Kůrovec

Štítky

Včera večer britští poslanci odmítli brexitovou dohodu s EU. Co bude dál je nejisté, ale komentářů bude plno. My si dnes dáme článek od Jana z Helvajzu o kůrovci. Během dne se trochu ujasní, co vlastně bude Terezka Májová dělat dál. Zítra si o tom povíme trochu víc. 

Jene, je to Vaše: 

Problematika Kůrovce je složitá.

Je to malý brouček asi 4-5,5 mm.

Kůrovec, vlastním jménem Lýkožrout smrkový se živí lýkem smrku, většinou mu chutná 50-70ti let starý smrk, při přemnožení pak napadá skoro každý smrk. Prokouše se kůrou a prožírá v lýku kanálek, kde klade do boků do komůrek vajíčka, ze kterých se líhnou larvy. Ty pak pokračují kolmo na prvotní kanálek v konzumaci lýka. Když se dostatečně nažerou a vyrostou, zakuklí se a následně vylíhnou. Po vylíhnutí se prokoušou kůrou ven a letí napadnout další smrk.

Většinou letí na nejbližší nesežraný, ale mohou letět i pěkně daleko. (viz poznámka pod čarou)Celý cyklus trvá asi 10 týdnů a začíná v květnu.

Vzhledem k teplému charakteru počasí v posledních letech vidíme, že kůrovec začíná pracovat už v dubnu, a tak se místo dvou generací kůrovce rodí za rok tři.

Smrk bez lýka nemůže žít, a tak hyne. Opadá mu kůra, uschne a je po něm. Někdy tak rychle, že kůra už je opadaná a jehličí ještě zelené.

Proto se napadený strom zjišťuje těžko. 

Při kalamitním přemnožení se může kůrovec na smrk vrhnout koncem dubna a za 10 týdnů ze zničeného smrku letí na další. Většinou udělá ve smrkovém porostu ,,oko“, třeba několik arů až desítek arů. Lesník pak vykácí stromy i okolo oka, protože jsou už napadené. Je to ovšem velice individuální. Dilema je, zda vykácet více stromů, které jsou možná zdravé, nebo zda je nekácet s rizikem, že jsou již napadené a kalamita se urychlí.

Pokud je smrk napadený jen málo, může kůrovci trvat třeba rok, než ho sežere. Takový smrk se pozná podle toho, že má takové našedlé jehličí. Jako zkušený lékař, když se podívá na člověka tak vidí co mu je, tak zkušený lesník se podívá na smrk a vidí.

Do roku 1993-5 bylo ještě více lesníků, jeden měl na starosti cca 500 ha lesa. Dnes mají na starosti tak 4x větší plochu a nemají tolik času na včasné rozpoznání budoucí kalamity.

 

Smrk se predátorovi brání a to tak, že vyhlodané kanálky a komůrky zalévá smolou. Kůrovec má smůlu.

Pokud je smrk zdravý a kůrovec není přemnožený, dokáže se ho většinou zbavit sám.

Pokud smrk není zdravý a kůrovec je přemnožený, musí zasáhnout člověk.

 

Problém je v tom, že smrk původně bydlel v horských a podhorských oblastech, kde byl dobře aklimatizován. No a člověk jej přestěhoval, tedy způsobil jeho nedobrovolnou migraci i do nižších poloh. Důvodem bylo to, že smrk rychle roste a má rovný kmen a kvalitní dřevo. Jeho pěstování je tedy hospodářsky výhodné. Zatímco třeba dub nebo buk roste cca 120 let, než se porazí, smrk to zvládá za 80 let. A to se přece vyplatí.

Smrk jsme si nastěhovali do středních a nižších poloh v polovině 18 století. Tedy žije tam, kam původně nepatří už třetí až čtvrtou generaci, a protože tak pěkně roste a máme z něj užitek, sázíme ho často na stejná místa. Když se nám tak osvědčil. Vidláci a jiní zemědělci vědí, co se stane, když dáváme na jedno místo 3-4x stále stejnou plodinu. Neroste, je slabá a nejsou výnosy.

No a smrk tu máme na stanovištích, kde původně nerostl právě tu třetí až čtvrtou generaci. Je slabší a méně odolný. V kombinaci se suchem, které smrk také oslabuje – na horách kde dříve rostl je vláhy více – a s oteplováním, které jej také oslabuje a navíc způsobuje, že kůrovce se za rok narodí více generací, je vymalováno.

 

Pak je zde ještě přístup člověka.

Dříve existovaly lesní závody, které měly určitou výměru lesa, na které hospodařily. Měly traktory, náklaďáky na dřevo a různou jinou techniku. Měly ovšem také lidi na práci v lese. V devadesátých letech nějaký chytrák rozhodl, že se lesní závody rozdělí. Z poloviny vznikly Lesy ČR, kteří jsou majitelé (hospodáři) lesa, ti říkají, co a jak se bude dělat, ale nemají na tu práci svoje lidi.

Z druhé poloviny vznikly akciové společnosti, které o ničem nerozhodují, ale mají zase ty lidi a traktory na práci. Lesy ČR si je tedy na tu práci najímají. Soutěží se, kdo nabídne lepší cenu, ten dostane dřevo na stojato, vytěží jej a prodá. To mu musí pokrýt náklady a zbytek je zisk.

Původní strukturu si zachovaly, jestli mě paměť neklame, Vojenské lesy a správa Lánské (prezidentské) obory.

Z čeho má kůrovec radost? Z toho, že takováto struktura je méně akceschopná. Než se struktura rozhoupe a vysoutěží, kdo bude dřevo těžit, kůrovec se vesele množí.

Pak ještě existují místa, kde se v minulosti hospodařilo, tedy těžilo, zalesňovalo apod. a my, tedy prostřednictvím volených zástupců jsme rozhodli, že teď se tady o ten kus lesa už starat nebudeme, bude tam třeba národní park. To je něco jako indiánská rezervace, kde si mohou stromy žít jak chtějí a jak umějí. Les jsme ale neuvedli do původního stavu, to by trvalo 100 let, jen jsme se o něj přestali starat, ať se postará sám.

A on se nepostaral.

Co s tím?

Pokud chceme v rezervacích smrk zachovat a to tak že hned, je nutné napadené stromy včas pokácet a rozřezat na pile. Pokud chceme, aby v lese zůstaly a shnily, tak se musí po pokácení oloupat kůra. Loupání bych nabídl aktivistům, kteří se ke stromům připoutávají a chrání je tak před dřevorubcem, čímž se spolčují s kůrovcem při likvidaci smrků. Ke stromu bych je připoutal a zůstali by připoutaní, dokud by jej neoloupali. Pak jídlo, odpočinek a připoutání k dalšímu stromu. S horolezeckým vybavením se mohou loupat i stromy na stojato, nemusely by se porážet.

Pokud je nám jedno, co v rezervaci poroste, nemusíme zasahovat. Les si poradí i sám. Ale na místě už neporoste jenom smrk, ale hlavně jiné dřeviny. Smrk tam bude také, ale méně. Stačí počkat 100 let a uvidíme.

V lese, kde se hospodaří, je nutné operativně, tedy hned po rozpoznání napadení kůrovcem, smrk pokácet a odvézt na pilu (rozřezáním se lýko naruší a uschne i s larvami kůrovce), nebo se musí oloupat, což je finančně náročné, popřípadě se dřevo musí chemicky ošetřit (postřik jedem), tím zahubíme i brouky, kteří na dřevo jen tak vlezou, nebo jdou okolo a dřevu neškodí.

Následně sázet méně smrku a více původních dřevin. Tedy smíšený les.

 

Výhledy:

Teplota roste, jak se říká globálně, jsou klimatické změny.

Subtropické pásmo se sune na sever (na severní polokouli) rychlostí 20 km ročně.

Můj osobní názor je ten, že za to může člověk. Teda ne jeden, ale všichni člověci. Asi tak z 5%.

Zbytek, 95%, jsou vlivy, které nemůžeme ovlivnit. Tedy větší aktivita slunce, a pak ještě to, že naše sluneční soustava jak si letí tou galaxií, tak prolétáme její teplejší částí. Podíváme-li se do historie poněkud dále, vidíme, že v raném středověku se v Anglii pěstovalo víno a v Grónsku obilí. Ze satelitních snímků bylo rozpoznáno, že Nil tekl dříve ne na sever, ale na západ, přes Saharu do Atlantského oceánu. Tedy klima v minulosti bylo několikrát daleko teplejší a člověk za to nemohl.

Ale je správné snažit se, aby člověk přispíval k oteplování co nejméně. Zejména bych dal katalyzátory, EGR ventily, vstřikování močoviny a podobné vymoženosti na všechna letadla a na lodě, zejména zaoceánské. Samozřejmě na vojenskou techniku, včetně raket. Raketa bez katalyzátoru? Zrušit.

Války jako takové bych také zrušil, jsou velkým znečišťovatelem životního prostředí.

 

Když se všechno povede, ubydou i problémy s kůrovcem.

Než to nastane, pomalu bych se připravoval na pěstování palem, prozatím na Jižní Moravě.

Dále bych stavěl na našich řekách a potocích více přehrad, nádrží a rybníků.

Není to zas tak dávno, jen pár set tisíc let, co Labe za Děčínem neteklo údolím, ale přes ty pískovcové kopce vrchem a Střední Čechy byly jedno velké jezero.

To už se asi zpátky nevrátí.

Ale možná by bylo řešením vybudovat novou přehradu na Vltavě.

V Roztokách u Prahy si stěžují, že nemají most přes řeku. Tam by bylo vhodné postavit na Vltavě sypanou hráz, silnice by vedla po koruně hráze. Místo Prahy by bylo jedno velké jezero, ze kterého by vyčníval Pražský hrad, Petřín a Vyšehrad. Vyřešilo by se tím mnoho problémů.

Možná i s kůrovcem. :-)

 

………………………………………………………………………………………………………………

Poznámka pod čarou:

Podčeledi kůrovcovitých je 6 000 druhů.

Vědci se přou, jak daleko dokáže doletět. Názory se různí, od 500m do 60 km.

O sexuálním životě kůrovců, evoluci a mnohém dalším v odkazech.

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2003/cislo-12/kurovci-milacci-evoluce.html

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/kurovec-uleti-jen-500-metru-uklidnuji-vedci-majitele-lesu.A090609_132551_vedatech_itu

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Komentáře

vysoce účinné polapení 30 % vylétnuvšího kůrovce (návnady s feromony), tak já bych si teda spíše sedl a rozplakal se. Asi máme o účinnosti každý úplně jiné představy.

Zatím bez slepic

S většinou toho co jste napsal se dá souhlasit.
Některé věci jsem nepopsal, protože článek je už tak dlouhý.
V některých teplejších letech kterých přibývá, mohou být rojení tři do roka.
Aby lesník měl šanci poznat napadený smrk podle pilinek, drtinek a smoly, musela by se dramaticky zvýšit přítomnost leníka na hektar. Trend byl a je bohužel opačný.
Lapáky se používají jak píšete 200 let. Pokud není lapák často kontrolovaný (nejsou lidi) tak poslouží jako množárna na kůrovce. To samé, pokud je lapák spatně chemicky ošetřen.
Feromonové lapače jsou schopny zachytit až třetinu populace kůrovce. Pokud jsou a vidím to často, instalovany blízko smrkových stromů, pak kůrovce sice nalákají, ale zavrtá se do smrku.
Lumčík a vosička pomohou, ale ne při kalamitě.
Datel, strakapoud, žluva také pomohou jen s malou částí. Je pro ně lukrativnější ve ztrouchnivělém dřevu vyklovat tučnou a velkou larvu tesaříka, než dlabat malinkaté kůrovce.
Trochu pomohou i sýkorky.
S drobným ptactvem je celkově potíž, protože jsou přemnoženi chránění dravci, zejména káně a jestřáb. Je to vidět i na stavech zajíců, bažantů a občas i na domácích slepicích.
Člověk nemůže beztrestně narušit rovnováhu v přírodě a pak se najednou rozhodnout, že někoho bude chránit i jiného ne - dravci.
Nejlepší ochrana není ponechání suchých stromů aby se v nich množilo ptactvo. V suchém smrku toho moc nezahnízdí, je tvrdý na vyklobání děr. Lepší jsou staré stromy listnáčů, třeba kaštan. V moderním lese se ale starých stromů moc nevyskytuje, je to neekonomické.
Takže pokud ponecháme v lese suché smrky, budou se v nich po čase množit dřevokazné houby a z brouků hlavně tesaříci a spol.
Když už jsme tu rovnováhu narušili, dávejme do lesa alespoň ptačí budky, s malou dírou, aby tam nelezla lasička a kuna. Prosaďme (utopie) ragulaci přemnožených dravců.
Prosaďme (jsem idealista) postižitelnost politiků za špatná rozhodnutí.
Smíšené lesy už se sází, ale ne v dostatečném množství, přece jenom ten smrk tak hezky a rychle roste, je rovný, pevný...
Stromy se musí sázet (teda v lese, neplatí pro parky) hustě, (borovice 10 000 na ha, Smrk stačí 7 000), aby rostly nahoru a měly co nejméně větví - dřevo je kvalitnější bez suků.
Pak se musí pravidelně prořezávat, aby nebyly moc vytáhlé a nezlomil je vítr a sníh. A hustý les chrání i půdu před odparem vody.
Omezení chemie - velký souhlas.
Lýkožrout severský - mění se klima, musíme počítat s tím, že nám sem polezou různí živočichové a nejen ze severu, i z jihu, kteří tu dříve nebyli. Vyžerou nám nejenom to lýko. Proto je potřeba proti nim bojovat včas, až se přemnoží, už bude pozdě. Nejen pro smrk.
Výše uvedeným jsem samozřejmě nemyslel nic a proti nikomu.
Willkommen, kůrovče.

Zatím bez slepic

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

Souhlasím, ale nikde jsem nepsal nic o druhu suchých stromů, které bychom měli ponechat v lese. Možná by stačilo, kdyby tam zůstaly klidně jen nějaké. Suchých smrků v lese moc neuvidíme, brzy by spadly, takže nejlepší budou ty listnáče. Hodně majitelů soukromých lesů by klidně sázelo i jiné dřeviny než smrk, věkově a druhově různorodé porosty, ale brání jim v tom tvrdě vymáhaná vyhláška ministerstva zemědělství a činnost OLH. Jinak by sázeli skupinově v menších počtech a pravidelně každý rok. Ale povinnost zalesnit do dvou let a do 7 let stabilizovat porost, v tom brání. Takže díky ministerským vyhláškám pokračujeme v nevyhovující praxi. Lesníci stejně předepíšou smrk nebo borovici s příměsí dubu nebo buku. Když to na stejném místě vyrostlo už třikrát, vyroste totéž i počtvrté, ne? Pak jsme svědky toho, že Lesy ČR osadí nějaký pozemek podle plánu smrkem a bukem, a všechno jim uschne. To na odborné hospodaření moc nevypadá. Možná by bylo lépe nechat les přirozenému vývoji a dosazovat jen na holá místa menší počty stromů a pokaždé jiné. Začínám si myslet, že lesní půda si při té fázi holiny s nárůstem plevele, bezinek, jeřabin, bříz trochu odpočine a poskytne stín pro další generaci stromů. my jsme fázi paseky bez lesa vynechali ministerskou vyhláškou a nahradili ji výsadbou stále stejných dřevin (smrku a borovice). Je čas zkusit sázet trochu jinak, staré postupy vyučované na lesnických školách už neplatí.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Psal jsem, že feromonové lapače velmi účinně odchytávají nejen kůrovce, ale i jeho nepřátele. 30% účinnost opravdu nebyla předmětem myšlenky, o které navíc nepíši, jako spíše fakt, že feromonové lapače odchytávají predátory, kteří do larev kůrovce kladou svá vajíčka, a orientují se podle feromonů kůrovce.
Za účinné opatření považuji opatření v půdě (organická hmota do půdy), sázení různých druhů stromů v různém věku a ne stejnověkých monokultur a omezení výsadby smrku. Proti kůrovci pak má smysl zasahovat hned na počátku cyklu nebo už vůbec.

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Za nejúčinnější opatření proti kůrovci považuji rázná opatření proti neziskovkám a ekologickým neumětelům (včetně těch z univerzit). Jakákoli další opatření jsou v účinnosti daleko slabší.

Začal bych metodou uplatňovanou v USA, Izraeli a Rusku. Jakákoli organizace placená ze zahraničí musí prokazovat, že nejedná proti státním zájmům. Nejměkčí jsou kupodivu v Rusku, kde taková neziskovka musí pouze podepisovat všechny své dokumenty a všechna svá prohlášení jako "zahraniční agent". Nicméně má to vyskou účinnost, a hodně to ztrácí manipulační poezii, když neziskovka agituje jako zahraniční agent.

Dále to chce zpacifikovat univerzity a jejich působení, které už hodně přerostlo přes hlavu. Univerzity jsou plné aktivistů a teoretiků, kteří perfektně ví, jak se starat o lesy, či že je třeba všude instalovat fotovoltaiku - ale praxi neviděli ani z rychlíku.

Zatím bez slepic

https://en.wikipedia.org/wiki/Foreign_Agents_Registration_Act

len si dovolim doplnit, ze cudzi agent musi dokladovat, kto mu dal peniaze a za akym ucelom. A to je dost velka komplikacia. Dokonca aj v Rusku ...

Zatím bez slepic

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Feromony jsou co se týká lákání už docela na výši.
Jsem bývalý lesník a mohu zcela zodpovědně říci, že feromonové lapače na kůrovce chytají kůrovce. Ostatní hmyz, včetně predátorů do nich téměř nejde.

Zatím bez slepic

Nejvtipnější na tom je, že si tady BIS (a Plaga následně) sami naběhli. Otázkou však je, zda je vůle je trochu zmáčknout. Protože podobná tvrzení o "Sovětské verzi dějin" a o tom, že tyto jsou vyučovány na školách, musejí vycházet z nějakého výzkumu, nejde-li jen o politický žvást (což samozřejmě všichni víme, že politický žvást je, předpokládám, že autor zprávy nad tím ani nijak nepřemýšlel). BIS by měla být schopná předložit co a na jakém základě považuje za "sovětskou verzi dějin". Dále jaká je ta "nesovětská verze" novodobých dějin, předložit, v čem ta ta "sovětská podoba dějin" odporuje historickým faktům. Pokud nemá být BIS obviněna z dojmologie, musí být schopná konkrétně doložit onu "sovětskost" v a) RVP, b) učebnicích, c) konsensu samotných historiků a doložit reprezentativní výzkum dokládající, že v tomto duchu jsou dané informace skutečně na českých školách vyučovány - v republice je kolik - 4000 základních škol? Hovoří-li BIS o problému jako závažné hrozbě ohrožující zemi, pak je sakra na čase, aby předložilo něco konkrétního, nebo aby se pan plukovník Koudelka laskavě pakoval minimálně za šíření poplašné zprávy. A na rovinu, pan Plaga také, protože jeho konzultace "vhodných úprav" na BIS je něco obludného. Naopak měl velmi důsledně trvat na veřejném vysvětlení a (maximálně) následné diskusi, v opačném případě na veřejné omluvě a revizi oné výroční zprávy.

Na celé věci je pro mě totiž nejvtipnější skutečnost, že, s prominutím, zdroje těchto tvrzení může BIS jen těžko schovávat za tajné operativní záležitosti, jejichž vyzrazení by ohrozilo agenty či jakési zdroje informací. U tvrzení o "sovětském pojetí dějin bla bla bla" totiž není naprosto nic tajného. Je to jen útok na současnou historickou obec (v jejímž jádru ju Kyrstlík spíše těžkou výjimkou), na metodiky, na autory RVP, na autory učebnic, na zřizovatele a ředitele škol a na učitele.
Druhá vtipná rovina je, že čím bohatším zdrojovým aparátem pro dané tvrzení se bude BIS hájit, tím víc bude akutnější další otázka: "Je-li váš náhled oprávněný, co jste proti tomuto stavu posledních třicet let činili? A jak to, že jste nečinili nic?" A "Není-li to ve vaší kompetenci, jak je možné, že plýtváte zdroji na řešení "sovětskosti dějin a jejich výuce na školách". A nepředloží-li nic, tak laskavě "Na základě čeho si dovolujete podobné soudy vynášet?"

Ruští hybridní agenti mě nezajímají. Nezajímá mě ani nic z toho, jak oněch údajných "sovětských dějin" zneužívají. To ať si BIS klidně strčí do šuplíku tajných zpravodajských her. Otázky uvedené výše jsou pro mě důležitější. Na rovinu, mě to přijde ještě směšnější a trapnější, než celá kausa Skripal...

Zatím bez slepic

Přesné! BIS se sere někam do prostor, kde nemá žádnou kompetenci a kvalifikaci. Je samozřejmé, že její vyjádření je prázdný politický žvást. Ředitel služby by měl odstoupit, nebo být okamžitě odvolá.

Ještě větší tragéd je Plaga, že se o těch hovadinách s BIS baví a dodává jim tím vážnosti. To samé. Měl by jít, nebo by ho měl Babiš odvolat. Jestli teda nechce ztratit tvář. Může se chytit za ruce s "demokratickou" opozicí.

Zatím bez slepic

Standoe,
zde se jedná o hluboké, aleopravdu velmi hluboké nedorozumění!

Dějiny jsou pouze jednou ze součástí reality. A tajná služba je ve svém vlastním současném pojetí nikoli popisovačem a průzkumníkem reality, ale jejím aktivním Tvůrcem!

Sovětské pojetí dějin je ta část dějin, které NENÍ V ROZPORU s tím, co se tvrdilo v nedávné minulosti či co historikové tam či onde tvrdí dosud.
Prohlášení BIS chápejte jako varování a zároveň jako společenskou objednávku na novou alternativní historii - minimálně historii této planety.

Desítky procent obyvatel USA vědí, že Vesmír před deseti tisíci lety neexistoval.

Jakékoli "vědecké" důkazy, tvrdící opak, jsou potenciálně trestné.
Koneckonců - v předsovětské éře (před několika málo sty lety) sem za něco podobného poprávu upalovalo!

Člověk - v souladu se svými současnými několika desítkami pohlavími - je pouhý konstrukt!
Čím jiným než konstruktem pak může být lidská "pravda" ???

Výjimkou je pouze závazné rozhodnutí Vrchního Úřadu Pravdy, definitivně až do odvolání platné pro nás pro všechny - včetně BIS!

Zda (a který) je tímto Úřadem Chovancobotkův a nyní Pochhamáčkův úd Spravedlnosti, bych nechal neviditelné volné hře Sorošovy tržní síly!

Nechť věčně žije Jakub Janda a jeho intelektuální potence! (Soryjako, někomu koneckonců fandit musím, Vlk to dělá taky.)

Zatím bez slepic

Když mě na tom asi nejvíc vytáčejí dvě věci - první, že je to tak neskutečně debilní a druhá, že vlastně už zbývá jediný logický krok - ukázat na jednotlivé učitele prstem. Na jednotlivé autory. Na jednotlivé ředitele... A stačí-li ke sražení podpadků a úpravě RVP tohle a nikdo se neohradí a neptá, bude k vyhazovu (v lepším případě) zítra stačit fakt jen to ukázání prstem, protože "BIS přece už dávno mělo ve své zprávě..."
Jasně, už dávno jsme všichni vymácháni v téru a posypaní peřím..

Zatím bez slepic

No přesně, Standoe!
Myslí vám to konečně zcela v souladu se záměrem šéfiků Bisonů a jejich zahraničních nadřízených!

Vždyť o co jiného jde než o jemný náznak, že kdo nelže (či nemýlí- li se, jak by řekla Radarová pěnice) s námi, mluví pravdu proti nám ??

A co je to nebožka Pravda? Můůůška jenom zlatá!

Zatím bez slepic

To není to nejvtipnější, skutečně nejvtipnější je, že i historici co pracují v ÚSTR se drbou za ušima a myslí si o tom svoje:https://ac24.cz/-/sovetsky-vyklad-dejin-by-se-mel-zmenit-varovala-ceska…

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Nejsem odborník, ale za mlada jsem chodil ( teda vozil se hřbetě Venci, což byl lesácký valach, ten jezdil na chleba s rybičkama) se strejdou do lesa tahat.
Otec druhého strýce byl postavou a povoláním hajnej ( 150kg 2m na výšku, fousy do pasu -Krakonoš)
Tak ten hajnej nakázal napadené stromy po pokácení odtáhnout na skládku asi 50 m od "brableniště" ( Formica rufa ) a jak říkal, dělal "brablencům" špajzku.
Větve se nasekaly a skončily ve sporáku.
Jiný způsob bylo loupání kmenů na skládce, což byla výdělečná činnost pro ženský.
A lesy byly čisté.

Zatím bez slepic

...a to ještě pomíjíte světlou perspektivu, že by naše dcery mohly v blízké budoucnosti vyloupanými larvami kůrovce s žaludovým chlebem a solí vítat obohacující připrchlíky!

Zatím bez slepic

Do chleba se když byla bída přidávaly piliny z břízy.
Jinak na jaře když je bříza poraněná, nechá se míza zachytávat a bez další úpravy pít. Chutná jako mírně nasládlá voda.
Dub je všestranně užitečný, ale do chleba se nehodí. Je kyselý.
Z jeho dřeva se dříve dělal ocet. Z duběnek inkoust a ze žaludů se pražila náhražka za kafe.

Zatím bez slepic

No dobře, třeba jsou ty návody na žaludovou mouku historicky nepřesné.
Ale podezírám vás, že se jako bytostný švýcarský intelektuál snažíte uchránit duby primárně jako zdroj inkoustu a kafete. Máte pravdu, že nejen chlebem živ je člověk!

Pokusím se na jaře nechat nejprve zkvasit březovou šťávu a posléze z ní vypálit březovici. Bude ji setsakra třeba, máme-li si zachovat jarou mysl!

Uvažuji dále o tom, že např. přeslička obsahuje mnoho křemíku...Nedalo by se to využít ke znovuzavedení ekologické výroby computerů ? Spolu s biodispleji z prdelek svatojánských mušek...ale to je jen takový okamžitý nápad, nevím, jak by na to pohlížel Korán...

Zatím bez slepic

Napadlo mě dodatečně, že pokud budeme přikusovat kyselý žaludový chleba ke kůrovcové tlačence s cibulí, ušetříme náklady na výrobu dubového octa...

Ale chutě českých a švýcarských konzumentů se mohou lišit. To je ten neustálý nebezpečný potenciální zdroj evropské nejednotnosti!

Zatím bez slepic

AH, dobrá, prozradím Vám tedy recept: žaludy se po vyloupání nechají tři dny máčet ve studené vodě. Voda se každý den mění.
Pak se žalud suší, drtí a buď mele na mouku, nebo praží na kafe. Zkoušel jsem to, nedá se to žrát, natož jíst. Asi jsem neměl ten správný hlad. Ale chutné jsou bukvice z buku. Po vyloupání chutnají tak trochu jako lískové oříšky.
Březová šťáva nezkvasí, ale zkazí se. Má málo cukru. Ale mladé březové listí je zdravé. A mladá dubová kůra je v koupeli proti hemeroidům.
V lese je spousta jedlého.
Na Sibiři roste Kedr, je podobný borovici vejmutovce, semena se vyloupou a jsou velni chutná. Veliká jsou podobně jako kůrovec, ale nechají se koupit po celý rok.

Zatím bez slepic

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jene,
díky, jak asi tušíte, Váš tajný recept na louženou žaludovou mouku jsem znal. Mrzí mne, že až se budu chtít najíst kedru, poženete mne na Sibiř. Kedr je embargovaný. Kůrovec je sice méně kaloricky vydatný, ale je zatím při ruce, zdarma a obsahuje cenné živočišné bílkoviny.
Hemeroidy jsou obávám se, nepoživatelné - ať už s kůrou či bez.

Zatím bez slepic

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

Březová šťáva má skladkost přímo úměrnou drsnosti zimy. Drsná zima znamená sladkou březovou šťávu. Mírná zima znamená minimum cukru. Proto některé severské země s velice drsnými zimami jsou vyhlášenými vývozci březové šťávy. Nicméně kvasit březovou šťávu, to je hřích a velká škoda.

V lese je spousty jedlého. Ale na druhé straně se rostliny brání různými chemickými látkami, nic jiného proti sežrání jako obranu nemají - kromě trnů.

Co se týká duběnkového inkoustu, tak duběnky jsou pouhým zdrojem taninu. Duběnkový inkoust přímo s taninem koupeným v chemických potřebách namísto duběnek je mnohem kvalitnější.

Zatím bez slepic

ožral už teď jen z pomyšlení na tu polskou šestadevadesátiprocentní lahodu!!!

Musím vás zklamat. Už ji přestali dělat. Už dost dávno.
Asi už neměli tržby, když se kámošovo dědek odebral i s Ferdyšem do věčných lesišť.

Zatím bez slepic

Jáchym to myslí vážně.

Zatím bez slepic

In reply to by Ládik!!! (neověřeno)

Trvalý odkaz

Jáchym je vůl, to byste měl už dávno vědět!!!

Zatím bez slepic

Targusi, obávám se, že se hluboce mýlíte!
Já si dokážu nahodit mozek na produkci hovadin intenzivní suchou meditací. Jsou v tom léta dřiny!

Vaše oblíbená inspirační tekutina nezanikla, byla převedena do evropských strategických zásob. V současné době její hladina rychle klesá, protože je hlavním zdrojem myšlenek a nápadů vrcholných představitelů EU, Británie, Francie, Německa...ale zdá se, že i Polsko v čele s Kaczinskym odsává svůj spravedlivý díl ve snaze stát se regionální intelektuální velmocí.
Omezený český příděl odsaje BIS, předsednictvo ČSSD v likvidaci, Jandův a hybridní úřad...čeští novináři z klecového chovu ke svým výkonům už ani chlastat nepotřebují.

Mimochodem - ty zbývající čtyři procenta do sta tvoří metylalkohol?

Zatím bez slepic

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

asi ne, páč furt vidím. Sice už dost blbě, ale občas to ještě dávám i bez bílého klacku.
A velmi podobně jsou na tom i ostatní poživači, které znám. A to jsou skoro všichni, protože "polski špyrytus" byl univerzálním základem pro místní manufakturní výrobu nápojů typu "mjodula" a "vařonka", kteréžto se pily při každé vhodné i nevhodné příležitosti.
Jinak tato chlastiva jsou v originálu mimořádně odporná a blije se z nich ještě líp, než po Key rumu. Všechny příchutě měly zásadní prvovýznam při potlačování pachuti po tzv. přiboudlinách a jiných vedlejších produktech vzniklých při domácí produkci tzv. lavorovice (jednou pálený kvas v důmyslné kombinaci lavoru a několika dalších kuchyňských předmětů, anebo denaturák, velmi zhruba ošetřený na kuchyňských kamnech a s pomocí totožné "laboratorní soustavy").

Zatím bez slepic

In reply to by Targus (neověřeno)

Trvalý odkaz

Methanol je nám celoživotním průvodcem. Neustále vzniká z veškerého ovoce co sníme ve střevech. Jinak řečeno, malé dávky methanolu požíváme velice často. Takže každý ovocný kompot je provázen porcí methanolu pro naše tělo.

Methanol oslepuje až když metabolizuje v těle příliš rychle. Tedy například kvalitní etahanol (ruská voda) je protijedem proti methanolu.

Přiboudliny jsou vyšší alkoholy.

Všechny alkoholy (methanol, ethanol, vyšší alkoholy) se v těle přeměňují na příslušný aldehyd a pak na příslušnou kyslinu. U methanolu tyto produkty škodí: methanol -> formaldehyd -> kyselina mravenčí.

Zatím bez slepic

In reply to by Donald Trump (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já mám letos hruškovičku,
metanolu je v ní jenom na jednu lžičku:)
Juchajda juchajda!

Zatím bez slepic

Kvalitní methanol od firmy Admirál do každé rodiny!
Methanol alkoholický nebo methanol lihuprostý!
Když methanol, tak od Admirála!
K dostání u každého kvalitního barmana!

Zatím bez slepic

In reply to by Asfaltový holub (neověřeno)

Trvalý odkaz

Ethanol může mít 100 %, ale je velice těžké z něho odstranit poslední 4 % vody. 100 % ethanol natolik výkonně saje vodu, že se prakticky sám zředí na 95,57 %. Koncentrovanější ethanol destilací nevyrobíte, ani když ho na kolenou odprosíte, a Vidlák mu slíbí zabíjačku a polovinu svého království a dceru za ženu. Takový alkohol tuhne až při -110 °C, ideální nápoj pro malé děti na Sibiř nebo k tučňákům.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

v lese roste kůrovec.. pitomec.. postavíme na něj klec..to je věc .. my jsme malí pionýři, pochytáme hadi štíři..jen ten blbec kůrovec..s.re na tu naši klec..
Pokračování si už nepamatuji, ale nekončilo to optimisticky.. :))

Zatím bez slepic