Čmoud

Články

Jírovcův paradox

Autor
Štítky

Jírovec, jakýsi krajan z Kanady, psával na PL články o tom, jak to chodi v Kanadě. Byl spíše kritický k místnímu multikulti, mělo to hlavu a patu, člověk si tolik hlouposti ani neuměl pořádně představit, a byl rád, že je doma.

Pak ale napsal, že češi jsou rasisti a myslí si, že černoši a arabové jsou nějak geneticky horší (hloupí nebo méněcení, čertví, jak to přesně napsal) a něco jako, že jsou ti češi tímno... řekněme mimo. Objevila se tam řada znechucených komentářů a krajan Jírovec už pak přispěl jen minimálně.

O symbolu a podstatě

Autor
Štítky

Vzpoměl jsem si na Špidlu. Jeden psycholog nazval takovéhle vývody dost mlhavé. Psal o těch svých.

Nelze s tím než souhlasit. Dojmy nejsou pevná věda a takovéhle souvislosti budou vágní ještě dost dlouho.

Jenže my jsme bytosti prvních dojmů.

Do státních znaků se dávají věci podle určitých pravidel. Dravá zvířata - orli a lvi.

Spiritualita podnikatelů

Autor
Štítky

I jsem snědl na noc něco těžkého a k ránu jsem se probudil moc brzo a pustil TV.

Byl tam pořad o podnikatelích, co se dali na spiritualitu. Jeden na budihismus, jeden na křesťanství, další ani nevim a já se nemohl zbavit dojmu, že si svině nahrabaly, ověsily se se drahejma tretkama, barákama, autama, sehnaly si "důležité" známé a už nevěděly co by, tak se ještě potřebovaly ověsit pseudoduchovnem.

Kohout na ČT 2

Autor
Štítky

Samozřeme, že na ČT je socialismus fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, fuj, ale přeci jen, soudruh Pavel Kohout z Charty je už někde mezi zbožštělými a tak ten může jaksi říkat, co ho napadne a každej se připlácne k zemi v hluboké úkloně a ani nepípne.

O žumpě z mainstreamu

Autor
Štítky

Maneca:
 
Člověče, této žumpy jsou denně plná mainstreamová média, proč to musím absolvovat ještě tady na Vidlákově dvorku? Nemůžete se v debatě povznést o hladinu výš?

----------------

Tak já to zvednu.

Maneca označila mainstream za žumpu. Dále se používá také výraz sračky, hovna atd. Je řeč o tom, čeho se tělo zbavuje. Toho špatného.

To je proces, který se děje už na úrovni buněk, protože buňky se zbavují věcí, které jim škodí. To znamená rozkládají/blokují pro buňku důležité sloučeniny. Běžně jim říkáme jedy, toxiny.

První sirka

Autor
Štítky

Znáte tu hru, kde si dáte na stůl kolem 10 sirek a pak na střídačku odebíráte jednu nebo dvě (někdy až tři) sirky, a ten kdo si vytáhne poslední vyhrál/prohrál?

Když to hrajou dva, co nevědí o co jde, tak je to hra. Vyhrávají tak přibližně nastejno. Když jeden z nich ví o co jde, tak vyhraje skoro vždycky. Když to vědí oba, tak ani nemá cenu to hrát. 

Pro ty, kteří to náhodou neznají, jde o to, kolik se odebere sirek dohromady, aby na vás ta poslední zbyla/nezbyla.

Něco o kráse

Autor
Štítky

V jedné Kunderově knížce, nevím jestli to je "Život je jinde" nebo "Valčík na rozloučenou", je scéna, kde hrdina odchází z Čech a potká krásnou ženu. Přemítá, že měl už krásné ženy, ale jejich krása pro něj byla vždy jen takovým přívažkem. Tentokrát si však uvědomí, jak je krása důležitá a přemítá, že krása je nade vším, že je bezprostřednější že je víc než pravda, že je víc než spravedlnost a s trochou hořké ironie si uvědomuje, že mu to došlo až teď, když je pro něj její krása navždy ztracená.