Silniční doprava v Mississippi

Autor
Štítky

Dnes pouštím neplánovaně článek paní Petry pro příští neděli. Prostě sám nemám nic napsáno.  Měl jsem příliš nabitý den, kdy jsem měl co dělat, abych včas nakrmil svůj brav. Takže jsem byl rád, že je paní Petra tak rychlá - ona posílá nový článek bezprostředně po vydání starého. Paní Petro, omlouvám se, že jsem Vás takhle použil, ale myslím že čtenáři  nebudou o nic ochuzeni. 

Je to Vaše: 

Zatímco v Česku je hustá síť veřejné dopravy, v Mississippi můžete bez problému narazit na dospělé jedince, kteří nikdy nejeli vlakem a autobusem jen sporadicky. Jinými slovy - auto v Mississippi je životní nutnost a ti, kteří řídit nemohou ať už z důvodu nedostatku financí na pořízení auta (auto stojí tak od 2000 dolarů, ale bude to šunka) či protože nevlastní řidičák, mají tady na venkově hodně těžký život. Vždycky si musí domluvit nějaký odvoz do práce, na nákup a za úřady a obvykle to není jen za hezký úsměv a slovo děkuju. Proto skoro u každého domu stojí jedno, ne-li dvě auta. Řidičský průkaz se tu vydává v několika fázích. Občan Mississippi může zažádat o dočasné oprávnění řídit auto od 14 let. To se vydává za účelem naučit se řídit a je platné jen v doprovodu instruktora schválené autoškoly. Od 15 lze žádat o pokročilé oprávnění, které opravňuje k jízdě bez licencovaného doprovodu ve vymezených dobách (cca mezi 6 ranní a 10 večerní). V ostatních dobách musí mít majitel tohoto oprávnění doprovod alespoň jednadvacetiletého řidiče s řádným řidičským průkazem. O řádný řidičský průkaz lze žádat buď v 16, pokud máte alespoň 6 měsíců pokročilé oprávnění řídit vůz, nebo od 17 bez předchozího vlastnění pokročilého oprávnění. Samozřejmostí je složení testů a jízd. Zajímavostí je, že jízdy uchazeč skládá v autě, kterým jej ke zkoušce přiveze řidič s řádným řidičským průkazem, auto musí projít kontrolou způsobilosti a musí mít platnou pojistku. Jednou, když jsme byli u známých na návštěvě jsem utrpěla šok. Volal jim 17-letý syn, který jel autem sám z Jacksonu. Nějakým záhadným způsobem přehlédl odbočku k domovskému městu a skončil v Memphisu, což je nějakých 250 km severněji. Naštěstí v Memphisu měla rodina dobré přátele, kteří chlapce nechali přespat a druhý den se vrátil domů.  Pro mne by bylo nemyslitelné nechat dítě se sotva zaschlým inkoustem na řidičáku jet z města, kde řidič musí jet po osmiproudé silnici a cestou se orientovat bez předchozí zkušenosti. Ale tady to asi berou jinak vzhledem k historickým zkušenostem.

Když jsme do Mississippi jezdili jen na návštěvu, řešila jsem možnost řídit mezinárodním řidičským průkazem, ale když jsme se sem přestěhovali, potřebovala jsem si udělat zdejší řidičák, protože člověk nemůže jezdit do Čech pro mezinárodní řidičák každý rok. Musím se přiznat, že jsem napoprvé testy nesložila. Byly tam takové otázky jako "Jaký trest dostane 17-letý řidič, pokud ho chytnou, jak řídí pod vlivem (Driving Under Influence (DUI)). Pokud se chcete podívat na typy otázek, tady je odkaz na řidičské testa online: https://dmv-practice-test.com/Mississippi/car/practice-test-1?utm_campaign=&utm_adgroup=&gclid=Cj0KCQiAhMOMBhDhARIsAPVml-F8qf5ZKVutGB-LfrcdndW031fgAPoYYXv6pTd6BHoD7YuK7f3DXqsaAgG3EALw_wcB Jízdy mi odpustili vzhledem k řidičáku z ČR. Můj první řidičák měl vyznačeno, že nejsem občan USA, tudíž nesmím volit (Tady se u voleb vyžaduje doklad totožnosti.). Běžný řidičák má třídu R, profesní řidičák má třídu D, a pro řízení motorky potřebujete kromě řádného řidičáku ještě speciální dodatek. Pro ty, kteří by zvažovali získání oprávnění třídy D - vyzpovídala jsem Billova syna, který se kdysi jako profesionální řidič živil. Řekl mi, že nejjednodušší způsob je zkontaktovat dopravní firmu, která, za předpokladu, že již máte řidičák třídy R, vás vyškolí, po složených testech zařídí zácvik na kamiónu a po složení zkoušek v údržbě a v řízení vás pustí na kamión samostatně.

 

V čem se řízení vozidla v Mississippi liší od pravidel v Česku? Zkusím shrnout aspekty důležité pro řízení, které se liší od toho, co znáte z Česka. V prvé řadě vodorovné značení má bílou a žlutou barvu.  Zatímco v Česku žlutá čára značí buď dočasné značení nebo zákaz stání, v USA značí, že za ní už vedou pruhy v protisměru.  Některé značky jsou jiné - některé chybí vůbec. Nejvíc mi tu chybí značka "hlavní silnice". Tady se všechno řeší "stopkami", ale je u nich dost nebezpečný chyták. Někde jsou "stopky", jak je známe, ale někde, zvlášť v centrech měst jsou značky "stop" ještě doplněny takovou malou značkou "4 way" nebo "3 way" a tam to funguje tak, že kdo přijede ke křižovatce, zastaví a kdo první zastaví se také první rozjíždí. Představte si takové typické americké městečko s pravidelnou sítí ulic, kdy na každém bloku musíte zastavit a opět se rozjet. Člověk je zblblý, ale to by se dalo. Nejhorší pak je, že se člověk může splést, a na normální "stopce" může zastavit a opět se rozjet, jak je zvyklý z centra. Máme tu takovou "lahůdkovou" křižovatku, která si už vzala několik životů. Další zvláštností je, že na semaforech, pokud neohrozíte a neomezíte auta, která přijíždějí ze směru se zeleným světlem, můžete odbočit vpravo i když máte červenou. 

Nedávno u nás dávali na tah mezi dvěma městy novou vozovku. Týkalo se nás to, protože někde uprostřed bydlíme i my a danou silnici pravidelně využíváme. Když jsem se dozvěděla, co se chystá, říkala jsem si: "No tě pic! Kdo ví, jak dlouho budou s opravami otravovat." Mile mě hoši od MDOT (Mississippi Department of Transportation) překvapili. Opravovali vždy jen jeden směr, provoz svedli do jednoho pruhu, auta v jednom a druhém směru pouštěli dva zaměstnanci na obou koncích úseku, každý vybavený cedulí - z jedné strany s nápisem "Stop", z druhé s nápisem "Slow down" (Zpomal), kteří spolu komunikovali přes vysílačku. První parta seškrabovala starou vozovku a několik desítek metrů za nimi druhá parta už dávala povrch nový. Celý úsek mezi námi a městečkem měli hotový za necelých 14 dní. Pruhy silnice ve městě opravují převážně v noci. A tam, kde opravují mostek, tam udělali druhý, provizorní mostek vedle, včetně vyasfaltované cesty k němu. Po skončení opravy se provizorní most i příjezdové cesty k němu odklidí. 

Co se týká rychlosti - nejběžnější mezi obcemi je 55 mil za hodinu (mph) (88 km/h). Ve městě to bývá tak 30 mph (48 km/h), na dálnici 70 mph (112 km/h). Pravidlo, že v obci je rychlost daná předpisem tu nemají. Co je na značce, to platí a je dobré rychlost dodržovat.

Pokud budete někdy cestovat po dálnici, tady je několik tipů. Před každým sjezdem z dálnice bývají za sebou 3 velké modré informační tabule. Jedna ukazuje, která ubytovací zařízení za sjezdem najdete, jedna informuje o možnostech kde se najíst a jedna informuje o čerpacích stanicích. Naší oblíbenou benzínovou stanicí je "Pilot", kde mívají příznivé ceny benzínu a dobré kafe a naším oblíbeným místem, kde se u dálnice najíst je "Cracker Barrel", což je řetězec restaurací podél dálnic především na východě země, ale najdete je i na západě, jen ne v takovém množství. Podávají snídaně, obědy i večeře. Tradiční americká jídla v přijatelných cenových relacích, jako např. chicken and dumplings (kuře s noky), fried chicken (smažené kuře), buttermilk biscuits (vdolky z podmáslí), turnip greens (vařené vodnicové listy), country ham (uzená šunka), fried okra (smažená okra)..., se podávají v prostředí vyzdobeném starožitnostmi amerického venkova (valchy, staré svatební fotografie, lyže, staré reklamní tabule...) a hlavně - na porcelánu a s kovovými příbory. Při vstupu mají místnost se suvenýry, oblečením, litinovým nádobím. Obvykle to bývá cenově přepálené, jako každý suvenýr, ale hezky se na to kouká. Já vždycky ujíždím na prošívaných dekách, které také prodávají. Na každém stolu mají tradiční hru - golf peg game, kterou můžete zabavit dítko, případně sebe než vám přinesou jídlo. Pro mne bylo zvláštností to, že k jídlu můžete požádat o buttermilk biscuits, které vám přinesou jako pozornost podniku, že účet, který vám přinese po jídle servírka neplatíte u stolu, ale v té první místnosti u kasy. Kdyby člověk byl nepoctivý, asi by nebylo těžké odejít bez placení a tak mě svým způsobem hřeje důvěra podniku. 

Tak jsme tu teď měli takovou vsuvku. Přišel technik zkontrolovat Billův kyslíkový přístroj a vyprávěl nám o své autonehodě, kdy do něj zezadu vrazil náklaďák. Naštěstí to přežili všichni zúčastnění bez škrábnutí, ale škoda na autech 19 tisíc. Co na tom je hodno zmínit je fakt, že nejsou nová auta k dostání. Firma by mu i koupila nový vůz, ale prostě nejsou. U místního dealera mají poslední nový vůz - za 81 tisíc dolarů. Když jezdíme kolem prodejců aut, zatím jsou ještě parkoviště plná těch z druhé ruky. Otázkou je jak dlouho ještě.

Když už jsme u té silniční dopravy, pojďme si udělat imaginární výlet do Vicksburgu. Než ale budu pokračovat, chci udělat lehký úkrok stranou. Když jsem poprvé přijela na Jih, říkala jsem si, že bych si měla něco přečíst, abych si trochu doplnila znalosti, názor na Jih. V Billově knihovně jsem mezi jinými našla knihu Gone with the Wind (Jih proti Severu) od Margaret Mitchell. Četla jsem tenhle román jako 16-letá a vůbec se mi nelíbil. Scarlett O'Hara mi připadala jenom jako sobecká, vypočítavá mrcha. (Jak jen se s věkem mění pohled na věc...  Dnes si uvědomuju, že jí bylo 16, když začala válka a že přes veškeré své záporné vlastnosti byla schopná udržet rodinnou farmu a lidi, kteří na ní záviseli, že byla schopná odrodit švagrovou a odvézt ji i s miminem s sebou z Atlanty na farmu skrz nebezpečí, zastřelit a zakopat vojáka, který přišel na farmu rabovat...) Proč ale ten román zmiňuju. V knížce je scéna, kdy na začátku války se Jižané kasají, že protivníky "utlučou čepicemi" a Rhett Butler jim na to nadšení leje studenou vodu, když poukazuje na to, že Jih nemá průmysl, který by vyráběl zbraně. Že jakmile se Severu povede blokáda lodní dopravy, Jih bude namydlený. Historie mu dala za pravdu. Vicksburg je toho výmluvným svědectvím. Je to město na srázu nad řekou Mississippi, které bylo během Občanské války obléháno po 47 dní, protože to byl důležitý bod pro kontrolu lodní dopravy a sráz, na kterém město stojí nebylo možné dobýt ztečí. Občané města se celé týdny ukrývali v nedalekých jeskyních. Armáda Unie postupovala metodou spálené země, proto jsou stavby z doby před Občanskou válkou tak vzácné (pro slovo "předválečný" ve smyslu před Občanskou válkou tu používají výraz z latiny - "antebellum", což si nese nádech výjimečnosti). Dnes se ve Vicksburgu nachází na místě bojiště Národní vojenský park, který má dvě části - jednak muzejní expozice a potom si můžete svým autem projet celý sráz. Celá projížďka trvá hodinu až dvě, podle toho, jestli zastavujete u každého pomníku nebo jen u těch velkých. Projíždíte kolem památníků, jak je nechaly svým padlým postavit jednotlivé státy. Vrchol srázu zdobí památník státu Illinois. Vnější obvod kupole je ozdoben citátem z druhého Lincolnova inauguračního projevu: "With malice toward none, with charity for all, let us have peace." (Bez zášti vůči nikomu, s charitou pro všechny, mějme mír.). Když pak sjedete dolů pod kopec, ještě můžete navštívit USS Cairo. Loď Cairo, která sloužila jako bitevní loď Unie a byla potopena na řece Yazoo. V roce 1956 byla vyzvednuta ze dna řeky a převezena do doků ve městě Pascagoula a v roce 1972 se pak Cairo stala součástí Národního vojenského parku ve Vicksburgu. Naproti expozice lodi Cairo je potom ještě vojenský hřbitov. Řady a řady malých bílých náhrobních kamenů vám připomenou, kolik mladých kluků zařvalo jenom na tomhle jednom bojišti a jaká jatka musela celá Občanská válka představovat.

První dva snímky zachycují průběh opravy silnice, jak jsem je zachytila při jízdě autem (Bill řídil, já jen fotila). Na třetím snímku vidíte řeku Mississippi focenou od Turistického centra ve Vicksburgu. Tam za řekou, to už je Louisiana. Tady mám ještě jeden tip. Pokud přejíždíte po dálnici ze státu do státu, kousek za hranicí obvykle bývá turistické centrum. Stojí za to se tam zastavit. Mívají tam velké mapy státu zdarma a spoustu propagačních materiálů, případně expozice reprezentující to nejlepší, čím se stát může pochlubit. Na čtvrtém snímku vidíte na obzoru Památník státu Illinois. Je to foceno asi tak z půlky kopce. Můžete si tak trochu představit, jaké to bylo pro vojáky hnát se nahoru v plné polní ve vedru, jaké obvykle panuje mezi květnem a červencem. Na pátém snímku vidíte USS Cairo. A na posledním snímku vidíte restauraci Cracker Barrel. Je úplně jedno, v kterém městě je to focené. Všechny jsou si podobné jako vejce vejci.

oprava

oprava

řeka

občanská válka

cairo

restaurace

 

 

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.9 (76 hlasů)

Komentáře

Rozhodně souhlasím s ohleduplností řidičů v USA. Já tam tak nějak vytušil takový pěkný zvyk na dálnicích - když se dotýkala většího města, bylo několik exitů za sebou, všichni na HWY způsobně přejeli do rychlejšího pruhu a tam vydželi až město skončilo, aby se najíždějící řidiči mohli plynule napojovat na dálnici. Nikdo tam v levém neletěl 180 km/h, aby začal problikávat. Trochu to udržuji dodnes i u nás. Napadá mě jako příklad mladoboleslavská aglomerace, kde je hodně exitů do různých částí Škody Auto, lidé jedou do a zase odjíždějí z práce. U nás by důslední opouštěči levého pruhu za téměř každé situace zešíleli z tohoto zvyku v U.S. To samé, když čtu vždy nějakého dopravního experta, který hřímá, jak na dálnici úplně hned a okamžitě po předjetí auta se bleskově zařazuji zpět, děj se co děj. Asi podobný expert nikdy nebyl dále ve světě než v Reichu (ani to možná ne) nebo v Rakousku. Kdyby si projel dálnici přes Dallas na Ft.W. nebo jel autem jako paní Petra do Chicaga, Illinois, viděl by, že tam něco podobného dodržovat by byl idiotismus, když máte pět nebo šest pruhů na každé straně. A to na hodně dlouho. Aby tam každý přejížděl zprava doleva a zase zpět, to bych tu hromadnou havárku chtěl vidět. Pozor, netvrdím o sobě, že jsem příznivec britské levostranné dopravy, jak už jsem jednou u nás zažil, kupodivu Polák. Na prázdné dálnici stále vlevo, když mě viděl, přejel doprava (čímž mě trochu bloknul), já ho objel vlevo a on se pak způsobně vrátil na levou stranu. Pozor, nejednalo se o D1, tam se opravdu takto MUSÍ jezdit (snad už ten tankodrom opravili) .

Se značkami to paní Petra trochu nedovysvětlila, spíše jí to už přijde normální, tak to jen naťukla. Myslím to, jak psala, že v USA "některé" značky chybí. Je to naopak. Tak 80% značek by Američané v Evropě vůbec nepoznali, mají jen pár základních a zbytek prakticky chybí a suplují to tabule ve formě značek, kde je napsáno, co se po vás požaduje. Něco jako naše dodatkové. Ať to jsou různé práce na silnici, nutnost rozsvítit světla, zákazy stání a tak dále a tak dále. Dej přednost v jízdě se používá snad jen na nájezdech na dálnici, jinak ve městech buď semafory nebo stopky na všech stranách. Přijde mi to rozumnější než u nás, kdy jsou značky někdy až ztrojnásobeny, kdy říkají to samé, jen vždy jinou značkou. U nás ve vsi při příjezdu na kruháč jsem napočítal na asi padesáti metrech snad osm značek. Fakt toto někdo stíhá luštit ???

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

In reply to by Auto (neověřeno)

Trvalý odkaz

Máte pravdu, že některé značky tu mají vyřešeny nápisem. Když jsem psala "chybí", měla jsem na mysli "nevyskytují", nikoliv "byly by potřeba. Ale značku "hlavní silnice" oproti "dej přednost v jízdě", to bych ocenila. A také máte pravdu, že "dej přednost v jízdě" uvidíte jen na nájezdech na dálnici.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

byla jiná - široká jako Volha nebo Don, s kolesovými parníky uprostřed a krokodýlími hřbety po stranách. Na fotce snad je jenom rameno, vždyť i Missouri na dolním toku je širší.

Průměrný počet slepic: 3.7 (7 hlasů)

Já si to všechno zarámoval podle knihy Tweina : Tom Sawyer a Huckleberry Fin.
(Tetička Polly i Becky Tchatcherová ......)

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

To jste mi nasadil brouka do hlavy. Tož jsem kontrolovala na Google maps. Missouri na soutoku s Mississippi zhruba 500 metrů, Mississippi u Vicksburgu cca 800 metrů. Ono to možná bude úhlem pohledu. Je to focené z vyhlídkové terasy nad řekou. Kolesové parníky pro turisty byste určitě našel, podobně jako drožky v Praze. Jen je asi nebudete hledat na Jižní spojce. :)
Mississippi
https://www.google.com/maps/@32.3151629,-90.9139543,15z?hl=en
Missouri
https://www.google.com/maps/@38.8198872,-90.1252769,14z?hl=en

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

si to změřit sám a nedat na pocity.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

má v nejuzším místě 900m, jinak kilák.

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

Osobně jsem si asi pod vlivem Hucka Finna představoval Mississippi mohutnější...

A co ryby?

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Přál (spíše nepřál) bych Vám vidět Jordán.

Průměrný počet slepic: 3.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Víte někdo, jak je to u toho "Bavorského modelu", který se pravděpodobně zavede i u nás, se lhůtami, jak dlouho po prodělání nemoci či očkování je člověk považovaný za bezpečného? Tedy jak často se člověk musí znovu očkovat nebo znovu nakazit, aby se mu covi-bezpečnost refreshnula? Jak to mají třeba teda zrovna v tom Bavorsku? Když jsme měli Covid před rokem v prosinci, tak jste i letos v ažúru nebo to platí jen půl roku od nákazy nebo jak? Pro mladé, kteří se nechtějí očkovat, je totiž prodělání nemoci docela racionální volba. A kdo se toho prodělání nemoci bojí, ať se naočkuje. Jinak se v mainstreamu objevuje stále více článků, že poměr JIP pacientů s Covidem je 80-90% neočkovaní oproti 10-20% očkovaní. Tedy že to rozhodně není půl na půl, jak se tady psalo a jak to vyplývalo z Masterových grafů. Jeden nebo druhej teda kecá a byla by dost blamáž, kdyby mainstream kecal až takhle okatě.

Průměrný počet slepic: 3.9 (8 hlasů)

In reply to by Kadlas (neověřeno)

Trvalý odkaz

...anebo podle toho jak to nařídili či nařídí (například Ken pod vládou AB) ?
Já bych věděl podle toho druhého.
Prostě to bude tak, jak zavelí.
Možná že dokonce to bude i zákonné (v rámci aktualně platných zákonů, včetně ústavy).

No a zatím to vypadá tak, že dokud budeš mít na těle nějaká ne příliš rozpíchaná místa, tak ti tam co půl roku tu injekci vrazí. Kdy to skončí, těžko říct. Zatím je PFE zpět na 50, idealem je asi za 5 let na 80 ?!?? To by šlo, není to jak za předchozí některé 2 dekády, ale i tak, z mega za 5 roků mega a 600 hadrů hrubého plus dividěnd...to jde. Z 10 mega víc, to se rozumí. Plus (anebo minus !!) kurz dolaru.
Takže se snaž !!! Ahasveroberberger už má těch nemovitostí přes 30....

Průměrný počet slepic: 3.6 (9 hlasů)

že 12 měs. po prodělání kovidu bude uznáno jako bezinfekční, uvažuje se o 18 měs. Nově se budou uznávat i prokázané protilátky.

Jak vve vzoru demokracie policie řeší hospody, kde nekontrolují bezinfekčnosti hostů :
https://www.thelocal.ch/20211101/swiss-police-use-concrete-to-block-acc…

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

To odpovídá. 80:20 a jejich 50:50 a z matematiky se nemá maturovat, moc to studenty zatěžuje..... :-)
_

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

15. listopadu 1864 začíná generál William Tecumseh Sherman svůj „Pochod k moři”. Již 2. září 1864 Sherman ovládl hlavní konfederační železniční centrum a jižanské průmyslové centrum - Atlantu a tím uštědřil ničivou ránu nejen jižanské hrdosti, ale i podpoře válečného úsilí. Sherman věřil v „totální válečnou” filosofii, která znamenala nejen porážku konfederačních sil na bojišti, ale také zničení ekonomické schopnosti Jihu vést válku a ublížit jeho morálce.
Sherman tak vyrazil 15. listopadu 1864 na cestu se svou unijní armádou o síle 62 000 vojáků z Atlanty do Savannah, kdy ji rozdělil do dvou proudů vzdálených 30 mil od sebe. Cestou nejen terorizovali obyvatelstvo, ale i drancovali, poráželi hospodářská zvířata, ničili železnice i silnice, a pálili vše co by mohlo posloužit Jihu. Nakonec dorazili 21. prosince 1864 do Savannah, které však nebylo bráněno, protože před příjezdem Shermana opustili obránci město.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

...
Nejradikálnější metodou je od podzimu vůbec nevypínat motor. To zde dělá mnoho majitelů aut: od října do dubna zaparkují auto s nastartovaným motorem, nechají klíč uvnitř a zapnutý alarm a druhým klíčem auto otevřou, když chtějí nastoupit zpět.

"Kdo ho ukradne při -50 °C? Když je taková zima, moc lidí tu není," vysvětluje Sergej Permjakov, architekt z Jakutska. Auto je lepší nechat na mírném svahu, aby se ve výfuku nehromadila voda, jinak se motor zadře a opětovné nastartování bude obtížné.

Jednou z hlavních nevýhod neustále běžícího motoru je spotřeba paliva. Také pokud je vůz dlouhodobě zaparkován v chladu, deformují se jeho kola: Jak vtipkují místní obyvatelé, stanou se hranatými.

Průměrný počet slepic: 4 (9 hlasů)

Greta už ale jeblá je.
Potřebovala by šuhaje
nejlépe Nikolu loupežníka
anebo z Ostravy permoníka;
ten by ji naučil topit kalama
pak už by Gréta byla s gulama.

Průměrný počet slepic: 4.4 (13 hlasů)

Já zase četl poměrně zasvěcený komentář o tom, že je možno do takovýchto oblastí nechat si do olejové vany motoru, rychlostní skříně, diferáku a pro ohřev např. brzdové kapaliny, od automobilky namontovat topná tělesa. Napájí se přes transformátor a přes speciální robustní "tankové" konektory v přední masce, bezpečným napětím od 24 do 48V. Tato tělesa jsou pak schopna udržet nejen olej ve vaně, ale přes tepelně dobře vodivý olej i větší část hmoty motoru na snesitelných teplotách mezi -5°C až -10°C, při kterých ještě každé "normální" auto, co má v pořádku akumulátor a startér, pohodlně startuje.
Montuje se to v ruských sibiřských oblastech do většiny služebních, výjezdových - zásahových - záchranářských vozidel, které z principu jejich použití, je potřebné naprosto kdykoli nastartovat a odjet.
Na ochranu akumulátorů se v Rusku prodávají "topné kryty". Je to krabice z několikavrstvého materiálu, která se shora nasadí na akumulátor buď vcelku, nebo i po částech a též má zabudovány 24-48V topné spirály ve všech stěnách toho deklu.
Vozy, vybavené těmito systémy pak parkují např. u zdi, na které jsou namontovány tzv. regenerační dobíječe, připojené do palubních 12V zásuvek a které udržují akumulátory ve 100% nabití. Na téže zdi či plotě jsou namontovány i ty 24-48V transformátory pro napájení všech těch pomocných opatření proti zamrzání. Je to prý velmi účinný způsob, který je levný, jen nesmíte při kvapném odjezdu zapomenout odpojit oba konektory :D Konektory, používané pro připojení na trafo ohřevu jsou podle toho informátora "tankového typu", má jít o naprosto nezničitelný, nespálitelný, neroztavitelný sovětský typ z řady ŠR25 (znalci asi vědí).
Takto to bylo (to konzervační dobíjení) i ve vojenských autoparcích. Nad stáními byly natahána lanka, po kterých na kroužcích jezdil napájecí kabel od regeneračního nabíječe. Konektor PAL byl jednotný a na napětí instalace nezáleželo, zda je 12V či 24V, regenerátor se choval jako proudový zdroj s omezením asi na 0,5A, které ve skříni regenerátoru jednoduše a výhodně zajišťovala autožárovka 24V/15W, čímž to bylo odolné i proti zkratu a nažhavená omezovací žárovka signalizovala, že je daný okruh v pořádku a dobíjí.
Je omezeně použitelný i u nákladních vozů s velkou olejovou náplní, ale asi ne do mrazů někde k -40°C a níže. Příkon těch topných těles bývá u aut typu UAZ452 okolo 1.000W a každé takové "pohotovostní stání" má vlastní transformátor. Viděl jsem i fotky, ale ten ruský armyweb už asi neexistuje, nebo byl přejmenován.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)

In reply to by Leoš (neověřeno)

Trvalý odkaz

Viděl jsem podomácku vyrobené ohřívání chladicí kapaliny do Š120 :-). No a v mé oblíbené Kanadě některým autům plandala skrz mřížku chladiče síťová šňůra s vidlicí na konci a zase na některých parkovištích byly sloupky s odpovídajícími zásuvkami.

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

In reply to by Leoš (neověřeno)

Trvalý odkaz

Každý pořádný auto do zimy mělo benzínovej! buffik co vohřejval olej. Nejdřív se roztočil buffiček, a když byl motor teplejší pak se startovalo (Zil, Ural, Kraz...)

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Gdyž si blbosaurus na hradě a ještěrky v podhradí vzpomenou, že podepíšou vaši bezpdmínečnou kapitulaci, tak neuděláte nic a žádnej lajk vám nepomůže. Umřete hlady, igdybyste si přečetli všechny Májovky a ústavu včetně listiny práv s nesvobod za jeden tejden.
A proto, že ste nad podíly, keré vam dal RAmcha zadarmo ohrnuli nos, tak i ten vás kopne do prdele. Hotové

P.S. Jedete střemhlav do škarpy a jediné co se lze dočíst jsou zážitky z cesty

Průměrný počet slepic: 3.3 (10 hlasů)

Vždy nám lajete, jako byste tu vy nežil a jako byste za to vše nemohl stejně, jako my.
Hotové :-)

Průměrný počet slepic: 4.5 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

Koncem 90. let a v první dekádě tohoto tisíciletí bylo módou posílat středoškoláky na rok do USA, tam žili v rodině, chodili rok do tamní High school a byli pak ve třídě cool (protože to bylo hodně drahé a měli na to jen bohatí - myslím že to stálo 150 nebo 200 tisíc Kč, - sjednávalo se to přes agenturu). Byl to způsob přivýdělku pro americké, finančně slabší rodiny, takže to byla trochu sázka do loterie, u koho a kde bude vaše dítě rok pobývat.
Moje děti po tom taky toužily, ale my s mužem jsme to odmítli. Tehdy byla ještě úroveň školství u nás daleko vyšší, takže mladí se tam jen cvičili v angličtině, ale jinak v učení nijak nepokročili. A po návratu už nechodili se svými spolužáky, ale s mladším ročníkem. Navíc přebytečné statisíce jsme taky neměli...
V práci jsem měla kolegyni, vychovávala sama šestnáctiletou dceru, chtěla pro ni maximum, tak ji tam poslala. A co se nestalo?
Děvče se dostalo do Utahu, do rodiny s dvěma dcerami. Ty se děvčeti z Čech posmívaly, šikanovaly ji, byla zoufalá, chtěla se okamžitě vrátit. Tehdy se jí ujala místní církev - mormoni. Věnovali se jí, měli pro ni pochopení, stali se pro ni rodinou. Pokřtili ji, stala se členkou církve, a najednou nechtěla domů! Prosila matku, ať ji tam ještě rok nechá, že to a ono... Matka byla zoufalá, bylo to její jediné dítě a ona ji chtěla mít tady, dcera byla pro ni všechno. Měla pocit, jako by jí dceru ukradli...a taky neměla další statisíce.
Děvče se tedy vrátilo, ale vztah s matkou byl napjatý, dcera jí vyčítala, že jen kvůli ní nemůže být se svými přáteli, pobyt v USA si idealizovala, tady to nenáviděla... jak to dopadlo, nevím. Snad dospěla...
A další děvče z našeho sousedství, rodinu nebudu jmenovat, protože jsou mediálně známí - tak tu také poslali na roční pobyt - děvče tam přišlo k drogám (tím nechci říci, že u nás by se to nestalo - jen by ji měli rodiče na očích), vrátilo se s návykem a byla z toho dlouhá odvykačka, natočili o ni i film.
Samozřejmě bylo hodně těch, kterým roční pobyt prospěl, třebas jen tím, že viděli, že všude je chleba o dvou kůrkách. Naučili se dobře jazyk, byli víc samostatní...

Průměrný počet slepic: 4.6 (13 hlasů)

Lepší je sedět celý život na zadku. I sousední dědina může být nebezpečná!

O světě vše důležité zjistíte z anonymních debat s podobnými pecivály.

Průměrný počet slepic: 2 (8 hlasů)

... když nás tu poučuje anonymní trotl žijící u matky v podnájmu, který v životě nic nedokázal, ale snaží se tvářit jako mistr světa a expert na všechno. Přitom je to jen bezvýznamný trouba.

Průměrný počet slepic: 4.7 (12 hlasů)

nikoli pod ctihodného diskutéra tdx. - Na zlomu stránky se to vždycky špatně řadí.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

Ano, přesně to byla hodnota výstupu paní Aleny.

Průměrný počet slepic: 1.9 (9 hlasů)

jen špína. Kolik jste toho tady napsal vy, elfské hovado ?

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

... je pokaždé smradlavý bobek. Nic víc po tobě nezůstává. Malý smradlavý bobek, což je celkově metaforou tvého života. Bobek. Bobek Kartouz. Malý a hodně smradlavý bobek. Plk - hodnota tvého dnešního výkonu.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Moje neteř také byla na ročním pobytu. Na jednu stranu jí to zvedlo sebevědomí. Doma byla průměrná, v USA ve škole byla hvězda. A její vyšší váha pro ni v USA nebyla handicapem. Ale také pak měla po návratu problémy přizpůsobit se domácím poměrům.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

In reply to by Petra (neověřeno)

Trvalý odkaz

vyšší váhou jsou ještě odvážnější mladé dámy ve Velké Británii. Co ty obézní si tam dovolí vzít na sebe a beze studu, to by člověk u nás neviděl. Jakže je to ten vtip ?

"Are you two girls from England?" One says to him "No, Wales, !" So, the guy says, "Okay, sorry. So, are you two whales from England?"

Průměrný počet slepic: 4.2 (5 hlasů)

In reply to by Auto (neověřeno)

Trvalý odkaz

Hezký! Sto bodov!

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

co obecný lid už nějakou dobu registruje: Netestováním očkovaných vláda vědomě šíří infekci covidu.
Když už to píšou i na Novinkách, mohla by se vláda už probrat a konečně si dřepnout:
https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/imunolog-drbal-netestovanim-o…

Průměrný počet slepic: 4.2 (13 hlasů)

Přesně tak.
On to totiž má tenhle pan Drbal celé poskládané v hlavě komplexně a vidí i to, co jsem zatím od nikoho neslyšela a nečetla.
Prostě je to pro mě zatím nejbližší názor.

Průměrný počet slepic: 4.8 (5 hlasů)

Díky vládo.

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)
Trvalý odkaz

Je to slabounký čajíček Lipavský, coby možný ministr zahraničních věcí. Je to také věrná stranice TOP 09 Langšádlová, která v sobě objevila, jako budoucí ministryně pro vědu, výzkum, etc., zatím netušené vlohy. Neví sice o problému nic. Nikdy nic neřídila, kromě poměrně malého obecního úřadu. A teď by se od ní očekávalo, že bude řídit (spíše statovat u řízení) celou širokou oblast vědy a výzkumu. To je dost otřesné. Stejně tak budoucí ministr školství Gazdík, který byl znám spíše jako Hurvínek české politiky
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/domaci-politika/necinnost-koncici-i-…

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

„Spojené státy se zavázaly k principu „jedné Číny“ a nepodporují nezávislost Tchaj-wanu,“ řekl Biden na online setkání se Si Ťin-pchingem.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/biden-spojene-staty-se-zavazal…

Průměrný počet slepic: 4 (6 hlasů)