Hamáček s Babišem se dohodli, že se dohodnou. Stranické grémium ČSSD to potvrdilo. Všimněte si důležitého rozdílu - v ČSSD mají do vyjednávání co mluvit i jiní lidé ať už v dobrém nebo ve zlém. Tento "hendikep" ANO nemá. Tam si to rozhodně šéf sám a všichni v republice to vědí. Z dlouhodobého hlediska může ČSSD svádět chyby na své jiné už vyhozené (a odsouzené) šíbry. V ANO může za všechno Babiš. Bez ohledu na všechny ostatní. Časem se hříchy nastřádají. 

U nás na jižní Moravě je největším nepřítelem zemědělství sucho. Roční úhrn srážek odpovídá africké stepi a tak je debata o počasí mezi námi sousedy velice častá. Jakmile jsou brambory v zemi, začne vzcházet obilí a probudí se zelenina, přecházíme z oslovení "jak se máš?" do oslovení "kolik ti napršelo?" 

Samozřejmě sledujeme předpovědi počasí. Každý z nás má v mobilu několik aplikací, sledujeme naše meteorology i ty zahraniční, využíváme pranostiky i osobní zkušenosti, protože na polích se nepracuje podle plánu, ale podle počasí. 

Za všechno holt může Putin u jedněch a u druhých Zeman. A je možné, že se mi to jen zdá, ale jeví se mi to tak, že všichni argumentují obdobně jako paní Tereza stran obvinění Rusů - bez argumentačního doložení, pouze na základě svých spekulací a doměnek.

Re: Alex - Každý chce mít svého Hanzlíka

Alexi, já se vám divím. Podle vašich klofanců do klábosnice usuzuji, že už také nejste chytrý…, a mladý…, a krásný…, tudíž byste měl vědět, že každý chce mít svého univerzálního Hanzlíka.

Víte, co nebo kdo je Hanzlík?

Milí přátelé

Prezident republiky má své oddělení pro styk s veřejností. Bylo chvíli po prezidentských volbách a já měl splín, že jsem kvůli svému voličskému postoji přišel o kamaráda. A tak jsem si našel příslušnou mailovou adresu a panu prezidentovi jsem napsal mail. Pogratuloval jsem mu ke zvolení, postěžoval jsem si kvůli ztrátě kamaráda a pozval jsem prezidenta na zabijačku. Včera mi přišla odpověď. Zde přepisuji odpověď:

Vážený pane Vidláku,

Na dnešní krátký článek mě přivedl Čmoud ve včerejších komentářích. Naznačil tam jednu důležitou věc. Přes všechny demonstrace, týdny neklidu, protesty, červené karty i trenýrky, přes odsudky médií a přes nepřátelské novináře, Zeman si klidně střihl projev a zároveň věděl, že se teď zase nebude nějakou dobu mluvit o ničem jiném. Zeman prostě v přímém přenosu před celým parlamentem, senátem, veřejnoprávní televizí a dalšími médii a samozřejmě před celou veřejností řekl, že se nikoho nebojí.

Dneska jsem přijel z práce dřív, abych akorát stihl Zemanovu inauguraci. Ne, nespěchal jsem kvůli Zemanovi, ale kvůli malé. Jenže ona je napopáté naprosto protekční dítě a když jsem přijel domů, našel jsem dcerku spící a manželku taky. Ostatní děcka byly po kroužcích a tak jsem si pustil televizi právě ve chvíli, kdy Zeman přísahal. Pak začal svůj inaugurační projev. 

Bylo nebylo, za dávných časů, bývala všelijaká školení. Ta školení vzbuzovala spíše tiché, vnitřně ovšem bujaré veselí, neb průnik množiny jejich obsahu a množiny blbostí byl značný.  A tak, když zazvonily klíče a jedné pohádce byl konec, všechno se to zatratilo a začaly se vyprávět pohádky nové.

Snad mi to Vlk odpustí, Bůh je mi svědkem, že to není nic proti němu. Ale prostě se musím ozvat. Vlk ve svém včerejším článku zopakoval to s čím přišel jako první a na co začaly přicházet i ostatní sdělovací prostředky a najednou je toho plný internet a budou toho i plné noviny. Totiž že Zemanovi ke zvolení pomohly řetězové maily. Kdo by nevěděl, co to je, tak se jedná o maily, které si lidé posílají mezi sebou. Přijde vám mail od kamaráda, který vám nabídne odkaz, či přílohu a nebo se rovnou v textu dozvíte cosi o prezidentském kandidátovi ať už v dobrém nebo ve zlém. 

Je nejvyšší čas ukončit volební stav po prezidentské volbě a obrátit zrak opět kupředu. Proto bych dnes ještě jednou naposledy nastolil téma Pražské kavárny a našeho neúspěšného kandidáta na Hrad. Ještě jednou zhodnotit situaci, přednést nějakou tu předpověď do budoucna, probrat to ještě v diskusi a pak už se zabývat něčím smysluplným. Třeba chovem dobytka a polními pracemi. 

Takže: 

Miloš Zeman zvítězil. Za sto let už bude v učebnicích dějepisu jen toto. Nikdo už si nebude pamatovat, jak vypadala kampaň, nějaký renomovaný historik možná bude vědět, že zvítězil navzdory velkému odporu, ale to bude tak všechno. Někde na Karlově univerzitě budou ležet disertační práce na téma Zemanovy éry v kontextu doby či českých a evropských trendů politiky, tu a tam si někdo projde digitalizované výstřižky z novin, ale stejně už to pro něj bude takové, jako když my čteme o První světové válce. Mimochodem, pusťe si video z volby Václava Klause prezidentem.