Spojené státy vytáhly z postele venezuelského prezidenta, při speciální vojenské operaci nebyl ztracen ani jeden Američan, „jen“ třicet Kubánců, venezuelská armáda, která má jednu z nejsilnějších protivzdušných obran v regionu, nezasáhla, venezuelští spojenci kromě krotkých protestů rovněž nezasáhli (údajně ochranka složená z Wagnerovců jak na potvoru o den dřív skončila) a tamní viceprezidentka už mluví o vzájemně výhodné spolupráci se Spojenými státy… Na člověka to dělá dojem, že problémem byl vlastně jen Maduro osobně.

Ve Venezuele vládl diktátorský komouš a to byl jediný důvod jejích problémů. Teď byl tento komouš přepaden, vyvezen ze země, postaven před soud a odteď už bude všechno v pořádku, protože venezuelští emigranti v USA slaví… Obávám se, že takhle snadné to nebude, ale je to typicky americké. Problém Iráku i Afghanistánu také byl přece jen v tom, že tam nejsou svobodné volby. Jakmile je zavedeme, nastane demokracie a svobodně vyhraje… Muktada Sadr. Pamatuju si jedny svobodné volby v Gaze – vyhrál to svobodně, demokraticky a suverénně Hamás.

Tak nám Spojené státy nevyprovokovaně zaútočily na Venezuelu. V souladu s americkým právem, ale bez souhlasu Kongresu. Kdo v tom vidí nějaký rozpor, ten je pod vlivem ruské propagandy. Putin je proti Trumpovi břídil – nařídil v roce 2022 svým vojákům, aby zaútočili na vojenské letiště Hostomel… Trump svým vojákům nařídil, aby zaútočili na prezidentský palác a vůbec na všechny zvolené představitele země. Efektivita, vole! Ale jinak může být Putin spokojený. Když to může dělat americký prezident, vyčítat ruskému prezidentovi větší zdrženlivost mohou jen hloupí Evropané. Jinak nikdo.

Netajím se tím, že na amerického prezidenta, Donalda Trumpa, nahlížím se sympatiemi. Za rok ve funkci toho stihl docela dost a jak jsem v předchozích dnech psal, kdyby neudělal už nic jiného, než že odsvětil grýndýl, vysmál se klimatickému třeštění, ukončil masovou migraci a vztyčil prostředníček na Evropskou unii, bylo by to vlastně dost. K tomu se mu podařilo zvýšit růst americké ekonomiky, což se podle všech slovutných ekonomů nemělo stát, protože cla přece nefungují a vůbec zaujal realističtější postoj k problémům světa i globalizace.

Už to bude rok, kdy byl Donald Trump inaugurován a začal pracovat na ukončení války na Ukrajině. Začalo to setkáním delegací v Saúdské Arábii a vyrcholilo to setkáním s Putinem na Aljašce. Tam se Donald nejspíš dozvěděl, čeho chce Rus dosáhnout a asi mu tam definitivně došlo, že toho dosáhne. Od té doby totiž američtí vyjednavači prakticky vůbec nebojují s Rusy, ale jen a pouze s Ukrajinci a Evropany.

Na americký Den díkůvzdání odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz, která na ISS vynesla smíšenou rusko – americkou posádku. O pár hodin později padl Andrij Jermak, který oznámil, že odjíždí na frontu. V Moskvě jednal s Vladimírem Putinem Viktor Orbán. Společný rozhovor se protáhl na čtyři hodiny. Do Moskvy rovněž míří americká delegace s novým upraveným mírovým plánem, který tentokrát nikam do mééédií neunikl a nikdo neví, co v něm doopravdy je. Do Kyjeva míří také americká delegace…

Nechte nám naši válku! Takový dojem jsem si odnesl z nedělních rozhovorů mezi Ukrajinou, USA a Evropou ve Švýcarsku. Ano, všichni chceme mír, ale musí to být mír podle nás. Tečka.

Víceméně se o ničem jiném nemluví. Americký mírový plán pro Ukrajinu je téma číslo jedna. Osmadvacet bodů, díky kterým Američané vydělají, Rusko dosáhne víceméně svého, Evropská unie to zaplatí a Ukrajina přijde o všechno. Prezident Zelenský už emotivně promluvil k národu, kde oznámil, že si vybírají mezi ztrátou klíčového partnera a nebo ztrátou důstojnosti. Šlo o zhruba stejný projev, jaký měl svého času Ngo Dinh Diem, když zjistil, že jeho podpora na věčné časy právě končí.

Tak jsme se dozvěděli o tajném americkém mírovém plánu pro Ukrajinu, který přesně ve správnou chvíli „unikl“ na veřejnost. Donald Trump už ho údajně schválil a američtí vyjednavači teď vysvětlují Ukrajincům, že by ho měli přijmout, než se velký šéf naštve a jím ovládaný protikorupční Úřad NABU ukáže i na další režimní prominenty. Na Ukrajině všichni kradou jak straky, takže to nebude žádný problém. Obvinění z korupce se zastavilo jeden maličký stupínek pod Zelenským – u Andrije Jermaka, ovšem detektivové už opatrně naznačovali, že mají nabito i na ukrajinského prezidenta.

Tohle známe, ne? To byla ta koalice, která byla ochotna spolu se Spojenými státy zaútočit na Irák pod smyšlenou záminkou. Součástí této koalice ochotných byla i Česká republika. Starým zemím EU se do toho moc nechtělo, protože si ještě dovedly domyslet důsledky. I když… myslím, že žádný Kohl, Schroeder nebo někdo další si nedovedl ještě představit, že ty důsledky se zhmotní v podobě chirurgů z dovozu a znásilňovacích novoročních oslav.