Povídání o včelách a včelařích

Autor
Štítky

Na Vidlákových kydech se pravidelně kydá o zemědělství. Chov včel je také svrchovaně zemědělská činnost, a jelikož je to můj koníček, podělím se s kydači o stručný informační základ o včelách, včelařích a včelaření.

Letos v květnu tomu bylo 127 let, kdy včelaři na hořovicku založili svůj doloženě 1. včelařský spolek. 127 let je už dost úctyhodná doba existence. Který spolek, politická strana či jiná organizace se může chlubit tak dlouhou historií organizované činnosti?

Kde se vzali včelaři? 

Včely a včelaři zde byli od pradávna. Mnohem dříve, než Kosmas vložil praotci Čechovi do úst památnou větu o „zemi mlékem a strdím oplývající“, mnohem dříve, než se člověk stal zemědělcem, ba dokonce mnohem dříve, než praprapředek člověka slezl ze stromu. Byly nalezeny včely zalité v jantaru, díky tomu víme, že jsou tady více než 3 miliony let a také víme, jak prapředkyně naších dnešních včel vypadaly. 

Včelař zalitý v jantaru se sice nenalezl, ale přesto si díky poznatkům o životě dnešních primitivních národů dokážeme představit, jak počátky lidského včelaření vypadaly. Za prvotní lidský zájem o včely může objev, že včely produkují sladký med. V dávných dobách včely obývaly především dutiny stromů. Snaha dostat se ke sladké pochoutce hnala naše primitivní předky za včelími příbytky do jejich výšek a tam, pokud se jim podařilo prosekat se do dutiny, byli odměněni sladkými plástvemi s medem (strdím) a také zřejmě velkým množstvím žihadel. Nejstarší m dokladem této činnosti je kresba „vybírání medu“ z jeskyně Cuevasdela Arana blízko Bicorp u Valencie (asi 12 000 let př.n. l.)

Později si člověk ve snaze uchovat si stálý zdroj sladkých plástů vyřezal v kmeni ke včelám odnímatelný přístup a vybíral pouze část medových plástů, aby včelstvo nezničil. Tomuto způsobu primitivního včelaření se říkalo „brtničení“ a včelaři se říkalo brtník a brtník je vlastně praprapředek včelaře. Jeho úlu ve stromě se říkalo brť. Nejstarší v blízkém okolí  byla nalezena na dně Odry (stáří asi 2000 let) a je dokladem brtnictví v našem blízkém okolí. 

Od toho byl již jen krok k nápadu,  kus dutého stromu se včelami odnést z lesa a postavit si ho poblíž  svého obydlí. A tak se z brťě stal klát, prapředek všech úlů a z brtníka, sběrače medu pravčelař, praotec všech, co chovají včely.  

 

Něco o včelím společenství.

Jak už jsem napsal, včely bzučí na Modré planetě už více než 3 miliony let. Včela medonosná jak se nazývá v Evropě chovaná včela celým jménem, patří k sociálním bytostem, nejvýstižnější název pro společenství včel by byl superorganizmus. To znamená, že jednotliví členové společenství žijí společně a mezi nimi je aktivní součinnost. Včelstvo je ze sociologického hlediska velká rodina. Rodina je i biologicky výstižný výraz, protože všichni členové včelstva jsou dětmi jedné matky. Dcery (dělnice) nejsou plodné, zůstávají vázány na společenství. Synové (trubci) bez něj nemohou žít vůbec. Otec v rodině není.

Matka (královna) je ve srovnání s dělnicí asi o polovinu větší. Za normálních okolností se nachází ve včelstvu pouze jedna. Dožívá několika, cca 3. let. Matka má stejně jako dělnice žihadlo, na rozdíl od dělnice jen výjimečně bodá člověka. Schází jí mnoho orgánů, kterými se vyznačují dělnice, zato disponuje pohlavními orgány, umožňujícím se pářit a klást vajíčka. Těch je schopna naklást až 2500 denně, což je více, než činí její tělesná hmotnost. Matka též disponuje zvlášť vyvinutou kusadlovou žlázou. V ní se tvoří zázračná látka, která podivuhodným způsobem drží včelstvo pohromadě a je základem dělby práce v něm.  Včelstvo bez matky nemůže existovat, ale vláda v úle vychází spíš z dělnic.

Dělnice se oproti matce dožívá jen čtyř – šesti týdnů v letní sezóně, tzv. zimní včely žijí až 10 měsíců. V našich zeměpisných šířkách jich tvoří včelstvo 10 000 – 15 000 v zimě a až 100 000 na vrcholu letního vývoje. Dělnice se starají doslova o všechno. Mladé včely, tzv. mladušky, asi do 20 dnů vykonávají všechny práce v úle. Čistí buňky pro přijetí vajíček, krmí larvy, staví z vosku plásty, čistí úl, zpracovávají nektar, vykonávají strážní službu, zahřívají/chladí prostor úlu. Po 20 dnech se z mladušek stávají létavky. Přináší nektar, pyl, pryskyřičný tmel a podle potřeby též vodu. 

Řekněte, neříká se nadarmo „pilný jako včela“?

Jinak je tomu s trubci. Ve včelstvu nemají žádný jiný úkol, než se postarat při proletech o oplození korunní princezny, mladé neoplozené matky, která čas od času musí přijít na svět, aby včelstvo nevyhynulo se smrtí matky staré. K tomu dochází v létě. Trubci tudíž se vyskytují v úle v tuto roční dobu v počtu několika stovek. Žijí přibližně stejnou dobu jako letní dělnice. Když splní svůj úkol, na podzim jsou bez vděku vyhnáni z úlu a hynou.  Jsou dvakrát větší než dělnice, mají zavalitá těla a velkou kulatou hlavu. Kromě plození se nepodílí v úlu na žádné činnosti, čímž si vysloužili u lidí nevalnou pověst. Na jejich obranu je třeba uvést, že podle výzkumů se podílí v úle na termoregulaci (příjemně hřejí)a tak zastupují v tomto bodě dělnice, které se mohou věnovat jiné, užitečnější práci. Jsou také sympatičtí tím, že nikdy nebodají. Nemají žihadlo.

Dělnice, matky i trubci se vyvíjejí v buňkách plástů z vajíčka přes larvu, kuklu v dospělého jedince. Dělnice a matky se vyvíjejí z vajíček oplozených, trubci z neoplozených. Vyvíjejí se ve velikostí a tvarem rozdílných buňkách. O tom, zda se z oplozeného vajíčka vyvine dělnice či matka, rozhoduje kromě jiného potrava, kterou je larva krmena. Dělnice a trubci dostávají krmnou kašičku, směs s příměsí medu a pylu, matka dostává mateří kašičku, jejíž složení je zcela výjimečné.

Včely obývají a budují sídliště složené z voskových plástů z oboustranně uspořádaných šestibokých buněk. Přitom vyřešily složitý problém, jak s minimem poměrně měkkého materiálu dosáhnout vysoké pevnosti. Plásty jsou pro včely současně pevností, kolébkou pro dorost, zásobárnou potravy, shromažďovacím místem a obytným prostorem pro dospělé členy společenství. Jak už jsem se zmínil, stavěly si své plásty ponejvíce v dutinách stromů, Než přišel včelař a usídlil je v úlu.

Včelí rojení

Sice jsem popsal, jak se množí jednotliví členové včelího společenství, ale protože včelstvo je superorganizmus, jediným přirozeným množením je pro něj rojení, to je rozštěpení včelstva na dva nebo více samostatně plně funkčních celků, něco na způsob tvoření odnoží u rostlin. 

Někdy blízko vrcholu rozvoje včelstva, nejčastěji koncem května, v červnu, si včely začnou chovat mladé matky a před jejich vylíhnutím stará matka s polovinou včelstva opustí úl a vydá se hledat nový příbytek, založit novou kolonii. 

Jedná se asi z lidského pohledu o nejviditelnější a nejimpozantnější projev včel. Včely, podobné vodopádu, proudí z česna úlu a naplní vzduch bzukotem. Temný oblak sem tam se pohybujících černých bodů se vznáší ve výši korun stromů nad místem, odkud vyletěl. Po chvíli můžeme pozorovat, jak se včely usazují okolo matky na větvi, stožáru nebo pod střechou.  Nezdrží se však dlouho. Do hodiny se rozletí a roj se vydá rychlostí svižného chodce k novému příbytku, který v předstihu objevily včelí průzkumnice. 

Odchytávaní rojů je pro včelaře asi nejdobrodružnější činnost. Nezřídka můžeme vidět chatrného staříka, kterak vyzbrojen potřebným náčiním pronásleduje roj vertikálním i horizontálním směrem. Je při odchytávání roje schopen naprosto neočekávaných kaskadérských výkonů. Zapomíná na věk, na artrózu v noze, na dušnost, leze přes ploty, prodírá se křovím a kopřivami. Čile šplhá za rojem po 8 metrovém žebříku do vrcholu hrušně. 

„To on si už nacvičuje cestu do nebe“. Komentují jeho artistické výkony sousedé.

Pokud uspěje, neutrpí vážnější úraz a roj se mu podaří odchytit, usadí jej do nového úlu a rozmnoží svá včelstva. Pokud neuspěje, kouká „jako když mu uletí včely“. Včely se udělají pro sebe a z nějaké dutiny stromu a na včelaře dělají pomyslný dlouhý nos.

O včelím bodnutí

Už vás někdy bodla včela? Většině lidí pohybujících se v přírodě se to čas od času stane. Buďto jste na včelu bosi šlápli, nebo ji přimáčkli na oděvem nechráněné místo, nebo jste se přiblížili příliš blízko k jejich příbytku, když včely zrovna neměly náladu na návštěvy. 

Včela je vybavena žihadlem, které po vbodnutí zůstává ve vpichu, navíc vpouští do vpichu poměrně účinný včelí jed. Ten způsobuje, že okolí místa vpichu zarudne, více či méně oteče a stává se svědivým, kterážto reakce může vydržet i několik dní. To je sice nepříjemné, ale je to normální reakce.  V tomto případě pomůže studený obklad nebo něco z receptů našich babiček.

Jiný případ je, když vás bodne včela do chodidla a oteče vám hlava. Nebo se vám začne špatně dýchat a třeba omdlíte. To není normální reakce, to je reakce alergická a měli byste vyhledat lékaře a raději mít po ruce pro případ bodnutí od včely či jiného bodavého hmyzu nějaké medikamenty.

Včelařem se člověk alergický na včelí bodnutí stát nemůže. Nebo může, ale bude k němu velmi často jezdit záchranka. I přes nejlepší ochranu a opatrnost totiž včelař sem tam nějaké to žihadlo „koupí“. Začínající včelaři mají občas čínská očička uzavřená otokem, vepřovou tvář a ruku jak Pepek námořník. Časem, s počtem posbíraných žihadel, se reakce na včelí vpich zmenšuje. Místo vpichu jen trochu zarudne, jako když vás štípne komár. Bolestivost vpichu, zvláště pokud se včelám podaří nalézt citlivé místo, však zůstává.

Dá se tak říct, že včelařina je svého druhu koníček pro masochisty. No řekněte, kdo by se dával pravidelně popíchat od včel a přitom si na tuto skutečnost ani nepostěžoval, ba si i v některých případech lebedil?

Něco o medu a na co jsou ještě včely dobré

Sladký jako med, medově sladká vůně, táhne se to jako med, medově sladké řeči. Pojem med je zkrátka synonymum pro intenzivní sladkou chuť a nejznámější produkt včel. Med (medos)  je také prvním zdokumentovaným českým výrazem (Cestopis arabského kupce z 10. stol.). 

 Med včely vytvářejí z nektaru z květů stromů a rostlin či sladké medovice, produktu parazitů jehličnatých a listnatých stromů. Ten z nektaru je povětšině světlý, lesní medovicový bývá tmavý až do černa. Včely donesený nektar a medovici zahušťují, odpařují z nich vodu, štěpí na jednoduché cukry a ukládají do buněk v plástech. Pochopitelně to nedělají pro nás, pro včely je med potrava a během roku ho spotřebují i více než 100kg. Včelař včelám odebírá pouze přebytky, které si včely shromažďují v plástech na zimní období.  To jim musí včelař v dostatečné míře nahradit (takzvaně je „zakrmit „) cukerným roztokem, aby přežily zimní období. 

Průměrně se ročně sebere z včelstva okolo 35kg medu, je to odvislé od výkonnosti včel, šikovnosti včelaře a hlavně na stanovišti, kde jsou včely umístěny.  Zda jsou v okolí stanoviště dostatečné vydatné zdroje nektaru a medovice, potažmo množství nektarodárných kvetoucích rostlin a dřevin na polích a lukách a blízkost rozsáhlých lesních ploch s druhy stromů hostících medovicotvorné parazity.   Platí také, že s  větší nadmořskou výškou,  bývá snůška nižší.

Jak už jsem se zmínil, podle zdroje se dá rozdělit med na květový, zdrojem snůšky je nektar květů a medovicový –(lesní), kde je zdrojem je medovice, produkt parazitů jehličnatých a listnatých stromů.  Dále můžeme mluvit o jednodruhovém medu, pokud máme včely umístěny v lokalitě, kde v určitém období převládá snůška z jednoho druhu rostlin či dřevin. Pak můžeme mít  přičiněním včelaře med například akátový, lipový, řepkový či jedlový. Tyto jednodruhové medy mívají zpravidla výraznou chuť a vůni a jsou vyhledávány „fajnšmekry“. Dále také můžeme narazit na med pastovaný, to je med, který byl mechanickým způsobem (mícháním) upraven a který získá pastovitou konzistenci, nezkrystalizuje a zůstává trvale roztíratelný. 

Zde také narážíme na to, že med nezůstává trvale tekutý a že po kratším (př. med s převahou řepky lípy) či delším čase (př. akátový, medovicový) ztrácí tekutost a  krystalizuje. Je to jeho přirozená vlastnost, med krystalizací nic neztrácí. Naopak, pokud zjistíme, že med, který jsme si koupili, ani dejme tomu po roce nekrystalizuje, je něco v nepořádku a pravděpodobně se jedná o nemed.  Med, který buďto přešel teplotou vyšší než 50° C a ztratil většinu vlastností, pro který si med kupujeme nebo byl upraven přidáním nějaké chemické látky (známá Éčka, emulátory). Pro nás by bylo v prvním případě z hlediska účinku na naše zdraví stejné sladit si čaj cukrem, ba by to pro nás bylo ekonomicky výhodnější. V druhém případě by bylo slazení cukrem z hlediska účinku na naše zdraví mnohem bezpečnější.  

Dalším dnes již méně významným včelím produktem je včelí vosk. Ten včely produkují coby stavební materiál ke stavbě buněk a včelař ho získává vyvařováním z plástů.  Z jednoho včelstva se ho dá ročně získat cca 1kg. Vyrábějí se z něj svíce, voskovice. Dříve před nástupem průmyslové revoluce drahé a vzácné. To z toho důvodu, že jiný zdroj vosku nebyl a voskové svíce byly jedním z mála zdrojů světla. Zapálit v kostele svíčku tedy nebyl o jen tak a znamenalo to poměrně značný náklad.

Dodnes se k léčebným účelům používá díky svým vynikajícím antibakteriálním vlastnostem další včelí produkt, kterým je propolis. Včely jej tvoří propolis z mízy sebrané z pupenů dřevin a vylepují a tmelí  jím drobné otvory, připevňují plásty ke stěnám příbytku.

Asi největší přínos včel pro člověka plyne z jejich funkce nejvýznamnějšího opylovače květů. Byly prováděny výzkumy, jejichž výsledky to  jasně prokázaly, že tam, kde schází včely, výrazně klesly výnosy některých kulturních plodin a je výrazně narušen ekosystém.    

Co včelám prospívá?

Včely potřebují pro svůj život stejně jako člověk zdravé a co nejméně porušené životní a chemickými látkami co nejméně kontaminované životní prostředí. Potřebují ke svému rozvoji, a aby mohly přinášet včelaři užitek výhodnou skladbu rostlin a dřevin. Zde jim může prospět člověk výsadbou, pěstováním a ochranou nektarodárných a pylodárných  rostlin a dřevin. Mezi ty, které včely vyhledávají a včelaři rádi vidí v blízkosti včelínů, jsou to z rostlin řepka olejka, jetel x i jetel plazivý, vojtěška, komolice, z dřevin  je to především akát, lípa malolistá a velkolistá, javor klen i mleč, kaštan, lísky, vrba jíva i ostatní druhy vrb, pámelník, maliník, ostružiník. 

Co včelám škodí?

Aktuálně, kromě činnosti člověka dělá včelám největší problém „Varroa destruktor“, roztoč parazitující na včelách a včelím plodu. Rozšířil se k nám v polovině 70. let z Jihovýchodní Asie a při přemnožení za výhodných podmínek dokáže spolehlivě zlikvidovat včelstva v celých oblastech a opatření vedoucí k tlumení jeho výskytu jsou velmi pracná a jejich účinnost je kolísající. 

Z nemocí je pro včely a potažmo včelaře asi nezávažnější  mor včelího plodu. Bakteriální onemocnění přenášené vzduchem a migrujícími včelami, při jehož výskytu jsou likvidována všechna včelstva na postiženém stanovišti a to i s úly a veškerým nářadím a vybavením. Je samozřejmé, že pro včelaře je výskyt této nemoci noční můrou. 

 

Závěrem.

Je to už více než 6 generací co funguje v našem městečku včelařský spolek. Proud dějin lidstva se za tu dobu přenesl pře peřeje dvou světových válek, několika převratů a revolucí, vystřídalo se nám tu pět různých státních útvarů, střídali se doby klidné s dobami bouřlivými. Včely však rozeznívají lípy bez ohledu na starosti lidí, mají svůj miliony let zažitý rytmus, rytmus pramálo závislý na lidském pachtění.  

Dá se s jistotou říci, že by se bez člověka snadno obešly.  Stejně jako milión let před člověkem by se dokázaly díky své výbavě snadno srovnat s přírodou a jejími zákony a zajistit pro svůj druh přežití. To samé se však už nedá říci v obráceném gardu o člověku. Einstein prý prohlásil, že pokud vyhynou včely, lidé je přežijí pouze o čtyři roky.

Přejme tedy ve vlastním zájmu včelám i včelařům, aby se jim dařilo. Mysleme na včely, když kácíme stromy. Mysleme na ně, tam kde je to možné i při výsadbě stromů a ostatních dřevin. Buďme shovívaví, když nám bzučí okolo hlavy a odpusťme jim i sem tam nějaké to bodnutí. Včely se nám za to sladce odmění. 


 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (85 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

My chceme znovu motýle! A ty včely mají rádi tu řepku, můžou si kecat novináři, co chtějí. Mají, je to pravda. Já jsem byl v Lysé nad Labem na výstavě,“
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/my-chceme-znovu-motyle-andrej-babis-…

Průměrný počet slepic: 1.4 (28 hlasů)
Trvalý odkaz

Čau lidi. Prší, tak mám kapucu. V tomhle videu uvidíte i naše ministry. Vyjeli jsme na víkend do přírody, abychom podpořili náš cestovní ruch. Taky je tam můj slavný projev ve slovenštině, prý mu nerozumějí Slováci ani Češi.

Průměrný počet slepic: 1.3 (32 hlasů)

In reply to by TO (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jestli jsi to nepochopil, tak dneska je to o včelách, blboňu. Tě vedoucí směny asi blbě instruoval nebo sis poplet lepíky na monitoru. A tvůj spoluelf - to je taky myslivna....

Průměrný počet slepic: 5 (31 hlas)
Trvalý odkaz

Jůůů, to je ale pěkné a hřejivé povídání, moc za něj děkuji a jdu si mlsnout lžičku medu :)

Průměrný počet slepic: 4.8 (17 hlasů)
Trvalý odkaz

To je fajn článek, klidné, vlídné, nadčasové, moudré téma. Kdysi jsem se taky učil včelařem, ale když jsem se místo získávané rezistence začal dusit po dvou žihadlech, vzdal jsem to. Nicméně, dodnes si pamatuju vůni včelína a medometu a přeju všem, co se tomu věnují, jen úspěch. A ono to není nevážné téma, zprávy z poslední doby o úbytku včelstev tak nějak zapadají do všeobecného průseru.

Průměrný počet slepic: 4.8 (19 hlasů)

Ten úbytek včelstev. Ono včely ohrožuje kdeco, od pesticidů po nemoci.
Jak se začalo cestovat, převážet zboží a zvířata, došlo ke kontaktu evropských včel Apis melifera a asijských východních Apis cerana. A ty východní jsou původní hostitel kleštíka a umějí s ním žít. Neustále od něj čistí plod, samy sebe i sebe navzájem. Což evropské včely nedokáží. Východní včela také dokáže fyzicky bojovat s místními sršněmi a dokonce ničit feromonové značky sršních průzkumnic.

Včely jsou hmyz společenský. Řídí se feromony, obdobně jako mravenci.
Rozeznají barvu květů, proto jsou květy barevné. Akorát nevnímají barvy jako člověk, barevné spektrum mají posunuté.
Když včela bodne, z žihadla v ráně se uvolňují feromony. Ostatní včely se pak snaží bodnout do téhož místa. Ovšem evropské včely jsou poměrně mírné. Zato africké včely jsou nesmírně bojovné. Protože je tam víc potenciálních zlodějů medu. Kromě spousty dalších medožroutů, pták medozvěstka spolupracuje s kunovitou šelmou medojedem. Ten má velikost jezevce, ale je tak bojovný, že mu ustupují z cesty i velké šelmy. Láká ho ke včelstvu. Medojed, odolný vůči žihadlům, včelstvo zničí a sežere hlavně med. Medozvěstka si pak pochutná na larvách a mrtvých včelách a prý dokonce může strávit, díky bakteriím v žaludku, i vosk.
V rovníkové Americe se evropské včely moc neosvědčily. Je tam na ně teplo. Tak tam US včelaři experimentovali s africkými. Ty se osvědčily, ale zkřížily se s včelami evropskými. Vzniklý kříženec, ještě agresivnější než původní africké včely, se rozšířil po celé jižní Americe a žije i v jižní části USA. Je citlivý na vyrušení a útočí v rojích. Člověk dostane stovky, prý dokonce tisíce žihadel a jsou popsány případy, že včely člověka pronásledovaly přes 10 km. V USA zapříčiní smrt desítek lidí ročně.

Včely se dorozumívají feromony. Ale když průzkumnice najde zdroj potravy, sdělí ho ostatním tancem. Kde udá směr, vzhledem ke slunci a vzdálenost. Ostatní dělnice pak zdroj podle této informace najdou.

V ČR žijí včely Apis melifera melifera. V jižní části Moravy, Rakousku, jižním Slovensku a dál směrem na jih, se setkáme s včelou kraňskou Apis melifera carnica. Je světlejší a má výraznou kresbu.

Výroba medu je také zajímavá. V ely na to mají medový žaludek :)

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

Med není k zahození. Mám akátový. A akátovo malinový. Z vosku je dobrý krém na boty.
Tekutější forma medu také přijde vhod. Se zázvorem nebo skořicí. A místo vody hroznový mošt. Do 12 %. Dolihovaná na 18% vydrží roky skladování a chuťově taky nemá chybu :)

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Na námořního generála, který se asi živí ponejvíce pirátstvím (nespojovat s jejich politickou stranou), obdivuhodný výkon.
Díky pak za to, že jste, Admirále, odstranil nějaký zlomek promile z mých jinak kolosálních všeobecných neznalostí.
Prvně v životě jsem pochopil, proč se říká "Medvěd brtník" a proč je lesní med jiný, než ten ostatní.

Průměrný počet slepic: 4.5 (17 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Balada o mezinárodní ostudě mysliveckého sdružení Brod

Devizový cizozemec, z Bavorska západní Němec
vylizoval guláš z hrnce,
zapíjel ho českým sektem, sudeťáckým dialektem
chlubil se, jak složil srnce,
von jezdíval k nám do vesnice vždycky předem hlášen,
valutama z prkenice platil za svou vášeň,
v nablejskaným mercedesu měl pár nóbl pušek,
na lov s ním vycházel k lesu náš předseda Dušek. R:Borovice, slivovice, kamizolka zelená,
sova pálená. Jedenkráte cirkusáci měli u nás velkou práci,
medvěd se dal do zvracení,
prohlídnul ho Franta Mlynář, jézéďáckej veterinář,
a nařídil utracení,
když pak došlo k exekuci, začal Dušek šílet:
Za pár dní má přijet, kluci, Němčour kňoury střílet,
kdyby mu vlez' před bouchačku medvěd místo kance,
na nejednu tvrdou kačku byla by tu šance.

R:Borovice, slivovice, kamizolka zelená,
sova pálená. 3. Medvěd dostal chleba skývu, zamčenej byl hned do chlívu,
večer vodili ho k mlází,
nedaleko od posedu schovali mu hrnec medu,
vyčmuchal ho bez nesnází,
když přijel host za šoulačkou, bylo všechno v suchu,
pro brtníka už je hračkou najít med po čuchu,
takže Němčour na posedu s flintou ráže devět
napjatě kouká dopředu, zda mu přijde medvěd. R:Borovice, slivovice, kamizolka zelená,
sova pálená. Míša puštěn byl z řetězu, funí houštím kolem jezu
pro svou denní dávku medu,
už má kousek na paseku, když mu zkřížil jeho štreku
starej Blažek na mopedu,
když uviděl lítou šelmu, ukrutně se leknul,
ještě štěstí, že měl helmu, na zem sebou seknul,
na staříka už jdou mdloby, motor vrčí v díře,
na svý cirkusácký doby vzpomnělo si zvíře. R:Borovice, slivovice, kamizolka zelená,
sova pálená. Němec čeká plnej vervy, jako struny už má nervy,
když vtom slyší divný zvuky,
už se rozhrnuje roští, chudák lovec oči třeští
a flinta mu padá z ruky:
na paseku u posedu, kde myslivec slídil,
vyjel medvěd na mopedu a bravurně řídil,
z upuštěný kulovnice vyšla náhle rána,
vodražená nábojnice trefila Germána. R:Borovice, slivovice, kamizolka zelená,
sova pálená. Byla z toho hrozná mela pro nimrody z Brodu,
republika utrpěla devizovou škodu.

https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/jahelka-ivo/balada-o-mezinarodn…

https://www.youtube.com/watch?v=fjiezN7B-4s

Průměrný počet slepic: 4.4 (20 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Že si lidi mylně myslí, že lesní med má něco společného s tím, že kvete les, je velmi rozšířený omyl.

Přijdou za mnou, když se práší z lesa a ujišťují se, když tak pěkně kvete les, to bude letos hodně lesního medu.
Dá mi hodně práce jim šetrně vysvětlit (konec konců jsou to zákazníci), že kvetoucí jehličnany s lesním medem nemají vůbec, ale vůbec nic společného. Že to různé mšice, puklice a jiné breberky sají šťávy z jehličí a listů a vylučují (serou) sladké šťávy, včely to seberou, odnesou do úlu a udělají z toho med.
Když si dáte v létě auto pod lípu a pak přijdete a nadáváte, jak je olepené lepkavými kapičkami co s těch lip kape, tak ty kapičky jsou MEDOVICE - přesně to, co včely sbírají, aby z toho udělali tmavý/lesní - správně medovicový med.

Včely jinak dokáží udělat med z lecčehos. Kolega včelař má u včel višňový sad. Višně nesčesal, ty opadaly. Včely zrovna neměly nic jiného, tak rozmoklé višně rozmělnily a nanosili do úlů. Kolega to vytočil a přinesl vzorek na ochutnání. Chutnalo to jako povidla.

V časopisu jsme četl, že někde zkrachoval lihovar a na dvoře lihovaru zůstala ležet asi tuna bonbónů bonpari, co tam někdo přivezl na přepálení. Místní včelaři si rvali vlasy. Včely natahali rozmoklé bonbóny do úlů. A světe div se - med chutnal jako bonpari. Nikdo to od nich nechtěl. Byl z toho dokonce nějaký soud.

Průměrný počet slepic: 4.5 (20 hlasů)

Ještě horší případ byl někde v USA.

Včelám se povedl modrý med. Z fridexu z vraků aut. Divil jsem se, že je to nezabilo.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Jo, to se stalo tady kousek odtud ve zkrachovalém lihovaru Liho Blanice.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

A proto je Brtník traky starej bručoun, ona to není legrace mít žihadlo v čumáku.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Vidláku, jsem totální elektronický analfabet, ale nešlo by nějak zařídit, přidat nějaké tlačítko, aby šlo kliknout na "nezobrazovat", a pak bych se nemusel otravovat Andrejem a TO? Nechci napadat demokracii webu, jen bych si to tak odfiltroval výlučně pro sebe a ušetřil čas a vztek.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)

jó ignore funkce... palice na trolla. Ignore funkci bych občas uvítal i v reálném světě. Jak to má fungovat víme, jediné co nevíme je jak to má fungovat. Něco jako implantát v kukadlech a sluchadlech... nebo tak nějak...

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Snad OT, ne?
-To- může být i kolečko od trakaře.

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

TO (neověřeno)....

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Jo, jo. po všeckým hovno, akorát po včelách med.

Nicméně, včelařů si vážím a mám mezi nimi pár dobrých přátel. Osobně jsem se do včel nepustil pro neblahé zkušenosti. Možná se zítra, bude li čas Admirála zeptám.

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

díky pilným včeličkám mám 2x denně nejlepší kafe co existuje. Zkuste, lžička medu docela stačí... ale musíte si najít svýho včelaře, ju a žlička medu na ještě teplý čerstvý chleba - lepčí než fšecky dorty. Ju a cukráři mohou , protože se v organizmu nějak jinak vstřebává.
Díky za krásně a s láskou sepsané a vyvolanou vzpomínku z dávna, jak 4 prťata sedí v takovém tom kusu nábytku -stolek a s obou stran sedadla, na stolku miska medu, krajíce chleba, které ulamujeme, máčíme v medu a zapíjíme čerstvě nadojeným mlíkem. Jo prý se to nemá, ale my to přežili všichni a ve zdraví... tak nevím
Díky bude se dobře usínat

Průměrný počet slepic: 4.4 (13 hlasů)

In reply to by ema (neověřeno)

Trvalý odkaz

později jsme leta jezdili před vánoci do Bratislavy - jednak pro husu a druhak pro med. Na Centrálné trhovisko jezdil medák ,nevím odkud, ale v těch konvých od mléka-pamatujete-li je, měl medy, různého druhu, co opravdu různě voněly a chutnaly. Míval tak 6 druhů, a bylo fantastické sledovat, jak dokázal ten v chladu ztuhlý med nabrat šufanem, stáčel jej , nabral přesně dávku dle přinesených sklenic /zavařovaček/ , přesně se trefil, nic nepokecal a sklinka byla plná tak akorát. Jo bejvávalo, kdo ví jestli má následníky.... to jen tak

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

In reply to by ema (neověřeno)

Trvalý odkaz

Lžička medu na závěr do guláše! Na mou duši, na psí uši. Bezvadný trik, vedoucí k dokonalosti.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

proč by varianta s medem nešla. Díky - vyzkouším....

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Jak by ten život byl krásnej kdyby ...........

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

vřelý dík :o)

Bez včel by byl hladomor; doufám, že to bruselistům bude sděleno včas...

Průměrný počet slepic: 4.4 (13 hlasů)
Trvalý odkaz

Motýle...

Jsou dva typy člověků podle toho, jak časně či pozdě jdou spát a kdy vstávají. Sova a skřivan. Já jsem umírněný skřivan. Z toho pohledu je pro mě naprosto nepochopitelné, proč je někdo vzhůru do půlnoci, jen aby připomněl z úst Ježibabiše vypuštěné československé slovo motýle.

Mimochodem. Motýle už používá půl národa, Ústav pro jazyk český bude asi muset změnit pravidla. A neviděl, neslyšel jsem nikoho, kdo by to měl Ježibabišivi za zlé.

Průměrný počet slepic: 4.8 (18 hlasů)

Hanácká nářečí používají v množném čísle místo i nebo y - e. Takže motýle zní přirozeně.
Jihoslovanská právě tak.

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

V Hanáckém nářečí v jednotném čísle to zní: Andrej je blbé a TO je též blbé

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Ty dva velikány ducha, co nemůžou spát, bych spíše přirovnal ke španělským slimákům. Nikdo je nechce, nejsou nijak užiteční a pořád se vracejí s výraznou slizskou stopou bez přidané hodnoty.Taky trubci mě napadli.

Jinak Vám díky za článek, za osvětu i za ušlechtilého koníčka.
Taky mě to přitahovalo mít včelky na zahradě, ale nemám na to zlikvidovat tolik tvorů v případě, že bych musel pro nějakou zavlečenou nemoc.
No a jestli vychováváte nástupce tak posílám, velkochov slepic a ne v klecích.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

já říkám noční můra .....

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

2 sklenice, lipový + lesní u Kolomých za Bruntálem, nějaké medové bonbóny a balzám. Lžička medu neuškodí ani slivovici.
Sklepnout roj do krabice jsem viděl, ale neznal jsem příčinu rojení, díky za poučení. Co jsou to “divoké” včely? Prý nemají med. A proč ho nemají vosy? Kdysi jsem chtěl mít u domu včely, včelař mi našel místo pro úly (nejpříjemnější místo na pozemku, našel jsem ho i sám, ale nechal to potvrdit); jenže chce to čas a hlavně vedení, samouk nemá šanci. Tak med kupuju, nikdy ne v kaufu; v podstatě za každou cenu, když ostatní věci mám zadarmo.
Brtník je mi teď jasný, strdí ještě moc ne. Ale co Mrtník? Jinak Záskalák mám proplavaný, dopadovku proběhanou a na Jordánu jsem sbíral brusinky hřebenem. I Padrtě jsem oběhal v horkém letním dni. Brdy se dají vidět.
Díky za počtení.

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

Teda tu na jihu, začaly lípy kvést až minulý týden...
V Bruntále je očividně tepleji.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

U nás třeba v 1000m n.m. právě pučí listy buků.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

Strdí = včelí plást plný medu.

Divoké včely, tedy pokud je to druh Včela medonosná (existují i různé včely samotářky), med mají. Jsou to z 99% zalétlé roje. Původní včela u nás je Včela černá. Ta už se u nás téměř nevyskytuje, byla uměle nahrazena Včelou Karaňskou.

Zrovna na Valdeku nad Záskalskou sídlí ve zdi již léta zalétnutý roj. Ulétl včelaři a žije si po svém.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

od klestí. "Mrť" je staročesky "svazek klestí, stlání".
Mrtě se používaly mimo jiné na zpevnění hlavně lesních cest kladením a dusáním klestí a svazků klestí.
Obyvatelé Mrtníku měli patrně jako služebnost výrobu mrtí a za to měli k dispozici pařezy, větve, soušky na topení a stavbu.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Vosy nemají med, protože ho na nic nepotřebují. Zimu přežívá jen královna v zimním spánku. Vosy samy se živí sladkou šťávou, larvy jsou živeny uloveným hmyzem.

Jednou jsem pozoroval jak včely sbírají z květů keře šťávy a na ně nalétávaly vosy, srážely je, zabíjely, těla včel porcovaly na kusy a odnášely je pryč.

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)

Vosy také pronikají do úlů kradou med. Likvidují také mrtvolky včel a napadají trubce. Vážněji ale zdravým silným včelám nemohou uškodit.

Četl jsem kdysi Senkjeviče, něc z Polsko - kozáckých válek. Psal tam několikrát, jak na ránu přiložili rozdrcené vosí hnízdo. Říkal jsem si, no to je nápad.
Ale někdy posléze jsem se dočetl, že nějací výzkumníci objevili ve vosích hnízdech širokopásmová antibiotika. Tak mi to docvaklo.
Včely krmí své larvičky sladkou směsí a chrání ji proti kvasinkám a bakteriím propolisem a látkami z hrtanových žláz. Vosy krmí své larvičky masem a tak musely najít jiný způsob, jak je ochránit.
A dřív o tom, jak píše Senkjevič, něco věděli.

Dalšími lovci včel jsou sršni. Nalétávají na úl a loví. Občas se vydají přímo do úlu. To je pro ně ale docela často osudné. Samotná včela nemůže sršně ohrozit. Včely ale sršně ve velkém množství obalí a pohybem křídelních svalů vyvinou teplo a sršně uvaří. Několikrát už jsem mrtvého stršně v podmetu našel.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Zaslechla jsem Jana Kozáka (religionista, překladatel sanskrtu a badatel véd) vysvětlovat význam pojmu strdí. Védy obsahovaly dle autora měly nejdokonalejší jazyk (prazáklad indoevropských jazyků), který postupem času zdegeneroval do dnešní primitivní podoby. Nejvíce se prý zachovalo v češtině (a slovenštině), v níž máme stovky, možná i tisice kořenů slov shodných s védami.
Ve védách je základ dualita, dva póly - síly (nebe - země, východ - západ atd.), které vzájemným třením - nárazem (krsati - křísiti - křest - kříž) vytváří třetí, uprostřed duality, narůstající sílu světla, míru a lásky, sílu vykřesaného světla poznání. Tato síla je tedy uprostřed (mathié - mathu - med, tedy střed - strdí) a je to zdroj sladkosti,, mírumilovnosti a lidskosti. Slovo vzniká krsáním horního a dolního patra (půnebí), dvě soihlásky a uprostřed samohláska atd. Slovo je světlo poznání.
Admirál vlastně svým milým psaním přesně vyjádřil význam slova strdí. Děkuji, potěšil jste mne.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Ukrojím, namažu, sednu a pochutnávám si.

Mám zkušenosti a vím, že musím krajíc udržovat ve vodorovné poloze, ale nejsem ženská, takže zvládnu najednou pouze jednu činnost – buď udržuju nebo jím.
Dojedl jsem a bylo to výborné, jen prsty se lepí k sobě. Umyju si ruce. Odcházím od dřezu a lepím se k podlaze. Lokty se lepí k tričku. A každé přilepení šíří lepivost na další místa. Mám zkušenosti a vím, co mám dělat. Co nejdelšími kroky (minimalizuju lepivou epidemii) jdu do koupelny, veškeré oblečení nahážu do pračky a důkladně se osprchuju. Z koupelny vyrážím vyzbrojen kýblem a takovým tím příčeskem na tyčce (Lister, Kocour a Kochanská z Červeného trpaslíka tu věc použili místo paruky, takže to je příčesek) a vytírám celou podlahu. Kýbl hned nevylívám, protože mám zkušenosti a vím, že ještě nějakou dobu budu lepivosti objevovat.

Mám rád tekutý med. Jen nedokážu máslem zalepit všechny otvory v krajíci a neumím udržet chleba ve vodorovné poloze.
Manželka mi kdysi poradila, ať med na krajíci promíchám s máslem. Drží to líp, ale nevím proč, nechutná to tak dobře.
Med zkrystalizovaný drží na krajíci jako sfiňa, ale fakt to není ono.

PS: Jak včely poznají svůj úl? Podle barvy (všiml jsem si, že úly bývají barevné) nebo podle tvaru (někde jsem viděl úly v podobě hlav, že by ve skanzenu v Rožnově)?

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

Když jsem v práci nabízel med ze svého prvního vytáčení, všichni chtěli pastovaný.
Pravděpodobně ze stejného důvodu jako Vy, jenom se jim nechce tolik balancovat s chlebem.

PS: podle kompasu do cca 2 metrů a potom po "čuchu" a po paměti- když jim seberete z místa úl, tak se tam tvrdohlavě vrací

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

Jak píše Vrabčák.

Včely ale v přírodě nesídlí v koloniích, je pro ně jednoduché najít ten strom v lese, kde hnízdí. Jinak je tomu, když je 20 úlů v řadě u sebe. Někde jsem četl, že až 30% včel z úlu jsou zalétnuté z jiného včelstva.
Zajímavé je, že nejsilnější včelstva bývají v krajních úlech v řadě. Je tam nejvíc zalétnutých cizích včel.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

To by mohlo být pravda, i když pokud je na kraji jeden úl moc ve stínu, tak to asi neplatí.
Mimochodem, zkusil jsem dát úl s rojem do stejné řady, jako původní včelstvo (teda ob jeden) a neřekl bych, že se holky vracejí do starého, ale do nového...

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

To ano, včely jsou zalétané na jedno místo, pokud je chcete přemístit, musí se odvézt buď alespoň 3km daleko, nebo to udělat koncem zimy, kdy ještě nelétají, nebo postupně, denně o 20cm. Pokud dáte úl "ob jeden" včely budou létat na původní místo, když tam nic nebude, budou se cpát do vedlejších úlů.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

20cm jsem už sunul, ale i s širokým česnem to bylo moc. "Vtipnější" bylo, když jsem zvednul lavici a holky s klidným výrazem padaly pod úly.
To s tím rojem jsem myslel, že po usazení, jsem je šoupnul na jediné volné místo a čekal jsem, že se budou vracet do původního úlu, ale kupodivu lítaly zpátky do nového.
Asi jim víc pomáhá vůně úlu/matky, než samotná paměť.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

presun bych delal zasadne v noci, rano je videt jak vcela dela orientaci poletuje kolem ulu

odpoledne uz miri jak automaticky nakladak primo do ocka a beda kdy je nastavek sejmuty leti porad do stejneho mista treba, dokud se nastavek nevrati, je vtipne pozorovat pri sejmuti vice nastavku jak mate virtualni ocka nad ulem, kam porad priletaji dalsi vcely

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Jakmile včely vyletí z úlu s rojem, tak už se kromě případu, že přijdou o matku, do původního úlu nevrací. Pokud se odchycený roj přes noc stmelí v rojáčku s matičkou a pak je usadíte, mají novou identitu.

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Havrane, vidím, že i pojídání chleba s medem je pro Vás dobrodružství a činnost na půl dne. Vy se nikdy nudit nemůžete. Záviděníhodné :-)

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

měli jsme na našízahradě u domu až 15 včelstev, když táta před 31 lety zemřel tak jsem v tom se synem pokračoval, ale to už byla varoáza v plném rozběhu a postupně nám včely vymíraly, během 10 let jsem skončil a úly a náčiní rozdal včelařům.
Projevilo se to na nižší úrodě ovoce, protože to samé proběhlo u skoro všech včelařů v okolí (předměstí Prahy). Ale med pořád kupuju od včelařů na chalupě. Bez medu to nejde.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Pane Admirál.
Připomněl jste mne mládí a několik žihadel i opuchnutím tváře.
Kamaráda děda měl asi 40 včelstev,tak mne tam vodil na med.
Naučil tomu svého syna i zetě,tátu kamaráda,kteří to pak převzali.
Děda byl opravdu pan včelař,ublížit včele nesnášel,napomínal nás,že je to užitečné pro přírodu i člověka.
Také nám říkával,když si vás náhodou vyhlídne včela,zůstat v klidu,nemávat rukami,za chvíli odletí.
Včela má ráda žlutou barvu a je jedno kde se nachází,třeba i na žlutém plotě,tak radil,nepoužívat žlutou barvu na domě,kolem domu,jinak máte dost včelských návštěv..

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.