Rejpalčin deník - březen 2018

Autor

2.3.2018 – Na Slovensku byl 27.2. zastřelen slovenský novinář s přítelkyní. Mediální smršť, která se kolem toho spustila a povyk mejnstrímových štěken dávají tušit, že se tady hraje nějaká divná hra. Dotyčný měl údajně pracovat na nějakých důležitých kauzách, které snad měly směřovat do nejvyšších pater slovenské politiky. No nevím. Jiní zase tvrdí, že to byl jen opisovač zpráv dodaných odjinud. Bylo mu 27 let, což teda na nějaké extra velké novinářské zkušenosti neukazuje. Zato měl vazby na Sorošovo a jiné neziskovky, které okamžitě spustily povyk a ženou lidi do ulic. Celé to na mě působí jako předem připravená záležitost, s pevně daným scénářem a předem placeným komparsem. * O čem se mlčí: slovenská „urna“ vyšlápla na dalšího slovenského novináře, šéfredaktora časopisu Zem a Vek. Ten si dovolil nevídané – zveřejnil v časopisu pár citací jiných lidí, kdo kdy řekl něco nelichotivého o národu, který se nesmí kritizovat. Neopatřil ovšem ty citace komentářem, který by čtenáři určil, co si má o těch citacích myslet. Tož chudáka novináře přišlo zatknout po zuby ozbrojené komando. * Dohady o vládních židlích pokračují, demisní vláda vesele vládne a Andy úřaduje a odvolává šéfa České pošty a též „nutí k rezignaci“ ředitele GIBS. Zřejmě odmítli vstoupit do holdingu Agrofert.

5.3.2018 – Rozruch se zavražděným novinářem Kuciakem a jeho přítelkyně na Slovensku pokračuje. Dav žádá hlavu kdekoho, ministrem vnitra počínaje a premiérem Ficem konče. Poměrně rychle se podařilo dav zmanažovat, mediální hysterky mají jasno, i když policie pracuje prý asi na sedmi motivech činu. Možná by měli policii rozpustit, když pracuje tak neefektivně, a najmout na tu práci novinářské odb(p)orníky. * U slovenského úřadu vlády proběhla demonstrace údajně asi dvaceti tisíc lidu. Koukala jsem na video. Nebylo možno odhadnout to deklarované množství přihlížejících, ale za to tam byly velmi pěkné záběry „demonstrantů“ lomcujících bránou úřadu a věšejících se na mříže jak opice.  Pravda, zapomněli to řádně sestříhat, takže nejdřív záběry, kterak „demonstranti“ koukají, zda jsou kamery připraveny, pak zřejmě na mávnutí rukou nastala „akce!“, hupli na mříže a jelo se naostro. Moc pěkné. Zbytek davu dělal křoví a čuměl. Byla docela zima, tak snad dostali aspoň čaj s rumem na zahřátí. * V Británii došlo k otrávení (prý) bývalého agenta ruské tajné služby a jeho dcery. Skripalovi byli otráveni údajně nějakou „ruskou chemikálií“ s názvem novičok. Děsně nebezpečnou a zabíjející v řádu sekund, nejpozději minut. Celé je to nějaké divné, páč oba přežili, tvrdí angláni. Bo snad mají protilátku, příhodně se nacházející ve špitále, kam je odvezli. Zřejmě protilátky tohoto typu jsou standardním vybavením nemocničních lékáren. Zprávy se hemží zaručeně pravými informacemi, ovšem jsou plné „prý“ a „údajně“.

9.3.2018 – po vzoru slovenského „majdanu“ se u nás „demonstrovalo“ rovněž. Nelíbilo se zvolení Ondráčka z KSČM za předsedu parlamentní komis pro kontrolu GIBS.  Zvolen v pátek, rozdíl jednoho hlasu, ovšem někteří převážně z „malých stran demokratického bloku“ (ODS/TOP/lidovci) se volby neúčastnili, a poté  vřískali cosi o nepřijatelnosti Ondráčka na tuto sesli. Jednoho napadá, proč se teda volby nezúčastnili a nezvedli pracku proti? Hlava mi to nebere. Pozoruhodně rychle a „koordinovaně“ byly svolány „na náměstí“ v jedenácti velkých městech shromáždění s podpisovými peticemi za odvolání Ondráčka. Celkově nasbírali pod petice asi čtrnáct tisíc podpisů, řikali. Zajímala by mně i statistika, kolik lidí poslalo sběrače do prdele, ale tady si asi čárky nedělali. * Ondráček na post předsednické sesle kontrolující GIBS rezignoval, prý se cítí ohrožen on i jeho rodina, je na něj činěn nátlak a vyhrožují mu. Vzhledem k tomu, co předváděli „shromaždivší se“ na náměstích, bych mu to i věřila.  „Demokraty“ ve sněmovně nazval žumpou a celkově jim ani trochu nelichotil. Na můj vkus se ještě držel zpátky. * Proběhla Zemanova inaugurace. Složil slib a zařečnil si. Naložil demokratické  žumpě, novinářům a speciálně ČT a obul se jmenovitě do Bakaly, kterého označil za nepřítele dolních deseti milionů. Ťafka na demokratické čumáky přítomných, potrefené husy v čele s Němcovou a Kalouskem opustily demonstrativně sál. Řekla bych, že kavárna už začala s opatřováním shnilých rajčat a vajec a malováním transparentů, aby měli nabito, až Zeman vystrčí čumák z Hradu. * Putin pronesl „tradiční“ projev – zprávu o stavu federace. Rozebíral kdeco, ovšem Západ si vybral jen a pouze část týkající se obrany a armády. Mediální štěkny poučily ovce o tom, že Putin hrozil novými (i jadernými) zbraněmi. A rozebíraly, jestli je vůbec má nebo blafoval. Tož jsem si ten projev pustila.  Celý. Ta vojenská část tam byla skutečně jen jednou z mnoha. O nějaké „hrozbě“ tam nemohlo být řeči. V celém kontextu šlo o konstatování ve smyslu obrany, nikoliv o útočnou strategii ve smyslu „hrozby“ směrem na západ. Docela chápu ten rozruch v západních vojenských štábech. Zdá se, že základny NATO a další obranné systémy, jakkoliv jsou strategicky rozmístěné po celém světě, jsou vojenským plánovačům naprd. Američanům zřejmě docvaklo, že příští světová válka by se mohla odehrát na dohled od jejich vlastních hranic, ne-li přímo na jejich území, a oceán z obou stran je rozhodně neochrání. No. Radost z Putinova projevu nemám, bylo by lépe, kdyby zrovna „vojenské oblasti“ v jeho projevu nebylo třeba. Bohužel realita je jaká je a ti naši zmetci elitářští by si měli uvědomit, že jsme první na ráně, když se východní a západní velmoc do sebe pustí.

13.3.2018 – na Slovensku se situace rozjíždí vstříc předčasným volbám.  Ulici už nestačí hlava ministra vnitra, ihned po jeho odstoupení začali ječet, že Fico z kola ven.

15.3.2019 – Včera večer nabídl Fico svoji rezignaci. Ulice ztichla, bo to nečekala  - tak rychle. * Tereza S. ve svém pravidelném čtvrtečním okénku na parlamentkách hodnotila „přehlížení“ války v Jemenu. Západní média to neřeší, páč tam neumírají lidi na té správné straně barikády. Taky netřeba ovcím připomínat, že útočníci jsou naši spřátelení Saudové a spol. Nuže, TS píše: „Šéfem rady OSN pro lidská práva je jordánský princ, který dlouhé roky působil v USA, a tak nedávná zpráva výboru tvrdí, že válečné zločiny Saudů, třeba v podobě vybombardovaných nemocnic a škol, je teprve potřeba „důkladně vyšetřit“, válečné zločiny v podání USA nejsou válečné zločiny, protože USA tu či onu školu nevybombardovali „schválně“, ale jen „náhodou“ a jediné válečné zločiny současnosti se proto týkají Rusů a Syřanů, protože vybombardovali školu. Očividně záměrně. Názor OSN. Tečka. Když k tomu přičtu skutečnost, že OSN jakoby kouzlem přestala počítat oběti saúdské agrese už loni v lednu, a tak se číslo zastavilo na nějakých 10 tisících, a od té doby – na rozdíl od počtu náletů – nějak neroste, tak tu máme dokonalou odpověď na onu slavnou bushovskou otázku: Proč nás nemají rádi?“ Lepší popis dvojího metru bych nedala...* Terka Májová dala Rusům 24hodinové „ultimátum“, aby vysvětlili, proč tráví svoje lidi na britském území. Důkazy sice nejsou, Rusové též nedostali možnost kouknout se na to, co vlastně měli provést, ale nevadí. Viník je znám, všichni mají jasno. Protože se viník nepřiznal, 23 ruských diplomatů v Anglii balí kufry. No a pochopitelně další sankce. Termín celkem vhodný, bo v neděli 18. jsou v Rusku prezidentské volby. Že by náhoda? No, jestli hodlají oslabit Putinovu popularitu tímhle počinem, tož to jsou teda žabaři. Tímhle kopáním do Rusa mu ji zvedají. Kdyby opravdu chtěli, aby na něj Rusové kašlali, tak ho budou chválit a velebit. * Rusové přišli s tím, že v Sýrii se schyluje k dalšímu „chemickému“ útoku – provokaci. Prý byly nalezeny nějaké sklady chemikálií na adresách, které obývali naši spřátelení povstalci.  No kdo by to byl řekl…

16.3.2018 – situace se Skripalem se poněkud vyostřila. Trump včera svolal válečnou radu velké čtyřky (USA, GB, FRA, GER), kde se všichni potentáti shodli, že Skripala maj na svědomí Rusové. Důkazů netřeba, i když si je Rusové vyžádali, nedostali nic. Stejně jako vzorky chemikálie, nebo aspoň jejich pořádný popis. Mayová ŘEKLA, že to byl ruský jed, tak byl – a basta. Stoltenberg začal blábolit o chemickém útoku na území státu NATO. Hlava mi to nebere. * Tož si to shrněme: Putin pronáší projev o stavu federace 1.3., přičemž v něm „hrozí západu“ novými zbraněmi. 4.3. jsou otráveni Skripalovi.  Pak je chvíli klid a pár dní před ruskými prezidentskými volbami spustili ten povyk znovu a ve větší síle. Zřejmě kníkání anglické Terky, která ani neumí pořádně ten jed pojmenovat, nebylo dostatečně důrazné, tož to vzal do ruky osobně pantáta zpoza velké louže, a aby tomu dodal na důrazu, tak se francouzská podržtaška a německá sekretářka museli přidat.

19.3.2018 – prezidentské volby v Rusku vyhrál zase Putin. Při účasti přes 60% vytěžil asi 73% podíl.  Na Krymu ho volilo něco málo přes 90% zúčastněných voličů, takže zkazky západních mediálních štěken o tom, kterak krymské obyvatelstvo úpí pod Putinovou botou dostávají povážlivé trhliny. Západní mediální štěkny suše konstatovaly, že ten Putin zase vyhrál (ani Skripal nepomohl). * Rusko v kauze Skripal vrací úder konstatováním, že jed mohl pocházet z Anglie, Česka, Slovenska nebo i Švédska. U mě jde o stejné „důkazní“ tvrzení jako v případě „důkazního tvrzení“, že Skripala otrávilo Rusko. Potrefené vlády okamžitě ruské „tvrzení“ odmítly, ovšem do značné míry jsou konsternovány touto ruskou drzostí. Na veřejnost prosakují jistě lživé názory, že jed tohoto typu mohl vyrobit v podstatě kdokoliv, bo  ten bájný novičok není přísně střežené ruské tajemství, ale v podstatě jeho složení a účinky byly popsány někdy začátkem milénia. * V syrském Afrínu likvidují Turci město, přičemž „vypudili“ na 150 tisíc civilů, převážně Kurdů, a o víkendu Afrín obsadili. Oficiální média zatím mlčí, zřejmě neví, jak podat ovcím informaci, že jeden člen NATO (Turecko) likviduje Kurdy, kteří jsou pod ochranou jiného člena NATO (USA) a ostatní členové NATO trapně mlčí a aby to tak blbě nevypadalo, tak ukazují na Rusa že to je ten hlavní padouch. * Na našem  dvorečku se svolávají protesty „za ČT“ a „proti Zemanovi“, ovšem vzletně nazvané „za dodržování ústavních zvyklostí“. Kromě Prahy ty „protesty“ vyšuměly tak nějak do prázdna. A aby to nevypadalo, že lidi na ústavní zvyklosti dlabou, tak na ty protesty nahnali študáky, kteří za tím účelem obdrželi ředitelské volno. By mě zajímalo, jestli by študáci byli stejně aktivní třeba v době mimo školního vyučování. Škoda, že se nikdo protestujících študáků nezeptal, jestli umí vyjmenovat aspoň jednu „ústavní zvyklost“ – když teda za jejich dodržování takhle pěkně „bojují“. Docela trága, že na akce tohoto typu musejí svolávat mládež a děcka. Řečeno s klasikem:  Mnoho povyku pro nic. * Fico na Slovensku složil funkci, určil pár podmínek a podle mě tajně doufal, že někoho napadnou předčasné volby  - což mu „ulice“ splnila, demise nestačí, požaduje předčasné volby.

21.3.2018 – Slovensko. Jednou z podmínek Ficovy demise bylo, aby novou vládu sestavoval člen „jeho“ SMERu – byl toho ujat Pelegrini. Moc nadšeně v televizi nevypadal.  Nově sestavenou vládu ovšem neuznal za schopnou prezident Kiska, takže parlament nyní nemá možnost důvěru/nedůvěru nějak probrat. Odborníci na slovenskou ústavu říkají, že ji prezident nedodržuje a jedná „proti ústavním zvyklostem“. Legrační, u nás za dodržování ústavních zvyklostí „ulice“ demonstruje, na Slovensku je to přesně opačně, tam to vypadá, že to zase žádá – páč Kiska má podporu těch, co ten slovenský „majdan“ vyvolali.  * Stropnický brečí, že Rusko nás nemá rádo  a obviňuje nás, že novičok může pocházet i od nás a to je prý děsně nespravedlivé. Pozval si na kobereček ruského velvyslance. Bylo by jistě zajímavé slyšet, jaké argumenty dal velvyslanec - profesionální diplomat ministrovi s kvalifikací herce a bývalého příležitostného diplomata.  Soudím, že si každý řekne svoje, přičemž Stropnickému bude cvakat, aby se neprofláklo na veřejnost, jaké argumenty mu Rus předložil. Dost možná to budou důkazy o tom, že minimálně vzorky toho jedu má naše špičková armádní chemická jednotka, což ostatně vojáci opatrně a tak „napůl“ připustili.

27.3.2018 – Seriál Skripal – další epizoda. Pochybnosti chemiků znalých, jak novičok funguje, nad popisem jeho použití v novinách, jsou značné. V podstatě jiné oficiální informace nejsou – jen ty z novin. Info z vyšetřování není, důkazy nejsou, Rus se nechce přiznat. Tož aspoň zatlačíme na EU, aby „uznali a podpořili“, že Terka mluví pravdu pravďoucí. Zřejmě to shnilé vejce začíná čím dál tím víc smrdět a Terka hledá díru, kam by ho strčila, a bruselská díra vypadá jako dobrý nápad. Babiš jejímu tvrzení bezvýhradně důvěřuje. Asi má v City ulitý nějaký prachy a nechce o ně přijít. * Na schůzi EU se rozhodlo, že všichni musíme Rusko odsoudit za útok na chudáky Skripaly. A nejen slovně, ale i činem. Takže abychom drželi basu s bruselskými, vyhostíme tři ruské diplomatické kousky. Bo jsme solidární.

31.3.2018 – do Česka zavítal (29.3.) šéf emerické sněmovny reprezantantů. Prý na „soukromou“ návštěvu. Že je soukromá vyplavalo na povrch až poté, co ho Zeman odmítnul přijmout. Tudíž pan Ryan  držel soukromé kázání jen v parlamentu. Než odfičel zpět, ministr spravedlnosti se „bleskově“ rozhodl, že mu na cestu přibalí ještě u nás drženého ruského hekra Nikulina, o něhož měli zájem jak Američani, tak Rusové. Dlouho předlouho se pan ministr rozhodoval, zda ho vrátí Rusům nebo přidělí Američanům, až si nakonec musel američan pro hekra dojet osobně. No. Ryan připutoval, zařečnil si mezi českými chasníky, ministr poslušně rozhoduje o vydání a ještě téže noci je Nikulin odputován speciálem směr JúEsEj. Jeho obhájce se o tom dozvěděl z novin. A tak si tu žijem. Babiš v servilním předklonu vůči EU, Pelikán v tomtéž vůči USA a Zeman lobuje za Rusko.  Česká ovce na to kouká a neví, která bije. Rusové jsou naštvaní, Američani začali Nikulinovi vyplachovat mozek a v Anglii se Julia Skripalová probrala  z kómatu. Tak nevím, ten údajně 100% účinný smrtící jed nějak neúčinkuje, asi měl prošlou lhůtu.  Konečně, pikantní jsou též fotky ze „zásahu“, kdy mameluci v protichemických oblečcích zkoumají místo, odkud sebrali Skripalovy za zvědavého přihlížení policajtů, kteří jsou v běžném ohozu – aspoň pro efekt jim mohli dát masky, jakkoli by asi byly celkem na nic. Fotka měla ilustrovat, že novičok je smrtelně nebezpečný jed, šířící se (možná i) vzduchem, zabíjí spolehlivě i jen mikroskopické množství. Julii to nezabilo a ty tři poldy na obrázku též ne. Údajně ani nějakou ženštinu, která Skripalovým poskytla první pomoc ještě před příjezdem záchranářů v protichemických ohozech, ale to je nesjpíš nepodstatná drb. Ale hlavně že jsme solidární. Solidárně tlačíme Rusa do kouta a budeme se solidárně divit, až dostaneme po tlamě. 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

Komentáře

Trvalý odkaz

zvolen je hamáček
bim bam bim
mává ohambím
za ním onderka
smrdí likérka
zavál větříček
to jde petříček;
kolem roje much
na vrata buch buch:
Otevři nám, Petře!
Ten je ale setře:
Hybaj dolů k Luciferu
na takové v nebi seru,
ztroskotanci, zaprodanci
burešovi zaměstnanci!

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

metař pavouky ometá
v koutě závěj vyplašenek
v druhém štosy neschopenek
i s podpisy náčelníka,
někde tady budík tiká.
Výčepního portmonka
rozšlápnutá laskonka
ve vitríně koblihy
za dveřmi zní hihihi.
Společnice před výplatou
s vyholenou, s kudrnatou...
exekuce v domě lihovém
jak techno nad hřbitovem.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

všechny stoly polijú
vyhrávají ti samí
až nakonec osamí
jako v plotě kůly
bez štachet jsou nuly.
Kam zmizela základna?
V létě přešla do chladna
v zimě zase do tepla
opasky si odepla
nad latrínu podřepla.
Mají všeho plnou prdel
hovězí jim čouhá z hrdel
v igelitkách kuřata
mnohá už jsou načatá.

Zatím bez slepic

In reply to by Ekonomický migrant (neověřeno)

Trvalý odkaz

S průzkumy všeobecně je potíž. Nejzajímavější na průzkumu by měl být údaj, kdo si ho objednal. Podle toho pak lze soudit výsledky. Takže pokud by si Vidlák zadal nějaký průzkum a bakalomédia stejný a dokonce možná i u jedné agentury, výsledky budou odlišné. Kdo platí, určuje pravidla - a většinou i výsledky. Fór je v tom, jak agentura vybírá respondenty - u nich ví předem, jak budou odpovídat, mají je "proklepnuté" skrz naskrz. Platí se až PO provedeném průzkumu, je-li výsledek odpovídající zadání,
Zdá se, že čtenářstvo novinek je prolezlé "agenty Kremlu", když tak nekorektně hlasují v nějaké klikací anketě.

Zatím bez slepic

In reply to by Ekonomický migrant (neověřeno)

Trvalý odkaz

No z ankety je pak jasné, že NOVINKY čtou jen ti na 60 let....

Je také hezké od agentury, že KSČM nepovažuje za levici...ale speciální FUJ stranu spolu SPD, to zase vypovídá hodně o té agentuře.

Z článku cituji:
„Pro odchod České republiky z Evropské unie častěji hlasovali lidé starší 60 let, respondenti považující svoji životní úroveň za špatnou, lidé řadící se na škále politické orientace k levici a voliči KSČM a SPD,” shrnulo CVVM."

A ta CVVM, tu platíme jistě zejména ze státního rozpočtu, počtěte si, a také to jméno vedoucí oddělení Vám všem mnohé řekne.....

https://www.soc.cas.cz/oddeleni/centrum-pro-vyzkum-verejneho-mineni

PS. Všimli jste si jak byli ti "mladí demokrati" rozdovádění po zvolení místopředsedy na tom sjezdu, už jim patří svět. I Zeman jim tam slíbil, že je bude v květnu volit.
Jo jo jedno eurofederalista, navždy eurofederalista...........a navíc ho ten Babiš naštval s tím Doníkem, ne že ne...

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

O Francii a žlutých vestách je ticho po pěšině:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/francie-konec-nepokoju-v-nedohlednu-db…
Jaký rozdíl, jak bombastická pozornost našich bakalomédií sebenepatrnější demonstraci organizovanou kavárníky, pozornost demonstracím p vraždě toho slov. novináře. Sociální protesty nejsou zřejmě in.

Výňatek z článku:

"„Macron je technokrat. Myslí si, že má vždycky pravdu. Byl naprogramován, aby tak jednal. Pro něj Francie a Francouzi nic neznamenají. On slouží technokracii. Dělá přesně to, co chtějí technokraté a vyšší třída. Ti jsou zcela odloučeni od většiny obyvatel země... Kdo to chce pochopit, musí si přečíst Christopha Guilluyho.“

Geograf Christophe Guilluy vydal dvě knihy, v roce 2014 La France périphérique (“Periferní Francie“) a jen několik týdnů před vypuknutím protestů vyšla jeho kniha No society. La fin de la classe moyenne occidentale (“Žádná společnost. Konec západní střední třídy“). V obou knihách vysvětluje, že současná francouzská populace je rozdělena do tří skupin. První skupina je vládnoucí vyšší třída. Souzní s globalizací a skládá se z technokratů, politiků, vyšších státních úředníků, vedoucích zaměstnanců nadnárodních společností a novinářů pracujících pro mainstreamová média. Členové této třídy žijí v Paříži a ve velkých francouzských městech.

Druhá skupina žije na předměstích velkých měst a v no-go zónách (“Zones Urbaines Sensibles“, „citlivé městské oblasti“). Skládá se převážně z přistěhovalců. Tito lidé přímo či nepřímo slouží francouzské vládnoucí vyšší třídě. Jsou špatně placeni, ale dostávají vysokou vládní podporu a stále více žijí ve své vlastní kultuře a podle vlastních zvyků.

Třetí skupina je obrovská, jedná se o zbytek populace. Právě tato skupina se nazývá „periferní Francie“. Skládá se z nižších státních úředníků, současných i bývalých zaměstnanců dělnických profesí, řadových zaměstnanců, řemeslníků, drobných podnikatelů, obchodníků, zemědělců a nezaměstnaných.

Pro vládnoucí třídu nemá tato skupina žádný význam. Vnímá ji jako politováníhodné závaží a od jejích členů očekává jen to, že budou držet pusu a krok.

Členové „periferní Francie“ byli z předměstí vytlačeni přílivem přistěhovalců a vznikem no-go zón. Z větší části žijí 30 a více kilometrů od velkých měst. Vědí, že s nimi vyšší třída nepočítá. Často mají problém vyjít s penězi do konce měsíce. Platí daně, ale musí sledovat, jak se stále víc prostředků využívá na podporu těch samých lidí, kteří je vyštvali z jejich domovů na předměstích. Když Macron snížil daně nejbohatším a naopak zdanění těchto „lidí na okraji“ zvýšil prostřednictvím daně z pohonných hmot, bylo to společně s jeho přezíravým přístupem vnímáno jako poslední kapka."

Případná podobnost se situací u nás a jinde není náhodná.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Vypadá to, že vše se v dobré obrátilo během jednoho dne, mráčky se rozplynuly a včera a dnes je vidět oranžová záře nad Prahou.

Mladí, krásní a chytří se ujali vlády nad stranou, dokonce odvážně v manifestu odsoudili mimo jiné zřetelně i své současné koaliční partnery:

ČSSD v manifestu odsoudila „politické šmejdy“ s hnutími na jedno použití
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cssd-kritika-smejdu-sjezd-programovy…

Teď už jen aby s tou svou oranžovou budoucností nezůstali sami jako kůly v plotě... bez voličů.

Zatím bez slepic

Maneco,

budu stručnější než Kotrba níže, protože ČSSD si neuvědomila dvě zcela zásadní věci, kvůli kterým prohrává volby:

1. Přístup k Altnerovu dluhu - ČSSD si vyzískala u soudů privilegované postavení, které její voliči nemají. Bývalí voliči ČSSD mají každý ve svém okolí někoho, kdo je exekutory postižen, takže mají zkušenosti o exekutorské zvůli z první ruky, co hrozí a jaké má dopady. ČSSD s tím za celou dobu vlády nic neudělala, klidně nechá své voliče likvidovat ve prospěch skupiny lidí, kteří ČSSD nikdy volit nebudou a volí Kalouska.

2. Doba i evropská společnost se změnily, neexistuje už dělení na levici a pravici, ale na lidi vytvářející hodnoty někde v továrně, jako živnostníci, nebo jinde. A na lidi, kterým stát či EU přerozdělují výsledky práce té první skupiny. Druhou skupinu mají pod palcem Piráti, TOP 09, KDU-ČSL a částečně ODS. První skupinu oslovuje Babiš, a částečně KSČM nebo ČSSD. Výsledkem chybné politiky ČSSD a přístup jejích politiků je úprk voličů jinam.

Mohu jen říci, že delegáti ČSSD a především celé vedení prokazují neobvyklou míru tuposti, protože nikoho z nich ani nenapadlo udělat na webových stránkách ČSSD nějaký průzkum, jakou politiku by měla ČSSD prosazovat. Náklady minimální, informační hodnota obrovská a šance vyhrát volby.
ČSSD si ovšem zvolila cestu kopírování názorů stejně neúspěšných partnerů ze západní Evropy, a tak právem zachází na úbytě a voliči jí ubývají.
Kotrba má pravdu v tom, že někdo jiný převezme sociální program pro chudší část populace a pro 21. století se všemi jeho změnami díky globalizaci. Je čas zamávat ČSSD na rozloučenou, protože jestli něco sjezd ukázal, pak jen fakt, že ČSSD není schopna změny.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Někde na internetu jsem zahlédla ještě stručnější závěr:

ČSSD zůstala stejná jako za Sobotka, akorát teď je bez Sobotky.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Už jsem to psal kolikrát. Vládnoucí liberální frakce v sociální demokracii udělala vše pro to, aby k žádné změně dojít nemohlo a proto se nekoná žádné překvapení.

K žádné změně skutečně nedošlo a asi už nedojde.

Proč si neudělali průzkum? Protože nechtějí připustit žádnou změnu a z průzkumu by se mohli dozvědět, že je po změně poptávka.
To je přece nad slunce jasné, je to hlava XXII. Yossarian by nám to vysvětlil.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Omlouvám se (Vidlákovi), že sem zkopíruju celý dlouhý text, který dnes vyšel na fejzbůku Štěpána Kotrby, protože si myslím, že ne všichni čtenáři zde mají aktivní každodenní kontakt s fejzbůkem.

Jako obvykle je to třeskutý provokativní text plný nekompromisní pravdy a podnětů k přemýšlení. Rozhodně stojí za přečtení.
-----------------------------------------
Domácí úkoly pro ČSSD
Štěpán Kotrba· Sobota 2. března 2019

Dnes pokračuje v Hradci Králové programovou diskuzí sjezd ČSSD . Ta na politické scéně přežívá, ale neví proč. Nikdo dosud nenašel recept, jak této partaji vrátit atraktivitu a tím i slávu a velikost. Co všechno by si sociální demokraté měli ujasnit?
Analýza s doporučením, co dělat dnes, byla psána pro tištěnou Mladou frontu Dnes, kde dnes i vyšla v autorizované kratší verzi.

Kdo je kdo

Poslední sjezd ČSSD naznačil, že fakt mohl být poslední. V Hradci Králové se tehdy sešli ti, kteří spolu nechtějí mluvit ani dnes.
Na jedné straně „nová“ liberální levice, můžeme ji říkat „progressivní“, která svůj životní program vidí v „kulturní revoluci“ – bourání zažitých společenských norem a nejnověji v ochraně práv minorit před o něco většími minoritami, a proto nikoho moc nezajímá. Nedovzdělaná, ale ideově čistá, teorií podepřená. Kupodivu jí někdy nadávají do neomarxistů, ačkoliv se Sartrem a jeho Slovy (1963) či Marcusem a jeho Jednorozměrným člověkem (1964) moc společného už nemá. Asi proto, že technokratický rozum se za půl století stal mainstreamem.

Na druhé straně konzervativní „národní“ levice, které liberálové urážlivě říkají nacionální socialisti, zkráceně náckové, která stále žije revolucí sociální a tvrdí, že je stále co na kapitalismu opravovat, byť se tváří jako blahobytná společnost. Blahobytu je ale pro každého jiné množství. Pro někoho na norkový kožich, pro jiného na žebráckou podporu. Za zájem „náckům“ ovšem nestojí práva černých migrantů, muslimů, transgender osob či pedofilů.

Ta kdysi dávno komunistická větev levice, která kapitalismus chtěla bourat, už vymírá. Svůj romantický cíl beztřídní společnosti plné pokroku nenaplnila, boj Lenina proti carismu dnes už ani nenadchne a neochota odsoudit tupého Brežněva ji diskreditovala navždy. Dnes připomíná skanzen, adoruje si slovanství, ačkoliv bolševickou revoluci do Ruska přinesli Židé, adoruje Putina, který má nejblíž k oligarchické pravici, což z komunistů dělá snadný terč.

ČSSD měla rok od posledního sjezdu na přemýšlení, jakou levicí by chtěla být. Je jiná doba, než byla v roce 1992, kdy Jana Volfová vypsala výběrové řízení na budoucího předsedu strany, protože se pozvracela z agenta CIA Horáka. Dnes je situace jiná. Mimo Klause, ODS a Kalouskovy poloviny TOP09 jsou všechny ostatní politické formace více či méně levicové, prosazující funkční akceschopný stát a lidsky citlivou sociální, zdravotní a seniorskou politiku. V mezích ekonomických možností. Ať už je to strana předsedy vlády, jak jsem argumentoval 9. ledna 2018 v článku „A hrome, Babiš je socialista“ (https://www.pressreader.com/czech-republic/mf-dnes/20180109/28180139935…), nebo Piráti, které jsem analyzoval v červenci 2009 v článku „The New Pirate Generation“ pro Literární noviny a Britské listy (https://legacy.blisty.cz/art/48115.html).

Babiš chce být „pro všechny“, protože jeho političtí stratégové dobře vědí, že bohatých, kteří by volili pravici, v Česku je a bude vždy menšina. Mohou kdykoliv utéct a odletět na Bahamy, nemohou ale doma zvítězit. Ti „všichni“ jsou lidé práce, ne bankéři, fabrikanti či hráči na burze. Jen Vokřál to nepochopil. Sociální spravedlnost zaručuje ne válcovací převaha jednoho, ale tripartita – dynamická rovnováha zájmů vlády, zaměstnanců a zaměstnavatelů. Snad i proto jsou odborářští ekonomičtí experti Babišovými poradci.

K levici nutno mimo politických karikatur z formace Žít Brno přiřadit i novou generaci prekarizovaných „zdivočelých sociálních demokratů“ z SPD, kteří přímou demokracií jen vyhrožují. Levicoví jsou už i někteří křesťané, kteří si Bergolliovu sociální interpretaci role církve vzali k srdci. Na rozdíl od plnoštíhlého arcibiskupa, který by nejraději upaloval kacíře a heretiky.

Chytřejší lidé pochopili, že Babiš je socialista, chce tu být „pro všechny“, ztotožnil se se sociálně demokratickými idejemi a nelze bojovat proti vlastnímu programu, prosazovanému jinou partají. Výsledek voleb odpovídal Sněhurce a osmi trpaslíkům, z toho měl jeden oranžovou čepičku. A tak přesvědčil ostatní o koalici s ANO, opřenou o Filipovo rozzářené rámě. ČSSD přežila, ale neví proč. Nikdo, ani vnitrostranická opozice prozatím nenašel recept, jak vrátit atraktivitu, a tím i slávu a velikost partaji, kterou politické chyby jednoho plešatého moravského mudrlanta prakticky zabily. Nenávist ke Sněhurce z trpaslíka ještě obra neudělá. Nenávist k Babišovi je křivé zrcadlo, nastavené vlastní neschopnosti. Koaličního partnera je nutné objímat, ne mlátit. Sociální demokraté proto mají další sjezd, který nic nevyřeší.

Jejich představitelé i spřátelení tlampači (jako „analytik“ Jelínek) říkají, že vše je předurčeno předem (inšalláh) a neočekává se žádné drama. Pro sociální demokraty bohužel.

Je zřejmé, že klid, který nastal po volbě delegátů a nominaci pretendentů na čelné představitele, věští neodvratnou klinickou smrt celé strany. Snaha zajistit, aby neposlušným organizacím mohly být odebírány „licence“ a tím umlčováni nepohodlní rebelové, spolehlivě odstraní ze strany všechny, kteří se s předem daným stavem nehodlají smířit. Je vcelku jedno, jestli ta normalizační bolševická praktika projde, nebo ne. Důležité je, že se ji stávající místopředseda Martin Netolický odvážil navrhnout. Mimo Haška, Škromacha a Zimoly se nikdo z delegátů, a to ani kandidátů na místopředsedy veřejně neozval a nevolá po zachování názorové plurality. Nikdo nevolá po tom, aby sociální demokracie byla demokratická. Volá vůbec ještě někdo po tom, aby byla sociální?

„Nová“ levice nepotřebuje voliče, nepotřebuje občany, lid. Nejraději by neabsolvovala ani volby. Stačí, když ji někdo ve spřátelených médiích pochválí a někdo eurový grantík zaplatí. Tak žije Masarykova demokratická akademie, tak žijí generová občanská sdružení i hatefree „neziskovky“. V Praze, kde je těchto neziskových příživníků nejvíce a profesionální feminista je zde i předsedou, prohrála ČSSD komunální volby tak mohutně, že není v zastupitelstvu a není ani na jediné místní radnici. Zisk 3% byl nejhorším výsledkem ČSSD od roku 1992. Zisk necelých 2% pak byl osobním příspěvkem Hamáčkova kandidáta na ministra zahraničí. Nikomu ve stávajícím vedení ČSSD to nevadí. Nevadí to ani delegátům sjezdu. Krajský předseda nedal funkci k dispozici a nehodlá tak učinit ani krajský výbor, ani více než dvě desítky obvodních výborů. Ti všichni teď zvolili své delegáty na sjezd a za svého předsedu nominovali Jana Hamáčka a na místopředsedu Petříčka, kandidáty neschopných.

Na své sociální síti jsem četl: „ČSSD šla kdysi do voleb za zdanění církevních restitucí. Dnes její senátoři hlasují proti. Důkaz, že jim jde pouze o koryta.“ Nerozumím senátorům, kteří si stále ještě říkají sociální demokraté a hlasovali proti zdanění restitucí… Pro voliče levicové ČSSD to byl klíčový slib. Kalouskovi křesťané ČSSD nevolí.

Nerozumím ale ani pravoslavnému Jaroslavu Foldynovi v jeho nesouhlasu s manželstvím pro homosexuály. Nikdo ho nevolil proto, že věří v jakéhosi Boha. Každému je jeho Bůh fuk. Volili ho proto, že rozumí lidem z ulice, že má sociální cítění. Teplouši ať se klidně berou na radnici i v kostele. Tento stát netvoří křesťané, ale občané.

Problémy, ve kterých nemá levice jasno

Dnes už není podstatné, která politická partaj zvedne jako první prapor levice pro 21. století. Další se přidají, to je jasné. Je ale třeba říct si, co dělat (a co nedělat).

K bohatství má levice přístup jasný a přímočarý… Nyní si musí ujasnit přístup k chudobě. Nejen kvůli Altnerovým dědicům. Měla by někde být hranice komunální lhostejnosti? Jak je možné, že Praha jako město s nejvyšší kvalitou života v zemi a Česko s kvalitou života větší, než několik jiných zemí EU, nejsou schopny se postarat o bezdomovce, ani když ministryní práce a sociálních věcí byla sociální demokratka Marksová Tominová a nyní je Maláčová, čerstvá místopředsedkyně? Je třeba prosadit bezzásluhový přístup k základním životním potřebám pro opravdu všechny. Teplé jídlo zdarma by měl mít možnost dostat každý. Za nic. Jen tak. Zdarma. Postel také zdarma. Stejně jako jedou za rok obnošenou bundu a kalhoty. Teplou vodu, mýdlo. Pračku na vyprání věcí. Lékařské ošetření. Základní léky. V kriminále to je. Proč ne na svobodě? Proč nutíme ty méně úspěšné umírat bídou nebo krást, aby se jim dostalo péče?

Levice si musí ujasnit přístup k dluhům. Už bible znala hrozbu dlužního otroctví a institut tzv. milostivého léta s cyklickým odpuštěním dluhů (Lv 25). Medián vymáhaných pohledávek v Česku se sice pohybuje ve výši do 10 000 Kč, ale náklady soudů a exekutorů jsou příslušenstvím v patnáctinásobné výši. To je v rozporu s dobrými mravy a statisíce lidí to uvádí do zoufalství. Levici to nevadí? Stačí říct v zákoně, že sečtené náklady všech účastníků a další příslušenství dluhu nesmí převýšit výši vymáhané částky.

Levice si musí ujasnit přístup k sexu. Homosexuály by měla určitě respektovat, ale nepreferovat. Militantní prosazování jejich práv rozkližuje křehkou rovnováhu tradic evropské společnosti. Levice by měla vědět, že pouze z pohlavního styku muže a ženy bez kondomu se rodí děti a rodiče i děti musí někde bydlet. Ne každý má několik milionů na vlastní bydlení. Startovní ani sociální nájemní byty v dostatečném množství nejsou. Sex s kondomem někde v podnájmu či na mezi je už skoro vždy bez dětí, bez mnoha starostí ale zato se rodí problémy stárnoucí společnosti a nefungujícího sociálního systému. Na tvorbu průběžného důchodu pro rodiče a prarodiče nemá kdo pracovat. Tato společnost přežije pouze ve chvíli, kdy ženy budou mít minimálně dvě děti.

Levice si musí ujasnit přístup k ženám. Máme sice svobodu vůle těhotných žen k interrupcím i k životu bez manželů, což je správné, nevidím ale nikde povinnost či alespoň vůli státu o matky samoživitelky se starat, preventivně zdravotně pečovat o děti, ekonomicky podporovat matky, nevidím povinnost státu vlastnit a provozovat v obcích podle počtu občanů trvale určitý počet bytů se sociálním nájemným tak, aby nikdo nemusel být bezdomovec a aby děti nemusely vyrůstat na ulici. K nim odpovídající počet jeslí a školek.
Emancipaci žen vytvořila až „osvobozená domácnost“ – automatická pračka, sušička a myčka nádobí v každé rodině.
„Kuratorium pro zlepšení bytových poměrů mladých žen“ pod záštitou Alice Masarykové nechalo v roce 1933 v Praze postavit internátní Ženské domovy. 900 místností s divadlem, tělocvičnou, promítacím sálem a restaurací jako příklad řešení bytové situace mladých, svobodných zaměstnaných žen, a to především těch mimopražských. Po „sametu“ radnice nechala dům zprivatizovat…
Bydlení je a musí být právo, ne něčí dobrodiní či milost. Stejně jako v přírodě je hnízdo základní předpoklad vyvádění potomstva. Rodiny potřebují bezúročnou a částečně nevratnou pomoc státu, máme-li být společnost, společenství. Ovšem ti, kteří nevychovávají a nevzdělávají řádně své děti, musí být tvrdě trestáni.

Levice si musí ujasnit přístup k partnerům, kteří jsou svině. Kapitalistické. A nebo váleční zločinci. Někdy obojí. Jsme členskou zemí EU a NATO? Ano. Tak to jsme na sviních závislí. Nemáme ani ropovod, ani ropu. Nemáme vlastní armádu k funkční územní obraně ani peníze na její provoz. Nemáme peníze na válku, musíme ale mít peníze na mír. Nemáme ni letadlové lodě, ani Zbigniewa Brzezinského, Henryho Kissingera či Samuela P. Huntingtona. Rothschildové se o nás starat nebudou. Neumíme se sami obchodovat na globálním trhu.
Ale EU, do které jsme vstupovali, je dnes jiná, než současná. Nejdříve se nás ptali vždy, zda souhlasíme. Až teď jsme jim dovolili beztrestně nám vyhrožovat. To není dál únosné, takto Unie fungovat nesmí. I když Spojené státy evropské nám ukradly korporace, furt je ale lepší být uvnitř, než venku. Rusko je velmocensky arogantní, sobecky kapitalistické, ne soudružsky altruistické. Čína stejně tak. Všichni sní jen o zisku.
Nic není zdarma. Tlustá roura s plynem stále vede z Východu na Západ. Slovan už ale bratry nikde nemá a soudruh se družby nedočká, protože nadnárodní kapitál vládne všem bez rozdílu. Je jedno, počítá-li se zisk v dolarech nebo rublech. Přesto by levice neměla dělat servilní politiku. Ať vůči Trumpovi, Bruselu, nebo vůči Putinovi. Kupodivu, ani čínská medicína nás nevyléčí.
Je potřeba říci a znovu opakovat, že neexistuje popperovská globální otevřená společnost. Každá země (nejen v EU) má svoje preference a košile je všem stále bližší než kabát. Kulturní a náboženské preference tvoří jak bohatství, tak i riziko. Respektujme rozdíly u jiných a nenechme si vnucovat přeshraniční multikulturalismus. Nevypouštějme démony, které nejsme schopni ovládat. Zničení Jugoslávie nám budiž varováním.
Ministr zahraničí Petříček i prezident Zeman teď prodali Madura za mísu americké čočovice a podpořili loutku CIA Guaidóa v boji o Venezuelu a její ropu. To se nedělá… Český prezident i český ministr zahraničí se zachovali jako prasata. Je třeba nezapomenout a prezidenta si zbytečně neidealizovat. „Jenom blbec opakuje stejné omyly dvakrát“, pravil v jiné souvislosti prezident.
Stejně tak si levice musí pamatovat, že na vládě v Ukrajině se podílí neonacisté a že Banderovci z OUN a UPA vraždili během 2. světové války desítky tisíc Rusů, Ukrajinců Poláků i Židů a to nejen v oblasti Volyně, ve východní Haliči a na Podolí, na Lubelsku a v Polesí. Oběti řezali zaživa, těhotným ženám párali břicha. S těmi dvouprocentními, kteří oceňují vrahy jako hrdiny, se nelze přátelit, i když jsme nuceni s nimi mluvit.

Levice si musí ujasnit přístup k pokroku a vědeckotechnické revoluci. Kdysi vysoce prognostické dílo Radovana Rychty „Civilizace na rozcestí“ s podtitulem „Společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce“ (1969) je dnes stejně aktuální jako Tofflerova „Třetí vlna“ (1980). Dílny ve škole jsou fajn, pokud potřebujeme kvalifikované dělníky. Ale my potřebujeme vychovat ze svých dětí programátory robotů, ne zedníky. I soustružník potřebuje dnes umět programovat. Většinu dělníků roboti zanedlouho nahradí. Dokonce i poslance. Zastupitelská demokracie i pokladní v obchodě budou zbyteční, pokud budeme schopni kvalifikovaně autorizovat pokyn mobilnímu telefonu. Bude to elektronická přímá demokracie. A bude to rychle. Kupujete si denně flašku rumu? Nemůžete mít řidičák. Jíte bůček? Hybaj na kontrolu cholesterolu. Obchody se na platební systém těší. Plánovité hospodářství se vrátí. Toho by si měli být vědomi bankéři i politici, protože nadcházející vlna mobilních telekomunikací, která bude mít vrchol nejpozději za deset let, změní svět nesmírně radikálně. A je smete jako šrot. Dnes se tomu říká Průmysl 4.0 a Společnost 4.0. Parlament 4.0 či Politika 4.0 v tom konceptu už nejsou. Demos, lid, si bude vládnout sám.

Levice si musí ujasnit přístup ke zdrojům. Michal Hašek ze sociálních demokratů jako jediný hájí surovinové zdroje: „Utněme obří vyvádění zisku nadnárodních společnosti, udělejme pořádek v obřím byznyse s vodou, tu si chraňme jako oko v hlavě. Dejme vodě a půdě nejvyšší – ústavní ochranu. Musí skončit nemravné smlouvy některých soukromých provozovatelů vodárenských soustav v ČR, cenu vody musíme tvrdě regulovat a zároveň zaručit našim občanům, že se k nim pitná voda dostane i v době klimatických změn a stále většího sucha.“, říká.
„Nenechávejme těžbu a prodej lithia soukromému kapitálu, vždyť jde doslova o rodinné zlato. Použijme výnosy z těžby lithia, ale i dalšího přírodního bohatství pro budoucí generace – iniciujme vznik Fondu budoucnosti České republiky a striktně vymezme, na které oblasti z něj půjdou finance. Nikoliv na látáni děr státního rozpočtu, ale na strategické investice – do lidí, do veřejné infrastruktury- investujme z něj do kvalitního vzdělávání mladé generace, do dostupného bydlení pro mladé rodiny, ale také buďme připraveni na útlum čerpání fondů EU a nutnost dále investovat z našich vlastních zdrojů – do dopravní infrastruktury, do digitalizace země – na národní i regionální úrovni.“
Ano. Tomu všemu rozumím. Jen nerozumím, proč to ještě není. A ještě mi nikdo neobjasnil, proč nikdo neukřižoval ministry průmyslu za ČSSD, kteří jednali proti zájmům občanů a hodlali zašantročit lithium a další vzácné zdroje jakýmsi bermudským firmám…

Levice si musí ujasnit přístup k postkapitalismu, který (mylně) ztotožňuje se socialismem. Ale ani socialismus není sprosté slovo. Zalévat kapitalismus živou vodou a zbavovat ho neustále asociálních výhonků a parazitů je sysifovské úsilí a stejně nestačí. Mít odvahu ke změně ekonomického modelu z konkurenčního na kooperativní ale znamená, že víte nejen, co chcete, ale i jak toho dosáhnout. A to levice roku 2019 s výjimkou Pirátů neví.
Řešením je ekonomicko-kulturní proměna, spočívající ve sdílení nehmotného vlastnictví ku prospěchu všech. Chcete li, bezpodmínečné a bezplatné zveřejnění všech informací a znalostí, získaných za veřejné peníze. Datový komunismus za veřejné peníze. Protože my všichni jsme spoluvlastníky těch společně investovaných peněz a my všichni musíme mít bezpodmínečný prospěch z jejich využití. Ne rozdávání chleba, ale návodů na výstavbu pecí na jeho výrobu znamená socialismus. Bez patentových práv.
Představy Heinze Dietericha Stefana o socialismu pro 21. století jak v Chávezově Venezuele, tak v Lulově Brazílii selhaly na romantickém rozhazování chleba v protikladu k účelovém chování globálního ropného kartelu a nadnárodních firem, které zničily ekonomické zdroje obou zemí. Stefan byl snílek. Promýšlel rozvoj ideální společnosti, ale nepromýšlel tahy nepřátel, zrádců a hlupáků. Nepočítal se zlem. Byl jako zenový mistr. Posílal svůj chléb po vodě a očekával, že se mu vrátí. Nevrátil.
Použití politické moci i ekonomiky ve prospěch většiny, pro kolektivní prospěch je správné a potřebné. Pokud je si toho ta většina vědoma a chce-li to. Jinak je to cesta do pekel nepochopení. Co-management Michaela A. Lebowitze je jako družstevní hnutí. Je vám sympatické pouze do chvíle, než dojde k hlasování a k nekvalifikovanému rozhodování. Spolehlivě zvítězí to nejhorší řešení. Říká se tomu groupthing. Polovina populace má IQ menší než 100 a jejich rozhodování tomu odpovídá. Zato nucené uvolnění výroby generických léků v Indii spustí lavinu pokroku. S výsledkem pro celý svět.

Levice si musí ujasnit přístup k informacím. Vzdělávání v revoluční teorii je pro revoluční praxi nezbytné. Už od Lenina. Dnes ale teorií nejsou Sebrané spisy ani návod na použití lodního kanónu k rozpoutání světové revoluce, ale hack počítače. Pro totéž. ČSSD neumí vzdělávat své politiky ani voliče. Neumí rozvíjet jejich kreativitu, zvyšovat jejich kvalifikaci, neumí je promyšleně využívat. Neumí kádrovou práci. Nerozumí sociologii, nerozumí sociální psychologii. Neváží si ani dalších sociálních věd. Má problém rozeznat fake news od generačně podmíněné ironie – trollingu. Neví, že městský volič má jiné starosti než lidi z venkova. Neváží si znalostí. Neví, jak stáhnout králíka, proto ji kandidát na prezidenta fascinuje. A neví, že i Klaus může mít pravdu. Jak jinak pochopit, že většina schopných, která přišla s úspěchem Miloše Zemana, po několika letech stranu opustila? Škoda jich, bez nich to nejde.

Levice si musí ujasnit přístup k práci i podnikání. Je rozdíl mezi podnikatelem (má jen bankovní konto) a továrníkem (patří mu kdesi komín, který si do daňového ráje neodveze). Podporu si zaslouží továrníci, ne spekulanti. Mzda za práci není a nesmí být nikdy almužna. To věděl Baťa a další, kterým patřily komíny.
Konec levné práce, hlásají nyní odbory. Jako mantru. Ovšem nikdo už odborářům ve fabrice neřekne, co se stane, když budou všichni brát ve výplatě víc. Zvedne banka stejnou měrou úrok jejich vkladů? Ne. Zvedne ministerstvo důchod jejich rodičům, podporu v nezaměstnanosti či příspěvek invalidům? Ne. Ti budou chudnout, dělníci s vyšším platem ale stejně bohatší nebudou. Protože stejnou měrou porostou platy i ceny. Cílem snahy odborů by ale nemělo být roztočení spirály inflace, znehodnocující úložky ve spořitelně i kupní sílu důchodů, ale změna poměru mezi mzdou zaměstnance a ziskem zaměstnavatele. Ve prospěch zaměstnance.
Přes tyto drobné výtky dělají odbory pod vedením Středuly poprvé po třiceti letech nesmírně užitečnou práci – učí terénní politické práci v továrnách, učí praktické solidaritě, učí toleranci a společné akci na prosazení oprávněných požadavků. Lidé, kteří pracují, mají právo cht se mít lépe.

Levice si musí ujasnit přístup k lidem. Musí se pokořit před jejich vůlí. Pokora je to, co schází sociálním demokratům a důvod, proč od nich voliči odešli. Politik musí umět naslouchat a politika musí politika bavit ve dne i v noci. Politik nemá volno. Politik je přitom sluhou svých voličů. Musí mít odvahu předstoupit před lidi a svěřit jim osud země do jejich rukou. Musí prosazovat všeobecné referendum nejen o vydláždění náměstí v Kocourkově, ale i o členství země v NATO nebo EU a musí sám aktivně přesvědčovat o nutnosti setrvání v obou organizacích na jedné straně, ale zároveň i o naprosté nezbytnosti jejich radikální proměny na druhé straně.

Levice si musí ujasnit přístup ke stáří. Ne vše, co se stalo před „plyšákem“, bylo špatné. A ne vše, co se stalo pak, bylo dobré. Trh bez přívlastků nevyřeší nic, právě přívlastky tvoří společnost. Jsou lidé, kteří si pamatují ještě „hospodáře“ se stranickými penězi Júlia Lopatu. To jsou lidé, kteří znají stranickou historii. Jsou lidé, kteří dnešní nafoukance v čele strany znají jako podržtašky. Pamatují Babiše, když se ještě věnoval zahraničnímu obchodu. To jsou pamětníci. Ale jak to, že Babišovi vadí nemravná velikost důchodů víc, než ministryni sociálních věcí za ČSSD? To nevědí ani pamětníci. Proto dnes důchodci volí pohublého Babiše a ne tlustého Hamáčka.

Levice si musí ujasnit přístup k obraně i k útoku. Dokud se žvaní, lze říkat cokoliv. Jakmile se odhlasované začne realizovat, nelze dál pokračovat v polemikách. Tehdy demokracie přestane být diskuze. „Demokracie je rozdat zbraně lidu“, řekl Fidel před útokem na kasárna Moncada a měl pravdu. Dodnes platí heslo „Vítězství nebo smrt!“ Jen tak zůstane vlast vaše.

Analytik Štěpán Kotrba byl jedním z autorů programu ČSSD, se kterým zvítězil Miloš Zeman. Spolutvořil a editoval i dlouhodobý program, přijatý ČSSD v roce 2000 a dále rozpracovávaný.

Psáno pro Mladou frontu Dnes, kde vyšlo v autorizované kratší verzi.

https://www.facebook.com/notes/%C5%A1t%C4%9Bp%C3%A1n-kotrba/dom%C3%A1c%…

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

"Celé to na mě působí jako předem připravená záležitost, s pevně daným scénářem a předem placeným komparsem."

Jsou zásadně dvě možnosti: vražda byla "předem připravená záležitost" politicky, nebo někdo měl zájem šmoka zlikvidovat.

Střelec přišel do domu, kde se nacházel někdo, kdo nebyl předmětem zájmu, tudíž byl jako vedlejší ztráta naprosto bez emocí odstraněn. Následně byl předmět zájmu umlčen způsobem znemožňující pochyby. Zkráceně provedl to profík, tudíž první verze "předem připravená záležitost" ve smyslu politickém je možné s určitostí vyloučit. To, že byl následně zneužit k politickému boji, o tom nepochybuji.

Dál je příběh zastřen otazníky:
-profíci a nechali se prozradit nějakou fickou která si pustila hubu v hospodě na špacír? Blbá na to může být dost.
-potom je záhadně, že rutinní profíci se dali najmout takovou husou.

Stále držím linku, že se nic nevyšetří. Mohou být odsouzeni z politických důvodů (lid si to přeje), nezpochybnitelné důkazy nejsou a nebudou. Snad jen , že by se ficka rozhodla "spolupracovat" a vše práskla. Asi by si toho vítězného pocitu dlouho nežila.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Dalo by se i Kotrbovi dost vytknout.
Zaujalo mne,že si Babiš ochočil ekonomy odborových svazů.
Jak asi dlouho vydrží Babišovi šálit veřejnost,že je levicoví,ale dělá pravicovou politiku.
Kotrba má sice pravdu,že současné vedení ČSSD,není a nebude schopno vrátit se k politice levice.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane zemědělče,
možná Vám odpovím na dotaz. Politiky prováděná předsednictvem ČSSD je natolik zoufalá, že odborářským ekonomům nezbylo nic jiného než jít rovnou za Babišem, protože je to z těch mizerných možností ta nejlepší. Zbyli si, když se ukázalo, že všechny ostatní možnosti jsou ještě horší.
Andrej Babiš je samozřejmě tvrdý kapitalista hájící své zájmy, ale to vše jeho voliči moc dobře vědí. Není třeba se divit, že někdo píše roky o špatných vlastnostech a skutcích Andreje Babiše a Miloše Zemana - a jejich voliči je volí pořád. No volí je, protože nikdo lepší na obzoru není, především ne předsednictvo ČSSD. Špatně vybraní delegáti si zvolili ze svého středu ty nejméně kolizní osoby a výsledkem je místo názorových střetů průměrná normalizační šeď a politické ptydepe. Nevybrali si vůdčí osobnosti, a tak nepřitáhnou nové voliče, jen si nadále odrazují ty poslední zbytky věrných.
S Hamáčkem ČSSD příští volby prohraje. Mají to mít.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Snad šli za Babišem,jen aby byly lépe placeni!
Každopádně,odborář má být opatrný ke všem stranám,tu něco kritizovat,tu něco pochválit,ale být absolutně nezávislý na politicích a jejich rozmarech.S tím souhlasím,politika prováděna ČSSD je opravdu zoufalá s levicí to nemá nic společného.I když píšete,že je to trend v Evropě,levice ustupuje ze slávy.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane zemědělče,
v Evropě levice pomalu mizí ve všech zemích, ale stejně mizí i pravice. Jsou už jiné dělící linie jako názor na globalismus, nadnárodní kapitál, ekonomické imigranty, exekutory a jejich pravomoci. Příkladem budiž Francie a hnutí žlutých vest, kde jsou levičáci i pravičáci, zatímco kolem Macrona se shlukují globalisté. ČSSD ten trend nezachytila, stále se drží povinného eurohujerství, když by bylo na místě začít s kritikou fungování EU. A je dost co kritizovat. ČSSD opustila své původní voliče, když se vydala na lov do politického středu na nové voliče. Ovšem pořád si své voliče představovala jako tvrdý fanklub, který jí zůstane věrný za každých okolností. Nezůstal, její bývalí voliči se rozprchli ke stranám, které jejich zájmy zastupují lépe. A zrazený volič se obtížně vrací, viz příklad ODS, která byla na dně dokud TOP 09 šéfoval Schwarzenberg a zakrýval pravou podstatu vedení pod Kalouskem. Když ten fíkový list odpadl, teprve se voliči začali vracet od TOP 09 k ODS, a nebylo to kvůli Fialovu charisma.

Zatím bez slepic