Vidlák

Vše, co jsem kdy v životě dostal cenného, to jsem dostal nezaslouženě, nebo zadarmo. Mám grunt, dobrou ženu a pět dětí. Mám slušnou práci od šesti do dvou bez přesčasů. Můj šéf mě má rád. Mám dobré a shovívavé sousedy i věrné kamarády. Ve Vidlákově je bezpečno a všichni se známe jménem.  

Můžu jíst každý den maso, mám plnou ledničku i mrazák, zásoby ve sklepě a vlastní studnu. Umím zabít a zpracovat všechno domácí zvířectvo, kuřetem počínaje, prasetem konče. Mám dost volného času na knížky i televizi a každý den se mohu hodinku jen tak poflakovat. Už ve třiceti jsem si mohl říci, že se všechna moje přání vyplnila. 

Nic z toho jsem si nezasloužil. A protože jsem si to nezasloužil, o to víc si toho vážím. Svým životem jsem bohatší než lecjaký miliardář. Jsem král z Nemanic, Robinson na svém ostrově pokladů, Romeo co přežil i s Julií.

Jsem potomek evangelíků, kteří raději opustili vlast, než aby zapřeli víru a z Boží milosti jsem dostal víc než budu kdy moci zaplatit. Proto píšu. Je to malá splátka, ale snad poslouží.   

Články

Mansteinův paradox

Autor

Ve svém vidláckém okolí jsem nadprůměrný čtenář. Mám doma slušně zásobenou knihovnu a všechny knihovnice v obecních knihovnách v okolí dostávají kopřivku, jen mě zmerčí, protože vědí, že budu chtít něco, co tam nemají a co budou muset přes meziknihovní výpomoc sehnat. A to trvá skoro půl hodiny... Vždycky když sedíme v hospodě, machruju před kamarády a kolegy svojí sečtělostí. 

To bych nečekal

Autor
Štítky

Měl jsem návštěvu. Vojáka, který v Afghanistánu byl. Našel si mě přes naše společné známé, bavili jsme se jen ústně a všechny vzkazy předával člověk. Nedošlo na jediný telefonát ani e-mail. Prostě se u mě nečekaně zastavil kamarád z druhého konce republiky, že četl moje články o Afghanistánu a prý by mi mohl domluvit rande s někým, kdo to má z první ruky. 

Směrnice

Autor
Štítky

Je to pro mě už dlouho běžná praxe - v naší FVK - fakt velké korporaci jsme všichni řízeni směrnicemi. Patří k běžné praxi, že se s nimi musíme seznámit, vyplnit test, který ověří naše znalosti z této směrnice, podepsat se a jede se dál. O týden či měsíc později přijde další směrnice. 

Opata a (L)opata - doplněno

Autor
Štítky

Tak se nám ten Afghanistán pěkně sype... Někdy nemohu uvěřit tomu nebetyčnému optimismu našeho generálního štábu, že co čtenář, to blbec.  Případně existuje druhé vysvětlení o blbosti v nejvyšších kruzích. Jinak by přece nebylo možné zveřejnit takové podrobnosti o tom útoku na naše vojáky. Generál (L)Opata se nám povedl. V národě švejků jsme si lepšího feldmaršálka nemohli přát. A propo - Janda je naprosto dokonalý feldkurát Katz.  

Co bylo předtím a co potom?

Autor
Štítky

Dnes zkusím komentáře otevřít, uvidíme, jak si s tím Master poradil. A když jste včera neměli možnost se vyjádřit, ještě jednou se vrátím k Afghánskému tématu:

Update: Master si zatím neporadil... tož diskusi zatím zavírám. Pokud se to během dne zlepší, otevřu ji.  

Kluci vojáci jsou doma, chystají se pohřby. Vojenské pocty proběhly, vrchní velitel padlé povýšil in memoriam, úřední šiml přizná pozůstalým nějaké odškodné, něco přidá pojišťovna, něco vynese veřejná sbírka a za pár neděl se na všechno zapomene.

Roboti

Autor

Vážení 

 

Vzhledem k tomu, že si tento blog našel nějaký přičinlivý robot, zastavím prozatím komentáře pod články. Na vyřešení problému se pracuje. 

Váš Vidlák

 

Zelený gumy

Autor
Štítky

Začnu několika příběhy. Ten první je z SSSR v době Velké vlastenecké války. Po vítězné bitvě u Kurska provedli Sověti celou řadu dalšíh operací, které využily získané strategické iniciativy a do konce roku 1943 a začátkem roku 1944 zatlačili německé jednotky za Dněpr. Na jaře 1944  stál Stalinův štáb před otázkou, jak dál.  Postupně  byla naplánovaná operace Bagration, která byla asi nejúspěšnější ofenzívou, kterou Sověti udělali. Bylo to v situaci, kdy Němci ještě ani zdaleka nebyli tak vyčerpaní.