Dnes si prokydáme hentu muniční iniciativu, na kterou Fialova vláda tak strašně tlačila a kvůli které teď prý podle mééédií přijel i americký jenerál, aby Babišovi bezprostředně po jmenování vysvětlil, že by ji neměl rušit, bo je to super věc. Ukrajina je totiž krůček od vítězství, víme? Sice ještě přijde o Pokrovsk i Kupjansk, ale pak se to celé otočí k dobrému a Zelenský správně říká, že se nevzdá ani kousku ukrajinského území. Stačí jen přesvědčit Trumpa, že pokračující válka je v zájmu Spojených států. Ukrajina má ještě dost mužů, které může poslat na smrt…

Tak to Petr Pavel stihne takřka na den ve stejném termínu jako Zeman. Vláda bude jmenována v pondělí patnáctého prosince. Fialova vláda vznikla čtrnáctého prosince. Tenkrát jsme byli rádi, že Zeman zdržuje, protože jsme si spolu s ním mysleli „Zeit gewonnen – alles gewonnen.“ Ale Babiš tehdy neměl zájem a nehrnul se do toho.

Přátelé, pamatujete, jak to bylo po minulých volbách v roce 2021? Den před volbami se nadávalo na Babiše za covid a den po volbách jsme všichni chtěli, aby udělal vládu s ODS. Žádné Volné bloky se nedostaly, nedostala se ČSSD ani KSČM ani Přísaha. Miloš Zeman tehdy Babišovi nabídl jmenování premiérem a ODSáci i přes celé Fialovo SPOLU by s Babišem do vlády šli. Andrej to ale neudělal. Odmítl premiérské jmenování, hladce předal moc i agendu, v opozici postavil stínovou vládu a čtyři roky čekal.

Pamatujete na prezidentskou volbu? Měli jsme týden do prvního kola a soudce Šott měl vyhlásit rozsudek nad Andrejem Babišem v kauze Čapí hnízdo. Všichni byli napjatí, všichni se k tomu vyjadřovali, Tomio Okamura tehdy Andreje vyzval, aby odstoupil z volby ve prospěch Jaroslava Bašty, protože přece bude odsouzen. A pak najednou přišel osvobozující rozsudek.

Týden před volbami Andrej Babiš rozrazil dveře a vstoupil dovnitř celý v bílém…

Dostal jsem vynadáno, že se v posledních dnech zabývám takřka výhradně zahraniční politikou a málo řeším náš domácí rybníček a vynechávám z dění hnutí Stačilo! Tož mi dovolte, abych to dneska napravil a zároveň vysvětlil, proč je jednodušší přemítat o nevyzpytatelném Trumpovi a jeho geopolitických nápadech, než o sestavování nové české vlády. Geopolitiku tedy dneska necháme na pokoji a rozhovory o míru v Moskvě odbuďme laakonickým: „Dohodli se, že se dohodnou.“

A teď k české povolební situaci, která den ode dne více zapáchá:

Takový pocit jsem měl ze včerejší tiskovky Andreje Babiše poté, co se vrátil z Hradu, prezident si prohlédl jeho nominace na ministry, oznámil, že k Turkovi má výhrady, i když ho přesunuli na „reputačně bezpečnější“ ministerstvo životního prostředí a zamini si vezme Macinka. Vstřícnost nové koalice nebyla vyslyšena, Andrej nebyl jmenován premiérem, ale stane se tak do týdny, co oznámí, jak vyřeší svůj střet zájmů. Zkrátka a dobře, Babiš se postavil před kamery, převyprávěl svými slovy, co mu prezident řekl s tím, že si o Turkovi s Motoristy ještě promluví.

Pár dní jsme teď diskutovali o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu, který se nelíbí Evropě, ale nemůže s tím nic dělat, protože sice ještě možná mluví s Trumpem a Zelenským, ale nemluví s Putinem, což jaksi pro vyjednávání o míru nestačí. Stejně tak nepomohlo devatenáct kol sankcí ani nic dalšího. V mezičase jsme se ovšem posunuli i na domácím politickém hřišti a tak si dneska prokydáme situaci. K mírové dohodě se ale brzy vrátíme, protože Den díkůvzdání se blíží.

Kam jsme se zatím posunuli u nás?

Tak jsme se dozvěděli, že se Petr Pavel při svém zdržování jmenování Andreje Babiše opírá o nález Ústavního soudu ze Zemanovy éry. Sám Andrej o něm nevěděl a o jeho existenci získal povědomí při setkání s Petrem Pavlem. Výsledkem je stav, kdy nová vláda nebude jmenována před polovinou prosince, takže do Brusele ještě na Evropskou radu pojede Petr Fiala.

Co se bude na této Evropské radě řešit? Grýndýl, půjčky pro Ukrajinu, emisní povolenky, emisní cíle… kdo ví, co všechno se tam může rozhodovat.

Dnes budu pokračovat v komentování duelu Pavel – Babiš, protože přibývá komentářů i detailů a my bychom to měli bedlivě sledovat. Jednak proto, abychom věděli, co bude příští čtyři roky dělat Pravda a láska a jakých prasáren se od nich ještě dočkáme a jednak bychom měli bedlivě sledovat i našeho budoucího premiéra, abychom věděli, jak se zachová, až se nebude potýkat s IQ 107, ale s jeho o řád mocnějšími loutkovodiči. Ale začnu trochu zeširoka: