Dnes zabíjím. 

Prase má 250 kilo, mám doma sedm hostů a až do pondělka mě místo kvality demokracie zajímá kvalita podkožního a plstního tuku. Místo vyzrálosti naší společnosti mě bude zajímat vyzrálost masa a místo rakoviny společnosti budu s napětím zjišťovat, zda nebude mít vepřík nějaký nádor na vnitřnostech. 

I kdyby měl být zítra konec světa, tak dneska vyškvařím sádlo a rozbourám maso na prvočinitele. 

Podzim pomaloučku polehoučku končí. Podle teplot venku to tak sice nevypadá, ale stromy jsou už povětšinou holé, náš pes v podstatě nevylézá z pelechu, slunce má možná ještě sílu, ale na obloze je příliš krátkou dobu. Tuto sobotu začnu orat. Poslední týden jsem vyvážel hnůj, mulčoval zelené hnojení (řepku - ta je nejlepší) a vůbec se chystal na poslední polní práce. 

Pokud vydrží počasí, zaorám v sobotu veškerý hnůj, v týdnu to usmykuju a za čtrnáct dní to přejedu ještě hlubokou orbou a do jara bude po všem. Schovám svůj minitraktor, zakonzervuju nářadí, zametu dvůr a.... 

Milí přátelé

Jak víte, zabývám se už nějakou dobu chovem vepříků. Letos mám pět krásných českých přeštických prasat a prozatím mi ty potvory dělají jenom radost. Na podzim budu mít zase řadu zabijaček na kterých se doufám objeví i někteří z vás jako milí hosté, kteří přijedou, popijí, pokecají, pomohou a odjedou s výslužkou. Letošní konstelace ovšem nabízí ještě jednu novinku. Je to prachsprostá komerční nabídka toho nejhrubšího zrna a dělám ji především proto, abych si ověřil, jak si my Vidláci stojíme. 

Milí přátelé, nechal jsem si to na neděli... Jak jistě víte před čtrnácti dny jsem měl zabijačku, na kterou jsem zval širokou veřejnost. I zde na Kydech jsem nabízel možnost stát se u mě hostem i laciným pracovníkem. Loni mě takhle vyslyšela Maneca a letos přijel z Bratislavy Myškin. 

Po zabijačkovém dni dávám každému hostu úkol, aby napsal článek o svých zážitcích. Jednak abych měl zpětnou vazbu, jednak mě hřeje u srdce a pak se ještě úplně normálně vytahuju. A tak si teď dělám radost a pouštím Myškinův článek o zabijačce u Vidláka:  

Milí přátelé a čtenáři

Počínaje dneškem se Vidlák plně dává do služeb své živočišné výrobě. Do konce tohoto týdne bude doma veselo při zabijačkách. Bude tu hodně jídla, pití, přátel a vůbec všeho, co dělá svět snesitelnějším. Až do neděle proto nevyjdou žádné další články. Prsty od sádla by stejně klouzaly po klávesnici a zrak zamlžený od vůně prejtu by neumožňoval žádnou korekci. A to nemluvím o tom, že budeme všichni napití a tudíž nezpůsobilí k jakékoliv věcné debatě. 

Ještě než začnu s dnešním tématem, musím se omluvit katalánskému premiérovi Puigdemontovi. Dobrovolně se vydal belgické policii a zdá se, že má větší smysl pro realitu, než jsem si myslel a zdá se, že v tom nechce svoje kamarády nechat samotné. Tím pádem začíná mít morální převahu a morální převaha je víc než tanky, policajti i jakákoliv státní či soukromá moc. Odvolávám všechna silná slova, která jsem na jeho adresu řekl a nadále si myslím, že blbec je jenom Rachoj a španělský král. A teď už k dnešnímu tématu.