IQ a EQ

Autor
Štítky

IQ a EQ krásně vyjadřují rozdíl mezi starou, skutečnou vědou a moderními pseudovědami. 


Když objevíte či alespoň začnete zkoumat nový fenomén, tak ho potřebuje nějak objektivně kvantifikovat. Míry se používaly od nepaměti. Měřil se čas, délky, objemy, váhy. Pak jak postupovala věda, tak se přidávaly další veličiny. Objevíte elektřinu a ustavení voltu a ampéru se vám hodí. Objevíte radioaktivitu a hodí se vám dozimetr a rentgen jako jednotka. Zkoumáte osvětlení a musíte ustavit candelu, lux a lumen. Jakmile do něčeho vnesete jednotky a způsob měření, přinesete tam objektivitu. Každý si vaše pokusy může zopakovat a ověřit. To vám pomáhá v dalším zkoumání, protože můžete zkoumat, jakým způsobem se věci mění a v závislosti na čem přesně a pak máte krásné rovnice, které studenti tak nenávidí.

Takže když kdysi chtěli nějak zobjektivizovat poměřování mentálních schopností, tak vymysleli testy inteligence, kde dávali lidem různé otázky/úkoly, za jejich splnění se dostávaly řekněme známky a kdo měl nejlepší, ten byl nejchytřejší. Když se takhle dělali nějakou chvíli, tak jim dosažené výsledky udělaly Gaussovu křivku. Tam kde byl její střed řekli, že je to 100. Podle toho se předělaly testy, aby rovnou vycházely v bodech a tomu číslu pak říkali Inteligenční Koeficient, protože to je poměrná hodnota. 
 Testy se pořád předělávaly a asi ještě předělávaj, aby byly co nejobjektivnější a nezkoušeli jste číňana z evropskejch hudebních skladatelů, nebo studovanýho a nestudovanýho z naučitelnejch věcí. Takže tam porovnáváte skupinky černých a bílých teček a snažíte přijít na to, podle jakých pravidel jsou srovnány.

Stejně ty testy nejsou úplně relevantní, protože na spoustu věcí páni psychologové nepomysleli a spousta intelektuálních dovedností se neměří. I schopnost podvádět je součástí inteligence a hloupá lež může být někdy ta pravá. - Ale i tak je IQ dobrý přibližný ukazatel, ke kterému se dá přihlédnout, ale jen přihlédnout.

Totální hlupák vás může přechytračit na jedný jediný věci, který vy jste si nevšiml a on jo (vis Chumlee z Mistři zastavarny). Vysoce inteligentní člověk může skončit jako podivín a vyvrhel, (vis Kaminsky). Ani jedno není zas až tak nelogický, jak by se mohlo zdát na první pohled.

-------------------


Naproti tomu EQ je takovej pitomoučkej, politicky korektní blábol, kdy autoři neměli šajnu, která bije a o čem vůbec mluvěj. 
Je to mazání medu kolem huby lidem, co jsou sympatický, ale hloupý nebo aspoň míň chytrý, než by chtěli oni či okolí. Ženský časopisy se toho okamžitě chytly, protože ženský (takový ty tety Miluše) si rády namlouvaj, jak jsou emočně nadřazenější (ale neptejte se jejich dětí, snach a zeťáků).

Jak se vůbec může mluvit o emoční inteligenci v opozici k normální inteligenci, jakoby se pomocí emocí někdy něco řešilo ve smyslu analyzovalo? Emocema se nikdy nic neřeší, jen reaguje. Z podstaty věci, protože emoce nic jiného neumí, nikdy neuměly a nikdy to umět nebudou. Nejsou na to dělaný. (Asi jako vaše stehenní kost vám nikdy nestráví bůček, co jste snědl a střeva nebudou oporou pro vaše bicepsy.)

Emocema se nemyslí, emocema se cejtí, na emoce se reaguje. Tečka.

To, že každej reaguje ve stejný situaci jinak, to není inteligence, to je nastavení a nastavuje se to od dětství, podle toho jak to chodilo u vás doma, ve škole, co vám prošlo a co potrestali - a částečně to záleží na hormonech, protože ano, i hormony ovlivňují emoce. Píchněte si testosteron a budete agresivnější. Zrovna tak drogy ovlivňují emoce - jinak by se nikdo nenamáhal je brát. Jo a když jste ženská, tak vaše emoce budou často fungovat jinak než u chlapa.

Jakmile začnete o emocích uvažovat, tak to je zase ta obyčejná inteligence, která provádí někaké logické operace a téma "výpočtů" jsou emoce (ať vlastní či cizí). Je to tak z podstaty věci. Právě teď si čtete text o emocích, současně o tom jednou částí mozku logicky uvažujete a současně máte jinou částí mozku emoce ohledně toho, co čtete (i pocit "je mi to jedno" je emoce). 
  
 Jestli chcete mít vyšší EQ, tak uděláte nejlíp, když si pořídáte tu nejvyšší možnou pozici. Nejlépe je se do ní narodit. To pak budete mít totiž trvanlivě vysokou hladinu sérotoninu, či jak se ten hormon jmenuje, a všechno vám půjde snadněji.

 Už se vám stalo, že jste přišli někam mezi lidi a byli zaseklí? Věděli byste, že byste se měli chovat jinak, ale zároveň jste věděli, že by to působilo nevěrohodně a nuceně, protože jste se tak necejtili. (Nuceně jak smích starého Stropnického zamlada, jestli to ještě pamatujete) 
 No a pak se to změní ve zlomku vteřiny. Nevíte jak, někdo na vás promluví, vy něco uvidíte nebo vy promluvíte na někoho a najednou to je a jde to uplně samo. Bavíte se s každým včetně cizích lidí, oslovujete krásné holky, jste schopni jim dát pusu nebo je odvýst domů, i když jste je zrovna viděli poprvé, vtipkujete, chválíte tam, kde je co k pochvale, přirozeně přecházíte od jednoho k druhému. Nezapomenete komplimentovat barmana i kolemjdoucí. Vytahuje lidi z kouta. Zahajujete konverzace mezi lidma, co se neznaj atd. Všechno je to tak přirozené a automatické, jakoby to nikdy nebylo jinak. 
 
 Je to jak z reklamy na RedBull. Najednou máte křídla. - To se vám jako najednou objevila emoční inteligence? Tu byste měli mít přeci pořád, jako součást vaší osobnosti. 
 

 Chlápkové, co uváděj americký noční talk-show taky věděj, že někdy maj špatnou sérii. Jsou to profíci, znaj všechny triky povolání, mají obrovské zkušenosti, věděj, jak co řešit, jak se kdy zatváři, kdy uvelnit atmosféru vtipem a najednou bum, je to k ničemu, maj jeden blbej večer, druhej blbej večer, třetí blbej večer. Jsou nijaký, věděj to o sobě, věděj, jak by na to měli jít, ale nejde to. Naopak, ještě víc je to handikapuje. Jak to řešej? - Neřešej. Prostě dělaj blbé pořady a ono se to pak zase přepne, někdy napodruhý, někdy na napošestý.

 Emoční inteligence, že by si utekla a pak zas přišla ve zlomku vteřiny? To nedává smysl. To je jako kdyby Einstein najednou nebyl shopen řešit trojčlenky a pak mu to zas po pár dnech šlo. 
 Vždyť to má být vaše osobnostní charakteristika. IQ vám taky nepadá někam k nule, aby pak zase naskočilo. V nejhorším kolísá trochu nahoru a dolu.

 Ale svět, ve kterým se objeví jen nějaká samostatná emoce a pak zas po svém mizí. Tam to je zcela normální, protože tam to dělaj všechny emoce pořád.


 Pamatujete si, na tu holandskou poslankyni, kterou nechal její kolega konvertita znásilnit třema marokáncema? Spáchala kvůli tomu sebevraždu. Podle teorie o EQ by musela mít nějaký kvalitní emočně-inteligenční schopnosti (protože uspěla a dostala se do parlamentu), které by musely znásilněním zmizet (protože najednou nebyla schopná se vlastníma emocema nijak vypořádat). - To nedává smysl. Její emoční inteligence by si naopak měla zamnout ruce, že je co řešit, pochopit, ovládat a řídit emoce a všechno to dát dopořádku snadněji, než u těch méně "emočně inteligentních". Stal se pravý opak. Zhroutila se a byl konec.

 Když to vezmete tak, že neměla žádnou "emoční inteligenci", ale jen náhodnej soubor emocí, jako všichni ostatní, všechno vypadalo skvěle, všechno šlo samo, protože na ni život nic náročného nenakladl. Znásilněním do toho souladu pár dalších, velmi silnejch emocí vtrhlo a všechno ostatní přebilo a zpřevracelo. Ona si s tím nebyla schopná poradit a zabila se, aby od těch hroznejch emocí utekla navždy. Mě to dává větší smysl takhle.

 Ti, kdo vedle ní vypadali, že maj menší "emoční inteligenci", si ve skutečnosti jen podobný, větší či menší traumata prožili v minulosti taky. Nějak horko těžko se s tím vyrovnali, i když s emočníma následkama, podle kterých se pak chovali. Třeba neslavně, ale aspoň to přežili.

 

Neměli nižší "emoční inteligenci" protože nic takového není. Jen si vytáhli na začátku špatný karty a museli s nima hrát. Když vás shazuje otec, nebudete plni sebevědomí, když matka pije, nebudete se cítit v bezpečí. Když si z vás spolužáci udělaj otloukánka, tak nevylezete ze školy plni důvěry v lidské dobro. Když vás bude opačné pohlaví ignorovat, protože nemáte ty pravý prsa, ten pravej roztomilej ksichtíček, pro chlapy ty správný široký ramena či spíš podměrečnej orgán v poklopci, tak budete nejistí a uzavření do sebe. Komunikační schopnosti tím vším budou silně poznamenané a úplným právem. 
 Protože vás vaše emoce budou pořád skrytě řídit podle jejich vlastní logiky a ne podle toho, co by bylo dobré pro vás.

 
 Svádět to na "emoční inteligenci".... to je tak nějak to svést na vás, na vaši genetiku a nedostatečně fungující mozek. (Jenže váš mozek a emoce fungují až moc dobře a přesně tak jak mají.) - Zní to ale míň nespravedlivě a korektněji. Místo, aby se vám řeklo: "no měli jste to špatný, svět k vám nebyl zrovna spravedlivej (ale my na to serem", tak slyšíte: "nemáte dost emoční inteligence" - tedy narostli jste emočně hloupí, možná se vlastně i málo snažíte. Začíná to vypadat, jako vaše chyba.

 Celý to je házení chyby na vás. Nebo když jste měli štěstí, zase připisování zásluh. Budiž to přáno každýmu, kdo měl štěstí, ale sluší se říct, že je to jen štěstí.

Komentáře

Trvalý odkaz

Myslím, Čmoude, že asi chápeme pojem "Emoční inteligence" poněkud odlišně. Já si dosud myslel, že jde o schopnost regovat tak, aby byl člověk pozitivně vnímán okolím (přestože se mu snaží vnutit třeba něco nepříjemného). Považoval jsem to za jistou formu empatie a schopnosti jí přizpůsobit vlastní konání.
Tedy že v zásadě u emoční inteligence vůbec o ty mé emoce nejde.
Druhá věc ovšem je, že je extrémně problematické něco takového kvantifikovat a objektivizovat.

Myslím, Čmoude, že asi chápeme pojem "Emoční inteligence" poněkud odlišně.

--------------------------------
To určitě chápeme, protože názorů je na to plno.

Proto ten pojem nemám vůbec rád, je vágní a zavádějící.

Emoce jsou jen nástroj, který používáte ke čtení většího světa a říkají vám, co máte udělat. Jenže se nerozhodujeme jen emocema. Už jen v případě dvou protichůdných emocí to prostě moc nejde.

Trvalý odkaz

A něco mimo téma tohoto článku, ale k nedávno diskutovanému (otázka dopadu úmluv na vnitřní právo dané země, stejně jako otázka vzdělávání): https://www.novinky.cz/domaci/491281-zmeny-ve-vyhlasce-o-inkluzi-jsou-v…
Zaujalo mě, že se negativně ohrazují Ministerstvo zahraničí a Ministerstvo spravedlnosti, ač jde v zásadě o odbornou otázku. Ale pak jsem si uvědomil, kdo je ministrem zahraničí. Ministerstvo spravedlnosti řekněme nějaký argument pro svůj vstup do záležitosti má (I když profesní kariéra současného ministra za ANO je v podstatě také pozoruhodná...)

In reply to by standa.e (neověřeno)

Trvalý odkaz

Také mě to včera zaujalo, hledala jsem, kdy vlastně s inkluzí v Evropě začali. V r. 1994 bylo přijato Salamanské usnesení, které inkluzivní vzdělávání uvedlo do chodu, pak smlouva z Amsterdamu 1997 a z Nice 2001. Tyto smlouvy stanovily právo na opatření proti diskriminaci a udělaly jako hlavní téma sociálního programu EK pro r. 1998-2000 vytvoření inkluzivní společnosti (heslo EU "Jednotní v rozmanitosti"). Zároveň se ve smlouvách objevilo, že musí být posilněno postavení neziskových organizací, tedy zásadní spolupráce se všemi skupinami občanské společnosti. Koncept občanské spol. (tedy NO) je do EUdonesený z Východní Evropy (disidenti) po r. 1990. Tyto informace jsem čerpala z výborné bakalářky, https://is.muni.cz/th/apx83/bakalarska_prace.doc
U Veselovského byl J. Pilař z Asociace speciálních pedagogů, https://video.aktualne.cz/dvtv/pribyva-zaskolaku-a-deti-selhavaji-ucite…?
redirected=1544165798
Ve videu hovoří Pilař o vlivu NO na Ministerstvo školství, podotýkám, že je členem TOPky, takže žádná "konspirace". Pro mě ty smlouvy EU o inkluzi, občanské spol. a video Pilaře je zatím největší důkaz toho, kdo skutečně ovládá EU.
v tomto roce je už je inkluze program EU)

Trvalý odkaz

Ach jo. To jsou zase bludy.

Víte proč začaly testy inteligence? Děti se vyvíjí, a řada z nich má různé vývojové vady, zpoždění a handicapy. Protože děti jsou velice plastické, a dokáží se z mnohých problémů dostat - pokud se na to přijde včas - tak se začaly dělat "inteligenční testy", které měly a dodnes mají za úkol podchytit včas problémy. To byl a dodnes je skutečný účel testů inteligence. První z nich přišel už v roce 1905 pod názvem Binet-Simon, a dodnes se aktivně používá.

IQ nebylo zavedeno tak, jak uvádí Čmoud. Když německý psycholog Stern v roce 1912 zaváděl IQ, opět myslel na děti. IQ zavedl jako 100 * mentální věk / skutečný věk. Když desetileté dítě má schopnosti 12letého dítěte, pak má IQ = 100 * 12/10 = 120.

Později vyvstala potřeba řešit handocapy i u dospělých, ale k tomu se Sternovo IQ nehodilo. Proč? Protože schopnosti rostou do určitého věku, ale člověk stárne stále. Řekněme, že 60 letý člověk má stále stejné schopnosti jako 20 letý, takže podle Sternovo IQ by mu vyšlo, že je mentálně retardovaný - protože Stern a jeho mentální IQ myslelo na děti a dál to nedomyslelo. Takže se IQ se předefinovalo na porovnání s průměrem, kde střední hodnota je 100 a směrodatná odchylka je 15, tzv. deviační IQ.

Nicméně všechny rozšířené IQ testy měří především nedostatky, protože jsou zamýšleny na pomoc a včasné odhalení problémů. Dnes v ČR asi nejpoužívanější Wechslerův test inteligence je velice citlivý na i drobná zakolísání a nedostatky. A součástí testu IQ je mimo jiné i rychlost reakce, a rychlost sychronizace mozek - ruka.

Protože řada lidí má různé handicapy, například je to cizinec a neumí česky, nebo je hluchoněmý, atd. - vyvinula se řada dalších testů, které lze předkládat i v těchto případech, např. Koshovy kostky.

IQ se mimochodem nikdy v klinické psychologické praxi nepoužívalo a nepoužívá, protože je vcelku k ničemu. Používají se výsledky jednotlivých schopností v IQ testu, což jsou různé dílčí výsledky částí testu - dostanete tak širokou škálu jak je na tom člověk s tou kterou dovedností.

***

Pak se ale objevili lidi a skupiny, kterým připadalo, že mají příliš malý penis, a to jim snižovalo sebevědomí. Někteří to řešili tím, že si koupili drahý bourák, jiní zase sebevědomí nahrazovali luxusním ohozem na sobě. A někteří si pocit, že mají delší penis nahradili tím, že založili klub Mensa a penis si prodlužují číslem IQ. Mensa tomu vychází vstříc, protože jejich IQ testy vám naměří mnohem více než máte ve skutečnosti. Například člověku, kterému v klinické praxi naměřím IQ 120, tak Mensa bez problémů určí, že má IQ 150 i více.

Před nějakým časem jsem klubu Mensa spočítal (z percentilů normálního rozdělení IQ), že kdyby opravdu nabírali jen členy s IQ 150 a více, což byla jejich podmínka po sametové revoluci, tak by jim na všechny členy stačil jediný stůl v hospodě. Tudíž že jejich tehdejší počet členů je podvod vycucaný z prstu. Tak se zamysleli, a změnili podmínku na to, že přijímají členy, kteří patří do horních 2 % inteligence, což odpovídá asi IQ 130. Což znamená při cinknutosti jejich IQ testů, že se tam dostane většina lidí, co se umí podepsat jménem a ne třemi křížky.

In reply to by Donald Trump (neověřeno)

Trvalý odkaz

No, myslím, že kdybychom měli oba čas a náladu na dlouhou debatu s nekonečným upřesňováním, tak bychom se na spoustě věcí asi časem shodli. Ale možná bych vás dohnal k nepříčetnosti.

Z toho, co jste napsal vy, mě nic nevadí, i když jsem nepsal historii testů, ale popisoval ten princip za tím a to co považuju za podružnosti jsem prostě přeskočil.

Na tu Menzu máme dost podobný názor a moc se mi líbila scénka, kde ji přejmenovali na Demenzu. Tím tu českou Mensu vystihli.. Já přesně vím, že nemám IQ 150. Znal jsem holku, co ho měla kolem 150 a když jsem si pak zpětně rozebíral, jak uvažovala a co říkala, tak mi docházelo, že ona to dělá daleko rychleji, spojovala si věci daleko rychleji než já, operovala s daleko víc věcma najednou měla komplikovanější strategie atd. - Na druhou stranu IQ ji v určitých věcech taky handicapovalo, protože prostě není tak snadné odhadovat, co všechno ostatní nevnímají a co jim nedochází. Taky byla ve spoustě věcí naivní.

Nedohnal byste mě k nepříčetnosti. Jednoduše IQ se v psychologii nepoužívá. Ač bylo kdysi dávno psychology zavedeno.

Vy stejně houby víte, co to je inteligence. Jen tak krafáte, vyvozujete závěry z toho, že jste si zavedl inteligenci po svém - a proti tomu já nic nemám. Jne to co nazýváte inteligencí, není inteligence, ale nějaký "Čmoudův rys člověka". Potřebujete z nějakého důvodu dokázat, že inteligence je nedostatečná věc.

Většina testů spíše vychází ze Stermanova g-faktoru alias faktoru obecné inteligence. A jak se v posledních letech obrovsky rozvinul výzkum mozku a kognitivní psychologii, na g-faktor se přechází daleko masověji.

Vaše pozorování holčiny s IQ 150 neříká nic. Vy si totiž neuvědomujete, že jsou i další rysy osobnosti, než je inteligence. Kromě toho si neuvědomujete, že operovat a komunikovat s člověkem výrazněji jiným - je problém. Stačí když muž komunikuje se ženou, nebo humanitně vzdělaný sluníčkář s člověkem se selským rozumem. Inteligentní, tvořivý či nadaný člověk má jeden problém do života navíc - musí operovat na své úrovni, a navíc na úrovni mainstreamového člověka. Musí tedy umět "dva jazyky", dva komunikační styly.

I já bych se s vámi bavil a operoval prostě tak, že jste někdo jiný než já - a chcete dokázat, že inteligence je naprd. Tak bych vás přitom nechal, a nezatěžoval si hlavu. To je celé. Rychle bych změnil téma na něco jiného. A třeba bychom si pokecali o něčem, čemu skutečně rozumíte.

Nějak mi vypadala věta:

... Potřebujete z nějakého důvodu dokázat, že inteligence je nedostatečná věc. A ona skutečně sama o sobě je. Protože k tomu potřebujete ještě podněty apodnětné prostředí.

Na druhé straně vám vysoká inteligence umožňuje neskutečně rychle postupovat dopředu. Když ty podněty dostanete, nebo se dostanete do prostředí dohnat třeba to, že se na vás rodiče vykašlali a nic vás nenaučili - jedete raketově dopředu. To co se jiný učí 20 let, vy zmáknete za rok i rychleji.

Brzy - v současné výchově, kdy společnost, škola i rodiče dělají experimenty na dětech - typu "nezatěžovat děti autoritami, úkoly a příkazy", a zničí a zdevastuje tak život v podstatě několika generací lidí, bude vysoká inteligence šance pro to se z toho dostat.

... Potřebujete z nějakého důvodu dokázat, že inteligence je nedostatečná věc.

- Znova. Jestli doopravdy jste psycholog, tak byste takováhle prohlášení vůbec neměl dělat. - Já vím co chci a nechci a vy si to jen dovozujete. Nevíte líp než já co si myslím.

----------
Protože k tomu potřebujete ještě podněty apodnětné prostředí. - Nikdo neřekl opak.

------------------

Brzy - v současné výchově, kdy společnost, škola i rodiče dělají experimenty na dětech - typu "nezatěžovat děti autoritami, úkoly a příkazy", a zničí a zdevastuje tak život v podstatě několika generací lidí, bude vysoká inteligence šance pro to se z toho dostat. - - Proto to snad dělaj.

Potřebujete z nějakého důvodu dokázat, že inteligence je nedostatečná věc.

???????????????????

Myslím, že ne. Nevím proč bych to dělal. Inteligence je užitečná.

--------------

Vaše pozorování holčiny s IQ 150 neříká nic. Vy si totiž neuvědomujete, že jsou i další rysy osobnosti, než je inteligence.
----

Já jsem ale o osobnosti nikde nepsal. To jste si tam doplnil sám a prorážíte otevřené dveře.

------

Kromě toho si neuvědomujete, že operovat a komunikovat s člověkem výrazněji jiným - je problém.
------------------

O tom vy vůbec nic nevíte, protože jste se mě ani nezeptal na můj názor na to a já ho myslím sám od sebe taky nikde nepsal. Nemyslím si, že to je snadné.

-------------

Stačí když muž komunikuje se ženou, nebo humanitně vzdělaný sluníčkář s člověkem se selským rozumem. Inteligentní, tvořivý či nadaný člověk má jeden problém do života navíc - musí operovat na své úrovni, a navíc na úrovni mainstreamového člověka. Musí tedy umět "dva jazyky", dva komunikační styly.

---------

To snad jsou evidence.

Připomínáte ty literáty, co začnou dokázat, jakej byl Mácha děvkař, protože si myslej, že to nikdo jinej neví.

------------

Znovu: Nechci dokázat, že inteligence je na prd.
Psal jsem, že EQ je nesmyslný pojem.

----------

I já bych se s vámi bavil a operoval prostě tak, že jste někdo jiný než já

---

A k čemu by mi to tak bylo? Takhle se domluvím úplně o všem a úplně s každým.

-----------------

Tak bych vás přitom nechal, a nezatěžoval si hlavu. To je celé. Rychle bych změnil téma na něco jiného. A třeba bychom si pokecali o něčem, čemu skutečně rozumíte. - Že jste to neudělal teda hned na začátku? Víte, vy nejste první psycholog kterýho jsem potkal.

Potřebujete z nějakého důvodu dokázat, že inteligence je nedostatečná věc.
????????????,

Ale nepotřebuju. To mi jen podstrkujete. - Psal jsem o EQ, že to je špatný pojem.

Na profíka jste moc nepozorný.

-------------------

Vy si totiž neuvědomujete, že jsou i další rysy osobnosti, než je inteligence. - Ale uvědomuju, ale nebyla o tom řeč. - To vás na škole neučili se na něčí názory napřed přeptat, než je začnete popírat či vyvracet?

-----------------

Kromě toho si neuvědomujete, že operovat a komunikovat s člověkem výrazněji jiným - je problém.

Vždyť jste se mně na to ani nezeptal a já to taky sotva někde napsal. - Myslím si přesnej opak.

---------------------------
Stačí když muž komunikuje se ženou, nebo humanitně vzdělaný sluníčkář s člověkem se selským rozumem. - A to si taky myslíte, že nevím?

--------------

Inteligentní, tvořivý či nadaný člověk má jeden problém do života navíc - musí operovat na své úrovni, a navíc na úrovni mainstreamového člověka. Musí tedy umět "dva jazyky", dva komunikační styly. - Zase si myslíte, že to nikdo jinej neví?

Jinak není to přesněji tak, že těch stylů je daleko víc? Se dvěma stylama by to byla docela hračka, nebyla?

-----------------------

I já bych se s vámi bavil a operoval prostě tak, že jste někdo jiný než já - a že jste s tím nezačal?
----------------

a chcete dokázat, že inteligence je naprd. - To jste si nějak vymyslel. Nechci. Mohl jste se napřed zeptat, jestli správně chápete, co chci říct. To se neučí?

--------------
Rychle bych změnil téma na něco jiného. - Propásl jste šanci to tak udělat. Proč?

A třeba bychom si pokecali o něčem, čemu skutečně rozumíte. - A proč? Já bych se o tom šel bavit s někým jiným. Nejste první psycholog, kterýho jsem v životě potkal.

Trvalý odkaz

Co se týká EQ, tak jsou v článku opět fantazie. V první řadě emoční kvocient EQ není záležitost psychologů.

EQ kdysi vymyslel jeden novinář. Je to zjruba stejně "kvalitní" konstrukt jako teze, že Rusko je největší ohrožení České republiky. Po několika desetiletích se to strašně zalíbilo korporátním manažerům a personalitům, a ti to zpopularizovali. V psychologii se EQ nepoužívá, a ostře se ten termín kritizuje.

Nicméně pokud správně chápu EQ, tak přesnější jméno by bylo "společenská dovednost" podle jeho vlastního významu.

***

P. S.: Rád si přečtu mnoho článku o oborech (např. jako zde o psychologii a měření inteligence) od lidí, kteří o daném oboru nemají ani páru. Alespoň se spousta lidí nasměje.

Chudý duchem ten, kdo věří wikipedii, zvláště té české části. To už můžete rovnou sledovat Českou televizi, nebo přebírat informace od Člověka v tísni.

Proč bych opravoval wikipedii, která má 90 % informací chybných? Budu opravovat čistý zdroj, který má sem tam chybu. Ne něco, co by chtělo celé smazat a napsat znovu.

Trvalý odkaz

Jak už jsem napsal, EQ psychologové nevymysleli, a v psychologii se nepoužívá.

Pro zjištění, jak je to na tom člověk s emocemi, a detaily o tom kde, co a jak, se používají projektivní testy. To je třeba Rorschachův test - ten známý test se skvrnami co je v každém druhém hollywoodském seriálu. Ten testuje vlastní osobnost. Pak třeba TAT (tématický apercepční test) od Murraye, který zase testuje co se děje za emoce v sociálním myšlení a přizpůsobování se.

První projektivní test vznikl už 1879 od Galtona, a to slovní asociační experiment. To známé já vám řeknu slovo a vy rychle řekněte jiné slovo co vás napadne. Dnes se používá soubor slov, který vytvořil Carl Gustav Jung, zakladatele analystické psychologie, a kdysi odpadlík od zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda.

Projektivní testy mají tu obrovskou výhodu, že nikdo neví, jaké jsou správné odpovědi. Závisí to zcela na vás - a tedy promítnete do toho nevědomky vaší osobnost, vaše emoce i nevědomé věci, které řešíte, vaše frustrace, agresi, cokoli. Projektivní testy se bez problémů dají dávat i dětem.

In reply to by Donald Trump (neověřeno)

Trvalý odkaz

A jak to je vlastně s těma testama co píšeš? Např. to kreslení stromů a lidí je ve skriptech popsáno jako "neověřené", ale používá se to... To samé barvy, všichni používají, ale až na výjimky nikdo nedá otázku a proč jste vybral jako nepříjemnou tuto barvu a dozvěděl by se např. "připomíná mi mrtvého otce, který spatl ze žebříku v a ěml tričko teto barvy", ale ví, že když je napsáno "vybral tuto má problem co ho diskvalifikuje a ne, ze prostě měl blbej zazitek"...

V rámci práce jsem se setkal s pár pychousema, protože musíme podstupovat ruzná školení a excel apod. mě nebaví, tak chodím na školení, kde "psychologové učí" a za10 let jsem potkal pouze jednu psycholožku, která věděla co dělá,m ostatní měly jenom naučené kecy, které omílali dokola, tato jediná když dala podobný test, tak se i ptala proč apod.

Ono to spíše ukazuje, jak těmto testům každej přisuzuje co neznamenají, místo aby je chápali, že to má být základ pro to co se dá očekávat, ale skutečnost dostanou až o dlouhém rozhovoru, tak to berou jako základ toho co sedí naproti nebo jeho schopnostem...

Interpretace těch testů je asi největší slabina a patří fakt do rukou jen zkušeným odborníkům. Ve školství je teď populární, že jezdí různí neziskovkáři (ale bývá tlak i na jednotlivé třídní učitele - školní preventista přece musí vykázat práci) a měří atmosféru ve třídách etc. Osobně jsem zažil, jak si jednu takovou partu jedna holčina totálně povodila kolem prstu. No a pak se vytvářejí různé sociogramy a na ně se nasazují problémy, které pak můžeme s velkou slávou řešit...
Někdy si říkám, že ty testy vypovídají víc o těch, kdo je vyhodnocuje než naopak.

Znovu, psycholog by měl mít zkušenosti. Nadání, znalosti a něco si životem prožít.

Pokud někdo dává testy po 14dením kurzu, nebo psycholožku dělá 20letá holka - tak takové můžete vodit za nos, a navrch jim ještě dát přečíst časopis Udice, a ony to spolknou i s navijákem.

Ale to máte v každém oboru. Když půjdete za lékařem, tak jeden zachraňuje životy, jiný zase zvyšuje obrat pohřebním službám. Jeden řemeslník má zlaté ruce, druhý je ekvivalent živelní katastrofy. Atd.

Vyhodnotit správně projektivní test je umění, a učí se to mnoho roků. Většinou se výsledky projektivního testu ještě ověřují jinými metodami. Nebo se naopak výsledky jiných metod ověřují projektivními.

Já bych napsal detaily, ale existuje dohoda psychologů, že žádné detaily o psychologických testech se laikům říkat nebudou. Můžete se na to vcelku i spolehnout. Můžete projet celý internet přes Google, Bing, Yandex i jak chcete - a o psychologických testech tam najdete naprosto kulové s přehazovačkou. Můžete takto projet celý český internet, anglický internet, můžete probrousit wikipedii, ale získané informace o psychologických testech budou velice chabé a spíše pohádky než pravda.

Ptát se lidí proč můžete, ale oni vám také nemusejí říci pravdu. Buď proto, že hraje svou image, nebo proto, že sám neví proč. A nebo se prostě nedokáže dostatečně bohatě ten člověk vyjadřovat, a udělat vlastní introspekci. Nicméně otázku proč zkusit můžete vždycky, že áno.

Zvláště u žen je moje zkušenost taková, že hrají svoje image ve dnes v noci. Můj osobní názor je, že dokonce vědecké výzkumy pomocí dotazníků nemají u žen naprosto žádný smysl, a získají se bludy. Muži, když zjistí, že se dělá vědecký výzkum, tak se snaží pomoci, a odpovídat pravdivě - pokud je to anonymní. Ženy hrají, co by se mělo, a jak by to mělo být správně, hrají na image stále.

In reply to by Donald Trump (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ten testuje vlastní osobnost. - Osobnost nejsou emoce. - Emoce je momentální stav. Osobnost trvá.

To, že to tyhle testy ukazují aspoň na nějaké rysy osobnosti. To samozřejmě. Ale to ukazuje úplně všechno. Jak se oblíkáte, jaké posloucháte písničky, jak vypadá váš byt, čemu se smějete, jak reagujete v jaký situaci atd.

Musím končit. - Ale mám pocit, že mluvíme o jiných věcech.

Trvalý odkaz

jednoho týpka v bílém hacafraku úplně jednoduše.
S naprosto vážnou tváří jsem mu furt na jeho slova v tom asociačním testu odpovídal slovem - lopata.
Když se mě ptal, proč to dělám, řekl jsem mu, že nemůžu myslet na nic jiného, než že jsem zapomněl odnést z pracoviště lopatu.
Postupně se na mně vystřídali tři. Nakonec mě jeden obvinil, že z nich chci vytřískat papíry na hlavu. Na to jsem mu odpověděl, že leda tak na tu jeho.
Dodnes mi vrtá hlavou, co si o mně mysleli.

Osobně bych hádal, že to byli "odborníci" co se naučili obsah sript na zkoušky, ale "nevystudovali daný obor"... Prostě nemohli použít něco naučeného, měli před sebou výjimku a tím skončili, řekl bych, že jsi spíše ty nevědomky napsal přesně co byli oni "lopaty" co otrocky dělali naučený postup, ale vůbec nechápali co dělají... :D

ze z toho nevyvodili vysoke ohrozenie spolocnosti, kai lopata s da pouzit aj ako vrzedny nastroj.
A ty si mohol oxidovat na uzavretom oddeleni...a bolo by ti super :D :D :D

Já bych z toho odvodil na základě pedagogické praxe: "Aha, potížista a provokatér (případně podle kontextu i "kreativní"). Buď to budeme řešit a jen s ním ztratíme čas, nebo ho necháme při tom, že si s námi vytřel a všichni budeme spokojení. Však až mu půjde o profesák nebo o zbroják, bude se snažit trochu jinak."
Na tyhle provokatéry je nejlepší se s nimi nehádat, tvářit se, že jim to člověk žere a pak je nechat nést (jsou-li) důsledky svých provokací.

Ne, kecám, nejprofesionálnější by bylo, myslím, kdyby se nejdřív zeptal: "Pane Targusi, vidím, že máte s tím testem problém. Proč? Můžeme najít nějakou společnou cestu?" A teprve kdyby to nepomohlo, pokrčit rameny.

neodnesl svěřenou lopatu.:-)))
A společnou cestu samozřejmě najít můžem. Vezmi si fáračky, přilbu, gumáky, lampu a jdeme. Kam? No přeci do ďury! Do rubání pro lopatu!!!
:-)))
Ta lopata byla mechanická a stála neskutečné prachy. Nebyl to plech na kusu klacku, jak si dlouho mysleli.
:-)))
Dnes z toho mám prdel. Tenkrát mi chtěli hodit na krk těžké ublížení na zdraví. Nějak jsem si nepadl do noty se štajgrem a vedoucím pole. Byli to mazáci a věděli všecko líp. Pak se to začalo sypat a technika nebyla k ničemu, protože byli chytří. Stane se. Zůstalo to v botách těm, kteří o ničem nerozhodovali. Pochopil jsem, že mi bude lépe samotnému a zvolil jsem potupný útěk. :-)

Cituji: "A teprve kdyby to nepomohlo, pokrčit rameny."

To by mohlo být, kdyby to byla neměnná pravda, asi 1+1=2, ale on spochybnuje onu pravdu, tedy ten kdo něco tvrdí a targus nesouhlasí musí sám dokázat pravdeu a ne se postavit do pozice "toto je pravda a vy ostatní musíte dokazovat opak" ;)

Trvalý odkaz

Moc se omlouvám, že zapleveluji diskusi, ale nedá mi to. Dnes Vlk doslova exceluje v článku o situaci ve Francii.

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Na Děsu dnes je v tom článku o studentech kteří klečeli s rukama za hlavou přiložené video. No a závěr toho videa jsem si musel pustit dvakrát. Proč? No protože je tam krásně vidět vlajka Pravého sektoru. No jestli tam je tato parta, tak se maj frantíci na co těšit.

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Omlouvám se, ale nechápu s čím exceluje Vlk. Snad ne s tím, že přirovnává voliče Babiše(Koblihy) s voliči Makrona? A to vše na základě grafů? Což je situace u nás stejná jako ve Frantíkově? Socani by vše dělali lépe? Nemyslím si. Vlk jen potřeboval dát dohromady něco co sice nejde, ale manipulací se o to pokusil. To, že to ve Francii dopadlo tak jak předpovídal, bylo myslím jasné všem co sledují nejen Kosu, ale i Vidláka a jiné alternativní media. Takže za mě, Vlk opět za pět.

To hledání oslího můstku Macron - Babiš od Vlka zhovadilost.
Macron je představitel globalismu, miláček multikulti/eko/gender/atd. - Babiš je z pohledu této skupiny zemský (euro) škudce nebo minimálně cizorodý element, co musí být odstraněn za každou cenu. Dobrá a přesná byla jeho analýza situace ve Francii před zvolením Macrona a předpověď vývoje.

Dobré je si přečíst včerejšího Kechlibara na Nev. psu. Tam jsou ty důvody, proč do toho protestu jdou venkovští. V podstatě stejné, jako u nás. Pak je tam dobré ten popis nedorozumění mladého Stropnického. To je naprosto boží.

Trvalý odkaz

Milý pane Čmoude,

problém je, že celou úvahu jste postavil na mylném tvrzení. EQ není jen o pouhé (ne)existenci emocí (ty nikdo nezpochybňuje), ale především o tom, jak je umíme používat a ovládat.
Přibližná definice: "EQ lze chápat jako schopnost zvládání emocí a umění vcítit se do emocí ostatních jedinců". Máte pravdu, že EQ byla pojmenována až v devadesátých letech. IQ a EQ se v lepším případě pouze doplňují.

EQ je vrozená, nedá se naučit a je vytvořená prostředím, ve kterém vyrůstáme a žijeme. Já jsem třeba vyrostla v hodně chudém prostředí, vím co zažívá člověk, který nemá pro své děti na chleba, znám bezvýchodné postavení lidí, kteří neměli schopnosti nebo možnosti se z toho vyhrabat. A tím prizmatem vnímám svět. Z domova mám vrostlý soucit s každým tvorem, až je to pro mne občas obtěžující a někdy sklízím i nepochopení. Ale umím to zvládat a pokud to není přes míru, přizpůsobit se okolí. Porozumnění sobě i okolí, sebeovládání a empatie, je však někdy víc pro život a obraz člověka, než vysoké IQ člověka, který tápe a utápí se v emocích. Naopak IQ lze částečně získat vzděláním, získáváním vědomostí a poznatků. Avšak slova, do nichž nevložíte emoce jsou pouhým technickým popisem, až emocemi dostávají do sebe život.

"...Jestli chcete mít vyšší EQ, tak uděláte nejlíp, když si pořídíte tu nejvyšší možnou pozici...." promiňte, ale to je úplný nesmysl. Lidé bez EQ se prostě jen nedovedou vcítit do toho, jaký dopad bude mít jejich konání na druhé. Žádná pozice to nezmění, naopak absence EQ se pak projeví možná ještě výrazněji. Zjednodušeně - je to, jako když někdo postrádá stud - bude nestydatý v každé pozici. Ale spojení "emoční hloupost" se Vám povedlo, přesně tak to je, stejně jako u vysokého IQ. Ani vzdělání, ani peníze nikomu od hlouposti nepomohou. Krásný den.

Já nevím, možná si líp rozumíte a víte o jakých tetách Miluších autor mluví. Já nevím. Jen jsem reagovala na část toho, co jsem četla (článek se jmenuje IQ a EQ). Nemyslela jsem to nijak zle, snažila jsem se jen o racionalitu a vycházela hlavně z toho, že EQ nejsou emoce samotné, ale jakýsi vyčíslitelný ukazatel, jehož pomocí lze emoční inteligenci hodnotit podobně, jako je tomu u IQ. Ale neznám vás ještě a vy neznáte mne, tedy se můžeme zcela míjet a nerozumět si, to je lidské. Sorry!

se Čmoud "upsal" a myslel tím tetu Kateřinu. Ta vlastnila Milouše. Tam asi bude problémek k porozumění. Nicméně pro mne je úplně jedno, jaká teta se jak jmenuje. Vždy stojí za hovno (vlastní zkušenost).
Asi proto, že jsem s EQ na úrovni houpacího koně, a to jsem už povýšil.

Pane Targusi,
až teď jsem se dostala k tomu, abych si to znovu přečetla, vč. celé diskuze. Opět si nemyslím, že bych byla nějak mimo. Ten článek je dlouhý a u takových se většinou reaguje jen na část (která nás nějak osloví). Nechtěla bych se autora nijak dotknout, ale mě je nejbližší názor Petense v 9:06 a Asfaltového holuba v 10:13. Ostatně i v diskuzi docela koukám, co všechno jste někteří schopni z toho vyčíst. Zřejmě čtete "mezi řádky" se znalostí myšlenek toho druhého, což já jako tady naprostý novic neovládám. Ale tak to chodí, že každý reagujeme na to, co je nám blíž, nebo čemu se domníváme rozumět. Asi v té rozmanitosti je hlavní kouzlo takhle "pestře" napsaného, mnohotématického (alespoň pro mne) článku. Dobrou noc :-) P.S. Houpací kůň je opravdu malý, ale zato když se rozhoupá... :-)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.