také odehrát úplně jinak, protože všichni lžou jako když Novinky tisknou… takže to mohlo proběhnout podobně, jako když Jemenci sestřelili americké armádě už několikátý průzkumný dron…

Tak nám prezident Zelenský odmítl americký návrh mírové smlouvy, která počítala s tím, že by konflikt zamrzl podle stávající linie fronty, Krym by byl uznán ruským, Ukrajina by nevstoupila do NATO a pak tam byla celá řada dalších technikálií. Odmítl smlouvu především kvůli Krymu, kterého se Ukrajina nehodlá vzdát. Díky tomu odmítl Mark Rubio přijet na schůzku do Londýna a poslal místo sebe jen nějakého podržtašku a jsem zvědavý, jestli dnes (ve čtvrtek) dojde na avizovaný podpis dohody o nerostech.

Že se všude mimo Evropu ledy pohnuly, nejlépe ukazuje velikonoční příměří na ukrajinské frontě. Ono bylo vcelku dodržováno oběma stranami. Kluci v zákopech měli alespoň na chvilku trochu klidu. Na propagandistické frontě se samozřejmě žádné příměří nedodržovalo, tam válka beze změny trvala dál a byla vlastně ještě hnusnější než jindy.

Tak jsme se dozvěděli, že Trumpova celní politika nejenže úplně mění pravidla řádu založeného na pravidlech, ale on mění i samotné evropské hodnoty. Na Trumpa jsme evropsky naštvaní, že se málo zastává Ukrajiny a nechce se mu za nás bojovat proti Rusku a teď nás navíc ještě dožral zavedením velmi ošklivých cel, díky kterým klesá akciový trh a firmy se stále rychleji stěhují do Spojených států. Naštval nás tak moc, že se naše vaše EU začala sbližovat s Čínou.