Bůh není, prostě není

Autor
Štítky

Vždy když slyším nějakého psychologa nebo psychiatra vykládat o bohu a jak je věřící, tak si říkám, že právě potvrdil, jak málo zná svůj vlastní obor psychologii. Nesvěřil bych mu ani křečka. Natož chudáky plácající se ve vnitřním chaosu.

Jak může psycholog věřit v boha? Otevřete bibli, čtete si v ní a ze stránek to na vás přímo skáče, jak je to účelově napsané, proč asi, jak, kým a kdy. (To samý s koránem)

Kde začíná bible? Genezí? Ne. Začíná Mojžíšem. - Jak to psycholog má vědět? Je to v téhle části Bible, kde se ještě bojuje s jinými bohy. Mojžíš ještě zápolí s vírou ve zlaté tele. Byla by to velká záhada, kdyby jediný bůh stvořil zemi. (Vidíte, zemi ne vesmír, kdyby bůh stvořil vesmír, tak by tam bylo: "stvořil jsem vesmír a v jednom místě vesmíru je Země." Bůh by o vesmíru musel vědět, když ho stvořil, ale sepisovatel bible bez kontaktu s bohem stvořitelem mohl vědět jen o Zemi. Vlastně zemi, protože nevěděl, ani že je planeta, jen placka, která na kraji nějak neurčitě končí.)

Pořadí věcí s variantou existujícího boha by bylo: Bůh stvořil zemi a člověka, pak by přilo vyhnání z ráje, pak by bůh musel stvořit jiné bohy, pak s nimi bojovat, porazit je. To nedává smysl.

Navíc ve vší evidenci pořád ještě i dnes zůstávají desítky bohů. V Indii a Japonsku jich mají destíky tisíc, v Evropě na blízkém východě jich v biblických časech taky měli desítky tisíc, tak koho vlastně ten židovský bůh porážel a porazil a proř to nevymýtil všechno? Koho porážel doopravdy? No všechny bohy v sousedství. Všechny bohy, ke kterejm chodily židovské ovečky, které měly chodit dávat své penízky do té správné kasičky, případně bohy národů, se kterými židé vedli války a ještě moc měli zažité, že každý má přece svého boha, takže, když s někým bojovali, tak jejich bůh musel automaticky bojovat s bohem nepřátel.

Daleko logičtější je, že bůh neexistuje a lidé si je prostě vymysleli. - Pak celý ten sled, tak jak je v bibli napsaný dává absolutně smysl a je úplně logický. Napřed si ve světě mnoha bohů vyhlásíme našeho boha za jediného - tím si něco jako zafixujeme klientskou základnu. Pak jim tu vtlučeme do hlavy přikázáními. Napřed jak musí věřit v boha a potom ještě, jak musí ctít svého otce a matku. To je zvlášť perverzní, protože jestli věří táta a máma, tak budou tu víru vnucovat i dítěti, místo aby ho nechali poznávat svět. - Ono ctít otce a matku by ještě tak moc nevadilo, kdyby k tomu bylo připsáno - a vy rodiče, budete ctít a respektovat své děti. Jenže to by se rodiče měli zamejšlet nad tím, co řikaj děti a to by třeba museli uznat nějakej argument za platnej a co kdyby dítě třeba smysluplně argumentovalo proti bohu.

Proto to tam nikde není. Dítě je tam jen substrát na indoktrinaci. Něco jako respekt k dětem se objevuje až po druhé světové válce a žádná sláva to stejně není.

Takže teprve pak, až byla víra v jediného boha ustavená se tam udělal prequel (jako předchozí díl) v podobě Geneze. Je to úplně stejné, jako když si po velkém úspěchu Hvězdných válek Lucas řekl, že bude vyprávět, co se dělo před začátkem.


Velké části bible sepisovali v Babylonu, kde byla v zajetí část židů a potýkali se tam znovu se starý problémem - jak to udělat, aby se jim dorost nedával na špatnou víru (která najednou byla lákavá, protože vítězů) a nekurvil s cizákama. Tak bylo potřeba zase trošku sednout a tvořit. Objevilo se třeba svěcení soboty. Proč? Inu, jako v mnoha kulturách měl každý den svoji planetu/boha. (Ve spoustě jazyků je to pořád ještě patrné. Slunce, Měcíc, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše, Saturn.) V Babylóně byl Saturn planeta, co nosila smůlu, tak bylo lepší nic nedělat. Prakticky ani židé nemohli nic dělat, protože všechno bylo zavřeno, ale zůstat doma a světit tak cizího boha? To ne. - Tak udělali to, co církev s předkřesťanskými svátky a rituály, dali jim jiné vysvětlení. Komusti to pak dělali také - vis vítání občánků.

Takže si židi vymysleli, že slaví sabat z boží vůle. Ale to se objevuje už v Genezi, tedy na začátku. Dávno po tom, co židovský národ už jako židovský fungoval.

V Babyónu taky přidali daleko starší mýty o stvoření a potopě světa.

V Bibli je vyhnání z ráje takřka hned po stvoření světa, jenže popisovaný ráj byl v dnešní Saudské Arábii. Dodneška tam jsou stopy po 4 řekách. Na konci doby ledové odtály polární čepičky, mírné klima se posunulo na sever, vyschla Sahara, vyschl Arabský poloostrov. Ráj zmizel a přišla poušť. Vzpomínka na rajskou zahradu zůstala.

Současně se ale zvedly hladiny oceánů a zatopila přímořská území. Byla potopa světa. Dodneška jsou k nalezení pár metrů pod mořskou hladinou lidmi opracovaná nábřeží v Indii, Černém moři a jinde. Jen je trošku kontraintuitivní, že je potopa světa a současně větší sucho. - My to vidíme probíhat v přímém přenosu. Je víc sucho a moře stoupá, tak nám to je jasné, ale spisovatelé bible o tom nic nevěděli. Byl to tisíce let starý příběh. Jak si budete představovat potopu světa, když žijete ve starověkém městě na břehu řeky? Že moc prší a pak je moc vody. No a tak je potopa světa vylíčená v Bibli jak je. Pršelo a pršelo. Byl to boží trest, jak jinak, vy co nás nechcete poslouchat, trocha strašení vám nikdy neuškodí. Noe byl zbožný, tak ho bůh zachránil (= taky buďte zbožní=poslouchejte nás a vše bude OK.)

Jenže Noe je ve starém zákoně až daleko po vyhnání z ráje. Hoši totiž nevěděli, že se obě věci děly současně a paralelně.

Co v té bibli ještě je? Příkazy jak jíst. - Snaha o to jíst čistě (ó jak podobné našemu dnešnímu bio) jen toho moc nevěděli, tak se snaha o čistotu vyjádřila tím, že se bude jíst čistý býložravec (Tráva jíž se živí krávy vypadá čistší než mrtvoly, co jedí supi, psi, hyeny, draví ptáci, prasata atd), čistá ryba (vypadají snad humři jako čistá ryba? Ne, tak radši nejíst), čisté ptactvo. 
 Zase psychologie.

 Příběh o tom, jak si faraonova dcera jen tak adoptovala mimino, co připlulo po řece. Faranoova dcera? Těch faraonů, co si incestně brali nejbližší ženské příbuzné, aby se udrželi u moci, protože i když vládli muži, moc přecházela po ženské linii. Těch faraónů, co se v rodinách navzájem zabíjeli? Tam, že si dcera faraóna jen tak přinesla pohozený děcko, rodina na to nic a dítě tam klidně mohlo vyrůst?

Bohužel, to vypadá, že si autor představoval poměry ve faraonské rodině jako v normálních rodinách. Působí to, jako když se snažíte si vylepšit profil. Vis americký černoušek Jackson, na co si to hrál v jednom ze svých klipů - no na faraona. Černoušek z gheta mu nebylo dost echt? Podobně si adoptovaný děti vymejšlej, jaká skvělá byla jejich skutečná maminka. 
 Mojžíš tak nějak vypadá líp, když je princátko z paláce. Ale naše, jako ubědomnělé, židovské. Tenhle příběh je způsob, jak ho tam dostat.

Takové praktické věci, jakože kdyby Mojžíš vyrůstal v paláci... tak by vůbec nemluvil jazykem židů, kde by se to tam naučil. Proč by se vůbec hlásil k národu, jenž tam měl být v otroctví? To se nijak neřeší.

 Útěk z Egypta vypadá, jako vysvětlení, co dáváte svejm dětem, když jim vysvětlujete, proč před někým prcháte. Jo, utíkáme z otroctví - tomu se dá porozumět, jenže starej Egypt otroctví moc nedal, ale odtud párkrát vyhnal nenáviděný dobyvatele. - Ale přeci nebudete říkat svýmu dítěti, že vás pronásledujou, protože jste byli svině a trošku jste to přehnali s šikanou porobených.

 Dobývání svaté země. - Pamatujete si na místní debatu o zabíjení. Několikrát se opakovalo, že není snadné zabít ani prase. - Když je vraždění vůle boží, tak je to snadnější, snímá to z vás zodpovědnost, už nezabíjíte vy, ale vlastně to rozhodl bůh. No když je to vůle boží a vy jste zbožný člověk, tak musíte jít vraždit. No tak prorok a jiný oblíbenec boží, když chce jít pobíjet pokojné cizince, tak má nejlepší důvod říct, že mu to řekl bůh. No a tak pak snadno jdete a vyvraždíte Jericho a další města. Kdyby si Hitler vymyslel, že ho k nám, do Polska a do SSSR posílá bůh, tak se budou vracet co pár desetiletí. (Ne že by se takhle nevracelo, ale bylo by to s daleko větším zápalem).

 Co Lotův příběh? Nejistý, žárlivý bůh jde do strašne hříšného města dělat ty své oblébené testy loyálnosti. Ten nejlepší a nejzbožnější je Lot. Aby ochránil boží posly či jak je to tam pojmenovaný, přijde před dav, který je chce poznat (=sexuálně zneužít) a nabízí davu k sexuálnímu obveselení své dcery, co nepoznaly muže. Tohle udělat svý dceři dneska, tak a) z toho má trauma nadosmrti b) normální lidi vás zavrhnou. Od spisovatelů bible si Lot zasloužil jen potlesk, protože bůh je nad děti. - Dcery z toho musely bejt odvázaný.

To samé se tam opakuje ještě s Abrahámem a Izákem. Abrahám byl starej psychopat ochotnej obětovat svého syna bohu. Dětské oběti byly v mnoha tehdejších kulturách běžná praktika (a v přestrojení fungují dodnes). Co obětovat bohu jiného než to nejcenější a co jste měli cennějšího než svý dítě. Abrahámův nápad obětovat Izáka byl něco absolutně běžného. Bůhví kolik dětí Abrhám obětoval do té doby, ale asi ho jednoho krásnýho dne napadlo, že takhle po něm nic nezůstane a tak Izáka nezabil a hned začal vykládat, že mu to řekl bůh, že Izák je něco extra atd, doufaje, že to projde. Co to je podle vás za boha, co testuje tímhle způsobem vaši víru? Za toho strašnýho komunismu nechodili po okrese tajemníci a neříkali Franto, krouhni tady svýho Venouška, ať vidíme, že jsi oddanej partaji.

Po tom, co bůh zničil Sodomu, a co zkameněla Lotova žena (no ohlédla se přes boží zákaz) tak se Lot ocitl bez manželky. Kupodivu mu vůbec nepřišlo na mysl, že tím přišel o možnost mít syny. Zato to podle bible nějakým zázrakem trápilo jeho dcery. (Normálně je to ženskejm úplně jedno. Je to takhle už od opic. Když vtrhne do kraje cizí tlupa, pozabíjí jejich samce a potomstvo, samice se klidně budou pářit s vrahy svých dětí a partnerů. Jejich svět se takřka nezmění.) Podle bible to u Lotů bylo najednou jinak. Dcerušky tatínka opily a ošukaly aby on měl děti. - Jak moc se to podobá vyprávění pedofilů, že to ty děti je sváděly. Jak moc se to podobá Freudovejm modernizovanejm teoriím, že děti chtěj ojet svý rodiče.

 Jelikož udanej důvod k incestnímu sexu byl typicky mužský, můžeme předpokládat, že Lot prostě ojel své dcery a pak to na ně svedl. Ve starověku byla panenská blána považována za anomálii, takže si tím procházela totální většina holčiček, podle toho pak zacházely se svejma dětma, proto byli všichni psychopati a proto je celej starej zákon plnej takovejch zlejch příběhů - porovnat s českejma pohádkama, kde se popelčiny zlé sestry za trest jen vyráchají v rybníce a zbrojnoši honící pyšnou princeznu jen skončí v pytlích na mouku a do nich se symbolicky bouchá koštětem.

 Další biblická evidence o neexistenci boží je v tom, že najednou bůh jako reálně existující cosi, co na vás každou chvíli mluví z hořícího keře a podobně, vy si za tím můžete zajít na konzultaci jako za mentorem, najednou úplně mizí. Bůh s rukama u díla najednou skončil. Najednou promlouvá už jen vnitřně. Copak, přestalo ho to bavit? Když šlo o dobávání zaslíbené země dobývat, to si přišel na pokec. Když se měla bránit, tak najednou nic? Rozdíl je v tom, že jakmile se z církve stane instituce, tak už nemůže jedinec vykládat, že mluví přímo s bohem. To může jen guru začínající sekty.


 Když byli židi pronásledováni za pogromů, ani tehdy se bůh v keři neojevil? Když konvertovali na islám, tak taky ne? Když byli pronásledováni nacismem tak taky nic? Žádný hořící keř vedle appelplazzu? Žádná otevřená nebesa se zástupem andělů? Žádné blesky, co by srážely essesáka za esesákem. Žádné kremační pece ohnivé, co by se nevysvětlitelně hroutily, ani když tam házeli živá židovská miminka? Žádnej cyklón B, co by se nevysvětlitelně vypařoval a mizel zase komínkem ven.

 Doopravdy, úplně to vypadalo, jakoby to Boha vůbec nezajímalo.


 Pak tu máme novej zákon a Krista. - Zase stejná písnička. Odpovídá to svou strukturou přesně svý době, přesně svý situaci.

 
 Problém s Kristem je, že jeho příběh: narodil se z panny, zemřel za nás, vstal z mrtvých, to se objevuje i ve starších kultech. Navíc Kristus měl mít taky staršího bratra. Ve starejch katedrálách je ještě na oknech.

 Spíš to vypadá, že Kristův příběh, tak jak se asi stal, se později vylepšil už existujícím příběhem, aby se víc líbil. Dodal se mu původ z rodu davidova. Dodaly se splněná proroctví.

 Kdysi Vidlák napsal článek o tom jak čekáme na Spasitele. Na začátku jsem nevěděl, jestli to myslí skutečne nebo ironicky. Já na Spasitele doopravdy nevěřím a žádnýho nečekám. Jestli spasitel měl přijít, tak v padesátejch letech a předvést svůj um. Nikdo nepřišel. 

 Jenže je něco v psychice, co to spasiteltví/přijímání spasitelství generuje. Kromě Krista byl takovým spasitelem i Prométeus. Přinesl lidem veledůležitý oheň a pak byl přikován ke skále a orel mu létal každé ráno sežrat játra. Tak to trvalo než orla zabil Herkules. 
 I v ruských legendách se obětuje hrdinská postava, která všechny spasí tím, že zahyne. Pamatuju si jednu, kde hrdina vede svůl lid nocí močály, tam si vytrhne srdce, tím osvětluje krajinu a vede lid jak majákem. Vyjde z močálu a zemře. Něco takového patetického. 
 I Frodo z umělé legendy Pán prstenů splní svůj úkol, zachrání hned několik lidstev (elfové nejsou stejné lidstvo jako hobbiti, že) a pak zemře. 
 Jižní Afrika, kde probíhá genocída bělochů generuje apokalyptické sekty. 
 Na začátku roku jsme tu viděli Palacha Spasitele. Sice to byl do komunismu pateticky zažraný svazák, ale to nevadí, je nám prezentován jako bojovník proti komunismu, chudinka. - Nejen dneska, ale i tehdy se tam chovali, jakoby to byla jeho oběť za nás. Průvod akademických papalášů, náležitě smutné studentky.  
 
 V lidech je ovšem celkem logicky zakódováno sebeobětování pro zbytek skupiny. Vojáci zalehávající granáty, aby zachránili své spolubojovníky nebo ucpávající vlastním tělem proražený trup lodi, aby se loď hned nepotopila nejsou žádnou vyjímkou. Když vybuchl v Černobylu reaktor, bylo potřeba jít až k němu a něco vypnout či uvolnit jinak to tam zničí města v okolí. Požádali o to skupinku asi osmi vojáků či hasičů. Chtěli na to dva dobrovolníky a na rovinu jim řekli že zemřou. Co myslíte, dobrovolně se přihlásilo všech osm.

 Tak jak děláme auta se dvěma reflektory na stranách, aby to vypadalo jako oči, i když by to šlo dělat s jedním uprostřed (a když se tak udělá lokomotiva, tak se jí okamžitě začne říkat Kyklop), tak si skutečné příběhy okamžitě doděláváme, aby odpovídaly naší psychice. Je to tak nějak hezčí. Autoři bible nejsou vyjímkou.

 Když jsem viděl film Poslední pokušení Krista, kde hrdinu ďábel zachránil z Kříže a on prožil normální život, tak jsem mu to přál, ale ten příběh tím byl slabší. Vždy je silnější to, kde je víc násilí, víc rizika a tedy i obětování. 
 Ať to bylo s Kristem jakkoliv, ti co si ten příběh vyprávěli prostě nemohli odolat vylepšení. Zvláště když vedle byly už hotové příběhy, ze kterých se dalo vypůjčit. Odolat by byl zázrak, jako si po dni práce nedat jídlo, co voní na stole. Ani nemáte proč. Jako kavárna nemůže odolat s Palachem a nedělat z něj antikomunistu, i když byl pravej opak.  
 Tohle všechno evangeliích vidět.


 Jaká byla tehdy situace ve svaté zemi?  

 Židé byli okupovaní římem. Vypadalo to dost jako dnes, židi cejtili, že se blíží konflikt s římem a boj o přežití. Zatímco se zéloti (jako ten osvobozenej Barnabáš) připravovali na válku, tak Kristus přišel se svým ghándiovským (teda byl první, tak spíš Ghándí na to šel po Kristovsku) neprotivením se násilí. Zase jen forma politického boje proti silnějšímu protivníkovi, jedno, že vám to přijde jako boží vnuknutí. Každá mlácená žena má tuhle strategii. Když tu byla situace, tak někoho napadnout musela. 
 Že to byla nakonec ta správná strategie a že takhle nakonec porazili a ovládli Řím bylo jasnější až po staletích. Ne, že by to jako politickej boj myslel, ale stejně to tak fungovalo. 

 Jenže pro ostatní neprotivení se násilí bylo něco, co podrejvalo židovskou morálku. Chtěli se bránit, chtěli bojovat. To židovští náboženstí hodnostáři Krista nemohli potřebovat. Proto se Pilát při souzení snaží Krista pořád osvobodit, kdežto Kafiáš pořád vytahuje nějaké právní technikálie, aby byl Kristus zabit. Nakonec ještě Pilát nabízí židům Krista k osvobození, ale dav chce Barnabáše a pro Krista volá po smrti. 
 Kristovi přívrženci se v Jeruzalémě doslova bojí o život. Petr ho zapírá ze strachu o život. - Dav ovládající Jeruzalém byl nebezpečný jak dav navztekaných kavárníků. (Ještě jsme neviděli všechno) 
 

 Opět je celý příběh jen otiskem své doby a přesně odpovídá psychologii té doby. Vedle sadistů jako byli římané přežijou jen subky, co si z utrpení udělají cnost a radost a z umučení výhru.

 Protože je to vyprávěno z pohledu pozdějších vítězů (zéloti se sami zlikvidovali ve válkách s Římem a křesťané jsou vůči nim vítězi), celý příběh je centrovaný na křesťany a Krista a zéloti se tam jen mihnou, ale rozložení sil bylo přesně obrácené.

 Takhle by se dalo s biblí pokračovat dál a dál.

 Celou bibli vysvětlíte psychologií a další víry taky. Přetrvávání víry vysvětlíte psychologií, je to o solidaritě s rodiči a o sounáležitosti ke skupině (jo, potřebujete svou podpůrnou skupinu). U konvertitů je víra jen řešení problémů, se kterými si jinak neví rady.

 Boha si ve vší evidenci vytvořili lidé. Ne obráceně. - Bůh je to, čemu můžeme říkat super-rodič. Také motlitba začíná a jmenuje se OTČE náš. Věřící vidí v bohu svého rodiče. - Svět totiž poměřujete sám sebou. 

 Rodiče jsou pro mimino obři, víc jak třikrát větší než ono. Navíc jsou takřka všemocní a vševedoucí. Stačí naříkat a přijdou na to, co vám je a nějak to vyřeší (pokud zrovna nejsou feťáci atd.). Živí vás, určují pravidla a trestají vás, když je, byť nevědomky překročíte. 
 Bůh je pro dospělého ve stejném poměru, jako byl dospělý k miminu. Jenže mimina rostou, vy vyrostete, jste i o něco větší než váš otec, jeho schopnosti jste důkladně přehodnotili směrem dolů. Ale ten koncept všemocného rodiče ve vás zůstal a vyrostl. Když někdo začne mluvit o bohu, přesně sem to zapadne.

 Na boha se nejlíp věří, když o tom vůbec nepřemýšlíte. Čím míň to rozebíráte, tím méně najdete rozporů. Darwin sám vystudoval tu jejich teologickou.

 Mnohobožství je člověku vlastně daleko přirozenější, protože i svět mimin je zalidněnej různými dospělými. Každej je nějakej, každej umí něco. Máte boha hromu, boha války, bohyni lásky, bohyni moudrosti, boha podsvětí, boha kováře až po místní božstva/duchy kdejakýho pramene, stromu, jeskyně či hory. (Co jiného je Krakonoš, že).

 Katolická víra ustanovila jediného boha.... a mnohobožství se oklikou vrátilo zpět v podobě svatých, zase každej s vlastní specializací. Různé matky bohyně jen morfovaly v panenku Marii s miminkem. Lidi potřebujou uctívat mateřství a náboženští hodnostáři ať si to okecaj jak uměj. Víra je strukturovaná tak jak vypadá člověk.

 Mimo lidstvo není boha, protože je to typicky lidský výrobek. Bůh podle pověsti stvořil i zvířata. Proč nechce po mravencích, psech a koních, aby ho uctívaly? Proč to nechce po opicích a lidoopech. Proč si ptáčci kromě hnízdečka nepostaví ještě nějakou společnou modlitebnu, kde by se každou neděli slétli a trilkovali. (Ti židovští už v sobotu)

 Bohu by to nedalo moc práce, změnil by pár genů a už by to jelo. To by přeci bylo daleko lepší, než se nechávat oslavovat jen jedním jediným živočišným druhem. Když už mu na tom sebeoslavování tak záleží.

 Jenže když jste člověk, co chce mít navrch nad ostatními lidmi, tak vám bohatě stačí, aby se k vašemu bohu modlili (a vás poslouchali) ostatní lidi. S domestikovanými zvířaty můžete dělat co chceta a ta divoká vás neposlechnou. Prostě není co řešit. Stejně tak nemáte dost znalostí, abyste nějak vysvětlili celou přírodu, tak si vymyslíte pohádky nebo tam inkorporujete věci z nějakejch bájí a pověstí co jsou po ruce. 
 Kdybyste měli skutečnej kontakt s bohem, tak je součástí bible mendělejevova tabulka prvků, indexypodle kterých se láme světlo, diferenciální rovnice a poločas rozpadu polonia, abyste pak všichni mohli valit oči, až to fyzici a matematici za tisíce let vyzkoumaj.

 Ale když jen potřebujete nějakej blábol, aby věřící dal pokoj, tak tam je jen pohádka, jak po nebi jezdí sluneční bůh ve voze, jak země leží na zádech velké želvy nebo jak z nebe padala mana. 

  Navíc má víra v boha evoluční důvod. Pomocí víry je daleko snadnější donutit lidi dělat věci společně než k nim mluvit rozumně. Jednotlivé víry se pak rozmnožují podle toho, jak moc se trefily do užitečného vzorce chování. 
 Víry ve kterých se pojídají vlastní děti zcela evidentně zmizí se světa daleko rychleji než ty, které považují život dětí za svatý. 
 Stejně tak fungují příkazy víry ohledně jídla, práce, čistoty, poznávání atd.

 Problém nastane, když se svět nějak změní a vaše víra vás jen vede do záhuby. Příkaz pilně pracovat, byl v koncentráku pro jehovisty prostě rozsudek smrti. Neustálé válčení pomalu vyhlazovalo sparťany. Židovskou vírou prosazovaný respekt k zákonům měl jako vedlejší produkt poslušnost i k nacistickým zákonům.

   Jako všechno i víra v boha má své pro a proti. Na jedné straně dostanete jednoduché, předžvejkané a odzkoušené názory, jenže je nemůžete měnit. Na druhé si věci objevujete sám, vytvoříte si na to i metodu, jen vám to zabírá moc času.

 (Samozřejmě v reálném světě to jsou spíš dvě tendence než dvě binární polohy).

 Ale stejně bůh není. 

Komentáře

Trvalý odkaz

Móóóóc pěkné čtení!
Dovolím - li si poněkud brutální shrnutí, jedná se o marketingový projekt, asi nejúspěšnější v historii celého lidstva, ...kam se hrabou přípravky na hubnutí či na růst vlasů..., prodávat úspěšně mnoho tisíc let produkt, který nikdo neviděl a nikdy neuvidí... asi to má něco společného i se stádním chováním, nebo, chcete - li, s psychologií davu, kteréž se nepodařilo ovládnout ani komunistům, socialistům a snad se to nepovede ani liberálním demokratům, či jak se ta stávající verbež jmenuje...

Trvalý odkaz

Stačí si vzít bibli a číst. Za chvíli to přestane bavit, každý pozná, že je to konina a ztráta času. Jako učebnice nebo skripta to nevypadá vůbec.
Přirozené je být ateistou, v dnešní době. Kdyby měli staří Islanďani mobily, nehodili by své původní bohy v roce 1000 do Godafossu.

Trvalý odkaz

kde by si ho dobil?
Měl by nekonečná data
zásuvka by byla svatá
systém by byl androžid
mobil by šel položit
do svěcené vody,
nevyšel by módy.

Trvalý odkaz

az musim citovat isteho spisovatela...ze tvoj techxtovy editor mal prujem :D :D :D
Mozno by si si mal zobrat priklad od Vidlaka - a rozdelit to do dvoch..teda troch :D clankov.
I ked dnes konzistentnejsie ako vcera.

A co sa Boha tyce - v aktualnom svete existuje len jeden Boh - a to su peniaze. Vsetci za nimi utekaju, klanaju sa im a adoruju ich.

Trvalý odkaz

Pane Čmoud.
Nedělní kázání pro nevěřící.
Kdo věří,má určitou útěchu v pravdu v nápravu.
Kdo nevěří,tak si neví rady bloudí jeho duše.
Spíš bych uvažoval o tom,že ani tenkrát nebyl život,procházkou růžovým sadem.
I ten Kristus byl vymodlen na pomoc proti zpupné vrchnosti.něco jak v novějších dějinách,se objevovali bojovníci za pravdu,jen tak namátkou,Hus,Luther,Lenin.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Proti zpupné vrchnosti bůh vůbec nefungoval, účinnější se ukázalo vyhodit ji z oken.

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane zemědělče, cožpak Vy můžete vědět o mojí bezvěrecké duši? Mám-li vůbec nějakou, o čemž dost pochybuji?

In reply to by Godot (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane Godat.
Vím že tu duši máte a každý další také,když dokážete rozlišit dobro od zla.
Možná jako bezvěrec si říkáte,mám přeci mozek,ale to nestačí,duše je nad mozkem.

Jeden Rumún sem, jeden Rumún tam... Žádná škoda.
Ale stálo by za to sepsat traktát, kterak se nám v našem statutárním městysi opravdu móóóc vyplácí ta slavná rozvojová zóna Borská pole, kde je jedna montovna vedle druhé a do ní natahaná svoloč z půlky Evropy i odjinud. Symbolika je snad v tom, že má s jedním velmi známým zařízením dost podobný název.
Hlavně v pátek a v sobotu večer na to koukám ze svého balkónku na pěší zóně v centru a je to často maso. Pomohlo by, kdybych se dal na víru?
:-)
P.S.: Tenhle Godot je fakt divnej. Takovej nevodbytnej, milující absurdity.

Trvalý odkaz

Mám za to, že p. Čmoud se snaží rozpoutat bratrovražedný krvelačný boj v diskusi a vybral si téma z nejstarších. Podobně mohl vzít trest smrti nebo jiné zdroje nekonečných diskusí.
BOHUžel (:-))to ovšem dělá špatně, protože již v zadání (článku) používá logický faul - z jakéhosi listinného podkladu vytvořeného člověkem, jakýchsi "prastanov nebo ústavy" pro organizování církví, tedy lidských organizací, v tomoto případě židovských a křesťanských, vytváří závěr, že bůh není. Faul této implikace je hrubý, pana Čmouda nehodný a já za něho lituji úsilí, jistě značného, které vytvoření článku věnoval.

Suhlasim. Mna akurat napadlo pri citani tohoto kompilatu (od prvych viet, som si myslel, ze autor pise nejake humoristicko-ironicke dielko, no ako som cital dalej, vyzaralo to, ze on to mysli vazne☺), ze nejake jeho vnuciatko si sadlo za komp a podpisalo sa za dospeleho. Neverim, ze hociaky ateista, ktory je v dobrej koncdicii, moze posplietat nieco tak detinske...

Trvalý odkaz

" Rouhala se Blažková,
rouhala se Bohu,
Bůh ji za to potrestal, potvoru,
zlámala si nohu ! "

Hodně lidí si říká - co kdyby ? Milióny lidí věří v toho svého, mezi nimi i takoví, kteří mají autoritu a tváří se moudře.
Tak proč si komplikovat život, ono to nějak dopadne a jako ateista mám jedinou vyhlídku - konec ! Jako věřící, naději.

Předpokládám, že na této skutečnosti je všechna víra v nadpřirozeno založena a má úspěch.

Trvalý odkaz

Opět Blábol nad blábol,

fakt nemá význam se už sem vracet a nahlídnout.

Vidláku, a Dieu !

jestli tohle měla být výhrůžka, tak opravdu není moc povedená. jdi a už se nevracej. nikomu zde chybět rozhodně nebudeš.

Trvalý odkaz

A proto dnes vítězí Alláh. U něj se přemýšlet už vůbec nesmí, protože Korán sám o sobě je plný nelogických návazností. Proto stačí slepě věřit a nezkoumat. Přesně tak to chtějí dnešní hlasatelé multikulturního dobra, věřit a nezkoumat. Základ nezkoumajících osob slepě věřících už zde je, v dalším kroku stačí nahradit dnešní bohy jinými.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Gerde,
nechť Allah obdaří vaše bedra ovocem, ale jste tentokrát vedle jak ta jedl..ová palma!

Muslimští učenci i zákonodárci přemýšlejí už stovky let, až se z nich kouří, bohužel každý z nich dochází tu k drobně, tu k zásadně jiným závěrům. V tom se neliší od křesťanských učenců.

Mimo jiné i proto se už staletí kvůli odlišným věroukám řežou jak koně, podobně jako my, zbožní dědici civilizace judeokřesťanské euroatlantidy !

Korán je posvátná kniha, ze které nesmí být změněno ani písmeno. Protože ale oplývá výroky typu: "Kolik třešní, tolik višní." nebo "Kolik v hrdle slavíčků, tolik v hrnci troníčků.", islámští učenci vydávají knihy výkladů, které se už liší podle doby vzniku a autora. V tom souhlas, ovšem na koránu se nemění vůbec nic.
Mezi muslimy jsou samozřejmě různé sekty, které ty druhé obviňují ze špatného výkladu Koránu, ale to je stejné jako debata učenců nad Nostradamovými čtyřveršími. Základní konflikt mezi šíity a sunnity začal velmi brzy po vzniku islámu v roce 632, kdy šíité, jichž je asi 25%, uznávají jen následnictví v Mohamedově linii, tedy Alí ibn Abú Táliba, zatímco sunnité, jichž je 75%, uznávají Abú Bakra, Umara a Utháma.
Protože se jej dodnes nepodařilo vyřešit, buď ti islámští učenci nejsou intelektuálně dost na výši nebo v nich islám povzbuzuje nesmiřitelnost k jiným názorům.
Dědici židovsko křesťanské kultury se sice také řezali jako koně, ale vše vyřešila sekularizace církví a rozvoj ateistů. Nejvíce ateistů přibylo po Velké válce v letech 1914 - 1918, kdy mnozí prohlásili, že kdyby byl Bůh existoval, nikdy by taková zvěrstva nemohl dopustit.
A protože my už se neřežeme s takovou intenzitou, zatímco muslimové pořád ještě ano, je mé křesťanské břevno ve skutečnosti třískou, zatímco vidím trámy v oku muslimů.

Trvalý odkaz

Mně se na náboženství líbí jak mnoho let před Marxem, někdo pochopil, že jednobožné náboženství, tedy božský monopol se dá dojit nekonečně lépe než mnohobožství. Církev napojená na jednobožství s Ježišem se nakonec dle tohoto vzoru stala nejvlivnější a nejbohatšími uskupením na světě.
Naše společnost se dokonce stala největším podporovatelem církve, kdy jednak kněží platíme ze svých daní a rozdáváme jim velkoryse majetky.
Mám takové neblahé tušení, že právě liberální demokracie si vzala vzor z této církve a tak směřujeme ke světlým zítřkům. Pokud nebude víra dobrovolná, nic se neděje, bude taková jakou hlásá liberál a to tak, že bez výjimky.

Trvalý odkaz

Jak už výše kdosi napsal, zásadní problém Čmoudova článku spočívá v tom, že dokazovat lidský původ Bible je zcela zbytečné - o tom totiž nikdo nepochybuje. Katolická církev už dávno akceptovala fakt, že především Starý zákon je pouhé podobenství, nikoliv soupis skutečných událostí, takže svět nebyl stvořen za týden apod. Neexistenci Boha nelze v principu dokázat, stejně jako neexistenci třeba vodníka či duchů. To je principiálně nemožné. Dokazovat lze pouze existenci a existence Boha dokázána nebyla. Osobně si myslím, že je to stejně jedno, protože věřící prostě chtějí věřit a důkazů pro ně netřeba.
Kromě toho, je opravdu “obdivuhodné” pustit se do sepisování něčeho, o čem nic moc nevím. Já o tomto tématu přečetl spoustu knih, většinu v angličtině, přesto bych si rozbor biblické historie hodně rozmýšlel. Čmoud evidentně netuší nic i biblistice, o rozboru biblického textu, díky kterému dnes víme, že 5 knih Mojžíšových má několik autorů z několika různých dob, sepisujících lokální (severní a jižní) tradice. Zdroje J, E, D, nebo redaktor R Čmoudovi předpokládám nic neříkají. Je to přitom fascinující historie, neboť mnoho známých příběhů (například stvoření světa či o potopě) jsou ve finálním textu duplikované, prostě redaktor R (který skutečně finální redakci provedl v babylónském zajetí, někteří vědci jej ztotožňují s Jeremiášem) mechanicky spojil zdroje J a E, vzal z každého textu postupně jednu či více vět, takže ty příběhy lze rozdělit ve dva (různě se lišící) a dostaneme separátní 2 verze (zájemcům ochotným číst v angličtině doporučuji třeba Who wrote the Bible od Friedmana). Čmoud se podivuje nad legendou o Mojžíšovi a netuší, že už 1000 let před Mojžíšem plul dle legendy v košíku na řece (Tigris) Sargon Akkadský, zakladatel první veleříše. Netuší nic o biblické archeologii, která mnohé z Bible potvrdila, naopak mnohé slavné příběhy vyvrátila - například Jozue opravdu nepokořil Jericho, protože v době příchodu Izraelců do Kannaánu leželo v troskách.
Naprosto ahistorický je pak Čmoudův pokus o rozbor Bible psychologicky či dokonce na základě dnešní morálky. Bible je nesmírně složitý text, který lze zkoumat pouze ve vztahu k dalším tehdejším legendám, náboženstvím, celkové situaci atd. Některé příběhy jsou velice staré, jiné převzaté, některé dotvořené při konečné redakci. Prostě pokoušet se s dnešní morálkou pochopit chování Lota je nesmysl, a to je ještě celkem banální příhoda, co třeba ta strašná historka, kdy medvědi roztrhají děti za to, že se posmívaly proroku Elíšovi? Zkrátka, celé to nepochopení biblického textu spočívá v nepochopení základního pravidla - náboženství je odrazem potřeb doby svého vzniku. Zkrátka, to, co nám dnes už smysl nedává, dávalo často velmi dobrý smysl před tisíci léty. Konkrétně třeba úzkostlivá snaha Izraelců o “neposkvrnění se” mísením s domorodým obyvatelstvem byla vlastně překvapivě úspěšná, Židé tu jsou díky svými příkazům a zákazům dodnes. Mnozí jiní dobyvatelé se jednoduše rozpustili v kulturně bohatším prostředí, které se jim podařilo dobýt. A dalo by se ještě dlouho pokračovat, ovšem to je na sérii článků.
Takže závěr - pokud chceš sestoupit do hlubin historie, musíš nejprve vystoupit na horu knih.

Pavte,
ve srovnání s vašimi znalostmi z biblistiky se pohybuji někde v oblasti mez Vašimi chodidly a kotníky.
(V záchvatu povýšenosti bych si možná troufl sám sobě nalhávat, že bych to mohl dotáhnout někam do oblasti Vašich kolen, ale sem bych to nenapsal, abych nebyl považován za přehnaně ambiciózního).

Jsem mimořádně tupý na jazyky - proto závidím každému, kdo dokáže přečíst knihu v originále a porozumí textu přesněji než já, když jej proženu Google translatorem.
******

Úplným laikům by bylo třeba neustále opakovat triviální fakt, že Bible není ve skutečnosti Kniha, nýbrž docela slušná knihovnička řady mnohdy si vzájemně odporujících knih, z praktických a úsporných důvodů svázaná do jedněch desek. (Vláčet s sebou při útěku před válečnou vřavou poličku na knihy či tehdejší obdobu staro- či středověké stěhovací banánové krabice je nepraktické)

Dále to, že judaismus, křesťanství vyznává TÉHOŽ boha.
Ježíš Nazaretský se považoval za věrného judaistu (tedy žida i Žida), dokonce za rabína, byť dnešním jazykem za disidenta. Nikdy ho nenapadlo, že z jeho sekty vznikne NOVÉ náboženství.

Jakož i to, že Mohamed bezvýhradně uznává všechny Proroky Starého zákona, jakož i Ježíše Krista.
(Po světě jsou mešity zasvěcené Ježíšovi.)

Ježíš prostě považoval svou novou reinterpretaci Starého (tehdy jediného!) Zákona za "judaismus 2.0",
kdežto Mohamed za "judaismus 3.0".
Oba se odvolávali na svá vnuknutí, daná samotným Bohem. Není žádný důvod o jejich upřímném přesvědčení pochybovat.

O čem pochybovat lze je upřímnost pozdějšího POLITICKÉHO využití jejich slov církvemi a účelovými vykladači.

Mohamed sám sebe NEPOVAŽOVAL za nic víc než člověka , Bohem pověřeného předat Jeho inovované svědectví. Za totéž považoval svého předchůdce Ježíše. Prohlašovat Ježíše i Mohameda za boha (či např. jeho třetinovou součásti ) tedy považuje islám za rouhání.
*****
Allah je slovo, které neznamená v arabštině nic jiného než Bůh.
Tvrdit, že křesťané věří v Boha kdežto muslimové v Alaha je asi tak přesné jako tvrzení, že čeští katolíci věří v Boha, kdežto němečtí protestanté v Gotta.

Ládiku,
Pánbu vám odpusť Vaše zúžené vnímání Božské trojice!
Ten cca třiapůlmetrový nahý levitující pětapadesátník, kolem něhož spirálovitě cudně levituje pruh plátna, zakrývající, zda se nejedná ve skutečnosti o vousatou hermafroditku, je ve skutečnosti pouze Bůh Otec/matka?, maximálně tedy přibližně 33,33% božské trojice!

Podotýkám, že kdyby tehdy Nazaretský nachytal pod stropem kapličky malíře Leonerda se štětkou, hnal by jej z chrámu stejně jako onehdá kupčíky.
Ale předpokládám, že v historicky krátké době nechá Svatý otec Sixtinskou kapli vybílit, protože uráží náboženské cítění budoucího většinového obyvatelstva Evropy.

Zajímavé je, že některé části Bible jsou natolik výrazné, že svou popularitou dalece převyšují jiné a jsou schopny oslovit i ty nevěřící. Čím méně konkrétně se čtou, tím více z nich vyvstává význam podobenství a jistá univerzální platnost. A platí to pro oba zákony. Neštěstí pro svět Islámu a přilehlé okolí je podle mne v tom, že nedokázal překročit tu hranici od "popisu skutečnosti - posloucháš otce - otec odmění a trestá - tvá motivace je vnější" po "podobenství - tvá motivace je vnitřní, řídíš se zvnitřnělou pozitivistickou morálkou.". Podobně jako v judaismu je v něm pojistka, která (i s ohledem na okolní podmínky) zabraňuje tenhle krok učinit. Zatímco judaismus směřuje k "elitářskému klubu", islám je "slevová karta pro zákazníka velkoobchodu". Tím tedy nechci tvrdit, že to drtivá většina křesťanů nemá podobně, tedy že nevnímá víru jako "Já jen poslouchám velkého taťku", protože je to jednodušší a vyžaduje to méně imaginace i odlišně nastavenou morálku.

Jinak samozřejmě jsem jen kousek odlouplé staré kůže z pavtova chodidla.

Nejsem žádný velký znalec, obyčejný strojař, kterého historie vždy zajímala a toto téma mne před lety chytlo, takže jsem přečetl vše dostupné. U nás v češtině kdysi vyšel Kosidowski, Příběhy Mrtvého moře a Na počátku bylo slovo, to doporučuji, ale je to už trošku staré, případně třeba Michaela Granta Židé v římském světě. Také jsem ten komentář ani v nejmenším nebral jako obranu křesťanství, jsem ateista (případně možná teista), ale když se mě nějaký křesťan snaží přesvědčit o své pravdě, odpovídám obvykle, že tomu nemůžu věřit PRÁVĚ PROTO, že o tom celkem dost vím.
Máte pravdu, že Ježíš vůbec nechtěl zakládat nové náboženství, šlo mu o reformu judaismu, ostatně jeho bratr Jakub Spravedlivý později vedl židokřesťany v Jeruzalémě - byl velmi váženým, striktně zachovával všechny příkazy judaismu, až se stal pro svou popularitu nebezpečným Kaifášovi, takže ho nechal popravit - ovšem vůbec ne pro jeho křesťanství. To byl paradoxně Kaifášův konec, vypukly nepokoje a byl odvolán.
Z autentických Ježíšových výroků se v podstatě nic nedochovalo, ale dá se říct, že věrohodné jsou některé jdoucí striktně proti pozdějšímu křesťanství - například Matouš 10.5 - “Těchto Dvanáct Ježíš vyslal a přikázal jim: „Na cestu k pohanům nevstupujte, do samařské obce nechoďte; 6 jděte raději ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.” Z tohoto výroku je patrné, že Ježíš vůbec nechtěl obracet na víru pohany, tedy přesný opak toho, co pozdější křesťanství udělalo. Křesťanství jak je známe je v podstatě dílo sv.Pavla, který si uvědomil, že pokud chce na víru obracet pohany, musí rezignovat na některé židovské předpisy, jako obřízku atd. Také se proto s Jakubem dost hádal. První křesťané byli v podstatě taková malá komunistická buňka, noví členové sekty odevzdávali veškerý majetek atd. Pozdější církev toto raději moc nezdůrazňovala, ale v Bibli to je.
Mohamed, to je úplně jiná story. Nedávno vyšla velmi zajímavá kniha Ve stínu meče od Toma Hollanda, kde dovozuje, že jakkoliv si muslimové namlouvají, kolik toho o Mohamedovi vědí, ve skutečnosti jde o mnohem pozdější tradici, jeho první životopis byl napsán až cca 200 let po jeho smrti (to evangelia byla sepsána jen pár desetiletí po smrti Ježíše, pravda, lidmi, kteří Ježíše nikdy neviděli). Takže opět, co vlastně Mohamed hlásal a co tvrdí hadísy o jeho údajných výrocích, to je otázka, protože první edice Koránu vznikla až po jeho smrti. Také je velmi zajímavé, že Holland z dobových pramenů dovozuje, že Arabové jakmile vyrazili na dobývání se jako muslimové neidentifikovali, šlo prostě o dobyvačné výpravy, nikoliv o snahu přinést tam islám.
Jinak s tím co píšete souhlasím, ale málokdo tohle ví.

In reply to by pavt (neověřeno)

Trvalý odkaz

No, k tomu co jsi napsal dodám jenom jedno, tvrdí se, že evangelie byla napsano "par desitek let po roce nula", ALE obsah textu je fakt ten puvodni nebo prosel upravou, jako ona bible, ktera je vysledkem vykecavani se na setkání v instabulu/carihradu za cisare, ktery vyuzil novou viru pro politiku?

Me fascinuje, jak znalci/neznalci, vscihni tvrdi o pravosti textu, ale jaksi nikdo nikdy neprokazal puvodnost, a nijak nekomentuje situace jako se stala za cisare :D Teda lepe, kazdej rozebira text co vse znamena, a u toho jenom mimochodem "u piva" se bavi o tom, ze se prvnich nekolik stovek let, upravoval text, aby mel vetsi "impakt" jak se rika moderne :D

Takze je super debatovat nad Cmoudem, ze nevi, priznat tobe, ze mas hooodne nacteno, treba asi (nevím) oproti Cmoudovi atd., ale jaksi pro me to nic neznamena, kdyz vim, ze se vi, ze nikdo nema puvodni texty a vsechny co jsou ted, jsou cenzurou prosle texty, upravene tak, aby odpovidali tomu co nekdo mocni chtel...

Ta věta s horu knih a hlubinou poznání je vaše? Je hezká. Tu si poznačím.

K tomu Sargonovi - když se nad tím zamyslí, tak "puštění dítěte po vodě" má v sobě jistou dávku racionality napříč kulturami - pouštějící se dítěte zbavuje, zříká, ale dává mu šanci "být někam odnesen". Tedy matka dítě přímo nezabije. Dá mu alespoň minimální naději. Svou vinu nechá odplavit a i když se to dítě třeba za zatáčkou utopilo, ona měla ve své mysli naději. Totéž platí pro ty, kteří se měli nepohodlného dítěte zbavit za jiného. Nechají je ležet u paty stromu, zavedou je do lesa a tam je sice opustí, ale ta trocha naděje zůstává. Vzhledem k významu řek (praktickému i duchovnímu) šlo vlastně něco jako boží soud a psychoterapii/alibismus viníka. Dítě je dáno na milost a nemilost přízni bohů a ti rozhodnou, zda se utopí v peřejích, nebo je někdo vytáhne a převezme za ně odpovědnost. Je to princip, který navíc může zachráněného obdařit atributy "miláček bohů" (dítě štěstěny, je-li štěstěnou míněn dozor bohů), stejně jako dává prostor pro novou identitu z hlediska rodokmenu.

V košíku tedy plaval po místní řece a na královský dvůr se dostal Mojžíš a Sargon, nezapomínejme na korýtko s dvěma bratry na řece Tiberu, pohádkového Plaváčka ze Tří zlatých vlasů děda Vševěda, ale i jiné slavné odložence - namátkou Paris, princ trójský,

Ta věta o sestupu bohužel není moje (rád bych, ale přiznám se:-), netuším, kdo ji přesně řekl, já ji četl v Zamarovském Na počátku byl Sumer, ale i on uvádí, že je to citát, bohužel ne koho.
Sargon se stal prototypem úspěšného mezopotámského panovníka, ještě za 2000 let po něm převzal jeho jméno asyrský král Sargon II. Podle legendy jej počala kněžka, která to tak nějak nesměla, proto ho dala do košíku a poslala po řece, zachránil ho zahradník, který jej vše naučil a on později svrhl krále Kiše a prohlásil se sám vládcem (a dobyl všechna další města Sumeru a přisvojil si titul Král čtyř stran světa, který se stal klasickým titulem mezopotámských panovníků, používali jej ještě Peršané o 2000 let později). Něco na té legendě je určitě pravda, protože Šarrukén (tak se ve skutečnosti jmenoval) znamená “pravý král”, nebo “král podle zákona”, takže to vypadá, že Sargon se takto po svém puči pojmenoval, aby zakamufloval svůj ne-královský původ. Ano, souhlasím, to, co píšete, je v těchto legendách smyslem - matka vlastně za nic nemůže, ona dítě nezabila, no a dále je důležité zakamuflovat pravý původ, neboť bohové prostě rozhodli, že toto bezmocné na milost a nemilost vydané mrně je tím pravým králem, nebo vůdcem atd.
Mimochodem, za zabití dítěte byly ve všech kulturách velice tvrdé tresty. Ale poslat dítě po řece, to vás potrestat nemohli.

In reply to by pavt (neověřeno)

Trvalý odkaz

Všimněte si té podobnosti s vestálkou Silvií Rheou a jejími dvěma syny...
Jinak třeba v Egyptě se dítě smělo odložit bez jakéhokoliv postihu. Ale je fakt, že svévolně zabít, to ne.

Tak ono stačí porovnat, že mojžíš a jeho příběh je jenom variace na něco co bylo na hliděních destičkách ze sumeru, takže vyvozovat něco s povidek jak Mojžiš neco dělal v egyptně, jak to dělá Čmoud a pavt zvětší znalostí textů opravuje je trochu vtipné, právě proto, že je to variace na starší příběhy z dob Sumeru ;)

....Bible je nesmírně složitý text, který lze zkoumat pouze ve vztahu k dalším tehdejším legendám, náboženstvím, celkové situaci atd.....
Osobně si myslím, že tohle je určující. Pak jsem měl jakousi představu o tom, že je to složitá kronika dějin psaná jazykem, kterému dnes nerozumíme a ani se nepokoušíme. Ostatně jsou důležitější věci jako peníze, zasvinění planety a okolního vesmíru apod. Kdyby to šlo a bylo to k něčemu dal bych velkej lajk...

Trvalý odkaz

Musím vyjádřít Čmoudovi respekt za to,jak úspěšně dokázal zhustit svá mnohaletá teologická bádání do krátkého (!) článku.

Článek beru jako vášnivé vyznání ateistické (ne)víry.

Na této planetě žije stále významná menšina přibližně 11% lidí, kteří jsou nebo se považují za nevěřící.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Guruova odháčkovací technika byla podle všeho zcela v souladu s nejnovějšími poznatky sexuologické vědy.
Jára ovšem udělal chybu, že si od pacientek předem nenechal podepsat kvalipřefikovaný souhlas.

Trvalý odkaz

Důležité ale je, jestli podle té víry žije. Dnes se i chudí lidé mají relativně dobře a tak potřeba žít podle desatera je pro mnohé zbytečně obtížná. Proto to jde se světem z kopce. Boha jaksi nepotřebují.

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

a klidně by spálil bibli, s ostatními knihami, které nemá kam dávat. Teď ji mám já, už málem prošla Viadrusem.

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

Když jsem to napsal, vzpomněl jsem si na podle vlastních slov "ateistického křesťana" profesora Bellavistu, který tvrdil, že k tomu, aby byl člověk dobrým (nesvíčkovým) křesťanem, nemusí věřit v Boha.
https://edizionecaserta.com/2019/07/18/la-campania-piange-il-professor-…

Zajímalo mne, co s ním je - a dozvěděl jsem se, že před několika dny zemřel....
Článek jsem rozklikl - a zvolil Přeložit, můžete to udělat také.
Čest jeho památce!

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.