Otázka moci

Autor
Štítky

Vezměte si jakoukoliv lidskou moc na této planetě. Je celkem jedno, zda se budete zabývat faraony, CNN, Českou televizí, Václavem Klausem, Římany, Stalinem, církví, Marxismem, jihoamerickými diktátory, sunitským wahábismem nebo Velkým čínským skokem, pokud ořežete řečičky, fráze, výkřiky o pravdě a svatém boji,tak na konci vám jednoduše zbude ta skutečná podstata každé moci, která je poměrně jednoduchá: 

Schopnost mobilizovat masy.

Každá moc se vždycky opírala o velké množství malých lidských součástek,které dokázala přesvědčit o tisícileté říši, Božím království, bohatstvím pro všechny, rovností, svorností a bratrstvím, nebo prostě o troše lidského štěstí. Žádný diktátor nikdy nevládl sám. Neexistoval dokonalý Hitler, který ovládal své podřízené svojí telepatií, neexistoval Stalin ze kterého by šel jenom strach. Vždycky byly zapotřebí i miliony ochotných a přesvědčených vykonavatelů. To platí pro Jana Husa stejně jako pro Mladou frontu Dnes. 

Svět se přetváří tak, že přesvědčíte davy lidí, aby to dělali tak, jak si myslíte, že je to správně. Aby muži umírali, ženy umíraly, děti umíraly, ale aby všichni pořád měli naději, že se ten slibovaný zázrak jednou stane. Pak můžete vytrhávat lidi z kořenů, stavět pyramidy, nebo šturmovat na Stalingrad. 

Průšvih nastane,když se ukáže (a to se ukáže takřka pokaždé), že všechny velké vize byly zase jednu pěkný podvod. Že slova a činy se rozcházejí, žádné světlo na konci tunelu není, místo vlády světu na vás střílí podlidi odkudsi z východu a místo krásného multikulti ráje na vás kouká terorista s bombou. Pak je prostě konec. Rozdíl mezi pravdou a lží je rozpoznán a s každým dalším nesplněným slibem to dochází i těm hloupějším, až jednou nakonec není nikdo, kdo by režim podpořil a držel.

CNN může mít tisíce reportérů a nejlepší studia, ale pokud se její rétorika bude rozcházet s reálnou zkušeností jejích posluchačů, jednoho dne ji už nikdo neposlechne. Jednoho dne vyzvou voliče k mobilizaci, ale oni neposlechnou. Udělají to jinak. Možná špatně, ale jinak. Jakákoliv autorita je pryč. 

Dnešní doba tomu nahrává. Internet je všude, dokonce i ve vybombardovaném Jemenu, každý blbec má chytrý telefon. Dneska by Hitler skončil těsně po Stalingradské kapitulaci. Dneska by už nemohl mluvit o skvělé situaci na frontě, tisíce mobilů by zvěstovaly o opaku. Stejně tak Míra Karas může z obrazovky kecat co chce, ale tisíce mobilů v Rusku i na Donbase ho v reálném čase usvědčují ze lži. V dnešní době není snadné být autoritou. Žádnou svojí chybu neutajíte.

Bez autority nejsou mobilizované masy a bez mobilizovaných mas není žádná moc. I Volkswagen na Slovensku zjišťuje, kolik musí dávat na výplatách, protože dělníci se byli schopni mobilizovat. Nový francouzský prezident teď také pěkně namobilizoval a teď bude muset ukázat, zda se jeho sliby neukážou liché.  Bude to mít těžké... mobily vidí všechno. Mobily vidí víc než policejní kamery.  Nesplní-li své sliby, půjde na smetiště dějin rychlostí blesku.  Andrej Babiš také má za sebou slušné masy. Ale pokud se jeho sliby rozejdou s realitou, skončí....  v politice a možná i v base. 

Stalin mohl ještě zabít statisíce vlastních občanů a přesto měl podporu. Hitler jak by smet. I Klaus si mohl dovolit zpackat privatizaci, protože pořád měl mezi lidmi velkou podporu. Dneska by ji už neměl. Jeho pohrobci jsou sice pořád v politice, ale ne pro své schopnosti, spíš proto, že tu není nikdo, kdo by je uměl převálcovat. Ani politika, ani církev,ani Drahoš, ani Zeman.. nikdo není schopen dostat na Václavák půl milionu lidí. Ale ten, kdo to dokáže, ten může být prezidentem i premiérem. Klidně dohromady.  

  

Komentáře

Trvalý odkaz

Zdá se mi, že dnes je mnohem snazší přimět lidi k pohybu všemi možnými (pokud možno co nejrůznějšími) směry, než jedním, ať už správným nebo nesprávným, směrem. Ale nepochybuji, že to vládnoucím vrstvám velmi vyhovuje.

Trvalý odkaz

"Dneska by Hitler skončil těsně po Stalingradské kapitulaci."

Po odhlasování Brexitu, po ostudném selhání evropské komise a ostatních příslušných evropských institucí v rámci nájezdu migrantů se nic nestalo. TICHO.
Přitom dopad těchto dějů je srovnatelný s porážkou Němců a jejich spojenců u Stalingradu.

Trvalý odkaz

Od pradávna a snad i před ní platilo: malá, dobře organizovaná skupina dovede lehce ovládnout neorganizovanou většinu. Trošku to nabourává onomu "přesvědčíte davy lidí". Na onom "přesvědčíte davy lidí" ztroskotává většina, nebo spíš všechny lidové akce. I s tou "malá, dobře organizovaná skupina" je potíž. Každý má představu, že tu jeho myšlenku je třeba realizovat, čímž se "malá, dobře organizovaná skupina" rozloží a stane se "neorganizovanou většinu". Tento princip je základem neúspěchů všech akcí zdola. Jediné spolky dobře organizované jsou politické strany a neziskovky. Oba spolky se dovedou dobře organizovat k podojení státního měšce.
Vsadím se, že se zde nenajde ani pět lidí, jež by byli schopni zorganizovat se za jednou sjednocující myšlenkou a tu prosazovat. I kdyby se to nedej bože týden dařilo, osmý den bude bezpečně myšlenkové krveprolití.

a neziskovky. Oba spolky se dovedou dobře organizovat k podojení státního měšce.

Jsou organizovány zvenčí. Já u každý nezisovky otevírám stránky "o nás" "sponzoři" "předsednictvo" a hned je to vidět. Open society a profláklý jména.

Je to jak zpravodajská operace.

Trvalý odkaz

Jsem toho názoru, že pro formávání názoru mas nejlépe funguje teorie názorových vůdců. Masy jsou totiž typické tím, že jejich obvyklý představitel ničemu moc nerozumí a na nic pevný názor nemá. Ale vzhlíží vždy k někomu, kdo je pro něj názorovou autoritou a jeho názory přebírá. Názorovým vůdcem může být člověk vzdělanější, zcestovalejší, ale třeba také jen ten, kdo má jednoduše vlastní pevný názor i třeba jenom proto, že je neempatický cynik a než by se s ním ostatní v jeho okolí pořád hádali, raději jeho názor přejmou, vždyť aspoň trochu pravdy z určitého úhlu pohledu na tom vždy je. Názorovou autoritou tak může být nějaký příbuzný či známý, kolega z práce, pan farář, oblíbený zpěvák či herec i pověstná "Mařka z kravína". Okolo názorových vůdců pak samovolně vznikají jakési fankluby jejich přikyvovačů, tedy lidí, kteří vlastní názor původně neměli, ale přejali za svůj názor onoho názorového vůdce. A ve třetím sledu pak jsou lidé, kteří svůj názor třeba i mají, a jiný, ale bojí se ho dát najevo, neboť by byli vystaveni všeobecnému opovržení uvnitř skupiny oněch přikyvovačů. (V tajné volbě sice volí podle sebe, ale nmikoho jiného nepřesvědčí). To je typicky situace "volím Karla". Kdo se v Praze odvážil říct, že než jeho, to radši Zemana, aby pak chodil kanálama. Proto je i cílem každé kampaně získat na svojí stranu "Celebrity", které sice danému problému nerozumí, ale masy je považují za názorové vůdce. Jedinou cestou, jak z toho ven, jak nebýt součástí onoho manipulovaného stáda, je nejen vědět a mít vlastní názor, ale i stát se sám tím názorovým vůdcem, tedy svým názorem se veřejně netajit, umět ho vyargumentovat a v zásadě se ani nebát toho všeobecného opovržení a než kanálama odcházet středem.

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.