Jak stolovali a co mlsali?

Autor
Štítky

Z čeho a jak naši dávní předkové konzumovali pokrmy?

A co vlastně mlsali?

Jakmile se “Pračlověk Janeček” naučil hňácat správnou hlínu, vyrobil si misku a nedlouho po ní zvládl i hrnec. A to už lidem zůstalo dodnes. Sice se poněkud liší tvary a materiály, ale jinak se vlastně nic moc nezměnilo.

Již ve 13. století se objevovaly vysoké hrnce i nízké rendlíky, používaly se pražnice (hliněné “pánve” či velmi nízké pekáče na pražení obilí a vzácně na pečení masa
či ryb). Jak to bylo s pokličkami, o tom máme jasněji
až z přelomu 14. a 15. století, kdy jsou k dispozici nálezové pokličky či jejich zbytky, ale i dostatek iluminací. Starší zdroje jsou velmi skoupé. Na hrnce se používaly kónické pokličky s bambulkou na špičce na uchopení. Na kotlíky dřevěné, sestavené podobně jako staré typy kol.

Hrnce, rendlíky a kotlíky obvykle sloužily zároveň jako servírovací nádoby. Pouze na dvorech nejvyšší nobility
a panovníků se ve středověku setkáváme se speciálními nádobami na servírování pokrmů (polévkové a omáčkové mísy, podnosy, misky na pečivo, stojany na ovoce a zákusky…).

Jakmile hospodyně zavelela, sešla se rodina a čeleď v jizbě a vyčkala, až si hospodář nabere první porci. Pak následovala rodina a po ní čeleď v hierarchickém pořadí. Spravedlivá hlava domácnosti dohlédla na to, aby ani nejmladší
a služebně nejnižší nezůstali o hladu. Jiným to bylo fuk a pak čeleď hladověla.

Jedlo se z misek - hliněných, dřevěných dlabaných, ale
i z dýhových ze štípaného dřeva (hlavně osika). Movitější domácnosti si od cca 2. pol. 14. století mohly pořídit cínové talíře a misky. 

Pilo se buď z misek (po jídle vytřených hadříkem namočeným v octové vodě), nebo z pohárků. Ty byly nejprve opět hliněné, později soustružené ze dřeva nebo sestavované z dýhy a od konce 13. století se objevují první pohárky, číše a džbánky cínové. Vedle toho si movitější domácnost mohla pořídit skleněné číše, poháry a pohárky
a džbánky. Tvar měly od jednoduchého konusu po zdobené pucláky s ouškem.

Nápoje se podávaly podle druhu. Voda v dížce nebo
ve džbánku, pivo v hliněném hrnci nebo džbánku s ouškem, víno či ovocné šťávy a mošty rovněž ve džbánku (hliněném, skleněném, cínovém). Speciálním nápojem byl sladký ovocný rozvar - něco jako řídký kompot. Ten se podával v nízkém hrnci nebo v míse.

Cínové, mosazné, bronzové a měděné nádobí se cínovalo (potahovalo tenkou vrstvou čistého cínu), aby se z něho neuvolňovaly chemikálie, jež mohly reagovat s pokrmem nebo nápojem a buď zkazit chuť, nebo konzu,enta i přiotrávit.


Pokrm se až do 1. pol. 16. století konzumoval lžící a rukama. 

Vidlička a vidlice přitom nebyla ničím neznámých a
na vyjímání masa z hrnce nebo hrnců z pece se vidličky
a vidlice běžně používaly. Ale použít ji u stolu či dokonce vkládat do úst znamenalo v lepším případě se společensky znemožnit a v horším případě mít oplétačky s inkvizicí.

Proč?

Vidlička totiž měla jen dva bodce a tvarem náramně připomínala ženské/lidské tělo. A nějaký neukojený mnich
v 9. stol. n.l. vymyslel, že vidlička je nástrojem od ďábla
a má člověka svádět k hříšným myšlenkám. Když v 11. století manželka benátského dóžete - princezna Maria Argyroupoli  - zemřela na jakési agresivní kožní onemocnění, prohlásil podobný pitomec, že to byl boží trest za její rouhání se
v podobě používání vidličky u stolu.

Rasisty nepotěším, protože na muslimském Blízkém východě zakotvila vidlička jako stolní nástroj kolem 7. století
a už tam zůstala.

Leč pokrok nezastavíš a vidlička se pomaličku
i v křesťanském světě prosazovala při stolování. Nejprve jako servírovací pomůcka a koncem 16. století už i při konzumaci. Nejdřív se s ní napichovaly různé lepkavé konfety, zavařeniny a věci naložené v medu, a díky další Marii - tentokrát Medicejské - se od počátku 17. století používá již běžně. Mezi lid se však jídelní příbor dostával opravdu velmi zvolna - vlastně je stále ještě na cestě.

Takže příbor hodně dlouho ne.

Zbývá nám lžíce a nůž; a ruce.

Začneme nožem, který byl i ve středověku stále stěžejním nástrojem i při stolování. Používal se na krájení i na napichování soust a jejich vkládání do úst. I venkované
a chudí lidé mívali větší nůž na leccos a kromě něj u pasu pouzdérko s nožíkem s úzkou čepelí, který používali u stolu.

Dalším nástrojem je lžíce. Geniální udělátko, které za tisíce let nezměnilo tvar, protože je prostě dokonalé. Nejprve byly lžíce dřevěné a hliněné, poněkud neohrabané, mělké a vhodné spíš k srkání řídkého pokrmu. S objevem soustruhu se výroba lžic zdokonalila a jejich praktičnost rovněž. Na přelomu 13. a 14. století se konečně objevily kovové lžíce
a bylo vyhráno. Konzumace se mohla začít kultivovat. 

To se také stalo.

Stolní pořádky jsou opravdu prastarou záležitostí a řecké, římské a blízkovýchodní (rasisté plačte) stolovací zvyklosti byly vzorem autorům středověkých spisů o chování se
ve společnosti.

  • Jíst rukama se smělo. Ovšem rukama umytýma před jídlem a oplachovanýma během jídla ve vodě s citronovou šťávou/octem a vonným olejem. K tomu sloužily aquamanile (ozdobná konvička), umyvadlo
    a ručník.

  • Používat nůž ke krájení, napichování a vkládání soust
    do úst se smělo. K tomu sloužily vlastní nebo hostitelem nabídnuté nože s delší úzkou čepelí - pevné i zavírací.

  • Bylo však zcela nepřípustné sahat do talíře sousedovi nebo mu tam šťourat nožem a brát mu sousta.

  • Velmi kritizováno a káráno bylo používání nože
    ke šťourání se v zubech. Od toho měl mít každý vlastní párátko - od kousku třísky přes dřevěné či železné párátko po skvosty z drahých kovů a všelijak zdobené.

  • Pokud byl stůl opatřen ubrusem či jinou přikrývkou, bylo nepřípustné otírat si do ní ruce a ústa. K tomu sloužil buď vlastní ubrousek, nebo ubrousky nabízené obsluhujícím personálem spolu s aquamanile.

  • Netrpělo se hlasité krkání a prdění u stolu. Stolovník buď musel své zvuky korigovat, nebo se musel vzdálit od stolu, ulevit si a pak se vrátit.

  • Dokud probíhala konzumace, bylo velmi nevhodné hlasitě hovořit či dokonce zpívat nebo něco recitovat.

  • Konzumaci mohl přerušit či ukončit hostitel nebo nejvýznamnější z hostí; ostatní to museli respektovat.

  • Nebylo přípustné, aby se stolovník zvedl a šel si sám nakládat pokrmy či nápoje. Jakmile člověk jednou seděl u stolu, tak tam musel zůstat a dlabat nebo lehce konverzovat či poslouchat najaté baviče. A musel počkat, až k němu dojdou stolníci a číšníci - čím nižší společenský status, tím méně na hosta zbylo.

  • BYlo vhodné, aby si host přivezl sebou vlastní stolní soupravu; zejména pokud byl pozván na dvůr vysoké šlechty a panovníka. Taková souprava obsahovala vše potřebné od mycího náčiní, přes talíře, misky, pohárky
    a poháry až po osobní jídelní soupravu (ozdobné pouzdro s nožem, lžící a párátkem), ubrousky a ubrusy, sedací polštářek. Mohla se směstnat do koženého vaku, ale také zabrat několik truhlic; a vyjadřovala majitelovo sociální postavení a sebevědomí.

Ta společenská pravidla se od středověku zase až tak moc nezměnila. Co bylo považováno za (ne)slušnost tehdy, platí vlastně dodnes; byť to bylo upraveno či pozměněno.

Když už jsme pracně uvařili a naservírovali pokrm či pokrmy a hosté se najedli, u stolu se nepoprali a ani si navzájem nepřebrali manželky, podívejme se, co si asi tak mohli dát dobrého po jídle.

Zpočátku toho moc nebylo.

Trocha medoviny či sladkého vína, medu, nějaké pečivo
či oplatku pomazané medem nebo medem s máslem, pečivo plněné mandlemi, rozinkami a ovocem (calta), ovoce čerstvé, sušené nebo v medu, sladká a všelijak zdobená (třeba barevná) kaše, sýry a kousek uzenky, ořechy. 

Když i do měšťanských kuchyní pronikl koncem 16. století cukr, přišly ke slovu ovocné i zeleninové zavařeniny, konfety (bonbony), drobné pečivo (cukroví a koláčky) zdobené zkaramelizovaným cukrem a s různými náplněmi, ořechy
v cukru. V tutéž dobu se v kuchařských záznamech objevují šlehané zákusky z vajec a smetany. 

V 17. století pak i dorty - zdobené zavařeninami a krémy.
A tak to už zůstalo v podstatě dodnes.

Jen v 19. století ještě přibyla čokoláda, káva a nejprve žemličky s různými pomazánkami a později i obložené chlebíčky. 

Tento velice široký sortiment nám zůstal dodnes a každý si
z něj může vybrat, co mu vyhovuje.

Pokud se něčeho urodilo hodně, nebo to zbylo, měla hospodyně dvě možnosti - buď to urychleně zkonzumovat, nebo to nějak uchovat “na pak”. Chladničku a mrazák až
do 1. poloviny 20. století neměla, takže jí moc možností nezbývalo - sůl, sádlo, med, sušárna, udírna.

  • Do sádla přišly houby a maso, případně nějaká drahá importovaná zelenina.

  • Ryby zamířily do sušárny nebo do udírny, eventuálně
    do soli. Solení však bylo velice nákladné, protože soli nebyl dostatek a tudíž byla drahá. Se solí byl kromě vysoké ceny ještě ten problém, že jakmile byla znečištěná, mohlo se v ní maso rychle zkazit.

  • Také maso poté, co prošlo lákem, směřovalo buď
    do udírny, nebo do sušárny, nebo do soli.

  • Ovoce kromě jablek bývalo uloženo ve velkých hliněných hrncích, zalité teplým medem až po okraj nádoby. Poté byla uzavřena pokličkou, ta zalita voskem a nádoba uložena do sklepa. Takto zakonzervované vydrželo ovoce až do další úrody nebo dodávky.

Například citrony se dostávaly ze Středomoří
do střední Evropy v kožených vacích, zalité vlažným medem. Zákazník si kupoval vlastně dvě dobroty - jednak citron a jednak med ochucený citronovu kůrou. A to je veliká ňamka i dnes.

  • No, a co šlo, tak se naskládalo do proutěných stojánků
    a strčilo do sušárny. Nebo do plátěných vaků a pověsilo v podkroví do průvanu.

Jsme najedení, namlsaní, spižírna, sklep, sušárna i udírna se nám příjemně zaplnily.

Je čas končit a jít si užívat letních dní.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.5 (67 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Ta sice ještě nebyla vynalezena, ale jakmile se v našich krajích začalo stavět z kamene a následně z cihel, přišel čas objevu tzv CHLADOVÝCH KOMOR.
To byl uzavřený prostor uprostřed baračiska bez kontaktu s vnější zdí, za to s kontaktem s kamenným schodištěm.
A tak jednou podmínkou byla její stavební izolace od vnějších zdí, druhou bylo její vybavení kamennou vanou, korytem, na obyčejnej led, co se navozil v zimě např z rybníka, nebo potoka.
A chladnička byla na světě!
( Jako chalupu jsem koupil barák z 15 stol, bývalou hornickou nemocnici, a tam to tak bylo uspořádaný)
Proti sedmýmu schodu do sklepa, to mělo výhodu, že taková komora byla SUCHÁ, byla totiž nad úrovní přirozené vlhkosti zdiva. Tedy dost nepřátelské prostředí pro plísně .

Průměrný počet slepic: 5 (10 hlasů)

jak bourají a bagrujou starý řeznictví z třicátejch let.
Ve sklepě asi čtyři na tři metry byly asfaltem nalepený bloky korku a prý se tam v zimě vozil led z rybníka a vydržel tam do podzima.
Dneska by se Hygiena zbláznila :-)

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

Kousek od nás v Rudníku je starý pivovar, kde byl nedávno "den otevřených dveří."
Chladírna kde zrálo pivo byla zvenku obložená právě těmito deskami korku lepenými térem.
Docela mě ta "fasáda" zaujala, tak jsem se pídil co a jak.
Je z toho bohužel poloviční ruina, ale blýská se na lepší časy, tak jen doufám že při opravách zůstanou původní prvky zachovány.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Když už se zaobíráme minulostí,tak vyzdvihnu hlínu,tenkrát nejlepší materiál na všechno.

Průměrný počet slepic: 3.5 (6 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Hlína.
Vyzvedněte přednosti jílovité.
😀

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Občane, proč se cínové nádobí ještě pocínovávalo ?
PS : pocínované ešáky používala ještě ČSLA jako dědicví po armádě První republiky. V Britské armádě vyměnili pocínované ešáky až v osmdesátých letech za mnohem levnější umělou hmotu.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

alumínyja, což bylo k hovnu, bo to nešlo zpeněžit. Za hliník se tenkrát dávalo en ono.
Z čeho byla felflaška, to nevím, bo jsem se do ní nikdy nedíval. Za prvé v ní bylo tma, za druhé mladý a dobře vyvinutý tchoř s plně funkčními žlázami byl proti ní napudrovaný frajer.

Průměrný počet slepic: 2.6 (5 hlasů)

klasická běžná felína byla z hliníkového plechu.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pocínování cínového nádobí nedává moc smysl, že? Ale důvod to mělo prostý, oprava drobných trhlinek při výrobě hlavního tvaru. A v nich by se držely zbytky a plíseň. Proto ta vrchní vrstva pocínováním. Původně se cínovaly měděné kotlíky, třeba kožešinové společnosti s nimi obchodovaly s Indiány v Americe. Důvod opět hygiena, měděná strana přišla do ohně, v pocínované se vařilo.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dokonce i železné a mysdlím že i mosazné.
Je to proto, že nádobí se kvůli pevnosti vyrábí z olovnatého cínu, který ovšem reaguje se skoro vším organickým a vzniklé sloučeniny nejenže znehodnotí pokrm či nápoj, ale jsou i jedovaté. Takže aby je bylo možné používat jinak než jako dekoraci, užitná plocha se potahuje tenkou vrstvičkou čistého cínu, který reakci zabrání.
Nevýhodou je, že ochranná cínová vrstva se snadno stírá (popužíváním i mytím) a je nutno ji obnovovat.
Což mohu povrdit z vlastní zkušenosti. Pořídili jsme si krásné cínové konvice a s jásotem do nich nalili víno. Sukces obrovský, ale neměl dlouhého trvání. Asi za hodinu se víno v konvicích změnilo ve smradlavou břečku odporné chuti a museli jsme je vylít. Pak nám kamarád vysvětlil rozdíl mezi "potravinářským cínem" a těmi ostatními a doporučil nechat konvice pocínovat. Což se stalo a od té doby je klid.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

je hygienicky nezávadný.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

používání v kuchyni a to dřív,když nebylo ústřední topení,dost problematické,z hlediska jevu cínový mor. Takže to asi běžní lidé doma moc neměli. A domnívám se,že to nádobí bylo zevnitř postříbřené.Takže pro socky nic moc.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

...u jednoho týpka (nezdárný potomek mého kolegy) kdysi v Německu.

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Perfektní seriál ..řád jsem ho četl. K dnešnímu článku snad jediné doplnění ...zelenina se standardně konzervovala i kvašením (zelí nebo v našich zemích od středověku i okurky apod.) Každopádně výroba a konzumace mléčně kvašené zeleniny se objevuje už v Mezopotámii kolem roku 2400 př. n. l., a kysané zelí bylo součástí odměny dělníkům stavějícím Velkou zeď.
V Evropě využívali mořeplavci kysané zelí při dlouhých plavbách jako prostředek proti kurdějím.

Průměrný počet slepic: 4.8 (9 hlasů)

napadlo zavařit kvašáky a zbyla z nich po roce ve flašce odpudivě vypadající hmota. Sice jedlá, a to dokonce nejen jednou, ale dalo se to jíst jenom pomocí bagru, tedy lžíce.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Úplně jsem na kvašení zapomněl a přitom to je přesně, jak píšete.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Hospodář jedl první, ale také dával pokyn, že je konec stolování, odložením lžíce. Ten zvyk se dodnes zachoval u zásad stolování s anglickou královnou. Nikdo nesmí jíst poté, co královna dojedla = když královna sní poslední sousto při rodinném stolování, všichni musí přestat jíst.
Většina hospodářů ale byla přejících, takže jedla velmi pomalu, aby se všichni stihli najíst. Jen pokud byl hospodář lakomec, všichni ostatní se snažili do sebe v krátké době nacpat co nejvíce. Z přeživších se stala kategorie jedlíků na soutěžích v rychlojezení.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Něco takového jsem zažil na voj,zák.služdě,styk ukončit jedění,odchod z jídelny.
Každá rota měla vymezený čas na stravování a někdy to nedopadlo dobře,tak jsem nejdřív snědl hlavní jídlo a až potom polívku.

Průměrný počet slepic: 4.9 (11 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

a kdo nestihl dojíst, tak tam měl necky s nakrájeným starým chlebem.
Toho jsem měl plný kapsy...

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

In reply to by pithart (neověřeno)

Trvalý odkaz

když jsme všichni zobáci měli narvané kapsy maskáčů starým chlebem a když se poštěstilo ukrást chvilku, tak je okusovali.

Průměrný počet slepic: 4.4 (11 hlasů)

Když jsem měl v příjmači službu v kuchyni, tak přivezenej chléb se odkládal na 2 dny do spec.komory, a odtamtud se k obědu vytahoval ten s předchozí várky - čerstvej se vojclům ZVS nedával zásadně, bo...
VÚ 8700

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Tak to bylo v celý armádě.

Takhle měla armáda stále zásobu chleba na dva dny pro případ války.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

poddůstojnické škole.
Při prvním obědě na nás četař zařval: "Najezení vztyk, z jídelny odchod!" A moc nemohl rozchodit, když jsem mu klidně odvětil, že já najezený nejsem.
Jelikož byl o hlavu větší a o třicet kilo těžší, naučil jsem se poměrně rychle po povelu k zasednutí a konzumaci stravy ihned strčit maso do kapsy, hbitě zbagrovat přílohu a nakonec, když zbyl čas, vypít z misky polévku, která mezi tím trochu ochladla.
Výsledkem bylo, že jsem na rozdíl od ostatních v přijímači přibral tři kila.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

nejak se to v iraeli nepovedlo, timto tempem budou chraneni v zapornych cislech do podzimu

----------------
Polovina dospělé populace židovského státu, nedávno infikovaná delta variantou Covid-19, byla plně očkována vakcínou Pfizer. Epidemie začala kolem konce června a stále nabírá na obrátkách. Pokud se před týdnem (17. července) nakazilo 864 lidí v 10 milionech Izraele, pak to podle místního regulátora bylo již 1434 včera. Tato zpráva šokovala světová média a podle pozorovatelů zasadila těžkou ránu očkování v r. řada zemí. Zejména ve Spojených státech začíná odmítnutí druhé injekce, a to navzdory represivním opatřením.

Obrázek vypadá takto:
v období od 2. května do 5. června vykazovala vakcína Pfizer účinnost 94,3%a
v období od 20. června do 17. července - 64%a podle nové zprávy izraelského ministerstva zdraví - pouze 39%.

To znamená, že mezi očkovanými lidmi je ve srovnání s neočkovanými riziko infekce o 39% nižší.

https://svpressa-ru.translate.goog/health/article/305070/?_x_tr_sl=ru&_…

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

prox.
Není to dlouho,co jsem napsal,neočkování,aby se báli očkovaných a ne obráceně.
Proto honem tlačí u i na třetí dávku,ale když nezabírají dvě dávky,tak to budí velké podezření ,že v tom je jiný účel.
O tom čipu podaným vakcínou bych byl přesvědčen také,to pak stačí instalovat ty bezpečností rámi kdekoliv a je vymalováno.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/podane-ruce-seniorum-klesaji-protila…
Podle nejnovější studie provedené na asi 650 seniorech 65+ jich 60% nemá půl roku po kompletním očkování žádnou imunitu.

V souvislosti s tím mě včera "pobavil" prof. Hořejší, když tvrdil, že ženy mají silnější imunitní systém než muži a imunitu si zachovávají déle.
Přičemž v uvedené bezimunitní seniorské skupině tvořily vysoce nadpoloviční většinu právě ženy.

U očkovací lobby nastalo převeliké hemžení a mumlání, načež její představitelé prohlásili, že to neva, bo "buněčná imunitní paměť" a to stačí.
A naočkovaní staroušové jsou bezimunitní proto, že jsou staří. Dostanou další a další dávku a budou happy.
Protilátky se testovat nebudou, protože proto. U mladých a mladších tuplem ne, protože proto.

Začínají mi ti vakcinační lobbyisté stále silněji připomínat homeopaty. Zejména s tou "buněčnou imunitní pamětí".

Průměrný počet slepic: 4.5 (11 hlasů)

A já, když zde na začátku očkování napsal, že si počkám, abych viděl výsledek, byl jsem zde minimálně 2x označen za vychcánka.

Průměrný počet slepic: 4.2 (10 hlasů)

z clanku

Z výsledků analýzy vyplývá, že hladina protilátek klesá s časem od očkování a s věkem. Podle společnosti je pokles protilátek razantní, a to tak, že až 60 procent očkovaných má po čtyřech a více měsících od očkování negativní hodnoty.

Dále vyplývá, že senioři, kteří měli covid-19, dosahují vyšších hodnot protilátek než ti, kteří nemoc neprodělali.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/podane-ruce-seniorum-klesaji-protila…

Průměrný počet slepic: 4.4 (5 hlasů)

Dále vyplývá, že senioři, kteří měli covid-19, dosahují vyšších hodnot protilátek než ti, kteří nemoc neprodělali.
---------

Až na ty, co na to zemřeli, že. - Tam už nikdo nic nezkoumal. - To jen aby to náhodou nevypadalo, jako skvělá metoda imunizace.

Průměrný počet slepic: 2 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Proč autor tlačí do článku sluničkářské žvásty o rasistech a mohamedánech, jako vzoru etiky...je záhadou.

Průměrný počet slepic: 2.7 (10 hlasů)

In reply to by MANDALADAN (neověřeno)

Trvalý odkaz

Toaletní mýdlo - Blízký východ, zejména Sýrie, do Evropy se dostávalo od cca 12. století jako exotika, od cca 14. století již jako poněkud běžnější artikl. Evropané se je naučili vyrábět až v 16. století, protože neuměli vyrábět glycerin.
Parfémy - Blízký východ, zejména Arabský poloostrov. Opět vzácný import do Evropy od zhruba 14. století. Evropané se naučili vyrábět parfémy až koncem 16. století.
Vyšší stupeň destilace - Arabové koncem 8. století n.l. začali vyrábět čistý alkohol. Evropané sice zvládli primitivní destilaci, ale líh vyrobit neuměli.
A dlouhé et cetera...

Můžete se vztekat jak chcete, ale historii tím nezměníte.

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)

ty parfémy a destlaci ovládli ( zřejmě však převzali od Číňanů) dříve,než vznikl islám

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Evropani vymysleli skoro všechno od acylpyrinu po železnici, kdybyste to měl jen vyjmenovat, tak máte do konce roku co dělat a on se ptá, proč tak zdůrazňujete těch pár věcí, které vynalezli Arabové (z nichž některé ani nevymysleli) a proč na tom tak rajtujete, jakoby zrovna na tom mejdlu, destlaci a parfémech stál svět a Evropani by to za ta staletí nevymysleli, kdyby to ještě nebylo.

Vztekáte se tady vy, protože vám to trapný lhaní a manipulaci nežere.

Jste směšnej, zvláště, když si připomeneme, že z Briských a dalších univerzit mizí sochy objevitelů a vynálezců, protože je to skoro samej běloch.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

In reply to by MANDALADAN (neověřeno)

Trvalý odkaz

Mandaladan : protože než islám zdegeneroval do uzavřeného nenávistného kultu, byli naopak mohamedáni v ledaskteré oblasti přínosem pro evropskou civilizaci.
Nejenom stolování a hygiena všeobeně, ale i lékařství (první pitvy), astronomie, matematika (arabská čísla a desetinnná soustava) , metalurgie (damascenská ocel), filosofie (sůfijci), mořeplavba, dálkový obchod, katografie.... Takhle by se dalo pokračovat ještě dlouho.....
Koneckonců i všeobecný vzdělávací systém založený na otevřeném přijímání a extrapolaci všech poznatků dovede zplodit omezeného nenávistného člověka Vašeho druhu - na to ani nemusíte být mohamedán.

Průměrný počet slepic: 4.2 (6 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

Právě desítkový systém a zejména důležitý pojem NULA byl vynalezen v Indii.

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tyto jako vynalezy byli na uzemi pred nasilnym podrobenim a prijetim muslimske viry, a potom pod muslimskou diktaturou neschopnou rozvoje zanikly

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Zapadlo (neověřeno)

Trvalý odkaz

On se ptal, proč se Občan ideologicky snaží udat těch pár věcí, když věcí, co vymysleli Evropani je o několik řádů více.

Vždyť i ten boj proti rasismu vymysleli zase Evropani. Kdo kdy viděl nějaké antirasistické sebemrskačství arabů, černochů, indů, indiánů a číňanů?

Kdo kdy viděl indiána, aby s zářícíma očima vykládal dětem, jak jsou indiáni strašně špatný, že mučili své zajatce? Kde jste viděl araba, jak se kaje za lov a obchod s otroky? Kde jste viděl černocha vypočítávat, co vše vymysleli běloši a za co všechno jim musí být černoši vděční? Kde jste viděl Číňana mudrovat, že Evropané od nich okopčili pití čaje, základy střelného prachu či jemný porcelán, a oni od Evropanů elektřinu, parní stroj, automobil, letadla, telegraf, televizi, rádio, rentgenovy paprsky, kino, fotbal, hokej, lyže atd.

Vaše ideologie je jen pro vymaštěný idioty, protože kdo není slepej, hluchej a blbej prostě vidí ten nepoměr a není důvod ho tajit.

Nikdo jinej by po tom ani nezdechl, kdybste to vy dva vymaštěnci nevytáhli a nezačali si tu toho dělat, svatou válku, abyste mohli na koho útočit, protože tak se budete alespoň na chvíli někomu cejtit nadřazený - a to potřebujete, protože se cejtíte méněcenní.

Zrovna vás ten vzdělávací systém minul. Respektive vy něj.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)

In reply to by MANDALADAN (neověřeno)

Trvalý odkaz

Protože je to levičáckej fanatik.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Hampl výborně komentuje pochod úchyláků Prahou. Nejde ani tak o demonstraci rovnoprávnosti (tu samozřejmě menšiny u nás dávno mají), jako spíš demonstrací síly.
https://www.petrhampl.com/aktuality/

Průměrný počet slepic: 3.9 (9 hlasů)

jak ostudí Polerta za nějaké vyjádření,má štěstí,že doktorů je málo,tak se k tomu zaměstnavatel prý nebude vyjadřovat.ale že musela prohlašovat tisková mluvčí,zřejmě tam tlak byl.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

o čem je řeč. Polert něco, někde plácl?

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by MANDALADAN (neověřeno)

Trvalý odkaz

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dlouho-tu-nebudou-napsal-lekar-polle…

Má 6 nezletilých dětí a tak se mu pochopitelně ten průvod nelíbí z výchovného hlediska. Sex drogy a rockenrol pro nezletilé vždy toxické

Průměrný počet slepic: 4.9 (12 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

která tu dlouho nebude....:-) to mě pobavilo. Bohužel realita je poněkud jiná. Úchyláci (nebo chcete-li devianti) samozřejmě nejsou ten samotný problém. Tato zanedbatelná a uřvaná menšina, je pouze využívaným a zneužívaným nástrojem mnohem vyšších plánů.

Průměrný počet slepic: 4.3 (11 hlasů)

In reply to by Sibyla (neověřeno)

Trvalý odkaz

To přece slušný člověk nemůže trpět , takové zvrácenosti !
Vždyť máme tolik našich krásných hudebních forem, našich tanců, našich interpretů krásných populárních písní...a našich triček. No a dlouhé vlasy jsou určitě např. v zákopech i nepraktické (vši, zapařená hlava ....), nejen z hlediska navazování celoživotních svazků matoucí.
Má pravdu, lékař.

Průměrný počet slepic: 3 (11 hlasů)

Z jeho délky vlasů.
No není to hned všecko jasnější - a tak i krásnější ? (i lesklejší)

Rokenrol esli tančí, to zatím ještě nevíme, ale dost možná že tančí minimalně tak zdatně jako pan Jiří Drahoš, co to tenkrát bylo - valčík ? Nebo snad chorovod ?!??? To by bylo politicky nežádoucí !! Jedině polka, vídeňák nebo deutscher. Národ sobě.

Průměrný počet slepic: 3 (7 hlasů)

v hudbě probíhají( žánr možno dosadit dle chuti),sex a drogy zůstávají.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)