Sucho

Autor
Štítky

Brzy budeme zavaleni zprávami o katastrofálním suchu. Tedy ne, že by sucho nebylo. A nemalé. Ale studený květen je trochu zmírní. Jak to ale bude se suchem dále? Tedy kromě toho, že nás čeká slunečné léto, ale takovou předpověď zvládne kdokoliv.

Myslím spíše problém sucha dále v budoucnosti.

Kompletní retenční kapacita půd v ČR je 8,5 miliardy m3 vody. Dnes se odhaduje mezi 3 a 5 miliardami kubíků (m3) vody. Ročně spotřebujeme mezi 1,3 až 1,5 miliardy kubíků vody. Což znamená, že pokud by vůbec nepršelo, máme zásoby vody na maximálně 3 roky při současné spotřebě.

Ale celý problém je trochu složitější, protože problémem není až tolik sucho, protože je jen následkem jiného jevu. V ČR ročně naprší zhruba 680 ml srážek. Polovina jde z velkého vodního cyklu, tedy odpaří se nad oceánem a doputuje do ČR a zde spadne. A polovina je z malého vodního cyklu, tedy co se odpaří lokálně, a o který díky suchu přicházíme.

Ročně v ČR naprší kolem 55 miliard m3 vody. Jestliže nám úplně zmizí zdroj z malého vodního cyklu, stále nám ještě zůstane nějakých 25 miliard m3 vody, která spadne na území ČR v průběhu roku. Jen to bude ve velkých deštích a na nás je, abychom zde vodu udrželi, což nejde žádnou přehradou.

My jsme si způsobili, že voda odteče pryč. Zrušili jsme vodní plochy a rybníky, které vodu zde spadlou zadržely na území ČR. Do lesů jsme si nasadili smrky, které díky vrstvě jehličí nepropouští vodu dále. Na polích chybí organická hmota. Hektar černozemě zadrží 3500 m3 vody.

To vše už nemáme. Naším největším nebezpečím je, že proti suchu nic neděláme a může za to ministerstvo zemědělství. Místo dotací na řepku by mělo začít vyplácet dotace na podíl organické hmoty v půdě. Pak by se problém sucha podařilo vyřešit do dvou let. Třeba vypěstováním čehokoliv zeleného a jeho zaoráním do půdy.

Při rychlosti práce Poslanecké sněmovny, kdy nějaký nový zákon bude nejdříve za 2 roky od jeho návrhu, i kdyby začali poslanci pracovat ihned, začnou se domlouvat o opatřeních proti suchu, teprve až už bude pozdě.

Pokud nic neuděláme a půda se změní na poušť, úrodnou ornici nám odvane vítr a srážky z vody vypařené nad mořem odkloní efekt tepelného ostrovu (ohřátá hnědá země akumuluje lépe teplo než zelená plocha, při bouřce je vydává a stoupavý vzduch odkloní mraky - viz města, která mraky obejdou).

Kolik vlastně máme času napravit sucho? Podle všech známek tak 6 let, protože pořád ještě bude pršet, i když méně. Můžeme vrátit organickou hmotu do půdy poměrně levně jejím napěstováním a zaoráním na polích. Jakmile se ale země změní na vyprahlou skálu, opatření k nápravě nás budou stát mnohem více, protože organickou hmotu budeme muset odněkud dovézt, nebo nechat celá pole ladem několik let a zaorávat plevel.

Jestliže spadne stále kolem 25 miliard m3 vody, smrt žízní nám nehrozí. Hospodáři jako Vidlák a zemědělec mohou využít delší vegetační dobu k tomu, aby po sklizni hlavní plodiny na polích po zbytek roku pěstovali něco zeleného, co na podzim zaořou. Pak jejich půda využije vodu spadlou během zimních dešťů a ty pomohou vykrýt letní nedostatek vody.Pokud se stejně bude chovat i jejich soused, oba využijí větší plochu k akumulaci vody. Pokud se soused zachová jako vychytralý zmetek a neudělá nic, část vody mu přiteče díky opatřením svých sousedů.

Musíme se ale smířit s tím, že budeme mít velmi málo vody v řekách, budou hrozit častěji požáry a požáry nebudeme mít čím hasit. Navzdory hysterickým prohlášením Grety Thurnberg a studentů demonstrujících každý pátek proti klimatické změně, jev El Nino o jejich demonstracích a prohlášeních nic neví a trvá dál. https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2803778-historicke-sucho-komplikuje-provoz-v-panamskem-pruplavu-lode-musi-omezit-naklad

Sucho je globální jev, ale člověk si způsobuje, že je sucho horší, než by muselo být.

Neumřeme žízní, to nám nehrozí. Ale zemědělci hospodařící bezorebnou technikou nebo ti, kteří nadužívají chemii, budou mít mnohem větší problémy schopnosti půdy obnovit. Pořád ještě můžeme situaci zachránit, a stačí k tomu docela málo a malých nákladů.

http://old.ekolist.cz/pubclanek.shtml?x=2527786

Jedním z kroků může být, že místo, abychom dávali peníze na odstranění sucha a škod při povodních, kdy utužená půda nezvládne absorbovat náhlý příval vody, raději dát část těch peněz zemědělcům za podíl organické hmoty v půdě. A měli bychom po problému sucha do pár let.

Za současné situace nás od fatálních problémů dělí ještě 6 let a minimálně 3 roky z nich potřebujeme k nápravě situace s půdou. Pokud ty roky propásneme, bude náprava pomalá a drahá.

Jak znám české politiky, problém vyřeší vyšší cenou vody, peníze odkloní na zahraniční konta a zemědělcům nedají nic. Nám zůstane suchá země. Pořád ještě můžeme situaci se suchem napravit.

Komentáře

O to nic, to jen že v článku je uvedeno 680 ml. Je to jistě jen překlep, ale přeci jen 680 ml a 680 l a na m2 je rozdíl a ne celkově v republice, jak to může být pochopeno
Každopádně někdy naprší vác, jindy méně, a když víc, něco se zasáknout může. Navíc v ČT jsem zachytil zmínku, že nás snad v květnu čekají větší "dodávky" vody.

Ještě bych snad dodal, že těch 680 mm/m2/rok je pro ČR průměr vcelku dlouhodobý, již několik desítek let, pokud vím, není to číslo, signalizující nějaký pokles průměru. Sám bych si tipnul, že bude možná naopak již menší, ale hledat to nebudu.

Když pominu drobnost, že skutečný kapitalista svou půdu (pokud ji neprodá jinému kapitalistvi, pak ten) je SÁM OD SEBE veden touhou zachovat co největší bonitu své půdy (ať už pro pěstování produkce nebo pro prodání - tedy právě snaha po zisku majitele vede k co největší hodnotě své půdy a ne naopak), tak stát nakládání s půdoou ovlivňovat nejen může, ale dělá to. Problém je, že to dělá (ovšem v kontextu celé pošahané socialistické politiky EU to asi ani jinak nejde ani pro kapitalistu) tím nejzvrácenějším způsobem - dotacema, subvencema reguluje cenu produktu. Jde to až tak daleko, že někteří zemědělci jsou placeni v podstatě za nevyrábění.Aby se napapkal každý stejně co nejlevněji, aby na to měl. A to je zabiják tržního (=přirozeného, kapitalistického) rozvoje zemědělství a tedy i všeho souvisejícího.

To, že dnešní lidé v ČR (všech postkom zemích) nemají k půdě vztah, to holt je dědictví toho přervání přirozeného předávání půdy a jejího obdělávání z generace na generaci soudruhama - přeci jen 2 "odstavené" generace už znamenají zánik těch vztahů a jejich obnova bude rozhodně trvat déle, pakliže vůbec ještě nastratuje. V podstatě tu louči dnes nesou jen lidé, které to vyloženě baví a jsou ochotni půdu zhodnocovat i přes to, že by si vlastně vydělali víc, kdyby ji díky dotacím jen pokosili. I přes strojní "pomůcky" je to dřina a i když tam člověk může být občas placen "za nic", pořád to není (ne v malém) cesta ke kdo ví jakému zbohatnutí. Taková těžba bitcoinu, mimo jiné civilizační kraviny jako finanční poradenství ap., mohla být mnohem lepší volba.

Samozřejmě - když někdo nechce umřít hlady, je nejlepší, když si znehodnotí nebo prodá půdu a pak to musí v nejlepším případě kupovat mnohem dráž :-))))))))
To bude asi ta pověstná "vrozená inteligence" .-))

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

V pohodě. Není důvod, předpokládal jsem, že to je jen překlep. V delších textech, kde to je navíc jen jako doplňková hodnota a ne hlavní řešený problém, se to stane snadno.

Cena vody není žádná záležitost "názoru". Prostě platí, že v nákladové složce je jak platba těžaře státu za kubík vody, tak i následná úprava a distribuce včetně údržby, oprav, rekonstrukcí, amortizací/modernizací a všech souvisejících režijních nákladů (normohodiny a jejich zaplacení) - vodné - tak totéž vč. čištění v části -stočné. V ´čtované ceně mězi 65-95 Kč/m3 je OBÉ, přičemž cena vlastní suroviny je, jak všude jinde, minimum, zbytek jsou ty náklady, zisk, ale i daně pro stát.

Pouze u druhé složky ceny vodného a stočného jde o tzv. přiměřený zisk. Každopádně platí, že vodu politici dodnes regulují a VŽDY TO TAK BYLO, není to až "od teď někdy". Pouze se zvedala ta cena spolu s inflací.

Rozdělení na vodné a stočné je samozřejmě z toho důvodu, že voda přivedená se prakticky celá musí i odvést (pro změnu kanalizací), vyčistit a někam vypustit. Navrch k ní ovšem přibývají i vody srážkové, za jejichž "stočné" zatím platily jen firmy a nový zákon o nakládání s vodami si vynucuje upřednostnění likvidace těchto na vlastním pozemku, kde vznikají (naprší) - zasakem, retencí, nebo alespoň využitím v domácnosti jako náhradu za vodu z vodovodu.
Teorie o "přeúčtovávání a tím zvyšování přiměřeného zisku" jsou úsměvné. Měl by autor nějaké podklady? Přiměřený zisk je prostě stanoven, zjednodušeně, na dopravený kubík vody a jediné, co by uvedeným mechanismem šlo, převádět ho (ten zisk) na spřízněné firmy, ale nikoli ho zvyšovatm pořád by byl jen jeden, protože ten přiměřený zisk platí pro firmu certifikovanou pro úpravu a dodávku vody a ta si nemůže vyúčtovat od spotřebitele víc, aby mohla zaplatit nějaké přeúčtovávání - princip je jasný : NEJPRVE je přiměřený zisk (daný zákonnými pravidly), AŽ POTOM jsou výběrová řízení. Tedy dodavatel vody nemůže přihodit do ceny vody víc, než kolik mu umožní zákon.
Takže ten "hrubý nástřel, jak to funguje", je zcela mimo terč v podobě vrat od hangáru.

Údržba, opravování a připojování spotřebitelů na veřejnou vodovodní a kanalizační síť je dáno zákonem a nikdo, žádný firma, se nemůže rozhodnout, jestli něco udržovat bude nebo ne. Pod rizikem ztráty licence. A to dokonce ani v případě, že nějakou místní síť nevlastní, ale pouze smluvně provozuje.

Čištění odpadních vod je dnes už vcelku vyřešené komplet, třeba domácí DČOV se dneska povolují už jen na ohlášení i pro zasakování do podzemních vod, pokud mají certifikaci účinnosti čiětění nad 98 % u hlavních sledovaných veličin BSK5, CHSKcr,N-NH4, NL a Pcelk. Trochu horší situace je u technologických odpadových vod, které mohou být zaneřáděny lecčíms, nelze použít jednoduché aerobní čištění, ale i na tyhle vody existují speciální a velmi účinné čistírny. Které při správném provozování plní účel dostatečně. I u splaškových vod obyvatelstva už by se vody daly vyčistit až ke 100 % čistotě (i když vzhledově a senzoricky ta voda ani po vyčištění nebude jako ta do procesu vstupující) , ale jako ve všem, za takových nákladů, které se pořád ještě nevyplatí.

Opět platí, že koncept -6,5 miliardy lidí na planetě je největší zárukou zlešení všech sledovaných kriterií hodpodaření s vodou. No ale teď kdo a jak to těm 6,5 mld, které jsou navíc, řekne a kdo to vlastně bude? Notabene ve světě, kde je pro mnoho lidí primární "aby USA dostaly na prdel", bez ohledu na to, co potom přijde. Viz volba Zemana.

Jinak Babiš je stále viníkem biopaliv, protože EU sice kdysi uvedené nařídila, ale už nejméně 5 let to nařízení nevymáhá a umožňuje samotným státům si povinnost přidávání řepkové biosložky dohodnout v národních parlamentech. No ale tam je Babiš. Sice se dušoval, že jde odstranit korupci a zlodějiny, ale čím dál víc to vypadá, že je to přesně naopak + zajištění zisku a dotací vlastním firmám. Je to podobné, jako když kdysi bohumil ozubená pleš sobotka zvyšoval DPH i na produkty, u kterých to EU nepožadovala.

PS : zatažení zmínky do tohoto tématu pražské kavárny, to už je fakt vrcholem zoufalství :-))))

Jistěže všechny náklady vody platí spotřebitel. Od ceny vody až po daně. A proboha, JAK JINAK by to mělo být a kdo by to měl platit za jiné? Co je dnes důležité : platíme si to, co spotřebujeme. Neplatíme za souseda, ani přímo, ani nepřímo, pokud, jen nějaké nevyčíslitelné ztráty nebo tak něco na soustavě. A krádeže vody, to jo.

Co keby ste napisal naraz (alebo napr. v max. troch vstupoch) vsetko, co potrebujete napisat a nie sam na seba x krat reagovat a rozne doplnovat svoje prispevky.

Bol by to problem?

In reply to by JAHA (neověřeno)

Trvalý odkaz

Byl. Zahrňte časovost. Zahrňte, že se snažím, aby v "Předmětu" byl aespoň nátisk toho, k čemu se vyjadřuji.

Neporušovat mezinárodní právo znamená jediné - že se něco neodehrálo v rozporu s ustanoveními MP. NIC VÍC.
Pakliže MP nezná pojem (teda zná, ale není definovaný, tedy není použitelný v rámci MP) "právo národa na sebeurčení" ani nezakazuje vznik nových státních útvarů, pak osamostatnění Krymu nebylo v rozporu s MP, ale, to je v tomto případě také třeba dodat, ANI V SOULADU S MP (MP uvedený vznik prostě neřeší ze stejného důvodu nedefinovanosti).
Však ale také MP neporušili Krymané, ALE RUSKO tím, jak Krymu "pomáhalo" a následně si Krym k sobě připojilo poté, co Krymané rozhodli o své samostatnosti V ROZPORU S ÚSTAVOU UKRAJINY

To už bylo řečeno ale 100x.

Trvalý odkaz

Velká čísla jsou OK, ale závěr z toho je zkratkovitý. Šest let do katastrofy, to překonává i Gretu. A není pravda, že se se suchem nic nedělá. Subjektů snažících se různými způsoby řešit problém sucha je poměrně hodně.

Byl jste se nekdy podivat venku ? v krajine, v lese ?

Pokud budou dva opravdu suche roky po sobe tak to na Morave a urcite i jinde uschne opravdu na poust. Tj bude to uzemi, kde samo nic nevyroste bez umele zavlahy.

Hodne chodim po lese a krajine, ale to suche krupani je porad horsi.

Také cítím to sucho v lese a vlastně všude. To sucho mimo jiné nahrálo kůrovci a tak ta zkáza krajiny jde i tímto směrem. Smutnou výhodou působení kůrovce bude postupné snižování podílu smrku a tím i lepší zadržování vody pomocí listnáčů(bohužel jsem se doslechl, že kůrovec se již pouští i do těchto stromů a už neplatí vlastně nic)

V půdě je vody na 2-3 roky. Máme 3 - 5 miliard m3 vody v zásobě z max. 8,5 miliard m3 maximální retenční kapacity půdy. Sice stále prší, ale skoro všechna voda odteče pryč z ČR. Dešťů by nám stačilo i méně, ale struktura půdy neumožňuje, aby si půda do sebe nasákla vodu jako houba. Místo toho se půda chová více jako kámen.
Při suchu 30% vody v půdě oproti normálnímu stavu, už usychají rostliny. To má za následek další desertifikaci. Těch 6 let není nijak nadsazených, protože problém sucha trvá už mnoho let a teprve v poslední době začíná být viditelný a výrazně se zhoršuje. Především se zhoršuje rychle.

Trvalý odkaz

Bude se mluvit, ale na svatou krávu kapitalismu - majetek jeho využívání nesahneme. Nikdo nesmí nikomu poroučet co má dělat se svým majetkem půdou. Ti co půdu, malá polička pronajímají vykoristovatelum a nicitelum jejich majetku neudělají nic a za deset let na morave dostanou zpět poušť.

Pokud neřeknou: nepronajmu vám půdu pokud se k ni nebudete chovat slusne, to tam radsi zásadním vojtesku, tak se nic nestane.

Každý sam za sebe ve své obci muže přesvědčovat své sousedy aby to po zemedelcich požadovali, nebo svůj proužek osadit a udělat z něho remízek v lánu, který bude za 25 let v kondici.

Morava se stát poušti muže, pod tenkou vrstvou je písek, zajede se podívat do lednice, jak tam vypadají písečné duny s borovici, která uschla.

Stačí nedělat vůbec nic a nechat půdu ladem. Kromě organické hmoty je problémem i užívání chemických postřiků, což situaci s půdou jen zhoršuje.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

zadny vztah k pude, ale nikdo si ted par tisic za hektar neodpusti, nenecha to zarust travou aby se lan rozdelil

Ze potom dostane zpet nepouzitelny pisek ho asi netrapi.

Bohuzel u nas porad vlastni pudu duchodci,(i v nasi rodine) ktery uz to obhospodarovat nebudou, ale nechat ladem to by byla prece skoda.

Co podle vás u nás půdě chybí?

Vztah k půdě. A to jak majitelů, tak těch, co na ní hospodaří.

Čím se české zemědělství odlišuje od zbytku EU, je to, že u nás je hodně velkých zemědělských podniků a jsou tu velké zemědělské plochy. A zhruba 80 procent zemědělské půdy je tzv. propachtováno od malých majitelů. Takže na zemědělské půdě nehospodaří majitel, ale nájemník, který nemá silnou motivaci půdu chránit.

A ne že by všichni byli zlí a schválně půdu ničili. Někdy prostě mají smlouvu jen na rok a nevědí, jestli budou na tom samém pozemku hospodařit i za rok. A tak nemají žádnou motivaci se o půdu starat.

A řada majitelů nemá k vlastní půdě vztah. Žijí ve městě a vlastní malý kus jinak velkého pole někde na druhé straně republiky. A ten pozemek se nedá obhospodařovat sám o sobě, protože je součástí velkého bloku, není volně zpřístupněný, takže nemají moc na výběr, komu ho pronajmout. Jediné, co je pak zajímá, jestli dostávají svých deset tisíc za hektar. Ale to, zda se jim pachtýř dobře stará o půdu, už nehlídají. A často ani nemohou.

In reply to by alepro (neověřeno)

Trvalý odkaz

To se vše dá ošetřit povinným stanovením podílu organické hmoty při konci nájmu. Jeden problém vznikl tím, že zemědělská družstva dostala do nájmu půdu bez souhlasu majitelů po restitucích majetků. Až později začaly vznikat nájemní smlouvy. Zcela zásadní je ovšem systém nastavených dotací za půdu, kdy je oceňováno pěstování energetických plodin (řepka, kukuřice pro bioplynky) a úhor není nijak zvýhodněn. Naopak, je zákonem potlačován, veškerá půda musí být obdělána.
Špatná je práce především příslušných ředitelů odborů na ministerstvu zemědělství, kteří jsou zodpovědni, že jsme se dostali do dnešního stavu sucha.

Trvalý odkaz

V současném světě jsme pouhou kolonií pro globální kapitalismus a ten má zájem jen z nás dostat vše co může a ne se starat aby jsme se měli dobře, naše takzvané elity z valné většiny ho v tom podporují a lidé je stále volí. Dopadne to jako s nacismem/fašismem až bude opravdu obrovský průser, který se dotkne i globálního kapitálu, tak se začne něco řešit. Za velkých nákladů a obětí, ale i to je pravděpodobně účel.

Chemické postřiky na ošetřování rostlin je velký kšeft ovládaný velkými koncerny, např. Monsanto, Bayer, DuPont. Důsledkem je likvidace hmyzu a na to rychle hynou ptáci.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Na těchto firmách je nejzajímavější jejich historie.

Monsanto se proslavilo nechvalně zejména svým produktem s názvem Agent Orange, jehož prekurzory se vyráběly i u nás ve Spolaně Neratovice. Vyráběly se tam ve druhé polovině 60. let do doby, než se zjistilo, že zaměstnanci padají jako mouchy a výroba byla ukončena a spolu s celými výrobními sekcemi zapečetěna.
O pár let později spatřil světlo světa glyfosfát Roundup. Ten dělá v podstatě to samé s podobným efektem. Teoreticky bychom mohli říci, že Agent Orange byl defoliant a Roundup herbicid, ale výsledek je v podstatě tentýž. Navíc ten Roundup se používá i jako defoliant, urychlovač zrání, schnutí apod. Tuším, že při pěstování řepky se používají tři postřiky. Jeden po orbě, druhý před sadbou a třetí těsně před sklizní, aby rostliny rychle seschly.
Jezdím teď kolem jednoho pole. Nevím, co tam bude růst, ale podle zběžného pohledu bych tipnul na nějakou obilovinu (nepochybně GMO). Zajímavé je místo, kde se mixoval postřik. Nejvíce zasažená část, to je mrtvá zóna, Část, kde to bylo již naředěnější, sice zachovala rostliny, ale totálně zlikvidovalo chlorofylovou složku. Ta stébla jsou zkrátka místo zelených úplně žlutá.

Naproti tomu Bayer, jeden ze zakladatelů a posléze následných pohrobků (spolu se společnostmi Agfa a BASF) firmy IG Farben. Ti zase pro změnu vyráběli chemické zbraně. Mimo jiné, samozřejmě. Dnes Bayer koupil Monsanto i s jejich patenty na výzkum a vývoj jak herbicidů, tak GMO. Nicméně ve mně klíčí neodbytný pocit, že obě firmy tak nějak dělají stále jedno a totéž.

Musím v tomto obdivovat Maďarsko, které zakázalo používání geneticky modifikovaných plodin. Jak je to u nich s jinými jedy, netuším, ale určitě by stálo za to poohlédnout se, co a jak.

Veškeré pěstované plodiny a chovaná zvířata jsou geneticky modifikovaná. Liší se od výchozích volně žijících druhů nesrovnatelně více, než modifikací jednoho či několika genů, což je podstata současné "genetické modifikace".

Až příliš často jsme v zemědělství prohlásili nějaké pravdy za dané a až pozdě jsme zjistili, že se odborníci zmýlili. Naposled např. s řepkou a kukuřicí pro bioplynky. Byl bych pro další výzkum vlivů těch geneticky modifikovaných potravin, než dojde k nevratným škodám.

je jen jedna strana problému. Další je zátěž, kterou způsobuje chemie. kterou to doslova hnojí, zejména ty zmíněné glyfosfáty.

Sleduji trend nárůstu rakovinných onemocnění a je to totální děs. To narůstá téměř rok od roku.

v Paprikášovu jezdí během vegetačního období traktory po lánech kukuřice a řepky (připouštím, té řepky mají opravdu o málo míň) stejným tempem, jako na Slovači i v Česku. Minimálně tedy hnojí na list, o dalších jedovatých mňamkách nemluvě.

Je otázka, co udělá glyfosfát typu Roundup s plodinami, které nejsou geneticky modifikované. Teoreticky by je měl totálně zlikvidovat, protože je tzv. totální herbicid. GMO plodiny se používají v souběhu s ním právě proto, že jako jediné jsou schopné jej přežít. Na nějaké urychlení zrání a následnou zrychlenou sklizeň by jej ale možná použít mohli.

Moc jste mě nepotěšil. Slunečnicový olej kupuji výhradně maďarský.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

spousta duchodcu by mohla delat treba vceli strazce

proste jen sledovat vsechna oznameni, ktere chodi vcelarum v obci o oznamenem postriku emailem a pak to zajit zkotrolovat v dany den

Kde se strika pres den, tak tam hned zavolat policii, traktor to nepostrika za par minut - pres den se treba nic skodiciho vcelam strikat nesmi a dela se to porad.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Tak letos k nám do vsi doletěli jen dvě vlašťovky. Vážně dvě. Neuvěřitelné, nevím zda pomrzli někde v Alpách nebo je sežrali Italové. Faktem je to, že jsou dvě a podle mě mají problém se uživit i tak. Hmyz prakticky zmizel. Takže nejen voda, nejen kůrovec, ale taky hmyz a jo ještě ten Putin.

In reply to by Hnidopich (neověřeno)

Trvalý odkaz

do našeho hnízdečka nad oknem si našly cestu i letos. Dnes ráno jsem navíc nemohl spát, tak jsem si ve tři otevřel okno a poslouchal, jak se ta ptačí žoužel pomaličku probouzí. Není to, co to bylo, ale naštěstí u nás ještě nějací jsou.

Trvalý odkaz

No sucho není novinka 20 a 21 století, jak tvrdí "vědci", sucho bylo velké po valce, bylo i mezi valkami a prekvapive reky vychli kolem 14rr, že bylo prazdné koryto.

Takže otázka jak naznačuje Gerd není bojem "proti lidské činosti", ale bojem přispůsobení chování člověka cyklům, které lítají v řádu desítek a další v řádu stovek let, viz srb co našel cykly pro dobu ledovou...

Trvalý odkaz

Gerde, trochu ti chybí ten základ i když naznačuješ, tedy oddělení deštové a odpadní vody, kdy deštovka by měla zůstavat a ne se pouštět do řek spolu z vyčištěnou odpadní. U té odpadní narozdíl od vidláka vidím problém s tíém co tam je, tedy co lidi vyčurají spláchnou, tedy léky, hormony atd.

Oddělení odpadních vod je samozřejmě problém, ale primárně jde o to změnit strukturu půdy, aby byla schopna zadržet vodu z dešťů. Není. Problém se suchem není jen u nás v ČR, je i jinde, třeba v Řecku, Španělsku, Itálii, Francii, Německu. Ale my jsme si jej zhoršili stavem půdy. Od stavu půdy se odvíjí vše, i zda budeme schopni sucho zvládnout.
Sucho působí aktivita slunce jako hlavní vliv, člověk jeho následky jen umocňuje. CO2 problém není, naopak jeho zvýšení v ovzduší by napomohlo růstu rostlin (viz např. holandská okrasná akvária s přidáváním CO2).

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.