Ještě lepší příležitost...

a světě existují čtyři geopolitická ohniska napětí. Ukrajina, Blízký východ, hranice mezi severní a jižní Koreou a Tchajwan. Ukrajina hoří už čtyři roky, Blízký východ dva roky plápolal a teď se pořádně rozhořel s globálními důsledky, Kim Čong Un je zatím v klidu, protože si včas pořídil atomové zbraně i raketové nosiče na ně a Čína pravidelně pořádá námořní cvičení kolem Tchajwanu.

Prozatím se ani jedno z uvedených ohnisek nepodařilo uhasit ani vyřešit příčiny konfliktu, aby pominuly důvody pro jeho existenci. Zkáza na Ukrajině je vidět i z vesmíru v podobě pruhu naprosto rozstřílené půdy, zkáza v Perském zálivu má podobu černého kouře a mazutového deště a i když my na Alternativě vidíme i jiné střípky, které nám objektivní a vyvážená Česká televize raději neukáže, asi se shodneme, že konec napětí a bojů je zatím v nedohlednu.

Jediné, co je v záplavě propagandy nepochybné, je fakt, že Západ spotřebovává svou výzbroj rychleji, než ji dokáže vyrábět. To, co se za posledních třicet let uložilo do zbrojních skladů, to z menší části spotřebovali Ukrajinci a z větší části to teď spotřebovali Američané. I Izraelci přišli o víc tanků rychleji, než bys řekl: „Hasan Nasralláh“ a k říčce Lítání v Libanonu se ani nepřiblížili. Technologická změna armád začala v únoru roku 2022. Všichni od té doby začínají takřka znovu od nuly, jen, někteří už to pochopili a někteří ještě ne.

Za poslední čtyři roky jsme několikrát zažili situaci, kdy to vypadalo, že Čína už už zaútočí na Tchajwan. Její strategická situace přece nikdy nebyla lepší. Dodávky amerických zbraní šly přednostně na Ukrajinu a zbrojní dodávky pro ostatní partnery se zpožďovaly. Několikrát vyplulo čínské námořnictvo v ústrety americkým lodím, které demonstrativně propoluvaly tchajwanskou úžinou. Námořní manévry s nácvikem vylodění a použitím statisíců dronů se konají každý rok. Ale přesto se čínské lodě nakonec vždycky vrátily do přístavů.

Teď, když americké námořnictvo utrpělo vítězství nad Íránem, to bylo znovu slyšet ze všech stran. Američané mají na Blízkém východě polovinu svého válečného námořnictva a nikdy neměli tak malé zásoby raket protivzdušné obrany. Nikdy nebyli tak zaangažovaní v asymetrických konfliktech, nikdy nebyly jejich základny pod takovým útokem, nikdy nepotřebovali tolik tankovacích letadel a nikdy nepřišli o tolik stíhaček i dronů. Žluťáci mají jedinečnou příležitost!

Přesto Číňan neudeřil.

Donald Trump dokázal přejmenovat Hormuzský průliv na Schroedingerův průliv, protože přes něj lodě zároveň proplouvají i neproplouvají, což nejvíc škodí americkým spojencům na Dálném Východě a také to škodí Indům. Číňanům to škodí asi nejméně. Donald Trump stáhl z Jižní Koreje rakety THAAD, protože je potřeboval v Tel Avivu, ale Sitting Ping této americké nouze nijak nevyužil. Vlastně udělal jedinou věc – sešel se s předsedou tchajwanského Kuomintangu. Mírové sbližování, vole!

Ano, za posledních dvacet let se čínský vliv ve světě zmnohonásobil právě proto, že Číňané nepřijeli střílet, ale stavět železnice, investovat do přístavů, otevírat doly a prodávat svoje ultralevná auta. Chápu čínské vedení, že je zdrženlivé. Nicméně, Tchiawan je nepotopitelná americká letadlová loď na dohled od čínského pobřeží. Vladimír Putin si svůj Krym zabral (a ubránil) už dávno, Írán si vybojoval nadvládu nad Hormuzským průlivem. Čína? Ta nic. Světová průmyslová velmoc číslo jedna musí strpět zvědavé americké oči kousek od svých břehů.

Proč Číňan nevyužil příležitosti? Za poslední čtyři roky jich měl přece několik.

Nejspíš proto, že se podmínky pro případnou invazi stále zlepšují. Za Bidena Američanům ubývaly rakety a za Trumpa to jde ještě rychleji. Jestliže teď analytici hovoří o nejlepší příležitosti pro Čínu, Sitting Ping má zřejmě informace, že Západ ještě pořád není na dně a pořád ještě má kam klesat. Strategická situace Spojených států a jejich spojenců se bude zhoršovat, nikoliv zlepšovat. Ještě dlouho budou spotřebovávat zbraně rychleji, než je dokážou vyrobit. Ještě zdaleka si nehodlají odbourat regulace, které jim brání v opětovném vybudování průmyslu. Ještě stále o jaderné energetice jen mluví. Ještě stále nemají v komerčním provozu ani jeden mikroreaktor. Ještě pořád vymýšlejí akcelerační zóny pro větrníky, na které padne víc betonu než na jadernou elektrárnu, ale jejich výkon bude směšně malý a ještě navíc nestabilní.

Zdá se, že Čína je stále ještě optimistická a má důvody si myslet, že stojí za to s Tchajwanem čekat. Pro Čínu bude líp a pro Západ bude hůř. Geostrategická pozice Číny se bude zlepšovat. Dokonce se možná bude zlepšovat tak moc, že se Tchajwanci ještě rádi vrátí do staré dobré Číny dobrovolně a s budovatelskou písní na rtech. Geopolitický vývoj se zatím nikterak neláme ani nemění. Západ slábne, Čína sílí.

Ano, v posledních letech to vypadá že americké HDP zase začalo růst rychleji, než to čínské, ale v podstatě je to taženo jen boomem v oblasti umělé inteligence a tím, že se Spojené státy zadlužují o bilion dolarů každých sto dní. Situace běžných Američanů se nijak nezlepšuje, ba naopak. K tomu nejspíš za půl roku Demokraté ovládnou Sněmovnu reprezentantů a v krajním případě i americký Senát. Donald Trump se stane chromou kachnou a po zbytek volebního období bude mít značně svázané ruce a spoustu starostí s „impíčmenty,“ které půjdou jeden za druhým.

Umělou inteligenci, navíc čínská vláda ani nezařadila mezi hlavní priority příští pětiletky. Můžeme hádat, zda proto, že ji komerční sektor financuje dostatečně i bez státních zásahů a nebo tam usoudili, že to zase tak velké terno nebude. Něco to přinese, svět to zase posune, ale bude to trvat déle, bude to dražší a pro investory to nakonec nebude žádný klondajk.

Ale ať tak či onak, Čína zatím nepředpokládá, že by se Trumpovi (a tím méně Leyenové) podařil nějaký zvrat situace. Nepředpokládá, že by se pozice Američanů začala zlepšovat a nepředpokládá, že by Západ upevnil svůj vliv. Naopak si myslí, že v blízké budoucnosti bude mít ještě lepší příležitost, jak si vyřešit své ohnisko napětí s Tchajwanem. Předpokládá, že v budoucnu to zvládne lépe, snáze a s menšími náklady než teď. Stav, kdy americké zásoby raket klesly na polovinu, zřejmě ještě není nic proti tomu, jak to bude vypadat za rok či dva. Zdá se, že Sitting Ping zatím předpokládá, že Donald Trump svoje geopolitické zápasy bude prohrávat čím dál rychleji.

Vlastně se toho docela děsím. Tolik průserů jsme za posledních šest let udělali, ale Čína stále předpokládá, že uděláme ještě větší. Tolik blbců jsme zvolili, tolik peněz spláchli do zlatých záchodů Timura Mindiče a Čína s ledovým klidem předpokládá, že v tom budeme pokračovat.

__________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky.  Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600