Lesy ČR dostihla globalizace

V kauze Andreje Babiše a předvolebním boji zapadla jedna zajímavá zpráva. Lesy ČR totiž dostihla globalizace. Konkrétně řetězec IKEA se rozhodl být ještě zelenější a od roku 2020 vykupovat jen dřevo s certifikací FSC. Lesů s certifikací FSC (Forest Stewardship Council) jsou v ČR jen 2%, protože státní podnik Lesy ČR má certifikaci jen na předchozí certifikát PEFC (Programme for Endorsement of Forest Certification). Hraje se asi o 375 000 m3 řeziva, které výrobci nábytku pro IKEA zpracovávají, a také 4 000 pracovních míst v nábytkářském a těžebním průmyslu.

V podstatě se jedná o to, že FSC certifikace neumožňuje takovou plochu holosečí (do 0,5 ha maximálně), těžbu harvestory a požaduje větší druhovou skladbu při obnově lesů než certifikát PEFC.

Ministerstvo zemědělství Lesy ČR do změny strategie směrem k FSC nutit nebude. Tedy dnes. Do budoucna se tomu stejně nevyhne kvůli suchu, ale dnes jdou vyhlášky o výsadbě lesů z Ministerstva zemědělství proti tendenci FSC certifikace.

Pro zájemce, co vlastně  FSC požaduje, je podrobný materiál ke stažení zde http://www.czechfsc.cz/data/Cesky_standard_FSC_25_09.pdf. Komentovaný standard FSC je zde http://www.czechfsc.cz/data/standard_FSC_2015.pdf

 

Potíž je ale s články FSC nevyhovujícími Lesům ČR,  kdy by naopak především drobní vlastníci lesa klidně ustanovení FSC rádi dodržovali:

 

5.3. II - Technologické procesy a pracovní postupy při těžbě a dopravě dříví se volí tak, aby se předcházelo poškozování nárostů, okolních porostů a jiných lesních zdrojů - což prakticky znamená konec harvestorů.

5.5. VI - Stavy zvěře umožňují přirozenou obnovu stanovištně vhodných dřevin. V případě zřetelných škod způsobených zvěří se vlastník všemi zákonnými prostředky snaží snížit její stavy na únosnou míru. - čemuž odporují myslivecká sdružení, která stavy spárkaté zvěře udržují na maximální hranici.

5.5.VII -Vliv zvěře na les a jeho hospodářské dopady se vyhodnocují nejméně jednou za rok. Pokud dochází ke ztrátám, využívá vlastník výsledky hodnocení k odůvodnění snižování stavů zvěře a k vymáhání náhrad škod.

6.2. - Je nutné mít pod kontrolou pytláctví, nepatřičný lov, rybolov a sběr. - pytláky se nějak Policii ČR stíhat nedaří. Sice je to těžký úkol, ale ani se nesnaží.

6.2. II. Přirozená bezlesí na lesních pozemcích jsou udržována v přírodním stavu (především nejsou zalesňována). -  zde naráží vlastník lesa na tupou úřednickou byrokracii v ČR. Přesněji se jedná o nezalesňování skalnatých míst a skalních výchozů. Jenže plány výsadby jsou dělány pouze podle leteckých snímků, a tak Vám odborný lesní hospodář (OLH) předepíše zalesnění i holé skály nebo skály se slabou vrstvičkou země v řádech několika cm. Osobně jsem takové požadavky z odborů OŽP obcí s rozšířenou působností viděl. I s vyměřenou pokutou za nezalesnění skalních výchozů přirozeného bezlesí.

6.2. III. Mokřadům, prameništím, tůním, vodním tokům a plochám je věnová- na péče vedoucí k udržení a zlepšení jejich stavu, zvýšení biodiverzity a k obnově jejich funkcí.

6.2. IV. Stromy s dutinami (doupné stromy) se ponechávají přirozenému stárnutí až do rozpadu. - První, kdo vlastníkovi lesa předepíše odstranění doupných stromů, je OLH.

6.3. I. Při hospodaření se přednostně využívá přirozené obnovy stanovištně a provenienčně vhodných dřevin, pro přirozenou obnovu jsou vytvářeny předpoklady. - na mysli mají obnovu výsadby z náletů.

6.3. II. Při obnově se přednostně využívá maloplošných obnovních prvků. - Mají na mysli výsadbu malých shluků stromků stejného druhu a více druhů stromů na ploše lesního pozemku s  ponecháním mýtin mezi nimi.

6.3. III. Na kalamitních holinách je využíváno náletových dřevin jako přípravného (ochranného) porostu. Největší kámen úrazu a předmět sporu mezi vlastníky lesů a OLH. Za náletové dřeviny přípravného porostu považuje FSC větší počet dřevin než OLH a vyhláška ministerstva zemědělství. Ta považuje za přípustnou dřevinu pouze břízu bělokorou na chudých půdách. Všude jinde OLH předepisuje monokultury smrku ztepilého nebo borovice lesní s podílem melioračních dřevin (obvykle dub letní a zimní, buk lesní).

6.3.IV. Při hospodaření v lesích se přednostně využívá podrostní a výběrný způsob hospodaření, případně hospodaření s využitím výběrných postupů. - čili konec velkoplošných těžeb a rozsáhlých holin = konec nebo ztížené použití harvestorů

6.3.V. Mechanická příprava půdy je přípustná pouze ve zdokumentovaných a odůvodněných případech za účelem podpory zmlazení. I pak je prováděna pouze maloplošně a tak, aby se plošně neodstraňovaly svrchní půdní horizonty - opět viděl jsem několik plánů výsadby vypracovanými OLH, kde naopak nechanickou přípravu půdy doporučují.

6.3.VI. Použití holosečí je třeba se v zásadě vyhýbat. Ve zdůvodněných případech se připouští použití holosečí do výše jedné třetiny z maximální povolené mýtní těžby dle lesního hospodářského plánu. Maximální rozloha seče je v takových případech 0,5 ha.

6.3.X. Při zalesňování se preferuje hloučkovité a skupinovité smíšení před ucelenými rozsáhlými bloky ekostabilizačních dřevin.

6.3.XV. Vlastník lesa o výměře nad 500 ha má vypracovanou směrnici pro vymezení a ponechávání zlomů, pahýlů, vývratů, stromů s dutinami a vybraných vzrostlých stromů k dožití a zetlení v dospívajících a dospělých porostech a tuto směrnici dodržuje. Množství dřeva ponechaného tímto způsobem k zetlení je nejméně 5 stromů na hektar v porostu a průměrně 30 m3 na hektar dospívajících a dospělých porostů na lesním majetku. - OLH je prvním, kdo předepisuje odvoz větví, zbytků po těžbě a stromů z lesa.

6.4.I. Vlastník lesa o výměře nad 500 ha vymezí nejméně 2 % lesa, u obecních majetků 3%, u státních majetků 5 % lesů jako referenční plochy.

6.4.V. Referenční plochy musí být trvale vyjmuty z intenzivního lesnického využívání a slouží jako ukázky lesních ekosystémů s přirozenou dynamikou vývoje. Provádějí se pouze zásahy, které směřují k přirozenému stavu.

Část 10. FSC pak obsáhle hovoří o plantážích. Výsadby požadované zákonem č. 289/1995 a příslušnou vyhláškou ministerstva zemědělství naopak vlastníkům lesů výsadbu plantáží nařizují podle pokynů OLH a LHO (lesní hospodářské osnovy). Pokud by některý vlastník lesa odmítal takový způsob výsadby, je trestán pokutami.

 

Související zákony a vyhlášky:

 

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů Zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 157/1998 S b., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 82/1996 Sb., o genetické klasifi kaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních pl& aacute;nů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu

 

Všechny zákony a předpisy byly dělány na míru Lesům ČR. Nyní jim ty samé zákony, všechny v péči ministerstva zemědělství, brání v získání certifikace FSC. Je zcela jasné, že ministerstvo zemědělství, Lesy ČR, odborné školství v oblasti lesního hospodaření, odborní lesní hospodáři (OLH) a orgány OŽP obcí jsou tím limitujícím faktorem, který brání k přechodu z certifikace PEFC na FSC.

 

Které jsou ekostabilizační dřeviny dle FSC?

 

BBK – javor babyka (Acer campestre), BK – buk lesní (Fagus sylvatica), BŘ – bříza, bez rozlišení druhu, zpravidla bříza bělokorá (Betula pendula), BŘP – bříza pýřitá (Betula pubescens), BŘEK – jeřáb břek (Sorbus torminalis), DBL – dub letní (Quercus robur), DBZ – dub zimní (Quercus petraea), DŘÍN – svída dřín (Cornus mas), HB – habr obecný (Carpinus betulus), JD – jedle bělokorá (Abies alba), JL – jilm, BEZ rozlišení druhu (Ulmus sp.), JLH – jilm horský (Ulmus glabra), JŘ – jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), JS – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), JV – javor, bez rozlišení druhu (Acer sp.), převážně javor mléč (Acer platanoides), KL – javor klen (Acer pseudoplatanus), LP – lípa, bez rozlišení druhu, zpravidla lípa srdčitá (Tilia cordata), MUK – jeřáb muk (Sorbus aria), OL – olše, bez rozlišení druhu, zpravidla olše lepkavá (Alnus glutinosa), OLŠ – olše šedá (Alnus incana), TIS – tis červený (Taxus baccata), TP – topol černý (Populus nigra) spolu s topolem bílým (Populus alba) a topolem šedým (Populus canescens), OS – topol osika (Populus tremula), TŘ – třešeň ptačí (Cerasus avium) (neuvádí ji FSC, naopak ji zmiňuje vyhláška ministerstva zemědělství), VR – vrba, zejména stromové druhy vrba bílá a vrba křehká (Salix alba, S. fragilis), vrby – keřové vrby, zejména vrba ušatá (Salix aurita), do středních poloh též vrba popelavá (Salix cinerea), ve vyšších polohách Sudet a Karpat vrba slezská (Salix silesiaca).

 

Většinu ekostabilizačních dřevin dle FSC ale OLH neuznávají a naopak vyžadují jejich potírání.

Ale i FSC má své matematické chyby. Na jednu stranu požaduje, aby podíl jedné dřeviny nepřesáhl 10% plochy. Jenže předepisuje někde jen 2 vhodné ekostabilizační dřeviny, někde až 5 dřevin. A pokud vezmeme i dvě produkční dřeviny smrk ztepilý (SM) a borovici lesní (BO), se sedmi dřevinami nelze dosáhnout 100% cílového stavu při 10 % podílu každé z nich. FSC problém řeší zvýšením podílu ekostabilizačních (melioračních) dřevin i zvýšením podílu produkčních dřevin (SM, BO). V čem se OLH nejvíce liší od FSC standardu, je stejnověká monokultura. Vzhledem k předpisům ministerstva zemědělství o zalesnění holin do 2 let od těžby ani jiná než stejnověk&aa cute; monokultura vzniknout nemůže.

 

Certifikát FSC má v ČR pouhá 2% lesů. Certifikát PEFC má 70%  lesů, ale nezaručuje ochranu lesní půdy. PEFC certifikát je převažující ještě ve Finsku, Francii, Itálii a Norsku. FSC certifikát převažuje v Rusku, kde jej vlastní 80% lesů. Můžeme si říci, že nejde o země nám podobné. Podívejme se tedy na Polsko, což je dostatečně podobná země. Zde má certifikát FSC polovina lesů, takže tedy certifikace FSC je možná i v našich podmínkách.

 

IKEA je soukromý podnik a může si nakupovat dřevo , jaké chce a od koho chce. Pokud se rozhodne požadovat certifikaci FSC od svých dodavatelů, má na takový požadavek plné právo.

IKEA ročně kupuje 375 000 m3 řeziva z celkových 16 000 000 m3 v celé ČR. To činí 2,34% trhu s řezivem v ČR. Jenže problém s certifikací se brzy dotkne i dalších zemí, kde jej IKEA bude také vyžadovat, a možná se přidají i další nábytkářské společnosti. Z českých výrobců dnes mají nedostatek vhodného dřeva s FSC certifikací BJS Czech, Jitona, Dřevotvar Jablonné nad Orlicí a DH DEKOR. Nedostatek FSC dřeva ohrožuje 2 000 zaměstnanců ve výrobních podnicích a 2 000 zaměstnanců u navazujících subdodavatelů.

 

V každém případě IKEA vnesla do chráněného prostředí metody známé v automobilovém průmyslu. Pokud dodavatel nemá potřebnou certifikaci, prostě nedodává a může si stěžovat, kterémukoliv ministerstvu chce. Nedovolá se. I kdyby vyhrál proti automobilce na jednom projektu, prostě nebude přizván do vývoje nových modelů aut. Proto musí dodavatel skákat, jak automobilka píská. Nyní stejný model dostihl Lesy ČR a zastihl je v pozici dodavatele, jen Lesy ČR, zvyklé na neobvyklou míru ochrany ze strany státu, nejsou na takové prostředí zvyklé. Jsou jak sněhové vločky v parném létě.

 

Přitom problém je řešitelný na úrovni ministerstva zemědělství a Lesů ČR. Je nutná jen změna myšlení ministerských úředníků a OLH, aby připustili i model vhodný pro FSC certifikaci, který by zjednodušeně znamenal: "Nechte maximální prostor přírodě, dosazujte nahodile vhodné druhy stromů a kácejte invazivní dřeviny". Přeměna na FSC les je otázkou mnoha desetiletí, ale při troše dobré vůle se podaří. Nezbytné je přestat prosazovat dosavadní způsoby obnovy lesa a přejít na jiné způsoby obnovy včetně ponechání ladem přirozenému vývoji i jinou druhovou skladbu povolených produkčních a ekostabilizačních (melioračních) dřevin, které dnes OLH neuznávají.

 

Smrkové monokultury v důsledku sucha usychají a odborní pracovníci lesního hospodaření se změnám myšlení stejně nevyhnou. Je jen otázkou, zda je ke změně způsobu myšlení donutí IKEA vyžadováním FSC certifikace nebo příroda díky suchu. pro důsledky sucha jsou ovšem striktní ministerské vyhlášky naprostou katastrofou, která má přímý vliv na nevhodný stav lesů v dnešní době a sucho v krajině.