Černá kuchyně

Autor
Štítky

Ne, opravdu na ní není nic magického

Je to úplně normální, avšak prastará kuchyně, v níž vařili naši praprapra...předkové.

Vypadala ale úplně jinak, než naše dnešní  kuchyně.

Neměla ani kuchyňskou linku, ani dřez, ani ledničku, myčku, elektrické pomocníky, sporák, mikrovlnku - prostě nic z toho, co známe dnes.

Zato byste v ní našli misník, dymník, krbeček, kotlinu, spížní skříň, pec…

Podívejme se stručně, co ty pojmy znamenají:

Černá kuchyně - je komůrka, oddělená část jizby (obytné místnosti), ale i rozsáhlá místnost nebo samostatná stavba - bez okna či s oknem, ve které se původně vařilo na otevřeném ohni. Postupem času se ohniště zakrývalo (plochý- mi kameny), přibyla pícka či pec, římsa na vaření, mobilní rošt, později i kovová plotna.

Kouř nejprve odcházel přímo skrz slaměnou či drnovou  stře- chu, později skrz prodyšný strop z prutů a střechu, ještě později skrz strop a štítové okénko, dymníkem do podkroví
a jako poslední stadium byl odvod kouře do komína průduchy či dymníkem.

Černá kuchyně byla černá jednak kvůli nedostatku denního světla a jednak kvůli sazím, usazeným na stěnách.

Dymník - časem lidé přišli na to, že když soustředí kouř do jednoho místa, lépe se odvádí do podkroví a neuniká ho tolik do jizby. Tehdy se objevil dymník - pradědeček komína a digestoře. Původně šlo o proutěný koš vymazaný silnou vrstvou jílu , zavěšený na dvou trámcích mezi trámy či kula- tinami tvořícími konstrukci domu.

Modernější variantou dymníku byla košatina omítnutá jílem
z obou stran a přizděná ke stěně kuchyně. Ta se v kuchyních a kuchyňských koutech objevila někdy na přelomu 14. a 15. století. Takový dymník už můžeme nazvat “pradigestoří”.

Ještě později byl dymník vyráběn z trámků či fošen z tvrdé- ho dřeva a opět přizdíván ke stěně místnosti - tvrdé dřevo bylo nutností, protože špatně hoří. Nejmladší typy dymníků vypadají (ano, VYPADAJÍ - dodnes se dymník sporadicky používá ve starých domech zejména v alpských oblastech) jako zcela moderní digestoř a odvádějí kouř do komína, nikoli do podkroví domu.

Komín  - Ještě mladším druhem odvodu kouře z kuchyně je komín.

I ten prošel vývojem trvajícím několik set let. 

První komíny byly poměrně neumělé konstrukce nejprve z proutí, které vypadaly jako velmi vysoký zvon se širokou zá- kladnou. Tento “zvon” byl postupně vyplétán a vymazáván sil- nou vrstvou jílu. Nejužší vrchní část byla na komín nasazo- vána jako čepička. Byly přistavěny ke stěně domu, v níž byl vytvořen otvor obložený plochými kameny opět silně omaza- nými jílem a i podlaha kolem otvoru byla vyložena plochými kameny. Všechna tato opatření měla za cíl chránit dům před požárem.

Nevýhodou proutěných komínů bylo to, že snadno podléhaly vlivům počasí, jíl praskal a docházelo k požárům prohořením komínového tělesa.

Bezpečnějšími a praktičtějšími komíny byly komíny trámové. Zase to byly zvoncovité stavby, jejichž výhodou ale bylo,
že mohly být i uvnitř budovy a mohly být postaveny i doda- tečně. Trámový komín byl rovněž stavěn a vymazáván jílem postupně, přičemž jeho nejužší horní část stále byla v  podo- bě košatiny s výmazem. (V horských oblastech Slovenska
se poslední takové komíny nacházely ještě v 60. letech
20. století.) 

Již ve 13. a 14. století se v některých oblastech Anglie
a Itálie objevují první kamenné komíny.  Šlo o primitivní ka- menné stavby vně silné zdi domu (100 a více cm!!!), které zpravidla nepřesahovaly svou výškou dům. Do zdi byl roze- bráním části zdiva vložením  překladové římsy vytvořen otvor, který sloužil jako ohniště (v podstatě prakrb). Výhodou takového komína byla možnost zaústění několika ohnišť např. v patrové budově; nevýhodou pak minimální výhřevnost takových prvotních krbů. Tyto komíny navíc byly stále nebezpečné tím, že byly nižší než dům, a proto se stávaly příčinou požárů.

Někdy na přelomu 15. a 16. století stavitelé komínů konečně přišli na to, že jedině komín vyšší než dům a pokud možno se stříškou nad otvorem je bezpečný.

A tím začala moderní historie komínů jako bezpečných
a účinných odvaděčů zplodin z domu.

Zvláštní kapitolou jsou venkovní kuchyně  stavěné mimo obytnou budovu. V obytném stavení tak zůstalo jen menší ohniště či pícka sloužící k vytápění a veškeré vaření, ohřev vody a další činnosti spojené s ohněm se přestěhovaly mimo dům. Venkovní kuchyně se velmi lišily - od otevřeného ohniště pod jednoduchým přístřeškem, přes solitérní dřevěný nebo kamenný komín obestavěný přístřeškem až po kamenné stav- by s vnějším komínem a poměrně komfortním vnitřním vyba- vením. A dostáváme se k vnitřnímu vybavení černé kuchyně.

Pec  - je nejdůležitějším objektem v kuchyni. Slouží
k pečení zejména chleba a pečiva, ale i k vaření a ohřívání jídel. Pokud kuchyně měla společnou stěnu s obytnou jizbou, sloužila i k jejímu částečnému vytápění.  

Byla-li celá kuchyně součástí komína, je pec jen stavebně oddělená od komínového tělesa a kouř odchází přímo do ko- mína malými otvory v jejím stropě. Je-li komín mimo míst- nost - např. ve stěně nebo přímo tvoří stěnu kuchyně -
je ve stěně proražen otvor spojující pec s komínem. Součástí pece jsou i průduchy odvádějící kouř z místnosti
v době, kdy je pec uzavřena.

 

Krbeček - ne, není to malé topné těleso.

“Krbeček” je malý výklenek ve stěně kuchyně, do kterého se vkládá olejová lampička nebo svícen se svíčkou, případně
je v něm držák na louče a lojové svíčky. Slouží tedy k osvět- lení kuchyně. Bylo však možné v něm i rozdělat malý ohníček z velmi dobře vysušených třísek ze smolného dřeva, které vydržely chvíli hořet, ale málo kouřily - i tak se dala místnost skromně osvětlit.


Misník - police na hrnce a trojnožky používané
na vaření a na mísy k ohřívání hotových pokrmů. Jako misník bývá označována i zděná římsa přiléhající bokem k peci, která sloužila k rozložení nádobí a ke krájení surovin.

Pánve byste v misníku hledali marně až do konce 16. století. Až tehdy se i v měšťanských a venovských kuchyních začí- nají objevovat první smažené pokrmy. Důvod byl jednoduchý - smažení je energeticky a surovinově náročný proces pří- pravy pokrmu a ve středověku si něco takového mohli dovolit jen příslušníci nejvyšších společenských kruhů. Tedy panov- níci a část jejich dvořanů. Ostatní lidé svá jídla vařili, dusili a jen výjimečně pekli.

Kotlina - samostatné masivní ohniště s velmi silným jílovým výmazem, postavené z kamenů nebo cihel. Silné stěny a výmaz se postupně vyhřívaly spodním malým ohništěm
(s odtahovým komínkem). Do kotliny se posazoval kotel
s vodou k ohřátí, nebo kotel s ovocem k pomalému vaření povidel. Kotlinu bychom mohli označit jako “prabojler”.

Nad kotlinou byly do stěn vsazeny trámky či kulatina, na něž se pokládala proutěná síta s ovocem k sušení, zavěšovalo se na ně maso, tuk a sýry k uzení, ale i provlhlá obuv a oděvy
k usušení a současně k desinfekci. Naši předkové totiž desinfikovali své vlněné svrchní oděvy kouřem a tak chránili oděv i sebe před parazity. Na řetězech visívaly z trámků další kotlíky a hrnce, v nichž se udržovaly teplé pokrmy.

Spíž - V černé kuchyni můžeme někdy najít i spíž. To se většinou netýkalo malých kuchyní a kuchyňských koutů
v běžných měšťanských a venkovských domech, kde jako spíž sloužilo několik větších hliněných hrnců pod římsou
na vaření a ošatky a košíky s čerstvými potravinam mimo kuchyni (nejčastěji ve sklepě domu či na chladném a tmavém místě síně. Ale v rozlehlejších  kuchyních městského patriciátu a velikých kuchyních šlechtických sídel bylo nezbytné, aby byly suroviny čerstvé i konzervované stále
k dispozici.
K uskladnění surovin sloužily spížní výklenky s policemi, truhlice a od pozdního středověku  i skříně. Spížní zařízení byla umístěna co nejdál od ohně, aby suroviny zůstaly
co nejdéle čerstvé.

Naši předkové také uměli důmyslně konzervovat a vytvářeli si tak zásoby na zimu. Konzervace probíhala solením, sušením, uzením a zavařováním a zaléváním do medu či tuku. (Do střední Evropy se například již ve 14. století dostávaly citrusy ze Středozemí v kožených měších zalité teplým medem. Šlo samozřejmě o nesmírně drahou a vzácnou lahůdku, o jejíž existenci většina populace neměla ani tušení).

No, a jsme na konci...

Víc bychom toho v černé kuchyni nenašli.

Její vybavení tvořilo několik hliněných hrnců a trojnožek na vaření a dušení, jednu či dvě mísy na ohřívání
a podávání hotových pokrmů, jeden či dva nože na krájení, plochá dřevěná lopata na vsazování pečiva do pece, kovová nebo dřevěná vidlice na posunování hrnců do pece a vytahování z pece a max. kovová vidlička či napichovátko
na vyndávání vařeného masa, knedlíků a noků z hrnců, jedno nebo několik věděr a džbánů s vodou, možná jednoduchý cedník a struhadlo.

Samostatně vařící hospodyně i mistři kuchaři z kuchyňských labyrintů královských paláců víc nepotřebovali a ani neměli
k dispozici. Vybavení se lišilo jen počtem, kvalitou a provedením.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.4 (55 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Pravý opak k citronům zalitým v medu je rosolka. Alkohol zcela běžný v 19. století, dělal se z masožravky je dnes naprostým unikátem. Dnes za láhev tak 6 000 Kč. Citrony máme běžně, rosolku z nás asi nikdo - ani Godot - nepil. A pak, že se svět nemění.

Průměrný počet slepic: 4.6 (14 hlasů)

In reply to by strejda (neověřeno)

Trvalý odkaz

Máte pravdu, strejdo :-)

Průměrný počet slepic: 4.6 (5 hlasů)

In reply to by strejda (neověřeno)

Trvalý odkaz

já sám mám nohy z rosou, když se utrhnu z řetězu a vyžeru sám jediný dvounožec litr jabkovice naráz.

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

In reply to by strejda (neověřeno)

Trvalý odkaz

No tu "připravil" Žufánek pro Romana Vaňka (a filmový festival v K.Varech 2019) z jedné australské "adély - rosn. dvojité" a asi z 20 našich (rosn. obvejčité, ta není chráněná). Udělal z toho 20 lahví tj. 10 litrů celkem (taky říkal, že to je jen jednou co to dělá.) Proto ta cena. Podle mne to může dělat tak jednou za dva roky, ten materiál vždy sežene, není to tak drahý ho sehnat (dá se i doma vypěstovat, když člověk chce).
https://www.zufanek.cz/2019/vzkrisena-rosolka/
No já tu jejich také nepil, ale udělal jsem si (z doma vypěstovaných rosnatek, semínka lze sehnat na netu, či již rostlinky z botanické zahrady) vlastní, podle obdobného receptu.
Co se týče rosolek, tak v pozdější době se připravovaly již z jiných materiálů (rosnatky došly ...). Těch receptů bylo poměrně dost. Tož asi tak ...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by strejda (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Jak to vypadalo v městské kuchyni v dobách středověku a proč mívali černé kuchyně, když my máme bílé?
13. prosinec 2020 | Tereza Marková 7.1 min

Průměrný počet slepic: 2.8 (8 hlasů)

Je tam sice pár romantizujících hrubek jako jsou "plechové kotle" nebo "cínové nádobí na vaření", ale jinak překvapivě dobrá úroveň.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Dobry by byl i clanek o budoucnosti vareni. 3D tisk jidla, umele maso, produkty vertikalniho zemedelstvi, moznosti robotizace...

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

je i černá restaurace. Bez oken, dubové stoly. Maso se peče na otevřeném ohni, to je jediné světlo. Co chlastáš? - je otázka číšnice. Dá se tam opravdu dobře nažrat masa, i když ho není vidět.

Průměrný počet slepic: 3.9 (11 hlasů)

Tak to tam mají nějak moc demokracie. Ještě aby si host vymýšlel, co bude pít! Má dostat pivo a na přikousnutí rum.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

Brambory nechá a cpe se jenom omáčkou!

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Představuju si, že v našich "kurganech" bylo vyzděné ohniště, kolem něho v ktuhu kuchyňská "linka" a každej mohl vidět co se do kotle háže a co je kolem pod pokličkama, A v kopuli nad ohništěm byl světlík, kouřník a klimatizace v jednom. Pokoje byly kolem dokola kuchyně. Pravoúhlé baráčky s černými kouty byly už podle nařízení tehdejší uhnije aby bylo snadnější vyměřovat daně. Hotové. Muheeeee

Průměrný počet slepic: 3 (8 hlasů)

na severu UK a na skotských ostrovech. Ještě docela nedávno - na ostrovech se v nich běžně bydlelo až do 50. let 20. století.
Jen tam nebyly kolem ohniště pokoje, ale spací kóje nebo takové domečkovité postele se schůdky, na vysokém podstavci, který byl využíván jako úložný (a izolační) prostor.
Ty moderní mají dokonce i komíny :o)
https://www.lambsearsandhoney.com/historic-housing-lewis-uniquely-prese…

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

Hranatí lidé hledají v HisTórii hranaté artefakty, hranaté sídliště, hranaté domy a podobně. Gdyž nenacházejí, tvrdí, že tam nic nebylo a není. Muheeeee
https://gidcrima.ru/kerch/dostoprimechatelnosti/carskiy-kurgan/

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Nedávno som dočítal dve knihy. Prvá je od českého lekára Ivana Háleka, pôsobiaceho na severozápade Slovenska, na Kysuciach, od roku 1901 do roku 1939. Kniha “Zápisky lekára” opisuje život, chudobu a zdravie ludí na Kysuciach od roku 1901 do začiatku prvej svetovej vojny. V nej autor viac krát píše o dymných izbách. Takže dymné izby a čierne kuchyne, boli bežnou súčasťou našej nedávnej histórie. To, čo v knihe autor opisuje, vtedajší život Slovákov, je strašné. Chudoba, bieda, nevzdelanosť a špina v akej žili, to sa dá porovnať len so stredovekom. Viac krát opisuje vtedajšie kuchyne a špinu. Popravde, dymnú izbu a život v takom dome si nedokážem predstaviť. Lekár viac krát opisuje, ako prišiel za pacientom, ktorý ležal v dymnej izbe.

Druhá kniha je od Orwella, od autora knihy 1984, o ktorej dnes každý hovorí a ktorú skoro nikto nečítal. Napísal tiež knihu “Na dne v Paríži a v Londýne”. Tá kniha opisuje život zamestnancov vo francúzkych reštauračných kuchyniach a život tulákov v Anglicku. Oboje je strašné. Nóbl reštauračné kuchyne tej doby- humus, špina a neludské pracovné podmienky. Život tulákov- rovnako strašné. Večný hlad a zlá strava. O nej píše Orwell veľa krát. O tom, ako jednotvárne, výživovo zlé jedlo človeka psychycky a fyzicky celkom zničí. Obe knihy, opisujúce vtedajší život ludí, sú naša nedávna história, stará len 100-120 rokov. Za ten čas sa kuchyne a hygiena obrovsky zmenili. Dnes, so súčastnými hygienyckými návykmi by sme sa v tej dobe ťažko niekde s chuťou najedli.

Průměrný počet slepic: 4.8 (23 hlasů)

In reply to by Jano (neověřeno)

Trvalý odkaz

Při svém pátrání po vývoji černých kuchyní jsem hledal i v německé a anglické literatuře a zjistil, že v alpských oblastech, stejně jako na britských Hebridách, Orknejích a Shetlandech nebo v Irsku na venkově byly běžné ještě v 60. letech 20. století.
Co se chudoby na Slovensku týče, doporučuji knihu od slovenského sociologa Jozefa Ilji Marka "Dornkappel". To je o tehdejším bratislavském předměstí, dnes známém jako "Trnávka". Tehdy to nebylo předměstí , nýbrž slum se vším všudy, co dnes můžeme vidět v jihoamerických favelách. Snad jen s tím rozdílem, že tam bydleli převážně PRACUJÍCÍ lidé vč. kvalifikovaných dělníků a dělnic, nižších úředníků a pod.

No a Orwell - dnes se tvrdí, že svými knihami popisoval totalitu v SSSR. Prdlajs. Ty knihy jsou o britské, resp. anglosaské společnosti a o jejích sklonech k totalitarismu.
Trochu jinak, ale stejně tvrdě psal o společnosti americké US mikrobiolog a sociolog Paul de Kruif.
Zajímavé je, že dnes, kdy by to bylo sakra potřeba, už jejich knihy nevycházejí, z knihoven mizí nebo již zmizely a v antikvariátech jsou docela drahé.

Průměrný počet slepic: 4.6 (20 hlasů)

Totalitarismus v Británii.

A co dál.

Totalitalita potřebuje mimo jiné uzavřené hranice a teror populace.

V Británii byly stále svobodné volby a otevřené hranice. Nelíbilo se vám tam, nebylo nic snadnějšího než vyrazit do Ameriky, Austrálie či na Nový Zéland.

Totalitu jsme měli tady. Zavřené hranice, kde se po vás střílelo, když jste chtěl pryč.

Jestli si něco přejmenujete, aby to znělo hůř, pořád ještě se ta věc sama nezměnila.

Průměrný počet slepic: 1.3 (24 hlasů)

Na ostrovech???
:o))))
Co řešilo přesunutí se do kolonií, kde byl (a je) stejný režim jako v Anglii?
Orwell moc dobře věděl, o čem píše.

Průměrný počet slepic: 4.9 (28 hlasů)

Všecko. Už to nebyla totalita.

Byl jste z dohledu.

Taky jste se mohl sbalit a vypadnout do země mimo Impérium.

Když jste to zkoušel tady, tak po vás stříleli na hranicích. To je ten rozdíl. To je ta VELKÁ věc, co dělá totalitu totalitou.

Zeptejte se dětí po prázdninách, co je lepší na hranicích, jestli když po vás střílej nebo když vás nechají jít, kam se vám zlíbí.

---
Tohle je Orwellův názor ne na Sovětský socialismus, ale na jeho spojence:

"Do remember that dishonesty and cowardice always have to be paid for. Do not imagine that for years on end you can make yourself the boot-licking propagandist of the sovietic regime, or any other regime, and then suddenly return to honesty and reason. Once a whore, always a whore."

"Dobře si pamatujte, že nečestnost a zbabělost musí být vždy splacena. Nepředstavujte si, že po letech nakonec ze sebe uděláte boty-olizujícího propagandistu sovětského režimu, nebo jakéhokoli jiného režimu a pak se najednou vrátíte ke čestnosti a rozumu. Jednou kurva, navždy kurva."

Takže tady mužete hlásat, co chcete. To, že Orwell vnímal jemné mechanismy fungování moci v Británii, tak to neznamená, že nechápal a neviděl a neodsuzoval daleko humpoláčtější a hrubší a brutálnější mechanismy moci v SSSR.

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)

Neblázněte, Británie je nejprofízlovanější země kterou znám. Byl jsem tam poprvé asi před 25 lety, tolik kamer jsem do té doby nikdy neviděl. Na ulicích, nádražích, v MHD; asi jako teď u nás. Měl jsem (a v následujích letech opakovaně) dlouze mluvit s místními a to i v hospodě - brr. Jsou totálně zmasírovaní, Rule Britannia atd., i když ne tak jako Američané. Ale největší šok pro mě byly třídní rozdíly, které berou snad jako dané od boha. Táta je autobusák, já budu něco podobného. Že u nás v jedné třídě seděly děti uklízečky a potentátů považovali za propagandu. No, i to máme jinak.

Průměrný počet slepic: 4.8 (22 hlasů)

Měl jste tam zůstat dýl a zkoumat to tam líp.

Rule Britania je celé:
"Rule, Britannia! rule the waves:
"Britons never will be slaves."

"Vkádni Británie! vládni vlnám:"Britové nikdy nebudou otroci."

Je to píseň z divadelní hry, má ty dobroto, jako třeba česká hymna. Je to směs chvástavého vlastenectví, odmítání tyranie a jsou tam i náboženské odkazy.

Jo, kamer tam mají plno. Zas tam nemají občanky, policajti chodili neozbrojení a když jste se chtěl přihlásit někam, že tam jako bydlíte, tak na vás koukali jak na mimozemšťana, tak to vůbec nikoho nezajímalo. Až začnete překračovat zákony, tak si vás najdou a podaj, ale do tý doby na vás házej bobek.

Taky o třídních rozdílech víte jen povrchní prd.

Ve skutečnosti se dá z třídy do třídy prolézat. Otec Tonyho Blaira byl adoptovaný párem z dělnické třídy, pracoval jako poskok v novinách a nakonec vystudoval práva. Z jeho dvou synů byl ten starší soudce a před jménem má Sir, což znamená, že dostal šlechtický titul.

Stejně tak Margaret Thatcher byla dcera hokynáře, který vypadl ze školy ve 13 letech a začínal právě jako pomocník v hokynářství.

Divadelní hra Pygmalion je celá o tom, jak prolézt z jedné třídy do druhé. Ono to jde, ale když se někomu nechce, tak se mu to sotva povede. - Konec konců, tady se taky většina lidí nechtěla dát ke komunistům. Ne, že by to nešlo.

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

Vždy je nějaká hranice. teď je hranicí planeta Země. Můžete ji oběhnout několikrát dokola a stejně budete žít ve stejně globalizovaném systému. Pár nepodstatných odchylek na periferiích je jen dočasné pochybení ve vývoji jedné globalizované vesnice, která soustředí síly na hlavní centra a periferie zatím nechává být.Ale to se časem změní.

Průměrný počet slepic: 4.9 (12 hlasů)

In reply to by Jano (neověřeno)

Trvalý odkaz

Židovský hoch někde ve 13 začínal číst z tóry, takže musel umět číst.

V českých zemích byla vzdělanost české populace větší než u té německé a z dob husitství máme poznámku italského duchovního, že leckterá husitská žena zná bibli lépe než mnohý italský duchovní.

Baťa zase popisoval, jak se Arabové nikdy nežinýrovali sundat boty, protože měli vždy čisté ponožky.

Sem tam je něco také osobní odpovědnost.

V Británii za Orwella byla už dávno fungující síť místních knihoven, kam si každej mohl chodit číst. Jen ono čtení a učení se taky každýho nebavilo.

Průměrný počet slepic: 1.9 (14 hlasů)

"Učitel" své "žáky" prostě mlátil tak dlouho, až se ty texty naučili nazpaměť.
V klášterních školách to vypadalo stejně, protože jak v chederech, tak v madrásách a klášterních školách se kluci "učili" a "učí" nazpaměť texty v cizím jazyce.

V českých zemích byla obecná vzdělanost docela zajímavým fenoménem, protože již od zhruba pol. 15. století (ojediněle i dříve) byly ve městech zakládány světské školy pro syny obchodníků a řemeslníků, kde se sice také vyučovalo náboženství, ale gros vzdělávání spočívalo v naučení se číst, psát a počítat.
A měly dost vysokou úroveň kvality, protože do nich dojížděli na ispekci vyučující z Karlovy university.
Dalším velkým posunem bylo v r. 1547 vydání českého slabikáře (Prostějov, českobratrská církev) - https://krameriusadmin.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:383d3c58-8649-4e03-…. Ten sice byl hodně nábožensky zaměřený, ale obsahoval abecedu a slabiky a děti se s jeho pomocí naučily skutečně číst a základům počtů. Vycházel opakovaně až do pol. 18. století, kdy Marie Terezie zavedla v r. 1774 povinnou školní docházku a zároveň založila státní pedagogické nakladatelství, které vydávalo levné učebnice pro triviální školy - https://cs.wikipedia.org/wiki/C._k._sklad_%C5%A1koln%C3%ADch_knih_a_kni…. To fungovalo až do "demokratizace", po níž bylo rozkradeno vč. uměleckých předmětů, historických dokumentů, tiskových matric a dalších materiálů nedozírné hodnoty.

Ad Orwell - vo tom žádná. Po desítce nebo dvanáctce ve fabrice, nebo poté, co vidlák ostříhal 300 ovcí, byl celej říčnej naklusat do knihovny a louskat filosofické spisy. Nemluvě o tom, že knihovnice tam na něho tutově čekala od kuropění do půlnoci, aby mu mohla být k ruce.

Průměrný počet slepic: 4.7 (23 hlasů)

Nebyli jen dělníci ve fabrice a střihači ovcí.

Nemuseli tam chodit louskat filosofické spisy. Mohli tam číst taky praktické návody, jak se to dělá.

V roce 1920 už byly dávno knihy, jak hospodaří, pro zemědělce.

Orwell se narodil v roce 1903, tak si spočítejte kolik mu bylo, když se zkracovala pracovní doba.

Průměrný počet slepic: 1.5 (16 hlasů)

co jsi napsal se v realitě ukázalo jako blbsot, v německu se tisklo a "kašlalo na autorský zákon" a výsledekm, bylo zesílení nemecka a upadek britanie, protože do knihoven chodi malo lidi a hlavne tam nechodi drtive lidi co pracuji rukama, sedláci, ti sednou vecer doma a prectou kdyz mohli levne koupit, nemeli cas jet do mesta pujcit knihu...

Takze Cmoude, reálný svět 1800-1900 ukazuje, že nemáš pravdu...

Průměrný počet slepic: 4.6 (17 hlasů)

Chtěl jsem napsat 1620. Tehdy si ti farmáři kupovali knížky o farmaření. To byl reálný svět.

Ano, tu knihu si koupili, ne půjčovali. Veřejné knihovny začínaly až v druhé polovině 19 století.

Asi jste si nevšiml, že zemědělství se provozuje od jara do podzimu. V zimě je méně práca. Sledujte Vidláka. Po žních zas bude mít více času. Tak to je pořád.

Do knihoven nechodili dělňasové ani za socialismu, když byli oficiálmně vládnoucí kastou s osmihodinovou pracovné dobou.

Ne že by nemohli, ne, že by byli vyčerpaní prací, ale ono je to prostě nezajímalo. - To je jejich vina. Jejich rozhodnutí. Jejich zodpovědnost.

Víte kam rádi chodili? Do hospod. Tam se moc nevzděláte.

V Británii v knihovně jsem jednoho dělňase ovšem viděl.

Taky jsem slyšel jednoho Brita vyprávět, jak moc pro jeho rodinu veřejná knihovna znamenala. Otec nemohl studovat, ale mohl se vzdělávat sám.

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

což byla, kromě bible a možná nějakého kostelního zpěvníku, dost běžně jediná "kniha" v domácnosti.
A aby si v něm mohl číst, musel se nejdřív někde to čtení naučit. Což v UK nebylo nic snadného, protože tam, na rozdíl od střední Evropy, až do r. 1870 neexistovalo nic jako veřejné základní školy a trvalo dalších skoro 50 let, než konečně v r. 1929 vyšel zákon zakotvující financování základního školství státem.

Takže když Orwell začal publikovat, bylo britské veřejné školství stále ještě v kojeneckém stádiu.
A když se UK začala zkracovat pracovní doba, byl už 48 let po smrti: https://en.wikipedia.org/wiki/Eight-hour_day#United_Kingdom. Legislativa omezující pracovní dobu pro mladistvé na 40 hodin týdně a pro dospělé na 48 hodin týdně je totiž až z r. 1998.

Průměrný počet slepic: 4.8 (17 hlasů)

Není s podivem, kam dospěl vývoj britského veřejného školství od dob Komenského a Pestalozziho (umřel 1827) do roku 1870? A to je spolehlivě britští pedagogové znali.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

V Anglii totiž byly školy vedené duchovenstvem.

Soukromé školy se paradoxálně v Británii jmenují "veřejné školy" Public schools, a to proto, že kdysi to byly náboženské školy, které ovšem byly otevřeny "veřejnosti" veřejností je ovšem myšleno, že tam mohli studovat i žáci jiných vyznání. Navrch často fungovaly jako charity, takže částečně vyučovaly zdarma.

Myslím, že o britském školství víte kulové.

První škola, ano náboženská, nicméně skutečná škola, byla založena v Anglii roku 598.

Co bylo u nás?

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

V Británii existovala do roku 1855 tzv. "Stamp Tax", tvrdá daň na tisk a knihy, která je v činila nedostupnými pro nižší vrstvy. Daň existovala proto, že se vládnoucí třída obávala, že by mohlo vést k revoluci, kdyby prostí lidé měli přístup k informacím.

Průměrný počet slepic: 4.9 (8 hlasů)

A měly dost vysokou úroveň kvality, protože do nich dojížděli na ispekci vyučující z Karlovy university.
jo bejvávalo. Včil aby se venkovský učitel klepal, aby mu někdo ze staroslavné nepřišel zadávat nové móresy v Práglu obvyklé. Vesničtí a místní učitelé jsou zatím ještě jedinými, kteří to drží.

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)

Tak pozor, těma knihovna sis naběhl, Británie ztratila vedoucí pozicu v průmyslu vůči německu právě protože zavedla autorské právo a knih bylo v populaci málo a hlavně málo se tiskli, narozdíl od německa, kde se tiskla "každá blbost" a dostávala se mezi lidi, sedláky, malé podnikatele a 19 století, bylo spíše v evropě stoletím německa ;)

Takže je super, mít něco v knihovně v 5 kusech, ale jaksi reálný svět ukazuje, že je to doslova k hovnu, když máš zemi, kde se tiskne levně, hodně a pak je toho hodně mezi lidem ;)

Průměrný počet slepic: 4.3 (8 hlasů)

Takže Čína jen kopíruje německý model na úspěch. Je k tomu ale nutná podmínka, že země musí být natolik silná, aby se ubránila před těmi, kdo si na porušování autorských zákonů stěžují. Stačí jim vydržet ty stížnosti dvě generace, a pak budou muset spíše chránit vlastní autorská díla a vynálezy svými zákony a patenty.

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jj, i takovej Hollywood co brečí, jak je někdo okrádá, byl založen na stejném principu, že autorská práva neuznával a točil protože práva vlastnil zabíječ slonů a nechtěli mu platit...

Průměrný počet slepic: 4.7 (7 hlasů)

V tom velkém pořád prohrávalo.

V tom malém, myšleno, že jsou schopni postavit Tygra a nebo formuli.

Tím velkým myslím, že i s technickými výkony jsou Němci schopni prohrát světovou válku.

Podívejte se na ty úžasné V2. I teď vypadají moderně. No a zabily víc lidí při výrobě, než nepřátel a celé to stálo více než projekt Manhatan. No podívejte se na primitivně vypadající Kaťuše a jejich účinek.

Tohle dělají Němci za chybu.

Průměrný počet slepic: 1 (2 hlasů)

In reply to by Jano (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kysuce byly pro přišelce z jiné oblasti Československa naprosto jiným světem ještě na počátku šedesátek.
Moje příbuzná se podílela na podchycení a postupného vymýcení případů TBC v této oblasti právě v této době a líčila mi storky, které mi tehdy připadaly poněkud neuvěřitelné.
Např ještě v této době bylo naprosto normální, že domácí zvířectvo bylo v době mrazů ve stejné jizbě, jako lidé. Zejména z důvodu tepla. Moc si neumím představit nějaké hygienické standardy při soužití třeba šestičlenné rodiny (čtyři děti byly v šedesátkách spíše menším počtem) se slepicemi a krávou v jedné místnosti.
K tomu je nutno připočíst obrovskou spotřebu laciného, tedy spíše denaturovaného alkoholu.
Jako smutnou perličku vzpomenu vyprávění, jak doktoři našli zdroj tuberkulózy v podobě dědy, kterého "mladí" odložili do chléva ke krávě.
Když dědu přivezli do nemocnice, dva dny ho opakovaně drhli z hoven a špíny, než byl jakž takž čistý. Když chtěl na záchod, ukázali mu onu místnost, načež dotyčný vykonal velkou potřebu na zem a v míse si umyl ruce, protože mu sestry vysvětlily, že po použití záchodu si je musí umýt. O splachovacím hajzlu se dozvěděl až následně, když ho přišly sestry zkontrolovat.
To prosím, nechápejte jako nějaký útok na Slováky, jen jako doklad toho, jak strašné poměry panovaly na Kysucích a jakou proměnou Kysuce prošly mimo jiné i zásluhou komunistů, kteří sem natahali fabriky, dali lidem aspoň nějakou práci a možnost výdělku poblíž jejich rodných vesnic, aby nemuseli jezdit po světě za prací.

Průměrný počet slepic: 5 (24 hlasů)

Ta spotřeba alkoholu souvisela s dezinfekcí - vnitřní, a těmi strašlivými podmínkami. O strašlivých podmínkách psal i K.V.Rais o výměnkářích. Tvrdý život, tvrdí lidé, sociální darwinismus v praxi. Kysuce byly jen o pár desítek let pozadu kvůli chudé a neúrodné půdě.

Průměrný počet slepic: 4.9 (9 hlasů)

In reply to by Jano (neověřeno)

Trvalý odkaz

Orwell...no jo, tady se hodí, jindy raděj odsunout.
A když mladí, zdraví a úspěšní městští intelektualové (zejména tkzv. novináři) zjistili, že Solženicyn napsal také 200 let pospolu a Rusko v troskách (co třeba Rusko v Troskách ? :-D) ....tak také tak nějak jeho zář v jejich očích jakoby pohasla, jejich péra povadla.
I " Pro strach židovský" od Nerudy je tak jaksi odautocenzurován. A mnoho dalšího, podobného (zatím však v Ostravě je stále pamětní deska upomínající na pobyt J. S. Tůmy na svém místě, také ulici Sokola Tůmy zatím staronové panstvo nepřejmenovalo .... podle mě z pouhé neznalosti, však on jim to jistě někdo donese...

Doba se nemění, mění se jen jména. Dnešní kanonenfutr půjde zas se bít za císaře pána, ovšem moderního - skupinového, zvoleného. Myslet si ale budou, ještě v posledních chvílích , že se nechávají zabíjet kvůli ženě, dětem, vlasti, národu....Situace je dnes o to horší, že se požerou i mezi sebou, to dříve nebylo. Kvůli naprostým kravinám , o to je to ostudnější.
Někteří pitomci si ale myslí, že se individualně podaří jim zajistit se, i jejich rodiny. Magoři. Ti pudou na mlat nejdřív, jde se rabovat vždy tam, kde něco je, ne tam , kde není nic..

Průměrný počet slepic: 4.7 (11 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.