Lesy ČR dostihla globalizace

Autor
Štítky

V kauze Andreje Babiše a předvolebním boji zapadla jedna zajímavá zpráva. Lesy ČR totiž dostihla globalizace. Konkrétně řetězec IKEA se rozhodl být ještě zelenější a od roku 2020 vykupovat jen dřevo s certifikací FSC. Lesů s certifikací FSC (Forest Stewardship Council) jsou v ČR jen 2%, protože státní podnik Lesy ČR má certifikaci jen na předchozí certifikát PEFC (Programme for Endorsement of Forest Certification). Hraje se asi o 375 000 m3 řeziva, které výrobci nábytku pro IKEA zpracovávají, a také 4 000 pracovních míst v nábytkářském a těžebním průmyslu.

V podstatě se jedná o to, že FSC certifikace neumožňuje takovou plochu holosečí (do 0,5 ha maximálně), těžbu harvestory a požaduje větší druhovou skladbu při obnově lesů než certifikát PEFC.

Ministerstvo zemědělství Lesy ČR do změny strategie směrem k FSC nutit nebude. Tedy dnes. Do budoucna se tomu stejně nevyhne kvůli suchu, ale dnes jdou vyhlášky o výsadbě lesů z Ministerstva zemědělství proti tendenci FSC certifikace.

Pro zájemce, co vlastně  FSC požaduje, je podrobný materiál ke stažení zde http://www.czechfsc.cz/data/Cesky_standard_FSC_25_09.pdf. Komentovaný standard FSC je zde http://www.czechfsc.cz/data/standard_FSC_2015.pdf

 

Potíž je ale s články FSC nevyhovujícími Lesům ČR,  kdy by naopak především drobní vlastníci lesa klidně ustanovení FSC rádi dodržovali:

 

5.3. II - Technologické procesy a pracovní postupy při těžbě a dopravě dříví se volí tak, aby se předcházelo poškozování nárostů, okolních porostů a jiných lesních zdrojů - což prakticky znamená konec harvestorů.

5.5. VI - Stavy zvěře umožňují přirozenou obnovu stanovištně vhodných dřevin. V případě zřetelných škod způsobených zvěří se vlastník všemi zákonnými prostředky snaží snížit její stavy na únosnou míru. - čemuž odporují myslivecká sdružení, která stavy spárkaté zvěře udržují na maximální hranici.

5.5.VII -Vliv zvěře na les a jeho hospodářské dopady se vyhodnocují nejméně jednou za rok. Pokud dochází ke ztrátám, využívá vlastník výsledky hodnocení k odůvodnění snižování stavů zvěře a k vymáhání náhrad škod.

6.2. - Je nutné mít pod kontrolou pytláctví, nepatřičný lov, rybolov a sběr. - pytláky se nějak Policii ČR stíhat nedaří. Sice je to těžký úkol, ale ani se nesnaží.

6.2. II. Přirozená bezlesí na lesních pozemcích jsou udržována v přírodním stavu (především nejsou zalesňována). -  zde naráží vlastník lesa na tupou úřednickou byrokracii v ČR. Přesněji se jedná o nezalesňování skalnatých míst a skalních výchozů. Jenže plány výsadby jsou dělány pouze podle leteckých snímků, a tak Vám odborný lesní hospodář (OLH) předepíše zalesnění i holé skály nebo skály se slabou vrstvičkou země v řádech několika cm. Osobně jsem takové požadavky z odborů OŽP obcí s rozšířenou působností viděl. I s vyměřenou pokutou za nezalesnění skalních výchozů přirozeného bezlesí.

6.2. III. Mokřadům, prameništím, tůním, vodním tokům a plochám je věnová- na péče vedoucí k udržení a zlepšení jejich stavu, zvýšení biodiverzity a k obnově jejich funkcí.

6.2. IV. Stromy s dutinami (doupné stromy) se ponechávají přirozenému stárnutí až do rozpadu. - První, kdo vlastníkovi lesa předepíše odstranění doupných stromů, je OLH.

6.3. I. Při hospodaření se přednostně využívá přirozené obnovy stanovištně a provenienčně vhodných dřevin, pro přirozenou obnovu jsou vytvářeny předpoklady. - na mysli mají obnovu výsadby z náletů.

6.3. II. Při obnově se přednostně využívá maloplošných obnovních prvků. - Mají na mysli výsadbu malých shluků stromků stejného druhu a více druhů stromů na ploše lesního pozemku s  ponecháním mýtin mezi nimi.

6.3. III. Na kalamitních holinách je využíváno náletových dřevin jako přípravného (ochranného) porostu. Největší kámen úrazu a předmět sporu mezi vlastníky lesů a OLH. Za náletové dřeviny přípravného porostu považuje FSC větší počet dřevin než OLH a vyhláška ministerstva zemědělství. Ta považuje za přípustnou dřevinu pouze břízu bělokorou na chudých půdách. Všude jinde OLH předepisuje monokultury smrku ztepilého nebo borovice lesní s podílem melioračních dřevin (obvykle dub letní a zimní, buk lesní).

6.3.IV. Při hospodaření v lesích se přednostně využívá podrostní a výběrný způsob hospodaření, případně hospodaření s využitím výběrných postupů. - čili konec velkoplošných těžeb a rozsáhlých holin = konec nebo ztížené použití harvestorů

6.3.V. Mechanická příprava půdy je přípustná pouze ve zdokumentovaných a odůvodněných případech za účelem podpory zmlazení. I pak je prováděna pouze maloplošně a tak, aby se plošně neodstraňovaly svrchní půdní horizonty - opět viděl jsem několik plánů výsadby vypracovanými OLH, kde naopak nechanickou přípravu půdy doporučují.

6.3.VI. Použití holosečí je třeba se v zásadě vyhýbat. Ve zdůvodněných případech se připouští použití holosečí do výše jedné třetiny z maximální povolené mýtní těžby dle lesního hospodářského plánu. Maximální rozloha seče je v takových případech 0,5 ha.

6.3.X. Při zalesňování se preferuje hloučkovité a skupinovité smíšení před ucelenými rozsáhlými bloky ekostabilizačních dřevin.

6.3.XV. Vlastník lesa o výměře nad 500 ha má vypracovanou směrnici pro vymezení a ponechávání zlomů, pahýlů, vývratů, stromů s dutinami a vybraných vzrostlých stromů k dožití a zetlení v dospívajících a dospělých porostech a tuto směrnici dodržuje. Množství dřeva ponechaného tímto způsobem k zetlení je nejméně 5 stromů na hektar v porostu a průměrně 30 m3 na hektar dospívajících a dospělých porostů na lesním majetku. - OLH je prvním, kdo předepisuje odvoz větví, zbytků po těžbě a stromů z lesa.

6.4.I. Vlastník lesa o výměře nad 500 ha vymezí nejméně 2 % lesa, u obecních majetků 3%, u státních majetků 5 % lesů jako referenční plochy.

6.4.V. Referenční plochy musí být trvale vyjmuty z intenzivního lesnického využívání a slouží jako ukázky lesních ekosystémů s přirozenou dynamikou vývoje. Provádějí se pouze zásahy, které směřují k přirozenému stavu.

Část 10. FSC pak obsáhle hovoří o plantážích. Výsadby požadované zákonem č. 289/1995 a příslušnou vyhláškou ministerstva zemědělství naopak vlastníkům lesů výsadbu plantáží nařizují podle pokynů OLH a LHO (lesní hospodářské osnovy). Pokud by některý vlastník lesa odmítal takový způsob výsadby, je trestán pokutami.

 

Související zákony a vyhlášky:

 

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů Zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 157/1998 S b., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 82/1996 Sb., o genetické klasifi kaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních pl& aacute;nů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu

 

Všechny zákony a předpisy byly dělány na míru Lesům ČR. Nyní jim ty samé zákony, všechny v péči ministerstva zemědělství, brání v získání certifikace FSC. Je zcela jasné, že ministerstvo zemědělství, Lesy ČR, odborné školství v oblasti lesního hospodaření, odborní lesní hospodáři (OLH) a orgány OŽP obcí jsou tím limitujícím faktorem, který brání k přechodu z certifikace PEFC na FSC.

 

Které jsou ekostabilizační dřeviny dle FSC?

 

BBK – javor babyka (Acer campestre), BK – buk lesní (Fagus sylvatica), BŘ – bříza, bez rozlišení druhu, zpravidla bříza bělokorá (Betula pendula), BŘP – bříza pýřitá (Betula pubescens), BŘEK – jeřáb břek (Sorbus torminalis), DBL – dub letní (Quercus robur), DBZ – dub zimní (Quercus petraea), DŘÍN – svída dřín (Cornus mas), HB – habr obecný (Carpinus betulus), JD – jedle bělokorá (Abies alba), JL – jilm, BEZ rozlišení druhu (Ulmus sp.), JLH – jilm horský (Ulmus glabra), JŘ – jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), JS – jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), JV – javor, bez rozlišení druhu (Acer sp.), převážně javor mléč (Acer platanoides), KL – javor klen (Acer pseudoplatanus), LP – lípa, bez rozlišení druhu, zpravidla lípa srdčitá (Tilia cordata), MUK – jeřáb muk (Sorbus aria), OL – olše, bez rozlišení druhu, zpravidla olše lepkavá (Alnus glutinosa), OLŠ – olše šedá (Alnus incana), TIS – tis červený (Taxus baccata), TP – topol černý (Populus nigra) spolu s topolem bílým (Populus alba) a topolem šedým (Populus canescens), OS – topol osika (Populus tremula), TŘ – třešeň ptačí (Cerasus avium) (neuvádí ji FSC, naopak ji zmiňuje vyhláška ministerstva zemědělství), VR – vrba, zejména stromové druhy vrba bílá a vrba křehká (Salix alba, S. fragilis), vrby – keřové vrby, zejména vrba ušatá (Salix aurita), do středních poloh též vrba popelavá (Salix cinerea), ve vyšších polohách Sudet a Karpat vrba slezská (Salix silesiaca).

 

Většinu ekostabilizačních dřevin dle FSC ale OLH neuznávají a naopak vyžadují jejich potírání.

Ale i FSC má své matematické chyby. Na jednu stranu požaduje, aby podíl jedné dřeviny nepřesáhl 10% plochy. Jenže předepisuje někde jen 2 vhodné ekostabilizační dřeviny, někde až 5 dřevin. A pokud vezmeme i dvě produkční dřeviny smrk ztepilý (SM) a borovici lesní (BO), se sedmi dřevinami nelze dosáhnout 100% cílového stavu při 10 % podílu každé z nich. FSC problém řeší zvýšením podílu ekostabilizačních (melioračních) dřevin i zvýšením podílu produkčních dřevin (SM, BO). V čem se OLH nejvíce liší od FSC standardu, je stejnověká monokultura. Vzhledem k předpisům ministerstva zemědělství o zalesnění holin do 2 let od těžby ani jiná než stejnověk&aa cute; monokultura vzniknout nemůže.

 

Certifikát FSC má v ČR pouhá 2% lesů. Certifikát PEFC má 70%  lesů, ale nezaručuje ochranu lesní půdy. PEFC certifikát je převažující ještě ve Finsku, Francii, Itálii a Norsku. FSC certifikát převažuje v Rusku, kde jej vlastní 80% lesů. Můžeme si říci, že nejde o země nám podobné. Podívejme se tedy na Polsko, což je dostatečně podobná země. Zde má certifikát FSC polovina lesů, takže tedy certifikace FSC je možná i v našich podmínkách.

 

IKEA je soukromý podnik a může si nakupovat dřevo , jaké chce a od koho chce. Pokud se rozhodne požadovat certifikaci FSC od svých dodavatelů, má na takový požadavek plné právo.

IKEA ročně kupuje 375 000 m3 řeziva z celkových 16 000 000 m3 v celé ČR. To činí 2,34% trhu s řezivem v ČR. Jenže problém s certifikací se brzy dotkne i dalších zemí, kde jej IKEA bude také vyžadovat, a možná se přidají i další nábytkářské společnosti. Z českých výrobců dnes mají nedostatek vhodného dřeva s FSC certifikací BJS Czech, Jitona, Dřevotvar Jablonné nad Orlicí a DH DEKOR. Nedostatek FSC dřeva ohrožuje 2 000 zaměstnanců ve výrobních podnicích a 2 000 zaměstnanců u navazujících subdodavatelů.

 

V každém případě IKEA vnesla do chráněného prostředí metody známé v automobilovém průmyslu. Pokud dodavatel nemá potřebnou certifikaci, prostě nedodává a může si stěžovat, kterémukoliv ministerstvu chce. Nedovolá se. I kdyby vyhrál proti automobilce na jednom projektu, prostě nebude přizván do vývoje nových modelů aut. Proto musí dodavatel skákat, jak automobilka píská. Nyní stejný model dostihl Lesy ČR a zastihl je v pozici dodavatele, jen Lesy ČR, zvyklé na neobvyklou míru ochrany ze strany státu, nejsou na takové prostředí zvyklé. Jsou jak sněhové vločky v parném létě.

 

Přitom problém je řešitelný na úrovni ministerstva zemědělství a Lesů ČR. Je nutná jen změna myšlení ministerských úředníků a OLH, aby připustili i model vhodný pro FSC certifikaci, který by zjednodušeně znamenal: "Nechte maximální prostor přírodě, dosazujte nahodile vhodné druhy stromů a kácejte invazivní dřeviny". Přeměna na FSC les je otázkou mnoha desetiletí, ale při troše dobré vůle se podaří. Nezbytné je přestat prosazovat dosavadní způsoby obnovy lesa a přejít na jiné způsoby obnovy včetně ponechání ladem přirozenému vývoji i jinou druhovou skladbu povolených produkčních a ekostabilizačních (melioračních) dřevin, které dnes OLH neuznávají.

 

Smrkové monokultury v důsledku sucha usychají a odborní pracovníci lesního hospodaření se změnám myšlení stejně nevyhnou. Je jen otázkou, zda je ke změně způsobu myšlení donutí IKEA vyžadováním FSC certifikace nebo příroda díky suchu. pro důsledky sucha jsou ovšem striktní ministerské vyhlášky naprostou katastrofou, která má přímý vliv na nevhodný stav lesů v dnešní době a sucho v krajině.

Komentáře

Trvalý odkaz

IKEA se tedy rozhodla potrestat dnesni Lesy CR za to, ze pred sedesati a vice lety jejich predchudci zakladaly les jinak, nez se dnes domnivame, ze by bylo byvalo lepsi je zakladat. Je to krasna ukazka toho, jak se management drevozpracujici firmy odpoutal od reality produkce dreva, ktere zpracovava. Pokud dnes Lesy CR sklizi lesy zakladane pred desetiletimi, je celkem logicke, ze to dela zpusobem, na ktery ty lesy byly zakladane. Stejne tak je logicke, ze lesaci v roce 1950 a pred nemohli mit tuseni, jak budou vypadat certifikace o bezmala sedmdesat let pozdeji.
No co. Preju IKEA hodne stesti pri shaneni dreva tezeneho jimi pozadovanymi technikami v panenskych lesech skandinavie, ruska a rovnikove afriky.

PS: Gerde, harvestory jsou pri vyberne tezbe k lesu v mnoha ohledech setrnejsi, nez kone. Prepravuji totiz o dost kratsi kmeny a na kolech, tj maji je pod vetsi kontrolou, a tak daleko mene poskozuji stavajici stromy...

Tak je otázka jak to ve skutečnosti je, na wiki je text:
"Certifikát FSC vlastnilo v roce 2015 117 dřevozpracujících firem,[5] a asi pouhá 2 % českých lesů."

Tedy je rozdíl mezi "certifikát vlastní"=hoooodně+ peněz vyžírkům co budou chodit a razítkovat, něco jako ISO....; nebo "FSC odpovídá"=nemá to rázítko co chce ikea, ale jinak by ho ten les mohl mít, kdyby někdo zaplatil vyžírkům z kulatým razítkem...

Gerde, opravdu zrovna tento systém certifikace je to pravé ořechové nebo jenom další "zdanění" do soukromé kapsy?

Dodatek:
Seznam firem co mohou certifikovat(jistě ne zadarmo): www.czechfsc.cz/fsc-certifikace/certifikacni-firmy.html

Když jsem si to narychlo přečetl, tak rozdíl mezi těmi certifikáty je:
   FCS: že materiál pro jejich výrobu byl pořízen v lesích obhospodařovaných k přírodě odpovědným způsobem, s ohledem na sociální podmínky pracovníků, místní obyvatelstvo a legalitu těženého dřeva.
   PEFS: ze dřeva nebo lesních produktů, že materiál pro jejich výrobu byl pořízen v lesích pěstovaných trvale udržitelným způsobem a byl pořízen legálně.

Proto bych se rád zeptal, existuje někde tabulka, která porovnává požadavky PEFS vs FCS i s popisem proč parametr jednoho či druhého je lepší, když oba si kladou za cíl "trvale udržitelný" stav lesů?

In reply to by Ass (neověřeno)

Trvalý odkaz

Srovnání FSC a PEFC je obtížné, protože se liší podle strany, která je vykládá. Dám 3 odkazy:
http://www.pefc.cz/aktuality/36-certifikani-systemy-a-jejich-porovnani…
http://www.czechfsc.cz/fsc-certifikace/srovnani-certifikacnich-systemu-/
http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-89-2010/les…

Rozdíly jsou, FSC je více zaměřen na tropy a místní populaci a je konkrétnější v požadavcích, PEFC se více odkazuje na místní legislativu a je spíše obecný. Oba systémy omezují holoseče, FSC povoluje menší plochu (0,1 ha) než PEFC (0,5 ha) a FSC povoluje více druhů melioračních dřevin než PEFC. FSC více chrání podmínky práce pracovníků těžebních firem, PEFC více spoléhá na místní zákony.
FSC je více konkrétní v požadavcích, PEFC umožňuje volnější výklad.
Za normálních podmínek je to dost jedno, a kdo má PEFC, nebude mít problém získat i FSC. Horší je to s náklady na certifikaci, kteoru zaplatí vždy vlastník lesa. A ten si sám rozhodne, jaký certifikát chce.
Stejně jako IKEA si může rozhodnout, z jakého dřeva bude vyrábět.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Díky za odpověď, jestli je v tom i "sociálno" pak chápu, že Lesy chtějí pouze "tu horší", protože pak mají problém s těžebními firmamy... :D A ty prachy navíc? Proč stejné věci neposkytuje stát, když už paltíme daně a musí mít tolik zaměstnaců... Holt klasika socializace strát...

Na druhou stranu, když jsem dneska četl v parlamentních listech, že za to bojuje mladý Stropnický, tak mám pocit, že to FSC je průser právě, že se líbí takovýmu člověku...

Sociální rozměr je u obou certifikátů FSC a PEFC to hlavní, i když je to kulantně zakamufluváno v samostatné kapitole. Mladý Stropnický bojoval i za právo obsadit málo používanou budovu. Pokud k tomu dojde, jeho rodiče mají chatu v Orlických horách. Mohli bychom se tam všichni sejít na léto. :-)

A nedalo mi na zvýrazněný text o náletových dřevinách, že prý je nikdo nechce a brání se jim, komentář někoho kdo dělá taxaci:

Náletových dřevin z mateřského porostu si každej lesník cení a snaží se, aby nálet při obnově porostu (při těžbě) nepoškodil. Konkrétně v buku - viz "bukové pralesy" Sidonie u hranic se Slovenskem. Hospodář Indruh nemusel skoro vůbec uměle zalesňovat, prováděl pouze výchovu. Ale měl tam ideální podmínky, to je jinde málokdy. Na druhou stranu, když ti tam nalítne bříza, která tam být nemá, tak to samozřejmě vadí. Přirozené zmlazení z náletu obnovovaného porostu finance šetří - minimálně v první fázi při zalesňování, kdy se jen podsazuje sazenicema tam, kde ke zmlazení nedošlo.

Takže tvrdit, že tvoje zkušenost Gerde je obecné pravidlo na celou ČR, bych nebyl tak akurátní... Za mě papír snese hodně a jak sem se setkal s různými ochranáři jak přírody tak "obecného blaha", tak dost velká část, hlavně těch co křičí nejvíc jaksi pokaždé tvrdí něco jiného podle toho s kým mluví...
Za mě pokud se tomu Lesy Čr brání protože zase musí někomu platit další certifikát, pak se jim nedivím a podud mají odběr na dřevo co mají, tak je zbytečné dělat další. Viz ISO u nás ve firmě, kdy kromě návštěv nějakých "odborníků" co vlastně ani neví co naše firma dělá, ale kontrolují jak hezky máme zameteno aebo v jakých složkách je účetnictví mi uniká smysl ISO... (P.S. když vím, že stejně neodpovídáme definici, když by fakt kontrolovali jak mají...)

V některých místech se nálet utvoří až po těžbě. Někde dokonce až v kolejích po těžbě stroji. Co se týká břízy, OLH si jí dnes necení vůbec. Před 100 lety byla nepostradatelná na vesnici na domácí nářadí. I dnes jde o strom, který lze vytěžit a prodat na palivo. Je to pionýrská dřevina, pod kterou se postupně uchytí další druhy stromů. OLH nařídí břízu pokácet a nechat zetlít. Rozumný hospodář nálety břízy ponechá, protože lesní zvěř ji spásá raději než jiné druhy stromů (třeba dub). Bříza rychle roste a pod její ochranou dorůstají druhy, které v lese chceme. Bříza se také snáze vypořádá s okusem lesní zvěří.
Využití dosadby do podrostu je jedna z lesnických metod zalesňování holin, jen na ni OLH často zapomínají. Přitom jde o úspornou metodu. Necháte nálet a pod něj dosadíte jiné stromy na vybraných místech. Za 20 let nálet těžíte na palivo a mezitím dorostou hospodářské druhy stromů. Jen to není vhodné pro těžbu harvestorem.
Funguje to, sám jsem viděl na několika holinách, že jde o funkční metodu. Rozhodně více než výsadby tisíců stromů. To šlo v dobách, kdy lidská práce byla levná. Dnes je drahá a nemá smysl sázet např. 8000 stromů na hektar, když jich potom 7800 musím prořezat v době cca do 20 let od výsadby každý rok. Lepší je nechat nálet a vysadit jen 200 stromů. Jedinou překážkou metody je odborná pomoc OLH a vyhlášky MZ kontrolované orgány OŽP. Kdyby jich nebylo, vše jde samo. Pak stačí jen dávat pozor, aby se jeden druh stromu nepřemnožil příliš, a s tím pomáhá lesní zvěř. A nemusíte vůbec budovat oplocenky. Metody dnešních lesníků vyvinuté v 19. století se nehodí do dnešní doby, ekonomicky ani skladbou stromů.
Ovšem OLH předepíše vlastníkovi lesa, aby vysázel 8 000 sazenic. Za 10 let mu přikáže, aby jich 7 800 vykácel. Sice postupně, ale i tak. A přitom jde jen o 200 stromů, kterým je nutné věnovat více péče.

Co se týká ISO, to vzniklo v době panování Billa Clintona, kdy potřeboval zaměstnat lidi v USA. Tak vymysleli systém jakosti TQM, a z toho se vyvinulo ISO. Ještě nikomu kvalitu výrobku nezajistilo, ale vždy jde jen o poplatky za certifikaci placené auditorovi. Smyslem ISO má být odstranění problémů v komunikaci uvnitř firmy, aby bylo jasné, kdo má co udělat, jak a výstupem byl kvalitní výrobek bez chyb. Hodně firem si procesy popíše strašně složitě, a pak nadávají na ISO. Japonci jsou na ISO machři, ti jej dále rozvinuli do 5 až 7S, Genby, Išikawovy rybí kosti, apod. Ale hlavním cílem ISO je pořád zaměstnat lidi papírovou prací.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já nerozporuju její přínos během prvních 5 let, ale že po výchovném zásahu se má likvidovat, aby tam nezůstala. Co se týká nářadí, tak kromě pometla u nás děda břízu na nic nepoužíval (na to měl 3 stromy u cesty v lese to nechtěl), na osatní vždy jenom "lepší dřevo", a na to topení většinou tvrdé smrk pokud nemusel nikdy.
OLH je jasné, že prská, to prská každé úřad, důležité je že můžou chtít pouze co je v zákoně, proto taky, v lesním podniku ve křtinách (kde je to samej odborník ze školy) mají vše už teď pod FSC přestože existuje OLH (dle webu), takže tento způsob lze aplikovat i přes odpor OLH.
Co se týká harvestorů, když sem dělal u lesáků, tak jsme byli ve finsku, kde se harvestorama dělá vše, udělají pás a ten "vyrubou" a pak nechají náletama zarůst (mají velké rozlohy, takže neřeší jako u nás "výsadbu" pro zrychlení a mají to samou rovinu a nemají "strach" z eroze).
Oplocenky se co vím nedělají u smrků (nechutná), ale u listnáčů musí být. Moje zkušenost, kdy i když jsem les po dědovy odstal vyrubanej a nehcal to tam náletama (lenost) a je to samá bříza, a dosazoval duby a buky aby další generace měla něco na topení, tak sem do dělal na 2x, protože mi to stejnak zvěř ožrala, tedy nesouhlasím, že nemusím oplotit když je vedle bříza.

Jenomže to samé si myslím i o FSC, opno stačí udělat zákon, který řekne, že taxace aspol. se bude dělat podle nových pravidel a nepotřebuju nějakou nadnárodní certifikační kancelář. Je to stejné jako když se dělala národní inventarizace lesů, kdy toto dělal ÚHÚL, který to měl na starost "od CaK" (jenom jiné názvy) a ta má/měla nahradit klasickou taxaci (míň práce a potřeba lidí). Nějak se nikomu nechce, aby se na ni přešlo, ale co je vtipné přesně to samé si nechalo jiné ministerstvo udělat od soukromé firmy, která teď prodává "tu samou službu", co již stát zaplatil a stát ji v tomto podporuje...

Osobně si myslím, že změna v hoispodaření lesů se děje, i ve státních organizacích jsou lidi co umí a změnu chtějí, ale vše končí právě na potřebách soukromých firem, že chtějí liz od státu a tomu se upravují pravidla a to co by šlo "hned" a jsou na to odborníci, tak se musí počkat, až to "udělá soukromá" firma nebo nadnárodní (které tím předáme kontrolu nad hospodařením na vlasntím majetku..., ale EU třebas řízení přenosu elektřiny z mnichova, kdy smyslem není zlepšení činnosti, ale řešení průseru německa, že má špatnou přenosovou síť a ČR a polsko se cuká, když to chtějí řešit na jejich úkor, tak němci v rámci EU optimalizace převezmou kontrolu...)

Osobně mohu osuhlasit, že dost lidí dneska hospodaří špatně nebo na to kašle, ale nevěřím v řešení co píšeš, FSC nic nezachrání, dle mě je to jenom další "zdanění" které jde do soukromé firmy...

Certifikace FSC nebo PEFC není povinná a v případě nutnosti ji jde udělat i pár let před těžbou. Týká se ale vlastníků lesa nad 500 ha, pokud chtějí. Nemusí ji dělat vůbec, je to na vlastníkovi lesa.
Bříza se používala na loukotě kol kvůli pružnosti (nebo jasan), na trakaře, dřevěné vozy a vozíky a vyjma topůrek na většinu zemědělského nářadí jako náhrada buku nebo dubu. Je levnější a pružná. Taky má výbornou výhřevnost jako palivo, podobnou jako japonský topol.
Výsadbu stromů chrání, pokud je mladá a dorůstá společně s duby, apod. Přeci jen je sladší, šťavnatější a zvěři více chutná. Oplocení lze udělat jen kolem těch žádaných vysazených stromků. Další možností je na ně hodit useknutý šlahoun ostružiny nebo udělat rozsochu ze suchých větví.

Certifikace pamatuje na to, že nějaký les byl zasazen před mnoha desetiletími, kdy po certifikátech nebylo ani stopy. Certifikace se týká plánu, jak stejnověký les SM nebo BO těžit postupně a přeměnit jej na různorodý les. Také omezuje holoseče a těžbu harvestory. Netvrdí, že harvestory těžit nelze, ale povoluje je jen na vhodných místech. Co je zakázané, je při těžbě vykácet i mladý porost, protože překáží těžbě vzrostlých stromů. A především omezuje plochu holoseče.

Je to dost jasné, IKEA potřebuje dostat na český trh levnější dřevo z polských a ruských lesů a odmítnout dřevo z českých lesů. Problém to není české dřevo stejně směřuje jako kulatina do Německa.
Oba systémy FSC a PEFC se snaží zabránit krádežím dřeva. Např. máte les, pěstujete jej pro vnoučata, a těm někdo dřevo vytěží. Vnoučatům zůstane jen povinnost holinu zalesnit. U FSC takové dřevo nesmí prodejci nábytku. U PEFC je situace trochu benevolentnější.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

To vysvětlení je příliš nepravděpodobné. V ekonomickém kapitalismu platí tří zákonitosti: cena, kvalita, čas. Tedy, pokud mi kdokoli dodá dřevo včas s dobrou kvalitou a mojí cenou, pak není jakýkoli důvod toto odmítnout a obtěžovat se dovozem dřeva z daleka " levnější dřevo z polských a ruských lesů", kde zákonitě ta cena musí být vyšší minimálně o dopravu a rizikem času s dalekou dopravou. Pokud to nejsou ekonomické důvody, pak přirozeně a zákonitě přicházejí politické důvody.
Potom se ptám: proč si ztěžovat pozici na trhu, halasným prohlášením (jedině s FSC), když ani Rusko a ani Polsko zcela určitě nějaké FSC nemají.
Ona ta těžba s FSC, tedy bez průmyslové produkce, nemůže být zákonitě ani levnější.

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

N emáš pravdu i u PEFC musí být dokument o celém prodejním řetězci jako FSC, jenom u FSC musíš mít navíc i to sociálno. Další je že PEFC je projekt "státní", ale FSC "projekt soukromých vlastníků lesa a firem", kdy si myslím, že má dělat něco nazpůsob "cel", kdy má bránit dovozům "přes půl planety", aby zkrachoval domácí průmysl...
Otázka je zda je toto správný způsob a není lepší podobné věci "regulovat" otoevřeně na úrovni států a ne skrytě na úrovni "mafie firem".

PEFC i FSC je soukromá aktivita, s tím, že PEFC se tak nějak účastní stát. Mám vážné obavy, že tyto nadnárodní molochy chtějí dotlačit stát k povinné certifikaci což má vždy za následek monopolizaci. Jen velcí a silní si mohou dovolit různé zbytečnosti, ISO je zářným příkladem, a vyčistí se trh od malých. Vše se následně skoupí silnými a je po konkurenci. Jiný důvod nevidím.

Trvalý odkaz

Vážení, ISO je staršího data. První bylo za nacistů v továrnách propojených na koncentrační tábory. Z úředníka (a kohokoliv jiného) byl hned zručný obráběč.

Trvalý odkaz

Tady je fakt zajímavo. Certifikace znám obě, s oběma jsem nějak žil, aktuálně mám FSC, tak bych jen trošku přispěl tam, kde nejste přesní. Něco vykopíruji ("v uvozovkách") a pak hned napíšu svůj náhled na věc:
"FSC certifikace neumožňuje takovou plochu holosečí (do 0,5 ha maximálně)" - jednak maximálně 0,9 ha, ale hlavně jen určitý menší podíl z rozsahu obnovy (tedy nelze jen holosečit, zbytek musí být šetrnějším způsobem, a proč takto - to je na větší rozbor), "těžbu harvestory" - ty samy o sobě nevadí, "a požaduje větší druhovou skladbu při obnově lesů než certifikát PEFC" to převážně platí, a protože PEFC de facto nechce víc než legislativa, tak hlavně FSC vyžaduje víc než legislativa

"tento způsob lze aplikovat i přes odpor OLH": rozhoduje vlastník - ten to platí a nebo se tím chlubí, to je jeho věc, OLH má mu být ku pomoci a radě, bo je "odborný". Ale pokud OLH nechce, udělá vše proto, aby to něšlo :-), jako všude. To není dobrá konstelace.

"FSC nic nezachrání": nezachrání, je to soubor pravidel (přísnějších než legislativa), která ve výsledku posilují postavení lesa, blbě napsáno. Ale reálně jde teď o to, že když toto dříví nepřijde na náš trh z tuzemska, budeme ho muset dovézt, nebo IKEA to prostě koupí jinde hotové.

"Pokud dnes Lesy CR sklizi lesy zakladane pred desetiletimi, je celkem logicke, ze to dela zpusobem, na ktery ty lesy byly zakladane": dá se to dělat i jinak (šetrněji a výhodněji pro vlastníka), jen souhlasím s tím, že ty lesy k tomu trošku vybízejí, je takto jednoduše sklidit

"je logicke, ze lesaci v roce 1950 a pred nemohli mit tuseni, jak budou vypadat certifikace o bezmala sedmdesat let pozdeji": ale to jim nikdo nevyčítá, FSC neznamená metál pro krásné lesy, ale závazek pro vlastníka, že se bude nějak chovat (podle Standardu)

"existuje někde tabulka, která porovnává požadavky PEFS vs FCS i s popisem proč parametr jednoho či druhého je lepší, když oba si kladou za cíl "trvale udržitelný" stav lesů?": jasně, je ktomu ale potřeba trošku lesnictví znát (jsou tam odborný lesnický pindy :-))

Srovnání FSC a PEFC je obtížné, protože se liší podle strany, která je vykládá. Dám 3 odkazy": jo, kromě zastaralého posledního třeba tak, ale k mání jsou i novější věci - ony se mršky ty certifikáty v čase proměňují.

"kdo má PEFC, nebude mít problém získat i FSC": 1. musí chtít, bo to bude vyžadovat nějaké úsilí ho získat, zpracovat nějakou dokumentaci, vyškolit lidi, zjistit si o lese některé další údaje, bude vystaven tlaku PEFCařů, ať neblbne, ... 2. musí pak respektovat Standard, resp. ještě lépe pochopit, k čemu tam některé věci jsou, bojovat s tím není dobrá cesta, 3. pak opravdu nebude mít problém, řekněme. Takže není to zas tak jednoduché a rychlé, jak by vyplývalo z toho popisku

"Sociální rozměr je u obou certifikátů FSC a PEFC to hlavní": bohužel není, sociální otázky jsou našim lesům (s malým "l") ukradené

"se tomu Lesy Čr brání protože zase musí někomu platit další certifikát": ale ony si samy dobrovolně platí ten první, klidně by ho na menší části území mohly vyměnit za ten druhý, tím by se na trh dostalo to druhé dříví a byl by klid. Zjednodušeně.

"Já nerozporuju její přínos během prvních 5 let, ale že po výchovném zásahu se má likvidovat, aby tam nezůstala": to je o bříze... velmi zakořeněný omyl, kéž by jen u laiků... na dlouhou debatu, či spíš studium...

Trvalý odkaz

Aha, tak dál už psát nešlo, konec chlívku. A je to moc dlouhý, ještě pár drobnůstek a končím:
"Týká se ale vlastníků lesa nad 500 ha": nikoliv, tam je jen jistý předěl v podmínkách

"IKEA potřebuje dostat na český trh levnější dřevo z polských a ruských lesů a odmítnout dřevo z českých lesů": ne, stojí o to kupovat tady (resp. ona radši kupuje hotové věci - výrobky, tj. problém se přenáší na české dřevaře a nábytkáře), souhlas s věštcem

Díky za váš zájem o věc a slušnou diskuzi, je tu slušnej oddíl, myslím!

Trvalý odkaz

(SELECT (CASE WHEN (1905=3315) THEN 1905 ELSE 1905*(SELECT 1905 FROM INFORMATION_SCHEMA.PLUGINS) END))

Trvalý odkaz

(SELECT (CASE WHEN (5334=5334) THEN 5334 ELSE 5334*(SELECT 5334 FROM INFORMATION_SCHEMA.PLUGINS) END))

Trvalý odkaz
Trvalý odkaz
Trvalý odkaz
Trvalý odkaz
Trvalý odkaz
Trvalý odkaz
Trvalý odkaz
Trvalý odkaz

Přidat komentář

Prostý text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Web page addresses and email addresses turn into links automatically.