Jak se žije s plyny

Autor
Štítky

Jak jistě mnozí z Vás zaznamenali, byl jsem nucen omezit vštěpování svých mouder do vašich hlav a zde na hnojišti je mne prostě méně, zajisté k převeliké radosti mnohých zdejších kydačů.

Příčinou havarijního stavu na Kydacích stránkách je utkvělá představa mé ženy, zvané Stará jahoda, která v nějakém přechodném pominutí smyslů uvěřila tezi, že naše rodina tentokrát doopravdicky zbohatne z poctivé práce. Zejména pak z té mojí, přičemž Jahodě pranic nevadí drobné fyzické defekty na mé konstituci, jako je kupříkladu již několik let natržený a stále se nehojící úpon bicepsu na pravé ruce (manželčin ujec: „kurva, tyz je ale cyp, dyť tyz je levak, ni?“) a pár dalších podobných maličkostí sesbíraných za dosavadní životní dráhu. 

Abych zde jen neplakal nad bídou ve zdejším slzavém údolí, přejdu k věci. Nastoupil jsem jako točvolant do jisté nejmenované dopravní společnosti, které už zbyla z kdysi bohatého portfolia pouze cisternová přeprava tzv. vzdušných plynů, neboli látek získaných kompresí a současným zchlazováním obyčejného vzduchu.

Nebudu zde hluboce filozofovat nad pracovními podmínkami, jsa již smířen s faktem, že pracovní směna v délce 15 (slovy patnácti) hodin dnes přijde všem zcela normální, ba právně vymahatelná. 

Ovšem vůbec nechápu, proč se toaletnímu papíru neříká zákoník práce. 

Naopak s povděkem kvituji, že můj nový boss po mně vyžaduje „minimálně“ pouhopouhých 15 až 16 směn měsíčně, odpracovaných v pětidenních turnusech. Připadám si jako bohém a playboy. Mít třikrát měsíčně pět dnů volna v jednom kuse, kdo z vás to má!?

Každého jistě napadne, jak jsem se, jsa milovník starých škaredých a hloupých aut, vypořádal se skutečností, že firma, v níž nyní škodím, disponuje v drtivé většině vozidly chytrými a mladými. S krásou to už je poněkud horší, přiznávám však dobrovolně, že je věcí osobního vkusu. Je totiž prokázanou skutečností, že méně atraktivní, potažmo obéznější slečny se za našich mladých let, kdy bylo v módě uzavírání manželských svazků, vdávaly nejdříve. 

Při prvním kontaktu se zdálo, že mne vyhodí samotné auto, pokud to neudělá instruktor. Nikoli proto, že bych byl takový dřevák, nýbrž z toho důvodu, že jsem prvních 400 ujetých kilometrů nezavřel hubu a chrlil jsem non stop vulgární připomínky a poznámky k chybám, které podle mého mínění produkoval automatizovaný systém mačkající pomyslné pedály a míchající virtuálním fofr-klackem (řadicí pákou) za mou osobu.

Situace posléze vygradovala takovým způsobem, že soudruh instruktor se ve finále nasral a na konci čtvrté šichty vytáhl z útrob elektronické bestie spotřebu obou řidičů zvlášť, a to za dobu mého působení v kabině, tedy poslední čtyři dny. Vzápětí se nasral ještě více, protože jsem neustálým mačkáním všelijakých čudlů a ťápáním po pedálech brzdy a plynu za účelem rušení a vypínání mladého, krásného a chytrého soft wearu docílil oproti jeho jízdě jisté úspory paliva. Tudíž provedl klasickou fintu, jak kvalitně vysouložit s nováčkem, a nechal mne od té doby jezdit pouze s plně naloženou soupravou, aby mne náhodou nenapadlo pobírat prémie za úspornou jízdu již v první výplatě. Stane se…

S obsluhou tlakových nádob, ze kterých a do kterých je nutno přemísťovat zázračné vodičky pro průmysl 4.0, to už bylo kapánek horší. Získání průkazu řidiče oprávněného převážet zboží v režimu ADR je pouhou vstupenkou pro další sosání mouder a nácviků jedině správných pohybů, neboť školení pod státním dozorem nesdělí adeptu vůbec nic o tom, že každý ze skupiny plynů má jiné vlastnosti a je s ním potřeba zacházet někdy poněkud a jindy úplně jinak. Takže jsem nucen absolvovat zácvik na ovládání cisteren pro každý jeden plyn, který bych měl případně vozit. A samozřejmě absolvovat praktickou zkoušku.

 Postupem doby se mi podařilo vysvětlit hromadě chytráků, kteří mi zdarma poskytovali „dobré rady“, jak se zpaměti naučit směšné pohyby nutné k úspěšnému plnění této úlohy, že jsem naprostý blbec pro nácvik jakýchkoli spartakiádních cviků či tanečních figur, když ani vzdáleně netuším, proč a za jakým účelem je mám provádět. A ti méně mladí a méně krásní dokonce i chápali mou naprostou neschopnost zapamatovat si funkci třinácti koleček v autocisterně a jedenácti koleček na zásobníku, když bylo vše ostatní zabaleno do půlmetrové přikrývky z ledu. Tedy ona kolečka se správně jmenují šoupata a je to něco podobného, jako přerostlý zahradní, či sklepní kohoutek na vodu. 

Již druhou směnu jsem byl ze šoupat a zaledněné změti trubek tak zmaten, že jsem uvažoval o odevzdání rukavic a přilby, jakož i o následném vyfičení zpátky do tepla pracáku, resp. k radiátoru pod oknem naší – pardon – Jahodiny kuchyně, abych zde pilně vyhlížel příchod jara.

Nicméně stal se zázrak a já narazil pod hromadami lejster v jedné z početných skříněk pod střechou auta na jistou postarší příručku sepsanou a podepsanou naším německým soudruhem chlebodárcem, totiž zadavatelem práce pro celou firemní flotilu cisteren. Je jím jistá nejmenovaná firmička, která nejméně v polosvětovém měřítku pěstuje byznys s prodejem této komodity. V příručce jsem našel obecné schéma tlakové nádoby se seznamem ventilů, včetně číslic, které označují jejich funkci a které jsou na většině obhospodařovaných zásobníků pochopitelně značeny zcela jinak, případně vůbec. Druhý den po nálezu chytré knížky můj instruktor nemohl pochopit, jakýže se stal zázrak, když si ho beznadějný zoufalec dovoluje poučovat a plísnit za to, že nedodržuje chlebodárcem stanovené postupy v pořadí točení kolečky a žvaní cosi o škrcení plynu, Mayerově rovnici, Gay-Lussacově zákonu a kompresibilitním faktoru. Tedy popravdě řečeno, tajemná jména a roztodivná slova v knížce pochopitelně nebyla, osvěžil jsem si je za pomoci ujce Gůgla, rozhodnut instruktora za jeho vtipné poznámky o nevšedních debilech zašlapat do fiktivního bláta profesní hrdosti. 

Jen tak na okraj – instruktorovu nehynoucí nenávist jsem si vysloužil při desáté otrokárně – pardon – směně, když se nám u posledního zákazníka při startu kouslo čerpadlo na tekutý dusík a já jsem jemně upozornil, že jsem o vadném ložisku marně žvanil už týden předtím. Naštěstí postačilo vnějšek pumpy polít dvěma džbery horké vody, aby se rychle změnila jeho teplota z nějakých mínus 170°C na mínus 90 a pumpa si přece jen dala říci.

Za pozornost stojí skutečnost, že k jisté duševní otrlosti vůči nebezpečím hrozícím u této práce mi postačilo pouhých sedm maxišichet, a to přesně do doby, kdy mi instruktor za mými zády zatočil kolečkem. Neuhlídal jsem přetlakování zásobníku, pročež následovala šílená šlupka a já zůstal zahalen v oblaku čehosi bílého a studeného. Od té doby vybaven rukavicemi na rukou a ochranným štítem na xicht, pečlivě uloženým v kabině auta, klidně poskakuju na místech, na něž stříká, prská a kape tekutý dusík, čímž si koleduju o další úraz do své bohaté sbírky. Předtím jsem svými zběsilými úprky od splašených trubek bavil všechny potenciální pozorovatele mnohem více, než Chaplinovy němé filmy.

Dále jsem překvapen skutečností, jaký rozmach zažívá byznys se vzdušnými plyny. Tyto látky se opravdu dostaly do hledáčků mnoha oborů, takže v době počínající krize sice stíháme zavážet všechny zákazníky, nicméně těžce nestíhá výroba, protože tzv. kyslíkárny byly kdysi nedílnou součástí železárenských provozů, které se úspěšně zrušily. Zbyl jen jeden kousek ve Vratimově (sousedí s firmou Liberty, kdysi Novou hutí), v níž má prac…, ééé… podíl firma Messer, a v Třinci, kterýžto provozuje firma Linde. Dále pak funguje jedna u Sokolovské uhelné pánve ve Vřesové (opět převlečená Linde), a to je v ČR všechno. Zaměstnavatelským soudruhům nezbývá, než požebrávat v rakouském petrochemickém závodě Danubia ve Schwechatu a polských provozech Messer Rybnik a Brenntag Koźle. Jak je vidět z názvů firem, ani trochu se nejedná o zahraniční podniky a my všichni tomu rádi věříme.   

Abych se vrátil k oborům, do kterých je nutno pumpovat vzdušné plyny, kromě obligátního zdravotnictví a hutnictví železa je to strojírenská výroba, stavebnictví, potravinářství, výroba elektroniky, pneumatik a kupodivu nově i zemědělství. 

U zemědělství bych si dovolil upozornit na pravé české maxiskleníky vyrůstající, jak houby po dešti. Kdo má představu, že v nich roste zdravá česká zelenina, nechť vezme na vědomí, že prachy do jejich výstavby pocházejí z úplně jiných končin, než je střed Evropy, a rostlinky prosperují nikoli z výživné prsti, nýbrž z vodných roztoků, nočního svícení, ze sycení skleníkového prostoru oxidem uhličitým a etylénem, jejichž přítomnost je nutná k nastartování a průběhu fotosyntézy, a v neposlední řadě i z umělých hnojiv z Babišovy zahrádky – Agrofertu. 

A samozřejmě nemohu nezmínit ekologii. Na všelijakých stránkách se dočtete, že plynoví soudruzi pomáhají ekologii tím, že poskytují za velmi mírnou úplatu své produkty ke zlepšování životního prostředí. Na tomto tvrzení by mi vcelku nic nevadilo, kdyby kompresory nebyly roztáčeny českým uhlím za vzniku sodovkového plynu…, no jo, to se tak v ekologii občas stává.

Ještě mi zbývá zhodnotit nástup chytrých, mladých a krásných technologií. Inteligence, mládí a krása dorazily i do distribuce vzdušných plynů. Kam se hnete, tam je čidlo, kamera, sem tam průtokový počítač, který v kombinaci s teploměrem dokáže umístit na digitální display v cisterně hmotnost přečerpané látky. Vše se pak krásně vytiskne obyčejnou tiskárnou v kabině tahače a orazítkuje speciální tiskárnou, umístěnou pro větší efekt přímo na cisterně, i když takové technické řešení nemá žádný relevantní smysl, kromě skutečnosti, že se v šichtě hezky projdete. Ale co, chůze je prý zdravá a zde je navíc i dobře placená. 

Další nespornou vychytávkou – tentokrát ovšem bez účasti Ládi Hrušky – je skutečnost, že naše práce obsahuje tři v jednom a my o tom vůbec nevíme… 

Geniální!!! 

Abych byl konkrétní, přijedu do stáčírny limonád – pardon – do kyslíkárny, nafedruju JEDNU cisternu z JEDNÉ pípy JEDNOU studenou vodičkou a vyfičím k příjemci. Zde napovím chytré patlací škatuli, které prý nesprávně všichni říkáme PDA, že jsem u klienta a potvrdím, svůj úmysl pracovat. Po naplnění klientova zásobníku ručně zadám do tabulky přepumpované množství v kilech a patlafón je tak chytrý, že pozná, kterou ze TŘÍ vodiček jsem právě vylil. 

Rozdíl mezi vodičkami – drahá, ještě dražší, nejdražší.

Pak vytáhnu štos strakatých papírků (bohužel nikoli bankocetlí), podle vytištěné váženky z chytré tiskárny vyberu ten jedině správný předtisk k té jedině správné vodičce, kterou si klient objednal, načež ručně na ni vyplním předtištěný „certifikát kvality“.

Barvu certifikátu si lze po domluvě s obsluhou systému (obsluha je točvolant a systém je cisterna) zvolit předem…

Úžasné!!!

Dodavatelské firmy se předhánějí v nabídce správy vašich = klientských zásob bez vaší supervize. Čidla, a kamery s přenosovou soustavou zajišťují vaši potenciální přítomnost „on lajn“. Přece nebudete chodit z kanclu dvacet metrů tam a dvacet metrů zpět, když můžete relevantní informaci dostat za pár šupů na sklo z centrály v Práglu či v jiném světovém městě. Záleží jen na vás. Vše je pochopitelně podmíněno vaším souhlasem podle Dží Dý Pí Ár a zejména včasnou úhradou faktur za poskytované služby a materiál.

Jediné, co mi uniká, je skutečnost, proč veškerý pokrok v práci řidiče - čerpadláře skončil výměnou jednoho z dvojice hlavních ventilů, které v sériovém zapojení zajišťují, aby chytrá a fest studená vodička nevyfičela z cisterny někam do … pryč. Takže jediná změna je asi taková, že namísto zatočení dvěma kolečky musíme po novu točit jedním kolečkem a pak pohnout jedním po výtce ryze mechanickým čudlíkem, který pustí stlačený vzduch z brzdové soustavy návěsu do otvíracího ventilu. Když náhodou není vzduch z důvodu poruchy či nehody, cisternu neotevřete a zakrátko, nejpozději v řádu jednotek hodin, máte velký technický a bezpečnostní problém, protože cisterna započne samočinně z důvodu pozvolného ohřevu studené vodičky tlakovat. Všechno ostatní, tedy práci čerpadla, tlak v cisterně, tlak v zásobníku klienta, tlak v potrubí, systém přepouštění kapaliny, odvzdušnění čerpadla, pročištění potrubí a jeho následné odvětrání a odtlakování, to všechno řídí a dělá pořád otrok – pardon - člověk svýma rukama. Nezbývá, než dlouze přemítat, jestli jsou soudruzi vývojáři tak blbí, anebo soudruzi manažeři tak zbabělí. 

Každopádně se o svou novou práci bát nemusím, protože autonomní vozidla tu budou jezdit velmi brzo, už asi tak za pět nebo deset minut, zatímco do dálkového, tudíž bezpečného ovládání ventilů ve skoro mínus 200°C, nemluvě o pracném uvolňování zamrzlých závitů na propojovacích hadicích se nikdo nějak moc nehrne. Ani lidi lopaty, ani soudruzi od kompů a manažerských sesliček.

S pozdravem – plynům zdar, a těm našim zvlášť…

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (85 hlasů)

Komentáře

Mám rád šílené rýmy (tedy verše :-) o kyselinách, hořlavinách, výbušninách...
Když jdu "na malou", říkám, že jdu vypustit kyselinu :-)

Musím říct, že tenhle článek jsem si užil - Targus by měl na vedlejšák psát dobrodružné povídky, romány (nebo učebnice -:)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Každá tlaková bečka
má pojistný ventil. Tečka.
Hnedle vedle manometru.
Kdyby ne, tak ještě v svetru
rychleji, než husajn Bolt
nepřiložím k hlavě kolt
ale tretry na ramena!
výplata nic neznamená
utíkám od zdroje tlaku
abych nebyl na oblaku
před branami nebe.
Už mi zase jebe.
Strkám hlavu do oprátky
zase chci mít život krátký.

Průměrný počet slepic: 4.8 (22 hlasů)
Trvalý odkaz

specializaci!

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

psal Godot, chtělo by to nějaký houm ofís. Nejlépe takový, ve kterém bych si jednou za měsíc poslal peníze sám sobě a mohl jít dělat něco, co mě baví.
Průser je, že mě nebaví skoro nic. Maximálně bych se ještě tak snížil a milostivě vzal post nějakého generálního ředitele, to by mi ještě šlo, pokud by mi tam dali dvě kozaté sekretářky. Ale nesměly by vůbec mluvit, to by se mi líbilo...

Průměrný počet slepic: 4.6 (10 hlasů)

některé jeho dnešní počiny by zasloužily hudební zpracování ala Jarek Nohavica. Takže jen připomenu jednu povedenou parodii na jednu kdysi populární píseň, nebo vlastně jenom její relevantní část:

Na vlastní žádost byl jsem právě přijat
do funkce ředitele firmy FIAT -
Madona mia,
končím s životem DIA.

Ital nezná ten zázrak
proto mu chátrá tělo
Ital nezná ten zázrak
vepřo-knedlo-zelo

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Targusi ani nevíš, jak moc jsi se mi trefil do vkusu. Propan-butan byl moje první práce. Ale ty jsi o level výš. Ty jezdíš s cisternou. Já si musel nahákovat bomby na korbu, rozvézt je a pěkně růčo skládat a nakládat. Technické plyny jsme dělali od firmy Messer a jezdili do vřesovské kyslíkárny. Tam byl takový obyčejný kohoutek na zdi a vedle plechová konev. Do té jsme si tu a tam normálně natočili kapalný kyslík a kropili ho "holkám pod sukně". Když to šlo přes kropítko, tak se hned odpařoval. 

Když v bombě nějaký kyslík zbyl, pouštěli jsme si ho v prodejní kanceláři normálně do vzduchu a dělali experimenty s hořením sirek nebo cigaret.  Chvílemi jsme měli odhadem ve vzduchu tak 30 - 40% kyslíku. Ten Karbon musel být zajímavá doba... 

Když zbyl nějaký vodík, plnili jsme balónky a zapalovali je. Také moc pěkná hračka. Ale že bychom do jednoho balónku nafedrovali rovnou vodík s kyslíkem, to jsme si netroufli. 

Tož držím palce. Cisternář je elita mezi řidiči a kdybys měl náhodou smůlu, čeká tě velmi oslnivý a výbušný konec kariéry. 

 

Průměrný počet slepic: 5 (32 hlasů)

potěš koště.
Ale abych na ně zas tak moc neplival. Včera jsem si znovu projížděl příručku pro řidiče k tahačům. Mám-li to napsat po svém, milion hoven na více než 300 stránkách a podstatná informace žádná.
Ku příkladu jsem se z chytré knížky nedozvěděl, kudy se nechá do motoru dolít olej,resp. ostatní žádoucí kapaliny, jako je brzdová kapalina, voda do ostřikovačů a do chladiče. Zato je věnováno cca 10 stránek tématu, jak točit kolečkem, které reguluje teplotu vzduchu v kabině, abych se nakonec dozvěděl, že když se mi zdá, že je moc teplo, anebo moc zima, jsem ale ÚPLNĚ BLBEJ (!!!) protože soudruh Soft Wear ví nejlépe, co chci já.
Humáč...

Průměrný počet slepic: 4.7 (16 hlasů)

Jistě byla příručka genderově korektní a nikoho neuráží, protože v ní nic není.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

měli v Tesle Rožnov dvojí. Jednak kapalný z destilace vzduchu a jednak elektrolytický z vody na fajnovější věci. Onehdá před nástupem na celozávodní dovolenou bylo rozhodnuto,že se zbytek kapalného kyslíku vypustí a tak se taky stalo. Mlžný oblak (sražená vzdušná vlhkost) , studený a těžký zvolna plynul krajinou do ...pryč. Převalil se přes přilehlou silnici a všechno probíhalo dobře, až do okamžiku, kdy do oblaku vjel automobil se spalovacím motorem (tenkrát nebyly elektromobily běžně). V kyslíku se ukázalo, že sice poněkud stoupla účinnost motoru, ale nápadnější bylo, že některé zaolejované plochy, vyhřáté na provozní teplotu prostě chytily plamenem a nejhůř se zřejmě choval výfuk a v něm hořící karbon, který budil nepravdivý dojem, že dorazil první Pershing v kolovém provedení. Řidič byl rád , že se mu podařilo zabrzdit a utéct do polí, zda měl u sebe v pořádku osobní doklady , malý technický průkaz a doklady o zaplacení povinného ručení autor nezmiňuje (Bedřich Rous, Materiály pro elektrotechniku a elektroniku , SNTL, 1991)

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Stará finta...:
Obyčejnou velkou dílenskou (150W ?) žárovku šábrem u závitu - proťukat díru do baňky.
Dobrý plamen na autogenu "urazit" o hranu stolu.
Plyn napustit do žárovky, zalepit izolepou a našroubovat do objímky.
NEBÝT u toho, až někdo rozssvítí...
(Objíma jde ze zdi i s metry kabelů)

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

máš na uzemňovacím kolíku pod maticí vějířovitou podložku?

Průměrný počet slepic: 5 (13 hlasů)
Trvalý odkaz

Jsem potěšen, že další člověk pochopil, jak funguje průmysl 4.0
Za to 5 slépek.
Vtipné, jako vždy, za to dalších 5 :)

PS: Prý ty návěsy hrozně blbě brzdí, tak držím palce.

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

nevšiml, možná to je proto, že jsem velmi odvážný a brzdí jen zbabělci.
:-)
Realita je taková, že cisterny jsou náramné svině, pokud nejsou úplně plné a úplně prázdné. Napusťte si láhev do poloviny vodou, pak ji uzavřete a dejte ji ležmo na stůl. Pak ji zkuste po stole koulet tam a zpět. Získáte velmi hrubou představu.
Výše napsané neplatí pro vodík, vodíku naložíte max. 600 kg, více se ho do cisterny nevejde, což je v porovnání s hmotností soupravy (40 000 kg) zanedbatelná hodnota.

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

A tady se nám přátelé Targus dotknul moc pěkného tématu pro všechny obdivovatele mladých krásných a chytrých ekologických aut a po elektrických bateriových autech bourá další chiméru v podobě aut na vodík. po krátkém studiu vzorečků a chemických tabulek totiž zjistíme že litr kapalného vodíku váží asi 70g. Což v praxi znamená, že v litru benzínu je víc vodíku jak v litru kapalného vodíku a k tomu je tam ještě hodně hořlavého uhlíku, který také umí pohánět válce motoru.
V případě nehody také benzín normálně vyteče a většinou ani nechytne a pokud chytne, nevypadá to jako ve filmu, ale celkem v klidu se rozhoří, což dává posádce další dlouhé vteřiny na opuštění kabiny. Ovšem vodík vybuchuje mnohem efektněji a takřka pokaždé.
Stejně můžeme pokračovat i dál - v litru kapalného metanu je víc vodíku jak ve vodíku - proto s ním Elon Musk pohání svoje Falcony. Takže jakékoliv automobilitě je zřejmě souzeno dále jezdit na uhlovodíková paliva ať už těžená nebo vyráběná. Budoucnost dopravy je normální auto, které si na normální benzínce natankuje metanol nebo nějaký izobutanol, který se bude vyrábět přímo v Dukovanech - mimo špičku a na vyrovnání kolísání proudu se prostě vždycky spustí obří jednotka, která vyrobí palivo z oxidu uhličitého a vody na principu fotosyntézy.

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)

Pšššt. (Ať se to neroznese).

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

donutit parlament odhlasovat nové přírodní zákony předpokládá nejprve zrušit ty staré!

Takže nezbývá, aby je Rychetský end jeho melodynebojsové nejprve zrušili jako protiústavní.
Za hrstku miliónů /v donech juanech pochopitelně, krachující měny neberu/ jsem ochoten napsat stopadesátistránkové zdůvodnění.
Jako červená niť z hamáčkova svetru se jím potáhne zbrusu nový refrén - FAKTOR ČASU!!!
Stvořitel ho evidentně nezahrnul před dvanácti miliardami let do Sbírky zákonů.

Teprve JÁ, inspirován Vámi a jsem to postřehl.
Bohurychetskému díky!

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

... Institut svobody a demokracie píše mj.:

"Být v Poslanecké sněmovně vracel bych teď úder. Například bych navrhl změnu volebního zákona, podle níž by mandát senátora vznikl pouze v případě, že by se voleb v daném obvodě zúčastnila alespoň polovina počtu voličů do Poslanecké sněmovny. Výsledkem by bylo, že po dvou řádných volbách by byl Senát neusnášeníschopní a mohla by začít vážná debata o budoucnosti horní komory a o volbách do ní. Ta by byla, na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny, více než potřebná. "

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Vaclav-Musilek-St…
Václav Musílek: Stáváme se diktaturou aktivistických soudců a senátních skrčků

Průměrný počet slepic: 4.9 (15 hlasů)

usnášení schopný je jakýkoli orgán, kterej na to má "kulky" byť i jednočlený

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Meh, takkle hnusně používat mozek... Že se nestydíte! Musíte používat EKOLOGIKU. Neznáte? Předvedu:

Auto jezdí na vodík - co je to vodík? - no něco jako voda, kde není kyslík! - takže auto jezdí na vodu! - natankuješ vodu a jedeš! - hoří voda? - ne - takže ani vodík nemůže hořet - věci přece hoří díky kyslíku - a když tam není, tak nemůže přece nic hořet - A proto je auto na vodík bezpečnější než auto na benzín! - benzín přece vybuchuje! - dyť je to v každém filmu.

Tak samo u elektromobilů:
Auto jezdí na elektriku - jak to funguje? - no, něco jako když na pouti jezdí ta autíčka! - akorát tam není ta tyčka co jiskří - je tam baterka - auto jezdí na elektriku z baterky! - hoří baterky? - ne! - takže jsou taky bezpečnější než auta na benzín! - navíc baterky nečmoudí! - takže nekazí ovzduší!

S ekologikou je všechno logické a eko k tomu!

Průměrný počet slepic: 5 (16 hlasů)

Takové troškaření! Si rovnou vyrábějte diamanty:
CO2 -----> C + O2
"Víte, ono záleží na tom, jak se do toho třískne... ale já na to jednou příjdu."

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

které (alespoň původně) neměl, ale něco mi našeptává, že panu Drdovi nešlo ani tak o ten kyslík, jako spíš o odpadní produkt, jehož sumární vzorec je C2H5OH.

Nebo se pletu?

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

To je dobrá substance, co se neprojezdí, to se může vychlastat...

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

O autech na vodík psal blahé paměti podrobně Kubáč. Kdyby si to chtěl někdo z kydačů připomenout, tak záloha je zde:

http://kubac.jecool.net/petr-kubac.blog.cz/1701/auta-na-vodik-nebudou.h…

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

A ještě jsi zapoměl - vodík je tak řídký a má tak malé molekuly, že z nádrže samovolně uniká stěnami a vůbec vším...
K tomu taky napomáhá značný tlak.
Pokud se nemýlím, tak pravá vodíková auta ani nepožívají kapalný vodík, pouze stračený.

PS: falcony létají na petrolej (RP1), ale nové rakety StarShip (ty co zatím neumějí přistát :-), ty opravdu létají na prdy (metan :-)

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

JJ...
Ještě horší, jsou dělené cisterny, co v nich vozí krmné směsi.
Tam máte "balík lahví", v každé jiná hustota a jiná hladina.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

vy si myslíte,že v kanclu je nějaký vegetace. Úplně stejný stres a opruz jako kdekoli jinde

Průměrný počet slepic: 3.3 (7 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

kancelářskou práci jsem rovněž dělal asi tak 10 let. Ovšem když jsem ji dodělal, hupky do montérek a šel jsem bouchat do dílny.
Pak se změnila fůra věcí a já ji dělal dalších osm let zpoza volantu, telefon na uchu a komp na přístrojovce.
Pro naprostou většinu lidí nepředstavitelný pracovní nářez.

Průměrný počet slepic: 4.3 (11 hlasů)

vidíte a přesto zavidite kravaťákům

Průměrný počet slepic: 2.7 (12 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

takovou blbost?
Jediné, co bych jim mohl závidět, je práce na 8 hodin, což v dopravě naprosto nehrozí ani v té kanceláři.
Jste mimo mísu.

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

Nenene

Průměrný počet slepic: 2.7 (7 hlasů)

In reply to by Gaia (neověřeno)

Trvalý odkaz

logistice?

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Náš velký průmyslový revolucionář 4.0 se totiž rozvaluje ve služebních teplákách v soukromém křesle ve vyhřátem obyváku, pravou rukou kýve služebním džojstykem, jedním okem sleduje služební monitor 2 x 1 m a kormidluje elektrocisternu 4.0.
Soukromá paní Stará Jahoda je z něj na nervy, protože všechny buzeruje. Musí mu vařit hovězí polífku a knedlo vepřo zelo a každou chvíli skočit do konzumu pro flašku piva. Když se pana šoféra umístěného v křesle zeptala, jestli by jich mohla vzít najednou víc, že ji už bolí nohy a že to venku kurevsky klouže, ozvalo se z obyváku zavrčení, že bude nosil flašky po jedné, protože by to jinak zvětralo.
A když v tom fofru vyšetří nějakou volnou chvilku, lítá po vesnických sexshopech a shání pro šoféra 4.0 dvě prsaté nafukovací sekretářky.

PS: A to není žádný hoax ani fake new, ale jenom pravda a láska, obé verze 4.0.
PPS: Vymyslel jsem nové pořekadlo:
ČÍM VĚTŠÍ UTRPENÍ, TÍM LEPČEJŠÍ ČLÁNEK!!

Průměrný počet slepic: 4.9 (17 hlasů)
Trvalý odkaz

V září otevře soukromé Gymnázium Paměti Národa. Do expertní rady zasednou kněz Halík či historik Sokol a Daniel Kroupa.
http://jdem.cz/fguqb4

"Od září má v Praze začít fungovat nové čtyřleté gymnázium, jehož vznik iniciovala společnost Post Bellum. Nové Gymnázium Paměti národa se zaměří na dějepis, výchovu k demokracii, mediální výchovu a jazyky.
Gymnázium má zúročit skoro deset let zkušeností Post Bellum ve vzdělávacích projektech a programech. Největším vzdělávacím projektem jsou Příběhy našich sousedů, do kterých se od roku 2012 po celé České republice zapojila tisícovka škol se 7500 žáky a studenty, kteří pod vedením 1409 učitelů zdokumentovali téměř 1800 pamětnických příběhů. Od roku 2016 prošlo workshopy přes 22 000 žáků z celé České republiky. Ředitelem neziskové organizace Post Bellum je Mikuláš Kroupa..."
----
Rodinky disidentů včera, dnes a zítra...
Co dodat? Snad jen, že školné bude 7000,- měsíčně.

Průměrný počet slepic: 4.3 (20 hlasů)

Raději gangster než fanatik. První vás nechá žít, když mu odevzdáte peněženku, druhý vás přišel zabít a nic ho od toho neodradí. A tohle je škola fanatiků.

Co budou dělat? Učitele. A potom budou pochodovat v čele jednotek tvořených i našimi vnuky.

Metastázy.

Průměrný počet slepic: 4.9 (13 hlasů)

In reply to by Anonym (neověřeno)

Trvalý odkaz

Je evidentní, že nezadržitelně blbnu. A to mě občas napadne, že už jsem dosáhl dna a že se konečně odrazím.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

politruky budou dělat. Učit to je moc práce a dřina.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

Jen 7000?-?
Takový předělávání dějin je třeba lépe ohodnotit, kdo tam chce, ať platí nejméně 10 x tolik. nemáš na to, necpi se mezi nás. Eh, člověk aby se už skutečně začal bát o další generaci trumpetů, co z těch dětí ten gympl vytvoří... Spějeme zdárně do ....

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Ježíšmarjá! Ale co s tím?! Nešlo by nedat tomu povolení k vyučování dětí? Kdyby tedy o tom rozhodovali normální lidi, nezaprodaní sousedům. A co takhle zdokumentovat příběhy lidí, kteří museli opustit Sudety po Mnichovu?!
To je snad zlej sen....

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Takže vše probíhá dle očekávání.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

Lenina, který prý tvrdil, že s pracháči (buržousty) revoluci dělat nelze, bo zradí vždy a všude.

Vzpomeňte Trumpa a jeho projevu, kdy mu Emériky ležela u nohou. Úplně postačilo pozvednout hlas a nahnat Národní gardu či dokonce armádu na klíčové posty a následně dát příkazem prošetření voleb vojenským soudcům, anebo udělat volby nové a bez sčítacích mašinek.
Kardinální otázka - proč?
Protože prachy.
Riskovat život je jedna věc.
Riskovat prachy a z nich vyplývající bezpracný a bezstarostný život, to je věcí druhou a úplně jinou.

Totéž platí pro Babiše.
A totéž by platilo pro kohokoli z nás, kdož by se dostal k takovému balíku, u jakého hnízdí Andy.

Průměrný počet slepic: 4.6 (11 hlasů)

je golfové hřiště na každom kilometri, všude plno hráčů a kolem stojí samá Volva a Saaby. Nezaměstnaný golfista snad ani neexistuje. To u nás na pracáku neví?

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

nevšiml, že by se tam lidi rvali o pořadník na další utkání...
Ale dost možná, že jsem měl špinavé brejle...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Jen pro vysvětlení:

Přizďuch je slangový výraz z mariáše.

V mariáši, obzvlášť v licitovaném, hodně záleží na přečtení karty, zhodnocení spočtení jejího potenciálu, zhodnocení hráčského potenciálu svých případných spoluhráčů a protihráčů, odhadnout, co by mohlo být v talónu. V návaznosti na to, vylicitovat nejvyšší možnou hru odpovídající zhodnocení nebo flekovat hru protihráče.

Kdo jde opakovaně vysoko nad vyhodnocené možnosti v čase prohrává. Kdo se drží mírně nad možnostmi v čase vyhrává.

Kdo jde ustrašeně pod možnostmi, utíkají mu příležitosti kterých se ve hře nemusí vyskytovat moc a v čase prohrává. To je přizďuch.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

přizdisráč, ale dnes už to není politicky korektní.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)

tak v mariáši přizďuch je totéž, co v reálném životě přizdisráč.
---
Veľký Marabu se - jako vždy - před eunií podělal. Ani mě to nepřeqapuje, nic jiného jsem ani neočekával. Proč do Maďarska a Srbska vůbec jezdil?

A takový to byl hrdina.

Průměrný počet slepic: 4.8 (9 hlasů)