Máme přijmout Euro?

Autor
Štítky

Máme přijmout euro?

Být, či nebýt? To je to, oč tu běží !
Je důstojnější trpělivě snášet
kopance, rány, facky osudu,
nebo se vrhnout proti moři útrap
a rázem všechno skončit? Zemřít, spát!
Nic víc. Ten spánek uspí bolest srdce,
ukončí všechna trapná trápení
lidského těla. Jaké větší přání
by člověk mohl mít? Spát, zemřít, nebýt.

Přijmout či nepřijmout euro? To je oč tu běží, toť otázka. Ve volbách se nám naši kandidáti na poslance předhání v tom, zda přijmout či nepřijmout euro.

Někteří jej nekriticky adorují (Kalousek a jeho TOP09, Sobotka a jeho ČSSD), jiní zase zatracují (ODS). Pojďme se na něj podívat nezaujatě.

Médii bez většího povšimnutí proběhla krátká zpráva, jak narostl zahraniční dluh ČR:

 

Zahraniční dluh Česka stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku o 47,4 miliardy korun na 4,481 bilionu, píše ČTK. Meziročně byl vyšší o 1,161 bilionu korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 91,9 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo především zadlužení vládního sektoru, a to v důsledku růstu držby vládních korunových dluhopisů nerezidenty, uvedla banka. Rostly i závazky bank, což souviselo se zvýšením stavu přijatých krátkodobých vkladů ze zahraničí a s nákupy krátkodobých bankovních dluhopisů nerezidenty. Závazky ostatních sektorů klesly, a to především díky splácení dříve přijatých úvěrů ze zahraničí.

Vládní sektor se podílí na celkovém zahraničním dluhu 23,2 procenta, zahraniční zadlužení bankovního sektoru včetně závazků ČNB tvoří 42,5 procenta a na ostatní sektor připadá 34,3 procenta z celkového dluhu.

http://www.kurzy.cz/zpravy/432730-zahranicni-dluh-ceska-ve-2-ctvrtleti-vzrostl-na-4-481-bilionu-kc/

 

Důležité je, že se ČR výší dluhu přiblížila tzv. starým zemím EU s podílem 91,9% dluhu ČR vůči cizině a že největší podíl na nárůstu dluhu má politika guvernéra ČNB Miroslava Singera. Nevěřím, že by guvernér Singer jednal z vlastního popudu. ČNB oslabila CZK v lednu 2015 po konzultaci s Evropskou centrální bankou (ECB), kdy oslabil i polský zlotý a maďarský forint, které předtím rostly.

Přestože šlo o hodně zvláštní krok, jen ukazuje, že nějaká prťavá ČR, Maďarsko nebo mnohem větší Polsko v rámci EU nemá žádnou váhu.

 

Výhody přijetí eura jsou:

  • Vývozci a dovozci budou mít nižší náklady, poněvadž odpadnou poplatky za převody z eura do korun (a naopak) – a o takové poplatky zchudnou banky, což je nějakých 10 – 15 mld. Kč ročně

  • Vývozcům i dovozcům odpadne ve vztahu k euru kurzové riziko a tím i náklady na zajišťovací operace (viz výše uvedených 10-15 mld. Kč)

  • Jednotná měna vytvoří stabilnější a zajímavější prostředí pro zahraniční investice

  • Čeští investoři získají mnohem větší prostor pro investování svých prostředků v zahraničí, aniž by se museli zajišťovat proti kurzovému riziku

Nevýhody tohoto kroku jsou také značné:

  • Přesunem jednoho z důležitých nástrojů měnové politiky (stanovení kurzu a úrokových sazeb) přesuneme další z našich samostatných práv z ČNB na ECB. V dobách klidu nic dramatického, ale jakmile přijde recese, vzpomeňme si na Řecko. Díky euru nemá šanci drachmu zdevalvovat a tak provést restart ekonomiky a potýká se s problémy, které nevyřeší nikdy. ČR by pak zůstala úplně zbytečná ČNB.

  • Českým státním úřadům tak zůstanou k dispozici pouze nástroje rozpočtového charakteru a i ty bude možno používat vzhledem k nutnosti zachování rozpočtové rovnováhy pouze omezeně. (Podmínka max. 3% deficitu, která neplatí pro Německo a Francii, ale o to tvrději je vyžadována po malých zemích velikosti ČR).

  • ČR bude muset platit průšvihy Řecka, Itálie, Španělska, Portugalska, Irska – prostě stejně jako Slováci po vstupu do eurozóny museli přispět na řecké důchody, i když ty slovenské dosahují sotva poloviny těch řeckých. Ale mohli si na svůj příspěvek do eurovou půjčit.

  • Vstupem do eurozóny přijde konkurence pro české banky (ale která z nich je ještě česká? Asi jen FIO banka.), malé obchody a služby.

  • Opatření Evropské centrální banky nemusí mít vždy pozitivní dopad na českou ekonomiku.

  • Pro ČR může být v budoucnu nákladem i účast v Evropském stabilizačním mechanismu – ESM. Pokud by se Česká republika stala jeho členem, mohl by náš celkový závazek do roku 2025 dosáhnout až 350 mld. Kč (Oldřich Dědek – bývalý vládní zmocněnec pro přijetí eura a člen bankovní rady ČNB, 2013).

  • Zatím jsme s našimi nevalnými platy celkem spokojeni v režimu CZK. Jenže jakmile přijmeme euro, ceny služeb porostou na úroveň těch německých, protože bude snazší porovnání. Za tím bude následovat tlak na růst platů, a následně i růst důchodů. Růst důchodů bude opožděn a finanční situace rodin důchodců se zhorší ještě více.

Kromě 5 podmínek ECB, které ČR plní, jsou nutné dvě domácí podmínky:

 

  1. Souhlas většiny obyvatel se zavedením eura a ochota politiků vyslechnout hlas obyvatel. Nálada obyvatel přijetí eura nakloněna není.

 

http://casopisargument.cz/wp-content/uploads/2017/04/euro_kolmanpbr1.pngMěla by ČR přijmout euro. Zdroj: Zdroj: http://www.novinky.cz/domaci/300898-vetsina-cechu-nesouhlasi-s-prijetim-eura-tvrdi-pruzkum.html


 

Přijetí eura v ČR nutně potřebují bruselští byrokraté. Potřebují po problémech s Řeckem ukázat, že eurointegrace pokračuje. Proto klidně Sobotkovi nějaké koryto v Bruselu podrží,  pokud se bude bít do posledního vlasu za zájmy nevolených bruselských mocipánů – je to jejich člověk. Německé ministerstvo financí by určitě ČR v eurozóně přivítalo, už se k přijetí eura v ČR několikrát vyjádřil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Tomu věřím, protože euro oslabené přijetím nedostatečně rozvinutých zemí zlepšuje podmínky pro německé vývozce, ale zhoršuje podmínky pro ony méně rozvinuté země. Podívejme se na problémy Řecka, Itálie a Španělska, které by za normálních okolností více evropských měn pomohlo národním ekonomikám devalvací národní měny – takové možnosti se jmenované státy vzdaly ve prospěch ECB.

Ovšem i na domácí scéně jsou významní zastánci přijetí eura, a těmi jsou především lidé ve vedení Svazu průmyslu, které už vyslalo politikům signál na urychlené přijetí eura, ideálně do roku 2021.




 

  1. Druhá podmínka: Česká ekonomika musí vykazovat předepsané parametry dohodnuté v tzv. smlouvě z Maastrichtu.

Cenová stabilita – průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 p. b. průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace (to neznamená nutně 3 země s nejnižší inflací, ale spíše, i když to není nikde explicitně napsané, tři země s inflací nejblíže k inflačnímu cíli ECB. Tento cíl je definován jako hodnota inflace nižší, ale blízká 2 %).

Stabilita devizového kurzu – alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se kandidátská země měla zapojit do ERM II a po tuto dobu by nemělo dojít k devalvaci, kdy přijetí členské země EU do Eurozóny je podmíněno dvouletým setrváním kurzu národní měny v mechanismu ERM II, tj. pohybem kurzu národní měny v rámci fluktuačního pásma +/- 15 % od stanovené parity, neboli vstupního kurzu koruny k euru, který zatím nebyl stanoven.

Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 p. b. průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability.

Veřejné finance

Výše hrubého veřejného dluhu – podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %.

Deficit veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %.

 

V kritériu stability devizového kurzu se skrývá problém. Hodnotu vstupního kurzu totiž neurčí ČNB ani česká vláda, ale stanoví jej ECB. Celá nepochopitelná šaškárna s udržováním kurzu CZK vůči EUR na hodnotě 27 CZK/EUR vznikla vlastně jen kvůli politickému zadání české vlády vůči ČNB. V roce 2014, přesněji 11.4.2014 Bohuslav Sobotka prohlásil, že chce v roce 2020 přijmout euro, viz http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1038935-sobotka-planuje-prijeti-eura-v-roce-2020-pro-je-prezident-i-cast-opozice

„Euro české ekonomice v budoucnu pomůže, sníží transakční náklady, přitáhne nové investice, vytvoří nová pracovní místa, čili je to pozitivní cíl,“ uvedl Bohuslav Sobotka na konferenci k desátému výročí vstupu ČR do Unie. 

To nám pomohl. Celou dobu, kdy ČNB držela pevný kurz na hodnotě 27 CZK/EUR rostlo zadlužení odbývané tím, že korun si natiskneme, kolik chceme, a za ně obdržíme eura. Výsledkem bylo zchudnutí české populace, která za dovezené zboží, především dovážené potraviny a energie, musela platit větší náklad, než odpovídalo skutečné ekonomické situaci, na kterou jsou navázány platy. Naopak levná práce zakonzervovala v ČR montovny založené jen na levné práci a tak posílila statut kolonie EU, což je negativní výsledek vlády představitelů ČSSD. Ano, po Kalouskově bačování převzali státní finance v katastrofálním stavu, protože Miroslav Kalousek byl nejhorší ministr financí ČR a nejvíce ČR zadlužil. Tlak ČSSD na přijetí eura i v době, kdy minimálně po řecké krizi bylo jasné, že není kam spěchat, ukazuje, že ČSSD sleduje jen zájmy Bruselu, ale už ne obyvatel ČR. Role Bohuslava Sobotky je doložená, Singer pak konal pod vidinou politického zadání. Evidentně jsme nezávislou ČNB nepotřebovali a M. Singer prestiž ČNB poškodil jako nikdo jiný. Tím ČNB přišla i o měkké nástroje řízení, tj. prohlášení členů bankovní rady, na jejichž prohlášení trh dost kašlal.

Krize z roku 2007 byla utlumena jen masivním tiskem peněz. Bankéři a politici, kteří krizi spustili, byli odměněni a jejich ztráty socializovány – zaplatil je daňový poplatník. Krize ale neskončila ani po tolika letech, je pořád tady. Příčiny vyřešeny nebyly, žádné očistné bankroty se nekonaly.

Je jen otázkou času, kdy krize vypukne znovu a bude opět řešena masivním tiskem peněz a nebývalou inflací. Jakmile k ní dojde, nejspíše skončí i sociální a zdravotní systémy, jak je v Evropě známe – prostě nikdo už nic nedostane.

Vlastní měna CZK, i když navázaná na euro, vůči kterému kopíruje jeho vývoj, představuje jen záchranný člun pro nejhorší situaci. Jakákoliv krize eurozóny postihne i ČR – nevyhneme se jí, nikdy nebudeme ostrůvkem stability v moři finanční krize ani nebudeme bohatnout pomaleji, jak prohlašovala ODS a Kalousek.

Všeobecně se očekává, že koruna bude vůči euru dlouhodobě posilovat. Na posílení kurzu koruny bude působit zejména skutečnost, že současný kurz je dosti vzdálený od cenové parity, která je jedním ze základních faktorů ovlivňující hodnotu kurzu. Ceny v ČR byly totiž podle Analýzy stupně sladěnosti ČR s eurozónou, kterou zpracovala v prosinci 2016 Česká národní banka, v roce 2015 na úrovni 63 % cen v eurozóně. Tento faktor bude dlouhodobě nepochybně tlačit na zpevňování kurzu koruny k euru. Obdobně budou působit i další vlivy, jako docela příznivý stav platební bilance, vysoký objem devizových rezerv, relativně nízká zahraniční zadluženost, apod.

Je také nutno počítat s tím, co ukázala zkušenost z procesu zavádění eura na Slovensku, že při stanovování vstupního koeficientu mají evropské orgány tendenci vstupní kurz spíše zpevňovat. Pak lze odhadnout vstupní kurz kolem 20 Kč za euro.

Na první pohled se nemusí hodnota přepočítacího kurzu zdát nijak zvlášť důležitá. Ceny, mzdy a všechny ostatní ekonomické veličiny se přece vydělí stejnou částkou.

Jenže ČR je malou, velmi otevřenou ekonomikou, kde se podíl zahraničního obchodu pohybuje na zhruba třech čtvrtinách hrubého domácího produktu. A první, kdo se v případě silného vstupního kurzu může dostat do problémů, jsou exportéři. Pokud se například budou mzdy zaměstnanců exportního podniku pohybovat kolem úrovně průměrné měsíční mzdy (nyní cca 30 tis. Kč), pak při přepočítacím koeficientu 20 Kč za euro bude firma platit 1,5 tis. euro průměrné mzdy. Pokud bude koeficient stanoven na 25 Kč, bude tato mzda 1.200 EUR. Obdobně se budou chovat i další náklady, hrazené v tuzemsku, například platby za elektřinu, vodu, apod.

Naproti tomu ceny, za které vývozci v zahraničí svou produkci prodávají, v eurech, dolarech nebo v dalších měnách, zůstanou stejné. V důsledku působení křížových kurzů dojde při zpevnění koruny k euru i ke zpevnění koruny vůči ostatním měnám. Na druhé straně se exportérům zlevní v případě pevnějšího kurzu dovážené komponenty a materiály, což je většina jejich nákladů (podle typu výroby 40 – 80% prodejní ceny). U většiny montoven je to spíše vyšší podíl dovážených materiálů v prodejní ceně, a těch montoven jev ČR zrovna nejvíc.

Stejnému problému budou čelit firmy podnikající v oblasti služeb, zejména v cestovním ruchu. Například, pokoj pronajímaný za 1.000 Kč denně bude stát při kurzu 25 Kč 40 euro a při kurzu 20 Kč dokonce 50 euro. Také vyšší cena bude mít vliv na očekávání uživatelů služeb ohledně vyšší kvality služeb. Prostě dosavadní nižší úroveň kvality všeho zboží, především potravin a služeb s posilujícím kurzem koruny už nebude akceptována.

V podobné situaci jako exportéři budou také příjemci úvěrů, zejména fyzické osoby. Při poměrně vysoké míře zadluženosti některých skupin obyvatelstva to může ve společnosti vyvolat značné napětí. Například, pokud má dlužník nesplacenou hypotéku ve výši 1 milion korun, pak při vstupním kurzu 25 Kč bude dluh 40 tis. euro a při kurzu 20 Kč pak 50 tis. euro. Je sice pravda, že jeho plat by se měl přepočítávat rovněž stejným koeficientem, otázkou ale je, jestli mu jeho zaměstnavatel bude schopen mzdu při pevnějším koeficientu – tj. kolem 20 Kč za euro – vůbec vyplácet.

Jak podnikatelé, tak i dlužníci tedy budou mít zájem na co nejměkčím vstupním kurzu koruny – jeho ponecháním na současné úrovni kolem 26 Kč.

Na druhé straně budou přirozeně existovat i skupiny, které budou z pevnějšího přepočítacího koeficientu profitovat.

Takovou skupinou budou vlastníci úspor. Jeden milion korun úspor bude při kurzu za euro 25 Kč 40 tis. eur, ale při 20 Kč to bude již 50 tis. euro. Ceny by se měly sice ve stejném poměru rovněž zvýšit, ale čeští majitelé úspor mohou své peníze utrácet nejenom doma, ale velmi snadno i v blízkém zahraničí, kde se eurové ceny měnit nebudou.  Obdobně by mohli ze silné koruny profitovat také příjemci stálých mezd a penzí, zejména státní zaměstnanci a důchodci, v jejichž zájmu je další posilování kurzu Kč k euru.

Je jedno, jaký nakonec bude kurz, protože vždy na něm někdo vydělá, někdo prodělá. Nespokojenost „prodělávajících“ se pak projeví v jejich postoji k přijetí eura. Česká vláda a ČNB bude mít vliv na datum, kdy může být euro přijato, ale ne na výši kurzu pro přepočet, to nám sdělí ECB.

V zásadě jediným způsobem, jak negativní dopady přijetí eura zmírnit, je postupně slaďovat zejména české ceny, měnové podmínky (především úrokové sazby) a další makroekonomické veličiny s  eurozónou.  Teprve po dosažení vysokého stupně vyrovnání cen by mohla ČR vstoupit do eurozóny.

Příkladem je Dánsko, jehož ekonomika je zejména v oblasti cen a měnových podmínek s eurozónou a také nejsilnější ekonomikou EU Německem prakticky vyladěná, a Dánsko by mohlo přijmout euro fakticky bezbolestně kdykoliv. Ironií osudu ale je, že právě Dánsko si při vstupu do EU vymínilo, že euro nemusí přijímat. Tato země pravděpodobně čeká, až si euro vyřeší své problémy a teprve potom bude zvažovat případný vstup. Dánové mají mnohem chytřejší politiky než Češi, Moravané a Slezané.

Zato někteří hloupí čeští politici se do eurozóny hrnou ze všech sil. Ty nejhloupější politiky najdeme v ČSSD, TOP09, ODA, KDU-ČSL a ostatních stranách, které kromě politického prohlášení o přijetí eura tvrdí, že je přijmeme co nejrychleji.

Výše uvedené podmínky ukazují, že dříve než v roce 2020 se euro přijmout nedá. Spíše je zapotřebí období minimálně 6 let stabilního hospodářského růstu následovaného růstem platů. Pokud dojde ke krizi, možnost přijetí eura se oddálí o dobu trvání krize a odstraňování následků krize, což mohou být další 4 roky.

Průzkumy, jak budou obyvatelé volit v nejbližších volbách, ukazují na pravděpodobné vítězství ANO, kde si Andrej Babiš už uvědomil hloupost nápadu s přijetím eura a je proti. Pokud vznikne vláda bez ANO, tj. všichni proti ANO, budou členy vlády i strany, které jsou proti zavedení eura.

Nová vláda bude mít po volbách úplně jiné problémy než přijímání eura. Příliš rychlé přijetí eura vyvolá problémy, kdy prohrávající část populace bude značně převyšovat populaci, která na zavedení eura vydělá, a nová vláda se s takovými problémy kvůli zavedení eura bude potýkat celou dobu do dalších voleb. To si politik s jen troškou mozku opravdu odpustí. Z toho vyplývá, že Bohuslav Sobotka nebo Miroslav Kalousek jakožto nejhlasitější obdivovatelé zavedení eura opravdu moc inteligence nepobrali.

No a taková ODA, která má ve svém volebním programu, že přesvědčí občany, že jim zavedení eura přinese evropské platy, nehorázně lže. My jsme si totiž díky pevnému kurzu 27 CZK/EUR udržovanému ČNB vyzkoušeli nanečisto, co by zavedení eura způsobilo, a nic dobrého to opravdu nebylo. A růst platů už vůbec ne, k tomu došlo až po opuštění kurzového závazku (tj. euro nanečisto).

I kdyby nějakou náhodou došlo např. v lednu 2018 k souhlasu politiků a občanů na okamžitém zavedení eura, další dva roky bude muset česká koruna působit v mechanismu ERM II. Vstup České republiky do eurozóny proto nelze očekávat dříve, než v roce 2020, tedy na konci volebního období s výhledem na další volby, kdy se již projeví všechny negativní důsledky pevného kurzu CZK k EUR (v podstatě by se vrátilo období Miroslava Singera v ČNB se všemi negativními důsledky jeho éry). Většího vlastňáka si žádná politická strana dát nemůže, než v posledním roce před volbami zavést krok, jehož negativní důsledky jí mohou prohrát volby. A nějaké negativní důsledky budou vždy.

ČNB dalo hodně práce se kurzového závazku zbavit a díky tomu silně narostly náklady na udržování stabilního kurzu CZK/EUR. Když jsme jej konečně opustili, najednou zde máme strany naivní jak motýl, které chtějí za každou cenu zpátky.

Proto si nemohu vážit žádného politika, který tlačí na zavedení eura, a před volbami si vyberu pouze ze stran, které zavedení eura nechtějí. ČSSD, TOP09, ODA, KDU-ČSL nebo Strana Zelených mezi nimi nejsou. Nebojte, staré zloděje také volit nebudu, vyberu si někoho jiného.

Co se týká zavedení eura, nejlepší program by měla strana, která na zavedení eura nebude nijak spěchat, nechá si raději vlastní měnu CZK a počká, až přirozeným vývojem dojde ke sladění cen v ČR a eurozóně, což znamená i vyrovnání platů a důchodů. Opravdu k tomu nedojde brzy. Čím dříve k zavedení eura dojde, tím větší budou negativní důsledky jeho přijetí.

Hodnocení
Zatím bez slepic

Komentáře

Trvalý odkaz

Pane Gerd.
Nejlépe napsané téma kolem přijetí EURA.
Osobně jsem proti přijetí EURA,ale jak to vidím,oni nás k tomu donutí.přijmout EURO,ani nemusíme splňovat všechny podmínky.
Mám obavu,že pro přijetí EURA bude i Babiš a je vymalováno.Překvapuje mě ten nárůst celkového dluhu,jak si k tomu vysvětlit slova Babiše i Zemana,že se státní dluh snížil.K tomu připíši toto,někdo z okruhu Babiše potřeboval vyplatit větší částku z dluhopisů,proto to Babiš převedl na splacení st.dluhu.Jinak by mě zajímalo asi toto,státní rozpočet na rok 2016 byl navržen s dluhem 70mld.prodal Babiš v této částce dluhopisy,nebo ne.

Zatím bez slepic

Pane zemědělče,

děkuji za chválu. Euro mělo smysl přijmout někdy kolem roků 2000 - 2005, kdy by pomohlo přitáhnout zahraniční investice. ale ne dnes v době, kdy je lepší euro nemít. Co se týká Andreje Babiše, nedělejme si iluze. Když mu Brusel slíbí dotace výměnou za přijetí eura, euro přijme. Co se týká prodeje státních dluhopisů v částce deficitu 70 mld. Kč, upřímně nevím. Ale státní dluh je vždy nutné nějak pokrýt, takže asi opravdu vydal státní dluhopisy na 70 mld. Kč.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

"Good blog post. I certainly appreciate this site. Keep writing!
"
https://cima-afrique.org/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c…
https://kocom-hass.com/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%d…
https://www.ahanku.org/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%d…
https://www.popularaccounting.com/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%…
https://www.apesiciliana.it/Domanda/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%…
https://medicinerds.com/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%…
https://dynastymafiapodcast.network/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d…
https://www.infonology.net/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%…
https://www.bekdanismanlik.com.tr/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%…
https://dynastymafiapodcast.network/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d…
https://dispermasdes.semarangkab.go.id/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%9…
https://arhitectura.info/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c…
https://pyttkvtphcm.gov.vn/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%…
https://www.ahanku.org/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%d…
https://www.dof-roskilde.dk/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7…
https://www.webs4u.co.za/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c…
https://matrixdesignconcept.co.in/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%…
https://cinemabartar.ir/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%…
https://sesao24.go.th/web/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9…
https://dra.lt/question/%d7%a0%d7%a2%d7%a8%d7%95%d7%aa-%d7%9c%d7%99%d7%…

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Dobří lidé, k nimž Vidlák bezesporu patří, mají sklon vidět své bližní přednostně jako poněkud intelektem nevybavené jedince než slizké čímsi a kýmsi koupené podrazáky. Cynikové mají sklon opačný:

"Zato někteří hloupí čeští politici se do eurozóny hrnou ze všech sil. Ty nejhloupější politiky najdeme v ČSSD, TOP09, ODA, KDU-ČSL a ostatních stranách, které kromě politického prohlášení o přijetí eura tvrdí, že je přijmeme co nejrychleji."

Jmenovaní politici jsou sice vlastníky českých občanských průkazů, nicméně považovat je za ČESKÉ politiky lze jen se značnými výhradami.

Zatím bez slepic

Považujme české politiky za tiskové mluvčí některých skupin kapitálu. Třeba Bělobrádek mluví za Vatikán, ODS za podnikatele 90. let, které chytli nebo se bojí, že je chytnou, TOP 09 také za ty samé, ale co ještě stihli utéci z ODS, Stranu Zelených za bruselské neomarxisty, apod.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Gerd jistě čeká, že se do diskuze ozvou odborníci. A tak jen stručně. Dozvídáme se, že :
"Zahraniční dluh Česka stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku o 47,4 miliardy korun na 4,481 bilionu. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 91,9 procenta hrubého domácího produktu."
A otevřeme si Wikipedii :
"Česká republika má v porovnání s dalšími členy Evropské unie jeden z nejnižších státních dluhů. Ten ke konci roku 2015 dosáhl výše 1673,0 mld. Kč, a jeho podíl na HDP tak činil 37,4 %." Tedy 1,63 biliónů.
Zbývá se zeptat :
Komu dlužíme ten rozdíl - 2,85 biliónů korun, když ne cizině ?

Člověk se nestačí divit, jaký maglajz dovedou udělat z jednoduchých počtů, má dáti - dal, bankovní odborníci. To se to pak fixluje, že ano ? To se pak snadno vymění zlato za papírky, ...

Zatím bez slepic

Jenom čerpám ze starších zpráv.
Tu částku co uvádíte,je dluh státu vytvořený vládami.
Někde se uvádí,že občané dluží přes jeden bilión.
Firmy snad o něco více než občané.
Proto je možné,že to tak narostlo až na tu výši.

Zatím bez slepic

Státní dluh tvoří jen část zahraničního dluhu všech obyvatel a právnických osob v ČR. Státní dluh naleznete na http://www.verejnydluh.cz/ a je nyní 1656,63 mld. Kč. Když k tomu připočtete dluh veřejných rozpočtů (krajů, obcí a ostatních) 224,7 mld. Kč dostanete veřejný dluh ČR 1 881,32 mld. Kč. Platí pro chvíli, kdy píši. Zahraniční dluh ČR 4 481 mld. Kč v uvedeném článku uvádí "vládní dluh" 23,2% (1039,6 mld. Kč), zahraniční zadlužení bankovního sektoru včetně závazků ČNB 42,5 % (1904,4 mld. Kč) a na ostatní sektor připadá 34,3% (1537 mld. Kč).
Jde pouze o způsob vypočtu, aby vláda vypadala lépe než ve skutečnosti. Celou částku 4 481 mld. Kč dluží všichni, kdo mají sídlo v ČR (občané i firmy), někomu v cizině (a těch věřitelů je hodně moc).
Vládní dluh a státní dluh nejsou stejné hodnoty, a přesto jsou obě hodnoty pravdivé. Jde jen o účetní trik, aby výše zadlužené ČR nevypadala tak dramaticky. Něco přiznáme, něco rozmělníme, zbytek nepřiznáme. Podstatný je údaj, že zahraniční dluh celé ČR 4 481 mld. Kč odpovídá 91,9% HDP. Tedy už celý roční výnos někomu v cizině dlužíme a dluhu bychom se zbavili, kdybychom celý rok dělali jen na splacení dluhu a nechtěli peníze od zaměstnavatele, důchody a zdravotní od státu, atd. Prostě rok bychom museli makat zadarmo.
A ano, hlavním účelem celého oficiálního sdělení je, aby bylo možné ČR ještě více zadlužit, abychom se nebáli, když si vláda nebo ČNB v cizině půjčí ještě více, což dělá každá vláda. Tedy máte pravdu, účelem je směnit reálnou hodnotu (zlato) za virtuální (papírky).

Zatím bez slepic

A jistě nejsem sám, kdo potřeboval polopatické vysvětlení !

Zatím bez slepic

In reply to by Puck (neověřeno)

Trvalý odkaz

Rádo se stalo, politici, statistici a ekonomové rádi žonglují různými čísly, která vyjadřují něco jiného, než by měla. A vydávají velmi podobné odborné termíny do jiných souvislostí. Nedá se říci, že by vyloženě lhali. Ale mlží natolik, že se v tom vyznáme až po vícenásobném přečtení zprávy.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Protože jsme klasicka koloniální ekonomika (to neberte pejorativně - viz poměr HDP a dovozu/vývozu 4:3 a značky zboží v obchodech - např 95% cizí vlastníci u potravin, eufemisticky se to ovšem nazývá exportní ekonomika) zájem korporací o Euro v ČR asi moc valný nebude, tak důvody ze strany EU mohou být opravdu jen politické, aby ukázal jak jim jde integrace a po rozčarování z přijetí Eura se nám z EU hůře (prakticky nemožně) odcházelo.
Hezký den J.

Zatím bez slepic

Korporace o euro zájem mají, nemuseli by platit transakční náklady za převod dividend z CZK na EUR. Protože ročně odteče z ČR asi 300 mld. Kč do zahraničí jen na dividendách (pominu, že firmy ještě platí centrálám hříšné peníze za IT služby, značku, apod., což jsou další peníze odváděné navíc, ale tvářící se jako služba - ve skutečnosti jde o účetně skrytou dividendu), některým akcionářům nevyhovuje platit ročně 10-15 mld. Kč transakčních nákladů bankám z jejich pohledu zbytečně.
Na druhou stranu devalvace CZK znamená levnější práci a tak větší zisk k odvedení do zahraničí.
Výhodnost ovlivňuje jen výše bankovních poplatků za převod měn. Dokud jsou malé, firmy je neřeší. Jakmile budou velké, firmy zatlačí na vládu, aby přijala euro. momentálně nás CZK chrání před negativními vlivy, které takové Řecko nemůže řešit devalvací řecké drachmy, a nemají cestu z dluhové pasti.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Argumenty velké, rozsáhlé, leč i tak se míjející s podstatou problému.

EURo je třeba odmítnout z jiného důvodu, leč o to zuřivěji. Předně, ekonomie je společenská věda na úrovní věštění. Krom, snad zákona nabídky a poptávky, je možné se přít a nacházet několikerá naprosto si odporující vysvětlení na cokoli. Přes to je nutné postavit i tak základy na popud selského rozumu a zkušenosti našich dědů..

První základ je: peníze dělají peníze a dluhy zase jen dluhy.
Druhý základ je: čím dál od zdroje peněz, tím hůř.

Již tyto dvě zkušenosti selského rozumu stačí k odmítnutí EURa.

Třetí základ: dluhy splácené s úrokem jsou nesplatitelné.

Zde se musíme zastavit, neb je často tvrzen opak, případně je ona skutečnost zpochybňována.
Příkladem budiž půjčka 100 jednotek měny splacená pro jednoduchost ve dvou splátkách s úrokem jedné jednotky.
Připusťme, že je použiji a uvedu do oběhu oněch 100 jednotek měny.
Dále připusťme, že se mi podaří část jednotek ke konci údobí ke splacení první splátky stáhnou zpět včetně i toho jednoho k uhradě úroků.
První splátka tedy bude 51 jednotek. Toto se mi vcelku úspěšně podaří.
Dále je předpoklad, že oněch 50 jednotek splacením zanikne a onen jeden zbylý banka použije a uvede v oběh. Obíhat bude tedy 50 jednotek. Mám li splatit 51 jednotek, pak na trhu chybí ona úroková část.
Pokud uděláme předpoklad, že si někdo jiný vzal v uvedených jednotkách úvěr, pak se na trhu ona jednotka objeví a já slavnostně splatí svůj dluh a předám štafetu nesplacení dál, zase k jinému co si pořídí dluh. Pokud by se ono předávání dělo vždy následně, pak by vcelku nebyl problém, pokud se děje úvěrování exponenciálně a není jiné možnosti, navíc za stavu kdy se vyvádí úrokové peníze mimo zdrojový ekonomický prostor, pak je splacení vcelku nemožné a je jen otázka času, kdy se veškerý majetek přesune do rukou těch, co jsou v blízkosti zdroje peněz.

Je hloupost, že jsme si nechali vnutit neoliberální povídačku o nutnosti nezávislosti národní banky, čímž jsme se naprosto dobrovolně dali do rukou nadnárodních bankovních mafií.

Je nadmíru zajímavé jak se naprostá hloupost jdoucí proti zájmu většiny stane většinově přijímaným a chtěným standardem.
Přijetím EURa se posuneme v okrádání o úroveň výš s naprostou nemožností se z osidel velkého kapitálu vymanit.

Zatím bez slepic

Tak ako já myslím, že je snad všeobecně známo, že tahle teorie, že dluhy nejdou splatit, protože k tomu neexistuje dost peněz, je blbost. Pokud si vezmu úvěr v bance v CZK, zainvestuji ho, vyrobím hodnotu, kterou do zahraničí prodám třeba za EUR tak, že utržená hodnota bude větší než původní úvěr i s úrokama, pak bance splatím ten dluh v EUR převedených zpět na CZK, žádné peníze v našem ekonomickém prostoru chybět nebudou a ještě mi zbyde. Ale to musím mít dobrý podnikatelský záměr a ten musí vyjít.

Zatím bez slepic

No vida, další popírač základů matematiky.
I Klaus se snažil počítat do jedničky, leč jak vidno, moderní doba tato prastará pravidla zásadním způsobem odmítla a nastolila nová, kde se dopočítává i nad jedničku. "bance splatím ten dluh v EUR převedených zpět na CZK, žádné peníze v našem ekonomickém prostoru chybět nebudou a ještě mi zbyde".
Zkusím si to přeložit: vhodným převodem peněz k zářným prosperujícím zítřkům.
Boží prostoto, co to máme v tom našem státě za zoufalej materiál.

Zatím bez slepic

Věštče,
Jozef K. má pravdu, ale to se dotýkáme samé podstaty peněz. Dokud byly zlaté, samy o sobě neměly žádnou hodnotu, jen byly reálně navázány na nedostatkový kov. Zlato samo o sobě neznamenalo nic pro přírodní národy, nedalo se nijak využít. Tak mělo hodnotu je pro ty, kdo mu hodnotu přikládají. Pak došlo k odtržení papírových peněz od zlatého standardu, jinými slovy slibu, že kdokoliv bude chtít, banka mu vymění papír za zlato. To způsobilo důvěru lidé, že k tomu v případě potřeby dojde a nikdy se nesešlo dost lidí, aby všichni chtěli zlato. Když se papírový peníz odtrhl od reálné hodnoty, teprve tehdy nastaly ty pravé finanční fígle.
Virtuálně koluje po planetě asi desetinásobek peněz než je reálná hodnota věcí na světě, kterou představují.
Každé finanční letadlo jednou spadne, a platební systémy založené na papírové měně vždy skončily. Už asi dvacetkrát. Tak se dá docela jistě předpovědět, že spadne zase. Je jen otázkou, kdy k tomu dojde. Je výhodné držet reálnou hodnotu (zlato, nemovitost) v době, kdy inflace roste, protože hodnota věci roste s inflací. Ale držení věcí má náklady na udržování, zatímco peníze ne. Proto je výhodnější držet při nízké inflaci raději peníze. A proto ČNB tolik sleduje inflaci, aby trochu požírala úspory a trochu umožnila lidem, aby aspoň něco spořili. Pokud bude inflace stabilní na hodnotě 2%, za 36 let se hodnota vkladu reálně sníží na polovinu. Např. vyjdete ze školy a půjčíte státu stovku. Necháte mu ji bezúročně na 35 let. Pak si ji vyzvednete a zjistíte, že např. místo 4 bochníků chleba koupíte už jen 2. Je to matematický model, kdy těch 35 let je aktivní ekonomický věk obyvatel, tj. vydělávají a spoří. Za 35 let si už na původní hodnotu vzpomene málokdo. odtud vychází ten zdánlivě neurčitý cíl 2% inflace jako optimální.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Malé kradení je přípustné a ve státním zájmu?
Shodou náhod jsem včera chvíli sledovat v televizi srocení politických hlav a jejich nadčasové příběhy o budoucnosti penzijních systémů.
Zkušení politici měli naprosté jasno a spoléhají na jakési penzijní fondy. Tedy důvod k existenci státu se opět nějak zmenšil. Kupodivu, a většinou to bili budoucí politici, měli vcelku rozumné názory.

1. Průběžný systém nemá alternativu.
2. Důchod bude rovný.
3. S ostatními penězi ať si dělá každý co chce (druhé a další pilíře).

No a teď přichází právě ta inflace. Všichni nějak předpokládají, že budou fondy jež budou o ony spořené peníze pečovat, přirozeně s péčí řádného hospodáře, a minimálně budou tak úspěšné, že dorovnají onu inflaci.
Věřit takovéto povídačce je hloupost, naivita, neochota vnímat realitu, prostě toto se nemůže za žádných okolností zdařit. Vím, že jsou fondy jež mají zisky, leč jsou i fondy jenž je nemají. V konečném součtu vychází nula, neb je možno dopočítat, i v onom globálu, jen do jedničky. Navíc s nevyhnutelnou koncentraci majetku bude ono fondové uspořádání stále nemožnější.
Když slyším, že by se mělo zdravotnictví zprivatizovat jako předposlední atribut státu, pak mi vychází, že bude jen marxistický proletariát, jenž bude moci voli ekonomickou elitu do politického, přirozeně, že do demokratického systému.
Politická elita si nastrčí do vedoucích pozic klíčových nezávislých úřadů své příznivce a odzbrojený proletariát bude mít právo jen robotovat. Soudní systém jako poslední atribut státu bude plně podřízen politické moci a budeme kde, no přece v socialismu.
Socialistický systém padal 40 roků. Mám obavy, že kapitalistický socialismus bude mít tužší kořínek.

Zatím bez slepic

Stát byl, je a bude organizované násilí. Vlastně se až tak moc ve své podstatě neliší od gangů, které vybírají peníze za ochranu. V případě státu stát vybere peníze za ochranu a neudělá nic. Stát začne něco dělat až ve chvíli, kdy neplatíte.
Co se týká penzijních fondů jejich jediným skutečným účelem je vybrat od obyvatel peníze a půjčit je státu. Protože žádný systém na území ČR nevydržel bez velkých finančních otřesů déle jak 30 let, není rozumné očekávat, že střadatel do penzijního fondu ve stáří dostane skutečně všechno to, co spořil. Někdy je na tom lépe alkoholik, který schovává zálohované lahve.
Současný neomarxistický kapitalismus už padá nejméně 30 let, tak máme šanci, že do 10 let spadne úplně. I to poučení z krizového vývoje už jsme tu v podání Junckera měli zase.

Zatím bez slepic

Nejdou, protože dluhy sanují peníze na nadhodnotu (podobně jako zahraniční obchod). V kapitalistické společnosti nikdy nemůžou být platy stejně velké v součtu jako hodnota zboží (služeb) v prodejních cenách v součtu, tj. se ziskem, za určité období a teritorium. To není ideologie ale jen matematika.

Zatím bez slepic

Tak jistě, ta koruna ze stovky jako úrok bude vždycky chybět. Však není asi třeba poučítat s tím, že celkový dluh se někdy splatí celý. Jinak by to ani fungovat nemohlo, nebo alespoň já nevím jak -- nějaké to pnutí a přetahovaná o poslední haléř tam být musí;).

Zatím bez slepic

Na tom všem je nejkrásnější právě ono "není asi třeba počítat s tím, že celkový dluh se někdy splatí celý". V demokratickém kapitalismu je majetek i dluh posvátný. No a když nebude dluh splacen přichází na řadu CO, no přece exekuce. No a jak jistě ze zkušeností víme, v exekuci se majetek vydraží právě za cenu dluhu. Tudíž deset roků splácíte, abyste v jedenáctém roce předali nemovitost bance a začali platit nájem novému majiteli. Tento stav je přímo rajskou hudbou pro banky.
Již dnes jsou odhady, že tak za 5-7 roků přijde období nesplácení a ráj na zemi pro realitní makléře.

Ale jo, co jsme si klíči sametovým převratem vycinkali, to máme. Zajídal se nám socík, kapitalismu se nám dostává plnou čuňu. Dokonce mnohým z toho i zaskakuje. Ještě naši vnuci budou vyprávět jak dědeček neměl starost o práci, sice nebyly banány, leč bylo možné jet na chalupu a nadávat sice jen pod peřinou. Dnes se pomalu, zato jistě ono trestání za názory opět vrací, banánů plná pr.., leč nemáme na ně. Cestovat jsme nemohli krom jiného z ideologických důvodů, dnes proto, že na to nemáme stejně tak jak v minulosti.
Socík střižený kapitalismem se nám pomalinku ale jistě vrací s tím, že si pomož každý jak umíš.

Zatím bez slepic

Lidé se nebudou bouřit, pokud budou mít chléb a hry a pocit elementární spravedlnosti. Právě pocit elementární spravedlnosti dnes chybí, sluníčka a cizí elementy jsou státní a soudní mocí silně protěžovány. Budoucí revoluce budou vedeny proti nim a identifikace je snadná. To není návod, ale konstatování faktu. Dá se tomu výbuchu zabránit, pokud stát obnoví elementární spravedlnost, tj. je nám líto, že jsi přišel z Afriky a měl jsi těžkou cestu, ale tady jsi spáchal zločin, který se stal a houby záleží na důvodech, proč jej Afričan spáchal. Jednoduchá pravidla s jasnou sazbou, což má třeba islám, takže možná nakonec demokracii nahradí šaría.

Zatím bez slepic

Já vám nechci nějak kazit konspirační teorii, ale ten nesplatitelný dluh platí pouze pro abstraktní CELEK: všechny dluhy světa nebo dluh nějaké hypotetické banky na měsíci nebo možná v izolovaném KLDR. Nikde jinde to neplatí. Naše dluhy evropské bance můžeme klidně splatit, když to, co nám zbylo nerozprodáme, budeme makat jako mourovatí, dobře se množit a bůh nám pomáhej najít někde ložiska nějakých vzácných hornin ;). A jinak věřte, že ty veké dluhy se nikdy zcela nesplácejí už z principu: to se jednou za čas - nejlépe po nějaké vojně - sejdou papaláší a nějaké ty dluhy si navzájem pokrátí, podle toho, jak to dopadlo. Do téhle vysoké hry se my -jakožto nemilitantní národ- nedostaneme, takže můžeme být klidní, a já také klidný jsem.

Zatím bez slepic

Není účelem splácet dluh. Je nutné platit úroky. Splacený dluh znamená pro banku konec zisku. Bez dlužníků, kteří ovšem platí způsobně úrok, by banky byly brzy na huntě. Samozřejmě, že je nutné držet dlužníky na uzdě tak, aby měli dost financí na platby smluvených úroků.

Zatím bez slepic

Matematickou konstrukci vydávat za "kazit konspirační teorii", mi přijde trošku zvláštní.
Vysvětluji si to tak, že jste vlastní neschopnost nalezení souvislostí zkratkovitě nahradil konspirační teorií, což vám odpouštím.

Zatím bez slepic

USA nedávno splatily dluhopisy vydané za 2. světové války. Pro výplatu si přišlo méně než 10% lidí. 90% dluhopisů v průběhu času vzalo za své.

Zatím bez slepic

Dluh je v tomto systému bičem na lidi, aby něco dělali a nezakrněli. Je to asi lepší než když se používal bič skutečný. Nejspíš by se nechal používat i spravedlivěji :) -- přetahovat jím jen ty, co to potřebují a slabší, by mohli být toho biče ušetřeni, protože -- každý na kolik stačí -- bez ztráty komfortu života oproti těm silnějším. Takže já to vidím tak, že dluh by nemusel být jen ten ďáblův dráp. (optimistický smajlík)

Zatím bez slepic

Věštče,
o podmínce politického souhlasu většiny obyvatel ČR na zavedení eura píši v článku. Ale vyšel jsem z předpokladu, že Bruselu loajální vláda prohlásí, že o euru už obyvatelé hlasovali při referendu o vstupu do EU. Proto jsme se více soustředil na to, kdy by vůbec bylo možné euro přijmout bez radikálních sociálních otřesů. Čím déle, tím lépe, a nejlépe vůbec, protože eurozóna spěje ke krachu stejně jako dříve RVHP. RVHP zaostávalo za západní Evropou, dnes EU zaostává za Čínou a Asií obecně. Politici ČR mají zvláštní dar vždy neomylně vybrat stranu, která prohraje. Úplně nejlepší ve výběru naprostých ubožáků byl Václav Havel, jeho pověstná podpora politické straně ve volbách podpořenou stranu spolehlivě poslala do věčných lovišť. Jeho následovníci hlásící se k jeho odkazu velice podporují EU. Z toho soudím, že dny EU jsou sečteny. Polibek smrti Václava Havla je věčný a nikdy se nemýlí.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Euro je jen další německej tunel.

Není divu, že se Německu, jenž bylo před Merkelovou "nemocným mužem Evropy" najednou tak ekonomicky daří. Díky Euru vysálo, co mohlo, všude kde mohlo. Kdyby nebylo cílem zavedení Eura z nás vysát prachy, tak by nás tam nevzali nikdy.

Kdyby Euro bylo dobré pro nás, tak na něj Kalousek nadává od rána do večera.

Zatím bez slepic

Za normálních okolností by Německo mělo marku výrazně dražší než mají dnes euro. Protože eurozóna je brána jako celek, Německu situace nahrává pro podporu exportu. Němcům to platí ty chudší země s eurem, což jsou třeba Řecko a Itálie. Pokud přistoupí ČR, průměr EU se o trochu sníží, což opět pomůže zlevnit export Německu a státům tzv. Severu. Jihu by prospěla vlastní měna, kterou by bylo možné devalvovat. Rozpad eurozóny na tvrdé integrační jádro německé ekonomice svědčit nebude, téhle bouřky se bát nemusíme.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Myslím, že z hlediska reálné ekonomiky je máloco tak zavádějícího jako ukazatel "zahraniční dluh". Tím spíše v situaci, kdy dlužníci i věřitelé mají primárně zahraniční vlastníky. To neplatí vlastně jen o "veřejném sektoru", domácnostech a několika domácích firem s domácími vlastníky.
A jak to tedy je opravdu, včetně podstaty toho (zavádějícího) "problému"? Stačí nalistovat ve Wikině -
"Zahraniční dluh (angl. external debt) nějakého státu je součet všech dluhů, které různé subjekty dluží věřitelům v zahraničí. Mezi dlužníky, kteří se na něm podílejí, patří jak veřejná správa (dluh státu, samosprávných částí a dalších orgánů státu), tak právnické osoby (firmy) a fyzické osoby (domácnosti). Mezi věřiteli mohou být soukromé banky, jiné vlády a mezinárodní finanční instituce jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka.

Česká Republika

Zahraniční dluh ČR stoupá a byl v polovině roku 2017 4,48 biliónu korun (92 % HDP).[2] Ovšem čistá mezinárodní investiční pozice (NIIP) ČR, jako rozdíl zahraničního dluhu a zahraničních pohledávek rezidentů, byla v roce 2016 -24,6 % HDP.[3]" https://cs.wikipedia.org/wiki/Zahrani%C4%8Dn%C3%AD_dluh

A jaká je úplná realita? Na to se podívejte zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_zem%C3%AD_podle_zahrani%C4%8Dn%C3%… tohle tu nejde dost dobře nakopírovat. Česko je ve světovém pořadí podle výše dluhu (v dolarech) na jednoho občana na 49. místě mezi evidovanými zeměmi - a dívejte se dobře - hůř jsou na tom až na Polsko (hned před námi), a Bulharsko a Rumunsko (v těsném kontaktu s námi) všechny ostatní státy Evropské unie i EU jako celek. Podobné je to v porovnání zahraničního dluhu v procentním vyjádření poměru k HDP. Česko je se svými 37,7 % o celý obvod zeměkoule před EU jako celkem, kde ten poměr činí 85 %! - ostatní země, včetně nejbohatších v EU jako Lucembursko, Nizozemsko, Německo '(sic!!!!) si klidně dohledejte sami - to jsou palety! A tihle nám kážou vodu - a chlastají co? To není víno, to je stoletý koňak.

Tož tak z trochu jiného úhlu pohledu na totéž.

L.

Zatím bez slepic

Přesto si dovolím zkopírovat největší světové dlužníky (podle absolutní výše dluhu) a podívejte se také, kolik to činí na jednoho občana a kolik procent HDP (v poměru s námi):

1 Spojené státy americké 16 506 210 900 000 USD 52 170 USD 105 %
— Evropská unie 16 080 000 000 000 27 864 85
2 Spojené království 9 836 000 000 000 156 126 390
3 Francie 5 633 000 000 000 74 619 182
4 Německo 5 624 000 000 000 57 755 142

a přece jen pro transparentnost to Česko

48 Česko 68 540 000 000 USD 7 229 USD 37,7 %

Musím připomenout, že to nejsou vždy úplně aktuální čísla, může tu být rozptyl plus mínus pět roků.
A ještě jedno musím připomenout.
Česko a další země bývalého sovětského bloku měly ekonomiku "přetrženou" čtyřiceti lety socialistického hospodářství (nekritizuji, nachválím, konstatuji). Poté následovala transformace na ekonomiku kapitalistickou (tržní) se všemi jejími náklady - u nás třeba "bankovním socialismem", který financoval nastávající multimilionáře a miliardáře, aniž dále mluvím o přímém rozkradení statků naší země.
A teď říkám spolu s Felixem Holzmannem - "A tak mi teda řekněte...." na čem nasekaly ty mnohosetbiliónové dluhy ty "pokojně" se vyvíjející "demokratické" státy?
Odpověď sice sám pro sebe znám, ale nechám si ji také tam. Není "populární" a politicky korektní.
L.

Zatím bez slepic

In reply to by Lex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Bohužel, textový editor tohoto blogu je vůl jak Karlštejn.
Údaje o největších zahraničních "dlužnících" jsem pro přehlednost uspořádal do přehledného formátu, leč editor z toho udělal zase jen řádky se zástupy nepřehledných numer a písmen.
Proto vyložím slovně:

Největším světovým zahraničním dlužníkem jsou USA s celkovou sumou dluhu 16 biliónů 506 miliard 210 miliónů 900 tisíc USD, což představuje dluh přepočtený na jednu "americkou hlavu" 52 tisíc 170 USD, a celkový dluh představuje 105 procent ročního HDP USA.
Následuje EU jako celek s celkovou sumou dluhu 16 biliónů a 80 miliard USA, což na jednu "unijní hlavu" představuje dluh 27 tisíc a 864 USD, a 85 procent ročního HDP celé EU.
Následuje Spojené království Velké Británie a Severního Irska s dluhem 9 biliónů a 836 miliard USA, což představuje neuvěřitelných 156 tisíc a 126 USD na jednu "britskou hlavu" a v poměru k ročnímu HDP 390 procent!!!!!!!!
Celkové zadlužení Francie na dalším místě činí 5 biliónů a 633 miliard USD, což na jednoho "Frantíka" představuje 74 tisíce a 619 USD a v poměru na roční HDP "Galského Kohouta" 182 procent!!!
No a pak následuje hájemství "madam Merkel" s celkovým zahraničním zadlužením ve výši 5 biliónů a 624 miliard USA, každý Němec si tak může nachystat na splacení té sekery 57 tisíc a 755 USD, a to představuje 142 procent ročního německého HDP.

Jakže to říkal feldkurát Katz? "To se nám to hoduje, když nám jiní půjčujou!"

To se to madam Merkel a jistému M(i)akronovi vyhrožuje hlupáčkům, co jim v EU přicmrndují! To se to hraje na světové lídry. Že jim v těch zemích nepatří už skoro ani dřevěná postel, to je jiná věc. Na pryčnu s dekou by ale asi zbylo.
Jenže je to samozřejmě zase úplně jinak, jak jsem napsal už v prvním vstupu, a jak, konečně, pravil i ten starý rabín..

Zatím bez slepic

In reply to by Lex (neověřeno)

Trvalý odkaz

Na otázku kam zmizely prachy ze západní Evropy a jak vlády mohly nasekat tak obrovské dluhy je jasná odpověď. V první řadě šlo o koupení sociálního smíru, aby naštvaní dělníci nechtěli zavést socialismus v západním Německu. Když nepřítel socialismus zmizel, přestal být platný důvod uplácet tolik domácí populaci a peníze se přesunuly k těm bohatým a do Číny.

Příběh o dvou farmářích - Farmář Čang pěstuje jen samé pomeranče. Farmář John zase jen samá jablka. Každý zkrátka pěstuje jen to, co dovede nejlépe, a přebytek vyměňuje za ovoce toho druhého. Oba farmáři tak těží ze své konkrétní komparativní výhody a volného obchodu. Čang „exportuje“ pomeranče jen a pouze proto, aby mohl „importovat“ jablka a vice versa.

Jednoho jara však Johnův jablečný sad sežehne mráz. John nemá, s čím by obchodoval, v břiše mu ale kručí. Navrhne tedy Čangovi, že mu za jeho pomeranče vystaví dlužní úpis. A jelikož Čang by všechny své pomeranče stejně nespořádal a jelikož mu John slíbil desetiprocentní úrok navíc (vyplacený pochopitelně v jablkách), s návrhem souhlasí.

Čang přijme Johnovu nabídku jen kvůli ovoci, které mu Johnův dlužní úpis slibuje. Papírek sám o sobě žádnou cenu nemá. Čang se ho nenají. Hodnotu mu dává pouze slib, že mu za něj John dá jablka.

Jenže další jaro postihne Johnovu úrodu znovu přírodní pohroma, tentokráte povodeň. I uzavře John s Čangem znovu tutéž dohodu – vezme si od něj pomeranče a slíbí mu do budoucna obvyklou splátku v jablkách.

A teď si představte, že nebohého Johna trestá Pánbůh rok za rokem, zas a znovu a že John dál odebírá od Čanga pomeranče výměnou za dlužní úpisy. Dříve či později Johnovi dojde, že si žije docela dobře, aniž by se musel lopotit se sklízením úrody. I pokácí všechny své jabloně a sad přestaví na golfové hřiště. Od rána do večera pak hraje golf a baští Čangovy pomeranče. Odborně řečeno – John přešel na „ekonomiku služeb“.

Čang má na druhé straně tolik práce se svými pomeranči, že se na Johnův green vůbec nedostane. A co hůř – dlužní úpisy bere od Johna tak dlouho, že už zapomněl, k čemu vlastně jsou. Už zapomněl, že mu za ně kdysi John slíbil jablka. Místo toho teď měří své bohatství jen podle toho, kolik má v portmonce dlužních úpisů.

Navíc měl John kdysi dávno ve vesnici tak znamenitou pověst, že Čang může s jeho úpisy obchodovat a kupovat za ně od ostatních farmářů nejrůznější zboží a služby. Nikdo si jaksi nevšiml, že místo bývalého jablečného sadu se dnes na Johnově pozemku zelená golfové hřiště, pročež jsou jeho dlužní úpisy naprosto bezcenné, neboť John už je za jablka vyměnit nemůže, ani kdyby chtěl.

Někteří z vás si teď možná říkají, že celá vesnická ekonomika nyní závisí na Johnových bezcenných papírcích. Kdyby si však vesničané zčistajasna uvědomili, jak se věci doopravdy mají, museli by chtě nechtě uznat své ztráty. Jejich skutečná ekonomická situace by se však zlepšila, protože by alespoň přestali hromadit bezcenné dlužní úpisy. A pokud jde o farmáře Čanga, ten by se mohl znovu naplno – a doslova – těšit plodům své práce.

Tím, kdo by byl doopravdy nahraný, by byl pochopitelně John, jelikož bez jablečného sadu a bez schopnosti kupovat zboží na dluh by trpěl hlady. Musel by přestavět své golfové hřiště zpátky na sad, připomenout si, jak se pěstují jablka, a opravit své zrezivělé nářadí (pokud je mezitím nevyměnil za golfový vozík a titanové hole). Kdyby to ovšem nedokázal, nezbývalo by mu, než prodat hřiště farmáři Čangovi a nechat se zaměstnat v jeho pomerančovém sadu jako česač.

Tolik základní příběh od Petera Schiffa. Jenže příběh má ještě pokračování.

Farmář John si uvědomil, že Čangovi by jednou mohla situace dojít a odmítl by Johnovi pomeranče prodávat. Tak si John ve volném čase pořídil titanovou baseballovou pálku. Snadno s ní přerazí jakoukoliv dřevěnou a je dokonce lehčí než dřevěná, tak je s ní proti svým protivníkům hbitější a silnější. Mezitím si ve vesnici vždy vybere místního potížistu, kterého ostatní obyvatelé nemají rádi. Občas za ním vyrazí se svou baseballovou pálkou všem připomenout, kdo může kohokoliv a kdykoliv ztřískat. Čangovi je jasné, že nemůže za Johnem otevřeně jít a žádat jej o splacení celého dluhu. John by místo zaměstnání česače v sadu raději rozbil Čangovi hlavu a celý sad s pomeranči mu zabral. Tak Čang šeky vystavenými Johnem platí některým vesničanům, kteří Johnovi z dřívějška dluží, za pomoc v sadu. John mezitím rozhodl, že celá vesnice bude obchodovat pouze s jeho šeky, které smí vystavit pouze John. Kdo se pokusí vydat své vlasntí šeky, toho John navštíví s titanovou pálkou.
Mezitím je ve vesnici jasné, že John takto postupně zlikviduje všechny. Někteří se k Johnovi lísají a líbají půdu, po které chodí, a dělají všechno, co jim John řekne. Např. taková Angela nebo Emanuel. Čang po večerech střádá titan na svou baseballovou pálku, aby se jednou mohl Johnovi ubránit. Zato Vladimír zvolil jiné řešení. Oprášil svou ocelovou pálku a občas s ní ve vesnici zamává, občas ji proti někomu použije. John ví, že s Vladimirem tak snadnou práci mít nebude, tak proti němu štve vesnici, a obrátil proti Vladimirovi jeho naivní dceru, která před chalupou demonstruje za sesazení Vladimira. Vladimir dceru občas seřeže a zavře v chalupě, ale vždy je zticha.
A tak ve vesnici všichni žijí. Angela a Emanuel dál hlasitě obdivují Johna i když ví, že je po večerech tajně poslouchá. Vladimir se drží své chalupy a jen občas někoho ztříská, když mu do chalupy moc buší. Taky by rád předváděl svaly, ale na Johnovu titanovou baseballku nemá dost peněz. Čang pilně pracuje, dál prodává Johnovi pomeranče, a staví si vlastní pálku. Čang vždy přijímá Johnovu novou směnku, ale pokaždé s větším zdráháním. John ví, že Čang směnku nakonec stejně přijme a nechce si jeho početnou rodinu znepřátelit, když nakonec pěstují pomeranče, které už John pěstovat neumí.
Angela a Emanuel ještě neví, že budou dělat špinavou práci pro Johna a platit mu za ochranu. John hraje golf, udržuje titanovou baseballku a sleduje, kdo si proti němu troufne vystoupit veřejně.
Čang se mezitím spojil s Vladimirem a oba si tajně pomáhají pro případ, kdyby proti nim John vyrazil. John oba nepřemůže a tak jen tiše čeká, kdy Čang řekne dost a další směnku od Johna už nepřijme, a ubrání se baseballkou. Všichni jen čekají na chvíli, kdy si Čang postaví takovou pálku, že se vyrovná Johnovi. Ten den se nezadržitelně blíží.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

A s dovolením kopíruji, takhle by tu ekonomii pochopili i na základce.
Pro úplnost obrázku mohli být ještě další vesničani.
Určitě je to vesničan David. Ten má titanovou pálku už dlouho. Nikdy se s ní sice nepředvedl ani nepřiznal, že ji má, ale postaral se, aby všichni ostatní věděli, že ji má. Žije poměrně osamoceně v mrňavé ocelově opevněné chaloupce a když se mu někdy zdá, že v některé z okolních pastoušek se nahromadilo víc dřeva nebo dokonce oceli (o titanu ani nemluvě) než je zdrávo, tak tam pod pláštíkem tmy v noci vlítne a rozmlátí, co mu přijde pod ruku. Tedy, ono se vlastně najisto neví, že to byl on, protože to nikdy nepřizná, ale nikdo jiný to nedělá a on to vlastně ani nepopírá. Vesničani z okolních pastoušek ho proto upřímně ... nemají příliš rádi. Ale protože dobře vědí o Davidově nepřiznané titanové pálce, tak si maximálně zanadávají a víc si netroufnou. Kromě toho se o Davidovi ví, že poměrně dost kamarádí s Johnem. Občas se tedy pěkně pohádají, ale když o něco jde, John spolehlivě Davida podrží. Co z toho John má, to se moc neví. A jinak se David baví, s kým chce, dokonce i s Vladimírem, když nazná, že je to potřeba.
Pak vesničani Ahmed a Aúds. Mají hodně společného, ale nemají se vzájemně moc rádi. Oběma na zahrádce teče ze země moc dobrá minerálka, která chutná celé vesnici a kterou taky celé vesnici prodávají. O Aúdsovi se všeobecně ví, že spí na seně a doma mlátí ženu, ale prodává Johnovi nejvíc minerálky (samozřejmě za jeho směnky na neexistující jablka), a tak o tom John moc nemluví. Ahmed se doma občas pohádá se ženou a protože stěny jsou tenké, tak John po každé takové hádce rozkáže, že od takového hulváta si nikdo z vesnice minerálku kupovat nebude. Ahmed to vždycky nějak ustojí, ale rád by doma měl aspoň ocelovou pálku. To kdyby Johna třeba napadlo, že Ahmed svoji zahrádku vlastní čistou nespravedlností. Protože Vladimír má s těmito Johnovými nápady už jistou zkušenost, s pochopením Ahmedovi poslal pochromovaný ocelový štít. A s Čangem se Ahmed dohodl, že mu minerálku bude prodávat rovnou za pomeranče.
Pak vesničan Volkan. To je výbušná, složitá povaha. Je to navenek kamarád Johna, Angely i Emanuela, ale hrozně ho míchá, že ho Angela s Emčou pořád nechtějí pozvat do své velké dvouchalupy. Pořád ho jen mistrují, jak by si měl u sebe doma poskládat nábytek. A on se přitom tak snaží. Nedávno, když se Angela, Emča i John moc zlobili na Vladimíra, tak šel a svojí pálkou ubil Vladimírovi jeho vycvičeného sokola. Vladimíra to hrozně namíchlo a přestal s Volkanem úplně mluvit. A Volkanovi kamarádi? Celkem nic; ani Volkana nepochválili. Nebo tuhle zase víc zapršelo a Angele teklo na zahrádku bahna jako nikdy. Ukázalo se, že Angela už roky nechala chátrat kamennou zídku, která měla její zahrádku pro tyhle případy chránit. A Volkan šel, zídku opravil a příval bahna svedl k sobě do jezírka. A co na to Angela? No že má nějaké necivilizovaně bahnité jezírko... Tak se Volkan naštval, pokorně se omluvil Vladimírovi za to nedopatření se sokolem a na důkaz udobření si od něj pořídil pěkný pochromovaný štít. Volkanovi civilizovaní kamarádi na to hledí s otevřenou pusou a čekají, co z toho bude. Možná čekají, že to ještě nějak překazí vesničan David, protože tomu se to pranic nelíbí a často dosáhne svého i bez přímého použití pálky...

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

Děkuji za přesné doplnění, pobavil jsem se. Angela by mohla své bahnité jezírko rozvést ke všem sousedům, kteří to nadělení doma ještě nemají.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Jak zmiňuje i pan Lex,za socialismu takové dluhy nebyly,ani nebylo potřeba je nasekat.
Kapitalismus se bez dluhů neobejde,kam by mafiáni investovali,kam by investovaly banky,všechny fondy.
Investice do výroby moc netáhnou,tak většina nakupuje státní dluhopisy.
Dávám za pravdu,věštec,dluhy dělají jen další dluhy.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane zemědělče,
za socialismu vládli ještě lidé, kteří na vlastní kůži pocítili nebo u sousedů viděli, co to dluh znamená. Dnes se to dá přirovnat k situaci dvou lidí. První má starý barák, který si opravuje, jezdí starým autem ale nic nedluží. Druhý má barák i auto nové, ale vše vlastně patří bance, která mu na pořízení věcí půjčila. Kdo je na tom lépe? První nedluží a má skromný dům. Druhý dluží celou hodnotu, postupně se ji snaží splácet a tiše doufá, že umře dříve, než se stane nějaká katastrofa. Ale jezdí novým autem a bydlí v novém domě a neuskromní se. Kdo z nich zvolil lepší strategii?

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Dluh není v kapitalismu otázka vůle, ale jeden ze způsobů jak získat nadhodnotu, napsal jsem na Kosu o tom článek, ale Vlk ho odmítl vydat, protože mu přišel povrchní, myslíte, že bych Vám ho mohl poslat přes Vidláka, že by jste mi ta něj řekl svůj názor?

Zatím bez slepic

In reply to by Josef K (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ano, rád.

Zatím bez slepic

In reply to by Josef K (neověřeno)

Trvalý odkaz

Josefe K, napište na gerd@atlas.cz

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Pane Gerd.
Já jsem stará škola,tak bych zvolil nedlužit a mít skromný dům.
Nemusím se bát budoucnosti své,ani svých potomků.

Zatím bez slepic

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane zemědělče,
já taky. Vše je o prioritách a ochotě se uskrovnit. Tedy dnes šetřit, aby zítra bylo lépe. Rizikem je, že lépe nikdy nebude, ale naučíme se vystačit s málem. Ovšem někteří lidé lépe zvyklí na práci s dluhem si chtějí užít dnes s tím, že zítra hypoteticky dluh splatí nebo budou problém řešit, až se ozve placení dluhu. Ti odkoukali svůj způsob od státu.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Článok je fajn,ale obávam sa že jak on,tak diskusia je mlátením slamy.. Ak by ste predsa len nejakým omylom mali možnosť o prijatí neura rozhodnúť -neberte to! Skásnu Vás aj keď prijmete a skásnu Vás aj keď sa to rozsype..

Zatím bez slepic

In reply to by tatko (neověřeno)

Trvalý odkaz

zlatá slova, však to víc než 150 let dokazují. "Zkásnout" je ono kouzelné slovíčko.

Zatím bez slepic

In reply to by tatko (neověřeno)

Trvalý odkaz

než strašlivou poznati jistotu..., praví český klasik.

Nicméně člověk je tvor zvídavý a tak se stále zajímáme i o mechanismy působení rakoviny, která v nás hlodá a která nám byla implantována.
A to i přesto, že s tím nemůžeme, ba nesmíme nic dělat a jakákoli účinná terapie je přisně zakázána a postavena mimo zákon:

Rozvrat si rozvracet nedáme !
S Evropskou unií do věčné propasti a nikdy jinak!

Zatím bez slepic

Musíme doufat. Muslimové říkají, že Bůh je veliký. Po jejich Allahu akbar!

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Na základě mé zkušenosti bych řekl, že proti nám PatůmMatům z ČR muslimové zas až tak zaujatí nejsou. Ono se to ale už mohlo změnit, nevím.

Zatím bez slepic