Zdálo se to vlastně neotřesitelné. Liberální demokracie zdědila po svých předcích vlastně nezničitelné impérium. Do klína jí spadlo vítězství ve Studené válce. Svět byl unipolární. Spojené státy byly největším věřitelem světa. Západ si mohl koupit všechno. I ten východní průmysl, který levně dostal do vlastnictví a pak ho nechal zkrachovat. Celý svět koukal na hollywoodské filmy, americké univerzity nastavovaly standardy školství celé planety, Čína byla rozvojová země a Rusko zcela na kolenou. Každý se chtěl stát Západem. Fukuyama o tom napsal slavnou esej, ze které se vymykalo jen několik málo zemí. Co Západ dělal, to dobře dělal. Ono to sice nebyla pravda, ale lidé jim to žrali a bili se za americké právo, bombardovat Jugoslávii.
A po pětatřiceti letech je to celé pryč. Spojené státy sice udržely svůj podíl na světovém HDP, ale jen za cenu toho, že jeho spojenci tento podíl neudrželi. Žádná část světa nezažila tak hluboký propad, jako Evropa. Čína je velmoc první velikosti, Indie je emancipovaná, Afrika i postsovětský prostor také. Rusko vede už čtyři roky válku s celou materiální základnou NATO a neprohrává. Írán si bohorovně dovoluje klást Spojeným státům podmínky. Oblíbenost evropských Fialů, Merzů a Macronů je daleko za oblíbeností afrických diktátorů. Oblíbenost Trumpa klesá. Západní země se spolehlivě poznají podle vysokého zadlužení, kvůli kterému falšují kritéria, která samy zavedly. Vlády jsou dočasné, ale problémy jsou stálé.
Jak se to mohlo stát? Jak mohli synové a dcery slavných elit takhle dojebat své vlastní dědictví? Vždyť stačilo na nic moc nesahat a nevrtat do ničeho, co fungovalo. Což je mimochodem přesně to, co dělá Sitting Ping. Nechává běžet trendy, které v Číně nastavil Západ v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století, kdy velcí kormidelníci otočili od Sovětského svazu směrem k USA. Čína za posledních třicet let nevedla žádnou válku, neangažovala se v prosazování žádných hodnot a hle, pro tři čtvrtiny zemí na planetě je největším obchodním partnerem.
Jak se mohlo stát, že absolventi těch nejlepších škol na světě (kam se jezdily učit i dnešní ruské a čínské elity) tohle dopustili? Proč totéž naopak nedopustili jejich ruští, čínští a indičtí spolužáci? Jak je možné, že nějaký šejk z Dubaje, jehož tatínek jezdil na velbloudech, dokázal za třicet let postavit nový pupek světa?
Inu, je to vlastně jednoduché. Zakázali jsme si zpětnou vazbu. Dokonce jsme si ji zakázali z moci úřední. Zakázali jsme si žebříčky hodnocení, zavedli jsme si pozitivní diskriminaci a vyškolili celou generaci policajtů i soudců, kteří podle toho odhalují, soudí a trestají.
Už na začátku devadesátek byli všichni učitelé u nás řádně proškoleni o rasismu. Nebylo to ještě nic proti tomu, co máme dneska, ale už tenkrát byly třídní a ředitelské důtky za diskuse o romské problematice. Už tenkrát se některé věci prostě nesměly říkat, nesmělo se o nich diskutovat a tak se o nich prostě nemluvilo. Jen romských ghet přibývalo spolu s iniciativami, které to za erární peníze měly řešit.
Pak se začaly zavádět bezpečné prostory pro diskuse. Což znamenalo, že se jen rozšiřoval seznam věcí, o kterých se diskutovat nebude a kdokoliv to udělal, byl extrémista, maskulinista, homofob a podporovatel nukleární rodiny, který neměl ve slušné společnosti místo. A pak už to šlo mílovými kroky k dnešku, kdy SPD dostane třímilionovou pokutu za to, že řekla pravdu a kdy policie nejenže zatkne umírajícího Henryho Nowaka, protože je proškolena věřit víc vrahovi se správnou barvou pleti, ale dokonce se ještě pokusí mrtvého očernit a svést všechno na něj. Holadnský politik je odsouzen za to, že dával do souvislostí migraci s kriminalitou a i u nás se policie chlubí tím, že když někdo napsal něco nevhodného na fejsbůk, klepe mu na dveře do čtyřiadvaceti hodin.
Už mnohokrát jsem psal, že už nekydáme náš hnůj, ale jen ho zakrýváme slámou. Přitom, k životu prostě patří i jeho odpad. I ty nejlepší ideály generují nějaké to hovno. Můžete být jak chcete liberální, jak chcete vědečtí, jak chcete ušlechtilí, stejně se vám všechno nepovede a tak jako tak za vámi zůstane nějaké to lejno.
Naši předci to lejno prostě vykydali. Nepohoršovali se nad ním, věděli, že to tak prostě chodí a také věděli, že po jeho uklizení nebude nikdy úplně čisto, jen bude míň špíny. Věděli, že se musí uklízet pořád a výsledkem není čistočistá dokonalá společnost, ale prostě snesitelný stav ve kterém se dá docela dobře žít. Proto také nepotřebovali milion platných zákonů. Nebáli se kritiky a nebáli se i něco zkazit, protože to nebyl důvod k trestu, ale důvod k nápravě.
Západ si postupně zakázal zpětnou vazbu. Ideály a evropské hodnoty, to ano, ale hlavně nevidět, že to generuje i křivdy a hnusy. Hlavně nemluvit o tom, co s dětmi dělá život v neúplné rodině. Hlavně nemluvit o tom, jaké to je chodit ve Vídni do školy plné muslimských žáků. Hlavně nemluvit o útocích nožem. A když někdo promluví, hned s ním k soudu a do basy. Viď, Patriku Tušle!
Když někdo upozorní, že Rusům nedošla ani nafta, ani munice, ani jídlo ani náboje, tak je to hned foltýnovská svině a je zapotřebí se od takových oddělit příkopem. Když někdo upozorní, že kupujeme předražené stíhačky, je to jasný Putinův agent. Jakákoliv kritika čehokoliv jen nahrává ruské propagandě a máme na to i paragrafy.
A proto liberální demokracie prohraje. Celé její dědictví je k ničemu, když si zakáže zpětnou vazbu a udělá to tak dobře, že trestá každého, kdo se o ni pokusí. Všechna ta dolarová rezervní měna je málo, když se problémy neřeší, ale jen hromadí. Nebo už máme v Praze vyřešenou dopravu? Už máme vyrovnaný státní rozpočet? Už kleslo množství CO2 v atmosféře? Všechny problémy, které jsme měli v roce 1990, ty máme dodnes. Ani jeden není vyřešený. Jen každý rok přibude nový zákon, který nám zakáže o tom mluvit a nová statistická metodika, která to začne počítat jinak a tím se problém překryje. Kdybychom nezaměstnanost počítali jako tenkrát, tak nebude pětiprocentní, ale dvacetiprocentní. Kdybychom dnešní kriminalitu počítali jako tenkrát, tak bychom se všichni zhrozili.
Proto prohrávají majnstrýmová média. Proto jim klesá sledovanost. Místo aby byly zpětnou vazbou, staly se propagandou a inkvizicí. Se všemi dopady z toho plynoucími. Místo aby byly hlasem lidu proti režimu, staly hlasem režimu proti lidu. To stejné platí pro církve. Místo aby byly zastáncem nebohých a svědomím bohatých, staly se zastáncem bohatých proti nebohým (Všimněte si, prosím, jak to čeština krásně popisuje – bohaty/nebohý).
Často popisujeme liberální demokracii jako velmi mocnou celoplanetární hydru. Vidíme rozlezlá chapadla Sorosovské chobotnice. Vidíme Rotschildovské peníze, židovské lobbystické organizace, big tech, big money a vojenskoprůmyslový komplex. Ale tohle všechno je k ničemu, když elity ze světa dělají augiášův chlív a zakazují si zpětnou vazbu. Možná dokonce všichni ti Epsteini a Římští klubové mají nějaký plán na ovládnutí lidstva, ale jediné co dokázali je, že Trumpovi poroučí Netanjahu, Írán se Spojeným státům směje do ksichtu, vojenskoprůmyslový komplex Ruska je schopen držet krok s tím západním a Fialu v Indii posadí ke kolovrátku, protože to je tak jediné, na co stačí. Británie nemá bojeschopnou jedinou jadernou ponorku, Němcům nefunguje snad ani jeden tank, v Paříži hoří ulice, v Irsku řežou lidem hlavy a v Britániii, co vás nezabije, to vás znásilní… a policie to ještě hodí na vás.
A u nás dávají soudy pokuty, když o tom začnete mluvit.
Přesně takhle projebal Václav IV dědictví po svém otci Karlovi. Zakázal si zpětnou vazbu. Nechtěl vidět problémy. Nic ho v tom nezviklalo, nic ho nezmobilizovalo, nic nezměnilo jeho povahu. Bylo mu houby platné, že zdědil bohaté a mocné království plné šikovných lidí na všech úrovních moci. Zakázal si zpětnou vazbu a všechno ostatní se stalo samo.
Je zaděláno na stejnou katarzi jako tenkrát. Chlív se plní hnojem, jeho úklid by byl už tak náročný a odporný, že se do toho nikdo nechce pustit a když se podíváte na všechny ty Rakušany, Jakoby, Havly, či Zdechovské, tak vidíte přesně Václavovy milce. Původně bezpečné ulice pohlcuje džungle ve které se formují Hynkové z Jevišovic, Břeňkové Švihovští i Janové Žižkové, fejsbůkové kaple se jen hemží Václavy Korandy, Bedřichy ze Strážnice, ba i Martinové Húskové tam jsou. Na úřadech jsou Čeňkové z Vartemberka i Oldřichové z Rožmberka, kteří lobují za německé zájmy, viď, Koláři? Vlastně už jen čekáme na upálení Mistra Jana… na fatální trest pro někoho kdo říkal pravdu.
Pravda je totiž úředně zakázaná. Zpětná vazba je tedy nemožná. A když nemáte zpětnou vazbu, je úplně jedno, jakou mocí disponujete. Podívejte se kolem sebe, kolik už jí Západ ztratil. Spojené státy už vydávají víc peněz na obsluhu dluhu než na armádu…
__________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Vaše podpora bude do poslední koruny využita pro projekt „Vidlákovny“ . Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód.
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
- Log in to post comments
Komentáře
Komentáře k Vidlákovu článku..
Toto video je šíření nenávisti? TOTO VIDEO JE PRAVDA!
Koukněte se na toto video, kde včera v Severním Irsku v Belfastu, 30letý Súdánec klečí nad místním občanem a nožem mu rozpáruje obličej a krk.
https://twitter.com/i/status/2064169499033522357
Kde je ta pitomá česká soudkyně která odsoudila Okamuru a SPD za pravdivý plakát "jako šíření nenávisti"?
Kde je Česká Televize aby zveřejnila tento ohavný čin nelegálniho emigranta?
Zase prohnilý Západ a jeho liberální demokracie se pokusí zakázat mluvit o těchto zločinů jako projev nenávisti?
Tento další krvavý incident přistěhovalců proti občanům zapadá absolutně do dnešního článku Vidláka "Úředně zakázáno..."
Pokračuj Vidláku ve svých skvělých článků.
Jen ty a pár jiných jako ty, přinášíte světlo a naději, že se my, občané, zbavíme Hydry zchýralé liberální demokracie a jejích nohsledů.
Česká žumpa
Čemu slouží české chartovize?
Ještě koukám na ty "zprávy". Za babišovic kowidové diktatury už to fakt nedokázal.
A tak místo takového videa ze Sýrie a denního rituálu Muhammada al-Džulávího podřezávajícího nepřítele, vlastně videa z Irska o chirurgovi z dovozu, vidím, jak chytili uprchlíka ze ZOO na třešních. Nebo postavili tučňákům nový koncentráček.
SPD a Tomio Okamura by měl při dalším stání u soudu použít snímek toho zločince s vysvětlením, že se ta fotografie na banneru poněkud nepovedla. Ale jinak je naprosto vypovídající!
Dennodenní samozřejmostí je drama o účasti Pavlopetra na sabatu NATO v Ankaře. Kterému chybí ta hlavní informace: Co tam bude česká delegace dělat???
Vyhlásí snad konečně Ruské federaci válku? Ti světoví šiřitelé západních hodnot kolonialismu, kteří v Perském zálivu narazili na "problém" blitzkrieg?
Pošlou naši vyvolení do Perského zálivu zase naši jedinou vojenskou kowidovou nemocnici, chemickou rotu, Pavlopetrovic hrdiny z Jugoslávské operace záchrana francouzských vojáků ze základny Karin?
Čeká nás digitální otroctví, pokud technokraty včas nezastavíme
Skutečným záměrem technokracie je totální kontrola. Ne částečná kontrola. Ne dobře míněný dohled. Totální kontrola nad lidským chováním, lidským pohybem, lidskou komunikací, lidskou ekonomickou činností a nakonec i lidským myšlením. Je to logický závěr technokratických plánů dovedených do reality. Abychom pochopili, proč je totální kontrola nevyhnutelným cílem technokratické cesty, musíme pochopit, co technokratická praxe ve skutečnosti vyžaduje, je-li brána vážně a důsledně prosazována. A musíme být ochotni číst, co architekti tohoto systému napsali a řekli vlastními slovy o tom, kam nás hodlají zavést.
Technokratická teze spočívá v tom, že lidskou společnost lze a je třeba řídit jako systém. Systémy lze optimalizovat. Optimalizace vyžaduje měření. Měření vyžaduje data. Komplexní optimalizace vyžaduje komplexní data. Komplexní data vyžadují komplexní sledování. A komplexní sledování, má-li být praktické a ne pouze pouhé pozorování, vyžaduje schopnost zasahovat do individuálního chování na základě toho, co sledování odhalí. Pokud sledujete tento logický řetězec až do konce, tak vás nevyhnutelně zavede až k totální kontrole. Ne proto, že by technokraté byli zlí, i když někteří možná jsou, ale proto, že to ten předpoklad vyžaduje. Bez ní to nedává smysl.
Pokud je vaším cílem optimalizovat lidskou společnost jako systém, pak každá proměnná, která ovlivňuje výkon systému, musí být nakonec řízena. Každé lidské chování, které vede k výsledkům neslučitelným s cíli systému, musí být nakonec změněno. Každý zdroj nepředvídatelnosti, tedy každá skutečně svobodná lidská volba, musí být nakonec buď znemožněna, nebo předpovězena díky dostatečně komplexnímu sledování. To to není varování před tím, kam by se věci mohly ubírat, pokud nebudeme opatrní. Je to popis toho, kam logika technokratické praxe nutně směřuje, když ji prosazují lidé, kteří ji berou vážně. A lidé, kteří ji v současné době prosazují, ji berou opravdu velmi vážně.
Jednou z nejvýraznějších charakteristik současného technokratického úsilí o světový řád je to, jak otevřeně jeho architekti popsali své záměry v knihách, projevech, bílých knihách a konferenčních prezentacích, které jsou volně dostupné komukoli. Kdo chce, může je si přečíst. Klaus Schwab, zakladatel a výkonný předseda Světového ekonomického fóra, napsal mnoho textů o tom, co nazývá Čtvrtou průmyslovou revolucí a Velkým resetem. Tam popisuje budoucnost, v níž se fyzický, digitální a biologický svět spojí prostřednictvím technologie, v níž je každý předmět a každá osoba připojena k globální síti senzorů a datových systémů a v níž tato integrace umožňuje úroveň sociálního řízení, jakou si předchozí generace nedokázaly představit. Schvaluje technologie, které umožní úřadům vědět nejen to, co lidé dělají, ale i to, co si myslí a cítí, a využít tyto znalosti k formování chování dříve, než dojde k nežádoucím činům.
Yuval Noah Harari, historik a veřejný intelektuál, který se stal jedním z nejvýznamnějších intelektuálních hlasů Světového ekonomického fóra (WEF), byl ještě konkrétnější. Ve svých spisech a veřejných přednáškách tvrdí, že éra lidské svobodné vůle končí, že svobodná vůle je fikce, kterou věda právě vyvrací, a že datové systémy budované dnes brzy umožní orgánům pochopit a předvídat lidské chování lépe, než jak ho chápou samotní jedinci. Otevřeně tvrdí, že sledování pod kůží, monitorování biologických a neurologických dat v reálném čase, je přirozeným a nevyhnutelným vývojem digitální revoluce a že otázkou není, zda k tomu dojde, ale kdo to bude kontrolovat.
Banka pro mezinárodní platby, zveřejnila výzkum popisující možnosti digitálních měn, které zahrnují schopnost naprogramovat peníze tak, aby je bylo možné utratit pouze za schválené kategorie zboží, na schválených místech a během schválených časových období. Smyslem těchto opatření je provádění politiky a vynucení žádoucího chování lidá. Jednoduše řečeno jde o schopnost kontrolovat, co si každý člověk na Zemi může koupit, a zcela mu zablokovat přístup do finančního systému, pokud nesplní podmínky, které mu byly systémem uloženy.
Čtyři pilíře totální kontroly
Architektura totální kontroly, která se dnes buduje, spočívá na čtyřech propojených pilířích, z nichž každý již v podstatě existuje. Společně tvoří systém komplexního řízení lidstva, který nemá v historii obdoby.
Prvním pilířem je totální sledování. Prostřednictvím internetu věcí, smartphonů, inteligentních měřičů, chytrých vozidel, kamer s rozpoznáváním obličeje, biometrických systémů a rozsáhlých operací sběru dat velkých technologických systémů je již možné sledovat pohyby, komunikaci, nákupy, vztahy a stále častěji i biologický stav velké části světové populace. Tato infrastruktura sledování se rychle rozšiřuje a s každým rokem se stává propracovanější.
Druhým pilířem je úplné propojení dat. Sledování má smysl jenom tehdy, když získaná data můžete shromažďovat, ukládat a analyzovat. Vytvoření obrovských a vzájemně propojených databází spolu s rozvojem umělé inteligence umožňuje soustředění dat z tisíců samostatných zdrojů do podrobných profilů chování každého jednotlivce a také zjistit nálady a tendence v celé populaci v reálném čase. To, co dříve byla práce pro lidské zpravodajské služby na několik dní, nyní zvládne AI za milisekundy.
Třetím pilířem je naprostá finanční kontrola. Peníze jsou životodárnou silou pro činnost lidské společnosti. Pokud ovládnete peníze ovládnete i člověka. Vývoj digitálních měn spolu se systémem digitální identity člověka tvoří finanční systém, v němž bude zaznamenána každý pohyb peněz. Přitom každý účet může být zmrazen nebo omezen a přístup do samotné ekonomiky lze využít jako nástroj k vynucení poslušnosti, k vynucení chování podle požadavků. Tento pilíř bude ze všech čtyř fungovat nejlépe, protože nevyžaduje žádné fyzické donucování. Člověku bude stačit hrozba, že ztratí přístup ke svým penězům a on vyhoví téměř jakémukoli požadavku.
Čtvrtým pilířem je úplná kontrola informací. Společnost, která může svobodně komunikovat a má přístup k různým zdrojům informací se může politicky organizovat podle společných zájmů, to je populací, která se dokáže bránit. Systematické potlačování disidentských informací prostřednictvím komentování obsahu, potlačování nebo odstraňování ze sítí a kriminalizace takzvaných dezinformací vytváří čtvrtou vrstvu kontroly. Když je informační prostředí dostatečně řízeno, odpor je nejen nebezpečný, ale doslova nemyslitelný, protože pokud se k lidem nedostanou kritické myšlenky nebude vznikat sjednocený odpor.
Jedno z nejvýstižnějších prohlášení technokratické agendy přišlo ze Světového ekonomického fóra v propagačním videu z roku 2016, které prohlašovalo, že do roku 2030 nebudete nic vlastnit a budete šťastní. Video bylo později smazáno ze sociálních médií WEF potom, co vyvolalo všeobecné znepokojení, ale ta myšlenka nezanikla, stále představuje technokratickou vizi budoucnosti.
Přechod od vlastnictví k jen k placenému přístupu je ústředním rysem technokratického ekonomického modelu. Ve světě, kde nic nevlastníte, kde k vašemu domu, autu, nástrojům, zábavě a jídlu máte jen přístup prostřednictvím předplacených služeb a nájemních smluv spravovaných velkými platformami, závisí celý váš materiální život na tom, zda budete i nadále dodržovat podmínky stanovené tím, kdo tyto pronájmy a vaše smlouvy ovládá. Vlastnictví přináší nezávislost. Pouhý podmíněný přístup k něčemu je symbolem vaší závislost. A závislost je základním principem kontroly.
Tyto vtahy se v digitální ekonomice již rychle prosazují. Software, který se kdysi kupoval, se nyní licencuje. Hudba a filmy, které se kdysi kupovaly, se nyní streamují. Knihy, které se kdysi byly vašim vlastnictvím, může nyní společnost, která je prodala, na dálku vymazat z čteček, jak to předvedl Amazon, když bez varování nebo náhrady vymazal kopie knihy George Orwella: „1984“ z čteček Kindle svých zákazníků. Je to tak dokonalá ironie, že se tomu téměř nedá uvěřit. Rozšíření tohoto modelu přístupu na fyzické zboží, bydlení, dopravu a potraviny je výslovným programem technokratické chytré ekonomiky.
Jednou z vlastností, která činí současný technokratický tlak zásadně odlišným od historických příkladů autoritářských vlád, je sloučení moci korporátní (soukromých organizací) a státu. Tradiční autoritářství fungovalo prostřednictvím státu, díky jeho monopolu na legální násilí a jeho kontroly nad vládními institucemi. Vznikající technokratický řád funguje prostřednictvím modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru, v němž nejmocnější technologické korporace, finanční instituce, farmaceutické společnosti a mediální organizace úzce spolupracují s vládami a mezinárodními orgány na realizaci agendy, která slouží zájmům všech stran . Říká se tomu „zainteresované strany“. Samozřejmě všichni z toho těží na úkor široké veřejnosti. Když nejmocnější soukromé a nejmocnější státní subjekty pracují na stejných cílech, běžný občan nemá kde hledat zastání.
Mussolini proslul definicí fašismu jako spojení korporátní a státní moci. Dnes vytvářené uspořádání tomuto popisu odpovídá s nepříjemnou přesností. Přátelská tvář technokracie je maskou mocenské struktury, která propojuje donucovací sílu státu s obrovským ekonomickým vlivem globálních korporací a s intelektuální důvěryhodností vědeckých institucí, vzniká tak obrovské propojení moci, které nikdy předtím neexistovalo a které je namířeno proti obyčejnému občanovi.
Okno, které by umožnilo naši účinnou obrannou reakci se rychle zavírá.
Popisovaná totální kontrola není nějakou budoucí hrozbou. Je to současná realita v různých fázích dokončení v různých částech světa a tempo jejího zavádění se zrychluje. Nic z toho není skryté. Vše je zdokumentováno ve veřejně dostupných zprávách, bílých knihách, sbornících z konferencí a politických dokumentech právě těch organizací, které to prosazují. Agenda není tajemstvím. Je to plán, otevřeně deklarovaný, sebevědomě prosazovaný a ve své základní infrastruktuře téměř dokončený.
Ve hře je naše poslední naděje, že si to dostatek lidí uvědomí včas, aby mohli zorganizovat smysluplnou reakci.
Co se týká CO2
klidně ho může být několikanásobně víc, např. tak jak tomu bylo např. za dinosaurů. Boj proti CO2 je podvod kterým státy zvyšují daně svým občanům pomocí tzv. povolenek a jiných lumpáren, např. jsou kvůli tomu dražší auta (vybere se víc daní) apod.
Proč a proto?
Dokumentární film - Dotkni se nebe.
Děsivě realistický pohled na školství v Jižní Korei. Skrze několik hlavních hrdinů lze poznat těžký život během příprav na Test i následné radosti či zklamání po Testu. Odzbrojující je pak zejména neuvěřitelný tlak rodiny i společnosti...
https://www.csfd.cz/film/78951-dotkni-se-nebe/prehled/
Rád bych se na to znovu podíval, ale nemůžu to nikde vyčenichat.
*
A o něčem takovém jsem četl i o Čine u Vlka:
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2026/06/03/proc-prohrava-a-nakonec-prohraje-zapad-s-cinou-aneb-at-cina-na-nas-pocka-dil-ii/#more-1035215
*
Takhle studovat bych fact nechtěl. Až mě napadlo, jestli na tom nejsou líp studenti v Severní Koreji.
A pak ještě jestli by si i někteří naši zpovýkaní studenti a školáci nezasloužili takové zacházení....