Pár statistických údajů

Autor
Štítky

Vidlákova vsuvka: 

Tímto článkem je Ass oficiálně jmenován vrchním falšovačem statistických údajů zde na Kydech s právem posledního slova a první noci, protože bychom měli následovat kolegu  Winstona Chruchilla, který věřil jen té statistice, kterou si zfalšoval sám. Díky Assovi nyní máme vlastní statistiku a můžeme si s ní zacházet podle libosti. 

Dovolte mi ještě říci, že všichni nejspíše víte, co znamená slovo Ass v angličtině. Mohu proto s chmurným uspokojením konstatovat, že zde na Kydech jsme v čele pokroku... jsme v p.... ještě dřív než zbytek českého internetu. ale rozhodně mi to není proti mysli. 

Assi je to vaše: 

 

Jednou za čas se v novinách/TV objeví statistika, kdy někdo vybere nějaký produkt, data k němu a přidá zaručeně správný komentář, kdy dostanu poučení, jak dobře bylo/nebylo. 

Pohled na statistické výsledky může mít každý jiný, protože jeden vidí příčinu v něčem, druhý v onom, a navíc si dost často lidé vybírají data nebo hledají v datech korelaci ve smyslu „toto chci najít“.  Ty články jsou pro mě spíše zbytečné, když mi nedají, z čeho vychází a předhodí 1-2 čísla a pak tvrdí něco, nemám možnost nic, jenom věřit. A když si člověk pamatuje, tak se mu věřit nechce i když paměť může klamat.

Jednou mi někdo pod Vidlákovým článkem odpověděl „prý nemám pravdu a před 89 se jedlo více masa a dnes hlavně drůbeží“, což drůbeží, s tím bych souhlasil, protože hovězí je hodně drahé a vepřové oproti kuřeti taky, ale nevěřil jsem množství, paměť mi říkala něco jiného.

Našel jsem na ČSU data (ale je to sranda tam hledat, kdy jsou tam přepočty na „reálné hodnoty“, “poměry s něčím“, „změny sběru dat=nezaměstnanost“ apod.)

K tomu, jak se člověk rozjel jsem si našel různé časových řad různých dat, od zlata, po sklizeň, přes spotřebu a inflaci. Kdy na rozdíl od novinářů jsem si zvolil pro porovnání hodnoty příjmu cenu zlata ne cenu kostky másla (a to ještě ze strategických zásob Holanska/Neměcka, které z důvodu obnovy prodávají staré kusy). Řekl jsem si, že držet se/porovnávat pomocí cen brambor nebo televizí, protože rozvoj automatizace je to nejblbější, co můžu udělat, ne že by zlato bylo ideál, ale v porovnání s podobným produktem jako TV či lednička to vypadá/je fakt lepší (si teda myslím…).

Můžete se pokochat nad tím co jsem vytvořil (reálně paste+copy a vytvoření grafů, tedy chlubení cizím peřím), kdy jsem si ze srandy, jak byl člověk rozjeté dělal i plošné grafy teplot v Brně (za dny), a z Klementina teploty a srážky (tedy ne za dny, ale průměr za měsíc).

Co, který graf vlastně ukazuje je na každém z vás, i to, jestli je možné přepočítávat porovnání na zlato (jak jsem si já zvolil).

Tak, řečí bylo až moc, když cílem bylo pouze zobrazení grafů a tabulky.

 

První budou největší omalovánky, graf srážek a teplot s Klementina 3D a pak plošně:

 

Plošný graf těch samých hodnot srážek a teplot má navíc čáry ukazující roční období (Jaro, léto, podzim, zima). Docela to sedí/je vidět v tom grafickém zobrazení, i když by šel podle tohoto rozdělit pouze na dvě období?

Teploty v Brně za roky 2011-2020, kdy jsem měl debatu a bylo mi říkáno „minulý rok byla větší zima“. Stáhl jsem si stáhl teploty z tepláren, abych měl něco z Moravy a určitě ne proto, abych si potvrdil dobrou paměť, ale mohl příště říci „jáááá mám pravdu“:

a data pouze za leden, o který v debatě šlo:

Jednou vidlák(?) říkal o srážkách, prý mají být v sumě za rok +- stejné:

a úroda závisí na červnu, protože jedno/více stébel(?):

A z počasí přecházíme na maso a jeho celkovou spotřebu:

Spotřeba telecího:

Spotřeba skopového:

Spotřeba vepřového:

Spotřeba vnitřnosti:

Spotřeba zvěřina:

Spotřeba drůbež (omluva, že ve screenshotu je text mřížka, leností trpím i já):

Spotřeba králíků:

Spotřeba ryb:

A když jsem stáhl data o chovu, tak jsem si dal dvě řady k sobě, chov a spotřeba:

Spotřeba a chov hovězího:




 

Spotřeba a chov drůbežího:

 

A přecházíme na plodiny a jako první spotřeba kávy a čaje:

Osevná plocha a k tomu výnos u ječmene:

Osevná plocha a k tomu výnos u žita:

 

Osevná plocha a k tomu výnos oves:

Osevná plocha a k tomu výnos pšenice:

 

A přecházíme k inflaci: 

 Ta samá inflace kumulovaný růst:

a inverzně, kumulovaná ztráta hodnoty inflací:

Kumulovaná inflace a zároveň ve stejném grafu výška průměrné mzdy v ČR

A to samé pro USA inflaci a USA příjem domácnosti:

 

A když porovnáme tabulku inflace v USA a inflace v ČR:

A když „myslím“ zlato jako neměnnou hodnotu v čase, tak si za svůj příjem domácnost v USA měla možnosti koupit zlata (nejvíc v roce 1971 a nejméně 2012+1980): 

Když cenu zlata přepočtem i české příjmy dostaneme graf (moje zamyšlení: krize 2008 začala nebo spíše 2002, a rok 2008 je konec pádu na dno z pohledu příjmů lidí v USA?):

k tomuto grafu je tabulka (upozorňuju, ČR průměr příjem člověk, USA medián a příjem domácnost), když bych měl víc kurzů koruna vs dolar před rokem 1990, přidám i toto, kurzovní lístek jsem sehnal na stránkách ČNB pouze pro 90, 88, 73 a 53:

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.6 (69 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Jste king, ale já budu mít zítra kocovinu.
Vychlastal jsem na ex čtvrt flašky ferneta !

Průměrný počet slepic: 3 (5 hlasů)

podělil, mohlo být zítra krásně šoufl nám oběma. ¨
Není nad pořádnou kocovinu, to si pak člověk váží každého rána, kdy zrovna neumírá, za chvíli po probuzení dokonce i vidí a vzpomene si, že když chce vstát, musí dát nejdřív nohy na zem...
To jsou lidi, tohleto, už i o ty zvratky z chlastu jim jde...

Průměrný počet slepic: 4 (7 hlasů)

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

zásilku nějakou hezkou stužku. Růžovou ne, to by mohla otevřít Stará Jahoda, než dojdu ze šichty. Ale třeba bledě modrou, anebo světlounce zelenou...
Děkuji předem. To je hned vidět, že jste solidně vychované zvíře a máte tenhleten..., onéé..., soucit se spolutrpitelem, že ano...

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

které chybí volume. Už jste na Lysé? Start byl v 10.

Průměrný počet slepic: 2.7 (3 hlasů)

je dobrá knajpa.

Zatím bez slepic

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

je moje.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

A ty mladé smrky, co rostou pod Bezručem ve skupinách, jsou moje.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

A zaujala mne problematika zemědělství. Spotřeba potravin, osevní plochy x výnos obilí a tak.
Což je zajímavé.
Jak dycky vravila moja staruška, hluboko múdrá to žena, "žrať mosíme všecí". Sem nechcél porád obrabjať roli lebo nosiť prasackom a slépkám, no. Prázdniny pro děcka sú preca na iné věci. Len sa nejakého děcka zeptajte!
Tož sme odbočili a zavzpomínali, tak z5 k tématu.

Spotřeba masa - roste od roku 48 až do roku 90. Zvyšuje se od války životní úroveň a spotřeba masa to kopiruje. Pro hodně našich rodičů nebo prarodičů, co zažili válku, byla možnost volně nakupovat a jíst maso, statusem svobody a blahobytu. Víc lidí mi vyprávělo...
Po roce 90 spotřeba masa o 20 kg klesla prudce dolů. Projevil se zde politický převrat přísunem nových myšlenek a snahou o zdravou výživu, spotřebu masa omezit. V knajpách se k obědu začala prodávat na talíř zelenina. A začalo se prosazovat ve větší míře vegetariánství. Podle mých zkušeností je tento směr hodně spjat se vznikem neziskovek. Environmentálních a politických. Hlavně děvčata, která jimi prošla, se stávala vegetariánkami, ta ještě ve vlastních očích lepší, vegankami.
V současné době (do roku 11) spotřeba masa klesá nepatrně. Může to znamenat, že potenciál k vegetariánství se do roku 11 vyčerpal. Ovšem, asi po roce 14, s připojením Krymu k Rusku a podporou islámských migrantů lepšolidmi, došlo díky investicim že zahraniční k novému rozmachu politických a lidskoprávních neziskovek. A jak to pozoruju, i vegetariánství. Sluší se také připomenout, že vzrůst spotřeby masa koreluje se vzrůstem kardiovaskulárních chorob (za války na rekordně nízké úrovni) a třeba rakoviny tlustého střeva apod., což zde není uvedeno (autor nemohl obsáhnout všechno).

Telecí maso - setrvalý pokles. Je dražší než vepřové, protože na 1 kg jsou větší náklady.
Měli jsme ho doma jen výjimečně. Jeho nižší spotřeba dokonce ani nekoreluje s rokem 89, pokles byl setrvalý už dříve.

Vnitřnosti - zhruba po roce 90 pokles o 2 kila. Je to v absolutním počtu málo, ale protože maximum zhruba okolo roku 90 byla spotřeba 6 kg per Capita, je to pokles významný. Pokles se zastavil v roce 93 a do roku 11 je spotřeba setrvalá. Souvisí tedy spíš s trendem stravování, než se vzrůstem životní úrovně (ten vzrůst žú berte prosím v uvozovkách).

Vepřové maso - zhruba po roce 90 pokles o 20 kg per capita. Pak setrvalý stav. Tento pokles částečně koreluje s poklesem masa jako celku po roce 90, kde byly uvedeny možné důvody vývoje.

Drůbeží maso - po roce 90 vzrůst o více než 20 kg na osobu. Rok 90 (změna poměrů) se zde neprojevila bezprostředně. Spotřeba setrvale stoupá i za socíku.
Velmi rychlý vzrůst je od roku 96 do 05. Souvisí s částečným nahrazením červeného masa, propagovaným zdravějším vařením a životním stylem. . Že zrovna v letech 96 až 05 je prudký vzrůst, může časově souviset i se zvládnutím technologie megavelkochovů a zavalením trhu levným drůbežím masem...

Zvěřina - vzrůst po roce 05 může souviset trochu se zvýšeným odstřelem (ovšem plné mrazáky rodin myslivců započítány nejsou, protože střílejí načerno, až 2/3 úlovků, týká se hlavně srnčí zvěře a vysoké, kvůli zdanění neevidují). Jedná se hlavně o dovozy z farmových chovů. Kromě těch klokanů, ti jsou z přírody. I tak je to ve spotřebě nepatrné množství.

Králičí maso - setrvalá spotřeba asi až do roku 2004. Do roku 11 prudký pokles. Králík se dá v obchodě sice koupit, ale hlavní spotřebitelé jsou pěstitelé. Souvisí to s socioekonomickým vývojem venkova. Změnami životního stylu a dožíváním životního stylu starší generace i té starší generace..

PS:
jsou to jen úvahy, nesuďte přísně :-) později dám ještě pár vět o obilí...

Průměrný počet slepic: 4.7 (9 hlasů)

Pane dexx.
Vaším připomenutím mládí,jste mě přivedl k tomu,že musím zpochybnit mnoho údajů.
Vůbec se neobjevilo soukromé hospodaření,výkrm prodej,spotřeba,která nemohla být podchycena statistikou.
Jak začalo združstevňování tak se objevují vyšší chovy,prodej i spotřeba.
Už vůbec ne nikde neobjevilo,chov domácího zvířectva chovatelské sdružení a dosti rozšířené.které po sametové hodně upadlo,co bylo nahrazeno dovozem,takže statistika je pak jiná,Takových jako Vidlák,mnoho není a také se to neobjevuje ve statistice.Dá se koupit maso od soukromníka,které nemusí zaznamenat statistika.
Ten prudký pokles králíků lze připsat i na králičí nemoci.ale co sleduji v okolí,mnozí toho nechali z jiných důvodů a já také.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane zemědělec,
ještě chci doplnit to obilí. Z pohledu lajka. Závěrem jsem se chtěl zeptat právě Vás a Vidláka, jak to vidíte. Takže moc děkuji za vhled odborníka.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane dexx.
Jenom něco odpovím.
Pamatuji si asi tolik,po komasu v roce 1947,měl každý zemědělec napsaný určitý počet ha
Podle této výměry,odváděl státu určený kontingent,dávky z rostlinné výroby.Každoročně se sepisoval stav koní,hovězího dobytka,prasat,ovcí,slepice,podle toho se odvádělo maso v živém stavu,mléko.Co měl navíc,buď na svoji spotřebu,nebo část prodat,jak se to dostalo do statistik nevím,jestli nějakým průměrem.Pak přišlo združstevňování,byly z kraje problémy,aspoň vyprodukovat tolik jak za soukroma a odvádět státu.Postupně se to v JZD zlepšovalo,takže všechna produkce šla státu a něco pro záhumenkáře.Někde nebyly společné záhumenky,tak mnozí ještě v malém hospodařili,jednu krávu,třeba prase,ovečkykrálíci,slepice,co ještě někteří dělají dodnes.Jak víme i JZD byla dotována státem,ne tolik jako teď.Také nejde popřít,republika byla soběstačná v potravinách,mase,vejce,mléko.K tomu obilí,už na napsal pan Vidlák,chcete mít vysoké výnosy,musíte mít dobré osivo,připravenou vyhnojenou půdu a postřiky.Dříve to tak nebylo,proto ani výnosy nebyly tak vysoké,osivo se použilo z minulé sklizně,vyčistit,namořit a v termínu zasít.Sice se už za komunistů ověřovali různé osivá,hlavně pšenice a ječmen.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)

Pane zemědělec,
ano, to, co se spotřebovalo v rodinách zemědělců, se do statistik asi nezapočítalo. Započítalo se jen odvedené.

Takže zpětně určit skutečný stav podle počtu zemědělců v tehdejší populaci, jejich rodin, průměrném hospodářství na rodinu a jeho výnosu a produktů, co si směli ponechat a jejich reálné spotřeby - je nad naše síly. Tady a teď. I tak by to byl odhad velmi velmi hrubý.

Na základě Vaší cenné připomínky si tedy dovolím předpokládat, že v roce 48 nebyla spotřeba tak malá, jak je uvedeno.
Růst po roce 48 tedy nebyl tak rychlý.
Vezmeme-li do úvahy náš další státní zlom, rok 68, tak v té době už byl počet soukromně hospodařících zemědělců nepatrný. Lidé také měli zahrady a záhumenky, které sice s časem ubývaly, ale až do roku 90 poměrně pomalu.

Takže je předpoklad, že do roku 68 nebyl vzrůst produkce a spotřeby tak rychlý.

I hodnoty vývoje do roku 90 jsou tak maličko podhodnoceny, trend (vzhledem k stabilní situaci se záhumenky a jejich jen pomalému ubývání) má větší vypovídající hodnotu než v předešlém období.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Někdo, když jí, si nechá na konec maso. Já si nechal obilí. Nebudu se u něj "pouštět do větších akcí", přesto to u něj v některých věcech vypadá jednoznačně. V chápání grafů, ne příčin, proč je to tak, jak to vypadá... Protože oproti spotřebě masa je tu jedna výhoda - jedná se o osevnou plochu x výnos, do statistik se tedy dostalo všechno. (Jasně, mohlo se nějak fixlovat, ale celkový trend to nemohlo zvrátit).

Osevná plocha x výnos u žita.
Od roku 48 až do roku 18 výnos žita na jednotku plochy zvětšuje. V posledních 20 ti letech ne tak rychle, ale zvětšuje.

osevná plocha x výnos ovsa
Výnos ovsa na jednotku plochy se zhruba do roku 92 zvětšuje, poté růst stagnuje a výnos na jednotku plochy zůstává stejný.

Jak si ten růst, v obou případech, vysvětlit?
Velké úsilí na šlechtění? Zlepšování agronomických postupů u pěstování? Proč růst výnosu z jednotky plochy u žita pokračuje? Věnuje se mu pozornost, nevyčerpalo svůj šlechtitelský potenciál? Proč se růst výnosu z plochy u ovsa zastavil? Vyčerpal se jeho potenciál nebo ho už nepotřebujeme, jsou jiné priority, je ztráta času se mu věnovat?

U ječmene zaznamenáváme prudký růst výnosu na plochu po roce 2006. Proč, s porovnání s oběma předchozími plodinami, přišel růst tak pozdě?? Ječmen byl dříve potřeba málo, tak se mu nevyplatilo v našich podmínkách věnovat? Nebo přišel impuls ze zahraničí v podobě kvalitního osiva?
Zajímal by mne trend i jeho absolutní sklizně a jeho použití...

Nakonec pšenice.
Tady je to zvláštní! Pšenice, dejme tomu v roku 1850, vypadala úplně jinak. Vysoká po pás nebo až po prsa menším lidem, pár zrníček v klasu v porovnání s dnešní. Je to druh obilí mírného pásu, u kterého se šlechtěním snad nejvice zvedl výnos. Ale tady je od roku 48 až do
dnes výnos na plochu prakticky stejný! Tak tomu nerozumím....

Pokud by mi ten trend vývoje výnosu na jednotku plochy u obilí někdo vysvětlil (třeba pan zemědělec nebo Vidlák), kdo tomu rozumí, nejlépe se socioekonomickýma věcma okolo, byl bych hodně rád!

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Pokusím se mírně osvětlit otázky trendů výnosů ječmene a pšenice. Obě plodiny se pěstují jak pro potravinářský průmysl tak i na krmení. Ječmeny i pšenice máme ozimé (seté na podzim) a jarní (seté na jaře). Ječmen ozimý se pěstuje takřka výhradně na krmení (chovným zvířatům) a má vyšší výnos než ječmen jarní (např.sladový pro pivovarnictví). Pšenice má odrůdy pro potravináře i krmiváře. Zde také platí, že krmné odrůdy mají vyšší výnosy (o dost). Zároveň také platí, že výkupní ceny se odvíjejí od kvality a ne vždy sklizeň potravinářských (a méně výnosných) odrůd obou plodin dosáhne kvality potravinářské. Takže, zejména u ječmene, se vyplatí vsadit na výnosnější krmné odrůdy. Rozdíly výkupních cen už dávno neznám, pomohl by spíše vidlák. Takže závěrem - o výnosu a podílu na osetých plochách rozhoduje hlavně peníz.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Dexxi s tou pšenicí je to poměrně jednoduché.

Pšenice se šlechtí nejdéle a je to nejužitkovější obilnina v mírném pásmu. Vysokých výnosů bylo dosaženo "už dávno". Šlechtitelský potenciál se samozřejmě nijak nevyčerpal, ale v našich podmínkách narazila pšenice na jiné limity výnosu - především pak vodu a množství slunce. šlechtění samozřejmě pokračuje, ale výnosy se zvyšují tam, kde mají víc vody a víc slunce. V našich podmínkách se šlechtitelé zaměřují na drobná zelpšení - odolnost proti jarním mrazíkům, odolnost porti jarnímu suchu apod. Ale tyto výhody zase mají jiné nevýhody, takže se to projevuje jen minimálně. P

Žito byla vždycky obilnina do nepohody -pěstovalo se tam, kde nic jiného nevyrostlo. V dnešní době se pěstuje více na námel než jako potravina.  Navíc se nehodí ani jako krmivo, protože zvířata ho neradi - je hořké.  ślechtitelství pokračuje, ale pomalu. Firmy na to dávají málo peněz. 

Oves je zase výhradně krmivo a v dnešních chovech byl v podstatě vytlačen sójou, kukuřicí a pšenicí. U ti Lipicáni se dneska krmí víc granulemi než postaru ovsem. Dnes už šlechtění skoro nepokračuje, protože oves málokdo potřebuje.  

U ječmene je to pro mě trochu záhada - ale řekl bych že to nebude ani tak šlechtitelstvím, ale registrací u nás dosud nepoužívaných odrůd. Ječmen se používá výhradně na slad a krmivo. Kolem roku 2000 jsme měli prodané vechny pivovary, které zrušily svoje vlastní sladovací zařízení a do republiky přišly firmy které mají výrobu sladu jako hlavní produkt. Zároveň se úplně změnila technologie výroby sladu i smluvní vztahy a s tím přišly i nové odrůdy. Navíc se ukázalo, že pokud uvedená odrůda nevyjde jako slad (moc dusíku nebo málo dusíku) dá se použít jako krmivo. Tím pádem se přestaly pěstovat původní krmné odrůdy a v podstatě se pěstuje jen to, co chce sladovna a čeká se, jak to vyjde. 

 

Průměrný počet slepic: 3.6 (5 hlasů)

Takže u toho ovsa jsem se celkem strefil, už ho nepotřebujeme, tak ovsu nevěnujeme pozornost. Protože se používal hlavně jako krmivo, dnes je koní málo a ostatní dobytek i koně se dnes už krmí jinak.
Tak jsem to sám myslel, že ho nepotřebujeme, ale moc nerozepisoval, abych nebyl za něco, kdyby to nebyla pravda.

U toho žita, že většina ho jde na námel, to jsem nevěděl. Vím, že se pěstuje na námel, ale vždy jsem myslel, že v menším měřítku. Protože žitná mouka je v chlebu nezastupitelná a vyšší podíl žita působí příznivě na zažívání a udržuje kvalitu pečiva déle. Mám žitný chléb rád.
Zajímavé.

Ječmen, registrace nových odrůd, jak jsem předpokládal, tím cizím osivem. S tím sladem a krmivem je to moc zajímavé. Nevěděl jsem, že se ve větším množství zkrmuje.
Použití na slad je jasné. Jinak pro lidskou výživu moc neslouží. S jednou výjimkou. Je nebo byl, hlavní obilninou v Tibetu a Himálaji ve výšce, kde nedozrává pšenice.

A ta pšenice. Kdyby člověk nic nevěděl... Stačí se podívat na staré obrazy zachycující venkov, začaly se v Evropě ve větším množství malovat někdy okolo 1820..
Takže u ní se potenciál zvyšování výnosu na plochu (ne šlechtitelský potenciál jako takový) vyčerpal. Napadlo mne to, ale pokládal jsem to za nemožné. Že už v roce 48, tak "brzy".
Vím, že v Indii, Paňdžáb, Gudžarát a okolí nebo v severní Číně, kde se klima stává sušším, se tamní pšenice pěstuje na odolnost na nedostatek vody a ne na výnos. Říkal jsem si, že tam jsou hraniční podmínky tak je to v pořádku. A nevěděl, jak je to u nás...

Rozšířili jste mne i ostatním obzory, oběma vám děkuji.

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

??
Kdybyste se k tomu telecímu vyjádřil? Něco mi říká, že pro praktika, co zná úskalí chovu, ceny a politiku, je to hračka...

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

pohled na svět.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

nebuďte smutnej!
Já mám tohle v hlavě furt. Jinej by k tomu potřeboval smaženici z lysohlávek.

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

napsat po vzoru Božky Němců "Šťastná to žena."
Takhle můžu napsat pouze :
"ŠŤASTNÉ TO ZVÍŘE."

Průměrný počet slepic: 3 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

celkem nevím, kdo z nás hnusných, starých a nablblých dědků - a bab samozřejmě taky - je schopen přečíst ty letopočtíčky v grafech. To bych musel mít obrazovku přes půl cimry a ještě bych si musel v nějakém éšopu objednat lupu i s expresním příplatkem.
Z čehož nyní usuzuji, když to teď po sobě čtu, že ass musel někde šlohnout rákosníkům kontejner plný zvětšovacích skel, anebo má doma pod polštářem akcie firmy vyrábějící brýle na blízko.

Průměrný počet slepic: 3.2 (5 hlasů)

a na obrazok kliknut pravym tlacitkom mysi na obrazok a z menu si vybrat - otvorit v novej zalozke (novom okne)
Keby si to nahodou pouzival v nelokalizovanom Chrome prehliadaci - tak v menu klikni na
Open in new tab
:D :D :D

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

jako jsem já. Ale kurzor mi na ty grafy vůbec nereaguje.

Pozvolna se smiřuji se skutečností, že můj věhlas dorazil už i do Jů Es Ej a soudruzi vývojáři vindousu v Majkrosoftu jsou z mých mouder tak rozhození, že se rozhodli mi zatrhnout další čerpání informací, abych je nemohl průběžně znemožňovat zejména zde na Kydech.

Průměrný počet slepic: 3 (4 hlasů)

Ctrl + roloval koleckem mysi

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Vlku,
protože vím, že navzdory přátelskému rozchodu se stále s Vidlákem vnitřně vzájemně respektujete, doporučuji čerstvý článek na Vidlákových Kydech.

V osobě dnešního autora Vám, obávám se, roste nebezpečný konkurent.

https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/par-statistickych-udaju#comment-187…

Průměrný počet slepic: 2.5 (4 hlasů)

In reply to by Anonym (neověřeno)

Trvalý odkaz

omyjou...

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

hnusný, že ani nejde poznat, co vůbec vlastně doopravdy jsem!!!
Tak se už nenechte prosit a napište, že mi závidíte...

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Anonym (neověřeno)

Trvalý odkaz

"Díky za upozornění. Je to bezesporu skvěle uděláno.

A že mi roste konkurent? Proč konkurent?

Já nemám na netu žádný monopol a je zcela zřejmé, že lidí, co umí hledat
a najít, je mnoho.

vlk"

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Tahle mě trápit!
OOOO jak vám závidím!
Ale, už jsem si vzal i druhý brejle a stejně ty číslíčka nepřečtu.
Za mě se soukromým problémkem smekám!
( Ale já ho pořeším, až dorazí bytná z turnusu donutím jí vydat lupu, co si s její pomocí šlechtí nehty!)

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

bezva udělátko na přečtení mrňavostí i s těma starejma, hnusnejma, vodřenejma brejlema ze šuplíku vlevo dole:
Levý Ctrl+ - co klikanec, to zvětšení čteného.
Levý Ctrl- - co klikanec, to zmenšení čteného.

A svět je rázem krásný, jednoduchý, přehledný :o)))

Průměrný počet slepic: 3.9 (8 hlasů)

In reply to by Občan (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ani na jednom. Na čínském founu.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Zaujal mě nárůst spotřeby zvěřiny, což znamená možnosti:

a) politici místo vysedávání v poslanecké lavici vysedávají na posedu
b) rozmnožený Trauttenberg/Trautenberk dorostl a ovlivňuje statistiku lovem v Krakonošově
c) v ČR se přemnožili paroháči a svině
d) vlci místo lovu zvěře kousají pozadí
e) z myslivců se stali pastevci početných stád zvěře na cizím a nakoupili nové velké mrazáky, které teď plní masem

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

1. Jelení farmy, maso z domácího chovu i dovozové
2. dovoz takových hovadin jako celí mražení sobi z Ruska nebo klokaní ocasy z Austrálie, mražené, nakrájené na kousky.
3. Taky baštíme pštrosa, antilopu losí, bizona, krokodýla a nevím co ještě.

Výhoda volného trhu. Gréta by z té uhlíkové stopy zbláznila.
Jen mne mrzí, že jsme vyhubili manuty.
Dal bych si dnes v sobotu, kus pečeného mamutího chobotu! 😉

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

In reply to by dexx (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tuha zanechává na papíře uhlíkovou stopu !

Průměrný počet slepic: 4.1 (8 hlasů)

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.