Nízká cena blahobytu

Autor
Štítky

Vy, co mě čtete dlouhodobě, tak víte, že si hraju tak trochu na nezávislost svého života. Vlastní potraviny, vlastní hospodářství, vlastní znalosti i zručnost, vlastní studna, vlastní spižírna, konzervování, zavařování, sušení, uchovávání.

Patří k tomu i topení uhlím. Uhlí je sice v dnešní době eklhaft, protože z komína stoupá i něco jiného než jenom pára, ale já používám uhlí černé, které je kvalitnější a výhřevnější. 

Zároveň mám ve sklepě zásobu na dvě až tři topné sezóny, kromě topení jím také mohu ohřívat vodu, kotel nemá žádné elektronické součástky, nemá se na něm co rozbít, nemám žádná oběhová čerpadla, zkrátka kdyby Putin zastavil plyn a němci zajistili totální blackout a výpadek elektřiny, moje topení bude stále bez problémů fungovat. Stejně tak si mám kde nabrat vodu a mohu vařit na plotně. 

Jakmile jednou uhlí nasypu do sklepa, bylo by jeho vynesení tak složité a drahé, že se nevyplatí mi ho brát. V zimě musím chodit přikládat, ale co jiného také dělat za dlouhých zimních večerů že? 

Na druhou stranu nejsem z těch, kteří by se na nějaký civilizační kolaps těšili a řešili to systémem ala Theodor Mundstock, že jako budou žít postapokalypticky už teď. Naše domácnost je úplně normální, chodíme běžně nakupovat do supermarketu, nepečeme speciálně vlastní pečivo a nehrajeme si na zdravou výživu, veganství a podobné ptákoviny. Stačí nám, že se bez supermarketu v případě nouze pár měsíců obejdeme a budeme pánubohu neskonale vděční, když to nebudeme muset zkusit.  Ale spoléhejte na to v dnešní době... 

Vedle schopnosti žít bez civilizačních vymožeností se ale na druhou stranu těmi vymoženostmi obklopuji. Na orbu mám malotraktor, na krmivo šroťák a protože dělám do skladování obilí, postavil jsem si doma takové maličké obilné silo s maličkými dopravníky, s malými motory, používám čerpadla a vůbec se snažím, aby maximum práce za mě dělaly nějaké stroje. Poháněné elektřinou z ČEZu, protože jsem tupý zabedněný a zpátečnický a pořád neumím docenit fotovoltaiku či větrnou elektrárnu. 

I na to uhlí  jsem si udělal vymoženost. Všem prodejcům uhlí v okolí postupně dosloužily staré Avie nebo multikáry a můj průjezd není dělaný na moderní náklaďák. Už je velký problém jím projet a nic neodřít nebo nerozbít. Když jsem už potřetí opravoval sousedčin okap, řekl jsem si, že takhle to nejde, zavedl jsem do uhelny šnekový dopravník a teď už náklaďák stojí venku na ulici, já k němu zajedu svým malotraktorem s malou vlečkou, on mi to přesype, já to zavezu do dvora, vysypu do šnekového dopravníku a ten to nasype do sklepa, kam to patří. Zní to složitě, ale ve skutečnosti je to jednoduché jako facka. 

Právě před týdnem jsem takhle naskladnil 80 metráků uhlí za hodinu a kousek. Takřka bez prachu a špíny, bez námahy, bez problémů. Stálo mě to necelý litr benzínu do malotraktoru a možná pět korun za elektřinu, která poháněla ten šnekový dopravník. Osmdesát metráků se dostalo do sklepa za čtyřicet korun... Kdybych do ceny promítl i dopravník s třicetiletou životností (jede to jeden den v roce), stálo mě to několik stokorun. Mnohem méně, než kolik bych zaplatil za skládání uhlí pásem. 

Takhle je to s celou civilizací. Většinu našeho blahobytu zařizují technická udělátka poháněná elektřinou, která je v porovnání s vykonanou prací nesmírně levná. Blahobyt je právě díky tomu, že nějakým technickým způsobem velmi snadno převážíme velké náklady, velmi levně je přemísťujeme, upravujeme a používáme. Pár technických udělátek mi dvoudenní  dřinu s ručním naskladňováním uhlí změnilo na pohodovou hodinku za řídítky traktoru. Nezamazal jsem se a nezpotil jsem se.

Chci tím říci, že bychom si měli dávat hodně velký pozor na všechny, kdo mají pocit, že ten blahobyt je samozřejmost která nemůže pominout a proto nepotřebujeme elektrány, nechceme dálnice, skládky ani logistické haly. Nechceme komíny, nechceme emise, nechceme jedy, nechceme nic z toho, co náš blahobyt velmi levně zajišťuje. 

Když nebudeme mít elektřinu nebo benzín, tak to je skutečně jen čtyřicet korun, ale těchto čtyřicet korun reprezentuje dvoudenní dřinu s lopatou. Když na poli nepoužijeme Roundup, tak je to asi 200 Kč na hektar. Ale tyto dvě stovky reprezentují mnoho litrů nafty při jiném řešení a když nebude nafta, tak jde o stovky hodin ruční práce. 

Když se mandelinky zbavíme chemicky, jde opět o pár korun na hektar. Ale sbírat jí ručně, to jsou celé dlouhé dny od slunka do slunka shrbený na poli. Nebo zkuste dát dřevorubci místo Husqvarny zase ruční pilu. 

Temelín nezajišťje jen svícení, ale také to, že se děti rodí v nemocnicích a ne v maštali. Každá tuna CO2 v atmosféře zajišťje většině mužů v naší zemi, že je nepostihne křivice nebo revma z ručního házení lopatou celý život. Oxid siřičitý v kyselých deštích zařizuje zařizuje splachovací záchody, vany a sprchy s teplou vodou a vůbec většinu toho, co považujeme za běžné. 

Ve skutečnosti, na to jak dobře se máme, vlastně moc emisí neprodukujeme. A jsme schopni několika korunami na elektřinu  nebo litrem benzínu udělat neuvěřitelné množství práce. Tak velké, že se nám to zdá samozřejmé a máme pocit, že si můžeme dovolit těch pár kilowatthodin energie a pár litrů benzínu obětovat. 

Kdo z nás doopravdy chce platit za jídlo víc jak půlku výplaty? Kdo je opravdu ochoten ve svém životě jednou jet do Prahy a jinak nikam? Kdo chce doopravdy tahat vodu ze studny po vědrech na rumpále? Kdo je ochoten ve jménu čisté přírody bojovat s mandelinkou od rána do večera? Kdo je ochoten chodit pěšky za pluhem, místo záchoda chodit i v lednu na kadibudku, mačkat se po deseti v jedné místnosti, chodit spát se slepicemi a žít bez televize? Je to jen pár korun účtů za energie, ale kdyby nebyla, byl by to šílený civilizační šok. 

Komentáře

Trvalý odkaz

No, říká se tomu technologická past. Jedeme na tygru, z něhož není dost dobře možné vystoupit. Asi bych hledal nějakou dostupnou variantu soláru právě pro případ, kdyby se Angela i Vladimír na nás zle zamračili... Jednoduše - aby si člověk nějakou tu drobnou radost civilizace dopřát mohl. S tím uhlím to bude tak, že vyhnat z baráku vás bude snazší než vám to uhlí odvézt...

Trvalý odkaz

co bych měl dělat s lopatou a osmdesáti metráky uhlí celé dva dny.
Na tzv. havířskou lopatu se nechá nabrat do 15 kg uhlí, záleží na jeho velikosti.
Pokud byla hromada uhlí na rovné ploše a dalo se dobře nabírat, zcela běžně jsem stíhal hodit i 60 lopat za minutu na vzdálenost nějakých 5 metrů s tolerancí půl metru. Bylo to pomleté vlhčené uhlí na koksovně.
Když budu brát v potaz poloviční výkon, přehážu za minutu 450 kg uhlí, za dvacet minut práce s kytarou je hotovo. Tedy pokud mám uhlí u okénka. Pokud je to dál, je potřeba si pořídit adekvátní vozidlo, minimálně kolečko s vyšší korbou, pokud ne traktůrek, jako má Vidlák.
Totéž platí o kácení stromů ručním nářadím. Poradím všem nevěřícím Tomášům, ať navštíví nějakou dřevorubeckou soutěž. Spadne jim brada.
Jistěže práce rukama je náročná a bolí. Tedy bolí toho, kdo neumí a nemá alespoň základní fyzický fond.

15 kg na lopatě a 60 lopat za minutu?? To znamená 1 lopata za vteřinu?

Tak to Vám nevěřím, Targusi, to teda kecáte a machrujete. I když ani na okamžik nepochybuju, že jste schopen tvrdé práce.

Targus je stachanovec a psal o havířské lopatě, ale kdo z nás ji má? Zůstal bych při zemi s normální lopatou, na ní tak 2-5 kg uhlí kusového a do 20 lopat za minutu. Těch 80 metráků pak vychází na 2 hodiny, při započtení únavy netrénovaného člověka možná 3-4.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

musí mít krátký štil, když dělá frekvenčně a dohodí jen 5m. Já házím pomaleji, ale vytrvalostně. On byl asi v nízkých slojích; já jen venku.

Targusova lopata
do pěstí je zaťata;
šrůtek špeku, deci potu
nenadává na robotu;
jeden cyklus za sekundu
dává vale moribundu
lopata mu dává křídla
čumilovi krev vystydla
vyvaluje zraky
kdyby musel taky.

Když jsem byl ještě mladý a krásný, jak píše Targus, dokázal jsem naházet 50 míchaček za dopoledne a polovinu z toho ještě vytahat po kladce do prvního patra. Takže jako vyloženě nemožné bych to neviděl. Sice bych sám sebe odhadl tak na dvě vteřiny na lopatu, ale šlo to. Nedělal jsem s lopatou pravidelně. Tohle byla jen prázdninová brigáda.

U nás to bylo horší v tom, že auto vždy přivezlo uhlí a nechalo jej před garáží a protože přístup byl špatný všude, muselo se naložit do koleček, odvézt přes dvůr do dřevníku v přízemí, kde většinou bylo na jedné straně uhlí a na druhé dřevo a to uhlí pak nejdříve povyvážet po fošně tam, kde to jen šlo a v pozdějších fázích zase ručně vyházet nahoru.

Dnes dělám v IT. Někdy mám dojem, že je to leckdy jedno z nejnenáviděnějších povolání. Na té práci je nejhorší to, že když ji děláte dobře, tak to není vidět. Přitom je to leckdy na hlavu.

Když skládáte to uhlí, nebo sekáte dřevo, tak vidíte, jak Vám to ubývá na jedné a přibývá na druhé straně. A pak, máte za sebou kus práce a plnou kůlnu. Zkrátka stojí to za to. A v zimě si na to vzpomenete znovu. Stejně jako když jsem dělal na těch stavbách. Jistě, byl jsem jen obyčejný helfr, ale přesto si řeknu, tady tohle jsem pomáhal postavit. Bylo za tím spousta dřiny, ale ještě za 50 let to tam bude. A já mám z té práce i po letech pocit, že zkrátka měla skutečně smysl.

Ono záleží na lopatě, násadě, jak je lopata spolu s násadou vyvážená, pravidelné kusovitosti nabíraného a hlavně podkladu.
Jako 13letý fakan jsem naházel do sklepa 88q uhlí za tři hodiny a druhý den dalších 88q, co dovezli uhlí dědovi.
Než dorazili táta s dědkem z práce, máma s babkou jen zametaly chodník

Myslím, že o skládání uhlí něco vím, standardně bych počítal na 60q asi 2,5 hodiny, ovšem lopatu mám obyčejnou, amatérskou, hliníkovou uhelku, velké okénko do sklepa a není započítáno případné přehazování uvnitř. Ovšem jsem ochoten uznat, že haviři u pece za Stalina byli jiní šíbři, lopata každou vteřinu, a vydrželi to celou šichtu, ještě nějaké přesčasy nadělali....
Jo, letos už mám složeno, takže díky panu Targusovi za případné nabídky ku pomoci, třeba za rok.

Trvalý odkaz

solárním ekologistům, aby si našli na gůglu, jak krásně vypadá důl na lithium. A taky si vygůglit, jak moc jsou bohaté lithiové rudy, neboli kolik je potřeba vytěžit zeminy na jediný kilogram lithia, které se pak použije v akumulátorech potřebných pro provozování slunečníchových, měsíčníkových a větrníkových srandiček.

Předně solární ekologisté jsou ti co ohřívají vodu solárně, tedy slunečně. Tem nelze vyčítat nějaké lithium.
Patrně je to myšleno na fotovoltaické ekologisty jež také nemají nic společného s lithiem.

Lithioví ekologisti jsou ti škaredí s těmi baterkami lithiovými, kde skladují tu elektriku.

Asi je na těžbu lithia nepěkný pohled, leč jednou vytěžené lithium se v těch baterkách nespotřebuje, tudíž nám již zůstane k stálému používání, přirozeně po přepracování, jež asi již nebude tak škaredé.

Se smutkem v duši se přiznávám, že jsem jeden z těch lithiových nepěkných pohledů v hodnotě asi 10kWh, ale předám je jako rodinné stříbro dalším generacím.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ano, jsem si těchto neblahých vlastností lithia dobře vědom. Dokonce mám velice nerozváženě připojení od O2 a každou vteřinku cítím to napětí, jež z toho spojení pochází. Zatím vše bezpečně odděleno dráty z mědi. Ale, O2 nikdy nespí. Jsem stále ve střehu!

Trvalý odkaz

z nižší polohy do vyšší v pravidelném intervalu 2 hodiny, mimo noc. Hadice a čerpadlo jsem dávno sbalil. Posiluju trup, ramena a nohy, abych mohl správně běhat, 40km po kopcích za 6 hodin (převýšení 3000m). Abych byl v důchodu fit a mohl dlouho hýbat myší.

Trvalý odkaz

pasuje i na mne. Teď zrovna obrovská úroda meruněk, chystají se ostružiny a broskve. K prvému odstavci bych ještě dodal: základ bohatství lidí a státu je vlastní dům a vlastní půda (zahrada).
Zato v druhém odstavci a v roundupu už se s Vidlákem neshodnu.
Jako Vidlák vidí do hospodaření velko i malorolníků, já vidím do fotovoltaické přeměny sluneční energie v energii elektrickou. To tu dřív nebylo, to ovlivní svět.
To co je okolo CO2, okolo Grety, to je jen hysterie, media mají rády katastrofické scénáře a politici je rádi "odvracejí", místo aby řešili skutečné problémy lidí.
Ale fotovoltaika, to je ryzí vědecký a technický pokrok, to je přímé využití toho co umožňuje život na Zemi=sluneční energie.

Trvalý odkaz

Tož tak hoši, obdivuji, velmi obdivuji Vaše výkony s lopatou. Pro jistotu máme do kotelný ten oný, no jak se to jmenuje? Skluz, či jak.
Teda přešli jsme na dřevo a dřevěné brikety, tak ty mříží nepropadnou, musíme je vozit kolečkem přes fošnu a hezky vyklopit. Protože mám tzv. po sezóně, tuto konečnou fázi nechávám druhým. A jinak ve švungu, kterým háže Targus, rozumím, ale udržovat toto tempo celou pracovní dobu? No potěš koště, to tělu až tak neprospívá.

Trvalý odkaz

Dnes už není to co bejvalo, uhlíři nosili v Praze v putnách uhlí do sklepů a jak jim to odsejpalo. Nebylo to vždycky jen ze schodů, ale mnohdy nejdříve do mezipatra a pak pěkně dolu úzkým schodištěm. Jo Praga V3S byla za chvíli rozebraná.
Mě jde spíše ale o něco jiného. Já se stále snažím o nějakou tu ekologii, alespoň kvůli dobrému pocitu a zde má uhlí stopku. Když dřevo tak řádně vysušené a to jen do krbu. Elektrikou je to alespoň pro mě eko. (doufám v čistý provoz elektráren)
Na výpěstky ze zahrádky a skleníku dávám přírodu, kvasím kopřivy, vyrábím kompost a potvory mšice hubím vším možným jen né chemií. To, že mi to moc nejde je fakt. Chemie je nejspíše účinější, proto to vše jde jen v malém a ještě ne vždy s nějakým stoprocentním úspěchem, ale prostě se snažím a o to jde především. Prostě dělat co se dá.

Trvalý odkaz

Ve firmě, ve které byl natáčen film "Marečku, podejte mi pero", se tradovala mezi dělnictvem historka z doby návštěvy prezidenta Zápotockého. Prezident zavítal do jednoho provozu a ptal se místního dělníka, jak že se mu daří podávat tak vysoké výkony. A ten mu sdělil, že si rozšířil lopatu po stranách o 5 centimetrů. Zápotocký mu prý řekl, "Ty jsi vůl, Venco."

Trvalý odkaz

U nás na pěší zóně řeším úplně jiné věci. Třeba teď dopoledne do které kavárny zajít na kávu a přečíst "papírové noviny". Pak si asi zajet (ekologickou) tramvají zajet do bazénu zaplavat, aby byl člověk fit. Nebo do fitka? Hlavně neblbnout s nějakou lopatou, božechraň! A přitom přemýšlet, co zítra koupit na farmářských trzích na našem centrálním náměstí.
A tak nějak dál celý den a den za dnem. V zimě plynový kotlík, případně trochu dřeva do krbu - spíš kvůli atmosféře než teplu.
Co v případě nouze, Vidlákem očekávané (či spíše tušené)? Hurá na slušně vybavenou chatu. Stará se o ni mladší synek.
Je to sice poněkud dekadentní, ale přiznávám - není to nepříjemný způsob života.

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Znáte Ostře sledované vlaky?
Jak hlavní hrdina v úvodu vypráví a vzpomene na dědečka, který, když byl v penzi chodíval po kraji a posmíval se lidem, kteří museli pracovat. A pak narazil na dělníky z kamenolomu, které právě z práce propustili. A ti jej pak ztloukli tak, že z toho umřel.

Trvalý odkaz

Tak si to tu čtu už měsíce, často jak jeden z mála si dělá skoro všechno sám. Hned jak přijde (asi přijede z města na vesnici) z práce jako zaměstnanec, pustí se do práce jako malorolník - hospodář na svém. Má dům, pozemky s ornou půdou možná i s lesy, sklepy, stodoly, chlévy a stáje, má traktor, k němu příslušenství, zřejmě i vlečku nebo auto nákladní, má šneková dopravník na uhlí, kotel, troky, sudy, bedny, kosy, vrtačky, čerpadla, hadice, Zkrátka všechno. Nezávidím mu. Já bych tohle nedokázal vydržet, ale zřejmě ho to baví.
Mě na chalupě taky baví kde co, ale jen tolik abych moc nepracoval. Ze zvířat mám jen včely. V zimě jsem na chalupě jen když je sníh a stojí za to lyžovat a topit dřevem. Když mám toho lyžování a topení dost, odjedu do paneláku a nestarám se skoro o nic.

Trvalý odkaz

Článek je opet podnětný. K zamyšlení.
Ale mne spíš zneklidnuje prace neziskových organizací. Tedy ne všech.
Jak si to můžeme nechat líbit? Za naše peníze? Za cizí peníze? Kdo má z toho prospěch? Nikym nevoleni, radící současným rádoby mocným. A Jakub Janda je jen špička ledovce.

Koukám, že i Hlídací pes občas jako špek v pastičce pro neblbé čtenáře umístí i inteligentní nepropagandistický článek.

Jde o ukázku z knihy rozhovorů s Koukolíkem. Mám první vydání a letos vyšlo druhé.
Doporučuji.
**********************
Jinak nezapomínejmež na Kávičku od Spencerové:
https://prima.iprima.cz/ranni-kavicka-terezy-spencerove/19-7-2019-svet-…

Tam je vždy něco k JAKÉMUKOLIV tématu plusčasto odkaz na článek v cizozemštinách, gůgltranslátor budiž pochválen!

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

Je pravda, že "cena za stoličky pro muže, v nichž nemohou sedět s nohama od sebe a ženy naopak musejí" mne skutečně rozštípla stejně, jako aligátoři na speedu... Tyhle perličky jsou dokonalé...

Občas si také ty odkazy rozkliknu, a tak jsem došel až k zákazu, aby muži seděli s nohama od sebe v madridské a newyorské MHD... Pozoruhodné. Na to lze říci fakt jenom "tož tak..."

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

→ policie v Tennessee žádá občany, aby nesplachovali drogy do záchodů, protože to může mít negativní dopad na životní prostředí, například v podobě agresivních aligátorů na metamfetaminech… fascinující

měl by jim zakázat i čurání. Možná to je jen ze zbytkového množství, co projde tělem a zase se vyčůrá.

Trvalý odkaz

Omlouvám se, že to není k dnešnímu tématu, ale jde jen o takový pokus o páteční odlehčení... ;-)
Možná jste na to videjko už někteří narazili = jaká je realita oproti proklamované ochotě ohledně ubytování připrchlíků ve Švédsku, které je (přestože je od nás na sever
:-) ) daleko "sluníčkovatější" ...
Odkaz na Youtube : https://www.youtube.com/watch?v=fyNYV3zE1YY&feature=youtu.be

Trvalý odkaz

Co se týká té cesty do Prahy. Vždy dávám k dobru jednu zajímavou historku. Když jedete z Hradce Králové do Prahy ještě po staré cestě, tak se po cca nějaké chvilce dostanete do vesničky zvané Obědovice. Bývala tam při cestě hospoda, kde dobře vařili a kde měli, tuším na jídelním lístku, napsáno, jak tato vesnička ke jménu přišla.
Když jste vyjeli ráno z HK formanským, koňmi taženým povozem, dostali jste se kolem oběda právě do této vesničky. Tady jste si dali oběd a pak jste pokračovali dál a navečer jste byli v Poděbradech. A tak vesnička získala své jméno. Cesta do Prahy na trhy Vám tedy zabrala dva dny tam a dva dny zpět.

Dnes to dokážete stihnout za hodinu téměř tam i zpět a ještě během cesty vyřídit spoustu telefonátů. Týden cesty vs. hodina (dobrá, dvě). Dnes se neustále za něčím honíme. Letíme s vyplazeným jazykem někam, abychom tam udělali něco a pak s vyplazeným jazykem zpět, abychom stihli zase něco jiného.

A já se přiznám, že mi to svým způsobem chybí a nebál bych se napsat, že tím i částečně trpím. A tu a tam mě napadne kacířská myšlenka, že by mi nevadilo jet do Prahy týden (od nás možná ještě o kousek déle) a pak týden nazpět. Vadí mi to šílené tempo, kdy je člověk prakticky neustále v nějakém časovém skluzu. Jen stres a shon. A když se tak nad tím zamyslíme, tak k čemu vlastně.

In reply to by L.C. (z Kosy) (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jo, kdysi jsem četl že Plzeň - Praha byla standardně dny tři. Většina života se odehrávala v okruhu cca 3,5 km, svět ještě na přelomu 18. a 19. st. končil zhruba v okruhu 30 km, ale tak daleko se člověk vydával jen výjimečně a většinou jen když musel. A nebo když nebyl francouzský voják, to se mohl najít klidně pod Moskvou. A nebo ruský, to se pak podíval i do Paříže...;)

S tím časem to máme jako s tou energií (nejenom elektrickou). Čím víc a levnější a dostupnější je, tím méně jej máme a více ho potřebujeme ;)

Z toho HK z některého z náměstí do Obědovic to bylo 25km. Z Obědovic do Poděbrad to bylo dalších 25. No a pak dalších 50 do Prahy. Ale to je přímá cesta.
Do Plzně to jistě brali oklikami a navíc je tam o něco členitější terén. Řekl bych, že je to reálný odhad.

Přemýšlím nad tím, že si určitě přáli, aby to dokázali zvládnout rychleji. Otázka je, jestli by si to přáli, i kdyby věděli, jakou cenu za to budou muset platit.

In reply to by L.C. (z Kosy) (neověřeno)

Trvalý odkaz

"Dnes to dokážete stihnout za hodinu téměř tam i zpět a ještě během cesty vyřídit spoustu telefonátů. Týden cesty vs. hodina (dobrá, dvě). Dnes se neustále za něčím honíme. Letíme s vyplazeným jazykem někam, abychom tam udělali něco a pak s vyplazeným jazykem zpět, abychom stihli zase něco jiného."

Oni také svým způsobem spěchal, honili se. Taková omluva za zpoždění třeba vypadala tak:
"Omlouvá se, vím měl jsem tady bejt už ve štředu, ale kůń ztratil podkovu a den jsem se zdržel v Berouně".

To máte pravdu, ale dovedete si představit tu pohodu? Půl dne cesty a máte za sebou 25 km. Jede si s těmi koníčky, koukáte se po krajině a přemýšlíte si o čem Vás jen napadne. Budete si dělat jistě starosti, jak vyjde úroda a jestli vše prodáte a za dobrou cenu, ale i tak. Máte více času koukat se kolem sebe a kochat se, jak je vlastně krásně.

A konečně, ten den v Berouně mohl taky stát za to :-).

Trvalý odkaz

ad.
"...nezávislost svého života. Vlastní potraviny, vlastní hospodářství, vlastní znalosti i zručnost, vlastní studna, vlastní spižírna, konzervování, zavařování, sušení, uchovávání..."

Kdysi jsem četla Štorchovy lovce mamutů, později Malevil...Tož to mne zasáhlo velmi.

Trvalý odkaz

Před Reichstagem v Berlíně vznikne deset metrů široký bezpečnostní příkop

Před budovou Říšského sněmu v Berlíně vznikne bezpečnostní příkop. Bude deset metrů široký a dva a půl metru hluboký, s plotem po stranách. Bude vymezovat bezpečnostní zónu před průčelím budovy, v níž zasedají poslanci Spolkového sněmu.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/reichstag-berlin-prikop-bezpecno…

proti tankum, nebo proti cemu ?

Jižní Morava může za 50 let vypadat jako spálené vnitrozemí Středomoří
https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/ceska-priroda-za-50-let-prochazka-c…

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2019/07/19/mejme-mene-vlastnich-det…

Trvalý odkaz

Výkony, o kterých jsem psal nelze samozřejmě podávat po celou směnu, nejvýš řádově v desítkách minut.
A určitě ne v dole. Tam se dnes za prvé lopatou skoro nic nedělá, za druhé kusy uhlí jsou velké a nepravidelné.

Lopaty i násady byly standardní, s příčným zakončením na konci, něco podobného, jako je na jednoručním pádlu.
Nabíráte tzv. na backhand uhlí nebo písek široce rozkročeni a musíte házet poslepu za sebe, nikoli před sebe!!!
Hodně se to podobá veslování.

který mě takhle viděl házet, a ten říkal: bekhendem nevydržíš celou šichtu, musíš forehandem. Měl pravdu. Kdysi (na letní aktivitě) jsem si vybral místo práce na karuselu měsíc výkopu s partou cigánů, pro kabely kolem tehdy budoucí Arény u Atomu ve Vítkovicích. Krumpáč + lopata srdcovka, do pasu v zemi, dole 40cm, norma 8bm za šichtu. Ten forehand byl opravdu lepší. Házeli tak staří cigáni, mladí jeli bekhand.

Trvalý odkaz

Topil jsem uhlím (hnědé s černým 4 : 1). A kouře nebylo možné se zbavit.
Asi před čtyřmi léty jsem přešel na hnědouhelné brikety. (rekord 4). A stala se neuvěřitelná věc - úplně stejný kotlík a kouř zmizel. Úplně, i při zatopování.
Soused se udiveně ptal, jestli jsem přešel na plyn.
Metrák briket je asi o 50 Kč dražší (450 Kč), ale za ten dobrý pocit to stojí !

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.