Tak jsme se dneska od našeho premiéra dozvěděli, že náš nejdůležitější příspěvek k míru na Ukrajině představoval milion kusů velkorážové munice, kterou jsme tam v rámci naší muniční iniciativy dodali. Vlastně nechci ani vědět, kolik kusů jsme zaplatili my sami, ale jsem si jistý, že největším donátorem této mírové iniciativy bylo Německo. To vždycky zahahovalo vedoucí úlohu v Evropě pomocí kanónů, případně pomocí legie Kondor.

Tak jsme se dozvěděli, že Čína oficiálně ukončuje všechny kontakty s Petrem Pavlem. Stačilo se jednou sejít s Dalajlámou a bylo to. Petra Fialu a kinderministra Lipavského zase nepozvali na videokonferenci evropských lídrů ohledně nadcházejícího summitu Trump – Putin, kde se bude rozhodovat nejen o osudu Ukrajiny.

Tak se nám má Trump sejít s Putinem… Prý v pátek, patnáctého srpna na Aljašce. Všichni spekulují, co to bude znamenat… Ukrajinci už předev vyhlašují, že žádné území neodevzdají, Rusové zase, že se ničeho ze svých cílů nevzdají, Američané říkají, že Putin dostane hodně, včetně zrušení celé řady sankcí… kdy že to Evropa zavedla to osmnácté kolo, které ruskou ekonomiku konečně srazí na kolena?

Přátelé, dovolte, abych se v dnešním textu vrátil k té skvělé, úžasné a dokonalé dohodě mezi USA a EU, kdy na americké výrobky v Evropě nebudou platit žádná cla a naopak evropské výrobky v Americe patnáctiprocentní cla uvalena budou. Evropa podle této dohody proinsvestuje v USA stamiliardy dolarů, nakoupí spoustu zbraní a ještě bude odebírat tamní ropu a zemní plyn v takových objemech, že to vlastně ani nepotřebujeme.

Tak nám Izrael bombardoval syrský Damašek… Hoši netroškařili, zasáhli rovnou budovu syrského ministerstva obrany, kde sedí protagonisté přesně toho režimu, který si tak strašně moc přáli představitelé EU i Spojených států. Izraelský ministr obrany Kac to okomentoval velmi lakonicky: „tvrdé údery začaly.“ Hořce bych se zeptal, jestli teď budeme podporovat toho Goláního, co si teď říká Šara a nebo Netanjahua, který si z jižní Sýrie postupně uhryzává území… pro vlastní bezpečnost, samozřejmě. Pro co také jiného, že?

Tak nám Donald Trump zavádí třicetiprocentní cla na zboží z Evropské unie. A zároveň vypouští informace, že opět začne podporovat Ukrajinu zbraněmi… které ale nebudou platit Američané, ale NATO… jinými slovy zaplatí to Evropa, která si ale zároveň chce půjčit monstrózní žok peněz na další zbrojení a jednotlivé státy se mají také zapojit svými pěti procenty HDP, čili dvaceti procenty státních rozpočtů…

Ukrajina má právo vstupovat do NATO, pokud by chtěla atomovku, má na to taky právo a nějací blbí Rusáci do toho nemají co mluvit, bo Ukrajina je hrdý, svobodný a suverénní stát. Navíc, jsou to teď naši nejlepší kamarádi a mezinárodní právo je to, co prospívá nám a škodí Putinovi. Dlouhé roky jsme varovali před tímto postojem, protože Rusko se s tímto výkladem rozhodně neztotožňuje a na svém předpolí nic podobného nedopustí a když to nepochopíte, budete mít válku.

Bůh má smysl pro ironii…. Americký útok na íránská jaderná zařízení přišel dvaadvacátého června. To je takové proslavené datum, kdy se války jásavě začínají, aby za pár let blbě skončily. Vždycky se při nich dosáhne obrovského úspěchu, nepřítel je během chvíle jasně na kolenou, realita je ještě lepší než plánování, vítězství je nadosah a pak se zjistí, že se válka vede proti obrovskému státu, jehož jeden cíp je blíž k Itálii než k jeho cípu na druhé straně.

Zatímco u nás probíhal pokus o vyslovení nedůvěry vládě, který především ukázal příšernou úroveň vládních představitelů, kteří už nevědí kudy kam. Jen projev Markéty Pekarové Adamovvé musel SPOLU ubrat další dvě procenta. Černochová byla také výborná, když obhajovala armádní nákupy a Lidovci také nezklamali. Marek Benda musel jít hledat Stanjuru, který se v tom komplexu budov raději někde schoval… Z vlády už si dělají srandu i liberální novináři a po této schůzi k tomu budou mít spoustu důvodů navíc.