Rozdíl mezi hospodářem a blbečkem

Autor
Štítky

Hodlám dneska reagovat na Admirálův dotaz, zda mám i já stanoveny klimatické cíle, bo je to dneska ve světě populární. Nejenže státy se předhánějí, jak moc sníží do roku 2020, 2025, 2030 své emise, ale přidávají se i města a na svých jednáních si odhlasují, jak budou bezemisní a bezuhlíková a přidají k tomu nějaký ten termín. Zpravidla to má být velmi záhy. Kupříkladu takový Londýn má být bezemisní do roku 2030. Alespoň takhle nám to ve svém článku líčí aktivistka Pixová:

http://blog.aktualne.cz/blogy/michaela-pixova.php?itemid=33401

 Zároveň se ve článku dozvíte, že mít zdravotnictví a školství, či práci pro všechny a důchody je zbytečné, když nás čeká klimatická katastrofa. Vidíte to... Afrika je v pohybu, státy jsou demontovány, uprchlíci se počítají v milionech, jsou negramotní, nevzdělaní a na jejich pohybu se dá mafiánsky vydělat a samozřejmě varovat před nimi je xenofobie a zbytečné rozsévání strachu. Ale varovat před klimatickou katastrofou, jak už je za rohem a pokud v roce 2030 nebudeme bez emisí, tak v roce 2031 už nejspíš nebudem - to je v pořádku.

Já Vidlák samozřejmě žiju v souladu s přírodou, bo mě právě ta příroda živí a tak se ji snažím chránit, nechci jí ubližovat a velmi velmi stojím o to, aby nám ještě chvíli vydržela. Mám o tom spoustu knížek. Věřte nebo ne, nejlepší knihy o ochraně přírody jsou ze středověku. Tedy z doby, kdy lidstvo bylo nepřemnožené, příroda jasně kralovala a její drancování se zdálo být nevyčerpatelné. 

V této době vznikají nejlepší díla o tom, jak získávat v krajině vodu, jak zalesňovat, jak stavět rybníky. Jsou na to dokonce i velmi dobře vymyšlené zákony a pravidla, protože správný rybník musí mít nejen hráz, vodu a ryby, ale také baštýře, který se o rybník stará a první část zisku jde na jeho mísu. Pak teprve se nažere šlechtic, který to postavil. Stejně tak les má nejen zvěř, stromy a svážnice, ale i hájovnu s hajným. 

Naši předci bez jakékoliv mechanizace postavili neuvěřitelná vodní díla. Dokázali jen rukama a lopatou zalesnit hodonínské písky. Dokázali zůrodnit stepi a přitom neměli jediné elektrické čerpadlo, obešli se bez kilometrů potrubí a co víc, jejich díla kultivují krajinu dodnes. Žádné teodolity, žádné mechanizační prostředky, žádná přivedená energie na pohon, jen příroda a fyzikální zákony. 

A dostatek času... 

Zároveň je docela zajímavé, že většina středověkých velkolepých děl vznikla díky nějaké přírodní pohromě nebo jiné formě Božího trestu. Oni si ti rybníkáři v jižních čechách všimli, že už neprší tak často jako před lety. Stejně tak si všimli v Polabí, že se tam už nedají pěstovat melouny. Na jižní moravě se také krajina vysušovala už dávno. 

A co udělali ti naši primitivové bez vzdělání a vysokých škol? Vyhrnuli si rukávy a pustili se do práce. Stavěli náhony, jezy, stoky, přivaděče, zachytávali vodu v rybníkách, zalesňovali... Třeba když zalesňovali poušť (váté písky) na Hodonínsku, tak prostě přidělili chudákům půdu, ti tam museli zasadit borovice, starat se o ně a kolem nich si mohli pěstovat i něco jiného... A ejhle, trvalo to sto let, ale zalesnění se podařilo. 

Rožmberk (rybník) také vznikl jen jeden, protože se ukázalo, že v něm ryby tak neprospívají - byl moc hluboký a měl málo proteplených mělčin. Zkrátka zjistili, že něco udělali špatně a příště to udělali jinak. A tak mohly být na každém potoku mlýny, protože proti proudu byly rybníčky a malé přehrady, v rovinách se dělaly zavodňovací strouhy, kolem koryt potoků se pěstovala zelenina, protože tam byla nejlepší půda a když přišla povodeň, tak se nestalo nic tak hrozného. Voda tekla z kopce, rybníky natekly samy, když se vypustily, tak vytekly samy. Voda nikdy přivaděčem nesměřovala přímo do rybníka, ale strouha šla kolem a měla přepouštěcí stavidlo - inu aby se rybník nezanášel splaveným materiálem. Bagrovat rybníky se musí až od dvacátého století, protože proč udržovat tak dlouhé strouhy že? 

Krajina byla prostě plná různého konání. Lidi neseděli u počítačů a nepsali kraviny o tom, jak musíme opustit civilizaci a nedělat nic, protože to dělá emise a kvůli tomu je sucho. Když bylo sucho, vyhloubili studně a vykopali zavodňovací kanály. Prostě stavěli. V Holandsku takhle vyrvali moři tisíce a miliony hektarů. Na Madeiře postavili levády.  V Izraeli šli s nůšemi k Jordánu, nakopali hlínu, přinesli do pouště, kde vykopali jámu, dali tam tu hlínu a zasadili palmu. Dneska už tam není poušť.  Vody je pořád stejně, jen období, kdy padá rovnoměrně a podle potřeby, těch moc není. Stejně tak slunce je pořád stejné, jen stálé počasí je spíše výjimka než pravidlo. 

A tak se stavělo. Když nebyla voda, přivedla se akvaduktem. Když bylo moc teplo, sázely se odolné stromy. Když se díky změnám klimatu nedaly pěstovat melouny, tož se pěstoval chmel. Kde je zima, tam se nepěstuje bavlna, ale len.

Je mi jasné, že dneska aktivisti ani nemohou navrhovat nic jiného, než demontáž civilizace. Ono se dneska také nic postavit nedá. Všechno je zablokované, všechno porušuje něčí zájmy a každý křeček je důležitější. Všichni chtějí vodu, ale nikdo nechce přehradu. Všichni chtějí jezdit a nikdo nechce dálnici. V Německu to ještě zdokonalili - tam teď podle všech klimatických cílů nechtějí ani jádro, ani uhlí a ani elektrické vedení, které by od těch větrníků tu elektřinu někam dopravilo. Zároveň se nesmí ve městech jezdit autem a světe div se, klimatické změny trvají dál. 

Vlastně se to učíme od Afriky. Ti také zdědili po Britech koleje, stadiony i silnice. Ale nic s nimi nedělali. Tak to zarostlo džunglí nebo to zasypal písek. Nemají ani průmysl, ani pořádné zemědělství a hele, oni nemají ani přístup k vodě, když přijde chvíli sucho, tak hynou po statisících a možná nevypouštějí žádné emise, ale ráj tam jaksi nenastal. V Ćíně sice mají smog, ale předtím tam chcípali hladem a každý rok se miliony jejich obyvatel nastěhují do toho civilizačního smogového pekla ve městech, protože život v čisté přírodě ale bez technických vymožeností je sakra těžký a krátký. Ale budiž aktivistům útěchou, že bez civilizace se umírá na zápal plic, ale jsou to fakt čisté plíce. 

Já osobně jsem si sehnal velké kanalizační trubky. Takové ty plastové, co mají půl metru v půrměru. Vyráběly se v devadesátých letech a dneska už nesplňují novou ISO normu ohledně zatížení pod silnicí. A tak se vykopávají a nahrazují sice horšími, ale zato s certifikátem. Já je pak velmi levně kupuju. Vždycky je spojím, jak mi to moje zahrádka dovolí, zaslepím na obou koncích a zakopávám je na horním konci zahrady. Nemusím kopat moc hluboko, nejsou nijak velké. Pak do nich napustím vodu. Dělám to bez dotací, levněji a lépe než mi dokáže zajistit Brabec na ministerstvu životního prostředí. Ostatně dotace nejsou pro nás burany. Ty jsou tu od toho, aby zajistily bezpracnou budoucnost firmám, co dodávají nefunkční a předražené řešení. 

Našel jsem si pražáka, který dělá větrná čerpadla pro Afriku. Takže jsou levná a blbuvzdorná. Všechno co stéká ze střech budu brzy schopen zadržet, vyčerpat do horních nádrží a zavlažovat s tím zahrádku. Zřejmě tím lidstvu (a sobě) pomohu víc, než kdybych zdemontoval kotal na uhlí a místo toho si koupil nějaký předražený kondenzační kotel, kterému se každý druhý rok porouchá řídící jednotka. 

Jsem téměř soběstačný v základní zelenině, díky prasátkům mohu každý rok kvalitně hnojit a kultivovat tak půdu. Díky nádržím na dešťovku nevysávám spodní vodu. Jo, dělám to v malém a za své. Kdyby stát vzal deset procent těch dotací na zadržování vody v krajině a naučil i další amatéry, jak si udělat levně nádrže na vodu, zřejmě už byl problém s vodou pomalu vyřešený. 

Ostatně naše vidlákovská čistírna odpadních vod vyčistí denně nějakou stovku kubíků vody. Stojí přímo uprostřed polí. Ať od ní vyrazíte kterýmkoliv směrem, všude půjdete nejmíň kilometr po poli. Přímo kolem čističky v jemném svahu je minimálně pět set hektarů té nejlepší půdy. Myslíte, že někoho s vysokošlským titulem už napadlo, že by se ta vyčištěná voda mohla použít na závlahy? Ani náhodou. Teče trubkou do koryta, které patří povodí Moravy. V loňském roce běhalo po těch polích okolo čističky několik likvidátorů pojišťovny, protože úroda se nějak nevyvedla, protože nebyla voda. Voda v čističce by stačila sama o sobě bez deště nejmíň na sto hektarů. Bez jakéhokoliv zadržování vody. Stačil by vedle malý rybník, aby ta voda stačila na všechny pole v okolí. 

Záměr už se projednával. A hádejte kdo ho zablokoval? Místní ochránci přírody. Prý by to narušovalo krajinný ráz. A tak sucho trvá dál. 

A takhle se milé děti rozezná hospodář od blbečka. 

 

 

 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

Chce, abychom my - krásní, mladí a chytří - pracovali rukama. FUJ!

Jinak se dobrovolně hlásím za baštýře, o svých kvalitách jsem přesvědčil všechny účastníky dvojnásobného mordu přeštických čuníků u Vidláka, páč jsem zbaštil, co jsem viděl a Vidlákovo partě zbyly jen oči pro pláč, a to jen proto, že je zatím neumím vylupovat tak hezky jako oni.
Až se zlepším, přepíšu dějiny citátů. Už nebude platit ono slavné - venit, vidit, vicit, ale - přijel, sežral, odkvačil...

Trvalý odkaz

ve svahu, za 20 let jsem na nich udělal rukama 2 terasy. Na kopci máme málo vody a po pozemku vede vodovod. Nepřipojili jsme se, bo francouz. Nosím léta kýble 2x15 kg a leju nad studnu, aby měla vlhko bez čerpadla, bez emisí. Někdy si ale prdnu. Je to do kopce a denně 400-500 litrů. Zpevňuje to střed těla, rovná záda a posiluje ramena. Dobře mi to běhá, jsem spyridon luis. Dešťovky mám 8000 litrů už 20 let, bez dotace. Taky jsem koupil z itošky vrtnou hlavici, ale zatím nepoužil. Nepěstuju nic, jenom stromy, asi 40 švestkoní, jablkoně a tak. V létě pijem denně čerstvý mošt, já 3 litry, nemáme petky, musím do skla. Máme kondenzační kotel Buderus GB112-24, revizi měl jednou za 20 let a jede jak rus. Hlavní je ala Morso v centru domu, to sálá zadarmo a kouří tenký modrý dým.

Nikdy jsem nekoupil křovinořez, nejsem prase. Normálně jedu devadesátkou, ale mám i závodní 130cm - když ji viděl soused při práci, slezl z traktoru. Ročně seču pár hektarů, i kámošům. Můžu celý den, ale po 3-3,5 hodinách klepu, i na sekyře. Kdysi jsem kosil na Visalajích horskou louku Obidovou, bo vstavače. Dnes kosí týmy ekoteroristů s křovinořezy. Já to kosil celý měsíc a pak to na vidlách vynesl na kraj lesa, po trošce, bo při větší dávce jsem klesal do rašeliníku. A jezdil jsem tam na kole z Ostravy, denně, i s tou kosou, abych tam byl na 6. Rosa být nemusí, hlavní je ostří a styl. Žízeň přichází za 2 hodiny.

pěkně. Něco takového jsem už dlouho neviděl. A zdravá záda jsou právě z toho kosení, z kbelíků moc ne, i když ty neublíží člověku, který vydrží kosit celý den.

Spyridon Luis byl nosič vody, nikdy netrénoval běh a přesto vyhrál maraton nad vyhlášenými angličanya australany. A to přitom chlastal víno v hospodách kolem cesty a nechal jim náskok. V roce 2015 bylo sucho až moc a nosil jsem kýble zdaleka a z nízka ... posčítal jsem to; jako bych denně na Lysou (převýšení 700m) vynesl 500kg; dělal jsem to 3 týdny denně a potom jsem poběhal nejlepší časy na svém okruhu (12km, součet převýšení 300m, časy kolem 1:15-1:20h, při váze 100kg, věk 58). Kýble dělají pevné vnittřní břišní svalstvo a záda, člověk se při zátěži nehroutí a neskuhrá.

udržíš svalstvo v dobré kondici, ale musíš ho tam mít. A svalstvo vybuduješ pohybem, ne statickým zatěžováním.
Nechej někoho tahat kýble, kdo na to nemá záda, a do tří dnů je na marodce. Ve starším věku je posilování bez devastace pohybového aparátu možné jedině ve spojení s aktivním protahováním, což u kýblů fakt nefunguje, ale u kosení naprosto skvěle.

to by mi bylo líto času. Snažím se hýbat ramenama do stran, bo při práci myší je nepoužívám. S kýblama moc nestojím, ale jdu do kopca, všechno v aerovním pásmu, abych vydržel pro další. Dolů běžím. Pohyb je radost. Každý má odvařené kolena nebo kyčle, bo je nemaže a v mládí běhal po tvrdém (parketu, betonu a tak). Já jezdil na kole a chodil po kopcích, tak jsem klouby ušetřil. Běhám 5 let s metrákem a nic, důležitý je došlap a dobrý pocit.

To jsem si oddychl. Já mám těch sekaček taky asi deset. Kosy mám taky, ale neumím dobře kosit. Jo a to kosiště máte Ládíku pěkný.

Už na lesnické škole, nás učili, že kdo umí s kosou, je rychlejší než ten s křovinořezem.
:-)

In reply to by insegnante (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ty jsou opravdu zásadní, zde se autor trefil přímo do černého:
- Dokud padaly ceny černého zlata, neměl převrat ve Venezuele velký smysl. Nebyl by dlouhodobě sanoval deklasovanou ekonomiku a obyvatelstvo by sotva zaznamenalo zásadní změny. Ale při prognoze růstu světových cen a to až k hranici 100 USD? To je jiný tanec, že? -
Vysvětluje to celý cirkus kolem Guaida

Celé to "demokratizování" je součástí širších a dlouhodobějších hrátek,

Amerika tak vehementně bojovala proti Rusku, až má najednou světově největší problém s Čínou.
Kdo asi je věřitelem i USA a také i té Venezuely.

Staré, ale poučné:
https://www.kurzy.cz/zpravy/341380-venezuela-v-podruci-ciny/

Kdo asi tak mohutně investoval ve Venezuele, takže nyní má být "Qído" narychlo americkou převodní pákou, co bude "stabilizovat režim" tak, aby to nebyla pro USA katastrofické. Maduro prostě nesmí uspět, mohl by další i USA nakazit!!!!

Copak nevidíte tu válku, zatím na ekonomickém poli, proti Číně?

Jak i u nás poslušní slouží a "nezávislá" (asi na kom) agentura vydává varování.........
A AB tančí mezi vejci. Jo neříkám, můžou i "Číňani špionit", ale ostatní to dělají jistě, a tam nás chránit netřeba, protože to jsou spojenci, a ti nás už ovládnuté mají...?

Je to tak směšné už ....kdyby to nakonec všechno nestálo obrovské peníze nás všechny a neumírali po světě nevinní.

Je to všude stejné, bojkot, embargo, tlak na ceny komodit, zamezení přístupu k vašim penězům v cizích bankách, "hnojomety" po celém světě začnou kobercové nálety o viníkovi, lidských právech, chybějící demokracii, diktatuře, hladu (ale Jemen... je asi za clonou)......!
Tím vším se krásně vytvoří prostor pro "majdany" všeho druhu, i mrtvé umí zařídit, a spasitel se vynoří jak Fénix z popela. A tento prý zabrání utrpení obyvatele demokratizované země Venezuely.
Na Ukrajině by mohli mnohé rodiny vyprávět.
Nejdřív vytvoříme situaci, kdy nemáte za co a co dát obyvatelstvu k jídlu, a pak přivezeme humanitární pomoc v pár kamionech....
Ale kdo bude mít z růstu cen ropy tam v té Venezuele užitek, to se teprve ukáže.
Jsem si ale jista, že na obyvatelstvo, ( to nejchudší zejména), z toho ani po demokratizaci moc nezbude.

Ono stačí vzpomenout si na datum 29. - 30. září 1938 a rázem můžeme mít o našich spojencích jasno. Jsme jim úplně volní všem (Velké Británii, Francii, Německu i Itálii) a jak ukazuje jednání EK, europarlamentu a nynějších státníků klidně nás obětují znovu. Jsme závislou kolonií a jendou se budou další generace smát servilitě českých politiků, jak hluboce byli čeští politici zalezlí v americké řiti, i když se tím nijak neliší od řiti rakouské, francouzské, německé nebo sovětské.

"tajně" vyběhl z křoví u cesty a naskočil na podélný trámek, který trčel vzadu z koňského povozu. Na něm jsem se vezl až k nemocnici, kde kočí na ten povoz naložil sudy se zbytky jídla.
Podotýkám, že to bylo v nemocnici, kde bylo infekční oddělení. A ten kočí nikdy neumyl ani povoz, ani ty sudy, takže to byl smrad vpravdě strašlivý.
Nikdo nikdy neonemocněl, kočí se dožil vysokého věku na to, kolik kořalky vychlastal, jeho rodina taky nevymřela na nějakou nakažlivou nemoc i přesto , že sežrali prasátka krmená zbytky jídla z infekčního špitálu.
Dnes se ofiko nesmějí skrmovat zbytky ani od "zdravých" lidí, protože proto.

To není jen tak , nemůžete někomu dát zbytky jídla, pokud by se mu náhodou potom udělalo zle nebo nedej bože chytil nějakej humus třeba salmonelu tak by vás pak vláčeli po soudech a platil by jst jako mourovatej a to si triko nikdo nevezme...

Trvalý odkaz

Ládik!!!
Ještě připište spotřebu slivovice na hodinu při tom sečení.
Když táta hospodařil,tak jsme měli 4 ha luk a všechno kosou,takže od 14 let pravidelně a někdy vstávat ve tři,hodina cesty a sekalo se podle rosy,pak se šlo sušit předešlé sečení.Táta tem měl devadesátku,já 75-80.ono záleží na množství trávy a svahu.
Ještě někde vidím pozůstatky závlah po komunistech,dne už to málokdo využívá,snad jen někteří co pěstují jahody,rané brambory už se nepěstují.ve velkém.

Co to je? Ostrevky?
Když bylo seno na ostrevkách, přikrývali jsme ho ještě shora igelitovými plachtami, ale stejně do toho zateklo, když byl vítr. Na sklizení do seníku to nebylo ani náhodou.
Jinak by mě třeba zajímalo, jak to funguje v Rumunsku. Tam mají seno naházené venku na jediné velké kupě, ve které je zaražený vprostřed obyčejný kůl. A to je všecko. Žádné seníky se tam nepěstují. Jen občas přijede gazda, naloží seno na povoz a fičí dom. V zimě to třeba funguje tak, že gazda vyveze na kotár hnůj z chléva a zpátky veze na zahnojeném povoze seno. Žádný žebřiňák neexistuje.
Jaká je kvalita sena z toho skladování venku, vůbec netuším. Vrchní vrstva toho sena je úplně černá.

kůl v zemi s větvama do stran. U taty v Jeseníkách se tráva dává na ohrady; na horní šprušli je to nahovno, ale na těch 2 dolních je seno i v dešti.
Já osobně pokosy nechávám ležet, bo nemám zvěř, jenom srny. Do září to slehne, pak louku projedu znova. A na jaře není nikde nic. Ornice nepřibývá (to mě poučil pan Kopíček z Acz). Proto je ornice poklad.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

to mě učil místní děda, 93 let, vidí bez brýlí a jezdí autem (důchod z wehrmachtu i polské armády) - pije se v zimě a na jaře. V létě bere sílu. Tou 130cm vydržím 15minut - ne kvůli zádům nebo kotníkům (těžko se to ustojí), ale dlaním.. nejde to pustit a narovnat prsty, mám na ní ještě blbý styl. Devadesátku můžu držet prsty, ta jede sama. U 130 je problém v tom, že při její rychlosti (kosisko má moji výšku, 188) neumím kopírovat terénní nerovnosti, musím jet jenom po rovném; a mám z ní trochu strach, je stará teprve 2 roky a nejsem s ní dost sžitý, nechci jí ublížit.

I když je to hodné obdivu, tak je otázkou "má na to člověk čas"? Človek má mít "koníčka", kdy něco dělá místo strojem, ručně, každý podle svého, ale podle popisu měsíc sekat louku, už není o koníčku, ale ztraceném času...
Jako když dělám na zahradě, ano zryju jednu část "proformu", ale zbytek dělá stará Tera (nahradím asi jako vidlák slovákem), protože čas je vzácný.
to samé, pozbírám jablka, ale nemoštuju, odvozu do Bozaka, kde místní zahrádkáři mají automatickou moštovačku co za poplatek zmoštuje, odkalí, zahřeje a zabalí do 5l vaků, stojí to peníze, ale jenom polovinu jak v obchodě a mám "svoje"...

Tím nechci říci, že neobdivuju, ale automatizace není sprosté slovo, jenom pro každého se hodí něco jiného a není špatné použít krovinořez...

by to tak dlouho trvalo, to ani náhodou.
Sekalo se tak proto, že bylo čerstvé krmení pro bydlo na každý den. Staříček přijeli s trakařem na ouku, za deset patnáct minut měli nakosené, "hrábjami" to posbírali na trakař a jeli to dát králíkům. Dvakrát denně.
Kromě toho ti každý Vidlák potvrdí, že sekat naráz zahradu u baráku co dva týdny traktorkem nebo sekačkou je zločin. Nevysemení se kvítka, vysychá zem, chcípá užitečný hmyz, biodiverzita jde do prdele.

Chápu, kolik lidí to má? A když už tak to dělal babička, ale srpem čerství zelený a to přidala k senu. A když se dělali sena, tak fakt mám něco sekat 10x delší čas, když mi to tera udělá rychlejii a hlavně nejsem zadýchanej...

A to sekání trávy co dva týdny, je rozdíl, když máš jak to dělaj angláni 10x10 na posezení a to děláš i 1x týdně vs že louku děláš 2x ročně. A že si mě hned za humnama nevysemení tráva, kde mám posezení, to mi jaksi nevadí...

tvůj problém, o to dřív skončíš v dřevěném spacáku. A nejlíp s rakem v bachoru nebo v plicích.
Já beru sekání jako nutný tělocvik. Místo toho si odpustím večerní posilování, jenom protahuju. Kdybych neprotahoval, už bych ani neklofal do klábosnice. Vyřešený problém.
A propos angláni. Když chci posedět - a to mi vyjde tak třikrát za léto, vytáhnu lavičku na chodník před barákem, dám kafe na štokrli a čumím do té vysoké trávy na minizahrádce, kterou máme (taky asi tak 10 x 10 metrů). A vůbec neřeším, jestli má tráva metr, nebo dva. Až je to nutné (nebo až odkvetou plevelné kytky), poseknu to.

No vidíš, opět domýšlení, že se projedu terou 45 minut a pak jenom sedím :D
Ono je rozdíl se sedřít a prdět do futrálu v 67letech nebo makat a nesedřít se... S terou zahradu posekám 2x ročně sice v řádu desítek minut, ale v dílně pro zábavu makám, v práci chodím po stavbě, rád běhám, chodím po horách (a tím myslím tatry a výš ne zvlněnou krajinu na vysočině;)), sběr jablek na mošt, duranců nebo švestek na pálení atd... Ale dělám to podle hesla spěchej pomalu a hlavně, když něco zautomatizuju, tak zvládám 2x víc ;) Ono je rozdíl mít posekáno+posbírané jablka+vymoštována než pouze posekaná 1/4 louky... :D

No vidíš a mě nedělá problém vytáhnout sekačku a jednou týdně posekat (když víc prší...), že u souseda nebo dál v sadě je vysoká tráva neřeším, ale kde sedím si tu pohodu posekané trávy užívám bosej...

jsem sekal v 1990, když mě vyrazili z práce, bylo to za peníze, tehdy 2850/měs, to se dalo - za rekreaci. Běh mi čas nebere - běhám výhradně potmě (v létě kolem půlnoci, v zimě to je i odpoledne), aby mě nikdo neviděl.

na rovném terénu, tzn. bez krtinců, mravenišť a velkých nevypasených drnů je kosa rychlejší. Tedy pokud na to má sekáč fyzické fondy. Strunovka je lepší tam, kde je nějaký bordel, kamení, rýhy, nebo na sečení kolem plotu. Křoviňák užívám v místech, kde jsou fakt vysoké stvoly, anebo do křoví. Bere mi větve do čtyř centimetrů.

Trvalý odkaz

myšku do ruky a už to sviští.
Žádná myší podložka
ani tvrdá pokožka
na ukazováčku.
Sáčko na věšáčku
polobotky v koutě
jen termíny štvou tě.
Keců plná huba
mým vzorem je Kuba
maňána maňána
to je zas nirvána.

Trvalý odkaz

Včera jsem sem dal odkaz na Pixovou hlavně pro to, aby bylo dobře zřejmé, jací lidé se tlačí a dostávají se k rozhodování o docela strategických věcech. Naprostá katastrofa je to v Německu, u nás to dopadne taky tak, pokud to tam necháme dojít. Takovým lidem nejde primárně o věc, jde jim o moc nad lidmi,

Největší dopad by měly (např. na zadržování vody) drobné opatření dělané v masovém měřítku. Menší nádrže, rybníčky, úpravy vodních toků (respektive v některých případech jejich neúpravy).

Vkládám sem opakovaně Fialu, bo je to k tématu.
Fiala o vodě:
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/vip-blogy/o-suchu-nez-prijdou-povodne
Rybníčky dobře, jednoduché, nejméně problémů, laciné a účinné.
Co zmínil, jsou narovnané regulované vodní toky.
Co nezmínil, že ty vodní toky mají narovnané - srovnané i dna. Tam, kde byly hluboké tůně, tam je štěrk a když je normální stav tak 5 čísel vody, když je sucho. tak voda žádná. Tam kde v hlubokých tůních přežily sucha ryby, tam je dnes mrtvé štěrkoviště. To by bylo třeba změnit a přirozeně by vniky zásobárny vody v celkovém objemu velké přehrady.

srovnali a vykáceli břehy, narvali tam obrovské balvany - ovšem hezky hladkou stranou ven, aby voda líp svištěla, snížili koryto o půl druhého metru, srovnali ho a do něj zakolíkovali dubové kmeny, aby voda jakože meandrovala. První větší stav vody (nikoli povodeň) jim z poloviny vytrhal duby, druhý vyrval ty balvany. Za deset let to už třikrát spravovali, teď jen čekáme, kdy jim dojdou peníze.
The final result - zmizely žáby a ježci.
Proudžekt byl financován z Německé jůnyje.

U nás podobné - městečkem protéká potok, v potoce bývaly každých sto metrů tůně od 1 do 2m hloubky 10 až 50m dlouhé - představte si na 20km té zadržené vody. Byla v nich voda i za sucha, díky tomu tam přežili ryby i jiná havěť.
Přijely buldozéry, srovnaly dno, zahrnuly tůně - výsledkem je mrtvý potok. tak to udělali asi na všech potocích a říčkách v okolí. Jak tohle může povodí udělat, nechápu.

Povodí je státu a stát bude mlít něco o zadržování vody v krajině.

Fiala má v některých oblastech dobrý vhled a člověk se rád poučí. V ekologii je však nedovzdělaný aktivista. Z odkazu jen 2 příklady:
"A že tam musí být také plocha mělčiny s rákosím, která spotřebuje dusičnany, na které by se jinak vrhly sinice." Sinicím naopak vyhovuje nedostatek dusičnanů, ty naopak potřebují konkurenční méně škodlivé řasy.
"návrh federálního zákona, který propojuje potřebu ochrany před klimatem" - asi už moc píše a nečte to po sobě.
Totéž platí o energetice, kde nekriticky prosazuje pro ČR jen obnovitelné zdroje a nekompromisně odsuzuje jadernou energetiku.

In reply to by Narcis (neověřeno)

Trvalý odkaz

S tím Fialou souhlas, ne se vším, co z něj vypadne se dá souhlasit, má ale dobré postřehy a dává věci do souvislostí.

Trvalý odkaz

O tom, kolik toho krávy vypustí do vzduchu a jak tím přispívají ke globálnímu oteplování, jsem četl hodně , ale neznám jedinou studii kolik toho naprdí lidi a jaký to má vliv na planetu.

Banny.
O škodlivosti krav,mluví chytrolíni,co si myslí,že maso roste na stromě.
Kráva je jedno z málo zvířat,které uživí člověka a i ten hnůj je prospěšný.
Zvířata jako taková nezpůsobují problémy z oteplováním,zhoršením ovzduší.
Krávě stačí 20-30 vody denně a nemusí být upravována,člověk,to se mluví o 100 l a více.

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.