Jezdím po vlastech českých

Autor
Štítky

a ukazuji dětem krásy Posázavského pacifiku. 

Proto dnes nevyjde nový článek. 

Dovolím si jen říci, že jestli v dnešní sváteční sobotu o prodlouženém víkendu, s téměř letními teplotami sedíte u počítače a koukáte na můj blog, tak děláte něco špatně... 

Mějte hezký prosluněný víkend a pokud vás mohu poprosit, vzývejte nebesa, modlete se k Bohu, proveďte příslušné rituální tance, mávněte ateisticky rukou, nechte vzejít své animistické pudy a nebo jděte s procesím... ale fakt už potřebujeme déšť. 

Váš Vidlák

 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

nekápne minimálně 10 příštích dnů a teploty stoupnou na 25°C. Budu uvažovat o vrtu a větrném čerpadle, místo traktoru.

Trvalý odkaz

Gorolskeho Narodniho parku, cype. Tu je vody dost, bo u nas furt enom chčije. A do nedavna aji kuřilo - totiž sněžilo.
Ano, včera v pátek bylo krásně.
Provětral jsem odpoledne svou motorku a zavzpomínal na časy, kdy jsem byl opravdu mladý, krásný a - blbý jak troky. Troky jsou takové velké dlouhé necky. U nás bývaly dlabané z jednoho kusu dřeva. A byly oproti těm vyrobeným z desek těžké jak hovado. Proto byly "blbé".
Objel jsem pár známých míst.
Zjistil jsem, že:
- ganc fšecko krasně kfitně (kvete),
- nežije další starý pardál z mých mladých let,
- turistická chata na Kozinci je beznadějně a na furt zavřená a
- dávná láska je zas o dalších pět kilo starší.
Kurva fix, proč já na tu motku lezl... Stejně se na ní bojím, jak sfiňa a za jízdy furt jen řeším, kde se vymáznu...

ne, bo mě po starym urazu boli noha jak cyp a nevim, co s tym. Takže pěšo už jen pomalu.
Staři je smutne, bo už ani nemam parťaka na kolo, tak se musim baviť ze starymi motorkami v garaži.

Trvalý odkaz

kdovíkde byl a co robil
mobil se přece nosí v ledvince
a nepůjčuje se ani mamince.
Je dobře zapnurá zipsem
kdybych ho ztratil tak cyp jsem
bo mobil ztratit vůbec nejde
mobil jen tak neodejde.
To bych ho musel nejdřív vyndat
a musel bysem s někým pindat
a to bych si přece vzpomenul
nebyl bych ježíš taký vůl
abych měl také okno v hlavě;
nebudu brečet usedavě
nejdřív se podívám na hajzl
přece ho nikdo nečmajzl.

Ládiku,
ten mobil patří mně, Asfaltovému holubovi bych ho nesvěřil, tak blbej nejsem.Pod dozorem člena univerzitní ochranky a za pomoci svých detektivních schopností jsem ráno mobil nalezl pod jedním stolkem, kam zajel, když jsem se ve čtvrtek vražedným tempem převlékal z riflí do cvičebního úboru. Jsemť totiž univerzitním cvičencem třetího věku. Nemám čas se flákat jako vy pobíháním po vyschlých kopcích, najdete mě buď v posteli, nebo v koupelně na stepleru, nebo v univezitním sále/cvičebně.

Trvalý odkaz

Pane Vidlák.
Přesně tak,modleme se za příchod deště.
Ještě k tomu vysoké teploty a vítr,vysuší půdu úplně.
Jak uvádí Ládik,hned tak nezaprší,co je problém.
Mne to ukazuje také tak špatně,snad až v půlce května by mohlo více zapršet a pak zase měsíční přestávka.
Možná pan Gerd něco odborného napíše.
Mám podobné zprávy i z Polska,sucho.
Ještě k té Vysočině,kdysi se uvádělo,že hlinitá půda,udrží vláhu déle,proto se tam dařilo bramborám,špatně jsou na tom písčité půdy a už pod Brnem tolik pískových lomů,že voda se okamžitě ztratí do spodních vrstev.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane zemědělče,

o dešti moc napsat nejde, protože probíhá desertifikace ČR v přímém přenosu. tedy postupně se z ČR stává poušť. A když na poušti většinu roku neprší, není možné psát o dešti.
Úvahy ponechme jiným, ale stručné příčiny si připomenout můžeme. Tedy jen ty hlavní.
První a nejzásadnější příčinou je hospodaření se zemědělskou půdou. Přeci jen je to přes 50% rozlohy ČR. Chybí v ní organická hmota. Pořád lze situaci zachránit masovým pěstováním a zaoráním vojtěšky. Střední nebo hluboká orba na podzim, vojtěška ve dvouletém cyklu a zaorat, nebo po obilí okamžitě zelené hnojení a zaorat.
Druhou jsou zemědělské dotace a bezorebné technologie. Dotace nutí zemědělce pěstovat řepku a jiné plodiny, co se zrovna vyplatí, bez ohledu na půdu. A především používat tuny chemie, která likviduje hmyz. Hned po hmyzu mizí ptáci.
Třetí je hospodaření v lesích, konkrétně výsadba smrku. Všichni už vědí, že výsadba smrku je hloupost, přesto v ní stále pokračujeme, a na vině je vyhláška ministerstva zemědělství. Vyčkejme ještě 5 let, a nakonec zůstane jediný možný proces zalesnění, prostě to nechat být a zarůst čímkoliv.
Čtvrtým vlivem je obsazení náměstků a ředitelů odborů na ministerstvu zemědělství. Samý nadějný politický turista se vzděláním mimo obor.
Pátým vlivem je rušení rybníků v 19. - první polovině 20. století. Za to komunisté nemohli, ti mohli až za narovnávání vodních toků, se kterým se ale začalo dávno před nimi za 1. republiky.
Šestým vlivem je zabírání zemědělské půdy na továrny a satelitní městečka. Z hlediska půdy chybí zasakovací nádrže, které by lokálně nahradily tu zabetonovanou plochu. Případný déšť by se dostal do spodních vrstev a vybetonovaná plocha by neměla takový vliv.

Nás čeká tepelný ostrov. To vybetonovaná plocha nebo plocha bez zeleně (hnědá až pískově žlutá) místo odrážení tepla bude teplo akumulovat Stoupavé proudy tím sáláním akumulovaného tepla vyvolané pak změní směr proudění, odkloní bouřková mračna jinam. Proto je desertifikace tak nebezpečná.

V ČR spadne ročně nějakých 660 mm srážek. Z toho 330 mm je z malého vodního cyklu, kdy se odpaří v místě a spadne v místě ve formě rosy, mlhy, mírného deště. Proto mají takový význam vodní plochy v krajině, odpařuje se z nich voda a přerušuje tím akumulace tepla a vznik tepelných ostrovů.
Dalších 330 mm ročně spadne z velkého vodního cyklu. Odpaří se nad oceánem a spadne na území ČR, obvykle připutuje ze severozápadu přes Německo.
Nejvíce bude suchem zasažen východ ČR, tedy Morava a Slezsko. Pak se mraky z oceánu budou dostávat stále méně nad naše území a končit čím dál více na západě, protože tepelné ostrovy prostě nedovolí mrakům proniknout dále.
Občas se stane, že nějaký velký mrak pronikne ve vyšších vrstvách a náhodou spadne nad územím ČR. Ale spadne v jedné velké bouřce a odteče najednou v jedné velké povodni.

Náprava situace je ještě možná, opatření viz výše. A zakládat menší nádrže na dnes vyschlých vodních tocích. Ne kvůli vodě nyní, ale kvůli povodním. Ovšem půjde o sisyfovskou práci, protože je přívalové deště budou pravidelně zanášet.

Musíme si ovšem počkat, až dojde voda, a vyčerpáme i tu spodní vodu ze zvodní v podzemí, kam se shromažďovala kolem 3-4 tisíc let. My ji vyčerpáme brzy.

Mnohem horší je, že současné zemědělství je navázáno na fosfor, kterého je zatím ještě dost. Ale časem nebude. Pak bude zemědělství na celé planetě schopné uživit maximálně 1 miliardu obyvatel. Čili už nyní je na světě přebytečných 6,5 až 7 miliard lidí. Naše pomoc uprchlíkům za lepším životem nemá smysl, definitivně jen pohřbí evropskou civilizaci směrem k barbarství. Zbývá jen chabá naděje, že se ti přišlí Afričané naučí zde hospodařit a žít. Hospodaření bude o dost jiné než v Africe a poznatky z hospodaření v Sahelu nepůjdou použít.

Jedna konkrétní rada zemědělcům na Vysočině a Moravě a Slezsku. Nepodceňujte potřebu organické hmoty v půdě. Využijte dřívější sklizně a napěstujte ve zbytku roku zelené hnojení, které na podzim zaoráte. Pokud máte i živočišnou výrobu, nechte část polí obnovit úhorem jako TTP (pro neznalé louka) nebo pěstováním pícnin. Tedy jen část polí a pravidelně obměňovat, aby všechna půda časem prošla tím získáním zelené hmoty. Bezorebné technologie jsou škodlivé, jen Vám zničí půdu. Můžete-li, doplňujte hnůj. Zapomeňte na jařiny, růst plodin se bude odehrávat na podzim a v mírné zimě. Osivo, které využije podzimních a zimních dešťů, má jediné šanci na vzklíčení. Jako jařiny snad jen proso, čirok a jiné cizokrajné teplomilné plodiny z Afriky.
Uvedená rada nezaručí déšť, ale oproti jiným zemědělcům Vám poskytne určitou výhodu, že ze zimních dešťů něco vypěstujete a zimní deště zadržíte ještě na poli. Jiné, než zimní deště už mít nebudeme a v létě určitě ne.
Chceme-li se inspirovat, podívejme se na hospodaření ve Španělsku (centrálním, tam taky málo prší), Texasu, Arizoně a jiných pouštních a polopouštních zemích. Nemá smysl pěstovat stávající plodiny a utrácet statisíce za závlahu. Budeme muset přejít na plodiny jiné odolnější suchu.
Má to jen jednu výhodu, tráva poroste méně a bude nutné ji méně sekat na trávnících. Béďa Trávníček si konečně odpočine.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

kravské sračky na louky za městem. Nevím proč, ale je to děs.
Asi tak jednou za měsíc přifičí traktor, pojezdí dokola po louce a vypustí cisternu smradlavky do trávy.
Moje fenka je pak z toho blahem bez sebe.
Já jsem pak z toho smradu taky bez sebe. Tchoř je vedle ní napudrovaný frajer.

Stran té vojtěšky - myslím, že Vidlák nám dostatečně vysvětlil, proč to nejde.
Můj poznatek - lidi jsou povětšině naprostí kokoti a nenažranci a EU to jen podporuje.
Drtivá většina zeměhryzů, které znám, skuhrá, že jim to nevychází (to jim věřím), ale naprosto každý má nový traktor - samozřejmě s eurodotačním příspěvkem.
Včera jsem při projížďce narazil na zorané pole - v našem kraji pomalu bílá vrána. Stojím a čumím a rozmýšlám, co tu asi tak fčilek vyroste, když je to pole tak hezky uválcované. Nakonec jsem přesvědčil bolavou hnátu, aby slezla z motky a šel jsem se podívat na nedaleký bujný trs - samojediný asi tak v okruhu 100 metrů.
Byl to půl metru vysoký plevel. Jinak bylo celé pole potažené pevnou krustou, která nedovolí vsáknout dešťové vodě ani náhodou.
I naprostému zemědělskému debilovi, jako jsem já, muselo být jasné, že je na tom poli něco špatně.
Nevím, jak to má majitel nebo nájemce vymyšlené. Jestli až tam neporoste ani tráva, prodá traktor a půjde na pracák nebo do montovny..., fakt nevím.

Musíme si počkat na ještě větší sucho a ochotu přenastavit dotace na plodiny, které tomu suchu zabrání. Zatím to nejde a dokud nebude takové sucho, že dojde i odborníkům na ministerstvu zemědělství, že je sucho, do té doby sucho nikdo řešit nebude. Ale o co déle se bude řešení odkládat, tím horší bude náprava situace. A tím déle bude trvat. Jak jednou voda z krajiny zmizí, už se těžce vrací.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane Gerd.
Takhle jsem si to od Vás představoval,díky.
Tam vidím dost velký problém,zabírání půdy pro továrny,průmyslové zóny,sklady,ale i ha půdy pro FE.
Tyto pozemky,plochy,nepohlcují teplo,ale spíš násobí teplo a vrací do podnebí,kde vlastně vytváří hráz,pronikání oblačnosti.
Pak tyto zpevněné plochy,nepohlcují ani vodu,kterou kanalizace odvádí pryč.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane zemědělče, musíme počkat, až začnou masově usychat lesy a přestanou plodit pole. Pak možná bude neplodná půda levná, tak doporučuji střádat peníze a případně nějaké to sousední pole přikoupit. I kdyby tam nic nerostlo, ponechte úhor a zaorat jej. Pak za nějakou dobu budete moci zase na tom neplodném poli pěstovat a bude plodit. Tepelné ostrovy jsou popsány zde https://www.enviwiki.cz/wiki/Tepeln%C3%BD_ostrov

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.