Zemědělský podnik v praxi

Autor
Štítky

Mám kamaráda. Pracuje na jednom z mých obilných sil a po večerech dělá soukromého zemědělce. Je to v našich podmínkách maličký zemědělec. Má "jen" 150 hektarů. Na těch sto padesáti hektarech pracuje po odpolednech se svým bratrem, který také chodí normálně do práce a se svým otcem, který je v důchodu. Kdyby to měli dělat na plný úvazek, neuživilo by je to. Ale když se to dělá po večerech, je to příjemný přivýdělek a navíc slušný způsob, jak otáčet a hodnotit své úspory. 

A to je první věc, kterou chci říci všem aktivistům proti Babišovi. Jestli chcete mít farmy jako v Německu, které mají průměrně 20 hektarů, tak musíte zařídit, aby tak maličké hospodářství někoho uživilo. U nás má farma 150 hektarů a dělají na ní tři lidi, dva z toho chodí do práce a jedině tak je možné, aby nebyli rukojmími banky nebo podniku typu ZZN. 

Tento můj kamarád půdu velmi solidně obdělává. Na dnešní poměry dělá pro životní prostředí asi tak o 50% víc, než by musel.  On sám je "mechanizátor" a jeho bratr "agronom". Tatínek si v žertu říká, že on je ten vykořisťovaný dělník.  Na poměry 21. století v podstatě dodržují osevní postupy. Dělají kromě obilnin, řepky a slunečnice ještě mák, curkovou řepu, krmnou řepu, hrášek a výjimečně kukuřici.  Měli i chov osmdesáti prasat, ale to je dneska prodělečné. Pole se snaží pravidelně a hluboko orat, drží si dvacet let starý kombajn. Jsou to ti  šelma sedláci, kteří velmi  pečlivě zvažují, co udělat se ziskem, co se koupí hned a co až potom. Většinu věcí si dokáží opravit sami. Umějí nejen svářečku a soustruh, ale i předrátkování počítačů do aut a traktorů. Nevím, jak to zvládají, ale umějí to. 

To je druhá věc, na kterou poukazuji. Takových, jako je můj kamarád těch je jak šafránu. Je mnohem víc těch, kteří to nezvládnou, potřebují si najímat mechaniky, nejsou tak opatrní s penězi a vzápětí mají dluhy a banka je rozkulačí. Hádejte, komu pak banka prodá zástavní pozemky? Ano, uhodli jste. Není u nás moc podnikatelů, kteří by mohli sáhnout do kešeně, koupit 150 hektarů casch, k tomu i techniku a zázemí. Jestli se má něco změnit ala Německo, bude nutné lidi buďto naučit to co umějí tito dva a nebo jim to ulehčit. V našich podmínkách nestačí jen přerozdělit půdu. Okamžitě začnou ze systému vypadávat slabší kusy a pozemky se opět budou zcelovat dohromady. Proč? Protože prachy... 

Hospodářství o 150ti hektarech je byznys s obratem cca 4,5 milionů korun. Tři a půl až čtyři miliony každý rok nainvestujete a půl až 3/4 milionu na tom vyděláte. Z toho zaplatíte splátky, něco ušetříte na budoucí techniku a zbude vám tak na dovolenou v Chorvatsku s rodinou.  Za 150 hektarů dostanou zhruba 750 tis, dotace. Ty jsou započítány v těch čtyřech milionech obratu. 

Pointa... Kolik myslíte, že z celého toho zemědělského podnikání dělají daně? Sto tisíc? Uberte. 

A to je ta poslední věc na kterou upozorňuji. Jestli někdo poukazuje na to, že Agrofert dostává na dotacích víc než platí na daních, tak to je normální. Každý zemědělec u nás dostane násobně větší dotace než kolik zaplatí na daních. Proč? Protože to takhle nastavily chytré hlavy v Praze a v Bruseli. 

 

Komentáře

Trvalý odkaz

Kolik se počítá nafty na hektar? Mám pocit, že už to tu v agročláncích běželo (hnojení hnojem), ale klasicky - to, co by bylo dobré si zapamatovat, zapomínám už při luštění písmenek.
Ale z litru nafty si stát "uzobne" 11 Kč Sp.D. a nějakých - baj-laj-fik 5 Kč DPH. To máme 16 Kč na litr. A nevím, kolik toho vrátí erár zpátky, asi se taky nepřetrhne.

Trvalý odkaz

Jasně, daň z příjmu je jedna věc, navíc pro stát dost složitá. Ten má raději daně nepřímé - DPH, spotřební a tak. Nám se to vlastně nezdá, jako by nás to nějak míjelo. Jenže ve skutečnosti platíme státu daň i z každého rohlíku, celkem asi tak půlku z toho co vyděláme.
Stát je navíc pokrytec. Kouření sice škodí zdraví, ale na kuřácích se slušně vydělává. S chlastem je to stejné.
Ech což... dobrou noc, ta (zatím) zdaněná není.

Trvalý odkaz

U nás ve vsi (pomezí JČ kraje a Vysočiny) užíví 120 ha otce se synem na plný úvazek a děda důchodce pomáhá. Ano, jsou velmi pracovití, ale to jsou takřka všichni malozemědělci. Teď jede táta s přítelkyní do teplých krajů, pak kluk aby se vystřídali u dobytka, pak budou jezdit na sřídačku lyžovat. V létě ne, to na to nemají čas, ale nežijí si špatně. Proč u vás 150 ha neuživí 3 maníky, nevím.
Trubač

v druhu zemědělské produkce, kterou tyto dvě zmíněné jednotky vyrábějí, a pak samozřejmě ve výši čerpaných dotací, kde bude hrát roli, lokalita - typ půdy, nadmořská výška, blablabla....
Druhá věc je, jakou má kdo tzv. osobní spotřebu. Někdo "spálí" trojku měsíčně, jiný potřebuje desítku, třetí nevyjde s patnáctkou.

U nás na dědině je jeden dost prachatý zemědělec. Chová krávy. Sám nic nedělá, na to má jednoho dělníka. Hlavně však bere dotace. Aby ušetřil své vlastní náklady, tak trávu seče jednou za rok, to co usuší sbalíkuje a prodá. Tento rok bylo poměrně sucho, tak tráva nestačila narůst do výšky, ale minulý rok mi dosahovala po ramena (mám 178 cm). Protože přepadávala na mé pole, tak jsem musel křoviňákem sjednat pořádek na vzdálenost jednoho metru od hranice. Když takovou trávu pokosí, tak zůstává strniště. Jednou dostal na budku v hospodě, týden nevylezl z baráku, nevím kde byl jeho dělník, ale celý týden jsem poslouchal řev žíznivých krav. Nevím kolik činí dotace na hektar, kdysi byla snad 15500,- Kč za to, že louku dvakrát v roce pokosí.

Velká konkurence, skladba zemědělské výroby, struktura výroby, apod... Schválně, jestli se pletu:
Mají krávy. Něco možná na mléko, ale hlavně na maso
Z těch 120ti hektarů je tak půlka louky nebo pastviny
Mají několik hektarů lesa
Pokud dělají obilniny, tak hlavně na krmivo, jen malou část prodávají jako potravinářské zboží
Pokud to tak je, tak:
Na spásání luk se dává dotace 12 tis. na hektar a mnohem lépe se s dotacemi dá "čachrovat".
Dobytek na maso je skoro bezpracný a cenu neurčuje komoditní burza ani velcí výrobci vepřového.
Pěstování obilnin na krmivo nepotřebuje žádné složité mašiny, nepotřebuje drahá osiva, nepotřebuje moc hnojiv a nepotřebuje moc agrochemie.
Vsadím se, že obrat jejich podniku je tak poloviční, ale mají mnohem menší náklady.

Trvalý odkaz

V tomto jevu (postupný odkup pozemků ekonomicky se potácejících sousedů) se naplno projevuje kouzlo zemědělské techniky, která obrovsky násobí efektivitu jednoho pracovníka. Náklady na zemědělskou práci pak fičí dolů jedna radost. Ovšem běda, když se neurodí a technika není pořízena za hotové peníze, nýbrž na leasing či úvěr - obojí "šité na míru" (ale komu, že ano).

Nevím, jak je to nyní, ale svého času byl vypovězen z Donecka, originální video s rozhovorem jednoho starosty už nevyhledám, ale tlumočím myslím dost přesně - z dob intenzivní střelby, kdy obyvatelé měli vymlácená okna, náš "Člověk" oznámil, že má prostředky na zasklívání pro sto bytů, ale sám nechce vybírat, tak přes radnici. Radnice vybrala sto bytů, ale soudruzi dodali prostředky pro padesát. Tak ti, na které nezbylo, si logicky domýšleli, že radnice zcizila, korupce atd. Tak zcela nenápadně podvrací správu. Tohle je jeden drobný příklad, takových jistě bude mnoho a jistě i sofistikovanějších. Dotyčný Lipavský je za ty bláboly jistě dobře zaplacený, asi platí hypotéku a má náročný způsob života a uznejte, kdo by nechtěl být báječně placený za takový blábol /tedy pokud nemá trochu cti/.

jste stará puška. Starý, hloupý a škaredý dědek, nakažený virem falešné lásky k zemi, kde zítra již znamená včera.
Přeloženo do češtiny - kde včera snědli to, co měli na zítra.
Sakra, teď nevím, jestli to úplnou náhodou nepasuje i na Ukradinu.
No, to je jedno. Jen připomenu včerejší ČT 24. Tam jakýsi flibustýr plácal o Marakéši. Taky výživné. Úplně mi stačilo těch pár minut, co Stará Jahoda přepínáním utíkala z reklam na Nově.
P. S. neumím si představit,, jak na ACZ zveřejňují blog někomu, kdo pomáhá etnickým Rusům na vzbouřeném území. Prostě volíte špatné weby.

Někdy si říkám, že bych už neměl podstupovat riziko, že mně při čtení nějakého takového strašného blábolu, co napsal nějaký svazácký blb, trefí šlak. Když tak to číst pod přísným lékařským dohledem. Po ruce nitrogricelín a injekci s adrenalinem.

Vy už máte taky něco za sebou a měl by jste být také opatrnější, Vaše Stará Jahoda by k Vám při přecvakávání programů mohla být také ohleduplnější.

No jestli plan kdyz nas rozhadavali nebyl, ze to udelame, a jaksi nasranim bylo to, ze jsme slovaci, cesi a moravaci meli tolik inteligence, ze jsme si rekli "prdime na to", a nic lala jugoslavie nebo ukrajina nebylo...
Potom co vsechno se udalo mam pocit, ze to klidne rozdeleni bylo co nejvic nasralo hodne lidi

nechcete chápat zásadní rozdíl mezi krásnými, mladými a chytrými úkáčky a starými, blbými, ruskými ohavami, které by jen furt kopaly uhlí. Kde jste to viděl?
Uhlí se má nekopat, hezky ho nechat ležet tam, kde narostlo a má se odborně pobírat dávky, půjčky a dotace. A pochopitelně rovněž zasvěceně hovořit o demokracii a svobodě. A konečně hlasitě křičet v diskuzi při každé nablblé a nenaučené otázce, že je nekorektní.

Trvalý odkaz

Pane Vidlák.
Absolutně mě nesedí,proinvestování tři a půl až čtyři mil.každý rok.
Znám různé proinvestování,abych neměl tolik čistého zisku.
Obhospodařování ha obnáší 50-60% nakladů u živočišní je to 70-80% nákladů.
Jak i píše pan Targus,těch daní je více,hlavně DPH,cokoliv nakupuje,tak s DPH a to dělá velké náklady na výrobu.

že ony daně nejsou v článku podrobněji rozebrány.
Kdyby to např. měly opravdu být pouze daně z příjmu, oblízl bych za takový kšeft všech deset. I kdyby byly od hnoje.
Já jsem za čtvrtstoletí pokusů o podnikání (chacha) platil daně asi tak třikrát, z toho jednou to byly několikaleté splátky zdaněných nedobytných pohledávek. Dělalo to se sockou a zdravkem nějakého půl druha mega. Bolelo to docela fest.

Protože průněrný výnosy a výkupní ceny běžných plodin dávaji kolem sto tisíc na hektar, čili by měli hospodařit s obratem 15 milionů. Standardní dotace je kolem pěti tisíc na hektar, čili pár procent obratu. Běžnej factcheck, nemuseji ty čísla bejt ani úplně přesný ani aktuální, ale nesedí to skoro řádově.

Trvalý odkaz

Koukám, že je to zde samý odborník a praktik v zemědělství.
Pasení krav je " prý" brnkačka.
Zkusil to někdo na vlastní triko, aby věděl co to obnáší?
Aby věděl kam se zakutálejí peníze?
Já ano
Zkusil někdo uživit rodinu na 100-120 hektarech orné půdy?
Ví někdo co stojí traktor, pluh, lis kosa.
Kdysi jsem lisoval u silnice, zastavil pán s nobl mercedesem a z limuzíny vystoupil i jeho synek, asi 12 roků.
Zastavil mě a chtěl abych půjčil traktor s lisem jeho synkovi, aby si mohl vyzkoušet jak se ten vehikl řídí.
Tak jsem se ho zeptal, jestli půjčuje svou limuzínu synkovi na hraní.
Vykuli oči a pronesl, že to auto stálo přes milion!
Tak jsem mu sdělil, že ta sestava co chce půjčit stála přes tři miliony, odkráčel, něco mrmlal o prolhaných senochrupech.

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já zemědělství nerozumím ani za mák. Nicméně si pamatuji starou poučku, kterou jsem mockrát a nezávisle z mnoha strany slyšel od starých zemědělců: "Hektar pole uživí rodinu."

Ano, hektar pole uživí rodinu.
Tedy přesněji, rodina bude mít co jíst po celý rok.
Bude mít v nejlepším případě 750kg obilovin, cca 1000 kg brambor, tedy jednoho nebo dva čuníky do roka a nějaké králíky nebo kozu (aby bylo mléko).
Ale kde ta rodina vezme na povinné platby (zdr a soc), kde vezme peníze na boty, na školní pomůcky pro děti, oblečení a další, je otázkou.
Tohle ovšem za předpokladu, že otec s matkou budou po onom hektaru osobně ruchadlo.

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

Hektar pole SNAD v dnešních podmínkách umožní odvrátit smrt hladem. Ovšem tehdy, když i děti budou využity jako pracovní síla a nebudoutedy v sezóně chodit do školy.
Pochopitelně je nedosažitelné pořídit si (nebo platit půjčky) za JAKÉKOLIV bydlení. Snad polozemnice krytou došky či drnem by bylo možné pořídit, pokud jste zdědili pily, sekeru, krompáč, rýč a další nářadí a pokud hajnej přehlédne krádež nějaké té soušky.
Boty a oblečení nejsou dnes problém (charita, popelnice)
Mladší žena či starší dcera by ale stejně musela na pravidelnou brigádu do nějakého nočního zařízení, které poznáte podle neonového Havlova srdéčka nad vchodem.
Bez peněz se takto bez krádeží s dětmi přežít nedá.
Přinejmenším je potřebujete na úplatky sociálce, aby jim nesebrali děti (pokud nepatříte k privilegované menšině)
Předpokládám pochopitelně, že by odmítli sociální dávky!

bez fantazie.
Hele - přestanete se mýt, za měsíc zajdete na socku a řeknete, že takhle vypadáte od narození a že se jmenujete Dezider. Anebo Ali Baba Muhammad Arašíd. A namísto odebírání harantů budete za rozmanitého soudruha a cesta - co cesta - dálnice k dávkám bude otevřena!!!

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

za to, že se místo práce zakecáváte s kdejakým vandrákem v mercedesu.
:-)
Jaký jste měl traktórek? Něco novějšího v EURO 4? Nebo starou vránu?
Kolega před časem kupoval traktor a jako rozený krkovička zavrhnul Zetor (prý že je drahý) a koupil nějakého Itala (sic!). Bych rád viděl, jak makarón splácá levnější hujdu, než v Zetoru. Asi to byl komplet z Čajny a Džuzepe jen nalepil štítky a zařval před chladičem z Tajvanu - Heja, heja, Italia.
:-)

Je to jednoduché.
Začínal jsem s Crystalem 80 a Zetorem 5511( Bez papírů)
A když jsem se dostal na rozlohu cca 300 ha koupil jsem Case.
Proč?
Cena Zetoru byla asi o 200 000 nižšší, jenže spolehlivost šla do kopru a není nic lepšího, než v sezoně vám traktor užívá dovolenku na "špalkách".
( Vyhořelá elektrika, věčně zablokované brzdy a další radosti)
Case dneska jezdí 17. rok, bez problémů.
Musíte si uvědomit, že traktor se kupuje aby vykonával práci a ne proto aby se cpal náhradními díly a prací servisáka.

( A protože jsem debil, co si neváží vlastnoručně vydělaných peněz po šesti letech jsem jako druhý stroj koupil onoho Zetora, odtud ty zkušenosti)
Case mi tak vlastně zachránil zadek.

In reply to by mirek58 (neověřeno)

Trvalý odkaz

kouzelnou škatuli s názvem řídící jednotka, na níž jsou napíchnuta všechna možná i nemožná čidla, vyběhl bych se soudruhy nato tata. Elektrika a brzdy jsou srandičky, které bych řešil při otáčkách na souvrati.
Ale jo, uznávám, že když je hoňka a stroj se sere, lépe řečeno, člověk musí špekulovat, jak ojebat výmysly soudruhů konstruktérů, kteří tam nacpali deset tisíc věcí jen proto, aby měla kam jezdit četa automechaniků, není to zdaleka ideál.
:-)))

Trvalý odkaz

Ano, senochrupové, řepáci z Vidlákova, ti se maj.

Ba ne, nemohu hodnotit.

Zkušenost se zemědělstvím mám z dětství, kdy jsem trávil část prázdnin u dědy a babi, co měli samotu 5km vzdálené od vesnice, bez elektriky na kraji brdského hvozdu. Pomáhal jsem mu se senama, líčili pasti na škodnou, jezdil jsem s kárkou pro zásoby. Život jak v předminulém století. Ubíhal pomalu, klidně a v souladu s přírodou.

Byl to z mého zpětného pohledu docela ráj. I když... Přijde nemoc, zima o samotě taky nic moc. Děda zašel 2x týdně do hospody, ale babi... Se slepicemi vstávat, se slepicemi jít spát, slepice, kozy, prasata, husy, pes musí dostat každý den...

Do dnes obdivuji souhru těch dvou lidí, kteří na sebe byli zcela závislí.

Trvalý odkaz

Vřele doporučuji všem dát si do záložek rychlý denní přehled událostí - výběr ze zahraničního tisku od Terezy Spencerové!

https://prima.iprima.cz/tema/ranni-kavicka

Důležité je, že u každé zprávy je odkaz na původní zahraniční pramen.
Pro toho, kdo alespoň pasivně vládne patřičnou cizozemštinou.

Je to dobré - a zároveń si uděláte obrázek, o jakých událostech zásadního významu se u nás nepíše. VŮBEC nepíše, protože mejnstrým je zanesený ptákovinami čtvrtého až desátého řádu.

Kávička dává události předchozího dne.
Mrkněte i na předchozí "kávičky", hlavně na víkendovou, která pokrává dost často pátek až neděli.

Takže ještě jednou -
https://prima.iprima.cz/tema/ranni-kavicka
Odpovědět

Malála Júsufzajová, pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání (a následně i nobelistka), dělá roli celebrity při slavnostním zahajování provozu luxusních zaoceánských lodí… to jsou konce…

In reply to by alepro (neověřeno)

Trvalý odkaz

Co o Mandelince vím, trápila v blbých letech některé lokality už dávno před válkou (1872 se doplavila se zbožím do Evropy, 1922 zasažena Francie, hledací dny žactvu byly nařízeny už 1939 protektorátními úřady). Vlastně má i logiku, že postupovala republikou od západu. Pokud jde o výskyt po válce - ano, posílil její řady nový kontingent amerických dobrovolnic, protože během války a následně při krmení hladovějící Evropy (UNRRA) se na nějaké ošetření zboží plujícího do Evropy příliš nehledělo - byly jiné priority.
Asi bych dokázal vytýkat USA spoustu věcí, ale zde se přikláním k názoru uměle pěstované hysterie (čímž neříkám, že mandelinka problém nebyl).

popis wiki, kteoru nelze podezírat, ze je plna proruských švábů :D:

Jinde v Evropě se mandelinka uchytila poblíž amerických vojenských základen v Bordeaux během nebo bezprostředně po první světové válce a začala se šířit začátkem druhé světové války do Belgie, Nizozemska a Španělska. Populace škůdce se dramaticky zvýšily během druhé světové války a bezprostředně po ní a rozšířily se na východ. Nyní lze mandelinku nalézt na většině celého kontinentu. Po druhé světové válce v sovětské okupační zóně Německa byla téměř polovina všech bramborových polí do roku 1950 napadena mandelinkou. Ve východním Německu byla známá jako Amikäfer ("brouci Yankee") na základě vládního tvrzení, že brouci byli shozeni americkými letadly. V EU zůstává regulovaným (karanténním) škůdcem pro Spojené království, Irskou republiku, Baleárské ostrovy, Kypr, Maltu a jižní části Švédska a Finska. V žádném z těchto členských států není rozšířen, ale příležitostné napadení může nastat, například když vítr zanese dospělce z Ruska do Finska.[14][15]

Celkově se šířila "všude stejně rychle", ale zazrakem po 2 světové najdnou celé východní německo v zádeli... Já věřím náhodám, ale když se něco šíří vždy stejně, tak změna šíření znamená že něco je jinak, a otázka zní proč demarkační čára znamenala v pravo v DDR rychlé šíření a SRN pomalé, když je to v podstatě stejná rovina...
Doporučuju přečíst plány anglie, na vyvolani hladomoru v německu během druhé světové války apod. zprávy, že minimálně plány na podobné "útoky" existovali.

Trvalý odkaz

Znám jednoho na Vysočině, cca 600 m. n. m.. Asi 100 ha + 30 ha lesa? Táta, máma a dvě školou povinné děti. Děcka jen co dorazí domů. hodí tašku do kouta a skočí na traktor. Točka od nevidím do nevidím. Telata, krávy, občas pokácí nějaký smrk, aby byla cash. Hrozná dřina. Je to založené na tom, že nikdo neonemocní, nebo nemá úraz. Nikdy bych na něco takové neměl odvahu.

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.